Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Michal Petrůj, Ph.D. Autor: Bc. Adriana Zajoncová Brno 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 23. května 2013

3 Poděkování Na tomto místě bych upřímně ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Ing. Michalu Petrůjovi, Ph.D. za cenné rady, ochotu a čas, který mi věnoval.

4 Abstrakt Zajoncová A., Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov. Diplomová práce, Brno, Tato diplomová práce se zabývá bariérami revitalizace brownfields v okrese Brnovenkov. Práce je rozdělena na teoretickou a vlastní část práce. Teoretická část práce obsahuje vymezení a historii pojmu brownfield, dále důsledky existence brownfields, současný přístup řešení problematiky brownfields, ale i aktivity veřejného sektoru z hlediska této problematiky. V rámci vlastní práce byl realizován průzkum, jehož cílem bylo posoudit s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup odstranění těchto bariér. Využita byla technika dotazníku a standardizovaných rozhovorů s obecními a městskými představiteli okresu Brnovenkov. V závěru práce jsou uvedeny konkrétní návrhy řešení zjištěných bariér. Klíčová slova: bariéry, brownfields, okres Brno venkov, revitalizace, veřejný sektor. Abstract Zajoncová A., Barriers to the revitalization of brownfields in the district of Brnovenkov. Thesis, Brno, This thesis deals with barriers to the revitalization of brownfields in the district of Brnovenkov. The work is divided into a theoretical and a own part. The theoretical part includes the definition and history of the term brownfield, as well as the implications of brownfields, the current approach in dealing with the problem of brownfields, as well as activities of the public sector in terms of this issue. As part of own work was realization survey, which aimed to assess the barriers to such a community in the revitalization of brownfields often face and how access is removing these barriers. Technique used was a questionnaire and structured interviews with local and municipal representatives of district Brno-venkov. The conclusion is given concrete proposals for solutions to the identified barriers. Keywords: barriers, brownfields, district of Brno-venkov, revitalization, public sector.

5

6 Obsah 1. Úvod a cíl práce Metodický postup Literární rešerše Vymezení a historie pojmu brownfields Důsledky existence brownfields Současný přístup k řešení problematiky brownfields Přístup k řešení problematiky brownfields v zahraničí a v ČR Bariéry spojené s revitalizací brownfields Role aktérů v procesu revitalizace brownfields Brownfields a aktivity veřejného sektoru Regionální politika ČR a její příspěvek k řešení brownfields Politika územního rozvoje ČR a problematika revitalizace brownfields Regionální politika Evropské unie a její příspěvek k řešení brownfields Vlastní práce Charakteristika vybraného území Brno-venkov Výzkumné otázky Výsledky Výsledky dotazníkového šetření Výsledky standardizovaných rozhovorů Diskuse Závěr Seznam použité literatury Přílohy

7 1. Úvod a cíl práce Pojem brownfields představuje staré, nevyužívané či ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny, komerční nebo jiné objekty (Kadeřábková, Piecha, 2009, s. 4). Problematika brownfields je aktuální v mnoha zemích už od 60. let 20. století, avšak v České republice se termín brownfields objevuje až po roce 1989, kdy dochází v naší společnosti k různým politickým a hospodářským změnám. Ve velké míře vznikají především průmyslové, zemědělské a armádní brownfields. Průmyslové brownfields vznikají z důvodu restrukturalizace ekonomiky státu, ale i díky změnám v sociálně-ekonomické sféře. Zemědělské brownfields vznikají jako následek zemědělské velkovýroby minulého režimu a brownfields armádní vznikají v důsledku odchodu sovětských vojsk z naší země po roce 1989 a díky následnému rušení vojenských útvarů Armády České republiky. Některé brownfields se však v naší společnosti vyskytují především z důvodu lhostejnosti svého okolí k těmto objektům a nezájmu řešit jejich stav. Nositelem problematiky brownfields jsou obce a pro většinu z nich představuje existence brownfields negativní jev. Jedná se zejména o tyto charakteristické jevy: snížená atraktivita sídla; možnost výskytu ekologické zátěže; snížená hodnota pozemků, které se nacházejí v blízkosti brownfields; snížená efektivnost infrastruktury; snižování daňových příjmů měst i státu, ale i výskyt negativních společenských jevů jako například vandalismus, krádeže, bezdomovectví a jiné (Kadeřábková, Piecha, 2009). Z tohoto výčtu negativních efektů spojených s brownfields je zřejmé, že jde o problém multidisciplinárního charakteru a je tedy nutné k němu tak i přistupovat. Každá obec, na jejímž území se brownfields nachází, by měla ve vlastním zájmu usilovat o její revitalizaci. Důvodů, proč revitalizovat brownfields, je mnoho a jsou jimi především: posílení vitality a výkonnosti obce, konkurenceschopnost obce, uvolnění prostorů pro nové investice nebo pro potřeby obce, tvorba nových pracovních míst, růst daňových výnosů obce atd. Jedním z hlavních pozitivních jevů, který se týká revitalizace brownfields, je omezení rozšiřování a rozrůstání měst do svého okolí, tzv. suburbanizace. Dopady suburbanizace mají totiž negativní vliv na krajinu i sociální 7

8 prostředí. A proto i v zájmu trvale udržitelného rozvoje 1 by měla být upřednostňována revitalizace brownfields před výstavbou na zelené louce, tzv. greenfields. O udržitelném rozvoji regionů je pojednáno i v publikaci autorů Berana a Dlaska s názvem Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Tito autoři pohlíží na udržitelný rozvoj spíše ekonomicky a tvrdí, že aby bylo umožněno zajištění udržitelného rozvoje regionů, je žádoucí poznat pravidla vytváření poptávky v hlavních klíčových oblastech, dlouhodobě ovlivňujících ekonomický růst (Beran, Dlask, 2005). Práce se však pravidly vytváření poptávky nebude zabývat. Aktuálnost tématu, které se týká snahy o řešení problematiky brownfields, dokazuje i začlenění této problematiky do současného programového období a uvolnění finančních prostředků z fondů Evropské unie právě na obnovu či revitalizace brownfields. Bohužel některé obce si úlohu brownfields ve svém rozvoji dostatečně neuvědomují, a proto jejich problematiku neřeší. Neřešení problematiky brownfields mohou však mít na svědomí bariéry, které omezují orgány obcí aktivně se podílet na řešení této problematiky revitalizace brownfields. Cílem diplomové práce je posoudit, s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup k odstranění těchto bariér. Konkrétně se jedná o obce vybraného okresu Brno-venkov, nacházející se v Jihomoravském kraji, který je tvořen 187 obcemi. Hlavním nástrojem pro posouzení bariér je dotazníkové šetření v kombinaci se standardizovanými rozhovory s představiteli obecních a městských samospráv. 1 Trvale Udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (zák. č. 17/1992Sb. o životním prostředí) 8

9 2. Metodický postup Pro lepší přehlednost je diplomová práce rozdělena na dvě části, literární přehled a vlastní práci. Obě tyto části jsou rozděleny na jednotlivé kapitoly a podkapitoly. Cílem literární rešerše je vytvořit kritický přehled současných znalostí o problematice brownfields a přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury k danému tématu. Zdrojem informací jsou monografie, články v odborných časopisech, materiály z různých konferencí, ale i legislativní dokumenty a oficiální webové stránky. V této části práce byly použity i zahraniční publikace a zdroje. Literární rešerše obsahuje v první řadě vymezení a historii pojmu brownfield, dále důsledky existence brownfields, současný přístup řešení problematiky brownfields, ale i aktivity veřejného sektoru z hlediska této problematiky. Po práci s literaturou následuje vlastní část práce, ve které je v rámci první kapitoly proveden stručný a ucelený přehled současného stavu vybraného území, tedy okresu Brno-venkov. Tato kapitola je úvodem vlastní práce a cílem je přiblížení vybrané oblasti čtenáři. Charakteristika jednotlivých brownfields je uvedena v přehledné tabulce č. 1 v příloze č. 2. Data k jednotlivým brownfields byla získána především z Národní databáze brownfields, kterou spravuje agentura CzechInvest, ale i z databáze brownfields Jihomoravského kraje, kterou vede Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Poslední z databází brownfields je k nalezení na portálu regionálních informačních servisů, který spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR. Na základě využití těchto databází bylo zjištěno, že v okrese Brno-venkov se nachází až 37 brownfields, a to celkem ve 26 obcích. Vlastní práce spočívá v provedení smíšeného (tedy kvantitativního i kvalitativního) průzkumu mezi představiteli obecních a městských samospráv v okrese Brno-venkov. Než se začne průzkum realizovat, je nutné provést několik kroků, které zaručí správnost postupu. Těmito kroky jsou dle Surynka, Kašparové a Komárkové (Surynek a kol., 2001): 1. stanovení cíle průzkumu 2. formulace hypotéz, 9

10 3. operacionalizace hypotéz, 4. vymezení objektu průzkumu, 5. stanovení vzorku, 6. vymezení předmětu průzkumu, 7. určení techniky průzkumu. Druhý a třetí bod, který hovoří o formulaci a operacionalizaci hypotéz, bude nahrazen výzkumnými otázkami. Dle K. F. Punche (K. F. Punch, 2008) se hypotézy mají ve výzkumu používat, je-li to vhodné, a ne z povinnosti a automaticky. Dále K. F. Punch uvádí, že pokud uvažujeme o tom, jaká data potřebujeme a jak je budeme analyzovat, není žádný logický rozdíl mezi zodpovídáním výzkumných otázek a testováním hypotéz. Výzkumná otázka je jednoduše definovatelná, a to: výzkumná otázka je otázka, kterou chce výzkum zodpovědět (K. F. Punch, 2008). Ještě před tím, než se začne průzkum realizovat, je nutné si stanovit cíl, kterého chci dosáhnout. Cílem diplomové práce je posoudit, s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup k odstranění těchto bariér. Následuje stanovení výzkumných otázek. Pro tuto práci byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Objektem průzkumu jsou již zmínění představitelé obecních a městských samospráv. Předmětem průzkumu jsou bariéry vyskytující se v souvislosti s revitalizacemi brownfields v okrese Brno-venkov. Dále byla v průzkumu zvolena technika, s jejíž pomocí došlo ke sběru dat. Konkrétně byla použita technika dotazníkového šetření. Následně byly provedeny standardizované rozhovory přímo s představiteli obecních a městských samospráv, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření Dotazník je dle Surynka a kol. (Surynek a kol., 2001) velmi rozšířeným nástrojem získávání informací pomocí výpovědi respondenta, který sám odpovídá na otázky v dotazníku. Dotazník by měl splňovat tato kritéria: objektivnost, standardnost, reliabilitu, validitu, kvantitativní i kvalitativní interpretovatelnost. Tato technika má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří nižší finanční náročnost, jednoduchost při 10

11 vyplnění, respondent si sám určí, kdy dotazník vyplní a nenáročnost při zpracování a vyhodnocování dotazníku. Mezi nevýhody patří nízká návratnost, možnost získání nepravdivých informací od respondenta, možnost nepochopení otázek respondentem nebo potíže při ověřování platnosti údajů. Dotazníky byly rozeslány na ové adresy představitelům obecní či městské samosprávy. V dotazníku bylo využito polouzavřených otázek, kdy respondent měl na výběr z několika možných odpovědí, ale měl možnost i doplnit svou vlastní odpověď. Dále byly použity otázky otevřené, kdy respondent odpovídal vlastními slovy a otázky uzavřené, kdy respondent vybral jednu z nabízených možností, bez možnosti doplnění vlastní odpovědi. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 5. Standardizovaný rozhovor Další technikou, která byla zvolena pro tuto práci, je standardizovaný (řízený) rozhovor, který bude proveden s obecními i městskými představiteli. U strukturovaného rozhovoru jsou již určeny jak všechny otázky, které je třeba dotazovanému položit, tak i jejich pořadí. Většinou se jedná o otázky volné, často ovšem předem určené a tedy závazné formulaci (Reichel, 2009). Určitou nevýhodou může být to, že tento stupeň formalizace brání, aby rozhovor proběhl v přirozené komunikační atmosféře a bylo získáno více údajů od respondenta. Naopak výhodou je nenáročné vyhodnocení získaných dat a to díky srovnatelné struktuře rozhovoru. U rozhovorů byly použity pouze otázky uzavřené. Otázky pro standardizovaný rozhovor jsou uvedeny v příloze č. 6. Zpracování výsledků Dalším krokem je zpracování výsledků, které završí celý průzkum. Výsledky budou statisticky zpracovány, vyhodnoceny a graficky znázorněny. U statistického vyhodnocení dat bude využito popisné statistiky a konkrétně budou použity 11

12 charakteristiky úrovně (polohy) a charakteristiky variability. Tyto charakteristiky je však nutné rozlišovat zvlášť pro ordinální 2 a nominální proměnné. U nominálních proměnných je možné určit míry polohy a míry variability. Poloha je u nominální proměnné charakterizována modální kategorií Mo, což je kategorie s nejvyšší četností. Modální kategorie se u souboru dat může vyskytnout jedna (unimodální) nebo se jich může vyskytnout k, a v takovém případě jde o k modální rozdělení (Řezanková, 2005). Základem při zkoumání variability je zjišťování koncentrace. Jako míru koncentrace u nominální proměnné je možné použít například relativní četnost modální kategorie (pmo = nmo / n). Jako míry variability pak lze dle autorky označit: variační poměr: pmo- relativní četnost modální kategorie nmo- absolutní četnost modální kategorie n- celkový rozsah souboru nominální rozptyl nomvar (Ginniho odchylka), vyjadřující relativní počet všech dvojic, které nejsou ve stejné kategorii. Počítá se dle vzorce: n- celkový rozsah souboru K- počet kategorií p i- relativní četnosti 2 U ordinálních proměnných lze stanovit pořadí hodnot, nelze, však říci o kolik se hodnoty navzájem liší (např. dosažené vzdělání), nominální proměnné jsou různé, nelze však stanovit jejich pořadí (např. typ absolvované VŠ) (Litschmannová, 2009). 12

13 entropie H, která je dána vzorcem K- počet kategorií p i- relativní četnosti Pokud se míra variability rovná nule, jedná se o nulové rozptýlení (homogenitu). Čím vyšší je hodnota variability, tím vyšší je heterogenita souboru. Úplná variabilita je v případě rovnoměrného zastoupení všech kategorií. U ordinálních proměnných se dle Řezankové (Řezanková, 2005) navíc používá tzv. mediánová kategorie, kdy jde o kategorii, pro kterou je kumulativní relativní četnost 0,5 nebo vyšší. Častější je použití přímo charakteristiky medián. Pro tuto kategorii platí, že její kumulativní četnost je 0,5 nebo větší, pokud pro předchozí kategorii byla četnost menší než 0,5. Kromě mediánu lze pro popis znaku použít i další charakteristiky, tzv. kvantily-například výpočet variačního rozpětí (xmax xmin). Mezi nejpoužívanější kvantily patří: dolní a horní kvartil. Nejlepší vypovídací schopnost při určování variability má ordinální rozptyl dorvar. ordinální rozptyl dorvar je dán vzorcem P- kumulativní četnost K- počet kategorií Tato míra variability nabývá maxima, když u 50 % nabývá proměnná hodnoty x1 a u zbylých 50 % hodnoty xk. V průzkumu budou použity i otázky s vícehodnotovými proměnnými a to v případě, kdy je vyžadováno většího počtu odpovědí. Příslušné proměnné tedy mohou nabývat u jedné jednotky většího počtu hodnot (Pecáková, 2008). 13

14 3. Literární rešerše K lepšímu pochopení problematiky brownfields je v první řadě důležité vymezit pojem brownfields. V literární rešerši budou dále konkrétněji probrány důsledky existence brownfields, současný přístup k revitalizaci brownfields a s tím spojené aktivity veřejného sektoru. 3.1 Vymezení a historie pojmu brownfields Pojem brownfields je převzat z anglického jazyka a v doslovném překladu znamená hnědé louky, avšak spíše než výraz hnědé louky se v České republice používá český ekvivalent degradovaná plocha. Je nutno dodat, že pro tento pojem neexistuje jednotná ucelená definice pro srovnání je zde uvedeno více definicí. Například Agentura CzechInvest definuje brownfields jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity (Agentura CzechInvest, 2013). Jiná definice je uvedena v Národní strategii regenerace brownfields; konkrétně, že brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace (MPO ČR, 2008). Jinou definici uvádí Ministerstvo životního prostředí České republiky a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky používá tuto definici brownfields: Všechny pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo jsou nedostatečně využité. Tyto nemovitosti také ekonomicky a fyzicky deprimují sebe sama i své okolí. Složitostí a nákladností na řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence (Damborský, 2004). Tato definice je obsáhlejší, ale významově je totožná s výše uvedenými definicemi. Obecně tedy můžeme brownfields formulovat jako pozemky či nemovitosti, které ztrácejí či již ztratily své původní využití. Jedná se především 14

15 o bývalé průmyslové areály, zemědělské areály (bývalé kravíny, seníky, cukrovary atd.), bývalé kulturní domy, opuštěné vojenské komplexy a krajinu poškozenou těžbou. US Environmental Protection Agency (US EPA, 2013) uvádí ve své definici brownfields mimo jiné i přítomnost nebezpečných látek, což je jedna z hlavních bariér opětovného využití brownfields spojená s vysokými náklady na její odstranění. Definice pojmu brownfields se liší i mezi jednotlivými zeměmi. Velký vliv má faktor hustoty osídlení. Například skandinávské země a USA jsou země s relativně nízkou hustotou osídlení a v definici pojmu brownfield tak kladou důraz na kontaminaci místa, zatímco státy jako například Velká Británie, Nizozemí (státy s relativně vysokou hustotou osídlení) zdůrazňují rozvojový aspekt brownfields (Novosák, Bednář, 2011). Z pohledu historických souvislostí se brownfields stávají problémem, který postihuje průmyslově vyspělé země 3 a to především v 70. a 80. letech 20. století, kdy se zastavil vývoj směrem k industrializaci a naopak dochází k deindustrializaci hospodářství (Nový, 2004). Dochází tedy k omezování či rušení továren a jiných průmyslových objektů. V České republice je jednou z hlavních příčin restrukturalizace ekonomiky státu, kdy dochází k radikálním změnám sociálně ekonomické struktury, které jsou charakterizovány přesunem pracovních sil z primární sféry do sekundární sféry a v posledních letech zejména do terciární sféry hospodářství. V České republice k těmto změnám začíná docházet počátkem 90. let. 20. století (Dvořáková Líšková, 2010). V důsledku těchto změn vznikají zejména průmyslové a zemědělské brownfields, ale existují však i jiné typy brownfields, jako například armádní, komerční, dopravní apod. Vznik průmyslových brownfields má na svědomí zásadní změna orientace českého průmyslu charakterizovaná odklonem od těžké průmyslové výroby směrem k produkci spotřebního zboží, automobilů a informační a komunikační techniky. Dopravní brownfields vznikají v dobách, kdy dochází k modernizaci a automatizaci železniční 3 Jedná se především o USA, Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí, 15

16 sítě, poklesem poptávky po železniční dopravě nebo následkem zastavení provozu některých tratí. Armádní brownfields vznikají v důsledku odchodu sovětských vojsk z našeho území a rušením vojenských posádek Armády České republiky. V důsledku rušení vojenských posádek Armády České republiky vznikly například v místě mého bydliště, v obci Sokolnice, hned dva objekty brownfields, přičemž u jednoho z nich začala začátkem roku 2013 demolice objektu. S armádními brownfields je většinou spojena ekologická zátěž, ale také přítomnost nebezpečných vojenských látek a materiálů. Zemědělské brownfields jsou spojeny s významnými změnami, kterými si po roce 1989 prošlo české zemědělství, např. narovnání vlastnických vztahů k půdě a regulace produkce jednotlivých komodit. Většinou se jedná o bývalá zemědělská družstva - bývalé kravíny, teletníky, drůbežárny, ale i administrativní budovy, které byly součástí družstva. U obytných brownfields se většinou jedná o zchátralé a neobydlené domy a byty, jejichž rekonstrukce by pro vlastníka nemovitosti představovala vysoké finanční náklady. Komerční brownfields vznikají v důsledku výstavby různých hypermarketů a velkých nákupních středisek na zelené louce 4, většinou na okraji administrativního území větších měst, příkladem může být výstavba obchodního centra Olympia v Brně-Modřicích. Především kvůli konkurenčním výhodám těchto hypermarketů a nákupních středisek dochází k zániku menších obchodů. Dalším typem brownfields jsou pozůstatky ukončené důlní činnosti a těžby nerostných surovin. Sanace a opětovné začlenění do krajiny u těchto brownfields jsou dlouhodobou záležitostí, které jsou spojeny s vysokými náklady. 4 Termín zelená louka neboli greenfields ( zelená nezastavěná pole ) se označují nezastavěné pozemky na zelené louce, které jsou pro výstavbu určeny poprvé (Adam, 2000). 16

17 3.2 Důsledky existence brownfields Brownfields jsou velkým společenským a ekonomickým problémem a jsou spojeny s negativními důsledky, které bychom mohli rozdělit na ekonomické, ekologické a sociální. Ekonomické důsledky jsou obvykle spojeny s vysokou ekonomickou náročností revitalizace brownfields, kdy se náklady na revitalizaci pohybují většinou v řádech desítkách milionů Kč. Nejedná se pouze o finanční alokaci, která je potřebná k provedení tohoto procesu, ale spadá sem i oblast organizace a koordinace potřebných finančních toků (Rafson H., Rafson R., 1999). Nepřímo se ekonomické ztráty projevují také tím, že ladem ležící pozemky uprostřed měst nepřinášejí žádné daňové výnosy a jsou břemenem obcí (Nový, 2004). S tím souvisí i ekonomické ztráty, kdy dochází díky degradujícím brownfields ke snížení cen okolních pozemků. V krajních případech se tyto pozemky mohou stát neprodejnými a trpí tím jak majitel takového pozemku, tak obec, která přichází o možné daňové příjmy. Mnohdy je výstavba na zelené louce několikanásobně levnější a rychlejší než revitalizace brownfields. Finanční prostředky vložené do investice na zelené louce pak chybí v již zastavěném území. Celkové náklady na rozvoj obce je však nutno bilancovat daleko komplexněji tedy i s náklady provozními. Obce by si také měly uvědomit, že spolu s objekty a územím brownfields je v této lokalitě málo využita technická infrastruktura. Ta je obvykle napojena na novou infrastrukturu na zelené louce, kterou je nutné udržovat, což je provozně velmi nehospodárné (Jackson, 2003). Další z možných ekonomických problémů týkající se brownfields jsou nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům i nemovitostem v postižených lokalitách, které neumožňují orgánům veřejné správy reagovat na vzniklou situaci včas (Gremlica a kol., 2003). Dalšími ekonomickými důsledky mohu být: zhoršení podnikatelského klimatu, ztráta atraktivity daného území pro investory, obyvatelstvo i návštěvníky, kdy může docházet i k ohrožení rozvoje cestovního ruchu. S brownfields jsou spojeny i ekologické důsledky, které mohou ohrožovat zdraví člověka, ale i životní prostředí. Nejprve je nutno zmínit možnou existenci ekologické zátěže brownfields, která je dána především tím, jak byly využívány tyto objekty v minulosti a rizikem, že nemovitosti jsou ovlivněny vstupy a výstupy z předešlých 17

18 činností. Například průmyslové a vojenské brownfields jsou spojeny s používáním určitých materiálů, které při neopatrném a nezodpovědném manipulování mohou ohrozit životní prostředí a mohou představovat rizika pro budoucí uživatele, kteří chtějí brownfields znovu využívat (Jackson, 2004). Během posledních dvaceti let se však právní požadavky na důslednost nakládání se škodlivými materiály zpřísnily. Avšak mnohá poškození vznikla již v době, kdy takové právní úpravy ještě neexistovaly (Jackson, 2004). Příkladem ekologické zátěže u vojenských brownfields může být znečištění podzemních vod těžkými kovy, ropnými uhlovodíky a jinými toxickými látkami. Dalším ekologickým důsledkem je podpora nové výstavby suburbanizace. Rozvoj obcí a měst je v současnosti určován neustále zvyšujícími se prostorovými nároky a požadavky na komfort ze strany jednotlivců a organizací. Tyto aspekty vyvolávají tzv. suburbanizační tlaky. Suburbanizace je proces, kdy se obyvatelstvo a veškeré aktivity přesunují z centra zastavěného území měst na volné plochy mimo zástavbu, především do lokalit u administrativních hranic měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací (Gremlica a kol., 2003). Příkladem suburbanizace mohou být obce v okolí města Brna, ve kterých se staví tzv. satelitní městečka, například obce Rajhrad, Syrovice, Hrušovany, Sokolnice a další. Neúčinné regulativní nástroje, resp. jejich nedůsledné uplatňování v praxi, mají za následek neudržitelné plýtvání nezastavěným územím, kdy se preferuje výstavba na zelené louce před revitalizací brownfields, což je typické například pro jih Prahy. Výsledkem je neregulovaný růst měst a obcí, což je extrémní forma suburbanizace, v anglicky mluvících zemích označován jako urban sprawl (Gremlica a kol., 2003). Dalšími negativními ekologickými důsledky mohou být znečištění horninového prostředí, znečištění podzemních a povrchových vod. Sociální důsledky jsou spojeny s chátráním brownfields, které ztrácejí přitažlivost pro potenciální investory a tím i naději na znovuoživení. Degradace se přenáší na nejbližší okolí, které se tak stává špatnou adresou. Obyvatelé krizového území, zejména tam, kde dochází k úpadku průmyslu, zemědělství, rušení Armády ČR, přichází o zaměstnání; díky své předchozí kvalifikaci jen těžce hledají jiné a jsou postupně 18

19 vyloučeni ze společnosti. S tím je spojena nezaměstnanost v daném regionu a vyšší potřeba sociálních dávek. Degenerace území tak pokračuje, což se projevuje i vyšší koncentrací problémových skupin obyvatelstva (bezdomovců, drogově závislých atd.), zvýšenou kriminalitou a ztrátou pocitu bezpečí, které se přenášejí i na jiné městské části. Opuštěné a chátrající brownfields jsou živnou půdou vandalismu. (Nový, 2004). Pokud je na administrativním území obce větší počet brownfields, může docházet k prohlubování jednotlivých problémů a mnohem významnější roli hraje jejich kumulativní charakter (Gremlica a kol., 2003). Přestože obec ve většině případů není vlastníkem všech brownfields, sehrává při jejich rozvoji klíčovou úlohu. Takové postavení vyplývá ze zájmu na vlastním rozvoji. Bohužel si však některé obce úlohu brownfields ve svém rozvoji dostatečně neuvědomují a proto jejich problematiku neřeší. 19

20 3.3 Současný přístup k řešení problematiky brownfields Revitalizace neboli znovuoživení deprimované zóny je v mnoha evropských zemích prioritou a to zejména z hlediska principů trvale udržitelného rozvoje. Řešení problému brownfields v sobě zahrnuje všechny složky trvale udržitelného rozvoje, tedy otázky udržitelnosti ekonomické, environmentální i sociální. Problematika brownfields je aktuální na národní, ale i místní úrovni, avšak musí být k dispozici odpovídající úprava právního rámce, vhodné nástroje, dostatek relevantních informací a vzdělání, ale také různé formy veřejné intervence (Jackson, 2003). Důležitou součástí této kapitoly jsou i aktéři a jejich vliv na řešení problematiky brownfields Přístup k řešení problematiky brownfields v zahraničí a v ČR Při přístupu k řešení problematiky brownfields je velmi potřebné vnímat aspekt multidisciplinárnosti, protože se velmi často nabízejí elegantní a jednoduchá řešení, která však bez začlenění do celého rámce tohoto fenoménu často následně vedou jen k dalším komplikacím. Proto je nutné, aby brownfields byly v zájmu ekonomie, environmentalistiky, práva, ale i v zájmu odboru územního plánování, památkové péče, regionálního rozvoje, cestovního ruchu atd. Dále je pro úspěšné řešení regenerace brownfieldů důležitá komunikace, koordinace a horizontální propojenost. A to právě proto, že na každé regeneraci brownfieldů participuje řada účastníků (mnohdy až několik desítek účastníků) a každý z nich může mít jiné preference a zájmy. (RRAjM,2005). Dalším důležitým krokem v úspěšném řešení problematiky brownfields je způsob, jakým spolupracuje státní správa a podnikatelská sféra na řešení konkrétních projektů. Například ve Velké Británii je využíváno ve velké míře tzv. PPP projektů, kdy v České republice se tyto projekty také začínají rozšiřovat, ale většinou se netýkají přímo problematiky brownfields. Existují dva základní přístupy studovaných zemí k řešení revitalizací. První přístup je charakteristický pro Anglii a představuje revitalizace řešené systematicky, centrálně a na základě jednotné strategie, tedy s výraznou politickou podporou. Druhý přístup je charakteristický pro ostatní studované země-francii, Belgii a Nizozemí, kde mají 20

21 významnou roli v řízení regenerací iniciativy místních samospráv. V územním plánování a rozvoji existuje dostatečné množství nástrojů použitelných pro řízení zvoleného procesu. V Anglii se prosazuje projektově orientovaný přístup, ve kterém místní samosprávy soutěží se soukromým sektorem o víceúčelové dotační prostředky. Praxe v ostatních zemích se opírá o kontinentální tradici územního plánování a rozhodování (Jackson, Doležalová, 2004). Co se týče Anglie, tak v současnosti odtud přicházejí návrhy na řešení revitalizací v České republice. Anglie je jednou ze zemí s největším rozsahem brownfields a to především kvůli silné industrializaci v historii. Specifickým problémem této země je rozdíl v intenzitě rozvoje území nejvíce se revitalizuje převážně na jihovýchodě země. Mezi silné stránky anglického přístupu k revitalizacím patří: existence podrobné databáze Previously developed land (v překladu původně urbanizované plochy ), fungování státní agentury English Partnership, tradiční partnerství mezi místní samosprávou a soukromými developery a rostoucí zájem občanských iniciativ o přímou účast na realizaci projektů regenerací (Jackson, Doležalová 2004). Co se týče jednotné databáze brownfields České republiky, existuje zde národní databáze brownfieldů, kterou spravuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Mimo to však existují další databáze, jak na národní úrovni, tak na úrovni krajské. Na národní úrovni se jedná o databázi, která je dostupná na webových stránkách Regionálního informačního servisu (RIS) a kterou spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR. Jednotlivé krajské databáze jsou nejednotné, především co se metodiky zpracování týče. Dále se od sebe liší vizuální stránkou, i v poskytovaných informacích k jednotlivým brownfields. Pro investora tak není jednoduché se ve všech těchto databázích orientovat. Bylo by proto vhodné, aby v rámci České republiky byla pouze jedna komplexní, přehledná a úplná databáze brownfields. Za pozornost také stojí propojení politiky regenerací s politikou bydlení. Bydlení je v Anglii oproti výstavbě komerčních ploch stabilnější způsob rozvoje území a je předmětem státních podpor. Možnou inspirací pro Českou republiku je i síť neziskových organizací. Například nezisková organizace Groundwork zapojuje do revitalizačních akcí i místní obyvatele (Jackson, Doležalová, 2004). 21

22 Další ze sledovaných zemí ve studii Regenerace brownfields zahraniční zkušenosti je Francie. Brownfields se na území Francie nevyskytují rovnoměrně, ale soustřeďují se především na severu země a v přístavních městech. Státní rozvojové agentury, které ve Francii fungují, se zaměřují především na obnovu problematických městských částí, vše je provázeno masivními veřejnými prostředky a centralizovaným řízením. Mezi hlavní rozdíly francouzského přístupu patří především investiční projekty podpořené státem a dále systém územního plánování, který je více propojen se strategickým plánováním. Participace developerů na pořízení veřejných infrastruktur existuje i ve Francii, ale veřejné investice často rozvoj předbíhají, aby vytvořily atraktivní prostředí pro investory s dobrou adresou. Zjednodušeně se dá říci, že francouzský přístup není moc ekonomicky zaměřen, zato neváhá investovat do estetických hodnot. Další rozdíl oproti České republice je v soudnictví. Soudní spory ve Francii, které jsou často s velkými projekty spojovány, jsou řešeny rychle a transparentně (Jackson, Doležalová, 2004). Další ze studovaných zemí je Belgie (konkrétně Flandry), která byla pro studii zvolena jako příklad malého státu. Z hlediska administrativního uspořádání a rozdělení kompetencí mluvíme o revitalizacích vlámských, bruselských a valonských. Vlámský příklad je velmi podobný situaci v České republice, kdy revitalizace byly řízeny v rámci kompetencí různých ministerstev, a potřeba koordinace byla nutná pro podmínky efektivního přístupu. Ve spolupráci tří ministerstev se v roce 2003 podařilo zpracovat strategický dokument pro řešení problematiky brownfields, který byl jako zákon předložen vládě. Návrh však z důvodu povolebních změn nebyl přijat a poklesla politická i finanční podpora revitalizací. I přes to se revitalizace brownfields realizují úspěšně a to z důvodu silné poptávky po rozvojových plochách, neboť systém územního plánování účinně chrání nezastavěné plochy v silně urbanizovaném území. Na podporu revitalizací brownfields byl použit i nástroj zvýšeného daňového zatížení neobsazených objektů. Výnosy této daně zůstávaly částečně místním samosprávám a pomohly tak k financování několika projektů. (Jackson, Doležalová, 2004). Tento nástroj by mohl být inspirací pro Českou republiku. Další ze studovaných zemí je Nizozemí, které je specifickým příkladem. Nizozemí je země, kde půda byla vždy cenným zdrojem, takže každý díl je buď využit nebo přísně 22

23 chráněn. Politika územního a prostorového rozvoje se zabývá poněkud odlišnými problémy, zejména regenerací obytných čtvrtí, zajištěním lepší kvality městského prostředí a sanací půdy, na které byla v některých případech již realizována nová výstavba. Systém územního plánování v Nizozemí patří mezi nejvyspělejší a funguje zde dlouhodobá tradice pro přípravu pozemků veřejným sektorem pro potřeby investorů. Třístupňová hierarchie územně plánovacích dokumentů dokáže koordinovat rozvoj území podle požadavků a potřeb veřejného i soukromého sektoru. Veřejné prostředky a dotace jsou přípustné jedině pro pokrytí nákladové mezery u nerentabilních veřejně prospěšných projektů. Mimo výše uvedené studované země je zmíněno i Rakousko, které se potýká s intenzivní suburbanizací, jejímž důsledkem jsou rostoucí náklady na infrastrukturu. V roce 2004 bylo takových území odhadem ha; ze tří čtvrtin nejsou tyto plochy kontaminovány a nacházejí se i v dobrých polohách. V roce 2002 Rakousko přijalo Strategii pro trvalý rozvoj s požadavkem revitalizace brownfields. Pro řešení brownfields však nejsou v Rakousku (na rozdíl např. od Velké Británie či Bavorska) vytvořeny právní předpisy, ani nejsou definovány kompetence jednotlivých úřadů. Celostátní podpora se vztahuje pouze na sanaci starých zátěží. To, jak budou jednotlivá území využita, je ve výlučné kompetenci obcí. S ohledem na byrokracii a chybějící systém podpory je jednodušší stavět na zelené louce (Hurníková, 2007). Jak je vidět, v různých zemích existují různé aktivity a přístupy k řešení problematiky brownfields. Některé z přístupů mohou být pro ostatní země inspirativní. 23

24 3.3.2 Bariéry spojené s revitalizací brownfields Tento oddíl se zabývá problematikou bariér při revitalizaci brownfields. Na první pohled by se mohlo zdát, že hlavní bariérou jsou finanční prostředky. Finance však nejsou jedinou bariérou. V mezinárodním měřítku se totiž ukazuje, že samotné peníze problematiku brownfields vyřešit neumějí. Jiřina Bergatt Jackson (Jackson a kol., 2004) v příručce Brownfields snadno a lehce uvádí hlavní bariéry řešení problematiky revitalizace brownfields, a to jak na národní, regionální i místní úrovni. Na prvním místě je vzdělání, dále know-how, koordinace a motivace, další bariérou jsou nástroje a politiky, a poslední bariérou je širší tržní prostředí. U bariéry vzdělání jde o nedostatečné vzdělání, informovanost, ale i zkušenosti v problematice brownfields a nedostatek mezioborových zkušeností jak na mezinárodní, regionální i místní úrovni. Informovanost a vzdělání v problematice brownfields by se mohla zvýšit návštěvou seminářů a konferencí, kterých bylo za posledních 10 let pořádáno velmi málo. U bariéry týkající se know-how, koordinace a motivace jde o nedostatečné pochopení rozsahu a podstaty problému brownfields a jeho ekonomických a sociálních aspektů. Dále je charakteristická nízká úroveň politické angažovanosti v opětném využívání území, absence celkové strategie pro revitalizace brownfields, nedostatečná spolupráce a předávání informací mezi jednotlivými institucemi a nedostačující know-how všech zainteresovaných osob. Bariéru nástroje a politiky charakterizují zejména tyto aspekty: absence jednotného rejstříku lokalit a jejich kritických parametrů, absence analytických nástrojů a zásad pro stanovení prioritních investic do lokality, nedostatečné nástroje pro vyřešení vlastnických vztahů, nedostatečné nástroje pro vyřešení zodpovědností problematiky ekologického poškození, ale i nedostatečná transparentnost a obtížné vymáhání práva, pokud jde o právní systém v několika oblastech, který naráží na plánování, prodej a využívání brownfields (Jackson a kol., 2004). Jak již bylo zmíněno výše, například v případě absence jednotného rejstříku lokalit brownfields, existuje v České republice několik různých databází s brownfields, což vede k netransparentnosti. 24

25 V rámci širšího tržního prostředí se jedná o problémy nedostatečné konjunktury a absorpce trhu spojené s nedostatečnou konkurenceschopností na národní úrovni, upřednostňování výstavby na zelené louce a nedostatečné využití urbanistické perspektivy, která by se vázala k dlouhodobému veřejnému zájmu. Podle Kadeřábkové a Piechy (Kadeřábková a Piecha, 2009) mezi hlavní bariéry, které dlouhodobě brání opětovnému využití brownfields patří: existence nákladové mezery při zainvestování pozemků mezi brownfields a greenfields, kdy jde o náklady spojené s nutností provedení demoličních prací, ekologických sanací, pozemkových úprav a vyjasnění majetkových vazeb, vysoký stupeň soutěže uchazečů o přímé investice, což způsobuje snadné vyjímání pozemků z půdního fondu a vytlačování, technologické změny, které znamenají vyšší nároky na prostor; řada stávajících lokalit je z hlediska technologií využívaných produkční sférou příliš malá, zpřísnění hygienických a environmentálních norem, což znamená pro lokalizaci určitých technologií značná omezení. Řešení těchto bariér je spojeno se soukromým kapitálem, bez veřejné intervence. Mezi další závažnou bariéru dle autorů Kadeřábková a Piecha (Kadeřábková a Piecha, 2009) patří existence starých ekologických zátěží, kdy půda, podzemní voda, ale i stavební konstrukce jsou kontaminovány škodlivými látkami, které ohrožují okolní prostředí. Náklady spojené s odstraněním starých ekologických zátěží považují Bartsch a Collaton (Bartsch a Collaton, 1997) za hlavní překážku nového rozvoje brownfields a zdůrazňují úlohu veřejného sektoru pro srovnání podmínek brownfields a greenfields. V současnosti však lze problematiku starých ekologických zátěží řešit prostřednictvím dotací z Evropských fondů, kdy je v letech prostřednictvím operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyčleněno 776 milionů eur mimo jiné právě na odstraňování starých ekologických zátěží. Finanční prostředky na odstranění ekologických zátěží lze však i čerpat z jednotlivých Regionálních operačních programů (ROP). Analýzou bariér revitalizace brownfields se zabývali i Novosák, Bednář (Novosák, Bednář, 2011), kteří vytvořili okruhy bariér a součástí těchto okruhů jsou definovány 25

26 konkrétní bariéry. Pro přehlednost je v příloze č. 3 uvedena tabulka č. 2 s názvem klasifikace bariér revitalizace brownfields. Prvním okruhem bariér jsou podle těchto autorů rámcové podmínky problematiky brownfields. V rámci tohoto okruhu bariér je za významnou bariéru považováno omezené množství veřejných finančních zdrojů určených ke stimulaci rozvoje brownfields. Obcím by mohly pomoci například finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Další bariérou je například konkurence brownfields. Někteří autoři však vztahy brownfields a greenfields nevnímají jako konkurenční a tvrdí, že jde o dva odlišné subtrhy nemovitostí. Rozdíl při revitalizace brownfields a výstavby na zelené louce je především v ceně, ale i v náročnosti celého procesu. Druhým okruhem jsou aktéři, kdy skupina vlastníků brownfields a jejich postoj k procesu revitalizace brownfields patří k nejčastěji uváděným bariérám. Většinou se jedná o nepřiměřené představy vlastníků o hodnotě brownfields nebo neochotu vlastníků prodat brownfields. Dalším významným problémem je komplikovanost vlastnických vztahů, ale také postoj místního obyvatelstva k plánovanému novému využití. Mnohdy dochází k znesnadnění procesu revitalizace brownfields právě při vyjádření některých zainteresovaných skupin, jako například místního obyvatelstva, environmentálních a různých památkářských zájmových skupin. Třetí okruh specifická rizika a náklad projektů regenerace brownfields. Předpokladem realizace projektů revitalizace brownfields bývá primárně ekologický audit a následná sanace daného místa spojená s dodatečnými časovými a finančními náklady. Celý proces je dále komplikován nejistotou, která se týká odpovědnosti za neznámé náklady plynoucí z kontaminace nemovitostí a také časového a finančního hlediska sanačních prací. Čtvrtý okruh bariér revitalizace brownfeilds, s názvem atributy brownfields, se týká charakteristik jednotlivých lokalit. Těchto charakteristik brownfields, které lze vnímat jako překážku, je celá řada. Například fakt, že většina brownfields se nachází v intravilánu měst, kde nedisponují možnostmi prostorového rozšiřování, jsou nevhodně napojeny na silniční síť a charakteristická je pro ně vícepodlažní zástavba. Bohužel 26

27 některé firmy preferují velké plochy se spíše nízkopodlažní zástavbou s dobrou silniční sítí, a tak o menší brownfields v intravilánu malé obce nemají proto zájem. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy uvádí v situační zprávě pro Jihomoravský kraj (RRaJM, 2005) čtyři hlavní skupiny bariér: bariéry charakteru společenskopolitického, ekonomického, legislativního a charakteru manažerského. U bariér charakteru společensko-politického lze považovat za hlavní bariéru nedostatečné stimuly k řešení. Důvodem je společenské podceňování brownfields, které jsou mnohdy vnímány jako estetický problém, bez vědomí všech jejich negativních externalit. V případě bariér ekonomického charakteru jsou bariérou nerozvinuté nepřímé ekonomické motivační nástroje (např. forma daňových pobídek), ale také málo rozvinutý trh s nemovitostmi (výjimkou je Praha), který je deformovaný na základě masivní vládní podpory investic výstavby na zelené louce. V případě bariér legislativního charakteru je velkou překážkou dlouhodobě známá obtížná vymahatelnost práva a dlouhé čekací lhůty na různá povolení. Dále jde o nejasnou problematiku zodpovědnosti za staré ekologické zátěže a jejich odstraňování. Brownfields v České republice nejsou právním pojmem a neexistence specifické právní úpravy této oblasti vyžaduje získávání dat a informací z mnoha právních norem různých oblastí. Při aplikaci práva jde pak o náročnou kombinační a syntetickou činnost. Při řešení této situace existují dva odlišné názory. První, kdy se jedná spíše o zástupce veřejné správy (např. právní kancelář Havel & Holásek), navrhují vytvořit speciální zákon o brownfieldech. Druhý názor je od zástupců, kteří mají blíže k privátním účastníkům procesu revitalizace brownfields (např. právní kancelář Peterka & Partners), ti považují současnou legislativu s určitými úpravami za dostatečnou. U bariér charakteru manažerského je základní rámcovou překážkou nedostatečné institucionální zázemí spojené s neadekvátními zkušenostmi a řízením procesů na vládní úrovni. Nedostatkem většiny současných přístupů k podpoře regenerace brownfieldů je především absence multidisciplinárních a integrovaných pojetí. Co se týče komunikace mezi orgány veřejné správy, převažuje resortismus a rivalita a to v komunikaci horizontální. V komunikaci vertikální jde o převahu jednosměrného 27

28 centralisticko-paternalistického přístupu (top-down). Pokud dochází k absenci adekvátní komunikace, důsledkem jsou kampaňovitě založené procesy s problematickou efektivitou a rizikem vážných externalit. Jiným problémem je management veřejné podpory, kdy veřejná podpora by měla být používána jako intervenční nástroj především ve vymezených oblastech selhání trhu. Místní samosprávy však zatím nemají rozvinuté nástroje pro potřebnou identifikaci tržních selhání a intervence veřejné podpory je mnohdy uplatňována spíše naslepo kampaňovitě Role aktérů v procesu revitalizace brownfields Podle profesora Nového (Nový, 2004) je v případě úspěšného řešení otázky týkající se brownfields nutná kooperace veřejné a soukromé sféry. Veřejný zájem zastupují obce, některé státní podniky, vláda, ministerstva, Evropská unie a také občanské iniciativy. Soukromou sféru podle něj představují investoři a finanční instituce. Dále zmiňuje, že iniciátorem a nositelem procesu musí být obec, v jejímž zájmu je revitalizace brownfields na zdravou a prosperující součást vlastního organismu. Obec musí dát jasně najevo, že je připravena své problémy řešit a tak povzbudí soukromou sféru ke spoluúčasti. Dle metodiky monitorování a nového využití ploch a objektů s názvem Revitalizace brownfields v obcích ČR z roku 2003 jsou hlavními partnery obcí na národní úrovni příslušné orgány státní správy. Tedy především ministerstva, do jejichž kompetence patří jednotlivé typy nevyužívaných ploch i objektů. Nejintenzivnější spolupráce by měla probíhat mezi municipalitami a Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví (Zák. ČNR č.2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Vzhledem ke kompetencím v oblasti ochrany přírody a krajiny je naprosto nezbytná účinná spolupráce obcí s Ministerstvem životního prostředí ČR. V souvislosti 28

29 s Ministerstvem životního prostředí jsou důležitými aktéry i instituce řízené tímto ministerstvem, např. Česká inspekce životního prostředí nebo Agentura ochrany přírody a krajiny apod. Důležitým aktérem je i agentura CzechInvest, řízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, která se v letech podílela například na přípravě strategického dokumentu s názvem Národní strategie regenerace brownfieldů. Aby bylo řešení problematiky brownfields efektivní neboli účinné, je nutné, aby s obcemi spolupracovala i ostatní dotčená ministerstva, například Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na krajské úrovni by významnou roli v procesech revitalizace brownfields mohly sehrát Regionální rozvojové agentury, které by systematicky vyhledávaly a podrobně monitorovaly nevyužívané plochy a objekty. Na této aktivitě by se podílely společně s obcemi. Příkladem je regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která v roce 2011 spustila webový portál s názvem Brownfieldy nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje. Agentury by mohly dále zprostředkovávat odkup nebo bezúplatný převod brownfields na stát, respektive po odstranění ekologických zátěží by mohla zajistit odprodej pozemků pro podnikatelské účely nebo převést tyto objekty a plochy obcím, které by jej veřejně i prospěšně využívaly (Jackson, 2003). Na místní úrovni jsou ve spolupráci s obcemi významnými aktéry: odborné instituce, školy, developerské firmy, realitní kanceláře, nestátní neziskové organizace a zpracovatelé územně plánovacích dokumentací (Jackson, 2003). Dalo by se předpokládat, že mezi nejdůležitější aktéry patří vlastníci brownfields. Brownfields majitelé a jejich postoj k revitalizaci se může lišit, ale nevyřešené brownfields omezují celou obec či region. Nevyřešené brownfields odrazují investory, snižují hodnotu okolních objektů a působí negativně na celé své okolí. To je hlavní důvod, proč jsou velmi důležitými aktéry také obce, města a jejich místní orgány. Jejich hlavní role v procesu revitalizace brownfields je: identifikace brownfields, snižování negativních účinků brownfields, 29

30 odborná pomoc, poradenství a podpora vlastníků, propagace brownfields, plánování využití půdy a tvorba zásad územního rozvoje, aktivní podpora revitalizace brownfields, prevence před vznikem nových brownfields (Ferber Nathanail a kol., 2006). Existuje mnoho subjektů, které mohou svým aktivním přístupem přispět k úspěšné revitalizaci brownfields. Tyto subjekty jsou uvedeny v přehledné tabulce č. 3 s názvem Aktéři procesu revitalizace brownfields, která se nachází v příloze č