DIGITÁLNÍ KATASTRÁLNÍ MAPY Z POHLEDU FUNKCE STÁTNÍHO MAPOVÉHO DÍLA

Transkript

1 Kartografické listy, 2007, 15. Václav ADA 1 DIGITÁLNÍ KATASTRÁLNÍ MAPY Z POHLEDU FUNKCE STÁTNÍHO MAPOVÉHO DÍLA ada, V.: Digital Cadastral Maps from Standpoint of the State Map Series. Kartografické listy 2007, 15, 1 tabs., 10 refs. Abstract: The paper deals with legislative and methodical conception of creating and managing the digital cadastral maps (DKM) in the Czech Republic. Digital cadastral maps should replace disunited and heterogenous series of analogue cadastral maps which are insufficient in the era of digital technologies. Digitalization is an imperative condition for adequate application of the Cadastral Information System (ISKN) which has been built up in the sector of the Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre (COSMC) from Results of the COSMC pilot projects from and author s cooperation on the Guidelines for renewal of cadastral documentation by recomputation of the File of geodetic information and for its management were used in this paper. Overview of work sequence and state-of-art of digitalization of the File of geodetic information (D-SGI) is presented, too. Attention is paid to the contents of DKM and methods for its object updating. Project of the Reference map of Parcels as a temporary solution of accessibility of cadastral maps on internet is also illustrated in this paper. Digitalization and DKM management will influence the development of large scale maps and information systems created over the land parcel data model in the Czech Republic for a long time. That is why this process cannot be comprehended restrictedly as a matter of cadastre only. Keywords: state maps series, base map, thematic map, cadastral map, digitalization, land parcel data model Úvod Nedílnou souástí kartografické tvorby každé spolenosti v jakékoli historické etap jsou asto opomíjené mapy velkých mítek. Na tchto nároných technických dílech je možné dokladovat úrove vysplosti spolenosti, její organizaní schopnosti a vdecké poznání a náronost pi ešení problém jejího rozvoje. Termín státní mapové dílo (SMD) byl definován v SN Názvosloví mapování (úinnost od 1. ervna 1977) a když byla tato norma nahrazena dosud platnou normou SN Názvosloví v geodézii a kartografii (úinnost od 1. záí 1990), byl tento termín pevzat beze zmny. Státní mapové dílo je mapové dílo vyhotovené ve státním zájmu; jeho vyhotovení, vydávání, udržování i obnovování a dokumentace je v psobnosti státního orgánu. Mapové dílo je chápáno jako souhrn mapových list souvisle pokrývajících území, jehož zobrazení v daném mítku není možné na jednom mapovém listu. Mapové dílo má jednotný znakový klí, jednotné kartografické zobrazení, zpravidla jednotný klad a oznaení mapových list a jednotné m- ítko. V Terminologickém slovníku geodézie, kartografie a katastra je státní mapové dílo (SMD) definováno jako kartografické dílo souvisle zobrazující území s všeobecn využitelným obsahem vyhotovené podle jednotných zásad, jehož vydavatelem je orgán státní správy. Zobrazuje-li SMD objekty a jevy s tematickým obsahem, pípadn jejich vztahy, jedná se o tematické státní mapové dílo. V pípad, že se jedná pouze o základní, všeobecn využitelný obsah, je používán termín základní státní mapové dílo. 1 Doc. Ing. ada Václav, CSc.: cada@kma.zcu.cz, Katedra matematiky, oddlení geomatiky, Fakulta aplikovaných vd ZU Univerzitní 22, Plze, tel.: , fax:

2 V souasné dob platný Zákon. 200/1994 Sb., o zemmictví v 2 písm. g) a h) definuje základní státní mapové dílo jako kartografické dílo se základním všeobecn využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytváené a vydávané orgánem státní správy ve veejném zájmu. Tematické státní mapové dílo je kartografické dílo zobrazující zpravidla na podklad základního státního mapového díla tematické skutenosti, urené a vydávané orgánem státní správy ve veejném zájmu. eský úad zemmický a katastrální je zákonem. 200/1994 Sb. v 20 písm. d) zmocnn vyhláškou stanovit pedmt a obsah správy základních a tematických státních mapových dl a postup pi standardizaci geografického názvosloví. Termín základní státní mapové dílo se však již v platném Naízení vlády 430/2006 Sb., ani v nové Vyhlášce.26/2007 Sb. (katastrální vyhláška) nevyskytuje. Jako státní mapové dílo velkého mítka závazné na území státu je vyjmenována katastrální a Státní v mítku 1:5000. A protože souasn není uvažováno o tvorb tematických státních mapových dl velkého mítka, mní se významn funkcionalita i vlastní obsah pedevším katastrální mapy jako státního mapového díla nap. v porovnání s obdobím osmdesátých a devadesátých let minulého století. Historický vývoj funkcionality státního mapového díla velkého mítka Termín státní byl poprvé použit pro projekt topografického mapování v konformním Kovákov obecném kuželovém zobrazení po roce 1945, který však zstal nenaplnn. Zámrem bylo vyhotovit mapové dílo s názvem Státní SR v mítkové ad 1:5000, 1: a 1: na spolených geodetických i kartografických základech. Jako pvodní byla vyhotovována Státní SR 1:10 00 metodou stolové tachymetrie s ásteným využitím stereofotogrammetrie. Od roku 1946 byla vyhotovována Státní SR 1:5000-hospodáská (SM 5 hospodáská) stolovou tachymetrií nebo užitím fotogrammetrických metod s pipojením na polohové bodové pole v S-JTSK. Výškopisná složka mapy vyjádená vrstevnicemi vznikla pímým mením s pipojením na jednotnou nivelaní sí. Toto mapové dílo bylo závazn používaným podkladem pro: projektování vodohospodáských, komunikaních, energetických staveb a výstavbu obcí, projektování hospodásko-technických úprav pozemk, plánování v zemdlství a lesnictví (osevní a zalesovací plány, protierozní opatení), przkum a tžbu nerostného bohatství, historické a kulturní studie (zizování pírodních rezervací) Protože kapacitní dvody neumožnily tvorbu SM-5 hospodáské tak, aby plnila veškeré požadavky veejného zájmu, rozhodlo tehdejší Ministerstvo techniky po dohod se Státním úadem plánovacím o vyhotovení Státní mapy 1:5000 odvozené (SMO-5) jako mapového provizoria. Tato se zaala vyhotovovat od roku 1950 a byla poízena na celém území eských zemí mimo prostory již existující SM-5 hospodáské. Jednalo se o tém 16 tis. mapových list. V roce 1955 byla tvorba SM-5 hospodáské zastavena souasn se zahájením projektu Ústední správy geodézie a kartografie (ÚSGK) topografického mapování v mítku 1: v Gaussov konformním zobrazení. Topografické mapování bylo provedeno fotogrammetricky, v nkterých oblastech íselnou tachymetrií. Tento projekt byl definitivn ukonen v roce Vyjdeme-li však z výše uvedené definice státního mapového díla, je zejmé, že atributy státního mapového díla velkého mítka nesly projekty mapování již v dívjších obdobích. Ve státním zájmu byly vyhotoveny mapy pro založení stabilního katastru (mapy stabilního katastru), které byly v následujících obdobích reambulovaného katastru ( ) a bývalého pozemkového katastru ( ) udržovány a obnovovány v psobnosti císaské dvorské a zemské správy. Mapové dílo stabilního katastru, dosud jako jediné, neslo jednotné technické parametry (jednotný znakový klí, jednotné kartografické zobrazení, jednotný klad a oznaení mapových list a jednotné mítko). V ad aspekt nebylo toto dílo do souasné doby pekonáno a nese celou adu prvenství a z hlediska organizace práce, využití tehdy dostupných vdeckých poznatk pi budování geodetických základ (viz nap. ada 2005), nebo využitelnosti v souasnosti jako nap. pro geo- 2

3 metrické a polohové urení parcel zjednodušené evidence 2. Obsahová nápl a funkcionalita tohoto mapového díla byla však úzce vázána na pozemkovou evidenci a nemlo ambice být všeobecn využitelným mapovým dílem pro další technické úely. Naprosto unikátní však bylo využití obsahu aktuálního, generalizovaného a zmenšeného polohopisu tohoto mapového díla pi topografickém mapování v období (II. vojenské mapování) na našem území podle modifikované technologie (ada, Vichrová 2006). Akcent na kvalitu technických aspekt a širší využitelnost mapového díla velkého mítka nesl projekt mapování pro obnovení pozemkového katastru (novomické mapování 3 ) podle Instrukce A, která byla provádcí vyhláškou zákona ze dne 16. prosince 1927,.177 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona) a vládního naízení ze dne 23. kvtna 1930,. 64 Sb. Instrukce byla závazná pro vykonávání všech katastrálních mických prací katastrálními úady a podle ustanovení 44 katastrálního zákona byla závazná také pro veejné úady (podniky, ústavy) a organizace, pokud vyhotovovaly geometrické (polohové) plány nebo vykonávaly práce v podrobných bodových polích, jejichž výsledky musely být využity pro SMD. Podle naízení Instrukce A musely postupovat i úady (podniky, ústavy), které vykonávaly mické práce pro vlastní úely v místech, kde kvalita stávajících mapových podklad nevyhovovala jejich požadavkm. Použití Instrukce A bylo naléhav doporueno i územní samospráv v pípadech, kdy obce zadávaly mické práce pro vyhotovení plán obdobných katastrálním mapám, a tato podmínka mla být souástí každé zadávací smlouvy. Tmito opateními bylo dosaženo situace, že nové mapové dílo a jeho údržba byla naprosto jednotná, vycházela z jednotných geodetických základ a byla provádna se stejnými parametry pesnosti. Takto bylo vedeno homogenní a aktuální mapové dílo ve shod se skuteným stavem v terénu na základ šetení a mení jednoznan definovaných prvk polohopisného obsahu mapy. Zvolená metodika budování geodetických základ Jednotné trigonometrické sít katastrální (JTSK), jako závazného polohového podkladu katastrálních mení, v úrovni jednotlivých ád, umožnila nejen operativní pokrytí v požadované oblasti mapování, ale i dostatenou pesnost vlastního mení a vyrovnání jako vložené sít do triangulace vždy vyššího ádu. Výsledná hustota bod JTSK na vzdálenost 4 km byla dostatená jak z hlediska podrobné (místní) triangulace, tak následn budované sít mických bod metodou polygonizace. S ohledem na tvar a polohu nov vzniklého státního útvaru eskoslovenské republiky v roce 1918 byly sjednoceny i kartografické základy (dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze) s volbou optimálního rovinného souadnicového systému pi souasné optimalizaci délkového zkreslení ve smru kartografických poledník. Z rovinného souadnicového systému vycházel i návrh a oznaování sekcí mapových list. Takto definovaný systém Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK) byl jediným závazným souadnicovým systémem pro tvorbu státního mapového díla i pro projekty mapování v následujících obdobích až do roku 2006, kdy naízení vlády. 430/2006 Sb. Zavedlo doasn i jako závazné referenní souadnicové systémy na území našeho státu katastrální systémy gusterbergský a svatoštpánský. V této dob byl již v resortu ÚZK pijat a aplikován globální transformaní klí (GTK) pro vzájemné pevody historických katastrálních souadnicových systém do S-JTSK, a tak bylo pouze otázkou zvolených priorit a jednoduchého technického ešení pevedení stávajících katastrálních map digitalizovaných (KM-D), vyhotovených podle prozatímních návod v pedchozích obdobích, do jediného závazného referenního systému JTSK a nebyl jediný dvod zavádt další souadnicové systémy, a tím nejednotnost SMD v základních atributech. Technické parametry nov vytváených katastrálních map ve všech technologických etapách (trvalé oznaení hranic, zvolené metody mení, vyhotovení mických manuál, kartografické zpracování originálu mapy, výpoet výmr parcel a pezkoušení výsledné katastrální mapy) byly 2 parcela zjednodušené evidence je pozemek evidovaný zjednodušeným zpsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohov uren, zobrazen v grafickém operátu dívjší pozemkové evidence a oznaen parcelním íslem podle této dívjší pozemkové evidence. 3 katastrální mení pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením se nazývá nové ( 9, odst. 1, vládního naízení ze dne 23. kvtna 1930,. 64 Sb.) 3

4 dovedeny na dosud nepekonanou úrove. Zastaralé a nevyhovující zobrazení pozemk a budov v zastavných ástech mst se zaalo nahrazovat moderním, podrobným, pesným a detailním zobrazením, zpravidla v mítku 1:1000 nebo 1:2000. Pro každou parcelu byl v pozemkovém katastru šeten držitel, výmra, vzdlávání (kultura), jakostní tída (9 stup) a katastrální výtžek. Jako souást katastrální mapy bylo možné vyhotovovat i výškopisné mapy ve form výškopisných píložek ( 284 Instrukce A) bu z výsledk vlastního zamení pi novém katastrálním m- ení, nebo z vyhovujících dodaných i zapjených vrstevnicových plán, které vyhotovily jiné orgány než pozemkového katastru. Neúnosnou situaci 60. a 70. let, kdy pednost byla dána hledání co nejjednodušších, technicky nenároných ešení v období Jednotné evidence pdy (JEP), experimentálního nasazení fotogrammetrie pro údržbu map evidence nemovitostí (tzv. fotogrammetrická obnova a údržba ) a v technicko-hospodáském mapování (THM), kdy základní obsah mapy velkého mítka byl neúmrn rozšíen o prvky tematické, se snažil terminologicky pojmenovat a sjednotit alespo po stránce technických parametr systém závazných eskoslovenských norem (SN). Pojem SMD byl definován v SN a v tomto pojetí SMD byla vytvoena i pvodní norma SN Mapy velkých mítek (platná od ), která byla závazná pro tvorbu map velkých mítek (mapy 1:200 až 1: ), poizovaných pímým mením nebo odvozením. Norma však nestanovovala vlastní obsah mapy velkého mítka. Ten byl urován pedpisy orgán a organizací oprávnných vydávat mapy, v jejichž rámci se mže obsah map mnit a upesovat. Mapy velkého mítka se dlily podle obsahu na základní mapu SSR velkého mítka (základní ), která byla vyjmenovanou souástí státního mapového díla a byla urena pro vnitní potebu státních orgán a socialistických organizací. Druhou skupinu tvoily tematické mapy (úelové mapy), kam patila nap. technická msta, jednotná železniní, závodu, sídlišt a mapy urené pro projektování staveb. Bylo stanoveno, že základní se vyhotovuje pedevším pro úely evidence nemovitostí a obsahuje polohopis a popis. Tematické mapy mohou vznikat na podklad základní mapy nebo jejího redukovaného obsahu a vedle prvk základní mapy zobrazují i další tematické prvky šetení a mení. Podle svého vzniku se rozlišovaly mapy velkého mítka pvodní vznikaly pímým mením (vetn využití fotogrammetrických metod) nebo využitím výsledk íselné údržby stávajících map, odvozené vznikaly odvozením nebo pepracováním pvodní mapy s využitím íselných i grafických podklad, ásten odvozené vznikaly kombinací pímého mení a odvození. Mapy velkých mítek podle SN byly vyhotovovány v souadnicovém systému Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK) a ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv). Tematické mapy bylo možné vyhotovovat i v jiných souadnicových a výškových systémech nap. podle vyhlášky ÚGK.10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavb. Aktualizovaná norma SN (platná od ) dlí mapy velkého mítka na základní mapu SFR velkého mítka (základní ) a úelové mapy velkých mítek (úelové mapy). Úelové mapy velkých mítek byly dále dleny na úelové mapy základní (technická msta, základní letišt, základní dálnice, jednotná železniní, základní závodu), úelové mapy podzemních prostor (mapy jesky, podzemních chodeb a prchodních objekt s výjimkou podzemních objekt podléhajících dozoru báské správy a s výjimkou tunel a objekt metra) a úelové mapy ostatní (mapy pro projektové úely, mapy pro provozní úely organizací, pro pozemkové úpravy, mapy lesnické a vodohospodáské, mapy skuteného provedení staveb a další úelové mapy). Vedle primárního dlení map velkého mítka a dlení podle zpsobu vzniku se mapy velkých mítek lišily podle své výsledné formy na mapy 4 mezi mapy velkých mítek ve smyslu pvodní normy SN nebyly zaazeny topografické mapy a státní 1:5000-odvozená a mapy vyhotovované podle zákona. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) 4

5 grafické, íselné mající krom grafické formy zpracován i seznam souadnic podrobných bod polohopisu, digitální (SN ). Systémov novým ustanovením byl lánek. 71, který stanovil, že základní je technickým podkladem evidence nemovitostí, podkladem pro obnovu základních map stedních mítek a podkladem pro vyhotovování úelových map. Vývoj obsahu map velkého mítka Hodnotíme-li vývoj obsahu map velkého mítka v dostaten asov odlišných etapách, je možné identifikovat urité jednoznané trendy v tomto procesu. Jestliže mapy stabilního katastru byly pedevším technickým dílem pro založení jednotné pozemkové evidence zejména zemdlsky produktivních nemovitostí, byl zvolený pozemkový model velice podrobný a komplexní. Ambice pozemkového katastru zakládaného podle katastrálního zákona. 177/1927Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, jako katastru víceúelového zpsobily významné zmny i Kategorie objekt stabilního katastru 5 reambulovaného katastru 6 Poet prvk v kategorii bývalého pozemkového katastru 7 podle Instrukce A 8 základní velkého mítka 9 katastrální 1.1 Polohové bodové pole Výškové bodové pole Hranice Pdní pokryv Nerostné zdroje Stavby Komunikace a dopravní stavby Inženýrské sít Vodstvo a vodohospodáské stavby Popis Celkem prvk Obr. 1 Porovnání strukturovaného obsahu prvk polohopisu map velkého mítka Struktura prvk v tabulce byla pevzata z katalogu objekt stabilního katastru 5 znakový klí Instruktion zur Ausführung der in Folge der Allerhöchsten Patente vom 23. December angeordneten Landes-Vermessung. Wien znakový klí po roce znakový klí po roce Obrazce, tabulky a pílohy k Návodu jak vykonávati katastrální mické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením (Instrukce A pro katastrální mické práce. Výnos Ministerstva financí ze dne 30. ervna 1939, /38-III/6A). 9 Píloha.2 k metodickému návodu pro tvoru Základní mapy SSR velkého mítka MN-1/82 5

6 v polohopisném obsahu novomických map. Jednalo se o rozšíení nejen typ hranic, ale pedevším prvk tematického obsahu (nap. prvky inženýrských sítí). Mapování pro obnovení pozemkového katastru a následné technicko-hospodáské mapování bylo na tematické prvky polohopisu bezkonkurenn nejbohatší. Od této doby jednoznan poet prvk obsahu státní mapy velkého mítka stále klesá. Poslední významnou redukci obsahu katastrální mapy pinesla nová katastrální vyhláška.26/2007 Sb., která významn snížila pedevším kategorii dalších prvk polohopisu. Bez výjimky zrušila lanové dráhy s veejnou dopravou, portály železniních a silniních tunel, behové áry vodních tok a vodní nádrže, stožáry vysílacích a retranslaních stanic, schodišt u významného objektu na veejném prostranství, komunikace pro pší v parcích a sadech širší než 3 m a veejné studny. Naopak, obsah katastrální mapy se rozšíil o hranice vcných bemen. Novela zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon), pináší v 20 povinnost evidovat v katastru nemovitostí vodní díla, která jsou spojena se zemí pevným základem, jako nap. pehrady, hráze, jezy a stavby, které se k plavebním úelm zizují v korytech vodních tok nebo na jejich bezích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališ, což pináší i rozšíení prvk obsahu katastrální mapy. I pes tato dílí rozšíení obsahu SMD je z tab. 1 zejmé, že stávající obsah katastrální mapy s celkovým potem 65 prvk je na mén než poloviní obsahové úrovni ve srovnání se stabilním katastrem a asi na tetinové úrovni ve vazb na Instrukci A. Je otázkou, zda tato redukce obsahu prvk je žádoucí a prospšná. Neexistuje dosud žádná podrobná analýza dvod, které vedly k této redukci prvk souasné katastrální mapy a není stanoveno, co by mlo patit mezi základní prvky datového modelu katastrální mapy jako základního státního mapového díla. Bohužel nová katastrální vyhláška a pedevším pipravované znní Návodu pro obnovu a pevod katastrálního operátu pináší nový fenomén do zásad tvorby katastrální mapy. Jestliže ve všech dívjších projektech tvorby SMD velkého mítka byl požadavek aktuálnosti a úplnosti obsahu se skuteným stavem v terénu na jednom z pedních míst zásad tvorby, souasné tendence jsou ponkud odlišné. Je preferován pístup, že katastrální zobrazuje pouze platný stav evidovaný v katastru nemovitostí. V dsledcích to znamená nap. to, že stavba, která nebude s píslušnými náležitostmi vložena do katastru, tedy nebude ani v katastrální map. Redukcí obsahu katastrálních map nejsou zobrazovány ani tak významné plošné prvky, jako jsou koruny komunikací, stední dlící pásy zelen, rozsáhlé parkové úpravy apod., jestliže netvoí parcelu jiného vlastníka. Aktualizace obsahu map velkého mítka Projekt stabilního katastru pi svém založení nepoítal s údržbou a aktualizací operátu stabilního katastru. Tento snad jediný, ale nesmírn závažný nedostatek ml být odstrann jednorázovou pehlídkou (reambulací). Úkolem reambulace bylo zejména jednorázové doplnní mického i písemného elaborátu katastru všemi zmnami nastalými od mení stabilního katastru a následného provedení nového, tzv. všeobecného vcenní a vtídní pozemk do nov stanovených kultur pozemk. Zákonem 88.z., o revizi katastru dan pozemkové ze dne 24. kvtna 1869, bylo stanoveno provádt revize katastru po 15 letech a souasn uložena ohlašovací povinnost zmn. Pro periodickou údržbu a vedení katastrálního operátu byl zízen institut evidenních geometr u zemských finanních správ. Nové zmny byly šeteny evidenními geometry a na zjištné zmny byly vyhotovovány geometrické (situaní) plány oprávnnými soukromými techniky. Zásadní zmnu v problematice aktualizace katastru vetn obsahu map velkého mítka pinesl Zákon ze dne z., o evidenci katastru dan pozemkové, který stanovil, že se katastr dan pozemkové musí udržovat v souladu se skuteným a právním stavem v terénu. Tuto zásadu souladu katastru se skuteným stavem v terénu rozvinul zákon. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. Zákon stanovil pravidla souinnosti mezi katastrálními m- ickými úady a knihovními soudy (jejich vzájemnou ohlašovací povinnost). Všeobecná ohlašovací povinnost byla stanovena všem držitelm pozemk. Tmito zásadami se pozemkový katastr, vetn údržby mapového díla, striktn ídil do r Po roce 1945 již nebyla požadovaná údržba 6

7 dostatená (poválené konfiskace a pídlové ízení), a tím se pozemkový katastr zaal rozcházet se skuteným stavem v terénu. Aktualizace obsahu SMD v období evidence nemovitostí byla provádna prbžn na základ zamování zmn stedisky Geodézie a to jejich registrací v záznamech podrobného mení zmn (ZPMZ). V pravidelných cyklech byla také provádna periodická pehlídka a zjišování zmn v terénu. I když tyto periodické pehlídky v období plánovaného hospodáství byly smrnými úkoly roních plán stedisek Geodézie, provádly se asto formáln a ne píliš svdomit. Na tuto formální, ale pravidelnou revizi bylo rezignováno v katastru nemovitostí v okamžiku, kdy katastrální zákon. 344/1992 Sb., ukládal katastrálním úadm provádt revize souladu údaj katastru se skuteným stavem v terénu, ale tyto revize mly být vyhlašovány podle poteby zajištní souladu údaj katastru s jejich skuteným stavem v terénu v souinnosti obcí, státních orgán a za úasti pozvaných vlastník a jiných oprávnných nebo jejich zástupc. Protože priority úkol resortu ÚZK byly smovány pedevším do jiných oblastí, nebyly tyto revize až na výjimky, nap. pi provádní pozemkových úprav v daném katastrálním území, konány. Zpsoby hodnocení technických parametr státních map velkého mítka Zvolený kartografický model a prvky obsahu mapy stabilního katastru dsledn vycházely z pozemkové držby. Tvarová generalizace pozemk byla Instrukcí (1824) stanovena v závislosti na druhu (cen) pozemku. Tak bylo možné pastviny a neplodnou pdu zamovat pouze hlavními lomovými body v pípad, že nesousedily s ornou pdou, která naopak byla cenna nejvýše. Pesnost urení pozemku byla lokáln (relativn) velmi vysoká a rozdíl kontrolního mení nesml pesáhnout odchylku 1/200 mené délky (tj. 0,5 m/100 m) u pozemk intenzivn zemdlsky využívaných, pro ostatní pozemky byla dopustná odchylka stanovena hodnotou 1/100 mené délky. Nedocenní nutnosti kontinuální údržby map stabilního katastru zpsobilo, že v následujících obdobích reambulace map stabilního katastru, kdy rychlé provádní veškerých inností dostalo prioritu ped kvalitou technického ešení, se dopustné odchylky zvýšily až na 1/80 mené délky (1,25 m /100 m). Protože veškeré zmny do map byly domovány lokáln a relativn k nejbližším prvkm polohopisu, kvalita a pesnost mapového díla rychle klesala a ztrácela prvotní technické parametry. Naprosto zásadní vliv na zhoršení kvalitativních parametr map v sáhových mítkách mly technologické zmny vedení a údržby SMD v období Jednotné evidence pdy (JEP) a grafický pevod map evidence nemovitostí na PET folie a do souvislého zobrazení. Hodnocení a sledování technických parametr projekt mapování podle nové mické Instrukce A bylo zvoleno systémov velice kvalitn. Jednotlivé etapy dílích technologických inností a produkt byly testovány dopustnými odchylkami odvozenými pro dané technologie na základ zákona hromadní chyb. I když veškeré následné etapy (budování JTSK po jednotlivých ádech podrobná triangulace polygonizace a sí mických bod podrobné mení polohopisu 10 vyhotovení originálu katastrální mapy výpoet výmr) byly posuzovány zcela autonomn (relativn) k bezchybným pedchozím etapám, výsledný produkt byl velice kvalitní a i v souasné dob mžeme spolehliv stanovit základní charakteristiky pesnosti polohy bod polohopisu nebo charakteristiky pesnosti geometrického urení prvk obsahu takovéhoto SMD. Takto zvolený systém dopustných odchylek s drobnými úpravami koeficient byl použit i v projektu technicko-hospodáského mapování. S rozvojem výpoetní techniky, která umožnila hromadné výpoty souadnic podrobných bod, bylo pistoupeno na zmnu základní charakteristiky pesnosti polohy bodu stední souadnicové chyby (m xy = (0,5(m 2 x + m 2 y )) 0,5 ). Pesnost mapování podle pesnosti v urení bod bodového pole a pomocných mických bod a jednoznan identifikovatelných podrobných bod zavedla norma SN Mapy velkých mítek (platná od ). Maximální stední souadnicové chyby stanovily tídy pesnosti mapování (1. až 5. tída) podle hospodáského významu a typu mapovaného území. V pípadech, 10 Maximální dopustná odchylka pi dvojím mení délek íseln vyhotovované mapy byla stanovena vztahem 0,00015S + 0,005(S) 0,5 + 0,015, kde S je mená délka (tj. 0.08m/100 m) 7

8 kdy pro hodnocení pesnosti nebyly pímo analyzovány soubory souadnic kontrolního mení, bylo možné stanovit tídu pesnosti mapování pomocí mezní odchylky délek kontrolních mení a délek vypotených ze souadnic. Takto je však možné testovat pouze relativní pesnost v kontrolované oblasti. Toto hodnocení pesnosti bylo používáno pi vyhotovení ZMVM a bylo kontinuáln pevzato do vyhlášky ÚZK. 126/1993 Sb., pro nov mapované katastrální mapy. Bohužel, vyhláška. 190/1996 Sb., zamlžila statisticky korektní hodnocení pesnosti v norm SN definováním kód charakteristiky kvality podrobných bod, které jsou vázány na stední souadnicovou chybu a souasn vyjadují pvod bodu z grafické mapy daného mítka. Stanovené charakteristiky a kritéria pesnosti podrobného mení a zobrazení polohopisu katastrální mapy dokonce dávají na stejnou úrove kritérium hodnocení polohové pesnosti stední sou- adnicovou chybou a testem stední chyby mených kontrolních délek (odst. 12 pílohy). Nová katastrální vyhláška.26/2007 Sb., tento zpsob hodnocení pijala (používá pouze pojmu kód kvality podrobného bodu) a dokonce relativní test mených kontrolních délek v odst upednostuje. Nov je zavedeno kritérium pesnosti zobrazení polohopisu analogové mapy (odst.15), použité nap.už v norm SN platné od Závr Státní mapové dílo velkého mítka má i v souasné dob nezastupitelnou úlohu a je celospoleensky potebné. Zdokonalováním mické techniky a technologických postup jeho tvorby však vyvstávají nové požadavky na jeho kvalitu, obsah a aktuálnost. Nová mická technika na principu globálního urování polohy (GPS), nov budované geodetické základy pomocí sít permanentních stanic GPS a zpsoby vyhodnocení polohy, vetn dnes již neoddlitelných charakteristik pesnosti, nejen zrychlují procesy zemmických inností, ale i zvyšují kvalitu dat využitelných pro tvorbu státního mapového díla. Je však nereálné se domnívat, že se podaí v podstatn vtším rozsahu než dnes pistoupit k novému velkomítkovému mapování jak základních, tak i tematických mapových dl. Dlouhý historický vývoj, zmny technologií i naprosto odlišné názory na funkcionalitu map velkého mítka vedly k tomu, že stávající soubor SMD není homogenní ani obsahov, ani z hlediska základních technických parametr. Je tedy otázkou, zda souasné katastrální mapy naplují definici SMD. ada drobných vylepšení, racionalizaních zjednodušení v pedchozích historických etapách, které nebyly korektn domyšleny ve všech svých vazbách, dnes psobí adu výrazných komplikací a znehodnocení SMD velkého mítka. Napíklad charakteristiky pesnosti byly u základních map velkého mítka narušeny ustanovením lánk.6 (SN platné od ) a. 72 (SN platné od ), kdy se na rove postavily metody tvorby základní mapy mapováním a pepracováním pvodní mapy kartometrickou digitalizací nebo kombinací obou zpsob. Tím byl porušen jeden ze základních atribut státního mapového díla, tj. vyhotovení podle jednotných zásad. Dnes již není možné bezpen urit, jakým zpsobem a s jakou pesností byly ureny souadnice bod jednotlivých prvk polohopisného obsahu SMD. Sjednocení rzných forem a podob tak, jak byly zavedeny normou SN , pevzaty vyhláškami ÚZK. 126/1993 Sb., 190/1996 Sb., a bohužel ješt dále rozšíeny katastrální vyhláškou. 26/2007 Sb., je nutné nejen z hlediska definice SMD (souvisle zobrazující území podle jednotných zásad), ale pedevším z hlediska následné údržby a vedení SMD. Redukce prvk polohopisu katastrálních map a zobrazování pouze prvk vložených do KN ve svých dsledcích pináší nespolehlivost a neaktuálnost tohoto SMD pro další využití, jako je aktualizace a obnova základních map stedních mítek, podklad pro vyhotovování úelových map a pedevším využití SMD velkého mítka jako základní lokalizaní vrstvy informaních systém budovaných na úrovni pozemkového datového modelu. Aktuálnost souasného SMD velkého mítka je problematická i z hlediska uskuteovaných revizí údaj katastru a jejich skuteného stavu v terénu. Tyto revize a následné výzvy vlastníkm k odstranní nesouladu v katastru nemovitostí by mohly být nap. provádny velice operativn a efektivn pi využití dostupných ortofotomap, které se aktualizují na celém území státu v tíletých cyklech. 8

9 Je zejmé, že má-li se SMD velkého mítka v dohledn krátké budoucnosti sjednotit, zásadní vliv na tento proces má digitalizace katastrálních map v resortu ÚZK a následné vedení a údržba digitálního souboru geodetických informací (D-SGI), jehož souástí je katastrální jako SMD velkého mítka. Bohužel, ada nových legislativních, metodických i organizaních opatení v resortu ÚZK a priorit souasn ešených projekt k tomuto cíli nesmuje. Literatura ADA,V.: (2004) Koncepce vedení a údržby digitálního souboru geodetických informací. In Sborník 40. geodetické informaní dny. Brno: Spolek zemmi Brno, ADA, V. (2005) Geodetické základy státních mapových dl 1. poloviny 19. století a jejich lokalizace do S- JTSK. In Historické mapy. Zborník referátov z vedeckej konferencie. Bratislava: Kartografická spolonos Slovenskej republiky a Geografický ústav Slovenskej akadémie vied, s ISBN: , ISSN: ADA, V., VICHROVÁ, M. (2006) Nkteré výjimené vlastnosti projektu II. vojenského mapování na území ech, Moravy a Slezska. XXVII. sympozium z djin geodézie a kartografie. Praha: Národní technické muzeum (v tisku). ADA, V. (2007) Orientaní parcel další forma katastrální mapy? In Zemmická díla v územním plánování, stavebním ádu a geografických informaních systémech. Praha: eský svaz geodet a kartograf,. s ISBN HORANSKÝ, I. (2006) Ešte raz o zásade superficies solo cedit v katastri nehnuteností. Geodetický a kartografický obzor. Praha, ro. 52 (94).10 str.140. Instruktion zur Ausführung der in Folge der Allerhöchsten Patente vom 23. December angeordneten Landes-Vermessung. Wien Návod jak vykonávati katastrální mické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením. (Instrukce A pro katastrální mické práce). Výnos Ministerstva financí ze dne 30. ervna 1939, /38-III/6A). Praha Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastra. (1998). Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky. ISBN Vyhláška. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných vcných práv k nemovitostem, ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve znní pozdjších pedpis, (katastrální vyhláška) Zákon.200/1994 Sb., o zemmictví a o zmn a doplnní nkterých zákon souvisejících s jeho zavedením, ve znní zákona. 120/2000 Sb., zákona. 186/2001 Sb. a zákona. 319/2004 Sb., zákona. 413/2005 Sb. a zákona. 444/2005 Sb. Zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve znní zákona. 89/1996 Sb., zákona. 103/2000 Sb., zákona. 120/2000 Sb., zákona. 220/2000 Sb. a zákona. 53/2004 Sb., zákona. 342/2006 Sb. a zákona. 186/2006 Sb. S u m m a r y Cadastral Maps from Standpoint of the State Map Series Large scale state map series has an insubstitutable position in the information society, particularly in such projects as information systems of public administration, basic layer for GIS at the level of land parcel data model or management of cadastre. Another possible function could be updating of medium scale topographic maps or as a basis for compilation of large scale thematic maps. Improvement of measuring technique and technology should initiate new demands on quality, contents and topicality of the state map series. Global positioning system (GPS) and networks of permanent GPS stations improve the accuracy of geodata which can be applied to state map series creating, too. Nevertheless, there is unrealistic premiss that a new cadastral survey would reach larger extent than nowadays. A long evolution, changes of technology and different views of large scale map functionality lead to inhomogeneity of contents and technical parameters of state map series. It is a question whether contemporary cadastral map, defined in the Cadastral Act as a state map series, corresponds to the definition of state map series at all. 9

10 Tab. 1 Comparison of structured contents of planimetric features in large scale maps Lektoroval: 10