Integrovaná území strategie rozvoje venkova

Transkript

1 JABLKO A KÁMEN Integrovaná území strategie rozvoje venkova PODCHLUMÍ o.s. místní akční skupina - 1 -

2 JABLKO A KÁMEN Integrovaná územní strategie rozvoje venkova 1. Téma Strategie Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech 2. Žadatel/Předkladatel strategie 2.1. Identifikace žadatele: Přesný název MAS, Podchlumí o.s. Sídlo MAS, Holovousy 39, Hořice Tel: - včetně předčíslí, , mas@podchlumi.cz Právní forma MAS, občanské sdružení IČ: Zpracovatel Strategie Místní akční skupina Podchlumí Mgr.Martina Berdychová, Mgr. Hana Richtermocová, Ing.Tomáš Gabriel, Ing.Václav Ludvík, Ing.Luboš Horník, Petr Kareš a starostové obcí na území MAS Podchlumí Odborní poradci Vladana Kinclová, Hradec Králové 3. Stručné představení oblasti a analýza současného stavu na místní úrovni 3.1. Popis oblasti po stránce: geografické Název regionu je dán polohou na svazích výrazného terénního hřbetu chlumu, prudce spadajícího do rovinatého Polabí a ze severu oddělujícího území od drsného podhůří Krkonoš. Hřeben chlumu dělí vodní toky Javorka a Bystřice na tři části - Mlázovický chlum, Hořický chlum a Vřešťovský chlum. Chlum je tvořen mohutnými ložisky kvalitního (cenomanského) pískovce, vhodného pro práce stavební i sochařské. Pískovec se stal zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva a vtiskl i výraznou - 2 -

3 tvář zdejší architektuře. Území je díky pískovci a koncentraci zde působících kameníků a sochařů plné drobných kamenných památek. Tradice zpracování kamene a sochařství v Podchlumí přetrvává ( město Hořice je nazýváno městem kamenné krásy a každoročně zde probíhají sochařská sympozia) a stane se jistě jednou z priorit rozvoje regionu. Území, na kterém působí MAS Podchlumí, pozvolna přechází z Polabské nížiny do Krkonošského podhůří. Má rozlohu 227 km2 a hustotu 84,6 obyvatel na km2. Leží v Královéhradeckém kraji severozápadně od města Hradec Králové, v jihovýchodní části okresu Jičína a zahrnuje jeho celou čtvrtinu. Tvoří jej 34 obcí: Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda, Holovousy, Hořice v Podkrkonoší, Chomutice, Jeřice, Konecchlumí, Kovač, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Úhlejov, Vrbice, Vřesník. Statut města mají Hořice v Podkrkonoší a od roku 2006 i Miletín. Území MAS zabírá celý správní obvod města Hořice v Podkrkonoší jako obce s rozšířenou působností a navíc je do něho zapojeno ještě pět obcí ze správního obvodu města Jičín. Původně sídlem Místní akční skupiny byla druhá největší obec Ostroměř (1 368 obyvatel). V současné době zůstává Ostroměř sídlem DSO Mikroregion Podchlumí a sídlem MAS Podchlumí se stala obec Holovousy. Území jako součást Královéhradeckého kraje patří do regionu soudržnosti Severovýchod (NUTS II) a Euroregionu Glacensis. Od krajského města Hradec Králové je vzdáleno cca 30 km, od bývalého okresního města Jičín cca 18 km a cca 100 km od hlavního města Prahy. Území má výhodnou dopravní polohu, rozkládá se po obou stranách silnice I. třídy I/35 (budoucí rychlostní silnice R 35) Liberec Jičín Hradec Králové Olomouc, který je součástí mezinárodní dopravní sítě jako tah E442. Zajišťuje rychlé spojení regionu s centry NUTS II, hlavním městem a i s Polskou republikou. Na druhé straně tato dopravní tepna prochází přímo intravilány některých obcí a přináší tak do nich všechny nevýhody hustého dopravního provozu tuto situaci by měla vyřešit výstavba rychlostní silnice R 35 obchvaty a trasováním mimo centra sídel - zároveň s výstavbou nové trasy ale dojde k přetnutí některých místních dopravních vazeb regionu a odlivu některých zákazníků místních živnostníků. Silnici I/35 doplňují silnice II. třídy, které umožňují dopravní vazby na další relativně větší střediska osídlení ve Královéhradeckém kraji a okolí (Nový Bydžov, Městec Králové, Chlumec nad Cidlinou; Dvůr Králové; Lázně Bělohrad). Přínosem je i blízké napojení z I/35 na silnici I/16 Mladá Boleslav Trutnov - Lubawka (hranice PR). ). Také síť ostatních komunikací (III. třídy a místních komunikací) je rozsáhlá a umožňuje dopravní napojení všech místních částí obcí i samot. Hustá je i soustava značených cyklotras. Pro region a jeho obyvatele je tato rozsáhlá silniční síť výhodou, na druhé straně ale klade značné nároky na technickou údržbu a její finanční zajištění. Územím vede celostátní trať č.041 (Hradec Králové Jičín Turnov). V obci Ostroměř na ni navazuje trať č.040 do Chlumce nad Cidlinou. U obce Ostroměř je rovněž sportovní letiště ekonomické Hlavním oborem ekonomiky převážné části regionu je zemědělství, průmysl a služby jsou soustředěny převážně do města Hořice v Podkrkonoší. Tato skutečnost je dána přírodními podmínkami a historickým vývojem regionu. Zatímco podíl zemědělské - 3 -

4 půdy na celkové rozloze v ČR činí 54,1 %, v Královéhradeckém kraji 58,8 %, tak v regionu MAS činí tento podíl již 67,4 %. Celkovou výměru území MAS Podchlumí tvoří z 67,4 % zemědělská půda, z 22,9 % lesní půda, z 1,3 % vodní plochy z 2,2 % zastavěné plochy a zbytek t.j. 6,2 % ostatní plochy. Přehled výměry je uveden v tabulce č. 1 Přílohy. O tradici a intenzitě zemědělské výroby svědčí i skutečnost, že téměř 86 % zemědělské půdy je půda orná, zahrady a sady. Tomu odpovídá i vysoký podíl podnikatelských subjektů v zemědělství. Přehled podnikatelských subjektů v regionu dle oboru činnosti v % Zemědělství, lesnictví, rybolov 10 Průmysl 20,7 Stavebnictví 12,4 Doprava a spoje 3,4 Obchod, prodej a opr.mot.vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 29,3 Ostatní obchodní služby 13,1 Veřejná správa, obrana, pov.soc.poj. 1,5 Školství a zdravotnictví 2,5 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,1 Celkem 100 Území MAS Podchlumí (zejména jeho jižní část) má ideální podmínky pro zemědělskou výrobu - mírné klima a kvalitní zemědělskou půdu (nacházejí se zde nejkvalitnější půdy nejen jičínského okresu, ale celé východočeské oblasti) Obilí, cukrovka, různé druhy zeleniny, to jsou plodiny, jimž se zde velmi dobře daří. Je však i známou oblastí ovocnářskou, produkující především vynikající třešně a jablka. Proslulosti dosáhlo především Holovouské malinové jablko. Ze zeleniny je známé Dobrovodské zelí. V Holovousích sídlí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Zemědělství zde dosahuje vysoké úrovně jak u velkovýrobců tak i u drobných podnikatelů. Svůj vliv na to má mimo příznivých přírodních podmínek i dlouholetá tradice, zajišťovaná jednak Výzkumným ústavem, jednak kvalitním středním zemědělským školstvím (Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Střední zemědělská škola Hořice). Spojení tradice a přírodních podmínek jsou výhodné i pro řešení současných problémů zemědělství, jako je např. snižování objemu klasické zemědělské produkce, nedostatek a neujasněnost nových programů nepotravinářské produkce, nerovné postavení na trhu (konkurence dovozu ze zemí s výhodnějšími ekonomickými podmínkami pro zemědělskou výrobu) a další. Kromě zemědělských podniků se zde nacházejí i firmy zpracovávající zdejší surovinu pískovec, dřevozpracující firmy a z oblasti služeb firmy zabývající se silniční dopravou. V převážné většině se však (mimo území města Hořice) jedná o malé podnikání. O tom svědčí i skutečnost, že daňové inkaso z daně z příjmu právnických osob v územním obvodu FÚ Hořice patří k nejmenšímu v kraji Kč proti nejvyššímu v Hradci Králové Kč. Většina průmyslových podniků a služeb je soustředěna do centra regionu města Hořice. Největším zaměstnavatelem je zde textilka Mileta, a.s (okolo 600 zaměstnanců), která je monopolním výrobcem kapesníků, vyrábějí se zde ubrusy, utěrky, šátky, pyžamoviny a další druhy textilu

5 Podnik po roce 1989 prošel různými fázemi vývoje, poznamenal ho útlum textilního průmysl probíhající v celé Evropě, ale v současné době lze hodnotit jeho stav za stabilizovaný. Ve městě je rovněž rozvinut průmysl strojírenský a jako v celém regionu i kamenický. O charakteru města jako centra průmyslové výroby svědčí i skutečnost, že místní firma Swell (cca 100 zaměstnanců) zde připravuje ve spolupráci s CzechInvestem výstavbu nového vývojového centra se zaměřením na vývoj dílů a sestav pro automobilový průmysl s výhledem na nabídku práce několika desítkám odborníků. Zajímavé je i potravinářství (dlouholetá tradice cukrářské výroby, na území regionu je několik menších závodů specializujících se zejména na výrobu známých hořických trubiček a dalších cukrovinek (např. perníčků - miletínských modlitbiček). Významnými zaměstnavateli jsou v regionu mimo již uvedenou Miletu a.s.,hořice i AGRO Chomutice a.s., ZEAS Podhorní Újezd, Městská nemocnice Hořice, Zemědělské družstvo Bašnice a PENT a.s., ČEPRO, a.s. Silnou devizou regionu je provázanost základních nosných prvků vycházejících z přírodních podmínek území, tj. zemědělství a zpracování kamene na odborné školství. Hořice jsou sídlem Střední průmyslové školy kamenické a sochařské a Středního odborného učiliště kamenického. Tato škola byla založena v roce 1884 a vychovala řadu odborníků v oblasti zpracování kamene. Mezi absolventy této školy patří řada reprezentantů českého sochařství. V roce 1902 byla otevřena Hospodářská pokračovací škola v Hořicích, předchůdkyně současné Vyšší odborné školy rozvoje venkova a Střední zemědělská škola Hořice. Síť středních škol v regionu doplňují: Gymnázium a SOŠ Hořice, Obchodní akademie a SOU obchodní Hořice a Odborné učiliště a Praktická škola Hořice. Z hlediska členění cestovního ruchu v České republice do oblastí je Podchlumí zařazeno do turistického regionu Východní Čechy. Není sice tak atraktivní jako např. Krkonoše či další známé turistické lokality, přesto se zde v oblasti cestovního ruchu nachází značný ekonomický potenciál, který vychází z půvabů pahorkaté krajiny (zejména její severní části), tradice zpracování kamene včetně množství sochařských a řemeslných artefaktů umístěných i ve volné přírodě (symbolem této tradice jsou Hořice město kamenné krásy), bohaté sítě cyklostezek v příhodném terénu pro cykloturistiku, nabídky místní potravinářské produkce a v neposlední řadě i místních muzeí a památek na slavné rodáky ( K.J. Erben - Miletín, Karel Zeman a Eduard Štorch Ostroměř, Muzeum Hořice, Galerie plastik Hořice a v Čechách první muzeum Ochotnického divadla v Miletíně. Tuto nabídku je třeba doplnit odpovídajícím rozvojem služeb příkladem je např. obec Mílovice a její celoročně využívaný kemp historické Území MAS Podchlumí je dlouhodobě osídlenou oblastí již od starší doby kamenné, což dokazují bohaté archeologické nálezy. První zmínky o jednotlivých obcích jsou uváděny od roku V roce 1365 jsou již uváděny Hořice jako poddanské městečko, nejstarší známá městská pečeť je z roku Území se dotkly husitské války, hospodářský vzestup ve 2. pol. 16 století, následky třicetileté války, zasáhla ho - 5 -

6 i nepřímo bitva v r Ve druhé polovině 19 a I. polovině 20. století i zde vznikaly a rozvíjely se první průmyslové závody (cukrovar, textilní průmysl, kamenictví, dřevovýroba), které zpracovávaly místní produkci a místní suroviny. Po druhé světové válce byl vývoj území ovlivněn zestátňováním a združstevňováním, po roce 1989 restitucemi a privatizací. Současně s rozvojem osídlení se vyvíjela i jeho struktura, která je typická pro strukturu osídlení nížinatých částí české kotliny, tj. vysoká hustota malých sídel. Není bez zajímavosti, že okres Jičín, ve kterém se území MAS nachází patří do první desítky okresů v ČR seřazených dle indexu rozdrobenosti. Velikost sídel může mít negativní dopad na stabilitu celé obecní soustavy, pro malé obce je obtížné zajišťovat existenci a potřeby obce ze současných podílů daňových příjmů, na druhé straně se ale u jejich obyvatel vytváří silnější pocit zakořeněnosti a ztotožnění se s místem kulturní Kulturním centrem regionu je přirozeně město Hořice s odpovídajícím zázemím (Dům kultury KORUNA s divadelním sálem, místní kino, rekonstruovaná obřadní síň v radnici a další prostory). Pořádají se zde kulturní akce, z nichž některé jako např. jazzový festival "Hořice JazzNights", jarní festival Hořické hudební slavnosti, pravidelné jarní a podzimní divadelní cykly a dětský divadelní festival ovlivňují kulturní život celého regionu. Na bohatém kulturním programu se podílí i přes desítku místních souborů a spolků. Kulturní život regionu se ale neodehrává pouze v jediném městě, i v ostatních obcích regionu existují místní soubory a spolky, jejichž činnost vychází z místních dlouholetých tradic českého venkova a zajišťují nejen kulturní, ale i společenský a sportovní život regionu. Nezastupitelnou úlohu zde hrají místní knihovny, které jsou ve většině obcí regionu s možností poskytovat prostor pro různé aktivity: např. práce s dětmi (čtenářské kroužky, besedy, soutěže, předčítání, ad), nebo celoživotní vzdělávání pro dospělé, což jsou možnosti, které jim poskytuje nejen knihovní fond, ale i informace, dostupné na internetu. Bohužel, jsou to právě malé obce, které nejsou schopny provoz knihoven a jejich služeb zabezpečit. Prostor pro vzdělávání a nabídka zájmových aktivit, včetně tělovýchovy a sportu zejména pro děti a mládež jsou součástí základních podmínek, které ovlivňují kvalitu života obyvatel na venkově. Spolu s bohatým komunitním, spolkovým a kulturním životem vytváří v obci příznivé klima pro život. Součástí kultury je i péče o kulturní dědictví, která klade na obce (zejména ty menší) a další vlastníky nemalé nároky a to nejen finanční. Na území regionu sice není žádná věhlasná kulturní památka nebo zajímavost, ale nachází se zde velké množství památek spojených s těžbou a zpracováním pískovce. Jedná se převážně o občanské i sakrální stavby využívající pískovec jako stavební materiál a dokazující zároveň i řemeslnou zručnost kameníků při tvorbě různých pískovcových dekoračních prvků. Ještě významnější jsou pískovcové sochy a památníky na celém území regionu. Negativním jevem současné doby jsou množící se krádeže těchto děl umístěných ve volném prostoru, s kterými se obce i soukromý vlastníci v posledních letech potýkají

7 sociální Region MAS Podchlumí je tvořen 34 obcemi, v nichž žilo podle posledních údajů k 1. lednu 2006 celkem obyvatel. Počet obyvatel regionu výrazně ovlivňuje město Hořice, které dosahuje obyvatel, tj. necelou polovinu celkového počtu obyvatel ještě přesahuje Ostroměř a do roku 1980 tuto hranici překračoval i Miletín, jinak však převažují spíše menší a velmi malé obce, z toho čtyři obce (Petrovičky, Rašín, Borek a Vřesník) dokonce nedosahovaly ani 100 obyvatel. O výrazné převaze malých obcí v regionu svědčí i průměrná velikost jedné obce, která dosahuje 565 obyvatel, ale pokud nepočítáme město Hořice, pak činí jen 306 obyvatel, přitom průměrná velikost jedné obce v České republice přesahuje obyvatel. Region je součástí jičínského okresu, což výrazně ovlivňuje jeho dlouhodobý demografický vývoj. Okres Jičín patří mezi nejvíce depopulační regiony v celé republice a podobný, resp. ještě méně příznivý populační vývoj zaznamenává i region Podchlumí. Od roku 1961 do konce roku 2005 v regionu ubylo obyvatel, z toho ale v Hořicích přibylo obyvatel, což značí, že na ostatním území ubylo dokonce obyvatel. Tento úbytek představuje 24 % obyvatelstva roku 1961!. Obzvlášť dramatický pokles obyvatelstva zaznamenává Vrbice, kde v současné době nežije ani třetina obyvatel ve srovnání s rokem 1961, ale i v dalších obcích, jako Úhlejov, Lískovice, Nevratice a Tetín se počet obyvatel během předchozích 45 let snížil na méně než polovinu výchozího stavu. Vedle Hořic zaznamenaly v tomto období přírůstek obyvatelstva již pouze Milovice u Hořic. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva regionu nebyl rovnoměrný, zatímco do r výrazně rostlo pouze město Hořice a všechny ostatní menší obce populačně ubývaly, v dalším období došlo ke změně. V Hořicích se obyvatelstvo snižuje, naopak některé obce rostou, nejvíce Kovač, Milovice, a především Cerekvice nad Bystřicí. Pokles obyvatelstva se bohužel nepodařilo zastavit ve Vrbici. K úbytku obyvatelstva regionu po r dochází především díky nepříznivému přirozenému vývoji obyvatelstva. V podstatě ve všech obcích regionu (s výjimkou 5 Cerekvice nad Bystřicí, Dobré Vody u Hořic, Milovic, Borku a Bašnice) převažují zemřelí nad narozenými. Nejméně příznivý přirozený vývoj od roku 1991 zaznamenaly v Chomuticích (úbytek přes 18 %). Naopak migrace je ve většině obcí (ve 22 z 34) aktivní, relativně nejvíce se lidé stěhují do Červené Třemešné, Chomutic, Kovače a Cerekvice n/b. Největší převahu vystěhovalých z obce nad nově přistěhovalými má Šárovcova Lhota a dále obce Borek, Bašnice a Vrbice. Pro Podchlumí je bohužel charakteristická i nepříznivá věková struktura obyvatelstva se zvýšeným podílem obyvatel v poproduktivním věku. V současné době již v regionu převažují senioři ve věku 65 a více let nad dětmi ve věku do 14 let. Tato charakteristika značí další pravděpodobný úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Převahu starších osob nad dětmi vykazuje většina obcí v území, výrazné je to především ve Vrbici, kde 65 letí a starší převažují nad dětmi do 14 let více než čtyřnásobně. Navíc ve Vrbici je velmi málo zastoupena i produktivní složka obyvatelstva. Nepříznivou věkovou strukturu mají i některé další obce, jako např. Lískovice, Šárovcova Lhota či Tetín. Úplně odlišné složení obyvatelstva od většiny - 7 -

8 ostatních obcí mají v Milovicích, kde nejstarší složka obyvatel téměř není zastoupena. Důležitým ukazatelem sociálně ekonomické struktury obyvatelstva je i jeho vzdělanost. Poslední známé výsledky jsou ze sčítání lidu domů a bytů v roce V té době mělo 898 obyvatel v mikroregionu, tedy 5,6 % z obyvatelstva staršího 15 let vysokoškolské vzdělání. Ukazatel je nižší než by odpovídalo průměru za vyšší územní celky (v ČR mělo VŠ vzdělání např. téměř 9 % obyvatel starších 15 let), nicméně údaj v podstatě odpovídá území s obdobnou strukturou osídlení. Obyvatelé s vyšším vzdělání se totiž obvykle soustřeďují především ve velkých městech. Podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou odpovídá celostátním ukazatelům, obyvatel se středním vzděláním bez maturity je v mikroregionu relativně více (přes 43 % všech obyvatel starších 15 let). Pravděpodobně nejvíce ohroženi z hlediska umístění na trhu práce jsou lidé pouze s maximálně základním vzděláním. Těch bylo v době sčítání ve sledovaném území (23,5 %). Vzhledem k obecnému trendu v České republice je pravděpodobné, že současná vzdělanost v území již bude o něco vyšší. Z hlediska jednotlivých obcí mají relativně nejvíce vysokoškoláků v Holovousích a v Hořicích, naopak žádný obyvatel s vysokoškolským vzděláním nežil v roce 2001 v Borku. Nejmenší podíl lidí, kteří měli pouze základní vzdělání byl v Milovicích a Hořicích, na druhé straně významné zastoupení těchto osob evidovali v obcích Vrbice a Vršce. V regionu Podchlumí bylo k evidováno 811 osob, které se ucházely o práci na pracovním úřadu, což značí míru nezaměstnanosti ve výši 8,3 %. Výše nezaměstnanosti odpovídá charakteru území, v němž převažují malé obce s nedostatkem pracovních příležitostí. Údaj převyšuje okresní (6,9 %), krajskou (6,3 %) a mírně i celostátní průměrnou výši nezaměstnanosti, která dosahuje 7,7 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají obce Milovice, Bílsko a Vrbice (okolo 5-6 %), nejvyšší pak v Petrovičkách, kde však téměř 30procentní nezaměstnanost způsobuje pouze 5 obyvatel. Z větších obcí má vyšší nezaměstnanost pouze Ostroměř (13,3 %). Bytová výstavba podle jednotlivých obcí je centrálně sledovaná od r Od roku tohoto roku do konce roku 2005 bylo v regionu dokončeno 369 trvale obydlených bytů, z toho přes polovinu (197 bytů) v rodinných domech. Uvedená bytová výstavba představuje v přepočtu na 1000 obyvatel v průměru 2,1 bytů ročně. Jedná se o podprůměrnou intenzitu bytové výstavby, a to jak ve srovnání s jičínským okresem, tak i krajským a celostátním průměrem, byť ani zde nejsou hodnoty příliš vysoké. Nepříznivě navíc působí fakt, že zatímco v celé republice dochází po roce 2000 k částečnému vzestupu bytové výstavby, na území regionu Podchlumí to bohužel neplatí.region je rovněž charakteristický velmi nízkým podílem trvale obydlených domů a bytů. Převažujícím důvodem neobydlenosti jsou rekreační účely. Z 369 nově postavených bytů se jich nejvíce (159) dokončilo v Hořicích, v přepočtu na obyvatele se však ani zde nejedná o příliš vysokou výstavbu. Relativně nejvíce se stavělo v Milovicích u Hořic a v Úhlejově (zde však díky malé velikosti obce). Z větších obcí můžeme o nadprůměrné bytové výstavbě hovořit v Miletíně, ale pouze do r Na druhé straně ve 4 obcích (Bašnice, Bříšťany, Petrovičky a Rašín) nebyl v posledních 9 letech dokončen ani jeden byt pro trvalé bydlení

9 Z technické vybavenosti jsou v regionu podprůměrné hodnoty v podílu domů vybavených plynovou přípojkou a ústředním topením. Z demografického vývoje obyvatelstva regionu vyplývá, že se do budoucna budou zvyšovat jeho nároky na zabezpečení sociálních služeb zejména pro seniory. V současnosti je sice na území regionu zajištěna dostupnost základních sociálních služeb, základní sociální péče se dostává všem obyvatelům, předimenzovány na počet obyvatel regionu jsou některé rezidenční služby (Domov důchodců Hořice, Chomutice a Mlázovice), nedostatečně jsou ale zajištěny terénní a intervenční služby po nichž roste a i do budoucna bude růst poptávka. Právě v oblasti sociálních služeb se nabízí prostor pro uplatnění komunitního plánování a spolupráce obcí a neziskových organizací. Zdravotní služby jsou v rámci regionu na dobré úrovni, potíže působí pouze jejich dostupnost pro starší obyvatele malých obcí stavu životního prostředí Kvalita životního prostředí v regionu je celkově na dobré úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem. K nejvýraznějším environmentálním rizikům patří soustředěná intenzivní doprava v obcích, kterými prochází silnice R 35, jejíž provoz zhoršuje kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšuje hlukovou zátěž. Jinak má region relativně čisté ovzduší, nejsou zde velké zdroje znečištění. Horší situace je s vodními zdroji - celá oblast má v důsledku zemědělského charakteru území problémy s kvalitou i množstvím pitné vody a znečišťováním povrchové vody z místní kanalizace. Na většině povrchových toků je kvalita vody velmi špatná znečištěná až silně znečištěná. Vodovodní a kanalizační síť je značně zastaralá a v některých případech je na hranici havarijního stavu, stav odkanalizování obcí a čištění odpadních vod je neuspokojivý a patří mezi nejhorší i v rámci ČR. Největším problémem je finanční nákladnost vyřešení čištění odpadních vod pro malé obce (do 500 obyvatel), kterých je na území MAS Podchlumí většina. Skládka odpadů je v Lískovicích s kapacitou m 3. Jejím provozovatelem jsou TS Hořice a je v provozu od r Území regionu má výrazně zemědělský charakter. Vzhled krajiny určuje vysoký podíl zemědělské orné půdy a malý podíl lesů i vodních ploch. Turisticky atraktivnější je jeho severní, zvlněná a zalesněnější část, kde se i nachází většina přírodních památek území např. Kazatelna u Třebnouševsi o rozloze cca 69 ha, nebo v katastru obce Miletín nejstarší památný strom (dub letní, 600 let). Zajímavé je i vnitřní prostředí některých obcí návsí, které jim dávají charakteristický vzhled. Ojedinělá je i symbióza krajiny s drobnými pískovcovými artefakty

10 a příslušnosti do regionu se soustředěnou podporou státu dle Usnesení Vlády ČR č. 722/2003 Území MAS Podchlumí nepřísluší do regionu se soustředěnou podporou státu dle Usnesení Vlády ČR č. 722/ Zdůvodnění jednotného charakteru území ve vztahu k navrženému tématu strategie důvod výběru daného území Výběr daného území souvisí s přirozeným vývojem spolupráce obcí a dalších subjektů, která se v tomto území rozvíjí od roku Důvody k této spolupráci jsou tyto: jde o území homogenní s podobnými ekonomickými, demografickými, sociálními, historickými a geografickými parametry a s přirozeným centrem; území je ekonomicky a sociálně stabilní ; společné problémy nejsou obce ani další místní aktéři schopni řešit samostatně; místní aktéři (obce, podnikatelé, neziskové organizace a dal.) se dokáží domluvit na řešení společných problémů a zájmů vznik daného území Předchůdcem MAS Podchlumí byl Mikroregion Podchlumí, který vznikl v roce 2000 jako sdružení obcí části jičínského okresu. Předmětem jeho činnosti byl společný postup obcí při rozvoji mikroregionu, zabezpečování regionální politiky, včetně Programu obnovy venkova a dalších programů, jeho propagace a sdružování lidského, materiálního a finančního potenciálu pro řešení problémů a zabezpečování úkolů, přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivou účastnickou obec. Zakládalo ho 16 obcí a později se přidávaly další. Nyní je v mikroregionu sdruženo celkem 23 obcí a celý mikroregion je dnes v zájmovém území místní akční skupiny. Jak se postupně zintenzivňovala činnost mikroregionu, projevovali o spolupráci s ním, nebo o jeho pomoc zájem i další partneři z vlastního, nebo i sousedících území. Hlavními představiteli této spolupráce jsou: Mgr. Hana Richtermocová, místostarostka města Hořice; Ing.Tomáš Gabriel, předseda svazku obcí Mikroregion Podchlumí;Ing.Václav Ludvík, ředitel Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o; Ing.Luboš Horník, ředitel Zemědělské družstvo Podchlumí; Petr Kareš, soukromý zemědělec, Ovocnářství Ostroměř a Mgr.Martina Berdychová, Sdružení pro záchranu kostela sv.bartoloměje v Chodovicích. Tito partneři spolupracovali při tvorbě návrhu obecné strategie území Podchlumí, která vycházela z již vypracovaných strategií města Hořice a Mikroregionu Podchlumí, oslovovali další partnery a společně s nimi se podíleli od poloviny roku 2005 na založení občanského sdružení MAS Podchlumí a jeho zapojení do iniciativy LEADER včetně vytvoření návrhu strategie

11 Po získání finančních prostředků z podopatření Rozvoj venkova (Leader +) 2. skupina osvojování schopností se pak místní partneři aktivně podílejí na přípravě a vypracování integrované rozvojové strategie území LEADER+ a informování a vzdělávání místních obyvatel o procesech budování a spolupráce v rámci práce MAS a možnostech, které tato spolupráce poskytuje. V průběhu vlastního zpracování strategie se tak díky aktivitě všech partnerů území MAS rozšířilo a zaujímá nyní katastrální území 34 obcí, tj. celý obvod působnosti obce s rozšířenou působností Hořice a pět dalších katastrálních území jaké jsou zvláštnosti území, přednosti či zápory, které vedou k zaměření strategie Území MAS Podchlumí je jednolité, a je v podstatě definováno svými problémy, zájmy, zápory a klady. Z této skutečnosti vychází i jeho strategie. Jeho největšími devizami jsou: relativně zdravé životní prostředí symbióza krajiny a artefaktů - kamenných pískovcových soch a drobných památek vyspělé ovocnářství a zelinářství rozvinutá zemědělská výroba potravinářský průmysl zaměřený na místní speciality neexistence dominantního zaměstnavatele aktivní přístup starostů a dalších subjektů ke vzájemné spolupráci na rozvoji území potenciál pro cestovní ruch Rozvinuté střední školství navazující a prohlubující místní tradice Tradiční a bohatě strukturovaný spolkový život Na druhé straně se musí strategie vypořádat i se zápory řešeného území. Je to v první řadě Trvalý úbytek obyvatel Rozdrobenost sídelní struktury Zastaralá vodovodní a kanalizační síť Nedostatek ČOV a s tím související zamoření povrchových vod Nedostatek prostředků na údržbu místních komunikací Problémy současné zemědělské výroby, potřeba její diverzifikace Zahraniční konkurence v tradičních zemědělských oborech včetně ovocnářství a zelinářství Nedostatek pracovních příležitostí zejména pro mladé lidi Nedostatek zasíťovaných pozemků pro bytovou výstavbu. 4. Shrnutí dosud realizovaných programů v dané oblasti (zejména s ohledem

12 na ekonomické dopady pro danou oblast a s ohledem na skladbu zúčastněných subjektů) Popis dosud realizovaných programů v dané oblasti a shrnutí dosažených cílů a výsledků Které programy byly již využívány v dané oblasti, s jakými přínosy pro danou oblast V průběhu minulých let byly v regionu obcemi a svazkem obcí intenzívně využívány všechny dostupné nástroje na podporu rozvoje, na které mohly obce dosáhnout samostatně nebo prostřednictvím svazku obcí, obce byly aktivními a úspěšnými účastníky Programu obnovy venkova a soutěže Vesnice roku v kraji, čerpána byla i finanční podpora z programů Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a další. V současné době se v území uplatňují rozvojové programy krajské, státní i evropské. Z programů Královéhradeckého kraje je to zejména stále velmi oblíbený a obsazený Program obnovy venkova a dále systém grantů na podporu všestranného rozvoje venkova cestovního ruchu, dětí a mládeže, seniorů, ohrožených skupin obyvatel, dopravní a technické infrastruktury, životního prostředí, sportu, vzdělávání, atp. Významné jsou granty speciálně určené svazkům obcí a podporující tak jejich společné plánování a hospodaření. Program SAPARD využila obec Holovousy, ZD Bašnice, OP Zemědělství VŠÚO Holovousy, SROP obec Podhorní Újezd a Vojice Přehled realizovaných projektů mikroregionu Podchlumí: Rok Program Název projektu Celková částka v tis Grantové schéma KHK 2003 Grantové schéma KHK 2003 Grantové schéma KHK 2004 Grantové schéma KHK Zpracován projektu Podchlumí krajina pískovce dotace Profesionalizace mikroregionu Drtič větví pro mikroregion Interovaný projekt rozvoje Mikroregionu Podchlumí 2004 POV Obnova, oprava a vybavení sportovišť mikroregionu 2004 Grantové schéma KHK 2004 Grantové schéma KHK Profesionalizace Mikroregionu Vodní vysavač pro nádrže Mikroregionu Podchlumí POV Oprava a obnova návsí, parků

13 Rok Program Název projektu Celková částka v tis Grantové schéma KHK dotace Profesionalizace Mikroregionu POV Obnova a vybavení sportovišť Grantové schéma KHK 2005/ /0 6 Grantové schéma KHK MMR-podpora prezentace ČR Technika pro zajištění komplexního rozvoje území DSO Řeka Javorka-zdroj rozvoje vodní turistiky v Podzvičinsku Podchlumí -krajina pískovce otevřená cyklistům Přehled realizovaných projektů za jednotlivé obce MAS Podchlumí v letech Příjemce Rok Účel Výše dotace Poskytovatel Bašnice 2001 počítač POV Bašnice 2004 sportoviště POV Bašnice 2005 rozšíření VO POV Bašnice 2005 zeleň POV Bašnice 2006 komunikace POV Bílsko u Hořic 2001 počítač POV grant KÚ Bílsko u Hořic 2004 územní plán HK Bílsko u Hořic 2005 chodníky POV Bílsko u Hořic 2006 chodníky POV Boháňka 2002 počítač POV Boháňka 2004 územní plán POV Bříšťany 2004 sportoviště POV Cerekvice nad Bystřicí 2002 Šatny a soc.zařízení hřiště POV MMR Cerekvice nad Bystřicí 2004 Oprava hřbitovní zdi POV Cerekvice nad Bystřicí 2005 Přestavba stodoly na sklad POV Cerekvice nad Bystřicí 2006 Klubovna a WC - hřiště POV Červená Třemešná 2004 Územně plánovací dokumentace KH kraj Červená Třemešná 2005 Projekt vodovod KH kraj Dobrá Voda u Hořic 2001 počítač POV Dobrá Voda u Hořic 2002 komunikace POV Dobrá Voda u Hořic 2002 úroky z úvěru - plynfikace POV Dobrá Voda u Hořic 2003 zeleň POV Dobrá Voda u Hořic 2004 zeleň POV Dobrá Voda u Hořic 2004 rekonstrukce obč. vybavenosti POV Dobrá Voda u Hořic 2005 komunikace - most POV Dobrá Voda u Hořic 2005 oprava požární nádrže MZe ČR Dobrá Voda u Hořic 2005 změna č. 1 ÚPSÚ POV Dobrá Voda u Hořic 2006 komunikace POV Dobrá Voda u Hořic 2006 rekonstrukce VO POV Holovousy 2003 obnova návsi v Holovousích SAPARD Holovousy 2002 Plynofikace- úroky z úvěru POV

14 Příjemce Rok Účel Výše dotace Poskytovatel Holovousy 2002 PD -úprava veř.prostranství MŽP ČR Holovousy 2002 Plynofikace školy SFŽP Holovousy Obnova kostela MK Holovousy 2001 Obnova kostela OkÚ Jičín Holovousy 2002 Obnova kostela Nadace OSF Holovousy Obnova kostela KH kraj Holovousy 2003 Školní hřiště POV Holovousy 2004 Plynofikace - úroky z úvěru POV Holovousy 2003 Návrat Holovouských malináčů SAPARD Holovousy Veřejné prostranství - mzdy Úřad práce Holovousy 2004 územní plán KH kraj Holovousy 2004 PD kanalizace a ČOV KH kraj Holovousy 2004 PD veřejná zeleň MŽP ČR Holovousy 2004 Nasvícení kostela POV MMR Holovousy 2004 Stavba zázemí hřiště POV MMR Holovousy 2005 PD vodovod KH kraj Holovousy 2005 Aktualizace ÚP KH kraj Holovousy 2005 Veřejné osvětlení POV MMR Holovousy 2005 Stavba zázemí hřiště POV MMR Holovousy Kanalizace a ČOV SFŽP Holovousy 2006 PD - kanalizace Chloumky KH kraj Holovousy 2006 Obnova interiéru kostela POV MMR Holovousy 2006 Stavba zázemí hřiště KH kraj Holovousy 2006 Revitalizace vodní nádrže SFŽP Rekonstrukce a přístavba DD 1. Chomutice 2003 etapa MPSV ČR Chomutice 2006 Rekonstrukce podlahy v tělocvičně ZŠ POV Chomutice 2006 vodovod KÚ ŽP Chomutice 2006 vodovod MZe ČR Rekonstrukce a přístavba DD 2. Chomutice 2006 etapa MPSV ČR Jeřice 2003 zeleň POV Jeřice 2005 kanalizace MŽP ČR Jeřice 2006 kanalizace MŽP ČR Konecchlumí 2006 komunikace POV Nástavba OÚ na obecnou Kovač 2002 prodejnu POV Kovač 2003 Nástavba OÚ na obecnou prodejnu POV Kovač 2004 Nástavba OÚ na obecnou prodejnu POV Kovač 2005 zeleň POV Kovač 2005 chodník vč. ter. úpr POV Kovač 2006 zeleň POV Kovač 2006 chodník vč. Lávky POV Lískovice 2002 počítač POV Lískovice 2005 zeleň POV Lískovice 2006 zeleň POV Miletín 2003 Počítač MK Miletín 2003 Restaurování sochy KH kraj Miletín 2004 Soc. zařízení v autokempu KH kraj Miletín 2004 Divadlo -stavební úpravy KH kraj

15 Příjemce Rok Účel Výše dotace Poskytovatel Miletín 2004 Hřiště - rek.doskočiště KH kraj Miletín 2004 Hřiště pro plážový volejbal KH kraj Miletín 2005 Venkovní hřiště -stolní tenis KH kraj Miletín 2005 Ochranné oplocení víc.hřiště KH kraj Miletín 2005 Výchova les.porostů do 40 let KH kraj Miletín 2005 Rek. technologie koupaliště KH kraj Miletín 2006 Podpora zalesnění SZIF Miletín 2006 Výstavba veř.hřiště KH kraj Miletín 2006 Rek. domu čp KH kraj Miletín 2006 Opravy průchodů POV Miletín 2006 Dětské hřiště s prolézačkami POV Miletín 2006 Naučná stezka POV Miletín 2006 Oprava návsí POV Milovice u Hořic 2002 počítač POV Milovice u Hořic 2003 škola obnovy venkova MZe ČR Milovice u Hořic 2003 nová bytovka MMR ČR Milovice u Hořic 2004 škola obnovy venkova MZe ČR grant KÚ Milovice u Hořic 2005 bazénový vysavač HK Milovice u Hořic 2005 traktorek a sekačka na trávu grant kraje grant KÚ Milovice u Hořic 2006 územní plán HK Milovice u Hořic 2006 komunikace grant Hořice Nevrátice 2004 počítač POV Nevrátice 2005 Rekonstrukce topení OÚ POV Ostroměř 2002 zeleň POV Ostroměř 2002 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2002 MRP poradenství MMR ČR Ostroměř 2002 oprava MK MMR ČR Ostroměř 2002 MRP PC vybavení MMR ČR Ostroměř 2002 dotace na úroky MMR ČR Ostroměř 2002 PC vybavení knihovny MK Ostroměř 2002 dotace MŠ, ZŠ Okú. JC Ostroměř 2003 pečovatelská služba KÚ HK Ostroměř 2003 dotace na úroky MMR ČR Ostroměř 2003 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2003 MRP úprava zeleně MMR ČR Ostroměř 2003 MRP poradenství MMR ČR Ostroměř 2003 MRP studie sport. Zařízení MMR ČR Ostroměř 2003 vodovod MZe ČR Ostroměř 2004 vodovod MZe ČR Ostroměř 2004 pečovatelská služba KÚ HK Ostroměř 2004 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2004 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2004 projekt ČOV a kanalizace KÚ HK Ostroměř 2004 obnova zeleně SFŽP Ostroměř 2005 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2005 obnova VO KÚ HK Ostroměř 2005 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2005 obnova zeleně SFŽP Ostroměř 2005 hřiště POV Ostroměř 2006 pečovatelská služba KÚ HK Ostroměř 2006 JSDH Ostroměř KÚ HK

16 Příjemce Rok Účel Výše dotace Poskytovatel Ostroměř 2006 dotace na úroky KÚ HK Ostroměř 2006 JSDH Ostroměř KÚ HK Ostroměř 2006 dotace na zaměstnanost ÚP Jičín Ostroměř 2006 sportoviště Skatepark MMR ČR Ostroměř 2006 humanizace I/ SFDI Petrovičky 2002 počítač POV Petrovičky 2005 Územní plán KH kraj Petrovičky 2006 Oprava návsi KH kraj Podhorní újezd a Vojice 2002 úroky z úvěru POV Podhorní újezd a Vojice 2003 úroky z úvěru POV Podhorní újezd a Vojice 2004 fitcentrum POV Podhorní újezd a Vojice 2005 chodníky a okna DÚ POV Podhorní újezd a Vojice 2005 pláž. volejbal POV Podhorní újezd a Vojice 2005 územní plán POV Podhorní újezd a Vojice 2005 projekty do EU POV Podhorní újezd a Vojice 2006 komunikace POV Podhorní újezd a Vojice 2006 infrastruktura pro RD MMR ČR Podhorní újezd a Vojice 2006 sport. areál MMR ČR Rašín 2002 počítač POV Rašín 2006 komunikace POV Sobčice 2001 počítač POV Staré Smrkovice 2006 komunikace POV Sukorady 2004 Společenský sál KH kraj Šárovcova Lhota 2002 oprava místních komunikací POV Šárovcova Lhota 2003 oprava kulturního zařízení POV Šárovcova Lhota 2004 úprava prostranství u OÚ POV Šárovcova Lhota 2005 úprava podkroví v OH POV Šárovcova Lhota 2005 všesportovní akce KH kraj Šárovcova Lhota 2006 sportoviště Vesnice roku MMR POV Šárovcova Lhota 2006 oprava budovy školy MMR POV Šárovcova Lhota 2006 oprava budovy školy KH kraj Šárovcova Lhota 2006 Memoriál Václava Dobše KH kraj Třebnouševes 2001 počítač POV Třebnouševes 2005 sportoviště POV Třtěnice 2002 veř. inf. služ. knihoven OÚ Jičín Třtěnice 2002 úprava areálu KH kraj Třtěnice 2002 oprava kaple sv. Anny MMR ČR Třtěnice 2003 rekonstrukce chodníku KH kraj oprava budovy OÚ, zdr. střed. a Třtěnice 2004 zbrojnice KH kraj Třtěnice 2005 rekonstrukce VO KH kraj Třtěnice 2006 rekonstrukce VO KH kraj projektová dokumentace Třtěnice 2006 protipovodňová opatření grant KH kraje

17 Příjemce Rok Účel Výše dotace Poskytovatel Vrbice 2005 oprava pískovcové zdi čp POV Vrbice 2006 oprava střechy čp MMR ČR Vrbice 2006 oprava střechy čp POV Vrbice 2006 zeleň POV Zároveň byly realizovány projekty i podnikatelských subjektů Jaký byl ekonomický dopad realizovaných programů pro danou oblast Všechny výše uvedené aktivity mají jednoznačně pozitivní vliv na rozvoj regionu a tedy i území MAS. Význam finanční je evidentní byla nově postavena, opravena, obnovena řada objektů, byla uspořádána řada kulturních, sportovních, vzdělávacích akcí, podpořena řada prospěšných činností. Velmi hrubým odhadem se jedná o částku přes 129 mil Kč jen realizovanou obcemi a svazkem obcí na území MAS. Méně patrný, ale významnější je dopad společenský. Obyvatelé obcí přestali být pasivní, ověřili si, že jsou schopni formulovat své potřeby a společně se na nich shodnout, jimi zvolení představitelé obcí, krajů a státu jsou schopni zajistit pro jejich uskutečnění finanční prostředky a úspěšná realizace je ku prospěchu všem. Lidé jsou zodpovědnější, cílevědomější, velkorysejší a solidární a to jsou nevyčíslitelné hodnoty Navazuje Strategie na minulé programy uskutečněné v dané oblasti a v případě, že ano, vyvaruje se případných chyb dřívějších programů, anebo se Vám zdály minulé programy pro Vaše území nevhodné a svoji Strategii zaměřujete novým směrem rozvoje Vámi zvolené oblasti Strategie je v souladu s aktivitami uskutečněnými v dané oblasti v minulosti, navazuje na ně a čerpá z nich zkušenosti. Nejvyužívanějším programem v minulých letech byl pro obce a svazek obcí Program obnovy venkova (POV), jehož zaměření odpovídalo a odpovídá potřebám území. Velice přínosné pro vznik pevných vazeb a spolupráce mezi obcemi jsou pak speciální grantové programy Královéhradeckého kraje, určené mikroregionům, ať už na jejich profesionalizaci či vybavení technikou. Čerpané dotace z minulých období jsou i důkazem, že území je schopno absorbovat dotace a umí je i zúřadovat Který ze členů se účastnil těchto programů. Členové MAS účastnící se dotačních programů jsou uvedeny v bodu SWOT analýza 5.1. Určit silné a slabé stránky a případná ohrožení a příležitosti dané oblasti,

18 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativně zdravé životní prostředí Symbióza krajiny a artefaktů - kamenných pískovcových soch a drobných památek Těžba a zpracování kamene s dlouhodobou tradicí Provázanost středního školství na tradiční místní výrobu Tradice zemědělské výroby (včetně ovocnářství a zelinářství) Tradice místních potravinářských výrobků Rozvinutý drobný dřevozpracující průmysl Existence středních podniků v Hořicích Vysoký počet podnikatelských subjektů v území Výzkumný ústav ovocnářský včetně jeho postavení v evropském výzkumném prostoru Malá vzdálenost od turisticky zajímavých oblastí (Český Ráj, Hradec Králové, Krkonoše) Hustá síť komunikací vč. hlavního silničního tahu I/35 Hustá železniční síť s významným regionálním železničním uzlem Ostroměří Síť značených turistických tras vč. cyklotras Stabilizované obyvatelstvo Aktivní spolková činnost Tradiční kulturní a sportovní akce Vysoký počet tělocvičen (nad úroveň kraje) Spolupráce místních aktérů Schopnost subjektů využívat dotační zdroje

19 SWOT analýza SLABÉ STRÁNKY Rozdrobená struktura osídlení Nedostatečná podpora místních výrobců Nedostatek ubytovacích kapacit Chybějící kanalizace, vodovody, ČOV Nedostatek vodních zdrojů Špatný stav komunikací včetně VO a dalších sítí Přetížení silnice I/35 Absence místního informačního systému Malá dopravní obslužnost některých obcí Nedostatek atraktivních objektů turistického ruchu Chátrání historických objektů a drobné architektury Chátrání veřejných budov a nevyužitých zemědělských objektů Malá bytová výstavba Nízký počet pracovních příležitostí Nízká daňová výtěžnost Trvalý úbytek obyvatel Demografická struktura obyvatelstva Nedostatečné zpracovatelské kapacity navazující na zemědělskou výrobu Chybějící územně plánovací dokumentace zvláště u malých obcí Chybějící územně plánovací dokumentace území MAS s vazbami na širší okolí Nedostatečná nabídka služeb zejména v menších obcích

20 SWOT analýza PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Doplnění a revitalizace technické infrastruktury pro zlepšení života obyvatel Zavádění technologií pro využívání obnovitelných zdrojů energií Diverzifikace zemědělských činností Revitalizace zemědělských objektů Rozvíjení užší spolupráce mezi obcemi, zemědělci a dalšími subjekty v území Opravy a využití veřejně prospěšných objektů v obcích Podpora podnikání společnou propagací výrobků malých a středních podnikatelů Využití potenciálu krajiny pro zlepšení života a rozvoj CR Rozvoj agroturistiky Rozšíření služeb pro turisty Spolupráce se sousedními mikroregiony a turistickou oblastí Podzvičinsko Podpora činnosti neziskových organizací a neformálních sdružení Podpora práce s mládeží Výstavba lávky přes silnici R 35 Výstavba R 35 příležitost pro místní podnikatele Nedostatek kapitálu malých podnikatelů, nízké rozpočty obcí pro spolufinancování větších investičních akcí Nízké rozpočty zejména malých obcí na zajištění údržby a oprav jejich majetku Trasování silnice R 35 mimo obce snížení odbytu drobných podnikatelů Silnice R 35 rozdělí region Snižující se rentabilita podnikání v zemědělství Stárnutí obyvatelstva Odliv trvale žijících obyvatel z malých obcí a z okrajových částí regionu Chátrání zemědělských objektů Chátrání veřejných objektů Nevyužití současné sítě kulturních a sportovních zařízení obcí pro společenské aktivity 5.2. Na základě výsledku SWOT analýzy vysvětlit, jakým směrem byste chtěli danou oblast dále rozvíjet, jak bylo SWOT analýzy využito při tvorbě Strategie

21 Zpracování SWOT analýzy pomohlo k pochopení problému daného regionu, k nalezení cesty, jak využít jeho silné stránky, alespoň částečně řešit slabé stánky, najít vhodné příležitosti k dalšímu rozvoji a eliminovat ohrožení. Nejvážnějším problémem území je trvalý úbytek obyvatelstva a jeho stárnutí. Rozdrobená struktura osídlení neumožňuje jednotlivým obcím řešit tento problém, malé obce nemají prostředky na vybudování technické a občanské infrastruktury, nedokáží sami vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních míst a podporovat bytovou výstavbu. Se svým nízkým rozpočtem nejsou schopné dosáhnout na dotace z republikových zdrojů nebo zdrojů EU. Na druhé straně má region ojedinělé rozvojové šance vycházející z jeho tradic spojení staletím kultivované zemědělské krajiny s řemeslnickou dokonalostí artefaktů v ní umístěných, dostatečnou síť středního školství, rozvinutou zemědělskou výrobu se zaměřením na sadařství a zelinářství, množstvím podnikatelů zejména v oborech využívající místní zdroje (pískovec, dřevo), dobré dopravní spojení s většími centry a stabilní obyvatelstvo s bohatými kulturními tradicemi. Zpracovaná SWOT analýza vytvořila předpoklady pro definování vlastní strategické vize a cílů, kterých lze za pomoci vzájemné spolupráce dosáhnout Uveďte, z jakých zdrojů byly čerpány informace pro SWOT analýzu, kdo a jak ji připravil, apod. Východiskem pro zpracování SWOT analýzy byly předcházející rozvojové studie zabývající se daným územím a sice Mikroregion Podchlumí Integrovaný projekt (r. 2004), Hořice město kamenné krásy (strategický plán rozvoje města - analytická i strategická část rok 2004) a Podchlumí návrh obecné strategie (r. 2005). Nejednalo se o přepracování těchto materiálů, ale o jejich kritické posouzení, zahrnutí nových skutečností jako např. rozšíření území o katastry dalších obcí, podnícení iniciativy dalších subjektů (neziskové organizace, drobní podnikatelé a pod.) a měnící se situace v zemědělském podnikání vlivem sílící konkurence z dovozu. Dalšími zdroji pro zpracování SWOT analýzy byly údaje ČSÚ (Demografická ročenka, Statistika měst a obcí a další) a řízené rozhovory s představiteli obcí, neziskových organizací a místních podnikatelů včetně zpracování dotazníkových listů. V úvahu pak byly vzaty i další prameny jako např. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje analytická část. Na přípravě analytické části se podíleli starostové jednotlivých obcí (dotazníková část), členové MAS Podchlumí a profesionální poradce. Byl i použit systém pracovních skupin, kdy jednotlivé části analýzy posuzovali profesionálové z hlediska své odbornosti. Významným pramenem SWOT analýzy byla i vlastní analýza území prováděno zaměstnancem - M.Berdychovou. V první fázi byli navštíveni představitelé obcí území MAS Podchlumí a formou řízených rozhovorů zjišťovány potřeby a záměry obcí, a dále získávány kontakty na zemědělské subjekty a neziskové organizace působících v dané obci. V druhé fázi byly zjišťovány potřeby právě zemědělců a

22 neziskových organizací. Výsledná SWOT analýza byla závěrem znovu projednávána a připomínkována jednotlivými členy MAS Podchlumí. 6. Popis Strategie, která by měla být realizována v rámci LEADER Celková strategie Je Strategie v rámci LEADER+ součástí nějaké celkové strategie pro danou oblast? Pokud ano, popište zde stručně celkovou strategii, její cíle a záměry Strategie v rámci LEADER + je součástí obecné strategie Podchlumí s tím, že rozšiřuje její účinnost na další území. Obecná strategie stanovuje následující dlouhodobé cíle: a. všestranné zkvalitnění spolupráce a vazeb v regionu, b. posilování sounáležitosti obcí v regionu, c. rozvíjení spolupráce obcí a obyvatel ke společnému řešení obdobných otázek (zejména problémů s širším dosahem), d. integrace struktury i území ke vzájemné výhodnosti činností a efektu propojení. Zároveň stanovuje směry a cíle rozvoje na příštích 5-10 let: Podpora podnikatelských aktivit vznik nových pracovních míst, vznik nových podniků, zejména malých a jejich stabilita, posílení daňové výtěžnosti a místních rozpočtů, zavádění nových technologií a zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Rozvoj cestovního ruchu využití malé vzdálenosti od turisticky atraktivních území, zejména turistického regionu Český ráj a Krkonoš, vznik nových pracovních míst, vytvoření základních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Přitažlivost venkovského prostoru pro trvalé bydlení zlepšení podmínek pro trvalé bydlení na venkově, využití knihoven pro budování regionálního informačního systému, větší využití stávajících kulturních a sportovních zařízení pro společenský život v obcích. Profesní vzdělávání a konzultačně technická pomoc zvýšit schopnost a připravenost lidského potenciálu pro řešení rozvojových problémů,

23 zlepšit materiálně technické zázemí pro společné řešení rozvoje regionu. Technická infrastruktura obcí ( zejména pro plynovody, vodovody, kanalizace a ČOV) zlepšení kvality životního prostředí a tím i celkových životních podmínek na venkově, zajištění kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo. Komunikace, dopravní dostupnost a obslužnost zlepšení podmínek pro trvalý život na venkově, zajištění základní mobility občanů všech obcí a jejich částí, zajištění a udržení dopravní obslužnosti na místní úrovni. Trvale udržitelný rozvoj zlepšení kvality životního prostředí a tím i celkových životních podmínek na venkově, zlepšení kvality vody vodních toků a ploch, zvýšení ekologické stability území, zlepšení životního prostředí obcí v sousedství komunikace I/35. Zemědělské podnikání a uchování stávajícího rozsahu lesů zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů, stabilizace podnikatelského prostředí v zemědělství do standardní podoby, zvyšování přidané hodnoty produktů, udržení, případně i rozšíření pracovních míst, zlepšení životního prostředí Uveďte soulad a souvislost Strategie řešené v rámci LEADER+ s celkovou strategií území, jakou roli hraje MAS a její Strategie v celkové strategii pro danou oblast. Obecná strategie Podchlumí je hlavním pramenem Strategie řešené v rámci LEADER+. Stanovuje 8 hlavních směrů rozvoje území. Místní akční skupina vycházela při zpracování Strategie LEADER+ právě z těchto směrů, konfrontovala je s možnostmi rozšířeného území a vlastními pravidly iniciativy LEADER. Lze říci, že Strategie MAS upřesňuje a naplňuje ideový rámec rozvoje území, který byl v podstatě stanoven Obecnou strategií. Vybrané téma strategie Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech reflektuje na tento ideový rámec a konkretizuje ho ve svých cílech a záměrech, adekvátních rozvojovým možnostem území. Vytyčuje tři hlavní cíle, které jsou specifikovány jako vlastní akce Strategie MAS a ve své podstatě obsahují konkrétní kroky k naplnění Obecné strategie: Α/ Zlepšení životního prostředí a infrastruktury Β/ Využití specifických možností regionu k jeho rozvoji Χ/ Lidské zdroje