Malá analýza Akčního plánu řešení problematiky bezdomovectví pro rok 2008 a následující období

Transkript

1 Malá analýza Akčního plánu řešení problematiky bezdomovectví pro rok 2008 a následující období Mgr. Ilja Hradecký Problematika bezdomovství v Praze, stejně jako v celé ČR není komplexně řešena. Proto snaha Hlavního města Prahy o vytvoření závazného dokumentu ke komplexnímu řešení je velmi žádoucí, a je ji nutno podpořit. Dokument, který byl distribuován pod titulem Akční plán řešení problematiky bezdomovectva pro rok 2008 a následující období (dále jen AP) obsahuje několik velmi odlišných opatření. Nedostatkem je, že nejsou kvalitativně ani kvantitativně vyjádřeny očekávané výsledky. Tato analýza, označená jako malá, vznikla v krátké době jako konzultační materiál pro kohokoliv, kdo bude o osudu AP rozhodovat. Vychází z dokumentu AP s plným vědomím, že před likvidací fungujících sociálních služeb a nastavením systému na jiném principu, jak AP naznačuje, by bylo žádoucí zpracovat RIA (Regulatory Impact Assessment, tedy hodnocení dopadu regulace, jak je obvyklé pro vládní legislativní dokumenty. Věcně je třeba si uvědomit, že bydlící člověk má moc a možnost používat určitý prostor jako soukromý k vykonávání určitých činností (jíst, spát, vykonávat potřebu, nebo třeba se opíjet nebo nechat po sobě nepořádek). Nebydlící člověk nemá moc (pravomoc) nad žádným prostorem, proto je nucen používat veřejný prostor i pro činnosti, pro které bydlící používá prostor soukromý. Řešením není represivní zákaz jíst, spát, vykonávat potřebu, ale nabídnout místo, kde to lze. Hlavním podkladem pro AP je deklarován průzkum veřejného mínění, který pojmenoval tušený a dlouho indikovaný jev, xenofobií vztak věštiny veřejnosti k lidem bez domova. Proto jen lze navrhnout další modul AP: pozitivní ovlivňování veřejného mínění, které by kultivovalo vztahy veřejnosti k minoritě osob bez domova. Zde je velký prostor pro představitele města, aby při každé vhodné příležitosti mluvili na obranu lidí bez domova, aby si veřejnost uvědomovala, že i oni jsou lidskými bytostmi, které si zaslouží lidskou důstojnost. Pokud jde o samotný dokument, není z textu zřejmé, zda to je návrh (jak bylo oznámeno), anebo je to konečné znění, jak tomu nasvědčuje výpravnost tisku. Nedostatkem, a to zásadním, je absence jména autora nebo autorů, absence editora. Vzhledem k tomu, že jednotlivé texty jsou z hlediska odborného i jazykového značně nevyvážené, bylo by žádoucí, aby autoři a editor nezůstávali v anonymitě a dalo se s nimi odborně diskutovat. Velmi kvalitně je zpracovaná zejména rešerše zahraničních zkušeností a mezinárodní spolupráce MPHASIS, naproti tomu další texty zřetelně ukazují, že je nepsal oborník ani nikdo, kdo zná problematiku bezdomovství. Zejména tyto texty obsahují řadu tezí a tvrzení bez důkazů, bez odkazů na zdroje jsou to pak nedůvěryhodná tvrzení, AP se neopírá o výzkum ani o statistické údaje z praxe. I. Úvod Text úvodu působí značně laicky, zejména nepodloženými tvrzeními. Autor (autoři) v úvodu uvádějí nepravdivé předpoklady, lze se jen domýšlet, zda z neznalosti, nebo úmyslně. Sociologický průzkum Sociologický průzkum není sociologickým průzkumem, ale průzkumem veřejného mínění. Průzkum zjišťující postoj Pražanů zejména vůči bezdomovecké populaci napovídá, že zadání průzkumu mohlo směřovat k vyjádření negativních postojů obyvatel vůči bezdomovcům. Ostatně zaznamenané násilí na bezdomovcích v podleních letech to potvrzuje. Podobně apriorní je solidarita ve vztahu k fyzicky či mentálně postiženým osobám. 1

2 bezdomoveckou populaci nelze bezdomoveckou populaci na území Hlavního města Prahy validně vyčíslit. Reálné je pouze kvantifikovat bezdomovce, kteří využívají služeb jim poskytovaných v současné době zcela chybí jednotná koncepce bezdomovectví, která by byla návodem pro systematickou pomoc a práci s bezdomoveckou populací. Především byla doposud finančně podporována spíše charitativní pečující pomoc, kterou osoby, pro než je pomoc určena navíc pouze pasivně přijímají. Především byla doposud finančně podporována spíše charitativní pečující pomoc, kterou osoby, pro než je pomoc určena navíc pouze pasivně přijímají. Při tvorbě tohoto akčního plánu vychází komise také ze zahraničních zkušeností (Kanada, Německo, Francie, Rakousko) a vypracovaných analýz. Jeden z prvních počinů zmíněné komise byl záměr realizovat sociologické průzkumy. Průzkum zjišťující postoj Pražanů k problematice ohrožených sociálních skupin Průzkum zjišťující postoj Pražanů k problematice ohrožených sociálních skupin, zejména pak vůči bezdomovecké populaci byl realizován agenturou Focus na vzorku respondentů. Z výsledků výzkumu plyne Průzkum zjišťující postoj Pražanů k problematice ohrožených sociálních skupin, zejména pak vůči bezdomovecké populaci Neklade si tedy za cíl vymýtit bezdomovectví, ale zmírnit negativní jevy, které bezdomovectví Termín populace je možné užít o velké skupině obyvatel, nikoliv o relativně malé skupině osob, jakou jsou lidé bez domova. Tento termín se prolíná celým akčním plánem. Metody jsou publikované např. ve výzkumné zprávě, kterou AP cituje (Measurement of Homelessness at European Union Level) včetně typologie ETHOS na st. 59. Koncepce na národní i lokální úrovni chybí. V praxi však se provádí systematická práce s lidmi bez domova od roku 1991 už 17 let. MPSV i HMP finančně podporuje od roku 1991 systém sociálních služeb v Praze, které jsou od roku 2007 řádně registrované podle zákona. Pomoc je adresná, podle individuálních plánů. Uživatelé jsou motivováni ke spolupráci. Charitativní pečující pomoc (např. františkánů nebo Misionářek lásky sester Matky Terezy) MPSV a pravděpodobně ani HMP nefinancuje. Naděje poskytuje registrované služby sociální prevence v souladu se standardy kvality sociálních služeb. Její Integrační program vychází z mezinárodních zkušeností (Naděje je členem mezinárodní organizace FEANTSA už od roku 1994) a je uveden jako příklad dobré praxe v Národním akčním plánu sociálního začleňování na léta (MPSV, 2004). Nelze hovořit o charitativní pečující pomoci. U transferu zkušeností chybějí v textu reference (tedy které opatření vychází ze které zahraniční zkušenosti). Průzkum veřejného mínění nemůže být vydáván za sociologický průzkum (obojí se řídí jinými pravidly). Pomineme-li, že by otázky mohly být účelově formulovány, aby se vytvořil negativní vztah veřejnosti k lidem bez domova, pak je alarmující, že postoj většiny respondentů ukázal značnou míru xenofobie. Znamená to tedy, že chybí publicita, která by kultivovala veřejné mínění k větší toleranci. Zde je pak prostor pro důležité opatření k osvěte. Tato formulace napovídá, že otázky mohly být cílené, aby se získaly co nejvíce negativních postojů většiny veřejnosti. Znamená to, že lidé bez domova nejsou běžnými občany? Kým jsou, když ne běžnými občany? A 2

3 doprovázejí a usnadnit tak běžným občanům Hlavního města Prahy jejich každodenní život. nejmenší podporu z veřejných zdrojů si dle občanů zaslouží bezdomovci a drogově závislé osoby. Řešit problematiku bezdomovců by však měli, dle mínění většiny dotázaných, hlavně sami bezdomovci. Mezi nejčastější a nejzávažnější negativní jevy, jež narušují občanské soužití můžeme jmenovat: (následuje výčet) je předkládán následující Akční plán, který zohledňuje výsledky průzkumů veřejného mínění a poskytuje návrhy řešení, které zdůrazňují intervenční a preventivní složky nad složkami pečujícími. V současné době je na poskytování sociálních služeb osobám bez přístřeší vynakládáno ročně několik desítek milionů, ačkoli nedochází k zlepšování situace. Proto navrhujeme financování stávajících projektů efektivizovat a podrobit důslednější kontrole. nosným pilířem akčního plánu, jsou naopak právě intervenční a preventivní opatření V této oblasti proto naopak navrhujeme investice navýšit. předpokládáme finanční náročnost implementace akčního plánu pro letošní rok na cca 11 mil. Kč. kdo jsou běžní občané? Sociální služby, stejně jako zdravotní péče, se neposkytují za zásluhy, ale podle potřebnosti. Podle této logiky by si nezasloužil pomoc ten, kdo se zraní při sportu, kdo zaviní autonehodu, kuřák, atd. Takový názor, i když je většinový nemůže veřejná správa brát vážně. Podle stejné logiky by si měli pomoci sami také tonoucí, viníci dopravních nehod, workholici při infarktu? Sugestivní formulace, která podsouvá, že za všechno špatné v Praze mohou bezdomovci. Ale jsou to jen bezdomovci, kdo toto působí???? Podle zákona o sociálních službách, jsou současné služby podle 57, 61, 63, 69 službami sociální prevence (podle dřívější terminologie službami sociální intervence), nikoliv péče. Podle části II. je na ulici 26 % bezdomovců méně než rok to znamená, že by měl o čtvrtinu ročně přibývat počet bezdomovců. Ale jestli jejich počet poklesl za tři roky o třetinu, pak je to důkaz, že současné sociální služby jsou efektivní! K efektivitě: kdyby sociální služby nefungovaly, pak by od roku 2004 do 2008 muselo být v Praze (násobeno nárůstem 26 %): bezdomovců bezdomovců bezdomovců bezdomovců Jestliže bylo v roce 2007 zjištěno jen 1811 osob bez domova, pak je to jen důkaz o efektivních sociálních službách. Tvrzení, že nedochází ke zlepšování situace, je z tohoto pohledu nepravdivé (tedy proti stavu, kdyby sociální služby neexistovaly, je situace lepší o osob, které nejsou na ulici). Kromě toho to taky znamená, že je někde systémová chyba v sociální politice, když je meziroční nárůst bezdomovců o 26 %. Je nutno vysvětlit, co znamená v této souvislosti efektivizovat financování. viz výše Investice do čeho? Proti předchozímu je kontradikce. 3

4 v konečném důsledku i levnější variantou řešení. Toto je tvrzení bez ekonomického rozboru. K posouzení efektivity systému a jeho změn by bylo potřeba zpracovat RIA. A pak by byl výběr z posuzovaných variant politickým rozhodnutím. Tvrzení, že by AP byl levnější a účinnější variantou řešení než systém služeb sociální prevence podle zákona o sociálních službách, však není žádnou studií podloženo. II. Stručný popis aktuálního stavu dvě sčítání bezdomovců Zatímco v roce 2004 bylo zjištěno osob, v roce 2007 pak nejasná definice pojmu bezdomovec nelze bezdomoveckou populaci na území Hlavního města Prahy validně vyčíslit. Reálné je pouze kvantifikovat bezdomovce, které využívají služeb jim poskytovaných největší procento dotazovaných bezdomovců (26 %) je na ulici méně než 1 rok. procento žen narůstá Většina těchto azylových zařízení, nocleháren a nízkoprahových denních center je provozována nestátními neziskovými organizacemi, které jsou Magistrátem Hlavního města Prahy pravidelně finančně podporovány. nestátní neziskové organizace a Centrum sociálních služeb Praha nestátní neziskové organizace a Centrum sociálních služeb Praha Sčítání v roce 2004 bylo připravováno několik měsíců dopředu, byla vytvořena a předem zveřejněna metodologie a přesně definována cílová skupina. Po ukončení byla vydána podrobná závěrečná zpráva, která je ke stažení na internetu. V roce 2007 nebyly zveřejněny žádné podrobnosti kromě počtu osob v městských částech. Není známa metodologie ani cílová skupina. Už několik let se pracuje v EU s typologií ETHOS, která byla použita také při sčítání v roce ETHOS byla podrobně rozpracována na podmínky ČR v rámci celostátního projektu Strategie sociální inkluze bezdomovců v ČR. Výsledky byly zveřejněny v roce Za použití ETHOS lze. viz výše To znamená, že každým rokem přibývá bezdomovců o čtvrtinu. Viz výše. AP problém žen bez domova speciálně neřeší! Ale AP zřejmě s dalším financováním azylových domů nepočítá, náklady na jejich provoz neobsahuje. Sdělení o NNO a CSSP jsem nevyvážená, lze se dohadovat, zda z nevědomosti nebo úmyslně. Jsou zcela pominuty systematické aktivizační programy NNO včetně zaměstnávání. Pro přesnost by zde měly být číselné údaje. NNO, které působí v oblasti potírání chudoby a sociálního vyloučení, jsou profesionální poskytovatelé sociálních služeb. Charita, Armáda spásy i Naděje 4

5 mají rozsáhlý vzdělávací program pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, vycházející také ze zkušeností evropských sítí, jichž jsou členy. III. Navrhovaná opatření v grafickém znázornění: Vzájemná propojenost a návaznost některých z uvažovaných projektů je graficky znázorněna v následujícím obrázku. Není zřejmé, čím se od sebe liší dvě červená pole vpravo (zdá se, že jen slovy či jinak ), a jaká je mezi nimi vzájemná vazba. v levém modrém poli nahoře: není zřejmý obsah pojmu neziskové organizace (jde o služby podle zákona o sociálních službách, nebo o charitu bez finanční podpory?) podle schematu by šlo o konečné umístění, kde bezdomovec zůstane trvale? ve třetím modrém poli je MP je jedinou možností předat bezdomovce Policii ČR? Policie ČR (vpravo nahoře) je to také konečné umístění na služebně? nebo bude propuštěn a dostane se zpět do celého procesu? Policie ČR (vlevo dole) detto? nemocnice na Bulovce co bude po propuštění? záchytná stanice co bude po propuštění? psychiatrická léčebna co bude po propuštění? ÚSP uzavře smlouvu na trvalý pobyt? šedá pole vpravo: kde a kde to bude provádět? Grafické znázornění ukazuje, že navržený systém není domyšlený do důsledku, ale směřuje k zacyklení pohybu bezdomovců mezi ulicí a ulicí s přestupem v instituci. To hlavní, co tam chybí, je právě ta propojenost a návaznost. III. 1. Mezinárodní spolupráce Aktivní mezinárodní spolupráce v oblasti práce s bezdomovci už v Praze trvá 14 let, od vzniku členství první české organizace v evropské síti FEANTSA v roce Po tu dobu dochází k vzájemné výměně zkušeností, také české zkušenosti jsou aplikovány v jiných státech. Odborníci z ČR se pravidelně účastní seminářů a konferencí na téma bezdomovství. Také v Praze již bylo několik mezinárodních seminářů konferencí (před tou letošní první jich bylo již několik). Projekt MPHASIS je silným potenciálem pro další rozvoj práce s bezdomovci v Praze a v ČR vůbec. Tento projekt navazuje na předchozí, Measurement of Homelessness at European Union Level, kterého se Česká republika také účastnila. Výzkum problému bezdomovství je pro jeho řešení nesmírně důležitý! Ze strany Evropské observatoře bezdomovství trvá stálý zájem o Českou republiku. Tento modul je nejlépe zpracovaný a užitečný. Lze se poučit z příkladů dobré praxe, ale také z chyb, aby se nemusely experimentálně hledat české cesty. 5

6 III. 2. Jednotná evidence (JESSO) Problémem však je, že evidence jednotlivých organizací nejsou centralizovány do jednotné celkové evidence. Následkem toho je pak nemožnost objektivního zjištění počtu a struktury bezdomovecké populace na území HMP a klientely jednotlivých organizací poskytující sociální služby. Dále dochází i k zneužívání vzájemné neinformovanosti poskytovatelů samotnými klienty. Z textu akčního plánu vyplývají tyto cíle vzniku jednotné evidence: 1. zjistit počet bezdomovců, 2. zjistit strukturu bezdomovců (není zřejmé, co se pod pojmem struktura skrývá, zda věk, pracovní nasazení, zdravotní stav), 3. zamezit zneužívání služeb. centralizace dat personální zajištění: 0,5 úvazku Pravidelné měsíční provozní náklady: bez nákladů (evidence) nemožnost objektivního zjištění počtu viz výše strukturu lze zjišťovat z anonymizovaných dat to je rutinní sociologická metoda u jednotlivých poskytovatelů se statistická data pravidelně vyhodnocují Potencionální zneužívání služeb není nutno zveličovat: Člověk má jen jeden žaludek, vyspí se jen na jedné posteli, hygienu a ošacení dostává podle potřeby. Pokud se za zneužití nepokládá to, že obědvá v jedné organizaci a večeří v jiné. Je nutno mít na mysli, že více než o zneužívání jde lidem žijícím v absolutní chudobě prvořadě o přežití, o zachování holého života. Proto se mohou chovat jinak, než by se čekalo od člověka zajištěného. Pro naplnění prvního cíle postačují jméno a příjmení, datum a místo narození (duplicita je v tomto případě téměř vyloučená). Pro sledování struktury bezdomovců plně postačují anonymizované statistické soubory od poskytovatelů sociálních služeb (ostatně podrobný průzkum provádí FSV UK již několik let). Pro naplnění třetího cíle postačuje evidence poskytnutých sociálních služeb (viz výše). Dosud nebyla zveřejněna metodika zacházení s databází a s osobními údaji, mohou vznikat pochybnosti, že by osobní údaje mohly být zneužity Pravděpodobně jsou opomenuty pracovní úvazky pracovníků všech zúčastněných organizací, kteří by měli data ukládat do databáze Jednotnou evidenci budou obsluhovat dobrovolníci? V dokumentu není řešena situace, kdy klient odmítne poskytovateli udělit souhlas, což může vzhledem k plánovanému rozsahu nastat. Poskytovatel mu nemůže poskytování sociální služby odmítnout, protože by se dostal do rozporu se zákonem. Silné stránky lustrace Příležitosti vzájemná komunikace všech Slabé stránky riziko zneužití dat příliš mnoha údajů, které neslouží službě pravidelné provozní náklady: bez nákladů? a kdo to bude ukládat? dobrovolníci? Hrozby termín: květen není dodržen 6

7 III. 3. Mobilní ambulance lékařské péče zdravotnickým personálem, tedy lékařem s atestací s všeobecného lékařství a zdravotní sestrou. zdravotnická dokumentace, která bude ukládána v Centru sociálních služeb Praha a zaevidována do výše zmiňované jednotné evidence ESSO. bude nabízet lékařskou péči, na kterou bude dle potřeby a zájmu klienta navazovat sociální péče. dle známého jízdního plánu, který bude umístěn ve všech zařízeních poskytujících sociální služby těmto osobám, včetně policejních služeben. Personální zajištění: lékař a sociální pracovník Provoz: Jen najít ochotného lékaře a ochotnou sestru Bude to úkol pro lékaře a sestru? Ale v úvodu se zdůrazňuje, že sociální péče je nežádoucí, proč se tady znovu objevuje? Policie bude poskytovat sociální služby? Ale v textu se mluví o lékaři a sestře (viz výše) Bude to jednosměnný provoz jen v pracovní dny? Silné stránky řešení zásadního problému zdraví častého odmítání poskytování zdravotní péče Z důvodu špatného zdravotního stavu bezdomovecké populace a z důvodu častého odmítání poskytování zdravotní péče této populaci v běžných zdravotnických zařízeních se bude aktivně snažit poskytovat pomoc i osobám, které by ji jinak sami nevyhledali. Příležitosti dle známého jízdního plánu, Slabé stránky hledání lékaře a zdravotní sestry Hrozby nenajde se lékař, který by byl ochoten tuto práci dělat III. 4. Job místa unibuňku, která by sloužila jak pro úschovu pracovních prostředků (košťata, lopaty, vozík ), tak pro evidenci i výdej odměny za odvedenou činnost. kontaktuje osoba sociálně vyloučená buďto sama, nebo je k němu v případě projeveného zájmu nasměrována Tzv. unimobuňkou je zřejmě míněn kontejner? Taky bude nutný chemický záchod (např. toi-toi) a další kontejner jeden pro kancelářskou práci a druhý pro úschovu znečištěného nářadí (ochrana zdraví zaměstnanců). Je vyřešeno umístění kontejneru???? 7

8 V tomto místě je klient zaevidován a jsou s ním ujednány podmínky činnosti. Za odvedenou činnost je pak klientovi poskytnuta odměna ve formě stravenky či poukazu na sociální služby. Na výkon sjednané činnosti dohlíží sociální pracovník, který v dané lokalitě vykonává terénní sociální práci a který je v kontaktu s obsluhou Job místa. 2 zaměstnanci Obsluha Job místa 1 Terénní sociální pracovník rozpočet rozpočet Jak bude dodržen zákon o zaměstnanosti a zákoník práce (BOZP, OOPP, hygiena po práci, riziko pracovního úrazu, minimální mzda ). Jaký bude smluvní vztah uklízečů k provozovateli Job míst? Zůstává klientem, nebo je zaměstnancem? Zase problém minimální mzdy a sociálního a zdravotního pojištění) Služby sociální prevence jsou s výjimkou noclehu ze zákona bezplatné. Předpokládá se. že sociální pracovník s VŠ bude dělat parťáka při zametání ulic? A co bude dělat obsluha job místa (2 pracovní úvazky)? Jaký bude popis práce dvou lidí obsluhy job místa, jaká kvalifikace a jak dlouhá pracovní doba? Jak dlouhá bude pracovní doba osob sociálně vyloučených? Terénní sociální pracovník s Vˇvzděláním v sociální oblasti má dohlížet na kvalitu úklidu? Budou mít dva pracovníci obsluhy job místa vyšší kvalifikaci než sociální pracovník, když mají vyšší mzdu? neúplné náklady, disproporce rozpočtu (mzdy) Proč by se měl platit úklid města ze sociálních peněz? Silné stránky nabídky pracovní příležitosti úklidu veřejných prostranství či péče o zeleň. Příležitosti Slabé stránky jak bude dodržen zákon o zaměstnanosti a zákoník práce (BOZP, OOPP, hygiena po práci, riziko pracovního úrazu, minimální mzda ) Hrozby nepodaří se koordinace s úklidovými službami III. 5. Úklidový tým Úklid je na jednotlivých městských částech sice zajišťován, avšak svoji intenzitou nedokáže operativně pokrýt potřebu vzniklou právě v souvislosti s výskytem bezdomovecké populace Tento úklidový tým tak bude flexibilně reagovat a provádět úklid na vytipovaných místech (zdrojem informací by měli být jak právnické osoby tak běžní občané Prahy, kteří kontaktovali HOT LINE, popřípadě Městskou policii). Proč je v městských částech malá intenzita úklidu? (někde i měsíční interval) Zase démonizace nebydlících lidí A co bude úklidový tým dělat, když nikdo nezavolá? 8

9 by měl být zajišťován po dobu 8 hodin denně. Jaká bude organizace práce úklidového týmu? A jaká kontrola? bude motorizován??? rozpočet rozpočet Chybějí investiční náklady na auto. Nebo už je znám dodavatel? Proč se má platit úklid města ze sociálních peněz? Silné stránky Příležitosti Slabé stránky Hrozby III. 6. Hot line s podnětem či stížností týkající se výskytu bezdomovců bude v rámci Centra integrované pomoci bezdomovcům vyhodnocena a následně řešena, nepřetržitý 24 hodinový servis. V nočních hodinách, či v jinak odůvodněných případech bude tato linka přesměrována přímo na specializovaný sociálně-prevenční tým, Zase démonizace nebydlících lidí Nevhodný výraz: výskyt (o lidech jako výskyt cholery nebo výskyt potkanů) Kdo ji bude řešit (ona bude řešena)? 24hodinový servis za 0,25 úvazku? (10 hodin týdně) tedy zbývajících 158 hodin týdně? Silné stránky Příležitosti Slabé stránky Hrozby III. 7. SS prevenční tým v současné době funguje méně než 10 terénních sociálních pracovníků. Dlouhodobé zkušenosti přitom ukazují, že právě terénní sociální práce je nejúčinnější. Odborníci se shodují na tom, že přibližně stejná doba, kterou stráví osoba životem na ulici je pak potřeba i při resocializaci zpět do běžného života. Z průzkumu prováděného právě u bezdomovecké populace vychází, že více než čtvrtina bezdomovců žije na ulici méně než rok. proč je tedy město dostatečně nefinancuje? chybí odkaz na zdroj této neobvyklé informace tedy tři čtvrtiny jsou na ulici déle než rok! 9

10 U těchto osob je pak potenciál prostřednictvím včasné terénní práce zabránit tomu, aby si osoby novou životní situaci osvojili a aby byl návrat do běžné společnosti obtížnější. Specializovaný sociálně-prevenční tým by v případě projevení zájmu doprovázel klienta do níže popisovaného Centra integrované pomoci bezdomovcům, kde mu bude poskytnuta další pomoc či mu přímo poskytoval pomoc při vyřizování osobních dokladů, při vyplňování formulářů, při zprostředkování práce či doprovod na úřad, k lékaři či dalším odborníkům. Již z výše popisované náplně práce sociálně prevenčního týmu a z povahy terénní sociální práce jako takové vyplývá, že se v žádném případě nejedná o jednorázovou intervenci, ale o dlouhodobou kontinuální práci, kdy jsou s klientem jednotlivými kroky postupně naplňovány stanovené cíle. složen nejméně z třech členů - terénního sociálního pracovníka, terénního pracovníka proškoleného v terénní sociální práci a třetího člena týmů poskytujícího terénním sociálním pracovníkům asistenci, podporu při dopravě na stanovené místo a případně ochranu v odůvodněných krizových situacích. terénního pracovníka proškoleného v terénní sociální práci agresivní reakce klienta na nabízenou pomoc, včetně fyzického útoku, jež bývá častý zejména při kontaktování vícečlenných komunit bezdomovců. V běžných situacích je pak vícečlennost týmu odůvodněna specializací jednotlivých osob a možností pracovat s více klienty najednou. Např. v případech, kdy bude jednou osobou zajišťován doprovod klienta na úřad, zbylé osoby mohou zůstat na stanovišti a nadále zajišťovat terénní sociální práci. Z důvodu výskytu vysokého počtu osob z bezdomovecké populace v Městské hromadné dopravě bude tým také úzce spolupracovat s revizory dopravních prostředků a v odůvodněných případech poskytovat doprovod a součinnost. personální zajištění rozpočet Celkové roční náklady Kč bez DPH rok je příliš dlouhá doba, ke změnám myšlení a chování dochází už po dvou týdnech to už se deset let děje to už se deset let děje jaká je kvalifikace třetího? co se tím myslí? je to něco jiného než kvalifikace podle ZSS? odkud je ta informace (chybí zdroj)? za 10 let jsme nezažili fyzický útok, a to chodí na SW i ženy Toto je příliš laická představa někoho, kdo streetwork nezná. ale při tom přece asistuje městská policie? Tento tým má mít součinnost s represí? nebo s čím? rozpor s popisem činnosti nejsou třeba OOPP ale letos město na terénní programy neplatí! 10

11 III. 8. specializovaný tým městské policie, specializovaný tým městské policie, jež by byl jak odborně, tak technickým zázemím lépe vybaven ke komunikaci a kontaktu s touto skupinou obyvatelstva, než běžný městský strážník. Tento tým by úzce spolupracoval s výše popsaným sociálně-prevenčním týmem či Centrem integrované pomoci bezdomovcům. Je zřejmé, že práce specializované jednotky MP pro bezdomovce bude svou náplní jednou z nejsložitějších. Proto je na místě nejen speciální školení a příprava, ale i mimořádný systém odměňování a benefitů. chybí rozpočet co znamená: odborně vybaven technickým zázemím vybaven jak by spolupracoval? v čem bude složitější? za co mimořádný systém odměňování a benefity? financování z peněz na MP není velikost jednotky??? Není jasně stanoven obsah spolupráce mezi specializovaným týmem městské policie a sociálními službami. Když někdo nebude chtít spolupracovat, není jasné, jaké motivační prostředky budou policisté používat. Nevyplývá, jaké postupy práce budou uplatňovány v případě nespolupracujících osob, které nevykazují žádné přestupky. Práci s touto skupinou doposud zajišťovali vyškolení terénní pracovníci. III. 9. Centrum integrované pomoci Centrum integrované pomoci bude specializované pracoviště, které bude sloužit jako informační a kontaktní centrum pro bezdomovce, kde bude poskytována a distribuována další pomoc, zajišťována navazujícími subjekty. Centrum bude poskytovat zázemí jak pro lékaře, mobilní ambulanci lékařské péče, tak pro příslušníky specializovaného týmu městské policie. Vstup klienta do Centra integrované pomoci bezdomovcům: osobně na základě doporučení a doprovodu terénních sociálních pracovníků (Specializovaný sociálněprevenční tým) na základě doprovodu Městskou policií Mobilní ambulancí lékařské péče Žádný bezdomovec nepůjde do centra, které bude sloužit městské policii. Lidé nebydlící mají špatné zkušenosti s lidmi v uniformách, ty si předávají. A priori nemají k MP důvěru. A další represe ze strany MP, kterou slibuje tento AP, nedůvěru může nevratně prohloubit. první případ je iluzorní viz výše v ostatních případech buď v krajní nouzi, nebo z donucení 11

12 Po vstupu klienta do Operačního centra je zajištěna nejprve: hygiena lékařské ošetření identifikace a následná evidence do jednotného evidenčního systému ESSO bude odvozena do příslušné záchytné stanice bude odvezena do psychiatrické léčebny; zdravotní onemocnění, nebo podezření na infekční onemocnění, bude převezena do příslušného zdravotnického zařízení. Jako stěžejní místo pro odbornější lékařské péči pro bezdomoveckou populaci by měla fungovat Metropolitní nemocnice Na Bulovce plánovaný rozsah činností nemohou zajistit tři zaměstnanci nejsou plánováni PSS sestra, zapisovač do ESSO kdo odveze kdo odveze kdo odveze o tom se nikde v AP nepíše nutno rozepsat, jak to bude fungovat v případě, že bude jeho zdravotní stav shledán uspokojivý bude s klientem zpracován individuální plán návratu do běžné společnosti s využitím těchto možností: ubytování (noclehárny, azylové bydlení, ubytovny, tréninkové bydlení) pomoc při vyřizování osobních dokladů nabídka pracovních příležitostí a pomoc při osvojování pracovních návyků a celkově životních návyků psychologické poradenství poskytnutí základních hygienických potřeb či ošacení to nestačí dělat jeden SP na azylové bydlení nejsou vyčleněny peníze tréninkové bydlení neexistuje v AP kdo bude pomáhat při osvojování návyků? s psychologem AP nepočítá na poskytnutí základních hygienických potřeb či ošacení není PSS V případě, že bude u osoby při identifikaci zjištěno závažné porušení práva, bude předvedena Policii ČR předpokládá úzkou spolupráci se stávající sítí poskytovatelů sociálních služeb. Neziskové organizace, či jiní poskytovatelé sociálních služeb pro bezdomoveckou populaci mohou Centrum integrované pomoci kontaktovat za účelem využití služeb zde poskytovaných, jako je lékařská péče, hygienická očista či evidence osob. bude disponovat neustálým přehledem o uvolněných kapacitách neziskových organizací poskytujících ubytování Jednou z variant pro provoz Centra integrované pomoci bezdomovcům je i to, že bude zajišťován některou ze stávajících neziskových organizací. jak se to zjistí? ale na provoz nejsou vyčleněny peníze v rozpočtu??? znamená to, že nebudou mít zázemí? nebudou financovány? budou ty kapacity, když je město nebude financovat? jaké by pak byly vztahy provozovatele NNO k dalším subjektům, které budou CIP využívat? Jako správa nemovitostí? co je vybavení za Kč? 12

13 III. 10. Změny v systému financování poskytovatelů sociálních služeb Do budoucna by měl být požadavek MHMP o tom, jaký druh služeb a v jakém objemu je třeba na území Prahy zajistit, řešen prostřednictvím vypsaného výběrového řízení na realizátora požadovaného. Sociální služby na území hl. m. Prahy určené osobám bez přístřeší tak budou zajišťovány formou veřejných zakázek. Subjekty poskytující ubytování a s ním spojené doprovodné činnosti, budou splnění svých závazků vůči zadavateli zakázky prokazovat předkládáním ubytovacích poukazů, které při svém fungování vyberou od klientů a které budou povinni žadatelé o ubytování, nocleh předložit. Tyto poukazy na ubytování bude možné získat na Job místech, Centru integrované pomoci bezdomovcům či na dalších této skupině obyvatel známých kontaktních místech. Tedy v rozporu se zákonem o sociálních službách? co jsou doprovodné činnosti? ubytování bez poukazů město platit nebude? poukazy budou za zásluhu nebo podle potřeby? AP zřejmě nepočítá s finanční podporou sociálních služeb, zejména azylových domů. V případě kolapsu azylových domů spadnou dolů lidé, kteří po několikaletém úsilí dosáhli jakési stability v zaměstnání, v příjmech a adaptaci na život pod střechou. Z důvodu neexistence dostupného bydlení jsou nuceni zůstávat v azylových domech. Přijdou-li o to, čeho se jim podařilo dosáhnout, mohou už trvale rezignovat. Výsledkem by mohl být absolutní nárůst počtu bezdomovců. III. 11. Organizace prevence proti vystěhování Tato organizace zřízena Magistrátem HMP by měla být ústředním kontaktním místem pro všechny, kteří žijí v soukromých, obecních nebo družstevních bytech a jsou ohroženi jejich ztrátou. Klientům bude nabízena rychlá a efektivní pomoc, zejména pak formou smírných podmínek s majiteli předmětných bytů či bude nabízena jiná pomoc, která bude mít za cíl zabránit ztrátě bydlení dané osoby. Ve Vídni byla ekonomicky existence této preventivní organizace vyčíslena na 7,7 levnější variantu než následná péče o bezdomoveckou populaci. skvělé! ale to by mělo předcházet represi začít hned skvělé! 13

14 IV. Zkušenosti ze zahraničí Obecně k celému textu: Velká Británie Jednou z oblastí je předcházení soudnímu vystěhování pomocí finančního poradenství, poradenství při komunikaci s bankami, vytváření splátkového kalendáře, spolupráce s majiteli domu apod. Velká Británie Další oblastí, na kterou je dobré se zaměřit je sociální práce s cílovými skupinami ohroženými bezdomovectvím, např. mladí lidé opouštějící ústavní péči nebo lidé odcházející z vězení či z ozbrojených jednotek. Velká Británie Upravena je i sociální práce s dlouhodobě hospitalizovanými, žádný pacient nesmí odejít z nemocnice na ulici. Velká Británie Ve Skotsku Housing Scotland Act (Skotský zákon o bydlení) zakotvil povinnost všech místních samospráv vytvářet plán prevence a snížení výskytu bezdomovectví v jejich oblasti. Plán prevence bezdomovectví je společný dokument, který upravuje spolupráci rady města, poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, neziskových organizaců a bezdomovců samotných. Velká Británie Na projektu se aktivně podílely týmy terénních pracovníků (CATs Contact and Assessment Teams), pracovníci organizací poskytujících služby pro bezdomovce, úřady a policie. Německo zákon vymezuje cílovou skupinu, která má právo na sociální podporu. Zákon upravuje rozsah pomoci při získání ubytování a práce. Pomoc poskytuje státní správa ve spolupráci s neziskovým sektorem. Bezdomovci bez příjmu mají nárok na fi nanční podporu na zaplacení krizového ubytování. Německo Německo klade velký důraz na spolupráci se všemi zainteresovanými partnery. Německo poskytovatelé sociálních služeb nabízí nízkoprahové služby v denních centrech, např. Profesionálně velmi kvalitně provedená rešerše. Jistě by se mohly uvést další příklady, ale orientačně je to víc než dostačující. Škoda, že zde není uveden jako příklad postup úřadů z 80. a 90. let, které měly představu, že sociální služby produkují bezdomovce a snížily, resp. zastavily jejich financování. Tím byly ochromeny sociální služby, některé zanikly. Teprve když narostl počet bezdomovců v Edinburku, byl přijat citovaný Skotský zákon o bydlení. (nefiguruje v tom policie) Je nutno poznamenat, že londýnský Bobby má zcela jinou prestiž a důvěryhodnost než pražský městský strážník. 14

15 potravinovou pomoc, nízkoprahovou lékařskou i psychiatrickou péči, osvědčily se terénní programy, ve kterých pracovníci nabízí pomoc lidem žijícím na ulici. Irsko Uznává, že bezdomovectví není jen problém bydlení, ale i ostatních oblastí, týkajících se sociálního zabezpečení, zdravotnictví, vzdělávání a prevence. Irsko Národní strategie proti chudobě má za cíl bojovat proti sociálnímu vyloučení prostřednictvím zlepšení dostupnosti bydlení a zajištění sociálních služeb osobám bez přístřeší. Irsko V Irsku dobře funguje spolupráce neziskových organizací s obcemi. Poskytují sociální služby, přechodné ubytování, zdravotní ošetření. Byly vytvořeny specifické standardy pro poskytování sociálních služeb. Irsko Obce jsou zodpovědné za poskytování dlouhodobého podporovaného bydlení. Rakousko Místní samosprávy se snaží předcházet případům soudního vystěhování. Soudy musí informovat obce o individuálních případech soudního vystěhování, tak aby obce mohly dostatečně reagovat a nabídnout pomoc nebo zprostředkovat pomoc sociálního úřadu. Některé regiony či obce finančně podporují poskytovatele sociálních služeb, kteří poskytují poradenství a jejich činnost má preventivní účinek. Často nabízejí i finanční podporu. Takové programy nabízejí města Vídeň (FAWOS), Salzburg (FGH), Linz (KOMPASS) a některá další menší města. Nizozemsko Plán je zaměřen na osoby bez přístřeší v těchto čtyřech městech, cílem je nabídnout individuální služby, které by vedly k zajištění zdravotní a psychiatrické péče, získání zaměstnání a stálého příjmu pro tyto osoby, získání stabilního bydlení dostupného pro každého Podobně jako v ČR To je právě problém v prostředí ČR, že neexistuje návaznost na azylové domy. Dokud nebude, pak jeho funkci nedokonale přebírají azylové domy. V případě nucené likvidace azylových domů bez nabídky stabilního bydlení může nastat kolaps jako před lety ve Skotsku. Poznámka: Bydlením se nemyslí ubytování, tím méně noclehárna. V. Časový harmonogram navrhovaných řešení Lze jen doporučit, aby dříve začala prevence vystěhování, protože ušetří mnoho nákladů. 15

16 VI. SWOT analýza současného stavu řešení problematiky bezdomovectví Opravená SWOT analýza Silné stránky Politická vůle řešit problematiku bezdomovců Snaha o komplexní řešení Příležitosti Dostatek pracovních příležitostí. Existence typologie ETHOS Existence poskytovatelů sociálních služeb poskytovatelů sociálních služeb jsou vybudované pracovní týmy odborníků s kvalifikací sociální pracovník a pracovník v sociálních službách Mezinárodní spolupráce (projekt EMPHASIS, FEANTSA, EOH) Slabé stránky Akční plán neobsahuje celkový rozpočet AP nemá definované výstupy AP nepočítá se sociálním bydlením AP nepočítá se zvyšováním kapacity azylových domů Problematické zapojené městské policie do systému sociální oblasti Hrozby Sociální služby jsou poddimenzované Sociální služby jsou trvale podfinancované Neochota zaměstnavatelů zaměstnávat bezdomovce Pojem bezdomovectví není definován v současném právním řádu. Právo na bydlení není součástí právního řádu ČR, i když je ČR vázána mezinárodními úmluvami. Pokračuje vytlačování osob z bydlení (26 % bezdomovců přibylo v Praze za rok) Většina MČ nemá koncepci řešení bezdomovectví Akutní nedostatek zařízení umožňujících pobyt bezdomovecké populace přes den a umožňujících základní osobní hygienu, možnost lékařského ošetření či výměny ošacení. Nedostatek míst zejména v azylových domech pro osoby pracující v nočních směnách Nedostupná zdravotní péče. Neexistence návazného bydlení tréninkové bydlení Neexistence sociálního bydlení (ne ubytování nebo nocování) Nedostupnost trvalého bydlení (ne ubytování) Nedostatek azylového ubytování pro celé rodiny (nikoli jen matky s dětmi) Neexistence systémových opatření v rámci prevence před ztrátou bydlení a vznikem bezdomovectví na MČ, krajích a obcích (případně vynutitelný celostátní-republikový systém) 16

17 VII. Související legislativa Související legislativa Výčet a pořadí souvisejících právních předpisů názorně ukazují postoj autora (autorů) k bezdomovcům. Hned po občanském zákoníku jsou uvedeny trestní zákon, trestní řád, zákon o přestupcích atd. tedy primárně represe. Teprve na konci je zákon o sociálních službách (zkomoleně) a Jsou zcela ignorovány velmi relevantní zákony č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi 110/2006 Sb. o životním minimu 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a prováděcí vyhlášky č. 504/2006 Sb. k zákonu o pomoci v hmotné nouzi 505/2006 Sb. k zákonu o sociálních službách a další Všechny samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Příloha 1 Příloha 1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb Přehled poskytovatelů sociálních služeb Zaměstnáváni osob bez přístřeší Tabulky jsou vypracovány pečlivě, ale zřejmě podle špatného zadání. Ukazují pouze náklady a zamlčují skutečnou výkonnost jak sociálních služeb, tak vytváření pracovních příležitostí. Kromě toho jsou neúplné co do rozsahu. V tabulce jsou uvedeny vedle identifikace zařízení pouze rozpočty a dotace. Chybějí nejdůležitější údaje, a to o výkonnost těchto služeb (počet uživatelů, poskytnutých noclehů, počet intervencí, kontaktů apod.) Bez těchto údajů tabulka neříká nic. Seznam poskytovatelů není úplný (rozpor v porovnání se seznamem v příloze 7) Zase zde chybí údaje o výkonnosti, zejména počet zaměstnaných osob a jejich přepočet na celé roční úvazky. Zaměstnáváni osob bez přístřeší Seznam není úplný, např. Naděje vytvořila 26 pracovních míst financovaných z aktivní politiky zaměstnanosti, od roku 2002 takto získalo práci a výdělek 199 osob. Příloha 2 17

18 Důležitý dokument zavazuje veřejnou správu v celé Evropské unii ke konání na ochranu osob bez domova (nikoliv k represi proti nim). Příloha 3 Projekt MPHASIS navazuje na loňský projekt Measurement of Homelessness at European Union Level, jehož řešení se ČR zúčastnila. V závěrečné zprávě jsou publikována např. metody měření s použitím evropské typologie ETHOS (na str. 59). Příloha 4 Průzkum veřejného mínění Metodologie výběru respondentů Vybrané sociálně slabé skupiny Výsledky Zde lze jen důvěřovat odborníkům, že kohorta respondentů je reprezentativní podle struktury obyvatel Prahy, když může překvapovat vysoký podíl důchodců (33,3 %, přesně třetina) a nízko vzdělaných osob (41,2 %), tedy skupin s výraznější negací vůči bezdomovcům. Problematický je výběr sociálně slabých skupin. Lze polemizovat, zda je sociální slabost dána pouze zdravotním postižením nebo věkem, tedy zda každý nevidomý, ochrnutý, neslyšící, senior je nutně sociálně slabý. V praxi tomu tak není, příkladů opaku je dost. Naopak ve veřejném povědomí se neslyšící člověk bez domova, člověk s mentálním postižením bez domova, oběť domácího násilí bez domova, senior bez domova automaticky řadí mezi bezdomovce. Struktura těchto skupin působí dojmem, že byly vytvořeny, aby bylo možno pokládat sugestivní otázky. Paradoxem veřejného mínění je, že 83 % vnímá bezdomovství jako velký nebo zásadní problém, ale současně malou ochotu pro pomoc. Z odpovědí nelze usoudit, zda pokládají jejich prekérní situaci za problém pro samotné bezdomovce, anebo zda vnímají jejich existenci jako problém pro sebe). Velká většina projevuje nízkou ochotu pro to, aby se jim pomáhalo. Otázkou pak zůstává, Výsledky Kdo by se měl o sociálně slabé skupiny postarat Z výsledků průzkumu veřejného mínění by měl vyplynout návrh primárního opatření, který by byl finančně velmi málo nákladný: Vhodnou publicitou kultivovat veřejné mínění. K tomu by stačilo pravidelné pozitivní vystoupení představitelů města s vysvětlováním sociální problematiky nejvíce ohrožených skupin osob. Při průzkumu nebyly pokládány otázky, kdo by se měl 18

19 postarat o další uváděné skupiny. Je to nedostatek, protože nelze srovnávat postoj obyvatel k pomoci různým skupinám. Kdo by se měl o bezdomovce postarat Jestliže měli respondenti v nabídce nestátní, humanitární, církevní organizace (a vybralo si tuto odpověď 85 % dotazovaných), pak z logiky věci měla následovat otázka, kdo by tuto pomoc měl financovat. Nestátní, humanitární, církevní organizace ze svého charakteru nemají přiměřený zdroj příjmů. Příloha 5 Dotazníkové šetření mezi bezdomovci Délka života na ulici Spokojenost s aktuální situací Rád bych využíval služeb, ale nejsou Alarmující je, že třetina respondentů žije venku bez domova více než pět let. Ještě více alarmující je neschopnost sociální politiky zabránit přírůstku lidí bez domova. Za poslední rok přibylo 26 % nových bezdomovců! 67 % dotázaných rozhodně chce změnit svou situaci! Ale nedaří se jim to. 36 % nemůže využívat některé služby (hlavně spojené s bydlením nebo aspoň ubytováním), protože je jich nedostatek. Příloha 6 Zdravotní stav V rámci projektu Strategie sociální inkluze bezdomovců v ČR byla jedna aktivita zaměřena na průzkum zdravotní péče. Podrobná zpráva vyšla tiskem pod názvem Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, a je ke stažení na Měla by být povinnou četbou pro každého, kdo chce s bezdomovci jakkoliv pracovat. Zdravotní stav je často limitujícím faktorem pro začlenění do života společnosti. Příloha 7 Seznam registrovaných zařízení Seznam registrovaných zařízení Liší se od seznamu v příloze 1. Terénní programy Domy na půli cesty Chybí informace Chybí informace 19