Tvrze, hrady a zámky Znojemska z hlediska přístupu pro handicapované občany

Transkript

1 Tvrze, hrady a zámky Znojemska z hlediska přístupu pro handicapované občany

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s íms případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat především vedoucímu své práce, ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat kastelánce Evě Štěpánové za poskytnuté rady.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky Znojemska z hlediska přístupu pro handicapované občany bakalářská práce Autor: Lucie Křivanová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Místo: Jihlava Rok: 2014

6 Copyright 2014 Lucie Křivanová

7 Anotace KŘIVANOVÁ, Lucie: Tvrze, hrady a zámky Znojemska z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Tato práce se zabývá zmapováním všech tvrzí, hradů a zámků na Znojemsku, jak jsou přístupné a jaké nabízejí vybavení pro osoby s postižením. Trasa po objektech nebyla vytvořena z důvodu nedostatku bezbariérových objektů. V teoretické části se věnuji sociálnímu cestovnímu ruchu a rozdělení zdravotních postižení. V praktické části jsou konkrétní objekty a jejich přístupnost pro osoby s postižením. Klíčová slova: Sociální cestovní ruch, zdravotní postižení, tělesné postižení, smyslové postižení, těžké zdravotní postižení (TP), zvlášť těžké zdravotní postižení (ZTP), zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce (ZTP/P), tvrze, hrady a zámky Znojemska, přístupnost pro osoby s postižením Annotation KŘIVANOVÁ, Lucie: Forts and castlesofthe Znojmo region in termsofaccessfordisabledpeople. Bachelor thesis. CollegeofPolytechnics Jihlava. Department oftourism. Thesis supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade ofqualification: bachelor. Jihlava pages. This thesis deals with the mapping of all forts and castles in the Znojmo region, in terms of accessibility and amenity for disabled people. Route around the facilities was not created because of the lack of barrier-free facilities. The theoretical part is devoted to social tourism and sorting of disability. The practical part describes the specific facilities and their accessibility for disabled people. Keywords: socialtourism, disability, physical disability, sensory impairments, severe disability (TP), particularly severe disability (ZTP), particularly severe disability withtheneed to guide (ZTP/P), forts and castlesofthe Znojmo region, accessibilityfordisabledpeople

8 Předmluva Tato bakalářská práce se zabývá tvrzemi, hrady a zámky v okrese Znojmo a jejich přístupností pro osoby s postižením. Cílem této práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků Znojemska pro potřeby cestovního ruchu a vytvoření trasy po těchto památkách. Dále zjišťuji přístup k jednotlivým objektům, a jaké nabízí vybavení pro pohyb osob s postižením. Práce se zaměřuje na sociální cestovní ruch a na rozdělení postižení, zmiňuje se zde i tzv. skarta. Také je zde uvedeno, jak správně vytvořit bezbariérovou stavbu. Trasu se z důvodu nedostatku zcela bezbariérových objektů nepodařilo sestavit.

9 Obsah: Obsah:... 9 Úvod Sociální cestovní ruch Motivace k cestovnímu ruchu a potřeby cestujících Sociální cestovní ruch v České Republice Zdravotní postižení Tělesné postižení Smyslové postižení Sluchové postižení Zrakové postižení Zdravotní postižení ve třech stupních Průkaz TP Průkaz ZTP Průkaz ZTP/P skarta Vytvoření bezbariérového objektu [11] Opatření pro horizontální pohyb Opatření pro vertikální pohyb Bariéry Bariéry pro osoby s tělesným postižením Bariéry pro osoby se sluchovým postižením Bariéry pro soby se zrakovým postižením Metodický postup práce Veřejnosti přístupné objekty s prohlídkou Hrady Bítov Znojmo Zámky Jevišovice starý zámek Uherčice Vranov Zříceniny

10 Cornštejn Nový Hrádek Jiné Vodní mlýn ve Slupi Veřejnosti přístupné objekty bez prohlídky Zřícenina hradu Bukovina Hostim Zřícenina hradu Jevišovice Zřícenina Frejštejn Podhradí pod Dyjí Zřícenina Lapikus Plaveč ZříceninaŠenkenberk (Šimberk, Šimperk) Šumná Zřícenina hradu Templštejn Jamolice Zřícenina hradu v Žeroticích Veřejnosti nepřístupné objekty Tvrze Zámky Shrnutí přístupu do veřejně přístupných objektů s prohlídkou Bítov Znojmo Jevišovice Uherčice Vranov Cornštejn Nový Hrádek Vodní mlýn ve Slupi Shrnutí přístupu do veřejně přístupných objektů bez prohlídky Shrnutí přístupu do veřejně nepřístupných objektů Vytvoření trasy po tvrzích, hradech a zámcích na Znojemsku pro handicapované osoby..75 Závěr Informační zdroje Seznam obrázků Seznam map: Seznam tabulek

11 11

12 Úvod Tato bakalářská práce se věnuje všem tvrzím, hradům a zámkům Znojemska z hlediska přístupu osob s postižením. Je zde také věnována pozornost vybavenosti objektů pro potřeby těchto osob. Závěrem mělo být navržení trasy. To se nepodařilo uskutečnit z důvodu nedostatku zcela bezbariérových staveb. Na stránkách národního památkového ústavu jsem našla všechny tvrze, hrady a zámky, které se vyskytují v okrese Znojmo, všechny tyto objekty jsem navštívila. Pokud jsou objekty přístupné s prohlídkou, tak jsem byla i na prohlídce. V teoretické části se věnuji problematice vytvoření bezbariérových staveb a také zde uvádím svá kritéria, podle kterých bezbariérovost objektů posuzuji. Dané téma jsem si vybrala, protože před šesti lety jsem provázela na státním hradě Bítově. Celá moje rodina mě přijela navštívit a také se zúčastnila mé prohlídky. Děda je zdravotně tělesně postižený a během prohlídky paláce měl značné obtíže se zvládnutím schodiště. Tato příhoda mě upozornila na problematiku, které se věnuji v této práci. V současné době je značný nárůst osob s postižením a také starších občanům. Osoby s postižením a důchodci mají dostatek volného času a jsou finančně nezávislí. Turistické cíle mohou navštěvovat celoročně, což by přispělo k prodloužení sezóny i mimo červenec a srpen. Ovšem tato cílová skupina musí mít jistotu, že danou trasu nebo prohlídku zvládne bez fyzických potíží. Bakalářská práce by měla usnadnit orientaci osobám s postižením a také by měla vést k lepšímu uvědomění si potřeb těchto osob. Tato práce by mohla sloužit k vytvoření publikace, kterou by mohla využívat široká veřejnost. Osoby s postižením by se mohly předem připravit a sjednat si asistenci. Práci by také mohl využít Národní památkový ústav. Žádná podobná práce na Znojemsko zpracována nebyla. Cílem práce je vytvořit ucelenou představu o přístupnosti tvrzí, hradů a zámků Znojemska pro potřeby dalšího zpracování. Na semináři o sociálním cestovním ruchu, jsem se dozvěděla, že v současnosti se již slovní spojení handicapovaná osoba nepoužívá a vyznívá spíše negativně. Tyto osoby by se měly nazývat osoby s konkrétním typem postižení. Na prvním místě by mělo stát označení osoba a ne handicap. V době tvoření názvu jsem o této problematice nevěděla, proto v názvu bakalářské práce se toto slovní spojení vyskytuje. Ovšem dále ve své práci budu používat správné označení. 12

13 První kapitola se zabývá sociálním cestovním ruchem. V této kapitole se věnuji motivaci k cestovnímu ruchu a sociálnímu cestovnímu ruchu v České Republice. Druhá kapitola rozděluje zdravotní postižení na tělesné postižení a smyslové postižení. Ostatní druhy postižení nejsou pro zpracování této bakalářské práce důležité. Smyslové postižení rozděluji na zrakové a sluchové. Ve třetí kapitole jsou zdravotní postižení rozdělena do tří stupňů a to na tělesně postižené, zdravotně tělesně postižené a zdravotně tělesně postižené s průvodcem. Čtvrtá kapitola se věnuje skartě a jejímu brzkému zániku. V páté kapitole popisuji, jak se správně tvoří bezbariérový přístup pro osoby s postižením. Opatření zde dělím na horizontální a vertikální opatření. V šesté kapitole definuji bariéry, podle kterých budu posuzovat jednotlivé objekty v praktické části. Sedmá kapitola se věnuje metodickému postupu práce. Osmá, devátá a desátá kapitola se konkrétně věnují jednotlivým objektům a jejich přístupu z hlediska osob s postižením. Objekty dělím na veřejnosti přístupné objekty s prohlídkou a veřejnosti přístupné objekty bez prohlídky, které představují zříceniny. Poslední skupinou jsou veřejnosti nepřístupné objekty. Nepředpokládám velký návštěvnický zájem po této poslední skupině, jsou zde, aby byl seznam tvrzí, hradů a zámků Znojemska kompletní. Jedenáctá, dvanáctá a třináctá kapitola shrnuje přístupnost všech objektů. Jsou zde také tabulky a mapy objektu. Ve čtrnácté kapitole měla být vytvořena trasa po těchto objektech pro účely cestovního ruchu. Trasa z důvodu nedostatku zcela bezbariérových objektů vytvořena nebyla. 13

14 1. Sociální cestovní ruch Cestovní ruch představuje souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu a současně i aktivit podniků a organizací poskytujících služby pro zajištění pobytu účastníků cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště. [1] Sociální cestovní ruch je pak chápan jako cestovní ruch pro všechny. Může se jednat o handicapované, seniory, rodiny s dětmi či chudší členy společnosti. Haulot (1982) a Hunziger (1951) definují sociální cestovní ruch jako pobyt, kterého se účastní lidé, kteří by za normálních okolností neměli z ekonomických důvodů nebo nedostupnosti možnost se cestovního ruchu zúčastnit. Minnaert, Maitland a Miller (2006) vnímají sociální cestovní ruch jako cestovní ruch se zvýšenou morální hodnotou, která se zaměřuje na užitek návštěvníka. Důležitost sociálního cestovního ruchu se zvyšuje s narůstajícím počtem osob se zvýšenými potřebami na orientaci v prostoru. V práci se zabývám s lidmi s postižením. Jejich počet je vysoký a tak je vysoký i potenciál sociálního cestovního ruchu. Podle informací OSN a Světové zdravotnické organizace současnou světovou populaci tvoří z 19,64% spoluobčané se zdravotním postižením. [1] Osoby s postižením obvykle necestují sami, ale mají doprovod, takže se může počet účastníku cestovního ruchu navýšit. Osoby s postižením se díky nárůstu dostupnosti moderních informačních technologií dostávají snáze k informacím. Mohou si tak dopředu svojí cestu naplánovat a zorganizovat, aby minimalizovali překážky, které je mohou čekat. Své pobyty si rezervují předem a vytvářejí tak určitou jistotu pro zařízení cestovního ruchu. (Lauermanová, 2014) 1.1 Motivace k cestovnímu ruchu a potřeby cestujících V psychologii je motivace chápána jako soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho aktivizují a vzniklou aktivitu udržují. (Pauknerová 2006:173). Tento soubor hnacích sil je důležitý pro uskutečnění cesty nebo dovolené. Lidé s omezenou schopností pohybu a orientace mají stejné motivy k cestování jako lidé bez omezení, tj. poznávání, odpočinek vzdělání, společenský kontakt, nevšední zážitky, změna prostředí atd. Přítomnost omezení se odráží ve specifických potřebách týkajících se služeb nebo prostředí. [2] 14

15 Potřeby turistů se pojí jednak s činností v cílové oblasti a motivem k cestování (viz citace výše), jednak s faktory umožňujícími cestovat a plánované činnosti uskutečňovat (doprava, ubytování, stravování, informační služby atd.). U osob s omezenou schopností pohybu a orientace k nim přibývají i potřeby týkající se přístupnosti. [2] Potřeby turistů lze dále rozdělit podle časového úseku, ve kterém se právě nacházejí. Za prvé jsou to potřeby ve fázi před cestou, ke kterým se pojí všechny potřebné přípravné práce a organizaci, které cestě předcházejí (získávání informací ohledně přístupnosti, poskytovaných službách apod.). Za druhé jsou to potřeby ve fázi na cestě, jedná se zejména o uspokojení potřeb v oblasti dopravy, ubytování, stravování atd. Problematický v této fázi může být rozdíl mezi zjištěnými informacemi v první fázi a skutečností ve druhé fázi. Třetí je fáze po účasti na cestovním ruchu, která zahrnuje hodnocení pobytu účastníky cestovního ruchu, hodnocení nabízených služeb apod., za účelem zjištění spokojenosti s cestou. [1] Je důležité uvědomit si, že i osoby se zdravotním postižením mají stejné motivy k cestování a je důležité věnovat pozornost jejich potřebám v oblasti cestovního ruchu, neboť jejich participace na cestovním ruchu má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu jako takového. Osoby se zdravotním postižením upřednostňují kratší, ale častější pobyty a také v obdobích mimo hlavní sezónu. Často cestují v doprovodu příbuzných či přátel. Zvyšuje se tak potencionálně poptávka po cestování. [2] 1.2 Sociální cestovní ruch v České Republice V České Republice není sociální cestovní ruch známou oblastí. V dokumentech se začal objevovat před pár lety. Hlavními iniciátory, kteří ho podporují, jsou Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura Czech Tourism na vládní úrovni a množství nevládních organizací. [3] 15

16 2. Zdravotní postižení Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách definuje zdravotní postižení jako: Tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby (Zákon 108/2006 Sb., 3 písm. g). Podle definice Světové organizace cestovního ruchu je handicapovaný člověk ten, jehož fyzické nebo mentální schopnosti jsou částečně nebo úplně omezeny. Ke snížení dochází od narození, během dospívání, nemoci nebo nehody. Samostatnost této osoby vést normální život je ohrožena. (Lauermanová, 2014) OSN v roce 2007 v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením uvádí, že zdravotně postižené osoby jsou takové, které mají dlouhodobé fyzické, psychické, mentální nebo duševní postižení, které mohou bránit jejich zapojení do společnosti. (Lauermanová, 2014) Ve své práci se budu zabývat osobami ze skupiny zdravotně postižených, z jejichž postižení vyplývá omezená schopnost pohybu a orientace v prostoru, tedy tělesně a smyslově postiženými Tělesné postižení Tělesným postižením jsou myšleny odchylky ovlivňující pohybové schopnosti jedinců. Tělesná postižení jsou přetrvávající nápadnosti, snížené pohybové schopnosti s dlouhodobým nebo podstatným působením na kognitivní, emociální a sociální výkony. Řadíme mezi ně vady pohybového a nosného ústrojí, tzn. kostí, kloubů, šlach, svalů a cévního zásobení. Dále pak poškození nebo poruchy nervového ústrojí, pokud se projevují narušenou hybností. (Renotiérová, Ludvíková, 2002:204) Tělesné postižení může být vrozené či získané následkem různých onemocnění či úrazem. Pro potřeby této práce jednotlivé příčiny a druhy tělesného postižení nebudu popisovat. Pro bližší informace je možné nahlédnout např. do Kábeleet al.(1992). Významné je pro tuto práci pohybové omezení vyplývající z jejich postižení, tedy že se jedná o osoby pohybující se pomocí vozíčku či podpůrných holí. Osoby s těžkým tělesným postižením trvale upoutané na lůžko v této práci nebudeme uvažovat. 16

17 Zásady komunikace s osobou s tělesným postižením [4] Zásady komunikace byly sepsány pro zdravotnické pracovníky, ale domnívám se, že mohou posloužit všeobecně při jakékoliv komunikaci s tělesně postiženými, zejména při kontaktu s průvodci. 1. Komunikujeme přímo s tělesně postiženou osobou, nikoliv s jejím případným průvodcem. 2. Při manipulaci s pohybově postiženým člověkem (přemístění přes schodiště aj.) mu vysvětlíme, co potřebujeme. Požádáme ho, aby nám říkal, jak máme postupovat. 3. Pokud přemisťujeme osobu na vozíku, snažíme se nemluvit jí za krk. Je lepší si poodstoupit a mluvit čelem k tváři. 4. Měla by být vždy k dispozici bezbariérová toaleta Smyslové postižení Lidé od narození mají pět smyslů čich, sluch, hmat, zrak a chuť. Jejich důležitost si běžně ani neuvědomujeme, ale pokud je jeden z nich nějakým způsobem narušen, vyplývají z toho značná omezení. Pro cestovní ruch je důležitá orientace v prostoru, s tím souvisí zejména sluchové a zrakové vnímání. Většina informací, které se k nám běžně dostávají je získána sluchem a zrakem. Sluchové postižení Poruchy sluchu jsou kvalitativní a kvantitativní odchylky sluchového vnímání od normy. Mohou být důsledkem vývojových anomálií anebo chorobných změn jednotlivých částí sluchového analyzátoru anebo jiných funkčníchokruhů, které jsou s ním spojené. (Vašek, 1994, s.164) Sluchové postižení můžeme rozdělit na vrozené a získané. Doba vzniku vady rozhoduje o tom, zda je získaná vada prelingvální nebo postlingvální, což je důležité z hlediska rozvoje mluvené řeči. (Hrubý, 1998). Z důvodu narušení vnímání řeči je její vývoj omezen a řeč vnitřní se nevyvíjí. Řeč je díky nedostatečné sluchové kontrole deformována. Z toho plynou komunikační omezení, společenská izolace, nesnadné vytváření a pěstování interpersonálních vztahů. (Sovák,in: Potměšil, 2003).Sluchovávada také omezuje orientaci v prostoru. Souvisí s neschopností 17

18 lokalizovat předměty v prostoru a nevyzpytatelnou reakcí na náhlé změny v prostředí. (Bulová, 1998). Zásady komunikace s osobou se sluchovým postižením [4] Zásady komunikace byly opět sepsány pro zdravotnické pracovníky, ale domnívám se, že mohou posloužit všeobecně při jakékoliv komunikaci se sluchově postiženými. Především při kontaktu s průvodci. 1. Před rozhovorem s osobou sluchově postiženou navážeme zrakový kontakt, který udržujeme po celou dobu rozhovoru. Pokud se na nás osoba nedívá, upozorníme ji dotekem na rameno nebo předloktí. 2. Každé osoby se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, anebo používat znakový jazyk. 3. Při rozhovoru s nedoslýchavou osobou hlas nezvyšujeme ani nekřičíme. 4. Pokud má sebou tato osoba tlumočníka, vždy komunikujeme s osobou sluchově postiženou, nikoliv s tlumočníkem. 5. Důležité věci opakujeme, nejlépe použijeme i písemnou formu. 6. Při sdělení důležitých informací, se sluchově postižené osoby zeptáme, co nám rozuměla. Nikdy se neptáme, zda nám rozuměla. 7. Při neúspěšné komunikace k člověku přistupujeme se stejným respektem jako k člověku bez postižení. Zrakové postižení Termínem zrakové vady označujeme nedostatky zrakové percepce různé etiologie i rozsahu. Spadají sem onemocnění oka s následným oslabením zrakového vnímání, stavy po úrazech, vrozené či získané anatomicko fyziologické poruchy (Květoňová-Švecová, 2000, s.18). Zrakové postižení způsobuje potíže v poznávacích procesech, pohybovém vývoji a socializačním vývoji (Nováková in Pipeková, 2006). Dopad zrakového postižení je dán rozsahem postižení a věkem, v němž k postižení došlo (Květoňová-Švecová, 2004). 18

19 Jednou z možností klasifikace zrakových postižení je podle toho, co je v podstatě narušeno Ztráta zrakové ostrosti jedinec může mít problémy při rozlišování detailů a drobných předmětu. Postižení šíře zorného pole omezuje jedince v oblasti prostorové orientace Okulomotorické problémy potíže se projeví při cílených pohybech vedoucích k uchopení objektu, při sledování dráhy předmětu, který se pohybuje či při sledování blízkého předmětu Obtíže se zpracováním zrakových informací potíže se zpracováním informací, i když není poškozen zrakový nerv ani sítnice. Poruchy barvocitu jedinec není schopen identifikovat některé barvy, vnímá svět v podstatě v šedé skále. [5] Zásady komunikace s osoby se zrakovým postižením [4] Zásady komunikace byly sepsány pro zdravotnické pracovníky, ale domnívám se, že můžou posloužit všeobecně při jakékoliv komunikaci se zrakově postiženými. Hlavně při kontaktu s průvodci. 1. Při pozdravu je vhodné používat oslovení osoby zrakově postižené, aby věděla, že hovoříme právě s ní. Při odchodu z místnosti je dobré zmínit, že osoba odchází. 2. Podání ruky nevidomému nahrazuje oční kontakt, je vhodné předem oznámit, že jim podáváme ruku. 3. Během prohlídky je vhodné oznamovat, co se bude dít a jaký povrch v další místnosti mohou čekat. 4. Nevidomého zbytečně nepodceňovat. Osoba s bílou holí nebo s černými brýlemi může být slabozraká. 5. Nemanipulovat s věcmi nevidomého. 6. Komunikujeme zásadně s nevidomým, nikoliv s jeho doprovodem. 7. Vodícího psa nekrmíme, nehladíme ani na něho nepískáme. Vodící pes má přístup do všech objektů. 8. Nevidomý by měl být objednán na určitou dobu, tuto dobu vždy dodržujeme. 19

20 3. Zdravotní postižení ve třech stupních Rozdělení osob s postižením je zakotveno v zákoně o sociálních služkách č. 108/2006 Sb., v zákoně o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením č. 329/2011 Sb. i ve vyhlášce 182/1991 Sb., kterou se řídí zákon o sociálním zabezpečení. Třemi stupni postižení se chápe těžké zdravotní postižení (TP), zvlášť těžké zdravotní postižení (ZTP) a zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce (ZTP/P) [6] 3.1. Průkaz TP Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). [Zákon 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 34, odst. 3] Tělesné postižení je vada nosného a pohybového ústrojí a také odchylky od normálního tvaru končetin a těla. Postižení může být získané i vrozené. Tělesně postižení osob je na první pohled patrné. Nejčastějšími pomůcky tělesně postižených bývají vozíky, berle a hole. [7] Držitel tohoto průkazu má dle zákona 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 36, odst. 1 nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích. Výjimkou jsou místa, kde je sezení vázáno zakoupením místenky. A mají přednosti při projednávání svých záležitosti v případě delšího čekání. Výjimkou je zdravotnické zařízení a placené služby Průkaz ZTP Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. [Zákon 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 34, odst. 4] 20

21 Držitel průkazu má nárok podle zákona 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 36, odst. 2 na výhody držitelů průkazu tělesně postižených, bezplatnou dopravu místní veřejné dopravy, 75 % slevu ve druhé vozové třídě vlaku a v autobusové dopravě Průkaz ZTP/P Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4. [Zákon 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 34, odst. 5] Držitel průkazu má dle zákona 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, 36, odst. 3 nárok na výhody předešlých dvou držitelů průkazu, bezplatnou dopravu průvodce nebo vodícího psa hromadnými dopravními prostředky 21

22 4. skarta skarta slouží jako průkaz osobám se zdravotním postižením zároveň i jako platební karta. Na tuto kartu jsou zasílány sociální příspěvky, které slouží mnohým osobám s postižením jako jediný zdroj financí, prostřednictvím internetu lze dávky kontrolovat. skartou lze platit v obchodech nebo vybírat z bankomatů české spořitelny. [8] Karta byla vydávána ve dvou verzích a to v základním a speciálním. Speciální průkaz byl opatřen fotografií. [9] skarta končí Sociální dávky budou opět vypláceny na účet nebo poštovní složenkou.[10] 22

23 5. Vytvoření bezbariérového objektu [11] V současné době je velmi důležité, aby do různých návštěvnických objektů byl vytvořen bezbariérový přístup. Většinou jde o velké zásahy, o které se vedou spory s památkáři. Velikým problémem je umístění výtahů do historických objektů. Také je velmi problémová změna hlavní fasády budovy Opatření pro horizontální pohyb Dveře Velmi dobré je zaměstnat vrátného, který by osobám s tělesným postižením otevíral dveře. Většina historických staveb má hlavní dveře velké a těžké, které si kvadruplegici nemohou sami otevřít. Kvadruplegik je osoba ochrnutá na všechny čtyři končetiny. Na objektech s prohlídkou jako jsou například hrady a zámky je to vyřešeno tak, že veškeré dveře otevírá a zavírá průvodce. Minimální šířka dveří pro vozíčkáře je 800 mm. Pokud jsou dveře užší, je dobré je potáhnout ochranou textilií, která zabrání poškození dveří.nesmí se ani zapomínat na dostatečně velký manévrovací prostor u dveří. Barva klik by měla být odlišná od barvy dveří, aby osoby se zrakovým postižením kliku lépe viděly. Podlahy Podlahy v jednotlivých místnostech by od sebe měly být barevně odlišeny. U podlah by měly být vyrovnány nerovnosti. Do místností je dobré umísťovat protiskluzový koberec a to hned z více důvodů. Prvním důvodem je, že nedochází k opotřebení původní podlahy a dalším důvodem je, že naleštěné podlahy jsou pro osoby na vozíčku kluzké. Protiskluzový koberec je nutný pro pohyb na elektrickém křesle. Prahy Všeobecně přijímané maximum velikosti prahu pro vozíčkáře je 25 mm. Po takovém prahu může nezávislý vozíčkář manévrovat bez cizí pomoci. Vždy je lepší, aby měl práh zkosenou přední hranu. Chodby 23

24 Na chodbě musí být dostatečně velký prostor pro manévrování na vozíku. Koridor by měl mít minimální šířku 1,2 metrů. Pokud se zde bude shromažďovat tak je nutná šířka 1,8 metrů Opatření pro vertikální pohyb Rampy Rampy by neměly být strmé. Pokud v budově nelze zbudovat rampy trvale, je dobré umístit alespoň přenosné rampy. Zábradlí Zábradlí by mělo začínat před prvním schodem a mělo by být prodlouženo za poslední schod. Schodiště Hrany schodů by měly být označeny reverzní barvou nebo by měly být nasvíceny, aby se ulehčilo orientaci osobám zrakově postiženým. Výtah, zvedací plošina Výtah i zvedací plošina jsou možné zbudovat jen v sekundárních částech budovy. Výtah ve většině historických budov není možné zbudovat. Další opatření V objektech by měl být zbudován a označen nouzový východ, který v případě požáru bude sloužit k evakuaci lidí. Hlavní cesta by měla být označena výraznými značkami. Do oken je vhodné umístit žaluzie, aby se dala kontrolovat ostrost světla. Posledním důležitým opatřením je školení personálu o přístupu ke zdravotně postižením. Zde platí zásada, že nejlepší je úsměv. 24

25 6. Bariéry Všechny bariéry jsou s pomocí překonatelné. Během návštěv objektů, jsem se dozvěděla, že na zámku v Jevišovicích již zažili matku, která své tělesně postižené dítě upoutané na vozík, celou prohlídku nesla v náručí. Podobnou zkušenost zaznamenal i personál Vodního mlýnu ve Slupi. Svoji přítelkyni, upoutanou na vozík, nesl v náručí její přítel. Abych mohla hodnotit přístup jednotlivých objektů, musím zavést systém hodnocení, který bude u všech objektů stejný Bariéry pro osoby s tělesným postižením Pro osoby s tělesným postižením posuzuji bezbariérovou úpravu, překonatelnou překážku a nepřekonatelnou překážku. Za bezbariérovou úpravu považuji rovnou cestou, místy s nějakou nerovností, popřípadě štěrkem nebo pískem. Během této trasy mohou být nějaké vystouplé předměty, ale ty se musí dát objet. Dále do bezbariérové úpravy zařazuji jeden nižší schod, který by osoba upoutaná na vozík byla schopná překonat sama bez pomoci. Během prohlídek považuji za bezbariérovou úpravu, pokud jsou mezi místnostmi nízké prahy, které dokáže vozíčkář sám překonat a také umístění protiskluzového koberce, který usnadní pohyb. Pokud je trasa uváděna jako bezbariérová, osoba tělesně postižená na vozíku ji dokáže projet sama bez asistence. Za překonatelné překážky považuji takové, které již tělesně postižená osoba na vozíku sama překonat nedokáže. Ale za minimální pomoci asistence, lze překážku překonat. Do této kategorie řadím neukotvené rohožky, menší počet schodů o stejné výšce se zábradlím. Rohožky jsou pro vozíčkáře velký problém. Rohožku větších rozměrů přejet nelze, ale není problém ji odložit stranou. Ovšem odložení stranou musí provést asistence. Během prohlídek považuji za překonatelnou překážku neumístění protiskluzového koberce. Za nepřekonatelné překážky pro osoby s tělesným postižením považuji větší množství schodů, jejichž překování vede i k fyzické únavě asistence nebo točité schodiště, které je obzvláště nebezpečné. Pokud během popisu konkrétních objektů neuvádím další informace o schodišti, jedná se vždy o rovné schodiště, které má každý schod stejně vysoký a jedná se o běžnou výšku schodů. Dále pak sem řadím i velmi nerovný povrch. 25

26 Pro osoby s tělesným postižením je důležité, aby se v objektu nacházela bezbariérová toaleta. Tyto osoby nedokážou výrazně ovlivňovat dolní část těla, a pokud bude potřeba navštívit toaletu, tak to domů rozhodně nevydrží. Na klasickou toaletu se s vozíkem dostat nedá Bariéry pro osoby se sluchovým postižením Po fyzické stránce osoby se sluchovým postižením nepotřebují žádné zvláštní nároky nebo opatření. Bariéry zavčas uvidí a jsou schopni je překonat. Jejich znevýhodnění je, že neslyší pokyny průvodce nebo neuslyší blížící se nebezpečí a nedokážou adekvátně zareagovat. Pokud v nějakých objektech pouští videa během prohlídky bylo by vhodné, aby byly taktéž ve znakové řeči. K vytvoření bezbariérového objektu by bylo vhodné umístění velkého počtu informačních cedulí v celém areálu objektu i během prohlídky, aby sluchově postižení návštěvníci nepřišli o zajímavé informace. Pokud se tyto osoby ztratí, je pro ně obtížné se zorientovat nebo zeptat na cestu. U osob sluchově postižených v praktické části posuzuji pouze, zda jsou umístěny informační cedule Bariéry pro soby se zrakovým postižením Z fyzického hlediska pro ně platí stejné bariéry jako pro osoby s tělesným postižením. Ovšem tyto osoby pomocí asistence nebo slepecké hole jsou schopny tyto překážky zavčas identifikovat a překonat je. Z tohoto důvodu pro ně nebudu rozdělovat bezbariérovou úpravu, překonatelnou a nepřekonatelnou překážku. Jen malé procento osob se zrakovým postižením trpí naprostou slepotou. Větší množství osob se zrakovým postižením vidí minimálně stupně šedi. Ovšem existují různé poruchy vidění, které ovlivňují, co tyto osoby vidí. Z tohoto důvodu by bylo vhodné problematické místa nasvítit, například schody. Umístění světel není vhodné z finančních důvodů a také nevím, zda by toto osvětlení památkáři dovolili. Další možností je označení problematických míst, např. hran schodů, reverzními barvami. Pokud se někde mezi místnostmi vyskytují vystouplé prahy, které nejsou barevně nebo materiálově odlišeny od okolních podlah, bylo by vhodné je taky nějakým způsobem označit. 26

27 Orientaci v areálu by zrakově postiženým osobám velice ulehčilo umístění plastických modelů a nápisů v Braillově písmu. 27

28 7. Metodický postup práce Ve své práci používám kvalitativní metodický postup výzkumu. Jako techniku sběru dat využívám pozorování. Jednotlivé objekty tvrze, hrady a zámky objíždím. Tyto objekty sleduji a dělám fotodokumentaci. V teoretické části jsem si definovala jednotlivé ukazatele týkající se přístupnosti pro osoby s postižením. Podle toho posuzuji v praktické části přístupnost. Zároveň taky využívám studium dokumentů. Cílem mé práce je zjistit přístupnost tvrzí, hradů a zámků Znojemska. Všechny tyto objekty jsem rozdělila do tří skupin podle toho, zda jsou veřejnosti přístupné či nikoliv a zda se v objektech provází. 28

29 8. Veřejnosti přístupné objekty s prohlídkou 8.1. Hrady Bítov Obrázek 1: Parkování, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 2: Parkování před hradem, zdroj: vlastní zpracování Na kopci mezi restaurací Rumburak a hradem Bítovem je nově vybudované parkoviště, parkovné pro automobil činí 40 Kč/den. Na parkovišti se nachází 8 parkovacích míst pro osoby s tělesným postižením. Místa se nachází po pravé ruce od značky STOP. Prostorově jsou odděleny od ostatních parkovacích míst. Vjezd na parkoviště je dostatečně široký a prostorný. Po příjezdu je nutné zastavit před značkou STOP a vyčkat příchodu vrátné, která si vybere poplatek za parkování. Z parkoviště vede asfaltová cesta až k hradu. Tato cesta je dlouhá přibližně 850 metrů a je velice strmá. Pokud je automobil označen značkou pro tělesně postižené, je možné parkovat před hlavní bránou. Zde jsou dvě menší parkovací plochy po levé a po pravé straně. Místa zde nejsou nijak ohraničená a osobám s postižením není zaručeno, zda po návratu z prohlídky hradu nenajdou v těsné blízkosti zaparkovaný další automobil, který by jim komplikoval vstup do auta. Levá parkovací plocha má ještě tu nevýhodu, že po jejím konci následuje příkrý sráz. Konec plochy není označen barevně, ani ukončen zábranou, která by bránila spadnutí vozidla. Pod hradním mostem vede cesta zarostlá trávou kolem hradu až dolů, kde je možné zhlédnout zatopený starý Bítov. Pokud je voda nízko, jsou vidět pozůstatky vesnice. Před mostem přechází asfaltová cesta ve štěrk a písek. Štěrk, písek a fragmenty kamenů jsou typické pro všechny cesty na nádvoří hradu. Hrad nabízí 4 prohlídkové okruhy: 1. Okruh vstup do hradu, cena vstupu činí 70 Kč. Tento okruh je jediný bez průvodce a je zdarma při zakoupení jakéhokoliv jiného okruhu. 2. Okruh palác, plná cena vstupu činí 120 Kč a snížená 80 Kč, 3. Okruh zbrojnice, plná cena vstupu činí 120 Kč a snížená 80 Kč, 4. Okruh hladomorna, mučírny, plná cena vstupu činí 100 Kč, snížená 80 Kč. 29

30 Držitelé průkazu ZTP do dovršení věku 18 let a držitelé průkazu ZTP/P i se svými průvodci mají vstup zdarma. Seniorům po dovršení 65 let a držitelům průkazu ZTP po dovršení 18 let je poskytnuta sleva na vstupném.[12] První okruh vstup do hradu Obrázek 3: Poklad v hlavní sezóně, zdroj: vlastní zpracování Po projití přes most a pod vstupní věží se nachází malé dřevěné obydlí, které slouží během hlavní sezóny jako pokladna. Okno na pokladně je umístěno vysoko, a ještě se před ním nachází dřevěný parapet. Okno lze jen pootevřít. Z hlediska přístupu osob s tělesným postižením je tato pokladna naprosto nevhodně zvolená. Těsně pod střechou se nachází nápis pokladna. Nápis je na béžové ceduli, není nijak barevně vyznačen ani nasvícen. V celkovém vzhledu objektu je snadno přehlédnutelný, zvláště pro osoby se zrakovým postižením. Před pokladnou stojí v hlavní sezóně dva stojany s řetězy, které jsou označeny bílo-červenou barvou a brání průchodu do areálu bez zaplacení. Před pokladnou stojí velká tabule, kde jsou vypsány jednotlivé okruhy i jejich ceny. Tato tabule není nijak barevně odlišená a ani nasvícena. Zároveň je tabule umístěna vysoko pro osoby s tělesným postižením. U pokladny chybí jakékoliv sdělení v Braillově písmu, které by návštěvníkovi říkalo, že se zde vyskytují čtyři okruhy a jaké jsou ceny za návštěvu okruhů. Obrázek 4: Nádvoří hradu, zdroj: vlastní zpracování Cesta na nádvoří pokračuje pod další věží a v této části je velice nerovná. Obsahuje velké množství kamenů a skála, na které je hrad postaven, zde vystupuje na povrch. Není zde žádná cedule, která by upozorňovala na nerovnost povrchu. Cestou na nádvoří projdeme kolem vinného sklepa a občerstvení. V centru nádvoří stojí kašna, která je dokola obehnána keřovitým porostem, jenž tvoří kruh kolem kašny. V tomto kruhu jsou vytvořeny čtyři otvory pro vstup ke kašně. Přístup je úzký, pro člověka odkázaného na vozík je naprosto nemožné dostat se až ke kašně. Nádvoří samozřejmě dominuje palác a v jeho popředí stojící hradní kaple. 30

31 Cesta k paláci vede do kopce. Cestu dvakrát křižují kovové strouhy, které zde byly zbudovány, aby odváděly při prudkém dešti vodu. Vedle paláce, na opačné straně od kaple, se nachází prodejna suvenýrů v hlavní sezóně. Od dubna října, mimo hlavní sezónu, slouží tato místnost i jako pokladna. Další místností, která se nachází na nádvoří, je třináctá komnata. Celé nádvoří je vybaveno osvětlením. V zadní části areálu se nachází nejstarší část hradu, a to břitová věž, která pochází ze 13. století. V této věži je umístěn další okruh, a to hladomorna. Poslední část nádvoří, která je součástí okruhu vstupu do hradu, je zahrada. Vinný sklep je první pohostinské zařízení, které návštěvník potká při cestě na nádvoří. Do sklepa vede 8 dřevěných schodů a jeden betonový schod, který je těsně před dveřmi. Za mokrého počasí jsou dřevěné schody velice kluzké. Pravá strana schodů je opatřena zábradlím, které začíná na prvním schodu a končí na posledním dřevěném schodu. Těsně před schody se nachází vystouplý kanál. Schody nejsou barevně označeny a ani nejsou Obrázek 5: Občerstvení, zdroj: vlastní zpracování nasvíceny. Vnitřní prostory sklepu jsou tmavé a osvětlení je zde minimální. Před občerstvením je zbudovaná dřevená venkovní terasa. Ani přístup na terasu není bezbariérový, jak by se zprvu mohlo jevit. Je nutné překonat jeden schod. Hrana schodu není nijak barevně označena. Stoly na terase jsou v těsné blízkosti, a osoba na vozíčku není schopná manévrovat mezi stoly. Pod dveřmi je umístěný nízký práh. Vozíčkář tento práh dokáže překonat sám i bez cizí pomoci. Dveře jsou dostatečně velké. Během hlavní sezóny bývají otevřené. Místnost je vybavena nízkým barem. První polovina jídelní části místnosti má stoly dostatečně daleko od sebe, a jsou tedy vhodné pro osoby s tělesným handicapem. Obrázek 6: Toaleta pro osoby s tělesným postižením, zdroj: vlastní zpracování Toalety jsou nově opravené. Při opravě zde byla nově zbudována toaleta pro osoby s tělesným postižením. Vjezd na toaletu vede po štěrkové cestě. Poté je zde vytvořená cesta z velkých kamenů. Jediným problémem vjezdu je neukotvená rohožka těsně před dveřmi. Dveře jsou neustále otevřené. Toaleta pro osoby s postižením se nachází hned po pravé straně. 31

32 Mimo sezónu se na pokladně dají zakoupit vstupenky na různé návštěvní okruhy. Je zde Obrázek 8: Pokladna mimo hlavní sezónu, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 7: Interiér pokladny, zdroj: vlastní zpracování zřízen i prodej vstupenek a také vchod na expozici strašidla. Místnost není nijak označena, že právě zde se dají zakoupit vstupenky. Je zde pouze cedule s nápisem upozorňující na zakoupení upomínkových předmětů a místnosti se strašidly. Vstup do místnosti vede přes schod zbudovaný pomocí cihel. Červená barva cihel zajišťuje barevné odlišení od okolní cesty pokryté pískem. Na schodech je neukotvená rohožka. Dveře na pokladnu jsou vždy otevřené. V místnosti chybí plastické modely hradu a také nápisy v Braillově písmu. Prodejní pult se skládá ze tří částí: dvou nízkých a jedné vyšší. Expozice strašidla je zbudována ve sklepení. A jedná se o z papíru vymodelovaná strašidla a draky. Modely jsou trojrozměrné. Celý prostor sklepu je špatně osvětlen a vede k němu betonové schodiště. Třináctá komnata slouží k prodeji šperků, obrazů, řemeslných výrobků, šátků a různých okrasných předmětů. Zpočátku vede ke komnatě cesta se štěrkem, poté je zde neukotvená rohožka, vše volně navazuje na betonem vydlážděný rošt. Následuje schod dolů a další neukotvená rohožka. Po překonání dveří je dřevené schodiště začínající odpočívadlem a dvěma neukotvenými rohožkami. Trasa pokračuje pěti schody bez zábradlí a dvěma neukotvenými rohožkami. Zbytek podlahy v místnosti je dřevený, bez překážek. Schody nejsou barevně označeny ani nasvíceny. Zahrada se nachází u břitové věže. Cesta je tvořena větším množství štěrku než písku. K zahradě vede šest betonových schodů. Zábradlí je pouze u prvních třech schodů. Poté je možné přidržet se zdi. Následují tři velké schody, mezi kterými jsou více než metrové odpočívací plochy. Tyto tři schody jsou ukončené trámy ze dřeva. Žádný ze schodů nemá barevně označenou hranu. U lavic na sezení se zahrada dělí na dvě trasy. První trasa vede dolů po osmi dřevěných schodech. Schody jsou za mokrého počasí velice kluzké. Vedle schodů je zábradlí, které se táhne celou cestou. První trasa končí v půlce celé zahrady, je zde postavena lavice a je tu výhled na rybník. Druhá trasa vede podél celé zdi. Nejhorším místem celé trasy je úzká ulička, uprostřed níž roste strom. Kořeny stromů se zde dostávají na povrch a v kombinaci s velkými kameny to není zrovna ideální místo pro 32

33 osoby s postižením. Místo není nijak vyznačeno, ani na ně není upozorňování na tabulích. Cesta vede až k rybníku, kde jsou opět umístěny lavice. Druhý okruh palác Obrázek 9: Dveře do paláce, zdroj: vlastní zpracování Okruh palác začíná shromážděním se u hlavních palácových dveří. Ke dveřím vede dřevěná cesta s mezerami mezi jednotlivými dřevy. Jsou zde dvě dvojice kolejí určeny pro osoby na vozíčku. Tyto dvě cesty mají dřevěnou cestu pospojovanou bez mezer. Před dveřmi je umístěna neukotvená rohožka. Vstupní dveře nejsou nijak nasvíceny. Dveře vždy otevírá průvodce. Návštěvníci musí vyčkat příchodu průvodce a asistenta, který bude odtrhávat vstupenky a pustí je do průjezdu. V průjezdu je rovná parketová podlaha. Průjezd není nijak osvětlen a vládne zde šero. Z průjezdu vedou dveře do malé zahrady. Pod dveřmi je práh a dvě řady nerovných kamenů. V zahradě je návštěvníkům odříkána historie hradu. Obrázek 10: Vchod do sally tereny, zdroj: vlastní zpracování Prohlídka pokračuje sallou terenou. Vstup do sally tereny vede přes tři dvojice neukotvených rohožek a dva velké schody bez zábradlí a bez barevného označení. Běžně se otvírá pouze první polovina dveří, v případě, že by se prohlídky účastnil tělesně postižený člověk na vozíku, otevře průvodce i druhou polovinu dveří. V první místnosti sally tereny je umístěn pouze rytíř na koni, poté přes dřevěný práh, který není nijak barevně označen, vede prohlídka do chodby. Další místností je hlavní sál sally tereny. Hlavní sál je od chodby oddělen širokým dřevěným prahem, který nevystupuje nad povrch a barevně odděluje místnosti od sebe. Za hlavní místností se nachází erbovní sál, kde jsou vystaveny především erby Daunů. Do erbovního sálu vede jeden schod, který není barevně označen ani nasvícen. Z erbovní místnosti vedou dveře na chodbu. Pod těmito dveřmi je umístěn velký dřevěný práh. Všechny místnosti jsou vybaveny světly. V případě špatného počasí se zde nepřetržitě svítí. 33

34 Obrázek 12: Chodba za sallouterenou, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 13: První část schodiště, zdroj: vlastní zpracování Z erbovního sálu pokračuje prohlídka na chodbu. Podlaha na chodbě je tvořena z velkých kusů kamenů, povrch je rovný. Stěny chodby jsou označeny výraznou tmavě červenou barvou, která usnadňuje orientaci pro osoby se zrakovým postižením. Po shromáždění všech účastníků na chodbě prohlídka pokračuje přes schody do prvního patra. Před první částí schodů se nachází neukotvená rohožka. Zábradlí je po obou stranách schodiště a začíná až na druhém schodu. V krajích prvního schodu se nachází zbytky reverzní žluté barvy, kterou byl schod označen, v dnešní době tyto zbytky nejsou ani vidět. Následuje patnáct schodů o stejné výšce, bez barevného označení a bez světelného nasvícení, které by pomohlo při orientaci zrakově postižených. Krátké odpočívadlo střídá dvojice schodů a poté zase následuje krátké odpočívadlo. Vedle dvojice schodů se nachází okno, které jako jediné osvětluje schodiště. Po druhém krátkém odpočívadle pokračuje schodiště čtrnácti schody, před kterými se nachází neukotvená rohožka. Po vystoupání do prvního patra pokračuje prohlídka místností, která se nachází po pravici od schodů. Před místností je veliká neukotvená rohožka a také je zde široký dřevěný práh, který je ovšem nízký. Člověk upoutaný na vozíček nebude mít problém práh sám bez pomoci překonat. Obrázek 11: Druhá část schodiště, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 14: Třetí část schodiště, zdroj: vlastní zpracování V prvním patře se nachází obytné prostory. Ve většině místností jsou po celé délce umístěny protiskluzové koberce. Prvních pět místností prohlídky nemá mezi sebou dveře. Kromě první místnosti je trasa mezi pokoji rovná, není zde potřeba velkého prostoru k manévrování vozíku. V první místnosti je dostatečný prostor k manévrování vozíku. V prvních pěti místnostech chybí na oknech žaluzie, které by upravovaly ostrost světla, jenž do místnosti proniká. Šestou místností je obrovský sál. Před místností jsou prosklené dveře, které nejsou označeny výraznou barvou, aby si jich osoby se zrakovým postižením zavčas všimly. Uprostřed sálu se nachází veliký koberec, na který je zakázáno vstoupit. 34

35 Kolem velkého koberce je po obvodě umístěn protiskluzový koberec, po kterém vede prohlídková trasa. Cesta kolem velkého koberce je dostatečně prostorná k manévrování vozíku. Z místnosti vedou další prosklené dveře, které jsou opět bez označení. Za nimi se nachází čtyři dřevené schody se zábradlím, které končí v polovině posledního schodu a schody jsou bez barevného označení hran. Vedle schodů je umístěno okno bez žaluzií. Při plném slunci se schody stávají pro osoby se zrakovým postižením nebezpečné. Po projití jedné místnosti se dostáváme do další místnosti, jejíž součástí je vstup na balkon, Obrázek 15: Vstup na balkon, zdroj: vlastní zpracování nově který je zahrnut do prohlídky. Na balkon vede jeden široký schod. Dalším problémem vstupu na balkon je, že balkonové dveře obsahují dva prahy. Jeden je nízký a lehce překonatelný pro vozík, druhý je vysoký a bez pomoci nepřekonatelný. Z balkonu je výhled na vstupní část hradu. Z místnosti vede pět dřevěných schodů. Na jedné straně schodů je umístěno zábradlí. Schody nejsou barevně označeny ani nasvíceny. Následující místnosti jsou rekonstruovány a zahrnuty nově do prohlídkové trasy. První čtyři místnosti jsou vybaveny protiskluzovým kobercem a podlaha je všude vyrovnaná, bez prahů. Cesty mají dostatečný prostor k manévrování. Před vstupem do další místnosti je umístěný široký práh. Další dvě místnosti mají dřevěnou podlahu, bez protiskluzového koberce. Obrázek 16: Nově přidané místnosti, zdroj: vlastní zpracování Před vstupem do dalších dvou místností je umístěn také široký dřevěný práh. Poslední místnost v prvním patře je vybavena kobercem. Některé místnosti, především nově přidané, jsou velice tmavé a z úsporných důvodů se zde nesvítí. Pokud není venku jasno, orientace v místnostech může být pro zrakově postižené osoby problémem. Z poslední místnosti se přichází opět ke schodišti a trasa prohlídky pokračuje do druhého patra. Schodiště začíná čtrnácti schody, před kterými je neukotvená rohožka, následuje odpočívací plocha, dva schody, opět odpočívací plocha a dvanáct schodů. Kromě dvou osamocených schodů je celé schodiště vybaveno zábradlím. Schodiště není světelně a ani barevně vyznačeno. Schodiště vzhledově vypadá stejně jako schodiště ze salla tereny do prvního patra. 35

36 Od schodů je nutné překonat celou chodbu. Chodba je dostatečně široká pro manévrování, podlaha je zde vyrovnaná a bez překážek. Před dveřmi, jimiž prohlídka pokračuje, je umístěn široký dřevěný práh. Druhé patro je vyhledávané zejména dětmi, a to díky sbírce vycpaných zvířat, nejvíce známá je sbírka vycpaných psů. V první místnosti se nachází sbírka vycpaných ptáků. V další místnosti sbírka ptáků pokračuje. Mezi místnostmi není žádný práh. V druhé místnosti je vystavená hlava milované lvice barona Haase. Obrázek 17: Schodiště k vycpaným psům, zdroj: vlastní zpracování Do další místnosti, ve které je sbírka vycpaných psů v jejich oblíbené poloze, vede šest dřevěných schodů se zábradlím. Zábradlí začíná v půlce prvního schodu. Schody nejsou barevně označeny. Z místnosti vede šest dřevěných schodů se zábradlím bez barevného označení. Schodiště vypadá stejně jako to, které vede ke psům, viz obrázek 19. Následují další tři místnosti s vycpanými zvířaty. Mezi místnostmi není žádný práh. V celém druhém patře je dřevěná podlaha, kromě podlahy na chodbě. Po prohlídce vycpaných zvířat trasa pokračuje do kuchyně. Na této trase je nutné zdolat celé červené schodiště. Tedy padesát devět schodů Obrázek 18: První část schodiště do kuchyně, zdroj: vlastní zpracování Obrázek 18: Druhá část schodiště do kuchyně, zdroj: vlastní zpracování Před schody do kuchyně se nachází ještě jedny dveře s dřevěným prahem. Poté zde je nerovná kamenná podlaha. Následuje osm dřevěných schodů se zábradlím po jedné straně, odpočívadlo a patnáct dřevěných schodů a dva kamenné schody. U schodů je po obou stranách zábradlí. Pod schody leží neukotvená rohožka. Návštěvníci se nachází v psí kuchyni, kde se připravovala jídla pro hradní psy. Z psí kuchyně vedou dveře do normální kuchyně. Pod dveřmi je dřevěný práh, který je vystouplý nad povrch. V místnosti je použita kamenná podlaha, která je bez nerovností. V kuchyni prohlídka končí. 36

37 Z místnosti vedou dveře s dřevěným prahem. Za kuchyní je chodba s kamennou nerovnou podlahou. Z chodby vede ven východ s posledními čtyřmi schody. Tyto schody jsou kamenné a nemají stejnou výšku a není zde zábradlí. Obrázek 19: Konec prohlídky paláce, zdroj: vlastní zpracování Během prohlídky všechny dveře otevírá a zavírá průvodce. V paláci není zbudován výtah ani schodolez. Během prohlídky chybí plastické modely místností, které by usnadnily orientaci osobám se zrakovým postižením. Dále zde chybí nástěnné elektrické tabule, které by oznamovaly nejdůležitější informace o místnostech pro osoby se sluchovým postižením. Třetí okruh zbrojnice Zbrojnice se nachází ve druhém patře paláce a není zde možné focení. K přístupu do zbrojnice je nutné zdolat celé červené schodiště až do druhého patra. Čtvrtý okruh - hladomorna, mučírna Obrázek 20: Schodiště v břitové věži, zdroj: vlastní zpracování Okruh mučírna je umístěn v břitové věži, před kterou prohlídka začíná. V místnosti nahoře ve věži jsou vystaveny různé mučicí nástroje. K místnosti vede 39 schodů. Každý schod je jinak vysoký. Po celé jedné straně vede zábradlí. Schody nemají barevně označeny hrany. Jsou osvětlovány pouze stropním světlem. Místnost s mučicími nástroji je velice temná, je osvětlována malými okny. Po odborném výkladu je zde dán prostor si všechny nástroje vyzkoušet na vlastní kůži. V této místnosti prohlídka končí a dolů již schází každá návštěvník sám, podle svého vlastního tempa. 37