Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax:

Transkript

1 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG Vych zì Ëty ikr t roënï Toto ËÌslo vyölo se sponzorsk m p ispïnìm firmy OCHS vrtn technologie s.r.o. dne 20. prosince 2006 RedakËnÌ uz vïrka: 10. Ìjna 2006 Issued four times a year This number was issued with the sponsoring contribution of OCHS vrtn technologie on December 20, 2006 Editorial close: October 10, 2006 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NO DIG RedakËnÌ rada P edseda: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FSv Sekret CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»lenovÈ: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar sek ñ BVK a.s. Ing. Tom ö Kub t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old ich K ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Grafick prava: M. A. Martina Koûeluhov Adresa redakce: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Vyd v CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Registrace: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Sazba: Studio GSW, Praha Tisk: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN Editorial board Chairman: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FSv Secretary CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. Members: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar sek ñ BVK a.s. Ing. Tom ö Kub t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old ich K ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Graphic design: M. A. Martina Koûeluhov Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Published by CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 Registration: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Set: Studio GSW, Praha Printed: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN

2 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 OBSAH / CONTENTS I. vodnìk Dipl.-Geol. Tim r Jelani II. Z Ëinnosti ISTT 1. NO-DIG 2006 Brisbane Ing. Stanislav Dr bek III. Z Ëinnosti CzSTT 1. LITOMÃÿICE 2006 Ing. Miloö Kar sek 2. Studentsk soutïû o cenu CzSTT doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. DiplomovÈ pr ce v soutïûi CzSTT v akademickèm roce 2005/2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc.; Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. I. Leading article Dipl.-Geol. Tim r Jelani II. News from ISTT 1. NO-DIG 2006 Brisbane Ing. Stanislav Dr bek III. News from CzSTT 1. LITOMÃÿICE 2006 Ing. Miloö Kar sek 2. Studentís competition for the CzSTT prize doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Graduation thesis in CzSTT competition in academic year 2005/2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc.; Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. IV. Na odbornè tèma 1. Problematika bezv kopov ch sanacì vodovodnìch p Ìpojek metodami hydros R LEAD a hydros R BOY Bc. Karel Ji ÌËek 2. EkonomickÈ aspekty pouûìv nì bezv kopov ch technologiì Ing. Jan äimon IV. Technical topics 1. Trenchless rehabilitation problems of water supply service pipes by hydros R LEAD and hydros R BOY method Bc. Karel Ji ÌËek 2. Economic aspects of trenchless technology application Ing. Jan äimon V. Ze staveb 1. Pokl dka z vlahovèho potrubì metodou raketovèho pluhov nì Dipl.-Geol. Tim r Jelani 2. V stavba kanalizace v OstravÏ Pet kovicìch s vyuûitìm mikrotunelov nì ñ system ISEKI Ing. Roman KratochvÌl V. From construction sities 1. Laying irrigation pipelines by rocket ploughing Dipl.-Geol. Tim r Jelani 2. Sewerage system construction in Ostrava Pet kovice by ISEKI microtunelling Ing. Roman KratochvÌl VI. R znè let akciovè spoleënosti METROSTAV Ing. Stanislav Dr bek 2. OhlÈdnutÌ za veletrhem Entsorga ñ Enteco 2006 Ing. Old ich K ra 3. Skanska m samostatnou sekci pro vodohospod skè projekty Ing. Tom ö Kub t 4. Kalend NOñDIG VI. Miscellaneous information years of METROSTAV a.s. company Ing. Stanislav Dr bek 2. Looking back at Entsorga ñ Enteco 2006 Ing. Old ich K ra 3. Skanska has a separate section for water management projects Ing. Tom ö Kub t 4. NOñDIG Calendar 2

3 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG V éen D MY A P NOV, b t vyzv n redakënì radou zpravodaje NO DIG k moûnosti formulovat vodnìk do tohoto vyd nì a d le jeötï mìt moûnost prezentovat v rubrice Ñze stavebì zajìmav stavebnì projekt, kter jsme v tomto roce uskuteënili, bere firma OCHS vrtn technologie PlzeÚ ne jako moûnost komerënì prezentace, ale jako kompliment. Znamen to pro n s totiû, ûe v oboru bezv kopov ch technologiì, do kterèho pat Ì urëitï hodnï firem, kterè jsou vïtöì neû my, a na trhu, kde platì pouze dobr technologie a profesion lnì pr ce a kde je tvrd konkurence, m me i my co nabìdnout. Naöe firma je na trhu od roku Pracujeme s bezv kopov mi technologiemi, kterè jsou v»eskè republice jiû adu let obecnï zn mè ñ technologie HDD, ramov nì ocelov ch chr niëek, ne ÌzenÈ protlaky, relining ñ ale takè se snaûìme prosadit na trh metody a technologie, kterè jsou v EvropÏ jiû p es 30 let bïûnè, avöak na naöem trhu pomïrnï nezn mè ñ pokl dka potrubì, kabel a chr niëek metodou pluhov nì je naöì ÑsrdeËnÌ z leûitostìì. Vych zejìce ze zkuöenostì naöich zahraniënìch partner ñ spoleënostì OCHS a Fˆckersperger z Norimberka ñ jsme rozöì ili tuto technologii v»eskè republice a souëasnï pronik me s metodou pluhov nì i na slovensk trh. K zavedenì tèto metody do praxe nejsme motivov - ni pouze ekonomick mi cìli, ale povaûujeme to p edevöìm za n ö p ÌspÏvek k rozöi ov nì modernìch metod pokl dky inûen rsk ch sìtì, sniûov nì n klad p i jejich v stavbï a minimalizov nì nep Ìzniv ch vliv na ûivotnì prost edì. Rychlost, s jakou se tyto novè moûnosti dost vajì u odbornèho publika do povïdomì a s jakou jsou takè vz pïtì vyuûìv ny, ukazuje moûnosti, kter trh pro bezv kopovè technologie neust le sk t a ûe jsou znovu a znovu bìl mìsta na map ch naöeho podnik nì, kterè je moûno objevovat... Ve velkè mì e se vöak takè neust le prokazuje, ûe nejvïtöì spïchy se dajì sklidit tam, kde se kombinujì r znè technologie, kterè investor vïtöinou nezn a nem ponïtì, jak moc mohou novè technickè moûnosti uöet it n klady, ochr nit ûivotnì prost edì a zkr tit dobu v stavby. OpakovanÏ jsme se dostali do situace, kdy pokl dka rozvod inûen rsk ch sìtì v obcìch metodou Ìzen ch protlak nebyla prvotnï br na v vahu; po spïönè pokl dce p ivadïëe technikou pluhov nì byl ale investor ochoten naslouchat variantnìm eöenìm a technologie HDD v kombinaci s pluhov nìm se uk zala b t ide lnìm postupem. Tato forma osvïty je nedìlnou souë stì propagace nov ch technologiì. Jiû Ëasto jsme se p i uv dïnì pokl dky potrubì, kabel a chr niëek metodou pluhov nì setkali s ned vïrou, co se rychlosti a p esnosti pokl dky t Ëe ñ u mnoha z tïchto pochybujìcìch z kaznìk se tato technologie nast lo zakotvila. Mnohdy dokonce dobr n pad v pravou chvìli teprve umoûnì provedenì stavebnìho z mïru, kter do tè doby platil za neprovediteln. Z tohoto d vodu je d leûitè se neust le udrûovat v obraze, jakè novè technologie a moûnosti se na trhu prosazujì, chtïjì prosadit a nebo ËekajÌ na svou öanci b t objeveny. Je to znamenìm odbornosti firmy, kdyû dok ûe doporuëit dalöì, byù ne vlastnì technologie na realizaci projektu; zcela jistï utkvì z kaznìkovi v pamïti jako nïkdo, kdo se snaûì pomoci a ne pouze vyinkasovat maxim lnì moûn profit... I kdyû je trh stavebnictvì tvrdè bitevnì pole a v oboru bezv kopovè technologie je tento boj sv dïn s dosti velikou razancì, je p ekvapujìcì, v jak velkè mì e se toto pravidlo ctì. NefÈrovÈ jedn nì se oëividnï v branûi bezv kopov ch technologiì moc nenosì. ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE 3

4 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 24. mezin rodnì konference a v stava bezv kopov ch technologiì, se zdom cnïl m n zvem NO-DIG DOWN UNDER 2006, se konala ve dnech ñ v Brisbane. V tomto hlavnìm mïstï australskèho st tu Quensland vystoupila po 16 hodin ch letu takè sedmiëlenn ofici lnì delegace CzSTT. Bylo , 8 hodin mìstnìho Ëasu. O hodinu pozdïji jsme uû rukou spoleënou zaëali s pravami v stavnìho st nku CzSTT. Motto naöeho st nku bylo: CzSTT ñ kandid t na po d nì INTER- NATIONAL NO-DIG 2009 v BrnÏ. VÏdÏli jsme, ûe jedin m protikandid tem je kanadskè Toronto, kterè m vöak oproti n m velkou v hodu. Po letech 2003ñ9, kdy se konference kon 6x v EvropÏ a 1x v Austr lii je zcela logickè, ûe p ednost bude mìt americk kontinent. P edpokl dalo se, ûe to bude BrazÌlie, ta vöak svoji p edbïûnï ozn menou kandidaturu nepotvrdila. Na jedn nì Rady editel ISTT, kde se o po adateli NO-DIG 2009 rozhodovalo, p ednesl Ing. Aleö Pohl, z stupce gener lnìho editele BVV Brno, perfektnì prezentaci Brna, jako mïsta ide lnìho pro po d nì veletrh, v stav a konferencì. Jeho vystoupenì vzbudilo mimo dn z jem vöech p Ìtomn ch. TakÈ p evaha evropsk ch zemì v pomïru 11 : 6 mezi hlasujìcìmi a p Ìtomn mi n rodnìmi spoleënostmi d vala nadïji pro Brno. RovnÏû prezentace Toronta byla velmi zajìmav. Po nì nastala chvìle, kdy jsme spolu se z stupci severoamerickè spoleënosti opustili jednacì mìstnost a v p eds lì jsme Ëekali na v sledek hlasov nì.»ek nì bylo dlouhè, trvalo tèmï 30 minut neû jsme byli p izv ni zpït k vyhl öenì v sledk hlasov nì. TÏsn m pomïrem hlas zvìtïzilo Toronto. P edseda ISTT Meno Hanneveld komentoval v sledek s p nìm se urëitï v nïkterèm z p ÌötÌch let znovu setkat v»eskè republice. OdpovÏdÌ z naöì strany bylo, ûe v roce 2009 uspo - d me Evropskou NO-DIG, protoûe v tomto roce p edsed»esk republika EvropskÈ unii. P i tèto p Ìleûitosti se pokusìme o to, aby se vöech 25 zemì EU p ihl silo ke ËlenstvÌ v ISTT. P edstavitelè ISTT n s ubezpeëili, ûe naöe aktivita v tomto smïru bude podpo ena a EVROPSK NO-DIG BRNO 2009 bude za azena do seznamu konferencì podporovan ch p edsednictvem ISTT. K celèmu pr bïhu konference lze konstatovat, ûe typick australsk pohostinnost a zkuöenost po adatel byly z kladem vysokè technickè a spoleëenskè rovnï celè akce. ZahajovacÌ ceremoni l s hudbou a tancem p vodnìch obyvatel Austr lie ñ Jsem p esvïdëen, ûe tato skuteënost je jeden z faktor, kter udrûuje n ö obor v rozmachu i v dob ch, kdy ekonomika neprospìv Ëi nïjak dalöì nep Ìzniv politick situace brzdì rozvoj ve stavebnictvì... Na z vïr bych chtïl touto cestou podïkovat vöem obchodnìm partner m, kte Ì majì z sluhu p i prosazov nì technologie pluhov nì na tuzemskèm trhu. P eji jim i n m mnoho dalöìch spïön ch projekt. NO-DIG 2006 BRISBANE Dipl.-Geol. Tim r Jelani Jednatel spoleënosti OCHS vrtn technologie s.r.o. Aboridgin pokraëoval vystoupenìm pïveckèho souboru. N sledovala zahajovacì eë starosty mïsta Brisbane a p edsedy ISTT. KonferenËnÌ jedn nì probìhala soubïûnï ve t ech jednacìch s lech a n vötïvnìci tak mïli moûnost si vybrat obor, kter je nejvìce zajìmal. Refer ty byly vyv ûenï vybr ny od autor z celèho svïta a sestaveny do odborn ch sekcì, kter m p edsedali zn mì odbornìci z univerzit i z praxe. SilnÈ zastoupenì mïli i provozovatelè a investo i. K nïkter m nejzajìmavïjöìm vystoupenìm se vr tìme v 1. ËÌsle dalöìho roënìku naöeho Zpravodaje. D leûit m bodem programu mezin rodnìch konferencì NO-DIG je vyhl öenì vìtïz soutïûe ÑNO.DIG AWARDì, kter je vyhodnocov na ve Ëty ech kategoriìch. K tèto, p Ìleûitosti vydali po adatelè v konferenënìm bulletinu NO-DIG NEWS (je vloûen do tohoto ËÌsla) vodnì Ël nek jehoû p eklad n sleduje: UdÏlov nì cen bylo svïtovou ud lostì Reflektory z ili vëera v Brisbane obzvl ötï jasnï, kdyû se p edstavitelè pr myslu bezv kopov ch technologiì seöli,na slavnostnìm udìlenì cen ISTT za rok V honosnèm plesovèm s le Plaza Ball Room oslavoval pr mysl bezv kopov vch technologiì svè nejvïtöì spïchy. Slavnost probìhala v prost edì p ipomìnajìcìm podmo sk svït, coû mïlo zv raznit d leûitost bezv kopov ch technologiì p i tvorbï udrûitelnè budoucnosti. Ing. Granilla dïkuje za udïlenì ceny. 4

5 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG Delegace CzSTT N ö st nek plnil dob e svoji propagaënì funkci. Na v stavï, kter doprov zela konferenci, bylo moûno shlèdnout novinky z celèho svïta. 5Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 5

6 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 Z ČINNOSTI ISTT / Z ČINNOSTI CzSTT Ceny byly udïleny ve Ëty ech kategoriìch a to: za nejv znamnïjöì stavbu, za v robek a techniku, za studentsk v zkum a za v sledky v zkumu v mezin rodnìm mï Ìtku. Pozornost soust edïn na Austr lii jako na zemi kon nì konference a v stavy NO-DIG byla jeötï zn sobena okolnostì, ûe cenu v kategorii v robky a technika zìskala australsk firma DJ&MB Mac Cormick za inovace na stavbï plynovodu v Otway, kde firma na tomto v znamnèm projektu plynovodnì infrastruktury pouûila ñ poprvè na jiûnì polokouli ñ metody retardaënìho mikrotunelov nì. Cenu za vynikajìcì v kon ve v zkumu bezv kopov ch technologiì zìskal britsk profesor Chris Rogers. Jeho ocenïnì se t kalo nejen v sledk jeho dvacetiletè v zkumnè Ëinnosti v oboru, ale i skuteënost, ûe v roce 1996 iniciovalo vznik prvnìho vïdeckèho Ëasopisu v tèto oblasti ñ Trenchless Technology Research. Mezin rodnì charakter ud losti jeötï zd raznilo udïlenì ceny za stavbu roku firmï Zhao Goa Qiac Shanghai No.2 Municipal Special Engineering Company z ËÌnskÈ äanghaje za vybudov nì velkopr mïrovèho tunelu protlaëov nìm ocelov ch trub. PoslednÌ cenu obdrûela postava budoucnosti ñ Ji Ì Granilla ñ student»eskèho vysokèho uëenì technickèho v Praze. Jeho pr ce, ÑVyuûitÌ kolektor ve st ednì Ë sti Prahy ñ V voj dlouhodbèho projektuì byla ocenïna cenou v kategorii studentsk ch pracì. PotÈ, co ocenïn m vìtïz m bylo (mnohokr t) p ipito, se rozproudila druûn z bava za zvuk jazzovè a rockovè hudby skupiny Odysey, kter se prot hla dlouho do noci. PotÏöitelnÈ je konstatov nì, ûe vìtïzem soutïûe o nejlepöì studentskou diplomnì pr ci se stal Ing. Ji Ì Granilla z»eskè republiky. Na fotoreport ûi jsou z bïry z p ed v nì tïchto cen. Je to mimo dn spïch. I k naöemu st nku potom p ich zelo mnoho ËastnÌk konference a zajìmalo se o vìtïzn diplomnì projekt. Ing. Stanislav Dr bek, mìstop edseda CzSTT LITOMĚŘICE 2006 KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH Ve dnech 10. ñ 11. Ìjna se v LitomÏ icìch konala jiû 11. konference o bezv kopov ch technologiìch. ProgramovÏ byla ËlenÏna do Ëty tèmatick ch blok : rekonstrukce a opravy st vajìcìch trubnìch vedenì, v stavba nov ch trubnìch vedenì a podzemnìch dïl, p ÌpravnÈ a souvisejìcì Ëinnosti, novinky a praktickè zkuöenosti p i r zn ch aplikacìch bezv kopov ch technologiìch. V prvnìm bloku byly prezentov ny 3 p edn öky. PrvnÌ p edn öka ÑJak nejlèpe dïlat osvïtu ve prospïch bezv kopov ch technologiìì byla logickou ouverturou ke vöem n sledujìcìm p edn ök m. P edn öejìcì doc. Ing. P. ärytr, CSc. je zn m sv m kladn m vztahem k bezv kopov m technologiìm a jeho pedagogick Ëinnost v tomto oboru je velk m p Ìnosem pro mladou generaci, kter se rozhodla svoji Ëinnost spojit s bezv kopov mi technologiemi. Je ke ökodï, ûe se tato p edn öka nedostala do sbornìku vydanèho ke konferenci. O problèmech ukl d nì inûen rsk ch sìtì ve velk ch mïstech, zejmèna jejich centr lnìch Ë stech hovo il Ing. J. BÏlÌk Jako p Ìklad si vybral stì nad Labem a na studii koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v centr lnì Ë sti mïsta prezentoval uplatnïnì vyuûitì systèm sdruûen ch tras, tzv. nep Ìm ch bezv kopov ch technologiì. Z vïreën p edn öka prvnìho bloku prezentovan Ing. J. Barborikem pojedn vala o pouûìv nì litinov ch trub a zejmèna jejich spoj jako vhodnèho materi lu pro BT. Druh blok p edn öek zah jil Ing. K. Franczyk. Ve svèm vystoupenì hovo il o vyuûitì mikrotunelov nì p i v stavbï kanalizaënìho sbïraëe v mïstskè Ë sti Pet Ìkovice v OstravÏ. Jak uvedl, zejmèna extrèmnï nep ÌjemnÈ geologickè podmìnky spojenè s vysokou hladinou spodnì vody byly tvrd m o Ìökem pro zhotovitele. N roënost tèto stavby dokladuje, ûe nïkterè nejkritiëtïjöì seky nebyly v bec provedeny. P esto dìky BT a doplúkov m opat enìm byl sbïraë dokonëen a je plnï funkënì. P edn öky n sledujìcì dvojice p inesly p ÌjemnÈ oûivenì. NÏmeck odbornice na bezv kopovè technologie panì Christel Flittner hovo ila o pl nov nì a p ÌpravÏ staveb v NÏmecku, se zamï enìm na uûitì kameninov ch trub pro protlaëov nì. TlumoËenÌ se ujal Ing.T. Fiala, kter se svèho kolu zhostil s jemu typick m zp sobem, vyvol vajìcìm veselì p Ìtomn ch posluchaë. V n vaznosti na p edn öku panì Flittner s m pak hovo il o zkuöenostech s protlaëov nìm kameninov ch trub v»eskè republice. Nutno vyzdvihnout, ûe jako z stupce firmy dod vajìcì tyto trouby na trh, jako jeden z m la otev enï hovo il i o problèmech, ke kter m doölo p i pouûitì tohoto materi lu. RovnÏû zmìnil technologie, kterè p i protlaëov nì kameninov ch trub jsou pouûìv ny. Velmi zajìmavè a zcela se vymykajìcì z tradiënìch technicky zamï en ch tèmat vïtöiny p edn öek prezentovan mi na konferencìch o BT bylo vystoupenì Ing. J. äimona z VHO, a.s. Hovo il o BT z hlediska ekonomick ch a ËetnÌch aspekt. Pojmy jako n klady realizace, n klady souvisejìcì, n klady 6

7 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG n slednè, dalöì n klady, provoznì n klady, ve spojenì s bezv kopov mi technologiemi zaznïly na konferenci o BT v bec poprvè. ée je nutnè i u BT rozliöovat opravy, rekonstrukce, modernizace, technickè zhodnocenì a novè sìtï, si m lo kter technick pracovnìk, kter nep ijde do styku s majetkovou evidencì uvïdomì. A p itom je podle Ing. J. äimona ekonomika pouûitì a aplikace BT z pohledu investora pomïrnï jednoduch. V principu jde o to rozhodnout, zda se jedn o opravu nebo technickè zhodnocenì. (P edn öka je v tomto Zpravodaji uvedena v plnèm rozsahu). Druh blok ukonëil pan M. Vesel, kter hovo il o mï enì a vyhodnocov nì tahov ch sil p i bezv kopovè pokl dce potrubì. T etì ñ odpolednì blok s n zvem p ÌpravnÈ a souvisejìcì Ëinnosti ñ zah jila L. Fermerov. Zab vala se normami pro BT v oboru vodovod a kanalizacì. KromÏ v Ëtu norem platn ch v»eskè republice citovala i platnè normy v NÏmecku a Rakousku. N sledn p ÌspÏvek Ing. J. RaclavskÈho, PhD. dal nahlèdnout do stavu trubnìch vedenì v RuskÈ federaci. NaznaËil, kolik silì bude muset tato zemï vynaloûit, aby se dostala v oblasti vodnìho hospod stvì na roveú zemì v tèto oblasti standardnï rozvinut ch. Prof. RNDr. M. Karous, DrSc. hovo il o zajìmavostech geofyzik lnìch metod pouûit ch p i pr zkumu pro dvï kolektorovè trasy vedenè pode dnem Vltavy. Pozoruhodn byl zp sob sledov nì okamûitè polohy nafukovacìho Ëlunu, na nïmû byla mï ÌcÌ sonda umìstïna, p esnou satelitnì navigacì GPS. Z vïreën blok ñ BT novinky a praktickè zkuöenosti p i r zn ch aplikacìch bezv kopov ch technologiìch ñ zah jil n sledujìcì den RNDr. D. Dvo k. Ve svè p edn öce hovo il o vyuûitì BT p i v stavbï a provozu d lniënì sìtï v»eskè republice. Vyzdvihl d leûitost prov dïn ch revizì televiznì kamerou, zejmèna pro p Ìpravu oprav kanalizacì odvodúujìcìch d lniënì tïlesa. Ing. J. Bezrouk sezn mil p ÌtomnÈ s jednìm ze sanaënìch systèm vloûkov nì potrubì s volnou hladinou, a to pomocì spir lovï navìjen ch vloûek. Tato technologie vytv Ì vlastnì vloûku kontinu lnìm navìjenìm ze svitku profilu tak, ûe nov vloûka je vytvo ena ze svitku navìjenìm ve tvaru archimedovy spir ly. PrvnÌ realizacì tèto metody u n s bylo pouûitì technologie RIBLINE p i rekonstrukci kanalizaënìho sbïraëe v mïstskè Ë sti HornÌ PoËernice v Praze. O vyuûitì ÌzenÈho horizont lnìho vrt nì p i v plni dutin v nadloûì stok hovo il Ing. ä. MouËka. ÿìzen horizont lnì vrt je veden v tïsnèm nadloûì stoky a n slednï jsou dutiny v okolì tohoto vrtu vyplnïny injekt ûnì hmotou.tato metoda plnï nahrazuje dosud st vajìcì technologii injekt ûì z prostoru stoky (u pr chozìch a pr lezn ch stok) a nebo vyplúov nì kaveren pomocì vrt z povrchu (u nepr lezn ch). O drûbï a servisu hydraulick ch systèm pouûìvan ch v bezv kopov ch technologiìch pohovo il M. Chvalina. N sledujìcì dvï p edn öky prezentovaly dva odliönè trubnì materi ly, pouûìvanè p i BT. Ing. P. Magdov - Jiruökov hovo ila o sklolamin tov ch troub ch HOBAS. TÈmatem p edn öky R. Kostol nyho bylo pouûìv nì ËediËov ch prvk p i v stavbï a obnovï stokov ch sìtì.»edië, dìky sv m v bec nejvìce rezistentnìm vlastnostem v Ëi agresivnìmu prost edì, je v born m materi lem zejmèna pro stokovè sìtï. PouûitÌ ËediËov ch trub a nebo trub s ËediËovou vyst lkou je z rukou nejdelöì ûivotnosti dìla, realizovanèho z tohoto materi lu. PoslednÌm p ÌspÏvkem celè konference byl pak refer t L. Potuû ka s n zvem OV Liner ñ vliv v öky sloupce spodnì vody na sìlu stïny vloûky. Jak byl NODIG 2006? RozhodnÏ byl po str nce oficialit mènï form lnïjöì, neû minulè konference. To nap Ìklad umoûnilo, ûe zpoûdïnì zah jenì konference nemïlo v razn vliv na Ëasov program. Lze Ìci, ûe obsahovï nevyboëil z rovnï minul ch konferencì. Nejen v»eskè republice, ale i svïtovï jsou bezv kopovè technologie na pomïrnï vysokè technickè rovni a nelze oëek vat v dohlednè dobï n stup nov ch metod, kterè by znamenaly p evratnou novinku v jejich pouûìv nì. ZatÌm se jedn vûdy o Ë steënè vylepöenì pouûìvan ch technologiì, materi l a nebo mechanizm, coû uk zaly i prezentovanè refer ty. A tak lze Ìci, ûe nejvïtöìm zpest enìm byla spole- Ëensk Ë st konference. VystoupenÌ öpiëek ËeskÈ hudebnì scèny ñ houslisty J. SvÏcenÈho a Spiritu l kvintetu ñ v atraktivnìm prost edì odsvïcenèho jezuitskèho kostela byl velk m z ûitkem pro Ë st p Ìtomn ch ËastnÌk veëera. Bohuûel velk Ë st p Ìtomn ch dala bïhem vystoupenì umïlc p ednost gurm nsk m z ûitk m z p ipravenèho obëerstvenì a snìûila tak ÑkulturnÌ roveúì ËastnÌk konference. Ing. Miloö Kar sek, BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace, a.s. Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 7

8 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 11. KONFERENCE CzSTT VE FOTOGRAFII V ËestnÈm p edsednictvu zasedli: Mgr. Ladislav Chlup Ë, starosta mïsta LitomÏ ic, kter p evzal z ötitu nad konferencì; Ing. Ji Ì äulc, hejtman steckèho kraje; Ing. Miroslav Harcinik, gener lnì editel SVS a.s. Teplice; prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc., p edseda CzSTT; Ing. Dalimil Kotas, gener lnì editel VOD-KA a.s. V prostornèm s le KulturnÌho domu bylo dostatek mìsta pro kaûdèho ËastnÌka, v p eds lì pak pro vystavovatele. Naöe podïkov nì pat Ì sponzor m konference. Exkurze na stavbï tunel Libouchec a Panensk vëetnï sìtì a jejich z zemì 8

9 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG Na odpoledne p ed konferencì p ipravil organiz tor a hostitel konference VOD-KA a.s. golfov turnaj, veëer pak jsme mohli, obdivovat pr ci ûernoseck ch mistr vina. VystoupenÌ Spiritual kvintetu obohatilo spoleëensk a diskusnì veëer prvnìho dne konference. CzSTT ñ»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Studentsk soutïû o cenu CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie vypisuje pro obdobì akademickèho roku 2006/2007 a d le pro kaûd n sledujìcì rok studentskou soutïû o nejlepöì diplomovou pr ci v oblasti n vrhu eöenì, projektov nì, v stavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu inûen rsk ch sìtì s uplatnïnìm bezv kopov ch technologiì (vëetnï zahrnutì oblasti v zkumu, geotechnickèho a dalöìho pr zkumu, inûen ringu, unifikace, technick ch podklad, informaënì b ze a koordinace). Ceny: 1. cena KË 2. cena KË 3. cena KË TermÌn odevzd nì pr ce: do (na katedru zdravotnìho inûen rstvì stavebnì fakulty»vut v Praze, Praha 6, Th kurova 7, doc. Ing. P. ärytrovi, CSc.; srytr@fsv.cvut.cz) VyhodnocenÌ soutïûe: P ihl öenè pr ce zhodnotì komise CzSTT do Form lnì n leûitosti pr ce: 1. P ihl öka do soutïûe (n zev pr ce v» a A, jmèno soutïûìcìho, adresa, obor studia a ökola, jmèno vedoucìho pr ce, adresa) 2. StruËn souhrn v angliëtinï 3. VlastnÌ pr ce 4. Posudek vedoucìho pr ce (1 A4) OdbornÌ garanti za jednotlivè ökoly: ñ Ing. M. Richter, ved. katedry pr myslovè techniky a technologiì, Fakulta ûivotnìho prost edì, Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ, Na okraji 1001, stì n.l. ñ doc. Ing. K. VojtasÌk, CSc., Vysok ökola b Úsk Ostrava, t Ìda 17. listopadu, Ostrava, karel.vojtasik@vsb.cz ñ Ing. J. Raclavsk, Ph.D., VysokÈ uëenì technickè v BrnÏ, Fakulta stavebnì, stav vodnìho hospod stvì obcì, éiûkova 17, Brno, micin@fce.vutbr.cz ñ doc. Ing. P. ärytr, CSc.,»eskÈ vysokè uëenì technickè v Praze, Fakulta stavebnì, katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì, Th kurova 7, Praha 6, tel.: 02/ , fax: 02/ , srytr@fsv.cvut.cz SpolupracujÌcÌ pracoviötï: Katedra zdravotnèho inûenierstva Stavebnej fakulty STU Bratislava, RadlinskÈho 11, Bratislava, Slovensko, rusnak@svf.stuba.sk Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 9

10 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT DIPLOMOVÉ PRÁCE V SOUTĚŽI CzSTT V AKADEMICKÉM ROCE 2005/2006 Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc., Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulty stavebnì»vut v Praze, srytr@fsv.cvut.cz, synackova@fsv.cvut.cz VyhodnocenÌ a vyhl öenì v sledk n rodnì soutïûe CzSTT 2005/2006 je po roënì pauze opït zar mov - no spïchem na mezin rodnì rovni. Cenu NO-DIG AWARD ISTT v kategorii ÑStudent or young professional paperì zìskal n ö z stupce v tèto soutïûi Ing. Ji Ì Granilla. To nenì jistï öpatn bilance. Lze Ìci, ûe nazr l Ëas öì eji bilancovat v sledky i v naöì n rodnì soutïûi CzSTT, viz d le nabìzen tabulka. Tab. ñ Zp ehlednïnì poëtu ËastnÌk soutïûe CzSTT 1997ñ2006 a poëet naöich ËastnÌk soutïûe NO-DIG AWARD, kategorie ÑStudent or young professional paperì Školní rok Počet účastníků soutěže CzSTT 1997/ / / / / / Počet účastníků soutěže NO-DIG AWARD 2003/ / / Celkem 60 4 I z nì vypl v, ûe v akademickèm roce 2005/2006 se z Ëastnilo naöì soutïûe sv mi diplomov mi pracemi osm ËastnÌk. PoËet i kvalita potvrzuje trend poslednìch let. Vöechny p ihl öenè soutïûnì pr ce 2005/2006 vyk zaly dobrou kvalitu a porota, kter to vöe vyhodnocovala (prof. RNDr. M. Karous, DrSc., Ing. S. Dr bek, doc. Ing. P. ärytr, CSc., Ing. ä. MouËka, Ing. J. Soch rek, Ing. M. Syn Ëkov, CSc., doc. Ing. I.»ih kov, CSc., Ing. J. Raclavsk, Ph.D. a RNDr. J. Schrˆfel), nemïla snadnou pr ci. Rozhodl souëet po adì od jednotliv ch porotc. Porota dne rozhodla o v slednèm po adì soutïûnìch pracì, p edsednictvo CzSTT pak beze zmïn toto po adì schv lilo a na naöì konferenci v LitomÏ- icìch 10. ñ jsme mohli vyhl sit vìtïze: 1. mìsto zìskal Ing. Ji Ì Granilla za pr ci ÑVyhodnocenÌ kolektorizace centr lnì Ë sti hlavnìho mïsta Prahyì, 2. mìsto zìskal Ing. Rudolf Lorenc za pr ci ÑStudie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v are lu PRA- GA STRAäNICEì, 3. mìsto zìskal Ing. Kate ina Saka ov za pr ci ÑN vrh novèho vyuûitì ûelezniënìho tunelu VÌtkovì, VÌtÏz m gratulujeme. OstatnÌ se umìstili na 4. aû 8. mìstï a i jim pat Ì naöe uzn nì, Ñûe do toho öliì a ûe si tak i ovï ili svè schopnosti. NÌûe pak nabìzìme zp ehlednïnì obsahu soutïûnìch pracì formou anotacì v abecednìm po adì dle p ÌjmenÌ autor (anotace pr ce Ing. Ji Ìho Granilly, viz 3. ËÌslo naöeho zpravodaje NO DIG 2006). Ing. Ji Ì HavÌ, VUT Brno (vedoucì DP: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): Sanace stokovè sìtï urbanizovanèho celku ñ»ern Hora Diplomant vyuûil dobrèho z zemì pracoviötï VHO VUT Brno, tj. zejmèna zkuöenosti z mezin rodnìho programu Care-S a dalöìch program navazujìcìch, k zv dnutì zcela konkrètnìho zad nì na rovni podrobnè zad vacì dokumentace blìûìcì se svou formou zpracov nì projektovè dokumentaci pro stavebnì ÌzenÌ. NechybÌ v sledky zpracov nì d leûit ch dìlëìch kol, jako je anal za poruch a poökozenì, re lnè vymezenì priorit na z kladï vlastnìho konkrètnìho pasportizaënìho podkladu, hydraulickèho posouzenì (dokladov ny v sledky v poët zatïûovacìch parametr a v sledky hydraulick ch v poët uûitìm programu DRAIN), nechybì pot ebnè v kresovè p Ìlohy atp. RelativnÏ podrobnï jsou pops ny pouûitelnè bezv kopovè technologie a konkrètnï rozhodnuto, kterè metody pouûìt v jednotliv ch stok ch konkrètnìch ulic»ernè Hory. NechybÌ ani rekapitulace parametr novè»ov (jiû realizovanè spoleënè»ov pro nïkolik obcì) a jejìho vlivu na recipient B kovka. V sledky tèto pr ce jsou tedy bezprost ednï pouûitelnè v praxi, tj. v p ÌpravÏ konkrètnìch z mïr postupnè komplexnì obnovy kanalizaënì sìtï. Ing. VÌt HrabË k,»vut v Praze (vedoucì: Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc.): Rekonstrukce kanalizace v ul. Martina Kol e ñ T bor Diplomov pr ce relativnï podrobnï zp ehledúuje podmìnky zad nì v danè mìstï a pouûitelnè BT technologie, kterè jsou nabìzeny na trhu v»r. Po vyhodnocenì vyöla jako nejv hodnïjöì varianta eöenì s uûitìm hadicovèho reliningu. Diplomant n slednï oslovil pït tuzemsk ch firem, nositel tèto technologie, a provedl podrobnïjöì vyhodnocenì z technickèho, technologickèho a ekonomickèho hlediska. Lze konstatovat, ûe ölo o zcela konkrètnì zad nì s tìm, ûe v sledky svou rovnì a kvalitou zpracov nì jsou srovnatelnè s v sledky analogick ch pracì Ëasto se dnes vyskytujìcìch v praxi jako pr ce typu studie, souûìcì pro p Ìpravu zad vacì dokumentace tendru konkrètnìho z mïru. Ing. Radek Kaemer,»VUT v Praze (vedoucì: Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc.): VariantnÌ eöenì odv - 10

11 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG dïnì splaökov ch vod z obcì Chr öùany, KnÏûeves a Koleöovice Diplomov pr ce se zp ehledúuje souëasn stav technickè obsluhy t Ì velmi star ch venkovsk ch sìdel v blìzkosti RakovnÌka a identifikuje z sadnì koly, kterè je zde t eba p ednostnï eöit. JednoznaËnÏ je pak pro tyto obce doporuëena koncepce oddìlnè kanalizace deöùovè a splaökovè s tìm, ûe deöùov kanalizace vyûaduje z sadnì obnovu (nejlèpe tèû prost ednictvìm uplatnïnì bezv kopov ch technologiì; pro tyto Ëely je pak nabìzeno jejich zp ehlednïnì a konkrètnì uplatnïnì). Navrûeny pak jsou dvï varianty eöenì splaökovè oddìlnè kanalizace (klasickè gravitaënì s nïkolika p eëerp - vacìmi stanicemi a d le tlakov ) vëetnï»ov a d le nïkolik dìlëìch podvariant v z vislosti na poëtu a poloze»ov. PodrobnÏji je pak rozpracov n n vrh tlakovè oddìlnè kanalizace a»ov. Pro variantu, vyhodnocenou jako optim lnì, nechybì relativnï podrobnè ekonomickè vyhodnocenì (ekonomick rozvaha t kajìcì se po izovacìch a provoznìch n klad vëetnï nap. i jednotliv ch n klad na vyëiötïnì 1 m 3 splaökovè odpadnì vody v tïchto konkrètnìch podmìnk ch. Ing. Jan Kr lka,»vut v Praze (vedoucì: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie rekonstrukce letnìho koupaliötï v MladÈ Boleslavi N vrh rekonstrukce p vodnìho pseudop ÌrodnÌho letnìho koupaliötï p edstavuje obvykle nelehk kol. V p ÌpadÏ MladÈ Boleslavi pak byla obtìûnost vystupúov na d leûitostì takovèhoto are lu pro jiû i svou velikost a v znam mïsta (na svèm zemì nem û dn dalöì v znamn za ÌzenÌ pro hromadnou rekreaci u vody a ve vodï). SouË stì zad nì pak bylo usilovat o transformaci tohoto koupaliötï na soudob modernì aquapark, coû bylo n vrhem splnïno. Bezv kopovè technologie (BT) pak byly vtaûeny do hry v r mci provï enì öiröìch zemnìch vztah (n vrh n roënèho are lu na technickou obsluhu nem ûe z stat bez provï enì spolehlivèho fungov nì odvedenì odpadnìch vod v trase aû na»ov, v p ÌpadÏ z sobov nì pitnou vodou v trase aû do z sobovacìho vodojemu a analogicky tèû v p ÌpadÏ energetick ch a telekomunikaënìch sìtì). V sledkem tohoto provï enì byl pak konkrètnì n vrh na obnovu nad azen ch inûen rsk ch sìtì, tj. na obnovu p edevöìm uûitìm BT. Origin lnì dìlëì n vrh se pak t kal instalace trasy kolektoru pro vnitroare lovè sìtï obsluhujìcì sestavu bazèn (i toto eöenì m charakter uûitì BT z dlouhodobèho hlediska). Ing. ZdenÏk K zl,»vut v Praze (vedoucì: doc.ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèm zemì Ledenice CÌlem diplomovè pr ce bylo provï it, aktivnï zhodnotit a event. upravit zde jiû zaloûenou koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì vëetnï provï enì d leûit ch technick ch detail a z toho vypl vajìcìch ekonomick ch a provoznï technick ch dopad. Velmi p ÌnosnÈ bylo tèû celkovè zp ehlednïnì a kritickè vyhodnocenì öiröìch vodohospod sk ch pomïr eöenèho z jmovèho zemì vëetnï n vrhu konkrètnìch opat enì k jejich zlepöenì. Pr ce d le nabìzì r mcovou a dìlëì koordinaci eöenì inû. sìtì vëetnï n vrhu odpovìdajìcìho typu sdruûen ch tras inû. sìtì pro rozvojovè lokality (z dlouhodobèho hlediska se vlastnï jedn o uûitì bezv kopov ch technologiì). V p ÌpadÏ zkoum nì moûnostì dalöì aplikace BT je fundovanï zd vodnïna a prosazov na nutnost jejich dostateënï koncepënìho uplatnïnì. ZajÌmavÈ aplikace BT se zde nabìzejì v p ÌpadÏ prakticky vöech zde zastoupen ch z kladnìch druh inûen rsk ch sìtì, p edevöìm pak v p ÌpadÏ rekonstrukce deöùovè oddìlnè kanalizace. Pr ce je p Ìnosn takè proto, ûe Ñp ibliûujeì bezv kopovè technologie k tïm, kte Ì o jejich aplikacìch p edevöìm rozhodujì jako investo i. Ing. Rudolf Lorenc,»VUT v Praze (vedoucì: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v are lu PRAGA STRAäNICE Diplomov pr ce je zpracov na formou studie a je zamï ena na eöenì koncepce vnitroare lov ch inûen rsk ch sìtì za podmìnek v raznè transformace zp sob vyuûìv nì tohoto are lu. Ten p vodnï provoznï slouûil pro v robu s charakterem tïûkèho strojìrenstvì a p sobil zde jeden subjekt (jeden uûivatel). Dnes zde p sobì vìce subjekt a charakter jejich v robnìch program je zatìm ne zcela ust len (p evl d v roba chladìrensk ch systèm, lehk strojìrensk v roba a sluûby s tìm spojenè). ÿeöitel podrobnï vyhodnotil souëasn stav vnitroare lov ch inûen rsk ch sìtì vëetnï zp ehlednïnì vöech slab ch mìst a öiröìch zemnìch vztah. N vrh variantnìch eöenì se pak opìr o vyuûitì bezv kopov ch technologiì a sdruûen ch tras inûen rsk ch sìtì (navrûen ch zde rovnïû bezv kopovï). PomocÌ srovn vacì anal zy je pak rozhodnuto o variantï optim lnì, kter byla d le technicky rozpracov na do vïtöì podrobnosti. Jako velmi progresivnì se pak jevì n vrh na zmïnu koncepce odvodnïnì tohoto are lu a celè pr myslovè zûny a jeho okolì (z koncepce systèmu jednotnè kanalizace na systèm oddìln ). Origin lnì pak je n vrh na retenënì n drû pro deöùovè vody celè pr myslovè zûny s n sledn m p evodem tïchto vod pomocì potrubnì trasy vybudovanè horizont lnìm Ìzen m vrt nìm do systèmu deöùovè kanalizace vnit nìho mïstskèho okruhu sbïrnè a rychlostnì komunikace nach zejìcì se v tïsnèm sousedstvì. Ing. Kate ina Saka ov,»vut v Praze (vedoucì: doc. Ing. Jan Pruöka): N vrh novèho vyuûitì ûelezniënìho tunelu VÌtkov BÏûn ûelezniënì tunel b v jako stavba jiû sv m zp sobem jedineën s m o sobï a zd nlivï nenabìzì p Ìliö mnoho moûnostì pro svè novè vyuûitì. P vodnï ûelezniënì tunel VÌtkov, tèmï 300 m dlouh, je vöak specifick sv m umìstïnìm. Tunel vy sùuje sv m z padnìm port lem v tïsnè blìzkosti mïstskè Ëtvrti éiûkov a tak se nabìzela myölenka jeho vyuûitì tak, aby tato v jimeën stavba se Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 11

12 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NA ODBORNÉ TÉMA i nad le ÑzaËlenila do mïstskèho ûivotaì s tìm, ûe je mnoho variantnìch n mït na vyuûitì, nap. jako cyklistick stezka a kolektor pro inûen rskè sìtï (jako technicko komunikaënì koridor) Ëi v jinè kombinaci jako bankovnì sejf, st elnice, bowlingov dr ha apod. Podstatn Ë st diplomovè pr ce je pak vïnov na inûen rsko-geologickèmu vyhodnocenì, n vrh nov ch prostor pro dalöì vstupnì öachty a ötoly, posouzenì prim rnìho ostïnì vëetnï komory (aplikov no numerickè modelov nì pomocì BD softwaru ve vybran ch profilech pomocì metody koneën ch prvk, d le byl proveden v poëet vnit nìch sil prim rnìho ostïnì a celkovè posouzenì ostïnì). PROBLEMATIKA BEZVÝKOPOVÝCH SANACÍ VODOVODNÍCH PŘÍPOJEK METODAMI hydros LEAD A hydros BOY Bc. Karel Ji ÌËek,»KV Praha s.r.o. Tento p ÌspÏvek se zamï uje na problematiku bezv kopov ch v mïn vodovodnìch p Ìpojek z olova a polyethylenu metodou hydros Æ LEAD a p Ìpojek z oceli a litiny metodou hydros Æ BOY v Ëesk ch podmìnk ch. Popisuje situace, ze kter ch tyto metody principi lnï vych zejì a d vody, proë v u n s nejsou stoprocentnï spïönè. Jak je Ëten i zajistè zn mo, bezv kopovè technologie byly a st le jsou vyvìjeny s d razem na omezenì negativnìch externalit vznikajìcìch p i klasickè v stavbï Ëi rekonstrukcìch inûen rsk ch sìtì otev en m v kopem. Nejinak tomu bylo i u rodiny metody hydros Æ, kde z kladnì metoda hydros Æ PLUS, (viz. No-Dig ËÌslo 1/2006) urëen k plnè bezv kopovè v mïnï potrubì rozv dïcìch ad DN 80 aû 300, byla rozöì ena o dvï metody pro v mïnu domovnìch p Ìpojek z nejbïûnïji pouûìvan ch materi l ñ olova, litiny a oceli. TÌm mïla b t zajiötïna kompletnì bezv kopov v mïna vodovodnìho potrubì v ulicìch vëetnï domovnìch p Ìpojek. P ekop vat vozovku nap ÌË kv li kaûdè domovnì p Ìpojce ñ takovèto eöenì v mïny domovnìch p Ìpojek degraduje pouûitì bezv kopovè technologie pro v mïnu rozv dïcìho adu. Pomineme-li znaënè omezenì zemnìch pracì na ve ejnè Ë sti domovnì p Ìpojky, byla dalöìm d vodem k vyvinutì tïchto bezv kopov ch metod snaha o maxim lnì omezenì nep Ìzniv ch d sledk stavebnìch pracì, pro majitele nemovitostì a pozemk, na nichû jsou domovnì p Ìpojky uloûeny. VlastnÌci rodinn ch domk Ëasto nad trasu p Ìpojky staëili postavit sklenìky, gar ûe, alt ny nebo p i nejmenöìm jejich nïûnè poloviëky s velk m silìm vytvo ily okrasnè p edzahr dky se skalkami nebo anglick m tr vnìkem. V tèto situaci je pochopitelnè, ûe na û dost provozovatelskè spoleënosti o v mïnu domovnì p Ìpojky aû k vodomïru, umìstïnèm obvykle ve sklepï rodinnèho domu, reagujì tito majitelè negativnï. P itom Ëasto pr vï soukrom Ë st p Ìpojky je nejvïtöìm zdrojem ztr t vody aù pro jejì öpatn technick stav nebo i v d sledku ÑËern ch odbïr vodyì, o kter ch souëasn majitel mnohdy ani nevì. Z tïchto d vod a na z kladï d kladnèho technickèho pr zkumu v nïmeck ch spolkov ch zemìch byly vyvinuty spoleënostì Karl Weiss GmbH dvï metody: ñ hydros Æ LEAD pro v mïnu vodovodnìch p Ìpojek z olova, kter je dnes vyuûìv na i pro v mïnu p Ìpojek z polyethylenu ñ hydros Æ BOY pro v mïnu vodovodnìch p Ìpojek z oceli a litiny. ObÏ tyto metody si v tomto Ël nku podrobnï popìöeme vëetnï zkuöenostì z jejich re lnèho nasazenì. Metoda hydros Æ LEAD Tato metoda, jeû spoëìv ve vytaûenì a navinutì starèho potrubì na buben taûnèho za ÌzenÌ, se pouûìv k v mïnï potrubì domovnìch p Ìpojek z olova nebo pruûn ch plast. Jako materi l novèho potrubì se p ednostnï volì trouby z PE s ochrann m pl ötïm. HloubÌ se jedna stavebnì j ma v mìstï navrt vky na rozv dïcìm adu, a p Ìp. jeötï jedna dalöì p ed sklepnì stïnou. Metoda vyuûìv zataûenì speci lnì taûnè hadice do starèho potrubì domovnì p Ìpojky. PomocÌ vnit nìho tlaku p sobìcìho v taûnè hadici se vytvo Ì mezi hadicì a star m potrubìm silov spoj. Tato hadice slouûì souëasnï jako taûn prvek. K vytaûenì potrubì se pouûìv navìjecì buben. To znamen, ûe se vytahovan trouba s aktivovanou (natlakovanou) taûnou hadicì uvnit se navìjì na buben. Na konec starè trubky se pomocì adaptèru p ipojì trouba nov a zat hne se tak v jednè pracovnì operaci do p vodnì trasy. K dispozici jsou alternativnï dvï r zn strojnï technick za ÌzenÌ. ObÏ varianty mohou b t instalov ny buô ve stavebnì j mï nebo p es kladku nad stavebnì j mou. U druhè varianty postaëì hloubit jen malè stavebnì j my. Nejd leûitïjöì kroky metody jsou: OdpojenÌ starèho potrubì u rozv dïcìho adu a v nemovitosti z kaznìka. J drovè vrt nì v oblasti prostupu trubky sklepnì stïnou ZjiötÏnÌ pr chozìho pr ezu trubky pomocì struny, pop. kalibrace potrubì domovnì p Ìpojky kalibraënìm trnem. ZataûenÌ speci lnì taûnè hadice do st vajìcìho potrubì domovnì p Ìpojky a jejì napojenì na instalovanè hydraulickè taûnè za ÌzenÌ. 12

13 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG Aktivace taûnè hadice tlakem vody. Na ËelnÌ stranu starèho potrubì domovnì p Ìpojky se pomocì adaptèru p ipojì trouba novè domovnì p Ìpojky nebo v p ÌpadÏ pot eby chr niëka. P i pouûitì chr niëky se mont û novèho potrubì domovnì p Ìpojky prov dì v dalöì pracovnì operaci. Proces v mïny se prov dì navìjenìm trubky na buben p i souëasnèm zatahov nì trubky novè. Po v mïnï se provede opïtovnè p ipojenì vëetnï provedenì plyno- a vodotïsnèho prostupu stïnou. Obr. 1 ñ Princip metody hydros Æ LEAD Oblasti pouûitì: Metoda lze vyuûìt u vöech v praxi se vyskytujìcìch svïtlostì olovïn ch trubek od vnit nìho pr mïru 12 mm. Maxim lnì vnïjöì pr mïr novèho potrubì z PE by zpravidla nemïl p ekroëit 110 mm, maxim lnì dèlka vymïúovanèho seku je 25 m. PodmÌnky pro pouûitì metody Tato metoda je vhodn zejmèna pro olovïn potrubì a vöechny pruûnè materi ly. VznikajÌcÌ taûnè sìly jsou p en öeny speci lnì taûnou hadicì umìstïnou uvnit starèho potrubì. KalichovÈ hrdlovè spoje olovïn ch trubek a dokonce ani zmïna materi lu p Ìpojka na PE nemajì negativnì vliv na proces v mïny. spïönè provedenì metody p edpokl d, ûe se podèl trasy nevyskytujì oblouky (kolena) s mal mi polomïry. Za kritèrium proveditelnosti lze povaûovat to, ûe lze v celè dèlce p Ìpojky zavèst ohebnou strunu. Metoda hydros Æ BOY P i pouûitì metody hydros Æ BOY se star trubka beze zbytku ze zemï odstranì a v tèûe operaci se zat hne nov. Je pot eba z Ìdit jednu stavebnì j mu v mìstï navrt vky na rozv dïcìm adu a p ÌpadnÏ druhou stavebnì j mu p ed sklepnì stïnou. Trubka je zatahov na taûn m za ÌzenÌm, po secìch, odpovìdajìcìch pracovnì dèlce jeho hydraulick ch v lc. Star trubka vytaûen ze zeminy se tah za tahem rozbìjì konvenënìm zp sobem. Nov trubka domovnì p Ìpojky se napojì na starou pomocì rozöi ovacìho adaptèru. Tak doch zì sou- ËasnÏ s demont ûì (vytaûenìm) starè trubky domov- Obr. 2 ñ Za ÌzenÌ hydros Æ LEAD p i v mïnï p Ìpojky nì p Ìpojky, pokl dka (zataûenì) trubky novè. Nejd leûitïjöì kroky metody jsou: OdpojenÌ starèho potrubì od rozv dïcìho adu a v nemovitosti z kaznìka. J drovè vrt nì v mìstï prostupu trubky sklepnì stïnou. Mont û taûnè tyëe do st vajìcìho potrubì domovnì p Ìpojky a jejì spojenì s instalovan m hydraulick m taûn m za ÌzenÌm. TaûnÈ za ÌzenÌ se instaluje buô ve vnïjöì stavebnì j mï (u rozv dïcìho adu) nebo ve sklepï. Na ËelnÌ stranu starèho potrubì domovnì p Ìpojky se pomocì adaptèru p ipojì nov trouba domovnì p Ìpojky. Pokud by se mïla pouûìt chr niëka, je nutno za adit dalöì pracovnì operaci. V mïny potrubì domovnì p Ìpojky z oceli se prov dì pomocì vnïjöìch ËelistÌ. V p ÌpadÏ statickè nestability, p Ìp. koroznìho poökozenì starèho potrubì domovnì p Ìpojky, je sìla souëasnï p ev - dïna takè p es taûnè tyëe zasunutè uvnit vytahovanèho potrubì. V p ÌpadÏ nesilov ch spoj, jako nap Ìklad u potrubì ze öedè litiny, je sìla p ev dïna pouze taûn mi tyëemi. Po v mïnï se provede opïtovnè p ipojenì vëetnï provedenì plyno- a vodotïsnèho prostupu stïnou sklepa. Oblasti pouûitì Metoda hydros Æ BOY se pouûìv k v mïnï domovnìch p Ìpojek z oceli, öedè litiny a tv rnè litiny. NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 13

14 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Obr. 3 ñ Princip metody hydros Æ BOY P i pouûitì chopn ch ËelistÌ mohou b t mïnïny vöechny bïûnè pr mïry; p i pouûitì taûn ch tyëì musì b t vnit nì pr mïr star ch trub minim lnï 25 mm. V bïr materi lu nov ch trub nenì z visl na pouûitè metodï, vyûaduje vöak spoje p en öejìcì tahovè sìly. P i pouûitì PE trubek m ûe b t spojenì novèho potrubì v celè dèlce provedeno i v z ûen ch sklepnìch prostorech, nebo mal ch stavebnìch j m ch. Maxim lnì vnïjöì pr mïr novèho potrubì by zpravidla nemïl p ekroëit 110 mm, maxim lnì dèlka vymïúovanèho seku je zpravidla nejv öe 25 m. Obr. 4 ñ Za ÌzenÌ hydros Æ BOY p i v mïnï p Ìpojky ñ instalace ve sklepï domu PraktickÈ zkuöenosti s nasazenìm metod Metoda hydros Æ LEAD byla jiû vyuûita p edevöìm v historick ch centrech Prahy, PlznÏ, PÌsku a v Karlov ch Varech. V praxi pak byly zjiötïny nïkterè skuteënosti, kterè sniûovaly spïönost jejì praktickè aplikace. älo p edevöìm o n sledujìcì: ñ olovïnè p Ìpojky na trase p ibetonov ny ke kanalizaënìm p Ìpojk m nebo do stïn reviznìch öachet, ñ olovïnè p Ìpojky spojovanè na ocelovè p Ìruby, ñ spoje provedeny ocelovou spojkou bez ochrany proti korozi, kter byla nepr chodn pro taûnou hadici, ñ zmïna materi lu ñ uprost ed seku byl 1 m oceli. Tyto nep ÌznivÈ skuteënosti se vyskytovaly asi v 10 aû 35 % a liöì podle jednotliv ch lokalit. Obvykle se jedn o d sledky rozdìln ch technologick ch postup mont û a oprav olovïn ch p Ìpojek. Obr. 5 ñ Vytaûen spojka na bubnu ñ metoda hydros Æ LEAD Za ÌzenÌ hydros Æ LEAD m maxim lnì taûnou sìlu 12 tun. Ta nenì dostateën pro uvolnïnì ocelov ch p Ìrub, jejichû pr mïr je 3x vïtöì, neû jmenovit svïtlost vymïúovanè p Ìpojky. NenÌ rovnïû dostateën pro uvolnïnì p Ìpojky pevnï spojenè s jin m tïlesem na trase (nap. kanalizaënì p Ìpojkou). V prvnìm p ÌpadÏ nezb v, neû p Ìpojku vykopat nebo pouûìt zemnì protlak soubïûnï se p Ìpojkou st vajìcì. V druhèm p ÌpadÏ je voleno vyhloubenì sondy ke kanalizaënì p Ìpojce, uvolnïnì p Ìpojky vodovodnì a jejì n sledn bezv kopov v mïna. Toto eöenì ale znamen dodateënè a nevìtanè zemnì pr ce. DalöÌm problèmem jsou ocelovè spojky, kterè v nïkter ch lokalit ch byly pouûìv ny pro spojov nì namìsto svaru na tupo. Ty jsou n chylnè k vnit nì korozi, kter zp sobuje jejì nepr chodnost pro taûnou hadici. Vzhledem k tomu, ûe u takto mal ch jmenovit ch svïtlostì nelze pr chodnost bezv kopovï obnovit, nezb v, neû pouûìt v kop nebo zemnì protlak. Protoûe metoda hydros Æ LEAD nenì stavïna na v mïnu tuh ch materi l, nenì moûnè vymïúovat p Ìpojku, kde doch zì ke zmïnï st vajìcìho materi lu p Ìpojky z ohebnèho na tuh ñ z olova na ocel nebo litinu. Metoda se naopak osvïdëila tehdy, kdy byla vymïúovan p Ìpojka v Ë sti nahrazena polyethylenem. Zde byla v mïna i p es tento zp sob opravy spïön. Metoda byla rovnïû spïön p i v mïn ch p Ìpojek opravovan ch ocelov mi bezhrdlov mi spojkami, kterè z staly pr chozì pro taûnou hadici. PraktickÈ nasazenì metody hydros Æ BOY Ëasto nar ûelo na dva jevy ñ nepr chodnost domovnì p Ìpojky zp sobenou silnou inkrustacì a d le na geologickè podmìnky. TaûnÈ za ÌzenÌ vyvine taûnou sìlu 20 tun, kter v tïûk ch geologick ch podmìnk ch, p edevöìm ve vyschl ch pìsëitojìlov ch zemin ch, nenì dostateën pro uvolnïnì p Ìpojky ze zeminy, zvl ötï p esahuje-li taûen dèlka 10 m. 14

15 ROČNÍK 12 4 / 2006 NO DIG Obr. 6 ñ P echod z olova na polyethylen po vytaûenì p Ìpojky Nutno podotknout, ûe tato metoda vyûaduje p Ìmou trasu bez lom. Tato podmìnka neb v vûdy splnïna. UvedenÈ nep ÌznivÈ skuteënosti znaënï sniûujì moûnosti nasazenì tèto metody pouze na pìsëitè zeminy, kr tkè dèlky sek a pr chozì p Ìpojky. Z vïr: V mïny domovnìch vodovodnìch p Ìpojek v Ëesk ch podmìnk ch vyûadujì znaënè zkuöenosti realiz tora se zvyklostmi p edk v danè lokalitï. Velkou v hodou je kvalitnì p Ìprava spoëìvajìcì v p esnèm vytrasov nì p Ìpojky a zìsk nì informacì o geologick ch podmìnk ch. Minim lnì 70% spïönost p i v mïnï p Ìpojek metodami hydros Æ LEAD a hydros Æ BOY je vöak p Ìnosem pro omezov nì negativnìch externalit spojen ch s pracemi na vodovodnì sìti. V mïny vodovodnìch p Ìpojek metodami hydros Æ LEAD a hydros Æ BOY v»eskè republice nabìzejì:»kv Praha, s. r. o. Ke Kablu 289, Praha 10 Bc. Karel Ji ÌËek Tel.: , info@ckvpraha.cz VaK ñ Stavby Hradec Kr lovè, s. r. o. Markovice 881, Hradec Kr lovè p. Roman KuËera Tel.: , info@vakstavby.cz EKONOMICKÉ ASPEKTY POUŽÍVÁNÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ, (DÁLE BT) V ûenì Ëten i. RedakËnÌ rada si p edsevzala uve ejnit v nejbliûöìm ËÌsle Zpravodaje NO-DIG n sledujìcìm po naöì konferenci o bezv kopov ch technologiìch nejzajìmavïjöì refer t, kter by mohl zaujmout öiröì okruh naöich Ëlen. Volba padla tentokr te na tematiku z oblasti ekonomiky. Refer t byl p ednesen na semin i v LitomÏ icìch Ing. Jan äimon, VHOS, a.s. Moravsk T ebov Osnova: A. Obecn teorie 1. z kladnì filosofie Pro pot eby tohoto Ñokamûikuì, budeme mluvit o bezv kopov ch technologiìch (BT) v souvislosti s pracemi na vodovodnìm nebo kanalizaënìm potrubì. Bezv kopovè technologie se obecnï pouûìvajì ve specifick ch podmìnk ch, kdy nenì nutnè nebo nenì moûnè eöit z sah standardnì metodou, tedy pln m odkrytìm potrubì. 2. sfèry pouûitì V hrubèm ËlenÏnÌ m ûeme mluvit o t ech oblastech vyuûitì BT: jsou to sluûby, opravy a investice. V oblasti investic se objevuje mnoho pojm : rekonstrukce, modernizace, technickè zhodnocenì a investice jako nov v stavba. 3. uplatnïnì ve vodnìm hospod stvì V oboru vodnìho hospod stvì a konkrètnï v oboru provozovanì vodovod a kanalizacì se setk v me st le ËastÏji s ÑkompletnÌm sortimentemì vyuûitì moûnostì nabìzen ch BT. 4. ostatnì SfÈra pouûitì BT je velmi r znorod, hlavnï vöak v oboru ÑsÌùa ì. Ekonomika tïchto, zde ne eöen ch p Ìpad bude ve vïtöinï bod shodn. B. SouvisejÌcÌ ekonomickè vlivy 1. legislativa Z klad ekonomick ch souvislostì pouûìv nì BT je na prvnì pohled pomïrnï jednoduch. Je to z kon o ËetnictvÌ, z kon o DPD a z kon o dani z p Ìjmu. Z kladnì technickè parametry pro pot eby ekonomiky je moûnè hledat ve stavebnìm z konï. Odborn legislativa BT nenì pro eöenì v p ÌpadÏ eöenì ekonomiky ta ned leûitïjöì. 2. n klady realizace P i eöenè tohoto pohledu na problematiku ekonomiky BT se postavìme do role ÑDODAVATELEì. P i vlastnì realizaci pracì na dod vce, jsou p i pominutì schvalovacìch a povolovacìch, technick ch a technologick ch, ekologick ch, bezpeënostnìch a dalöìch kon a pravidel, pro spïch akce nutnè mimo dosaûenì kvality dod vky, samoz ejmï takè ekonomickè v sledky. Ekonomick m v sledkem externì dod vky je zisk. NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 15

16 NO DIG ROČNÍK 12 4 / 2006 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Zisk je rozdìl v nos, za dod vku Ëtovan ch a n klad na zajiötïnì dod vky spot ebovan ch. Ekonomicky uznatelnè n klady lze struënï druhovï Ëlenit do kalkulaënìch poloûek. a) spot eba materi lu spot eba materi lu konkrètnè potrubì Ëi za ÌzenÌ: vyst lky, pojiva a prysky ice, spojovacì materi l, potrubì, tvarovky, pìsky, ötïrky, beton, öachty... b)spot eba energiì p Ìpadn n kup el. energie nap. na Ëerp nì vody, pohon stroj, dopravnì znaëenì apod. Ve vïtöinï p Ìpad se vöak eöì pouûitìm vlastnìch zdroj (centr ly, z loûnì zdroje apod.). c) mzdy a zsp jde o objem mzdov ch n klad pracovnìk na provedenì a zajiötïnì dod vky. d)ostatnì provoznì n klady (OPN) nejrozs hlejöì poloûka, lze ji d le Ëlenit, obsahuje n klady nap.: ñ z bor p dy, stavebnì uz vïry, povolenì a vyj d- enì, ukl d nì v kopku, ñ pr ce stavebnìch stroj a techniky, dopravnì n klady (n klady v sazb ch za km, Mh atd.), ñ nakupovanè sluûby jako jsou, revize, zkouöky, rozbory, cizì doprava a technika, pravy povrh, a dalöì subdod vky ( ËetnÏ: Ëet 518). e) reûie zde lze Ëtovat podìl reûijnìch n klad, nap. na vedenì firmy nebo dodavatelskèho st ediska, p Ìpravu zak zek apod., nap. formou rozpouötïnì reûiì v hodinov ch a v konov ch sazb ch (lidì, auta, stroje...) nebo podle celkov ch n klad apod. 3. n klady souvisejìcì V tèto poloûce se mohou objevovat n klady, kterè se nedostanou p Ìmo do n klad realizace. Jedn se p edevöìm o n klady souvisejìcì s p Ìpravou akce a n sledn m zprovoznïnìm. V nïkter ch p Ìpadech m ûe Ë st tïchto n klad a pracì realizovat s m investor nebo osoba t etì. 4. n klady n slednè V tomto p ÌpadÏ jsou to vïtöinou velmi nepopul rnì n klady souvisejìcì s odstraúov nìm z ruënìch vad, poruch a nedodïlk a reklamacì, v mnoha p Ìpadech jsou tyto n klady realizov ny aû po dokonëenì, p ed nì a v obdobì uûìv nì dìla. V z sadï se jedn o opravy. 5. dalöì n klady (kontroly a prohlìdky, zkouöky tïsnosti apod.) Pokud je zde BT pouûita, je z kladnìm parametrem Ëtov nì do n klad forma dod vky, p edpokl d - me ûe ve vïtöinï p Ìpad p jde o sluûbu. Pak je samoz ejmï opr vnïn m n kladem investora. C. ProvoznÌ n klady PouûitÌ BT p i provedenì oprav a rekonstrukcì nem z sadnì v znam na velikost a strukturu provoznìch n klad, kterè jsou realizov ny po uvedenì do bïûnèho pouûìv nì. P esto je vöak nutnè na nïkterè z nich upozornit. Dle pouûitè technologie lze nap Ìklad dos hnout zlepöenì hydraulick ch vlastnostì, snìûenì moûnostì vzniku usazenin, pror st nì ko en a n slednï pak snìûenì n klad na ËiötÏn kanalizace apod. D. ËetnÌ a daúovè aspekty V tomto p ÌpadÏ se pro vyjasnïnì ekonomick ch vazeb postavìme do role ÑINVESTORAì a budeme sledovat vlivy jednotliv ch druh pouûitì dod vek s vyuûitìm BT do jeho hospoda enì. Budeme spoleënï p edpokl dat, ûe vöechny pr ce a dod vky byly skuteënï objedn ny nebo a realizov ny. 1. legislativa urëujìcì ËetnÌ a daúovè vlivy Legislativa je v z sadï stejnè, jako na stranï dodavatele akce. Jak uû bylo uvedeno, je to z kon o ËetnictvÌ, z kon o DPD a z kon o dani z p Ìjmu. Z kladnì technickè parametry pro pot eby ekonomiky je moûnè hledat ve stavebnìm z konï. D leûit m aspektem pro ekonomickè za azenì realizovan ch dod vek je p Ìstup konkrètnìho FinanËnÌho adu k eöenì danè problematiky. 2. sluûby (inspekce, prohlìdky, ËiötÏnÌ potrubì...) Hodnota dod vky sluûeb, je opr vnïn m n kladem a vstupuje plnï do n klad investora. V p ÌpadÏ pl tce DPH samoz ejmï bez hodnoty DPH. Pro Ëta e: tyto n klady se ËtujÌ na Ëet 518 v p ÌsluönÈ analytice. 3. opravy (opravy poruch, sanace povrch...) Pr ce charakteru opravy potrubì je pot eba p esnï objednat, specifikovat, projektovat a realizovat v r mci nastaven ch parametr opravy. a) Co je to OPRAVA? ObecnÏ a zjednoduöenï lze opravu charakterizovat jako uvedenì do p vodnìho technickèho stavu nebo provozuschopnèho stavu na shodnèm mìstï. ObecnÈ vymezenì pojmu oprava je uvedeno v ObËanskÈm z konìku (ß 652) a v Z konï o ËetnictvÌ: Opravou vïci je Ëinnost, kterou se zejmèna odstra- ÚujÌ vady vïci, n sledky jejìho poökozenì nebo Ëinky jejìho opot ebenì. Z vïr: Opravou se vïc nemïnì. Pro doplnïnì: udrûov nìm se zpomaluje fyzickè opot ebenì, p edch zì se jeho n sledk m, a odstra- ÚujÌ se drobnïjöì vady. Z hlediska danï z p Ìjm, z kona Ë. 586/1992 Sb. ß 24, jsou sluûba, oprava i drûba n kladem na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm. V souvislosti s opravami lze mluvit o oprav ch majetku z pohledu z konn ch rezerv. Dodavatelsk oprava Pokud se jedn o dodavatelskou opravu, tedy opravu, kterou pro investora dod v t etì osoba, externì dodavatel, je hodnota dod vky plnï opr v- 16