Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov

Transkript

1 Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií ze Společného regionálního operačního programu v rámci Grantového schématu Středočeského kraje ve spolupráci měst Benešov, Vlašim a Votice Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov verze 1.0 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Na Václavce Praha 5 Smíchov

2 1 Úvodní slovo Proces zpracování KPSS Metodologie zpracování KPSS Harmonogram procesu Organizační struktura Triáda Pracovní skupiny Socio-demografická analýza okresu Benešov Okres Benešov Benešov Vlašim Votice Obecná charakteristika okresu Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku Rodinný stav obyvatelstva Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov Ekonomická aktivita obyvatelstva Bytová situace Nezaměstnanost Aktivní politika zaměstnanosti Demografická prognóza Předpoklady projekce Výsledky projekce Sociální oblast Problematika dětí a mládeže Bezbariérové bydlení Školství v kontextu sociálních služeb Osoby se zdravotním postižením Ústavní a terénní péče v okrese Pobytové služby Terénní služby Informovanost o sociálních službách Shrnutí analýz realizovaných v rámci procesu Shrnutí analýzy dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Shrnutí analýzy dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb Shrnutí analýzy poskytovatelů sociálních služeb

3 5 Doporučení Struktura strategické části SWOT analýza systému sociálních služeb na okrese Benešov Prioritní oblasti rozpracované do jednotlivých opatření Priorita 1. Zlepšení informovanosti Priorita 2. Podpora rodiny a jejich blízkých Priorita 3. Plnohodnotný život pro osoby se zdravotním postižením Priorita 4. Rozvoj pobytových služeb pro seniory Priorita 5. Rozšíření terénních služeb Priorita 6. Zajištění mobility / bezbariérovosti Priorita 7. Podpora zaměstnávání znevýhodněných osob Návrh činnosti pracovních skupin a Triády pro příští období Seznam manažerů a kontaktních osob Přílohy zmíněné v dokumentu Zápůjční list Seznam podpořených projektů

4 Tabulky: Tabulka 1: Harmonogram projektu... 8 Tabulka 2: Účastníci setkání pracovních skupin Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel ve městech a ostatních obcích podle správního vymezení obcí k Tabulka 4: Vývoj počtu obcí v okrese Benešov Tabulka 5: Obyvatelstvo okresu Benešov podle pohlaví a základních věkových skupin Tabulka 6: Obyvatelstvo podle národnosti (rok 2001) Tabulka 7: Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání (rok 2001) Tabulka 8: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity (rok 2001) Tabulka 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické aktivity (rok 2001) Tabulka 10: Základní údaje o domovním fondu (rok 2001) Tabulka 11: Stav k okres Benešov Tabulka 12: Uchazeči a volná pracovní místa Úřad práce Benešov Tabulka 13: Struktura uchazečů Úřad práce Benešov Tabulka 14: Aktivní politika zaměstnanosti k Tabulka 15: Očekávaná úroveň plodnosti v krajích v roce 2050 ve srovnání s rokem Tabulka 16: Očekávaná naděje dožití při narození v krajích, a Tabulka 17: Očekávaný počet obyvatel a přirozený přírůstek v krajích, 2002 a Tabulka 18: Očekávaná procentní struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a index stáří, 2002 a Tabulka 19: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 v Benešově Tabulka 20: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Vlašimi Tabulka 21: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Voticích Tabulka 22: Počty klientů obce s rozšířenou působností Benešov Tabulka 23: Počty klientů sociálního odboru ve Vlašimi Tabulka 24: Počty klientů sociálního odboru ve Voticích Tabulka 25: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Benešov Tabulka 26: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Vlašim Tabulka 27: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Votice Tabulka 28: Kriminalita dětí a mládeže na území okresu Benešov za rok Tabulka 29: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P za územní jednotku Benešov Tabulka 30: Počet nově přiznaných průkazek v roce Tabulka 31: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P v jednotlivých městech Tabulka 32: Domovy důchodců na území okresu Benešov Tabulka 33: Domy s pečovatelskou službou na území okresu Benešov Tabulka 34: Pobytová zařízení pro zdravotně postižené Tabulka 35: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Benešov Tabulka 36: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Vlašim38 Tabulka 37: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Votice 38 Tabulka 38: Počet čekatelů na umístění za rok Tabulka 39: Pečovatelská služba

5 Tabulka 40: Pečovatelská služba počty ošetřovaných v roce Tabulka 41: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence Tabulka 42: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 93 tis. obyvatel Tabulka 43: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 93 tis. osob celkem Tabulka 44: Údaje vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a věku osob vyššího věku Tabulka 45: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu

6 1 Úvodní slovo Komunitní plánování sociálních služeb je obecně moderní metodou, která směřuje k zmapování současných sociálních služeb na okrese Benešov a směřuje ke zjišťování potřeb občanů a chybějících článků v systému sociálních služeb. Výsledkem by měly být služby, které by v rámci možností měly být kvalitnější, efektivnější, návazné a reagovat na potřeby v daném regionu. Nejde o vytvoření obrovského systému služeb, ale o vytvoření systému, který tu bude pro občany a bude jim užitečný a hlavně dosáhnou na něj v situacích, kdy ho budou potřebovat. Hlavním charakteristickým znakem komunitního plánování je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na partnerství, dialogu a vyjednávání a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní zejména obec nebo kraj, jako zadavatelé služby a dále poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a celá veřejnost. Celým procesem se prolíná spolupráce třech důležitých subjektů v oblasti sociálních služeb, a to veřejné samosprávy, poskytovatelů sociálních služeb a široké veřejnosti. Širokou veřejností pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb je myšlena nejen veřejnost jako taková, ale i uživatelé sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb je tedy procesem, který se nevytváří shora, ale od občanů, tedy od všech, kteří se k této tématice chtějí vyjádřit, ať již z důvodů, že jsou přímými uživateli sociálních služeb nebo se jich tato problematika dotýká, třeba zprostředkovaně. Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov probíhalo v partnerství tří obcí s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice. V rámci tohoto projektu bylo pokryto území celého bývalého okresu Benešov, což čítá zhruba území o 115 obcí. Tento přístup byl zvolen zejména z důvodu historického vývoje okresu a provázanosti sociálních služeb na tomto území a v neposlední řadě z důvodu udržitelnosti procesu. Přesto se často objevují názory, že se některých tato tématika netýká. Pravdou však je, že právě sociální služby jsou velmi těsně spojeny s každodenním životem člověka, neboť se váží na neodvratitelné životní události, jako je např. narození, stáří a stejně tak na neočekávané životní události, které se v životě každého ve větší či menší intenzitě objeví, a to např. krizové situace, obtížné životní situace, invalidita atd. Je tedy velmi důležité budovat sociální služby, které budou pro člověka, který je zrovna potřebuje, dostupné a efektivní. Pojďte je budovat společně, když ne třeba aktuálně pro svou potřebu, ale třeba pro solidaritu člověka s člověkem, s tím, který potřebuje pomoc sociálních služeb. 5

7 2 Proces zpracování KPSS 2.1 Metodologie zpracování KPSS Principy metody komunitního plánování Principy metody komunitního plánování vyjadřují hodnoty, které přináší metoda komunitního plánování a ke kterým je třeba se v praxi plánování sociálních služeb vztahovat. Hodnoty zachycené v principech odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Nově do sféry plánování sociálních služeb přináší: důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování, zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků do tvořivé práce, opakované ověřování závěrů s přáním lidí, důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i uskutečňování. Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. Princip rovnosti 1. Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. 2. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. 3. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (budoucích uživatelů). Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, je i sami zkoumat. Užitečný je i princip pozitivní diskriminace. Cílem pro uživatele je: Už nikdy o nás bez nás. Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro plánování rozvoje sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran. Princip dohody Výsledný plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany (viz princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí tj. dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. 6

8 Princip Vše je veřejné Plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v něm jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování jsou veřejnosti aktivně předávány. Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským imateriálním zdrojům. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip kompetence účastníků V řízení plánování sociálních služeb musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu Harmonogram procesu Příprava projektu Komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov byla zahájena v roce V průběhu května 2005 proběhlo veřejné setkání poskytovatelů sociálních služeb na území bývalého okresu Benešov a zástupců z řad zadavatelů. Došlo k představení záměru projektu Komunitního plánování sociálních služeb a tento záměr se shledal z pozitivním ohlasem a organizace přislíbily účast na projektu. Tento proces byl zahájen na základě několika podnětů subjektů působících v sociální oblasti i na základě podnětu Krajského úřadu Středočeského kraje. V přípravné fázi byl zpracován materiál 02_Popis akce.pdf dostupný nyní na webových stránkách projektu. Tento materiál byl zpracováván za účasti zadavatelů (tj. zástupců měst) a vybraných aktivních zástupců poskytovatelů sociálních služeb z regionu. Zpracováním bylo pověřeno oddělení regionálního rozvoje, které připravilo tento materiál pro podání žádosti o finanční podporu projektu. V této fázi projektu také došlo ke kontaktování potencionálních dodavatelů metodiky komunitního plánování sociálních služeb a zjištěné informace byly použity ve výše uvedeném materiálu. Po schválení projektu došlo k výběru dodavatele metodiky komunitního plánování sociálních služeb standardním způsobem výběrového řízení. Následně bylo provedeno výběrové řízení na obsazení pracovní pozice místního koordinátora komunitního plánování sociálních služeb a tří spolupracovníků pro jednotlivá města. Tato struktura pracovního týmu dokázala zabezpečit případnou nutnou zastupitelnost v pracovním týmu. 1 Metodiky pro plánování sociálních služeb, vzniklé v rámci projektu Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb 7

9 Následně byl proces komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov zahájen v červnu První komunitní plán sociálních služeb byl naplánován na květen Aktivity probíhaly v tomto horizontu: Tabulka 1: Harmonogram projektu zahájení KPSS vytvoření jednotného vizuálního stylu dotazníkové šetření pro širokou veřejnost dotazníkové šetření pro poskytovatele sociálních služeb dotazníkové šetření pro uživatele sociálních služeb setkání triády setkání spolupracovníků SWOT analýza systému sociálních služeb veřejné setkání Benešov veřejné setkání Vlašim veřejné setkání Votice socio-demografická analýza setkávání pracovních skupin Benešov setkávání pracovních skupin Vlašim setkávání pracovních skupin Votice tvorba dokumentu katalog poskytovatelů a webových stránek informování o průběhu procesu ROK 2006 ROK 2007 VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. 2.3 Organizační struktura V roce 2004 se zrodila myšlenka komunitě plánovat sociální služby v rámci území bývalého okresu Benešov. Začal postupně vznikat tým lidí, kteří se snažili uvést tuto myšlenku v život. Začali probíhat jednání mezi obcemi s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice. Po dohodě o partnerství těchto měst začala skupina složená z projektového specialisty Miroslava Babického DiS., a vedoucích odborů sociálních věcí a zdravotnictví jednotlivých měst s rozšířenou působností (Benešov, Vlašim a Votice), PhDr. Jožky Machačové, Bc. Pavly Kovalské a Ilony Benákové pracovat na přípravě samotného projektu, který se začal realizovat 1. června

10 Pro zahájení procesu vznikl tento tým lidí: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Benešov: PhDr. Jožka Machačová vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Zajišťovala organizaci a zpracování projektu v přípravné fázi, úzce spolupracovala se zástupci partnerů. Dohlížela na průběh projektu a předkládání hodnotících zpráv včetně závěrečné hodnotící zprávy. Průběžně informovala vedení partnerů. Vlašim: Bc. Pavla Kovalská vedoucí odboru sociálního a zdravotního Podílela se na přípravné fázi projektu. Při realizaci projektu působila jako spojovací článek s městem Vlašim. Dále se pak podílela na organizování veřejného setkání, pracovních skupin a aktivně se účastnila na jednotlivých činnostech spojených s realizací projektu připomínkování, sběr dat. Votice: Ladislava Trachtová vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí od do paní Ilona Benáková vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, (později vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí) Paní Ilona Benáková se podílela již na přípravě projektu. Dále se pak obě, pí. Ilona Benáková od do a pí. Ladislava Trachtová od do , působily jako spojovací článek s městem Votice. Dále se pak podílely na organizování veřejného setkání, pracovních skupin a aktivně se účastnily na jednotlivých činnostech spojených s realizací projektu připomínkování, sběr dat. Oddělení regionálního rozvoje Benešov Miroslav Babický, DiS. specialista projektové přípravy Zajišťoval organizaci a zpracování projektu v přípravné fázi a následně zabezpečoval výběrová řízení na dodavatele a na personální obsazení projektu. V realizační fázi spolupracoval s ostatními zástupci odborů žadatele a se zástupci partnerů. Po celou dobu projektu se podílel na jeho průběhu. Zajišťoval kontrolu činností, plnění ukazatelů a plnění plánu projektu z hlediska přidělených finančních zdrojů. Současně zpracovával a zajišťoval předkládání hodnotících zpráv včetně závěrečné hodnotící zprávy. Po ukončení projektu bude podporovat realizaci jednotlivých aktivit uvedených v prioritních oblastech, kapitola 6.1. Prioritní oblasti. Veronika Frauenterková místní koordinátor komunitního plánování sociálních služeb Zajišťovala každodenní činnost spojenou s komunitním plánování sociálních služeb. Zajišťování informační kampaně, formování pracovních skupin, sběr podkladů pro socio-demografickou analýzu a její zpracování, praktické zajištění všech dotazníkových akcí, sběr údajů, organizace setkávání Triády a pracovních skupin, facilitace jejich jednání, běžné administrativní práce, písemné zpracování všech výstupů z KPSS a archivace materiálů, příprava textů pro katalog sociálních služeb, příprava podkladů pro webové stránku v rámci oficiálních internetových stránek 9

11 města, kompletace dokumentu KPSS, organizační zajištění veřejných projednání KPSS, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy. Spolupracovníci: Petra Povolná pro region Benešov Lenka Švábová pro region Vlašim Jan Dlab pro region Votice Spolupracovníci se podíleli na realizaci dotazníkových šetření, veřejných setkání, setkávání pracovních skupin, přípravě katalogu poskytovatelů sociálních. Stejně tak přispívali svými postřehy a názory v připomínkování jednotlivých materiálů, které vznikaly v průběhu procesu komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov. Finanční odbor Linhartová Olga vedoucí finančního odboru města Benešov Město Benešov jako konečný uživatel zabezpečuje veškeré procesy, které jsou v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. Kancelář tajemnice Slaninová Zdeňka vedoucí personální agendy města Benešov V rámci projektu zajišťovala personální záležitosti projektu. Ostatní subjekty Činnost zpracování webových stránek probíhalo externím subjektem. Zpracování katalogu probíhalo z interních lidských zdrojů. Dodavatel metodického vedení projektu: Centrum pro komunitní práci střední Čechy: metodické vedení procesu zpracování socio-demografické analýzy za okres Benešov konzultace při tvorbě katalogu poskytovatelů sociálních služeb tvorba dotazníku a návrh jeho distribuce pro dotazníkové šetření zpracování komunitního plánu sociálních služeb konzultace při tvorbě a vedení pracovních skupin koordinace triády spolupráce při tvorbě informační kampaně vedení místního koordinátora komunitního plánování sociálních služeb Organizační struktura je nástroj pro zapojení všech účastníků. Partnerská města vynakládají finanční prostředky na zabezpečení sociálních služeb a zajišťují občanům jejich co nejširší nabídku. Partnerská města jsou iniciátory zahájení procesu KPSS na okrese Benešov a jsou jeho důležitou součástí. Dále jsou zde poskytovatelé sociálních služeb, kteří přinášejí znalosti ohledně problematiky jednotlivých služeb i ohledně samotného poskytování služeb, mají znalosti o uživatelích služeb, jejich potřebách a přinášejí do systému sociálních služeb na území okresu finanční prostředky z dalších národních i zahraničních zdrojů. Uživatelé služeb jsou dalšími 10

12 velmi důležitými členy partnerství. Jen uživatelé mohou nejlépe seznámit ostatní členy partnerství se svými potřebami a přáními v oblasti sociálních služeb, a proto jsou nepostradatelní. Důvodem pro zapojení veřejnosti do tvorby komunitního plánu sociálních služeb je jejich znalost místního prostředí. Široká veřejnost přináší zajímavé postřehy, nápady a nové pohledy. Organizační struktura na okrese Benešov Zastupitelstva měst Benešov, Vlašim a Votice Rady měst Benešov, Vlašim a Votice Triáda Místní koordinátor komunitního plánování Pracovní skupina Benešov Pracovní skupina Vlašim Pracovní skupina Votice 2.4 Triáda Složení Triády bylo stanoveno na základě principu partnerství zastoupení zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Zadavatelé: PhDr. Jožka Machačová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Benešov Bc. Pavla Kovalská, vedoucí odboru sociálního a zdravotního, Vlašim Ladislava Trachtová, vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí, Votice, od do paní Ilona Benáková Poskytovatelé: Ing. Pavlína Hradečná, o.s. Rytmus, Agentura pro podporované zaměstnávání, Benešov Dana Lučanová, Diakonie ČCE - středisko ve Vlašimi, Vlašim Jiřina Olmrová, o.s. Villa Vallila, Votice Veřejnost/uživatelé: Petra Povolná, Benešov/uživatel Veronika Havlová, Vlašim/veřejnost Helena Pěkná, Votice/uživatel Triáda realizovala tyto aktivity: monitorovala postup realizace projektu, připomínkovala závěry jednotlivých pracovních skupin, 11

13 dávala podněty k realizaci jednotlivých aktivit procesu podílela se na specifikaci zaměření pracovních skupin a stanovení priorit připomínkovala průběžné výsledky jednotlivých částí komunitního plánu sociálních služeb, schvalovala části komunitního plánu sociálních služeb 2.5 Pracovní skupiny V pracovních skupinách byl zastoupen zadavatel, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a široká veřejnost. Pracovní skupiny v průběhu procesu byly otevřené všem zájemcům. Pracovní skupiny pracovali na stanovení návrhu prioritních oblastí, jejich rozpracování do opatření a aktivit a vytipovávání realizátorů. Aktivitami pracovních skupin bylo rozpracování prioritních oblastí do opatření a aktivit. Těmito prioritními oblastmi byly: podpora rodiny a jejich blízkých plnohodnotný život pro zdravotně postižené pobytové služby pro seniory terénní služby sociální služby pro osoby v nepříznivé sociální situaci zaměstnávání znevýhodněných osob bezbariérovost mobilita Tabulka 2: Účastníci setkání pracovních skupin Datum Benešov Datum Vlašim Datum Votice Rok J.Marková L.Švábová J.Bažantová L.Králová M.Babický J.Košařová M.Rýdlová P.Kovalská M.Šustrová J.Machačová B.Ptáčková L.Kočí I.Benáková V.Frauenterková J.Petranová P.Povolná P.Kovalská V.Liška R.Matoušková Schůzka se B.Ptáčková D.Hronová nekonala V.Frauenterková 2007 V.Frauenterková J.Vaňková H.Machuldová 4.1. P.Kovalská L.Trachtová J.Marková V.Kofroňová J.Kocurová D.Čermáková J.Sátrová M.Vrzalová A.Králíčková M.Bělohlásková I.Benáková K.Roubych J.Srbová M.Kuželová H.Urbanová B.Ptáčková A.Čapková P.Povolná L.Němcová M.Chrpová J.Kukurová Z.Buchalová L.Šišková J.Machačová J.Ryndová F.Chrpa V.Frauenterková J.Beránková P.Kumšta J.Vzorná K.Roubych L.Kočí J.Roháčová V.Kružíková J.Petranová A.Syslová 2007 V.Frauenterková M.Vrzalová M.Syslová 9.1. L.Švábová J.Kocurová J.Smyková B.Ptáčková I.Benáková J.Svitáková L.Němcová 2007 V.Frauenterková Z.Bramborová M.Noháčová 2.1. L.Trachtová Z.Böhmová J.Ryndová S.Janoušová N.Stibůrková Z.Buchalová M.Vrzalová L.Hurtová K.Roubych J.Dlab Adamová J.Zajíčková J.Petranová 12

14 Pesetová V.Kružíková L.Kočí J.Machačová J.Zábranská V.Frauenterková P.Povolná P.Kovalská J.Homolková L.Švábová V.Frauenterková F.Chrpa V.Frauenterková D.Lučanová M.Chrpová L.Hurtová J.Zajíčková V.Liška I.Vlčková K.Roubych L.Trachtová J.Matoušková J.Ryndová J.Vaňková M.Šimůnková P.Doubrava D.Hronová J.Trusinová J.Beránková M.Vrzalová J.Machačová B.Ptáčková A.Hromadová Karel Roubech L.Švábová A.Čapková J.Zajíčková V.Frauenterková V.Frauenterková P.Hradečná 1.2. M. Průchová J.Počepický V.Frauenterková L.Švábová L.Šišková P.Povolná B.Ptáčková H.Pěkná J.Trusinová V.Havlová L.Trachtová J.Mažgútová P.Kovalská J.Bažantová H.Slámová V.Frauenterková J.Petranová A.Krchová 8.2. J.Zajíčková L.Kočí J.Machačová K.Roubych V.Frauenterková V.Frauenterková B.Ptáčková J.Počepický 6.2. E.Šindelářová J.Beránková S.Janoušová P.Pešoutová R.Broir J.Bažantová V.Frauenterková A. Krchová L.Trachtová J.Trusinová Z.Polčák J.Petranová P.Povolná J.Polčáková L.Kočí M.Šimůnková P.Kovalská V.Frauenterková L.Švábová V.Frauenterková L.Trachtová L.Švábová L.Šišková J.Zajíčková D.Hroníková K.Roubych F.Chrpa J.Machačová M.Chrpová J.Tulach A.Hromadová R.Tichovský J.Zajíčková V.Frauenterková M.Babický K.Roubych S.Janoušová V.Frauenterková 13

15 Analytická část procesu 3 Socio-demografická analýza okresu Benešov Sociálně-demografická analýza vznikla jako podkladový materiál pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb v okrese Benešov. Je rozdělena na dvě části. Na část demografickou a na část sociální. Demografická část popisuje současné demografické trendy okresu Benešov, a jeho nadřazených územních jednotek, jako je Středočeský kraj a celá Česká republika. Na základě projekce obyvatelstva ve výhledu do roku 2050 se snaží určit početní a strukturální charakteristiku obyvatelstva. 3.1 Okres Benešov kraj: Středočeský obce s rozšířenou působností: Benešov Vlašim Votice obce s pověřeným obecním úřadem: Benešov Sázava Týnec nad Sázavou Vlašim Votice Obr. č. 1: Mapa okresu, zdroj: http//mesta.obce.cz obce: Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Ctiboř, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řehenice, Řimovice, Šetějovice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Václavice, Veliš, Vodslivy, Vojkov, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov 14

16 3.1.1 Benešov 2 obec s rozšířenou působností (Benešov) obec s pověřeným obecním úřadem (Sázava, Týnec nad Sázavou) části obce: Baba, Bedrč, Benešov, Boušice, Buková Lhota, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice, Radíkovice, Úročnice, Vidlákova Lhota správní obvod obce s rozšířenou působností Benešov: Benešov, Bukovany, Bystřice, Čakov, Čerčany, Český Šternberk, Čtyřkoly, Divišov, Drahňovice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Lešany, Litichovice, Lštění, Maršovice, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Ostředek, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Přestavlky u Čerčan, Pyšely, Rabyně, Řehenice, Sázava, Soběhrdy, Stranný, Struhařov, Teplýšovice, Tisem, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Vodslivy, Vranov, Vysoký Újezd, Xaverov Vlašim obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem části obce: Bolina, Domašín, Hrazená Lhota, Nesperská Lhota, Polánka, Vlašim, Znosim správní obvod obce s rozšířenou působností Vlašim: Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Čechtice, Ctiboř, Děkanovice, Dolní Kralovice, Dunice, Hradiště, Hulice, Chlum, Chmelná, Javorník, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Křivsoudov, Kuňovice, Libež, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Miřetice, Mnichovice, Načeradec, Nemíž, Ostrov, Pavlovice, Pravonín, Psáře, Radošovice, Rataje, Řimovice, Šetějovice, Slověnice, Snět, Soutice, Strojetice, Studený, Tehov, Tichonice, Tomice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Vracovice, Všechlapy, Zdislavice Votice obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem části obce: Amerika, Beztahov, Bučovice, Budenín, Hory, Hostišov, Javor, Kaliště, Košovice, Lysá, Martinice, Mladoušov, Mysletice, Nazdice, Nezdice, Otradovice, Srbice, Střelítov, Větrov, Votice, Vranov, Zdeboř správní obvod obce s rozšířenou působností Votice: Červený Újezd, Heřmaničky, Jankov, Ješetice, Mezno, Miličín, Neustupov, Olbramovice, Ratměřice, Smilkov, Střezimíř, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Zvěstov 2 Zdroj: 15

17 3.1.4 Obecná charakteristika okresu Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje na předělu mezi střední a jižní částí Čech. Na západě sousedí s okresy Příbram a Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ, Kolín a Kutná Hora, na východě s okresem Havlíčkův Brod z kraje Vysočina, na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina), Tábor a Písek (kraj Jihočeský). Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou, nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (712 m n.m.). Část přirozených hranic okresu tvoří na severozápadě tok Vltavy až po Slapskou nádrž a z východní strany do Vltavy přitékající Sázava. Vybudováním Slapské přehrady na Vltavě a nádrže Švihov na Želivce změnila část těchto vodních toků zcela svůj charakter. Slapská vodní nádrž o ploše zhruba ha (při naplnění) představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve Středních Čechách. Nádrž Švihov o ploše ha slouží jako zásobárna pitné vody. Svojí rozlohou km2 zaujímá okres 2. místo ve Středočeském kraji a 13,8 % z jeho rozlohy. Hustotou osídlení 61 obyvatel na km 2 patří mezi nejméně osídlené okresy kraje. K 1. lednu 2004 náleželo do okresu Benešov 115 obcí, ve kterých žilo obyvatel, mužů a žen. V sedmi městech okresu Benešově, Vlašimi, Voticích, Týnci nad Sázavou, Sedlci-Prčicích, Bystřici a Sázavě žilo 52,2 % všech obyvatel, přičemž v největším městě Benešově počet obyvatel přesahuje 16 tisíc. Nad dvanáct tisíc obyvatel má Vlašim. Průměrný věk obyvatel okresu Benešov činil 39,7 roku, což odpovídá průměru kraje, hodnota indexu stáří 96,9 je vyšší než průměr kraje. Území okresu mělo dříve vysloveně zemědělský charakter. Dnes je okres v rámci kraje významným producentem brambor a obilovin. Významným hospodářským odvětvím je i lesní hospodářství. Postupné zprůmyslnění oblasti nastalo po roce 1960 a důležitým odvětvím ekonomické činnosti se stal i průmysl. Největší podíl patřil strojírenské, potravinářské, kovodělné a elektrotechnické výrobě. V současné době patří v okrese k největším zaměstnavatelům podniky Sklárny Kavalier, a.s. Sázava, Sellier & Bellot, a.s. ve Vlašimi, TRW Autoelektronika, s.r.o. v Benešově a RABBIT Trhový Štěpánov, a.s. Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních i vyšších škol. Střední odborné vzdělání lze získat v 8 školách, střední všeobecné vzdělání na gymnáziu v Benešově nebo Vlašimi. Jsou zde i 2 vyšší odborné školy, jedna se zemědělským zaměřením, absolventi druhé jsou diplomovanými očními techniky. Benešovsko představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části okresu Benešov se nachází chráněná krajinná oblast Blaník o rozloze ha. Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. Ve vyvážené harmonické krajině dominují Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice největší na okrese kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků. Národní přírodní rezervace Ve Studeném 2 km od města Sázavy má zachovány porosty pralesovitého charakteru. 16

18 K nejvýznamnějším kulturním památkám patří bezesporu zámek Konopiště. Patří k nejnavštěvovanějším v Čechách a jsou v něm umístěny významné uměleckohistorické sbírky, zbrojnice, v rozsáhlém parku sochy ze století. Dále je v okrese gotický hrad Český Šternberk, barokní zámek Jemniště, renesanční zámek Komorní Hrádek a zámek Líšno. Zámky jsou i v řadě dalších obcí, nachází se zde i řada kostelů a kaplí s nesmírnou historickou cenou. 3.2 Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 zaujímal okres Benešov 7. místo z okresů Středočeského kraje s počtem obyvatel a v celé České republice dokonce až 51. místo. V hustotě obyvatel na 1 km 2 se zařadil okres Benešov až na 11. místo ve Středočeském kraji, a to docela hluboko pod krajským průměrem, který byl 101,7 obyvatele na km 2, kdežto v okrese Benešov pouze 61,2 obyvatele na km 2. Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel ve městech a ostatních obcích podle správního vymezení obcí k obyvatelstvo celkem podíl na obyvatelstvu okresu v % (2001) okres Benešov z toho města: ,4 Benešov ,5 Bystřice ,2 Sázava ,0 Sedlec-Prčice ,2 Týnec nad Sázavou ,6 Vlašim ,2 Votice ,8 ostatní obce: ,6 Zdroj: Český statistický úřad Okres Benešov jako samostatný územní a správní celek, jak ho známe v dnešní podobě, vznikl v roce 1960 sloučením okresu Benešov a Vlašim a přičleněním dalších obcí z okresů Votice, Sedlčany, Ledeč nad Sázavou a Jílové. Ovšem od roku 1960 procházel neustálými změnami v počtu obcí, to je také jedno z vysvětlení změny počtu obyvatel v okrese. Obce, které přibyly tzv. meziokresní územní změnou jsou například Pyšely (1996) a Sázava (2000). K častým změnám docházelo i uvnitř hranic okresu. V průběhu sedmdesátých let docházelo k integraci obcí, takže v roce 1980 bylo na okrese celkem jen 76 obcí. Proti roku 1970 ubylo tedy 95 obcí, ale následně docházelo nejen k územním přesunům, ale i postupné dezintegraci 3. Před komunálními volbami v roce 1991 došlo k rozsáhlé dezintegraci, osamostatnilo se 25 obcí. V době Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v okrese Benešov 115 obcí a tento stav trvá dodnes. 3 dezintegrace = rozpad, rozklad, rozpolcení, rozdělení celku 17

19 Od Sedlec Prčice se všemi svými částmi již není součástí bývalého okresu Benešov. Tabulka 4: Vývoj počtu obcí v okrese Benešov počet obcí částí obcí obyvatel zdroj: Český statistický úřad Zajímavý je také vývoj počtu obyvatel ve městech a na vesnici. Trvalý odliv obyvatel venkovských obcí se začal ovšem v 90. letech zmírňovat. Oproti roku 1961, kdy ve venkovských obcích bydlelo 62,3 % obyvatel okresu, v roce 1970 to bylo 57,3 %, v roce 1980 už jen 50,7 %, při sčítání v roce 1991 poklesl podíl venkovského obyvatelstva o další téměř 3 procentní body na 47,9 %. Kdežto do roku 2001 se tento podíl snížil jen o 0,3 procentního bodu, takže podíl obyvatel ve venkovských obcích byl 47,6 %. V 90. letech došlo, na rozdíl od let předcházejících, k mírnému úbytku obyvatel ve městech. Ovšem počet obyvatel v jednotlivých městech se příliš nezměnil. Největší úbytek obyvatel zaznamenalo město Vlašim (-539), došlo zde k osamostatnění Řimovic, které původně patřily pod Vlašim, a největší přírůstek zaznamenalo město Benešov (+431). Pokud vývoj obyvatelstva v okrese Benešov shrneme v průběhu celého minulého století, došlo na tomto území k úbytku obyvatel, a to zhruba o jednu pětinu. V roce 1900 měl totiž okres Benešov v dnešních hranicích celkem obyvatel a od té doby, s výjimkou let 1970 a 1980, kdy počet obyvatel mírně vzrostl, pokračoval klesající trend počtu obyvatel až do roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání a počet obyvatel v okrese byl To znamená úbytek o obyvatele. 4 V letech se narodilo celkem 8571 dětí (téměř o 34,9 % méně, než v předchozím desetiletí), naproti tomu zemřelo celkem osob. Znamená to, že přirozený úbytek činil 2729 osob. V uvedeném období se do okresu přistěhovalo celkem 9854 osob a 9196 osob se z okresu vystěhovalo. Migrací došlo tedy k přírůstku obyvatel o 658 osob, ale v důsledku vysokého přirozeného úbytku došlo k celkovému úbytku obyvatel okresu. Nepříznivou skutečností je, že úbytek obyvatelstva přirozenou měnou je v podstatě trvalého charakteru, protože ani v jednom z posledních sledovaných deseti roků nebyl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. 5 Dlouhodobý trend poklesu úhrnné plodnosti pokračoval i v uplynulém desetiletí mezi sčítáními 1991 a Úhrnná plodnost 6 v okrese poklesla z 1,72 na jednu ženu na počátku 90. let na 1,17 na konci devadesátých let. V roce 2001 byla úhrnná plodnost ve Středočeském kraji 1,16 na jednu ženu, tzn. srovnatelná s okresem Benešov. 4 Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů Citace: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů úhrnná plodnost průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v průběhu jejího reprodukčního období 18

20 období Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 58 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ovšem ve vyšším věku postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám stále zvyšuje, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů. Počet žen ve věku nad 60 let je na okrese Benešov téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku. 7 Tabulka 5: Obyvatelstvo okresu Benešov podle pohlaví a základních věkových skupin v tom obyvatelstvo celkem podle pohlaví podle věkové skupiny muži % ženy % 0-14 % % 60 a více % Ø věk v letech , , , , ,4 37, , , , , ,8 36, , , , , ,9 36, , , , , ,2 39, , , , , ,2 --- Střed. kraj , , , , ,9 --- zdroj: Český statistický úřad Když porovnáme složení obyvatel podle základních věkových skupin, zjistíme, že k pozitivnímu nárůstu obyvatel ve věkové skupině 0-14 došlo v průběhu sedmdesátých let, ale ostatní roky už pro nárůst nebyly tak příznivé. Nárůst v sedmdesátých letech se rovněž projevil nárůstem obyvatel v produktivním věku v průběhu devadesátých let. Ovšem u věkové skupiny 0-14 došlo oproti roku 1991 v roce 2001 k poklesu o 5302 obyvatel, což na celkovém počtu obyvatel znamená pokles o 5,4 %. Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a především devadesátých let se projevuje stárnutím populace. Průměrný věk obyvatel se tak zvýšil z 37,3 let v roce 1970 na 39 let v roce 2001 a v roce 2004 až na 40 let. Došlo tedy ke zvýšení průměrného věku obyvatel od roku 1970 do roku 2004 o 2,7 roků. Průměrný věk mužů dosáhl podle České statistického úřadu v roce ,5 roku, průměrný věk žen byl o 2,9 roky vyšší. 7 Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů

21 Graf č. 1: Strom života okresu Benešov, muži ženy zdroj: Český statistický úřad Rodinný stav obyvatelstva I v tomto okrese se v posledních letech projevuje moderní trend v uzavírání manželství, který posunuje tento krok do pozdějšího věku a rovněž také zvyšující se procento nesezdaných párů. Podle údajů, které uvádí statistický úřad je mnohem více vdov, což potvrzuje předešlé výsledky o vyšší úmrtnosti mužů viz. Strom života okresu Benešov. Například v roce 2001 bylo ve věkové skupině 60 a více let 1019 ovdovělých mužů, kdežto ve stejné věkové skupině u žen bylo 5594 ovdovělých žen, což je 5,5krát více Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství Největší zastoupení obyvatel je české národnosti, a to 96,6 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou je národnost slovenská 0,8 %. U ostatních národností 20

22 nepřevyšuje jejich počet více než 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo 118 občanů, tj. 0,1 % z celkového počtu obyvatel. Je to pravděpodobně údaj podhodnocený, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české, nebo slovenské. Státní občanství České republiky má 99 % obyvatel. 8 Tabulka 6: Obyvatelstvo podle národnosti (rok 2001) počet obyvatel celkem z toho: česká slovenská 790 ukrajinská 212 polská 187 moravská 135 romská 118 vietnamská 117 maďarská 87 německá 68 ruská 53 slezská 7 řecká 2 ostatní nezjištěno 250 zdroj: Český statistický úřad Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov V oblasti vzdělání došlo ke zlepšení vzdělanostní úrovně. Oproti roku 1991, kdy při sčítání uvedlo obyvatele pouze základní vzdělání, došlo do roku 2001 k poklesu na obyvatele, což z celkového počtu obyvatel tvoří 24,6 % oproti předcházejícím 36,9 %. Především došlo ke zvýšení vzdělanostní úrovně u žen. V oblasti vysokoškolského vzdělání došlo u obyvatel k nárůstu o 1,5 procentního bodu mezi obdobím 1991 až Především ve vysokoškolských ekonomických oborech, kde došlo k nárůstu ze 7,1 % v roce 1991 na 14 % v roce Tabulka 7: Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání (rok 2001) počet celkem muži ženy celkem muži ženy obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské zdroj: Český statistický úřad 8 Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů

23 3.2.6 Ekonomická aktivita obyvatelstva Podle výsledků SLDB 2001 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel 51,3 %, míra ekonomické aktivity u mužů (69,6 %) i žen (52,8 %) byla pod průměrem kraje (ekonomická aktivita u mužů 70,5 % a u žen 54 %). Během devadesátých let klesl počet pracujících důchodců z 3,2 % z celkového počtu ekonomicky aktivních v roce 1991 na 1,7 % v roce 2001, což je téměř o polovinu. Dále došlo k poklesu osob na mateřské dovolené a to více než o 70 %. Počet osob hledajících zaměstnání se více jak ztrojnásobil. V důsledku horší věkové struktury proti roku 1991, výrazně poklesl podíl dětí, žáků, studentů, učňů a ostatních závislých osob z 27,5 % na 23,2 %. Tabulka 8: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity (rok 2001) v tom celkem (podíl v %) celkem muži ženy ekonomicky aktivní celkem ,8 51,3 v tom: pracující ,1 48,9 z toho: pracující důchodci ,2 1,7 osoby na mateřské dovolené ,0 0,9 hledající zaměstnání ,7 2,3 ekonomicky neaktivní celkem ,2 48,3 v tom: nepracující důchodci ,0 22,6 ostatní s vlastním zdrojem obživy ,1 1,3 děti, žáci, studenti, učni, závislé osoby ,5 23,2 osoby v domácnosti ,5 1,2 zdroj: Český statistický úřad Největší počet ekonomicky aktivních osob působil v průmyslu. Připadlo na něj 28,9 % ekonomicky aktivních, tento podíl měl v porovnání s předchozími lety mírně klesající tendenci. V zemědělství za posledních deset let klesl podíl pracujících přibližně o 14 procentních bodů až na 8,2 % z ekonomicky aktivních, ale i přesto je na okrese podíl ekonomicky aktivních v tomto odvětví druhý nejvyšší ve Středočeském kraji, první místo zaujímá okres Kutná Hora s 8,5 %. Stoupající podíl ekonomicky aktivních vykazuje terciální sféra. Relativně nejvyšší podíl žen pracuje v odvětvích školství, kultury, zdravotnictví a sociální činnosti. Podíl žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v těchto odvětvích přesahuje téměř 82 %. 9 v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené 22

24 Tabulka 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické aktivity (rok 2001) v tom celkem (podíl v %) celkem muži ženy ekonomicky aktivní celkem ,0 100,0 100,0 v odvětví: zemědělství a lesnictví ,4 22,4 8,2 průmysl ,4 33,1 28,9 stavebnictví ,5 7,4 9,8 obchod, stravování, ubytování ,9 9,1 13,4 doprava, pošty, telekomunikace ,8 2,7 7,0 sociální činnosti ,5 11,6 10,6 ostatní odvětví ,7 12,7 16,5 nezjištěné odvětví ,8 1,0 5,7 zdroj: Český statistický úřad Z celkového počtu zaměstnaných osob má druhé nebo další zaměstnání osob, to je 5,2 %. Žen s druhým nebo dalším zaměstnáním je 774. Mezi osobami s druhým nebo dalším zaměstnáním převažují samostatně činní, jichž je a podílí se na celkovém počtu téměř 62 %. Z celkového počtu zaměstnaných vyjíždí za prací mimo obec bydliště celkem osob, to je téměř polovina ze všech pracujících. Téměř 83 % z vyjíždějících mimo obec bydliště vyjíždí za zaměstnáním denně. 3.3 Bytová situace V roce 2001 při sčítání lidu, domů a bytů bylo v okrese Benešov zjištěno celkem domů. V těchto domech měl někdo trvalé bydliště nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Trvale obydlených z nich bylo (tedy 73,3 %) a neobydlených (tj. 26,7 %). Oproti roku 1991 se zvýšil počet domů o 1509, tj. o 5,9 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledek vysokého nárůstu neobydlených domů. Počet neobydlených domů vzrostl proti roku 1991 o domů, to znamená o téměř 30 %, zatímco počet obydlených domů přibližně o 1 % (156 domů) poklesl. Pokles trvale obydlených domů byl zaznamenán jak u rodinných, tak i u bytových domů. Tabulka 10: Základní údaje o domovním fondu (rok 2001) trvale obydlené domy trvale obydlené byty z toho z toho v domech celkem rodinné celkem bytové domy domy rodinných bytových zdroj: Český statistický úřad Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, nejvíce se na jejich celkovém počtu podílely rodinné domy (více než 97 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci domů, tj. 66,3 % z celkového počtu neobydlených domů. Zhruba 10 % neobydlených domů je obydleno přechodně, necelých 9 % 10 školství, kultura, zdravotnictví, sociální činnosti 23

25 neobydlených domů není způsobilých k bydlení a 3,4 % domů je neobydleno z důvodu přestavby. 3.4 Nezaměstnanost Okres Benešov patří do Středočeského kraje, který se řadí velikostí, počtem obcí i obyvatel mezi největší kraje České republiky. Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jako periferie Prahy) je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra, limitují rozvoj kraje. Pražská středočeská aglomerace, do níž spadá téměř 38 % obcí kraje s více než 46 % obyvatel, tvoří zázemí hlavního města. Středočeský kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje metropoli svůj rekreační potenciál. Intenzita sociálně-ekonomických vztahů je nejvíce ovlivněna dojížďkou za prací, která je z hlediska sociálně-geografické regionalizace nejfrekventovanějším pohybem (procesem) v území. 11 Ilustrace 1: Míra nezaměstnanosti v České republice k 30. září 2006 C H D C LB J N TP U L C L M O SM TU C V LT M B LN M E J C N A S O K V K L N B H K R K R A AB K O PU P S B E PY U O PZ TC R O K H C R P M P B B N SY H B PJ D O PE ZR PI B K TA K T J I ST TR B M J H B O P T C B C K ZN B V SU P V VY J E O L H O B R K M PR U H O P ZL N J VS O T K A FM M íra n e z a mě s t n a n o s t i (v % ) > 2 0 zdroj: Český statistický úřad Podle setřídění úřadů práce k 30. září 2006 byla míra nezaměstnanosti v okrese Benešov 3,9 %, oproti tomu v Praze 2,9 %. Nejlépe na tom byla Praha-východ s 2,3 %. Tato míra nezaměstnanosti znamená pro Benešov 6. místo mezi úřady práce v České republice. Meziměsíční přírůstek nezaměstnanosti byl 2,9 %, oproti tomu Praha má -0,9 %. Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo 21 úřadů práce největší nárůst byl v okresech Praha-západ (o 4,0 %), Benešov (o 2,9 %), Rakovník (o 2,7 %) a Brnovenkov (o 1,3 %)