Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Petra Chytilová

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2013 Petra Chytilová

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Vedlejší specializace: Finanční manažer Název diplomové práce: Inovace a konkurenceschopnost podniku Autorka diplomové práce: Bc. Petra Chytilová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Inovace a konkurenceschopnost podniku vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Olomouci dne 12. května 2013 Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mojí diplomové práce prof. Ing. Evě Kislingerové, CSc. za její vstřícný přístup a cenné rady při zpracování diplomové práce a Ing. Pelcovi, řediteli GZ Digital Media a.s. za poskytnuté materiály a informace o společnosti.

5 Název diplomové práce: Inovace a konkurenceschopnost podniku Abstrakt: Diplomová práce se zabývá otázkami inovací v českém podniku a jejich vlivem na vlastní konkurenceschopnost. Cílem práce v první části je definice pojmů : inovace, konkurenceschopnost a poptávka a jejich vzájemné vazby. Pozornost je věnována vlivům globálního superkonkurenčního a superturbulentního světa na konkurenceschopnost českých podniků. Ukazují se očekávané základní vývojové trendy světa. Druhá část práce charakterizuje český průmyslový podnik (GZ Digital Media, a.s.) a jeho vývojové tendence za uplynulé období. Analyzuje se vývoj jeho základních ukazatelů (rentabilita, aktivita a likvidita podniku) a kvantifikuje se předpověď možnosti jeho bankrotu (Altmanův index, IN 05). Na závěr se definují faktory dosavadní úspěšnosti podniku, mezi něž patří především jeho trvalá a intenzivní inovativnost a silný vliv výrazné osobnosti v managementu podniku. Klíčová slova: Inovace, konkurenceschopnost, poptávka, globální přístup /92

6 Title of diploma thesis: Innovation and business competitiveness Abstract: This thesis deals with issues related to innovation in the Czech company and their influence on their competitiveness. The aim of the work in the first part is the definition of terms: innovation, competitiveness and demand and their relationships. Attention is paid to the impacts of global competitive and turbulent world and the competitiveness of Czech companies. They show the expected basic trends of the world. The second part describes Czech industrial company (GZ Digital Media, Inc.) and its trends over the past year. It analyzes the development of the basic indicators (profitability, liquidity and business activity) and quantifies the prediction possibilities of bankrupt (Altman index, IN 05). Finally there are definitions of factors of the current success of the business, including its persistent and intense innovation and strong influence of leading figures in business management. Keywords: Innovation, competitiveness, demand, global access /92

7 Obsah 1 Úvod Teoretická část Inovace Pojem konkurenceschopnost Konkurenceschopnost podniku Konkurenceschopnost je podmínka přežití a rozvoje podniku Konkurenceschopnost malých a středních podniků Potenciál podniku Pilíře konkurenceschopnosti Porovnání konkurenceschopnosti ČR a ostatních států Klíčový význam poptávky Otázka první Otázka druhá Otázka třetí Otázka čtvrtá Otázka pátá Otázka šestá Otázka sedmá Koncepce podpory MSP podnikatelů na období let Strategická vize Globální a hlavní cíle Shrnutí Očekávaný vývoj světa a jeho trendy Praktická část Popis podniku Historie Média Produkty Základní charakteristika podniku Vlastnictví podniku Výrobní program /92

8 3.2.3 Metody managementu Technologie Kvalita Principy obchodní politiky Personální politika Zainteresovanost a vzdělanost pracovníků Životní prostředí, hygiena a bezpečnost práce Shrnutí Finanční analýza podniku Poměrové ukazatele Rok Bonitní a bankrotní modely Altmanův index Grünvaldův index Index bonity IN Shrnutí Závěr praktické části - faktory úspěchu Závěr Literatura Monografie Skripta, studie Články WWW stránky Přílohy Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Doplňkové tabulky /92

9 1 Úvod Pojmy inovace, konkurenceschopnost a poptávka jsem si vybrala proto, že právě tyto tři faktory, podle mého názoru, v dnešní době nejvýznamněji rozhodují o úspěšném rozvoji českých podniků. V první - teoretické části - jsem se pokusila o přesnou charakteristiku těchto výše zmíněných pojmů. Při zpracování diplomové práce jsem totiž zjistila, že tyto, tak často používané termíny, jsou chápány nejen laiky, ale často i ekonomickými odborníky různě. Proto jsem v rozličných zdrojích vyhledala jejich definice a vybrala ty z nich, se kterými jsem v dalším textu pracovala. Ukázalo se, že nepřesné chápání zmíněných termínů může vést až k velmi negativním důsledkům. V práci tuto skutečnost dokládám na příkladech, uvedených u popisu termínu poptávka a poukazuji zde, jak na podnikové úrovni, tak na mikroúrovni vedla nesprávná interpretace tohoto termínu až ke katastrofickým důsledkům. Konkrétní příklady jsem převzala z citované literatury. V další části se zabývám problematikou malých a středních podniků. Tato skutečnost byla donedávna nejen v ekonomické literatuře, ale i v hospodářské praxi dost opomíjena. Důraz se kladl spíše na rozvoj velkých, často až nadnárodních podniků, které byly pokládány za nositele nejvyšší produktivity a nejvýznamnějších inovací. Vývoj posledních let však ukázal, že z řady důvodů, které v práci uvádím, se právě malé a střední podniky mohou stát velmi významným nositelem inovací a růstu efektivity a být celosvětově konkurenceschopné. Při zpracování své práce jsem si více než dříve uvědomila, jak je v současné době svět globální a jak na naše české podniky působí vlivy rozvoje i regionů, které se nám dosud zdály velmi vzdálené a velmi málo jsme o nich věděli. V souladu s tématem své práce, zaměřeným na inovace a konkurenceschopnost, jsem se pokusila, v rámci svých možností, seznámit se s problematikou těch států, jejichž rozvoj naše podniky nejvíce ovlivňuje. Tyto vlivy jsem do obsahu své práce rámcově zahrnula /92

10 V druhé praktické a aplikační části práce - jsem se snažila popsat problematiku podniku, který se dokázal ze středního stát velkým a přitom si uchovat pozitivní rysy úspěšného středního podniku. Jde o podnik GZ Digital Media a.s. Stručně popisuji jeho vývoj od okamžiku založení až do konce roku 2012 (za rok 2013 ještě nejsou k dispozici podklady). Zaměřuji se na problémy jeho vysoké inovativnosti a konkurenceschopnosti /92

11 2 Teoretická část V této kapitole se budu zabývat popisem a definicemi slova inovace a konkurenceschopnost. Ráda bych, v zájmu definiční čistoty, tyto dva pojmy přesně vymezila, aby nedošlo k omylu při jejich používání. Nejdříve se zaměřím na inovace, díky kterým v současné době rapidně roste konkurenceschopnost podniku na trhu. Následně vymezím definice slova konkurenceschopnost podniku, která je v dnešním superturbulentním světě nezbytná a díky které se mnoho podniků rozvíjí nebo naopak zaniká. Rozhodně nesmím opomenout faktory (mikro a makroekonomické), které konkurenceschopnost ovlivňují. V poslední části této kapitoly se budu zabývat popisem konkurenceschopnosti v jednotlivých státech, současným stavem, srovnáváním České republiky v rámci EU či celého světa, dále prognózou vývoje světa a základními vývojovými trendy. 2.1 Inovace Přesná definice slova inovace (pocházející z latinského slova innovare obnovovat) je opět nejednoznačná a nespecifická. Podstatou tohoto slova je vždy nějaká změna, která má následně vliv na zlepšení kvality produktu či služby. Dle pyramidy znázorňující faktory konkurenceschopnosti, kterou uvidíte na obrázku č. 1 na straně 23, jsou inovace až na jejím vrcholu spolu se zkvalitňováním charakteristik podnikání. Je samozřejmé, že bez základů pyramidy (instituce, infrastruktura, aj.) by k inovačním aktivitám vůbec nemohlo dojít, avšak v dnešní době, kdy ostatní faktory jsou spíše externí, tento interní faktor může pomoci jednotlivým firmám na vrchol svého produkčního potenciálu. Inovace jsou nástrojem, díky kterému mohou i MSP obstát v konkurenci velkých firem, protože jsou schopny se více přizpůsobit individuálním požadavkům zákazníků. Ráda bych zdůraznila, že inovační aktivity úzce souvisí s přežitím podniku na globalizovaném trhu a s konkurenceschopností. Konkrétně se projevují v nepřetržitém procesu obnovování a zdokonalování produkce výrobků a služeb, výrobního procesu a ekonomického potenciálu podniků /92

12 Inovace vyjadřuje změnu a novinky, např. zavádění vědeckého a technického pokroku, nových druhů výrobků. V důsledku inovací dochází k úsporám práce a přírodních zdrojů. Inovace znamená zdokonalení či postupný vývoj daného produktu. [9] Dále postupně uvádím definice inovací konkrétních autorů. Za prvního autora, který se tímto tématem zabýval, bych považovala J.A.Schumpetera, který díky své teorii položil základy moderního přístupu k inovacím. V jeho podání jsou inovace spojeny s použitím nových kombinací, které vyústí v úplně nové věci, jejichž účelem je především zaplňování mezer na trhu. Schumpeterovi následníci již za inovace považují nejenom absolutní novinky ve světě, ale i relativní změny v rámci podniku. Existuje 5 případů, které vznikají díky prosazování nových kombinací: výroba nového statku nebo statku nové kvality, zavedení nové výrobní metody (základem nové výrobní metody nemusí být nový vědecký objev, může spočívat také v novém způsobu komerčního využívání statku), otevření nového trhu (bez ohledu na to, zda tento zdroj již předtím existoval nebo ne). získání nového zdroje surovin nebo polotovarů (bez ohledu na to, zda tento zdroj již předtím existoval nebo ne), uskutečnění nové organizace výroby nebo nového výrobního či obchodního seskupení. Za dalšího velmi známého odborníka v oblasti inovací je považován Peter F. Drucker, který inovace popisuje podobně jako J.A.Schumpeter. Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Mohou být prezentovány jako teoretická disciplína, které se lze naučit a které lze prakticky využívat. Podnikatelé musejí cílevědomě hledat zdroje inovací, to znamená změny a jejich symptomy, které jsou signálem příležitostí k úspěšným inovacím. A musejí znát a umět aplikovat principy úspěšných inovací. [11] Za zakladatele inovační teorie v Čechách patří František Valenta. V jehož pojetí jsou inovace chápány daleko obsáhleji než u Schumpetera. Inovace popisuje jako jakoukoliv změnu ve vnitřní struktuře výrobního organismu - tedy jakýkoli přechod od původního k novému stavu. Za nejznámější členění lze považovat vymezení řádů inovací. Hlavním rozlišovacím kritériem je vývojová vzdálenost tj. o kolik/ v jakém rozsahu se nový výrobek či služba liší /92

13 od původního. Jak lze vidět v tabulce č.1, řádů je celkem 11, včetně záporné inovace a inovace nultého řádu. První čtyři řády představují racionalizaci, tedy pouhé zlepšování stávajícího stavu. Zbytek reprezentuje kvalitativní změnu a inovace těchto řádů už je možno patentovat. Řád Označení Co se zachovává Co se mění Příklad -1 Degenerace Nic Úbytek vlastností Opotřebení 0 Regenerace Objekt Obnova vlastností Údržba, opravy RACIONALIZACE 1 Změna kvanta Všechny vlastnosti Četnost faktorů Další pracovní síly 2 Intenzita Kvality a propojení Rychlost operací Zvýšený posun pásu 3 Reorganizace Kvalitativní vlastnosti Dělba činností Přesuny operací 4 Kvalitativní Technologická Kvalita pro uživatele Vazba na jiné faktory adaptace konstrukce KVALITATIVNÍ INOVACE 5 Varianta Konstrukční řešení Dílčí kvalita Rychlejší stroj 6 Generace Konstrukční koncepce Konstrukční řešení Stroj s elektronikou 7 Druh Princip technologie Konstrukční koncepce Tryskový stav 8 Rod Příslušnost ke kmeni Princip technologie Netkaná textilie TECHNOLOGICKÁ PŘEVRAT - MIKROTECHNOLOGIE 9 Kmen Nic Přístup k přírodě Genová manipulace Tabulka 1 Řády inovací - zdroj: Heřman, J.: Průmyslové inovace. Praha; 2002 Podle toho, co se při těchto inovacích mění a co zůstává stejné, rozlišujeme jednotlivé řády. Inovace záporného řádu jsou vyvolány samovolnými degenerativními posuny. Inovace nultého řádu je způsobena návratem k původním vlastnostem, jedná se o obnovení původního stavu a žádné změny to nepřináší. Inovace prvního až čtvrtého řádu představují inovace, které se vztahují pouze k výrobnímu procesu a koncového uživatele se téměř nedotýkají a nemění se zde vlastnosti výrobku /92

14 o První řád představuje změnu pouze kvantitativní, jedná se o zapojení dalšího výrobního faktoru, bez zlepšení kvality výrobních operací. o Pokud zůstane stejné organizační uspořádání výroby a změní se intenzita jednotlivých operací, mluvíme o inovaci druhého řádu. o Inovace třetího řádu nastane tehdy, když se změní organizace výrobního procesu, ale zůstane stejné vzájemné přizpůsobení výrobních faktorů. o Poslední inovací, která patří do racionalizace, je inovace čtvrtého řádu, kdy se mění kvalitativní adaptace výrobních faktorů, např. snižováním pracnosti, nebo používáním speciálních přípravků. Zcela se zde mění kvalitativní stránka výrobního systému. Řešení tohoto řádu inovace je již možno patentovat, tvoří celkem 32 % z celkového množství patentovaných vynálezů. Uvedení na trh trvá v průměru 1 rok. Nejčastějšími inovacemi jsou kvalitativní změny, pátého a šestého řádu, nové varianty a generace, které se nejčastěji týkají samotného výrobku. V podstatě jde o kontinuální zdokonalování výrobního programu podniku. Nové varianty se v podniku objevují přibližně jednou za rok, nové generace jednou za 4 6 let. o Nové varianty stejné generace si zachovávají konstrukční řešení, od starších variant se liší např. snadnější obsluhou stroje, nebo vyšší produktivitou práce. Zvyšuje se zde tedy dílčí kvalita jedné nebo několika funkcí, především se zvyšují užitné funkce výrobku. Ve světové patentové bázi mají nejvyšší četnost, přibližně 45 % a jejich doba uvedení na trh je 1 5 let. o Nové generace stejného druhu se odlišuje od té starší změnou všech rozhodujících funkcí, jedná se tedy o zavedení úplně nového modelu výrobku při zachování konstrukční koncepce. Nové generace tvoří zhruba 20 % v patentové bázi a doba jejich uvedení na trh je 5 10 let. o Novým druhem stejného rodu označujeme inovace 7. řádu. V patentové bázi tvoří 4 % všech vynálezů a doba jejich uvedení na trh je přibližně 10 let. U tohoto řádu inovace se mění celková konstrukční koncepce jak u výrobku, tak u výrobního procesu. Zavádíme zde zcela nový druh výrobku při zachování principu, na kterém je založena jeho technologie. Inovace tohoto řádu je už označována jako radikální inovace, už se nejedná pouze o kontinuální zdokonalování. Při nástupu nového rodu výrobků se opouští od dosavadního principu technologie, tento řád reprezentuje ještě radikálnější inovace než bylo u předchozího řádu. V historii firmy se objevuje velice ojediněle /92

15 Inovací, která má nejvyšší vývojovou vzdálenost, je inovace devátého řádu, nový kmen. Mění se zde celý přístup k přírodě a nezůstává zachováno vůbec nic. Demonstruje to technologický převrat při nástupu mikrotechnologií a nanotechnologií ve dvacátém století, který člověku umožňuje přímé ovládání vnitřní struktury neživé a živé hmoty 1 Všechny dosud uvedené úvahy a definice naznačují, že jejich autoři měli na mysli především inovace výrobků. V současné době je však nutno inovace chápat komplexně, tj. jako změnu všech procesů souvisejících s podnikáním. Jde tedy o inovace metod managementu, marketingu, distribučních cest, personalistiky a dalších. To do jisté míry vyjadřuje aktualizovaná metodika Eurostatu z roku 2010, podle níž se za inovační/inovující/ podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou inovaci nebo procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační aktivity (technické inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické inovace.) Obrázek 1 - Everett Rogers, 1962 Diffusion of Innovations Everett Rogers ve své knize Diffusion of Innovations z roku 1964 definuje 5 stupňů inovačního procesu: Znalost - v této fázi je jedinec poprvé vystaven inovacím, o kterých však nic neví a nemá zájem si další informace hledat. 1 Převzato a upraveno z [12] /92

16 Přesvědčování - jedinec jeví o inovace zájem a aktivně vyhledává informace a detaily o inovacích. Rozhodnutí - jedinec má představu o změně a porovnává výhody a nevýhody využití inovací a rozhoduje se, zda inovaci přijmout nebo odmítnout. Nejtěžší na této fázi je se rozhodnout správně, protože toto rozhodnutí bývá nejčastěji individuální. Implementace - jedinec využívá inovace v různé míře v závislosti na dané situaci. Potvrzení - jedinec se rozhodne pokračovat v inovačním procesu. Dochází zde k vyhodnocení, zda jsou tyto inovace přínosné pro jedince či celou skupinu. V platné metodice mezinárodní příručky Oslo manuál 2005, která vznikla z podnětu OECD v roce 2005, můžeme najít rozsáhlý popis 4 druhů inovací. Na Českém statistickém úřadu je uveden jejich stručný popis, který jsem z této stránky převzala a upravila: ( Produktová inovace, kdy se charakteristiky či použití výrobků nebo služeb výrazně liší od předcházejícího produktu podniku. Zahrnují se zde pouze významné změny technických specifikací, komponentů a materiálu, zakomponovaného softwaru, uživatelské přístupnosti nebo ostatních funkčních charakteristik. Procesní inovace zahrnují nové nebo zdokonalené výrobní metody, dodavatelské či distribuční systémy. Zahrnují se sem významné změny specifických technik, vybavení a/nebo softwaru za účelem zdokonalení kvality, efektivnosti nebo flexibility produkce či dodavatelské činnosti nebo snížení ohrožení (zátěže) životního prostředí. Organizační inovace zahrnují významné změny podnikatelské praxe, organizace pracovních míst nebo vnějších vztahu s jinými podniky či institucemi s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti, jako např. kvalitu a efektivnost pracovních toků či včasnou reakci na příležitosti či krize. Organizační inovace obvykle zahrnují změny více částí dodavatelského řetězce a jsou méně závislé na technologiích jako inovace procesu. Marketingová inovace zahrnuje významné změny způsobu obchodování s výrobky a službami, včetně změn designu a obalu. Musí být využita v rámci podniku poprvé. Například: první využití marketingové metody product placement" na internetu pro jeden výrobek je považováno za inovaci, pro další výrobek či produktovou řadu již není považováno za inovaci (postrádá prvek novosti použití metody) /92

17 Podle mého názoru je v současné době jednou z nejvýznamnějších oblastí inovací oblast informačních a komunikačních technologií. Jejich využití může výrazně zvýšit výkonnost kteréhokoliv podniku, jak například v poslední době ukazuje využití sociálních sítí. Na Vysoké škole ekonomické funguje přímo pod vedením garanta Prof. J.Vebera vedlejší specializace s názvem Management inovací. Tato vedlejší specializace je charakterizována pro studenty a zájemce takto: Prakticky po celé stoleté novodobé období managementu jsou inovace vnímány jako důležitý faktor ovlivňující prosperitu firmy. Nic se na tom nemění v současnosti, navíc je zdůrazňováno, že pro-inovační kultura celé ekonomiky je důležitým faktorem její konkurenceschopnosti. Inovací soudobého managementu inovací je i širší pojetí inovací, které se nevztahuje jen k výrobkům, popř. technologiím jejich výroby, ale i všem podnikovým procesům a jejich řízení, ba dokonce i k aplikaci inovací v sektoru neziskových organizací a institucí veřejné a státní správy. Ačkoliv na první pohled se může zdát, že inovace mají jednoznačný vztah k technickým disciplínám a technicky zaměřeným školám, nemusí být tomu tak, značný prostor se nabízí na makro-ekonomické úrovni při rozhodování jak iniciovat a podporovat inovační aktivity, k různým analýzám jaké finanční zdroje jsou pro financování inovačních projektů nejvhodnější, k analýzám zahraničních zkušeností z této oblasti. Ještě širší možnosti pro rozhodování o finančních zdrojích, ze kterých mohou být financovány inovační projekty, nabízí podniková úroveň. Pro komerční úspěch inovací je nutné, aby inovační projekty byly na podnikové úrovni velmi dobře řízeny. Nelze pominout i úlohu ekonomů při hodnocení inovačních projektů v různých etapách jejich záměrů, ale i retrospektivně v podobě hodnocení efektivnosti post-inovačních projektů. [22] Když se na výše uvedený popis podíváme, vidíme, že jsou v něm shrnuty všechny základní a důležité informace, které jsem do větších detailů rozepisovala výše v této kapitole. Kromě technických inovací existují a jsou velmi důležité netechnické inovace, bez kterých by ani k těm technicky zaměřeným nemohlo dojít. Lidé se musí vzdělávat, aby mohli vytvářet nové myšlenky, které potom mohou použít pro zlepšování svého/firemního potenciálu. Na závěr této kapitoly bych ráda uvedla statistiku inovací, kterou jsem našla na Českém statistickém úřadu. Hlavním účelem této aktivity Evropské komise je zmapování inovačního /92

18 prostředí a inovačního potenciálu podniků v jednotlivých členských zemích EU. Nyní probíhá v rámci EU šetření o inovacích každé 2 roky s 3letým referenčním obdobím. Obrázek 2 - Statistika inovací z Zjištěné údaje slouží jednak potřebám orgánů EU při formování společné unijní politiky, podpory inovací a konkurenceschopnosti podniků a dále pak v jednotlivých členských zemích pro formulování národních inovačních strategií a podpory zvyšování konkurenceschopnosti národních podniků v mezinárodní soutěži. V členských zemích EU slouží tato statistika jako podklad pro rozhodování a srovnání již celé desetiletí. Na obrázku č.2 lze vidět, že inovační aktivity podniků byly v letech více využívány než v následujících dvou letech. Bohužel nelze zaznamenat žádný prudký růst inovačních aktivit, který by byl jistě žádoucí. Vzorem by nám mohla být Čína a další asijské státy, kde v uplynulých letech výrazně vzrostl počet patentů (v desítkách procent). Celkový podíl inovujících podniků se však neustále pohybuje kolem 50 %. Největší zastoupení mají podniky s netechnickou inovací (kolem 40 %) a poté s technickou inovací (36 %). Inovace týkající se produktů a procesů jsou již zastoupeny méně. 2.2 Pojem konkurenceschopnost Etymologický původ slova konkurenceschopnost je v latinském cumpetere. Sloveso petere je významem pro způsob provedení nějaké konkrétní aktivity. Protože význam tohoto slova není úplně přesně definovatelný, pokládám za účelné uvést více definic od různých autorů, kde ty nejzajímavější či nejpoužívanější jsou uvedeny níže /92

19 V naučném slovníku ABZ je popsána jako schopnost prosadit se v určitém oboru v porovnání s ostatními. RNDr. Ludvík Čichovský,CSc,MBA na svých stránkách uvádí velmi zajímavá shrnutí tohoto pojmu z hlediska oblastí, ve kterých může být používán. Ráda bych je zde vyjmenovala a tím upozornila na rozmanitost pojmu konkurenceschopnost. (Následující text je převzat a upraven z [8] ) 1. Schopnost zapojit se úspěšně do soutěže v tržním prostředí, přičemž je důraz kladen na slovo úspěšně a na místo, kde soutěž probíhá, tedy v tržním prostředí. Uvedené pojetí znamená, že konkurenceschopnost je vlastnost soutěžících, schopných zúčastnit se soutěže, v tržním prostředí. Logicky lze odvodit, že nekonkurenceschopnost je vlastnost neúspěšných soutěžících v tomto prostředí. 2. Označení absolutního vítěze soutěže, o kterém řekneme, že má vysokou konkurenceschopnost, zatímco poražení jsou nekonkurenceschopní. 3. Zatímco předchozí dvě pojetí byla vztažena jen na člověka, třetí pojetí je zobecněno na všechny živé organismy v rostlinné a živočišné říši, kdy se konkurenceschopnost realizuje ve vztahu kontaktů jedinců a druhů či jejich společenstev. Jde o tzv. konkurenceschopnost interferenční nebo také ve vztahu k nedostatkovému zdroji. 4. Konkurenceschopnost systémů v globalizovaném prostředí - Během evolučního vývoje (nezáleží na délce) vznikají systémy, kdy subjekty místo toho, aby soutěžily samostatně se s využitím vzájemných synergií, schopností a vrstvených slučují do nejrůznějších celků a systémů. Uvedené systémy pak jsou nositelem synergických tzv. soft externalit, tedy přínosů do soutěže v pojetí Marshallových externalit 2. Systém pak má konkurenceschopnost tehdy, pokud je schopný nejen efektivní existence, ale dosahuje úspěchu v soutěži zajišťující mu efektivní existenci a současně poskytuje přitom právě ony systémové přínosy pro členy systému. 5. Konkurenceschopnost podle Prof. Portera (poprvé uvedeno v r. 1994) je schopnost organizace produkující hodnoty čelit 5 hybným silám konkurence v konkurenčním prostředí, tj silám: 1/ odběratelů, 2/ dodavatelů, 3/ stávající konkurence v komoditě či odvětví, 4/ nově vstupujících subjektů a 5/ substitutů. V roce 2002 byly přidány 2 Marshall se na konci 19. století zabýval problematikou průmyslových okrsků, vztahy mezi lokalizací firem, ekonomickou efektivností firem v seskupení a užitkem z pozitivní externality vzniklé provázáním jejich činností /92

20 k tomuto pojetí ještě další 2 vektorové síly: 6/ přístupnosti a mobilizace informací a 7/ přístupnost k efektivním zdrojům (finančním, lidským, energetickým aj.). Tato schopnost je bipolární ve škále konkurenceschopný nekonkurenceschopný, při čemž mezi těmito okrajovými stupni existuje mnoho přechodových stupňů. 6. Konkurenceschopnost jako přitažlivost pro investory - Produkční konkurenceschopnost je definována jako schopnost začínající v bodě, kdy je ještě organizace schopná nabídnout na trhu takové zboží a služby, aby spotřebitelé byli ochotni je kupovat za předpokladu, že jsou schopni současně plnit i své finanční závazky. Pod tímto bodem je produkční schopnost již označována jako nekonkurenceschopnost. 7. Garelliho benchmarkiongová doktrína konkurenceschopnosti: Garelli jako tvůrce multikriteriálního hodnocení konkurenceschopnosti národů a států v definování konkurenceschopnosti používá jak kvantitativní ekonomické parametry míru růstu ale i prvky měkčí jako je hodnocení vlivu vzdělání, inovací a hodnotových systémů včetně regulačních opatření států a jejich společenství. V podstatě jde o benchmarking tedy o proces srovnávání ekonomických parametrů, neekonomických ukazatelů, regulačních mechanismů jednotlivých producentů, firem, regionů a států mezi sebou a s nejlepším jako světovým standardem ukazatele nebo parametru. Výsledkem je hodnocení ve škále nejlepší průměrný nejhorší. Kde však je hranice mezi konkurenceschopností a nekonkurence-schopností není logicky možné určit. 8. OECD definuje konkurenceschopnost jako schopnost korporací, odvětví, regiónů, národů a nadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjmů z výrobních faktorů a relativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci. 9. Laura D. Andrey Tyson předsedkyně ekonomických poradců prezidenta Clintona v roce 1994 prezentovala definici americké konkurenceschopnosti jako: Konkurenceschopnost je naše schopnost produkovat zboží a služby, které jsou schopné úspěšně projít testem mezinárodní produkční konkurence, při čemž se naši občané budou moci těšit z rostoucí a dlouhodobě udržitelné životní úrovně. 10. Delorsovo a EU pojetí konkurenceschopnosti: Konkurenceschopnost je schopnost země poskytovat svým občanům vysokou a stále rostoucí životní úroveň a zaměstnanost všem, kdo chtějí pracovat. 11. Osa Prosperity a konkurenceschopnost: Nadnárodní firmy operující v EU v roce 1996 prezentovaly na konferenci v Amsterodamu poprvé teorii Osy prosperity, kde /92

21 se objevuje pojem konkurenceschopnost. Osa prosperity (marketing inovace konkurenceschopnost prosperita) začíná marketingem a snaží se o jejich optimalizaci, pokračuje přes inovace, tedy hledání inovací generujících nové spektrum konkurenčních výhod v produktech, čímž se zvyšuje konkurenceschopnost jako pozice plnit zákazníkova očekávání a z těchto transakcí se generuje vyšší prosperita. 12. V roce 2004 na světovém ekonomickém fóru v Davosu byl poprvé prezentován Index globální konkurenceschopnosti, který porovnává na národní úrovni 90 indikátorů, z nichž 23 je statistických a 67 je auditorských, kdy hodnotitel určuje míru srovnání stavu se škálou kritéria. Státy tak mezi sebou soutěží v 90 ukazatelích o to, kdo je nejlepší, kdo horší, kdo průměrný a kdo podprůměrný a nejhorší. 13. V roce 2005 Světová banka představila svůj projekt nazvaný KAM Knowledge Assessment Matrix (World Bank, ), který ke konkurenceschopnosti států přistupuje tak, že nejprve hodnotí potenciál a využitelnost zdrojů pro dosažení konkurenčních výhod v jednotlivých státech a následně znalostně podložené konkurenční výhody ve 4 základních oblastech, tj. inovační výkonnost ve vztahu ke zvyšování kvality lidských zdrojů. Kombinace znalostní evoluce/revoluce směrem k vyšším typům marketingové, technologické, ekonomické, finanční IT aj. gramotnosti s globalizací tržní konkurence se projevuje vyšším příspěvkem do globálního hodnotového řetězce. A právě národní příspěvek do globálního hodnotového řetězce a business inteligence charakterizuje národní konkurenceschopnost. 14. Centrum výzkumu konkurenceschopnosti České republiky od roku 2007 začalo realizovat projekt empirického šetření konkurenceschopnosti podniků tak, že podniky vyplňují dotazník o svých aktivitách a takto získané údaje jsou databázově setříděny podle teritoriálního hlediska, právní formy, odvětví a velikosti. Vzniklé databáze, do kterých je zaneseno 2817 podniků v ČR, jsou statisticky zpracovány s využitím korelační, faktorové a benchmarkingové analýzy. Výsledky dávají obraz o konkurenceschopnosti českých firem z hlediska stanovení vlivu vnitřních a vnějších faktorů na konkurenceschopnost, která je vnímána jako hospodářská úspěšnost na trhu. Na Masarykově univerzitě v Brně pod Ekonomicko-správní fakultou funguje pod vedením Prof. Ladislava Blažka Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky V základním vymezení předmětu výzkumné činnosti je centrum koncipováno jako analytické /92

22 pracoviště zaměřené na aplikaci sociálně-vědních poznatků v oblasti konkurenční schopnosti při hodnocení jejích předpokladů a výsledků v České republice a jejích hospodářskopolitických implikací v návaznosti na plnění cílů Lisabonské strategie. Konkurenční schopnost je analyzována a hodnocena ve vztahu ke klíčovým podmínkám úspěšného přechodu na znalostně založenou ekonomiku na pozadí tendencí makroekonomického vývoje (růstové výkonnosti a stability) ČR v mezinárodním srovnání (v rámci EU-25). Analýza a hodnocení konkurenční schopnosti české ekonomiky se v uvedeném kontextu zaměřuje na tři vzájemně provázané kvalitativní faktory dlouhodobě udržitelné růstové výkonnosti a přístupy k jejich rozvoji. První faktor zahrnuje institucionální kvalitu podnikového prostředí, jako základní podmínky efektivního fungování podnikové sféry a rozvoje kvalitativně založených aktivit s dlouhodobým výnosem, tj. zejména investic do inovací a lidských zdrojů infrastrukturních předpokladů pro rozvoj inovací a lidských zdrojů. Druhý faktor zahrnuje zdroje a výsledky inovační výkonnosti jako základní podmínky rozvoje kvalitativně založené konkurenční výhody a kvalitativně (technologicky a kvalifikačně) náročných ekonomických aktivit. Třetí faktor zahrnuje kvalitu lidských zdrojů, která je podmínkou i odrazem úrovně inovační výkonnosti, zejména ve vztahu k nabídce vysokých a specializovaných kvalifikací a obecně ve vztahu ke schopnosti přizpůsobení pracovní síly stále rychleji se měnícím kvalifikačním nárokům. Dlouhodobě udržitelná růstová výkonnost v makroekonomicky stabilním rámci institucionálně zajištěném rámci je podmínkou a současně i odrazem kvalitativně založené konkurenční schopnosti domácí ekonomiky. Uvedené kvalitativní faktory jsou na úrovni současného poznání považovány za klíčové pro dlouhodobě udržitelnou růstovou výkonnost a konkurenceschopnost. [13] Prof. Kislingerová ve své knize Nová ekonomika říká: V souvislosti s rozvojem znalostní ekonomiky lze upozornit na tři propojené síly, které mění pravidla podnikání v jednotlivých zemích a jejich konkurenceschopnost. K nim patří v první řadě proces globalizace hospodářství. S globalizací úzce souvisí intenzivní budování a rozvoj mezinárodních sítí firem a neustálé posilování otevřenosti a propojenosti jednotlivých národních hospodářství. V neposlední řadě pak o intenzitu ve využívání informací a znalostí v daných procesech. Podle výše jmenované publikace se v rámci nové ekonomiky 3 národohospodářskou 3 Pojem nová ekonomika se velmi často používá v souvislosti se slovem znalostní, vzdělanostní a označuje stav kooperace spojený s vysokou mírou globalizace, přidaných hodnot a dalších atributů /92

23 konkurenční výhodou stává inovační potenciál, díky kterému dochází k obměně a tudíž lepší uplatnitelnosti produktů na trhu. Dalšími důležitými aspekty jsou: Vysoká přidaná hodnota pro zákazníky. Agilita firem, které se díky rychlým a účinným změnám dostaly do popředí (např. tzv. gazelí firmy v arabských zemích, typické svým velmi rychlým růstem). Informační a komunikační technologie, které pomohly zmenšit problém geografických vzdáleností. Omezení zprostředkovatelů, které snižuje náklady na distribuci a zvyšuje rychlost pohybu zboží a usnadňuje kontakt se zákazníky. Shrnutí Všechny výše uvedené definice konkurenceschopnosti pokládám za relevantní, domnívám se však, že pro praktické využití podnikovým managementem jsou příliš složité. Pravděpodobně lze význam tohoto slova shrnout do jedné věty. Konkurenceschopnost je schopnost jedince/podniku/skupiny při využití všech svých dostupných zdrojů prosadit se na trhu, udržet se v něm a dosáhnout přitom přiměřený zisk. Následně pomocí určitých ukazatelů můžeme tomuto slovu přiřadit číslo a porovnávat jednotlivé subjekty mezi sebou. 2.3 Konkurenceschopnost podniku V předchozí kapitole jsem se zabývala pojmem konkurenceschopnost v obecné rovině a z mnoha definic, které jsem našla a přečetla, jsem získala jednu, se kterou budu dále pracovat. V této kapitole již tento pojem použiji ve spojení s podnikem a nutností implementace tohoto slova do dlouhodobé strategie podniku Konkurenceschopnost je podmínka přežití a rozvoje podniku Z knihy Prof. Součka bych ráda na úvod vzala definici pojmu celosvětová konkurenceschopnost podniku: Pod pojmem celosvětová konkurenceschopnost zde rozumíme schopnost podniku získat zakázky na kterémkoliv světovém trhu (včetně trhu domácího), jinými slovy prosadit se na kterýkoliv světový trh, udržet se na něm a dosáhnout přitom přiměřený zisk, resp. uspokojující krycí příspěvek. Tato schopnost ovšem musí být dosažena tak, že zaměstnanci podniku pracují za podmínek, které jsou v místě lokality podniku běžné. Dostávají tedy platy a mzdy obvyklé v této lokalitě, pracují v pracovněprávním, bezpečnostněprávním i ekologickém režimu, který je v této lokalitě běžný. [7]. Dosažení /92

24 a hlavně udržení!! celosvětové konkurenceschopnosti je otázkou života a smrti podniku. K hodnocení celosvětové konkurenceschopnosti pak každý autor používá jiné ukazatele např. zisk, tržní hodnota podniku, podíl na trhu, rentabilita, likvidita, či měkké ukazatele jako podíl spokojených zaměstnanců, míra fluktuace zaměstnanců, počet zlepšovacích návrhů Konkurenceschopnost malých a středních podniků V dnešní době stojíme před otázkou, zda velké podniky díky svým výhodám, mezi které patří: snadné získávání úvěrů (díky své velkosti a postavení na trhu), úspory a výnosy z rozsahu, možnost vysokých rezerv pro případné výkyvy trhu, kvalitní zaměstnanci díky vyššímu platovému ohodnocení, obsáhlá znalostní základna, velké objemy produktů, vysoká vyjednávací síla, nepohltí a neznemožní podnikání malým a středním podnikům (dále jen MSP). Na základě výše vyjmenovaných benefitů velkých podniků bychom se měli zamyslet nad tím, v čem by MSP mohly být lepší než jejich velcí konkurenti. MSP jsou především schopny rychleji a pružněji reagovat na změny ve svém okolí. Může jít o změny spotřebitelského chování zákazníků, inovace vědeckotechnického rozvoje, objevení nových trhů a další změny, typické pro současnou superturbulentní dobu. Kromě toho průběh ekonomické krize koncem a začátkem tohoto desetiletí ukázal že, jsou MSP schopny lépe reagovat na krizové situace než podniky velké. Je to dáno tím, že majitelé MSP neprovádějí příliš riskantní finanční operace, investují s rozvahou, mají vytvořené finanční rezervy, managementy těchto podniků jsou lépe spjaty s pracovníky a naopak pracovníci si zachovávají vysokou loajalitu vůči podniku i v krizové situaci. MSP také lépe a pružněji reagují na vznikající mezery na trhu. Žádný podnik není schopen obsáhnout celý trh, nikdy neuspokojí všechny zákazníky, protože každý má jiné potřeby a představy o požadovaném produktu nebo službě. Proto vznikají mezery (výklenky) na trhu, kterých by MSP měl využít a specializovat se na prodej tohoto sortimentu. Tyto mezery jsou však dočasné Této mezery si všimnou i ostatní podniky a budou do tohoto výklenku /92

25 vstupovat do té doby, než se ekonomický zisk sníží na nulu. V současné době například vznikají zcela nové potřeby u stamiliónů obyvatel z nově vznikající střední třídy. Rovněž v Indii a dalších asijských státech vznikají celé nové segmenty poptávky. V Rusku vzniká téměř masová poptávka po plastických operacích. Mladá generace v celém světě požaduje zcela nové produkty, zejména z oblasti informačních a komunikačních technologií, či jiných služeb. Proto si každý podnik musí definovat své přednosti. Může jít například o: kvalitu (= odpovídá požadavkům zákazníka a respektuje platné normy a zákony), rychlost a schopnost rychlé reakce spolehlivost dodávky servis cenu.(základem by měl být target costing 4 [7] Žádný podnik ovšem nemůže dosáhnout dokonalosti ve všem a musí hledat účelnou kombinaci těchto vlastností tak, aby oslovil své zákazníky (např. McDonald s, Baťa, Nokia, Toyota). Z těchto úvah vychází teorie tzv. superproduktů. Superprodukt je produkt výrobek nebo služba), který má vlastnosti, které zákazník neočekával, vnímá je a je ochoten za ně zaplatit. [16]. Když se nad tím zamyslím, dá se říci, že v každé dobře byly všechny vynálezy superprodukty ať už to byla Edisonova žárovka, Fordův automobil, Baťovy boty či v dnešní době Steve Jobs a jeho úspěšný marketing. Z toho vyplývá zásadní definice: podnik se musí snažit být jedinečný, specifický, mít odvahu vstupovat do rizika Potenciál podniku Od tohoto mikroekonomického faktoru se odvíjí veškerá schopnost podniku obstát mezi konkurencí. Potenciál podniku bych definovala jako vnitřní kvalitu firmy, díky které 4 Jde o metodu, kde jsou náklady produktu odvozovány z budoucích (předpokládaných) tržních cen, tj. cen, o nichž očekáváme, že budou v okamžiku realizace dosažitelné na trhu. Při tvorbě cen proto nerozhoduje otázka za kolik budeme schopni produkt vyrobit (vytvořit), nýbrž otázka kolik náš produkt smí stát, aby byl v zájmových regionech v okamžiku jejich nabídky prodejný. Cílová cena, za níž produkt nabízíme, je proto odvozena od srovnání s konkurencí. [7] /92

26 pak může vytvářet konkurenceschopné produkty (čím vyšší úroveň, tím lepší výchozí pozice oproti konkurenci). Nejvýznamnější částí potenciálu podniku jsou v současné době jeho tzv. nehmotné faktory. Patří mezi ně především kvalifikace a kreativita pracovníků, pracovní morálka, produktivita, patenty, know-how, zákaznické vztahy, image podniku, Hmotné faktory budovy, půda a další nehrají již takovou roli jako dříve. V knize Prof. Z. Součka se píše o postupu a jednotlivých fázích, jak se hodnotí vnitřní potenciál podniku, které bych zde ráda uvedla: Fáze 1: vytipování parametrů, které budou hodnoceny. Určují se ty interní parametry, které mají základní význam pro vývoj budoucích hodnototvorných činností, tj, pro rozvoj podniku. Fáze 2: Hodnocení vývoje vytipovaných parametrů podniku v minulém období a jejich současný stav. Fáze 3: Srovnání vytipovaných parametrů s analogickými podniky (zejména konkurenty). Výsledkem je zjištění, co je silnou/slabou stránkou resp. specifickou předností podniku. Fáze 4: Zpracování závěrů o významu jednotlivých parametrů pro rozhodnutí o zaměření strategie. Fáze 5: Určení jaké hodnoty musí mít hodnocené parametry v budoucnosti, má-li podnik být celosvětově konkurenceschopný. Na základě vyhodnocení velikosti svého potenciálu by se pak podnik měl zaměřit na ta místa, která může zlepšovat a orientovat se na své přednosti. Díky tomu pak může být více konkurenceschopný Pilíře konkurenceschopnosti V této části na chvíli opustíme hodnocení konkurenceschopnosti z hlediska podniku a podívám se na tento pojem z hlediska státu. Hodnocení konkurenceschopnosti jednotlivých států je v současné době prováděno celou řadou institucí. Ze všech těchto hodnocení vyplývá, že podnikohospodářská sféra v České republice je z hlediska svého řízení na relativně dobré úrovni, avšak pořadí konkurenceschopnosti Česko republiky je negativně ovlivňováno fungováním vlády, justice a nesrozumitelnou a složitou legislativou. Tuto skutečnost lze doložit tím, že podnikohospodářská sféra dokázala po sociálně-politických změnách a ztrátě tzv. východních trhů po roce 1989 celkem rychle a pružně změnit své výrobní programy, /92

27 obrátit tok svých produktů z východu na západ, podstatně zvýšit efektivitu a osvojit si řadu nových manažerských metod. Cenová konkurenceschopnost Definice cenové konkurenceschopnosti podle M. Mejstříka zní takto: České firmy mohou mezinárodně konkurovat při dané kvalitě cenou nazvěme to cenovou konkurenceschopností [1] Podle mého názoru toto tvrzení obecně neplatí, protože součástí ceny jsou nezbytně mzdové náklady a při jejich současné hladině v České republice u mnoha možná většiny nelze v oblasti mzdových nákladů konkurovat s asijskými zeměmi. V nedávné době se tato skutečnost ukázala na krachu velkých Oděvních podniků Prostějov, které ještě nedávno byly největším oděvním podnikem ve střední a západní Evropě. Cenově konkurenceschopné jsou pouze vybrané skupiny českých výrobků. Patří mezi ně například výrobky produkované na robotizovaných pracovištích, kde přímé mzdové náklady jsou minimální. Příkladem může být podnik ALCAN STROJMENTAL vyrábějící hliníkové výkovky pro západoevropské špičkové automobilky. Dalším příkladem mohou být některé podniky, které dokáží produkovat zcela unikátní výrobky jako například radar schopný identifikovat i tzv. neviditelná letadla (výrobky Tamara, Vera a její nástupci). Cenová konkurenceschopnost je důležitým ukazatelem pro malou otevřenou ekonomiku s vlastní měnou a volně plovoucím kursem. Případné oslabení měny či udržení růstu nákladů na mzdy v souladu s produktivitou může pomoci domácím firmám rozšířit jejich podíl na světovém trhu, zvyšuje atraktivitu země z hlediska umístění výroby a podporuje tak ekonomický růst. Cenová konkurenceschopnost české ekonomiky vůči ostatním zemím je měřena reálným efektivním měnovým kursem (REER). Další měření je možné přes Lafay index (Lafay, 1992), případně lze použít Krugmanův specializační index (Krugman, 1991), anebo Balassovu projevenou komparativní výhodu (Balassa, Bela, 1965). [1] REER v sobě zahrnuje vývoj jednotkových pracovních nákladů vzhledem k zahraničí, včetně vývoje vlastního směnného kurzu. Díky tomu konkurenceschopnost můžeme vyjádřit jedním číslem. Do výpočtu se také zahrnuje produktivita práce, protože z produkční funkce odvozujeme funkci nákladovou. Necenová konkurenceschopnost /92

28 Bohužel ne všechny faktory mající vliv na konkurenceschopnost lze vyjádřit jedním souhrnným číslem tak, jako cenovou konkurenceschopnost. V případě, že firma přestává mít komparativní výhodu z hlediska cen, lze tento nedostatek nahradit jinými necenovými faktory. Dle Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) se Index globální konkurenceschopnosti (WEF GCI Index) skládá z 12 pilířů konkurenceschopnosti: 1. Základní požadavky pro rozvoj založené na vývoji faktorů a. Instituce b. Infrastruktura c. Makroekonomické prostředí d. Zdraví a základní vzdělání 2. Předpoklady pro rozvoj založený na růstu efektivnosti a. Vyšší vzdělávání a výcvik b. Efektivnost trhu se zbožím a službami c. Efektivnost trhu práce d. Rozvoj finančního trhu e. Technologická připravenost f. Velikost trhu 3. Klíčové předpoklady pro růst založený na inovacích a intelektuální kultivaci a. Zkvalitňování charakteristik podnikání b. Inovace [1] /92

29 Obrázek 3 - Zjednodušená pyramida pro Českou republiku dle Global competitiveness index za rok Když se podíváme na pyramidu na obrázku č.3, můžeme vidět, že bez základních stavebních faktorů jako je infrastruktura či instituce by stát a vlastně i podnik vůbec nemohl rozvíjet faktory efektivní a inovační. V následující části bych se pokusila více dopodrobna rozepsat některé důležité pilíře. Instituce Do tohoto pilíře se zahrnuje exekutiva, justice (včetně obchodního a občanského práva) a legislativa. Tvoří, jak lze vidět na obrázku č.3, základní stavební kámen celé pyramidy. V dnešní době, kdy dochází ke zrychlování všech procesů, by veřejné instituce měly být velmi flexibilní a podporovat rozvoj inovací a podnikání. Mezi klíčové problémy v dané oblasti v rámci České republiky patří: Vlastnická práva Etika a korupce Nedovolené ovlivňování Neefektivní vládnutí /92

30 Bezpečnost policie a důvěra veřejnosti Korporátní etika Korporátní odpovědnost Nakládání s veřejnými prostředky [1] Díky těmto a dalším problémům, jako neprůhlednost státních zakázek, zastaralé právní úpravy základních vztahů, problémy ve fungování vlastnických práv, klientelismus, korupce, ilegální aktivity, přemíra regulace a na druhou stranu nedostatečná kontrola, neefektivní komunikace mezi veřejnými institucemi a veřejností, se české podniky potýkají s problémy, díky kterým se zpomaluje jejich růst a efektivnost. Mezi základní cíle, ke kterým by měly instituce směřovat v oblasti konkurenceschopnosti patří tyto: Odstranění nadměrné a špatné regulace a modernizace práva Reforma veřejných institucí Zrychlení vymáhání práva Posílení pozice ČR na mezinárodní úrovni Ostatní opatření (modernizace právních předpisů, opatření proti korupci, ) [1] Vzdělanost Na čem stojí každý podnik, ať už živnost nebo korporace? na lidech! Zde se hodí citát od Tomáše Baťi: Továrna bez lidí je jen hromada železa a cihel. Proto s růstem vzdělanosti a znalostní základny zaměstnanců i zaměstnavatelů roste produktivita práce. To je doprovázeno růstem inovací, snižováním nákladů. Podnik roste a stává se rychleji konkurenceschopným. Proto by mělo být v zájmu každého podnikatele, aby najímal a vzdělával své pracovníky i sám sebe. Vyspělé země se musí trochu zajímat o rostoucí vzdělanost a kvalitní vzdělávací systém, aby rostla produktivita a HDP a stát se tudíž stával více konkurenceschopnější vůči ostatním státům. Technologická připravenost V současné době se do centra pozornosti dostávají nanotechnologie, biotechnologie a hlavně informační a komunikační technologie. Proto klíčovou roli hraje připravenost země a podniků na využití těchto nových a inovovaných technologií, na kterých jsou systémy s vysokou přidanou hodnotou založeny. Měly by se zaměřovat na inovace interních procesů a následné zvyšování výkonnosti /92

31 Zkvalitňování charakteristik podnikání Do tohoto pilíře můžeme zahrnout mnoho charakteristik např. kvalitu a kvantitu místních dodavatelů, marketing, originální inovace, mezinárodní distribuci, kvalitnější výrobní proces, zboží a další oblasti rozvoje podnikání. Jak lze vidět na obrázku č.4, s růstem HDP by se státy měly zaměřovat na nové oblasti rozvoje podnikání. V rozvojových zemích by se měly zaměřit na vytváření základních podmínek pro fungování trhu. Země s vyšším HDP by měly nastolit nákladově efektivní ekonomiku. Ve vyspělých zemích, mezi které se řadí i Česká republika, k dosažení ekonomického růstu je nutné rozšiřovat a plně využívat inovační potenciál. Obrázek 4 - Schéma mixu rozvoje založeného na rozvoji faktorů, na jejich efektivnosti a na inovacích. Zdroj: [1] autoři v návaznosti na strukturu GCI WEF /92

32 Porovnání ČR z hlediska jednotlivých pilířů Obrázek 5 - Global Competitiveness Index pro ČR. Zdroj: World Economic Forum Na obrázku č.5 lze vidět postavení ČR v rámci jednotlivých faktorů v roce Ze sloupce pořadí lze vyčíst, že ze 139 sledovaných zemí se celkově v jednotlivých skupinách faktorů pohybujeme v první třetině, bohužel v rámci prvního pilíře institucí jsme až v polovině. Vedle na spider grafu lze vidět srovnání ČR v rámci průměrně rostoucí ekonomiky, kde se pohybujeme na hranici či pod její hranicí. To mě přivádí na myšlenku, že by se firmy měly začít více přizpůsobovat světovým trendům (např. informatizace, genetizace, miniaturizace, ekologizace). Vzhledem k špatnému hodnocení České republiky v oblasti institucí by mělo dojít k podstatné změně v legislativě, zejména pokud jde o její zjednodušení a zpřehlednění (viz. přílepky k zákonům). Podstatně by se také měl zdokonalit boj s korupcí a měly by se změnit přístupy manažerů k jejímu využívaní. Myslím si, že zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky by mělo být v jejím samotném zájmu a měly by se o tuto problematiku více zajímat všechny její instituce parlament, vláda, ministerstva, soudy, police a samozřejmě i podniky.

33 2.4 Porovnání konkurenceschopnosti ČR a ostatních států Prof. Blažek na svém serveru říká: Česká republika vykazuje značné zaostávání za většinou stávajících členských zemí EU a v souhrnu dlouhodobě nižší růstovou výkonnost ve srovnání s ostatními přistupujícími tranzitivními zeměmi, navíc ve fázích oživení provázenou i prohlubující se makroekonomickou nerovnováhou (v podobě narůstajících deficitů veřejných financí a běžného účtu platební bilance). Příčinou tohoto stavu není jen rozsah adekvátních zdrojů pro růst konkurenceschopnosti, ale jejich rozložení, jehož změna je blokována neadekvátním institucionálním uspořádáním. Změna tohoto stavu vyžaduje dlouhodobě zaměřenou a koordinovanou hospodářsko-politickou podporu, jejíž účinnost je současně rozhodující měrou závislá na kvalitě objektivní analýzy stávajícího stavu i vývojových trendů v jednotlivých oblastech. [13] Prof. M.Mejstřík ve svém Rámci strategie konkurenceschopnosti píše, že v roce 2005 přijala vláda historicky první dlouhodobější Strategii hospodářského růstu ČR na léta , která Českou republiku směřovala na znalostně-technologické centrum Evropy s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností. Cílem této strategie bylo významným způsobem přiblížit ČR ekonomické úrovni hospodářsky vyspělých zemí EU při respektování principů udržitelného rozvoje. Měřeno ukazatelem HDP na jednoho obyvatele tento cíl kvantifikovala tak, že je v silách země dosáhnout v roce 2013 průměru EU. [1]. Přestože tento materiál velmi dobře identifikoval řadu závažných problémů, nedokázal vyvolat odezvu k jejich řešení. Protože se neustále zadlužujeme (jak píše v předchozím odstavci Prof. Blažek), i když se v posledních letech toto nadměrné zadlužování zastavilo, může se Česká republika jen uklidňovat tím, že se zhoršuje situace i v ostatních zemích Eurozóny (hlavně na jihu) a východní Evropy /92

34 Obrázek 6 - Hrubé národní úspory , zdroj: [1] Na obrázku č.6 vidíme, jak se Česká republika v ukazateli hrubého národního důchodu 5 pohybuje nad průměrem Evropské unie. Je zde také vidět, jak se Řeckou celou dobu pohybuje hluboko pod tímto průměrem a ukazatel neustále klesá až na rok 2010, kdy mírně roste. Důvodem byl nekvalitní hospodářský růst V ukazateli HDP Řecko rostlo více než Česká republika, avšak jeho růst nebyl zapříčiněn úsporami, ale půjčkami. Samozřejmě že růst, který je založen na půjčkách není dlouhodobě udržitelný, o čemž náš přesvědčila velká řecká dluhová krize (která započala v letech 2009, 2010 a pokračuje dodnes, kdy je schodek státního rozpočtu 8,1 % HPD a nezaměstnanost kolem 30 %) Když se podíváme na produktivitu práce (která také odráží přidanou hodnotu), Česká republika se pohybuje v průměru na 50 % vyspělých zemí Eurozóny viz obrázek č.7. Obrázek 7 - Produktivita v roce 2009, zdroj [1] 5 Je to ta část hrubého národního disponibilního důchodu, který může být použit na investice a ne na spotřebu /92

35 Důvodem, proč jsem v předchozím odstavci srovnávala Řecko a Českou republiku vyplývá z obrázku č.8, kde je znázorněna úroveň zemí měřená tzv. Human development index (HDI) Tento index je používán Organizací spojených národů a představuje nový způsob měření rozvoje zemí a to na základě kombinace ukazatelů hlavními jsou střední délka života, vzdělání a příjmy (celkem se počet kritérií pohybuje kolem 100). Tato zpráva je vždy vydávána zpětně po dvou letech, až jsou známy definitivní statistické údaje jednotlivých zemí. V tomto žebříčku jsou pak země rozděleny do 4 skupin: země s velmi vysokou úrovní lidského rozvoje, země s vysokou úrovní lidského rozvoje, země se střední úrovní lidského rozvoje, země s nízkou úrovní lidského rozvoje. Na obrázku č.8 lze vidět, že se Česká republika v roce 2010 pohybovala v první oblastí - zemí s velmi vysokou úrovní lidského rozvoje, a to na 28.místě a právě paradoxem je Řecko, které je hned za ní, přestože jak jsem psala výše, jeho HND je velmi pod úrovní EU a nezaměstnanost se pohybovala kolem 12 % s rostoucí tendencí. Obrázek 8 - Human development index 2010, zdroj: [17] /92

36 2.5 Klíčový význam poptávky Poptávka má pro jakoukoliv instituci klíčový význam. Neexistuje-li poptávka po výstupech jeho aktivit, nemá tato instituce nárok na existenci. Přes tento klíčový význam poptávky pro rozvoj jakékoliv instituce je poptávka v nejrůznějších encyklopediích a odborných učebnicích definována různě a poměrně neurčitě. Obecně je poptávka definována jako vyjádření zájmu spotřebitele o množství a sortiment zboží. Je regulována cenou, kterou musí spotřebitel za požadované zboží zaplatit. Pro podnikového manažera je však tato definice příliš obecná. Manažer musí pracovat s podstatně členěnými kategoriemi, které jsou definovány dále. Rozdíly mezi těmito kategoriemi je nutno důsledně rozlišovat. Nepochopení rozdílu může vést ke katastrofálním důsledkům. Potenciální poptávka je tvořena všemi spotřebiteli, kteří v daném regionu projevují v daném regionu zájem o koupi určitého produktu (výrobku nebo služby). Dostupná poptávka je část potenciální poptávky, tvořená potencionálními spotřebiteli, kteří mají nejen zájem, ale i dostatečné finanční zdroje a přístup k určité tržní nabídce. Obsluhovaná nebo-li cílená poptávka je ta část dostupné poptávky, o kterou se podnik rozhodl usilovat. Představuje tedy celkové množství, které může koupit určitá skupina (segment) spotřebitelů v určitém regionu, v určité době, v určitém marketingovém okolí a při určité marketingové činnosti podniku. Při úvahách o poptávce se musí brát v úvahu všechny tři skupiny poptávky. Jejich nedostatečné rozlišení může vést k velmi negativním důsledkům. Poptávka potenciální, dostupná a cílená se dále člení na tyto skupiny: Poptávka současná (někdy označovaná jako normální či běžná ) a Poptávka strategická (nebo-li budoucí ). Strategickou poptávku je ještě nutné rozdělit na další dvě skupiny: o Poptávka autonomní tj. taková, která vznikne bez aktivní snahy podniku /92

37 o Poptávka aktivně vyvolaná tj, taková, kterou podnik vyvolá svými aktivitami. Lze ji ještě rozdělit na dvě skupiny. Jsou to: Poptávka na nové produkty (výrobky nebo služby) a Poptávka na nových trzích. Rozlišení těchto skupin poptávky je velmi důležité, i když hranice mezi nimi nejsou zcela ostré. Dále uvedu několik příkladů. První dva z nich jsem převzala z literatury. Příklad č.1 Před několika lety vznikl v České republice záměr vyrábět laserové zubní vrtačky. Jejich vývoj a uvedení do provozu by si vyžádalo vysoké náklady (ve stamiliónech). Proto byl proveden výzkum poptávky. Použila se běžná dotazníková metoda založená na položení této otázky Koupíte si přístroj za stanovanou cenu? - určitě ano, určitě ne, spíše ano, spíše ne Byli osloveni prakticky všichni zubní lékaři - tehdy asi 6 tisíc). Výsledek byl jednoznačný. Téměř všichni sdělili, že si vrtačku koupí určitě ano nebo spíše ano. Hlubší prozkoumání problému poptávky však ukázalo zcela jiné výsledky. Ukázalo se totiž, že laserová vrtačka nemá takové parametry, jaké se původně předpokládaly a nemá takové specifické přednosti, které by opravňovaly její poměrně vysokou cenu a eliminovaly její nevýhody (obavy lékařů i pacientů z této metody, nemožnost ošetřovat amalgánové plomby a tudíž nutnost duplicitního vybavení ordinace, náklady na zaškolení lékařů, personálu, atd.), Výsledky průzkumu poptávky provedeny neadekvátní metodou vedly k nesprávným závěrům a mohly vyvolat značné ztráty. Projekt zkolaboval. [7] Příklad č.2 Jeden významný český podnik disponující velkými finančními rezervami se rozhodl diverzifikovat své aktivity do zcela nového oboru. Velmi správně se orientoval na zavedení výroby dvou vědeckých přístrojů. Jeden z nich byl vyvinut na jednom českém špičkovém vědeckovýzkumném pracovišti. Šlo o unikátní přístroj dosahujících světových parametrů. Cena každého přístroje se předpokládala v řádu několika miliónů Kč. Úspěch se zprvu zdál nesporný a zcela jistý. Realizace však narazila na značné problémy. Poptávka v České republice však činila asi pět kusů. Předpokládalo se však, že poptávka v zahraničí bude /92

38 představovat desítky až stovky kusů, což by znamenalo tržby ve výši stovek miliónů, možná i miliard Kč. Zisk se očekával vysoký, protože materiálové a ostatní výrobní náklady byly velmi nízké a základní hodnota přístroje spočívala v know-how, respektive inovačním řešení, tedy ve znalostech českých vědců. Při detailním zpracování predikce poptávky se však ukázala celá složitost této problematiky. Při pokusu uvést výrobek na trh vznikly tyto problémy: Podnik dosud v daném oboru nepodnikal a vstoupil na trh jako zcela nový hráč, poznamenaný navíc stigmatem východoevropského výrobce. Vstoupil by tak do konkurence s vysoce renomovanými světovými společnostmi. K tomu, aby se uvedl na trh, musel by alespoň několika (kolem deseti) významným potencionálním zákazníkům poskytnout nejméně na jeden až dva roky daný přístroj zdarma do užívání a zajistit jeho dokonalý servis (využití 24 hodin denně, absolutně bezporuchový provoz). To by vyžadovalo aspoň 100 miliónovou investici do zdarma poskytnutých přístrojů plus vysoké náklady na servis. Potenciální konkurenci byli současně dodavateli celých souborů příbuzných přístrojů používaných u potenciálních zákazníků (převážně nemocnic). Uživatelé byli už na tyto značky (respektive dodavatelské firmy) zvyklí, měli trvalé kontakty s jejich pracovníky, možná byli i jinak zainteresování na existenci těchto vazeb. Servis daných přístrojů konkurenti poskytovali souběžně s množstvím jejich jiných, již instalovaných přístrojů, čímž se servis velmi zlevnil. Po dokonalém zvážení všech těchto skutečností se došlo k závěru, že reálná (tzv. dostupná respektive i cílená) poptávka na dané výrobky ve skutečnosti neexistuje. Bublina očekávaných obrovských zisků splaskla. Tento skutečný příběh má současně smutné i šťastné finále. Podnik, který chtěl zavést nový produkt, svůj záměr neuskutečnil. Chybu udělal v tom, že se hned v počátečním stádiu dostatečně komplexně nevěnoval otázkám poptávky a řešil spíše technické a právní problémy. Dobrý konec má pro české vědce tvůrce daného přístroje. Spojili se s velkou zahraniční firmou, která ovládá velkou část celosvětového trhu onoho unikátního přístroje. Poskytly svoje know-how a patenty této nadnárodní firmě, která v současné době dokonce přesouvá do České republiky podstatnou část této sofistikované výroby založené na znalostech a vysoce kvalifikované práci. Výrobek ponese jméno renomované nadnárodní firmy, využije její distribuční a servisní síť. Globalizace opět pokročila. Naše české renomé ovšem bohužel zmizí. [7] /92

39 Příklad č.3 Jedna významná zájmová organizace vypracovala dlouhodobou předpověď poptávky po pracích z oblasti dopravní infrastruktury. Vyšla ze zasíťování nejvyspělejších evropských zemí, přepočítala tyto údaje na rozlohu České republiky a vyšla jí poptávka ve výši asi 3,5 biliónu Kč. Zdánlivě tedy byl dlouhodobě zajištěn rozvoj českých podniků orientovaných na práce v oblasti dopravní infrastruktury. Tvůrci uvedené předpovědi bohužel nevzali v úvahu rozdíl mezi potenciální, dostupnou a cílenou poptávkou (viz výše). V daném případě šlo pouze o poptávku potenciální, protože uvedený problém nebyl kryt dostatečnými finančními zdroji, a to ani zdroji ze státního/krajských/místních rozpočtů, ani ze zdrojů soukromých získaných metodou PPP (priváte Partnership Product). Důsledky této zdánlivě pouze metodické chyby byly velmi nepříznivé, stavební podniky nastavili své kapacity na velké objemy poprávky a poté, co bylo zjištěno, že jde o poptávku pouze potenciální a nikoliv dostupnou tj. zajištěnou finančními zdroji, došlo k prudkému poklesu stavební výroby a stavební podniky museli propustit tisíce zaměstnanců se všemi ekonomickými a sociálními důsledky, které z toho v důsledku tzv. dominového efektu vyplývají. [16] Domnívám se, že tato skutečnost je jednou z vážných příčin současné recese české ekonomiky. Příklad č.4 Tento příklad je ze současné doby. Souvisí s vybudováním Protonového centra v Praze. Podstata spočívá v tom, že dva podnikatelé vybudovali pomocí získaného několikamiliardového úvěru centrum určené k léčení nádorů pomocí speciálních, údajně velmi efektivních, avšak velmi nákladných metod. Po uvedení do provozu vznik problém související právě s existencí poptávky. Podnikatelé postupovali se záměrem vytvořit nový segment poptávky u pacientů, kteří dosavadními metodami používanými v české republice nemají šanci na vyléčené, Je ovšem otázka, kdo tuto léčbu bude hradit a v současné době probíhá složitý spor mezi pojišťovnami, uvedenými podnikateli a úvěrujícími bankami. Celá problematika je právě problematikou správného pochopení jednotlivých kategorií poptávky uvedené výše. [16] Závěr z příkladů: /92

40 Výše uvedené příklady ukazují na skutečně klíčový význam nejen zkoumání ale i správného predikování poptávky. Existence budoucí poptávky je základním východiskem úspěšného vývoje a konkurenceschopnosti podniku. Dobré podniky přitom poptávku zjišťují, vynikající firmy ji aktivně vytvářejí. Nejvyšší guru marketingu P.Kotler jednoduše říká: Nasycený trh neexistuje. Při zkoumání existence budoucí poptávky si manažer musí položit několik otázek. V následující části vždy položím otázku, následně na ni odpovím a poté uvedu jeden (někdy i více) příkladů. Tyto příklady budou nejčastěji z oblasti zdravotnictví, protože v této oblasti dochází k současné době k největším inovacím a změnám Otázka první Bude v budoucnosti existovat poptávka po současných produktech na současných trzích, při současném modelu podnikání, současných metodách marketingu, současných distribučních sítích a současné ceně? Doufání ve věčnou existenci dosavadní poptávky nesmí být strategickým směrem českých manažerů u žádného produktu. Platí to i u produktů se zdánlivě věčnou a stabilní poptávkou. Příklad Určité zdravotní potíže a metody jejich léčení budou možná velmi stabilní. Zdá se však, že jich nebude mnoho. Například i chřipka nebo tuberkulóza mají stále nové typy, z nichž na některé dosavadní metody léčení nepůsobí. Poptávka po chlebu se zdá být při povrchním sledování stabilní. Ve skutečnosti však v posledních letech podstatně klesla /92

41 2.5.2 Otázka druhá Bude existovat poptávka po současných v postatě stejných produktech, ale při určitém rozšíření nebo změně jejich některých méně podstatných užitných vlastností? Některé podniky zaměřené na tradiční produkty se snaží zachovat zásadní podstatu svých produktů, ale vylepšit jejich vlastnosti. Příklady Rehabilitační ústav Kladruby zavedl novou metodu rehabilitace rozpohybování pacienta, kdy využívá jakousi umělou kostru umožňující dosud nepohyblivému pacientovi (po těžkém úrazu) se narovnat a postupně začít chodit. Coca Cola reaguje na výše zmíněný trend obezity tím, že vyrábí limonády se stejnou chutí, avšak bez obsahu cukru Otázka třetí Bude existovat poptávka po v zásadě stejných produktech, ale při podstatném snížení ceny? Příklad Tuto situaci lze očekávat u některých léků určených na léčení AIDS, malárie, TBC. Potenciálních zákazníků jsou stamilióny, nemají však peníze na nákup léků, dostupná poptávka v tomto rozsahu však neexistuje. Jde o významný problém pro farmaceutické firmy i světové organizace zabývající se otázkou zdraví. Téměř jistě lze tento vývoj očekávat u výrobků z oblasti elektroniky a elektrotechniky (počítače, přehrávače, tlumočnické přístroje, chytré mobily a mnoho dalších produkt, které toto odvětví průmyslu neustále přináší.). Významným segmentem tohoto typu určitě budou lékařské diagnostické přístroje určené pro rychle se rozvíjející se státy /92

42 2.5.4 Otázka čtvrtá Bude existovat poptávka po v podstatě stejných produktech, ale pouze tehdy, jestliže se výrazně změní jejich užitné hodnoty? Příklad Příkladem mohou být některý výkony z oblasti kardiochirurgie, neurochirurgie nebo plastické chirurgie. Známé jsou například výsledky českého plastického chirurga, který dosáhl unikátních výsledků při transplantaci celého obličeje, nebo operace s vyjmutím srdce apod. Zajímavým příkladem mohou být také potravinové výrobky, které dostaly nové vlastnosti Otázka pátá Zvýší se významně poptávka, použijí-li se jiné distribuční sítě nebo metody marketingu? Každý podnik musí počítat s tím, že se zákazníci mění. Jsou stále vzdělanější, informovanější, náročnější. Někteří výrazně zbohatli - například v Číně vznikla střední třída zahrnující dnes asi 700 miliónů lidí. Jiní zchudli to se projevuje zejména ve střední třídě v západní Evropě a USA. Příklad: Poptávka po plastických operacích v Rusku se výrazně zvýšila s metodou propojení private banking (průkopníkem byla česká firma PPF miliardáře Petra Kellnera). Poptávka po některých lécích, farmaceutických a hygienických prostředcích se v Indii výrazně zvýšila zavedením nového, menšího balení /92

43 2.5.6 Otázka šestá Bude nutné přejít ke zcela novému portfoliu produktů a s tím souvisejícímu modelu podnikání, novým metodám marketingu a možná i novým metodám managementu? Příklad: Tento příklad je podrobněji ilustrován v aplikační části této práce, kde se ukazuje vývoj portfolia v podniku GZ Digital Media a.s Otázka sedmá Není vhodné nebo dokonce nutné změnit strategii podniku, nebo alespoň některé její podstatné části? Tento problém musela řešit většina českých podniků po roce 1989 a zdá se, že jej bude muset řešit znovu v následujících letech. Příklad: Ústřední vojenská nemocnice, která dříve byla zaměřena výhradně na potřeby ozbrojených složek se otevřela potřebám civilních občanů a je nyní špičkovou nemocnicí nejen pro potřeby armády, ale i pro civilní obyvatelstvo. Metrostav, který byl vybudován jako specializovaný podnik na výstavbu metra se stal významným dodavatelem pozemního a průmyslového stavitelství /92

44 2.6 Koncepce podpory MSP podnikatelů na období let Materiál z roku 2012, který vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, představuje zásadní strategický dokument, který vymezuje a stanovuje prioritní oblasti podpory MSP, jejichž cílem je efektivita a celkový rozvoj podnikatelů a tudíž celé národní ekonomiky. Tato podpora bude financována ze strukturálních fondů EU a národních prostředků. Podpora malých a středních podnikatelů v rámci programovacího období bude klást důraz na posilování jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím vytváření a šíření inovací, inovační podnikání MSP je tudíž jednou z největších priorit a v souladu je také s národními a evropskými cíli. [14] Strategická vize Jak jsem psala již výše, klíčová role v oblasti růstu HDP, zaměstnanosti i zahraničního obchodu se bude čím dále tím více přesouvat z velkých korporátních firem právě na MSP. Proto se zde do popředí dostávají opět dříve popsané inovace, díky kterým MSP mohou dosahovat značné konkurenční výhody. Proto byla MPO stanovena následující strategická vize koncepce: český podnikatel = nápady, sebevědomí, konkurenceschopnost a prosperita" Strategická vize této Koncepce MSP představuje českého malého a středního podnikatele jako ekonomický subjekt, který má svou konkurenceschopnost založenou na: kvalitních a konkurenceschopných výrobcích a službách; kontinuálním zvyšování inovační kapacity; schopnosti produkovat nové nápady a větším uplatňování ochrany duševního vlastnictví; schopnosti využívat znalostí a výsledků výzkumu vytvořených především v domácích výzkumných organizacích; schopnosti reagovat pružně na požadavky zákazníků a promítat je do inovovaných produktů; uplatnění dovedností vyplývající z efektivního využívání internetu a ICT; kvalitativní i cenové výhodě; schopnosti prosadit se na mezinárodním trhu a dále kvalitativně a kvantitativně expandovat; účinné přeshraniční spolupráci. [15] /92

45 2.6.2 Globální a hlavní cíle Globálním cílem Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let je kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů založené na kvalitním podnikatelském prostředí, na využití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání (upgrading malých a středních podniků k podnikání založenému na inovační konkurenční výhodě a posunu výše v hodnotových řetězcích), internacionalizaci vyplývající z vnitřního trhu EU a perspektivních trhů ve třetích zemích a celkovém snižování energetické náročnosti podnikání. [15] Hlavní cíle Jak lze vidět v tabulce č.2, hlavními cíli MPO je zlepšení postavení MSP, jejich konkurenceschopnosti díky zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence. Následně posílení a podpora inovačních aktivit a v neposlední řadě pak snižování energetické a materiálové náročnosti při podnikání. Plnění těchto hlavních cílů bude sledováno pomocí indikátorů. Tyto indikátory jsou přesně vymezené v každém hlavním cíli a patří mezi ně např. podíl MSP na HDP, přidaná hodnota MSP, tržby u produktově inovujících podniků, vyrobená energie z obnovitelných zdroj, podíl exportu MSP na celkovém exportu aj. Hlavní cíle Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu. Indikátor Podíl MSP na HDP Postavení ČR v rámci konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra Počet podpořených projektů MSP (počet podniků) Přidaná hodnota ( % přírůstek přidané hodnoty) Počet exportních MSP Podíl exportu MSP na celkovém exportu Počet exportních MSP do zemí mimo EU /92

46 Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence. Počet podniků usazených ve VTP a inkubátorech Počet podniků zainvestovaných rizikovým kapitálem Počet podpořených projektů MSP (počet podniků) Přidaná hodnota MSP ( % přírůstek přidané hodnoty) Počet studentů technických oborů - SŠ (zejména odborných učilišť), VŠ Realizovaná spolupráce firem a SŠ či VŠ (počet SŠ, VŠ zapojených do spolupráce) Počet dní a výše nákladů pro založení podnikání Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury. Snižování energetické a materiálové náročnosti při podnikání malých a středních firem. Počet udělených patentů, ochranných známek, zapsaných užitných a průmyslových vzorů Komerční využití ochrany duševního vlastnictví (příjmy z licencí apod.) Podíl podniků s inovačními aktivitami Tržby u produktově inovujících podniků Podíl výdajů podnikatelských subjektů na VaV na HDP Počet podpořených projektů MSP Přidaná hodnota ( % přírůstek přidané hodnoty) Úspora energie (GJ)/rok Instalovaný výkon (MW) Vyrobená energie z obnovitelných zdrojů (MWh/rok) Podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie Počet podpořených projektů MSP Tabulka 2 - Indikátory hlavních cílů podpory MSP - zdroj:mpo Shrnutí Celým materiálem, který se zabývá finanční a strategickou podporou MSP, se prolíná slovo konkurenceschopnost a inovace (ať už technické či netechnické podoby). Na inovační potenciál je zde kladen velký důraz díky tomu, že hraje důležitou roli ve schopnosti prosadit se na zahraničních trzích (díky zavedení nových či vylepšených výrobků, služeb, procesů, organizace, ). Ráda bych zdůraznila, že za inovacemi stojí lidská mysl, takže by se nemělo /92

47 zapomínat na podporu vzdělávání a poradenských služeb pro zaměstnance/zaměstnavatele. Zásadním kamenem pro rozvoj podnikání bude podpora výzkumu a vývoje, jež můžou poskytnout inovační konkurenční výhodu. 2.7 Očekávaný vývoj světa a jeho trendy Konkurenceschopnost každého podniku do značné míry závisí na tom, jak podnik dokáže předvídat budoucí vývoj světa a základní trendy, které v něm probíhají. Předvídání budoucího vývoje se stalo jedním ze základních úkolů top managementu. Zkušenosti ukazují, že předvídání je nejen nutné, ale i možné. Má ovšem svá omezení. To lze dokumentovat například na hodnocení předpovědí, které byly v USA provedeny v 80.letech minulého století pro následujících 20 let, tj. prakticky pro období, které již skončilo. Lze tedy dobře vyhodnotit, které předpovědi se splnily a které byly naopak chybné. Kdybychom tuto problematiku stručně shrnuli, lze říci zhruba toto: Rozvoj techniky, zejména techniky komunikační a informační, zhruba odpovídá předpovědím, lze dokonce říci, že skutečnost předčila tehdejší očekávání. Rozvoj lékařských oborů nedosáhl takového stupně, jaký byl předvídán a teprve v těchto letech dosahuje té úrovně, která byla předvídána pro první desetiletí 21. století. Rozvoj Číny daleko předstihl očekávání. Oslabení Ruska a tzv. socialistického bloku bylo daleko razantnější než se předpokládalo úplný rozpad SSSR předpověď neuvažovala. Obecně se ukazuje, že je-li předvídání věnována dostatečná pozornost a použijí-li se kvalifikované metody, jsou výsledky daleko lepší, než tvrdí skepticky uvažující odborníci. Ukázalo se například, že nedávná katastrofální havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima byla předvídána, avšak management předpovědím nevěnoval pozornost. Rovněž katastrofální zemětřesení ve střední Itálii bylo seismology předpovězeno, avšak správní orgány zprávám nepřikládaly velký význam. Je zajímavé, že za to byli dokonce soudně potrestáni. Z uvedeného tedy vyplývá, že předpovědi o budoucnosti management podnik musí věnovat daleko větší pozornost než dosud. Předvídání by se dokonce mělo stát jednou z hlavních aktivit top managementu. Specifikou je to, že doslova každý podnik (dokonce i podnik s lokální působností) je ovlivňován globálním vývojem celého světa. Proto podnikoví /92

48 manažeři musí věnovat pozornost předpovědím celosvětového vývoje. Této problematice je například věnována studie Global Trends 2025 zpracovaná americkou zpravodajskou agenturou The U.S. Intelligence Community. Do zkrácené verze byla přepracována na Moravské vysoké škole ekonomické Prof. Součkem. Zde uvedeme pouze 4 základní scénáře očekávaného vývoje světa. Podle amerických zvyklostí mají barvitá označení: Svět bez Západu o Podle tohoto scénáře USA ustoupí do pozadí, Mezinárodní systém bude členitější. Nové rozložení mezinárodních sil povede ke zpomalení hospodářského růstu a k provádění méně účinných opatření při řešení takových celosvětových problémům jako jsou klimatické změny, energetická bezpečnost nebo růst politické nestability. Říjnové překvapení o K zabránění další devastující krize je třeba, aby se USA zhostily své dosavadní vedoucí role mnohem lépe než dosud a aby nadnárodní instituce získaly mnohem silnější postavení. Špatné ekonomické úvahy a jejich nepřesvědčivé prezentace budou mít závažné politické následky. Pro USA a další mocnosti bude mnohem obtížnější nalézt a implementovat plány vedoucí k hospodářskému růstu. Krach BRIC o Mocenské soupeření mezi Indií a Čínou vyústí v otevřený konflikt. USA díky tomu opět upevní své postavení, nicméně vojenský střet vyvolá nebezpeční nacionalistické vášně. Politika již není lokální o V některých otázkách jako je například životní prostředí dojde ke značnému přesunu vlivu z vládních organizací na nevládní. Většina voličů bude považovat nevládní organizace za schopné lépe se vypořádat s problémy týkajícími se celé planety. Vláda bude muset tyto názory respektovat. To se však netýká všech oblastí politiky. Například tradiční témata jako národní bezpečnost či etnické otázky zůstanou doménou vlád a jednotlivých zemí. [23] Vývoj jde ovšem dále i v oblasti předvídání, takže od doby zpracování výše uvedené studie se již projevují některé další jevy. Seznam nejvíce se rozvíjejících se států označených výše jako BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) se rozšířil na BRICS přibyla Jihoafrická republika /92

49 South Africa. V nejnovějších prognózách jsou mezi nejvíce se rozvíjejícími se státy uváděny také Mexiko, Indonésie, Jižní Korea a Turecko. Dynamicky se také začínají rozvíjet některé státy v jižní Africe, které byly dosud pokládány za spící. Stále významnější roli začínají také hrát tzv. gazelí firmy v arabských státech. Zvětšilo se také nebezpečí jaderné války napětí mezi Iránem a Izraelem se neustále stupňuje, podstatně se vyostřil konflikt v Severní Koreji, výbušná je situace v Sýrii, Egyptě a Libyi. Velmi významné je pro rozvoj, inovace a udržení konkurenceschopnosti podniku schopnost předvídat základní budoucí vývoj. Obecně jsou za tyto základní trendy pokládány tyto směry celosvětového rozvoje: změna hospodářské mapy světa, superkonkurence, superturbulence, intelektualizace, terorismus a militantnost, genetizace, prohlubování rozdílů, ekologizace vs. devastace, meteorologické změny, a demografické posuny. V poslední době však byly jako nejdůležitější tendence k všeobecnému údivu veřejnosti uváděny obezita a deprese. Statistické údaje tuto skutečnost potvrzují. Předvídání těchto trendů otevřelo možnosti mnoha českým i zahraničním firmám, které těchto trendů využívají. Mnoho firem nabízí nové rehabilitační, relaxační, dietetické, psychologické a psychiatrické služby. Mementem pro každý český podnik je změna hospodářské mapy světa a zvýšení superkonkurence. I v oblasti terorismu a militantnosti naše podniky reagují. Stali jsme se opětovně jedním z významných dodavatelů zbraní, ale vyrábíme i vysoce úspěšné produkty z oblasti protiteroristické ochrany (radary sledující tzv. neviditelná letadla, sledovací kamery, protichemické prostředky, ) /92

50 Obecně řečeno - předvídavý top management může na nastupující trend buď naskočit nebo naopak provést taková opatření, jimiž bude negativním důsledkům trendů čelit /92

51 3 Praktická část Příklad GZ Digital Media dokumentuje, jak se ze středního podniku může stát podnik velký a přitom jak si může zachovat pozitivní vlastnosti podniku středního. Bylo toho dosaženo tím, že jak bude ukázáno dále v podniku byly cíleně a trvale prováděny pozitivní změny (inovace). V první části popíši vývoj firmy a pokusím se přiblížit jednotlivé pozitivní inovační změny (hlavně ve výrobním sortimentu), ke kterým od roku 1989 došlo. Mým záměrem bylo tyto změny podložit i číselnými ukazateli poměrové ukazatele a bonitní a bankrotní modely, avšak výroční zprávy podniku mám pouze od roku Proto v rámci finanční analýzy, který následuje po popisu podniku a jeho výrobků, ukážu číselný růst všech ukazatelů po inovační změně, ke které došlo v roce 2008 (změna techniky kompletačních služeb a poté výroba multimediálních knih). V poslední části bonitních a bankrotních modelech popíši společnost z hlediska finančního zdraví a případně se pokusím předpovědět její bankrot, pokud by k nějakému mělo dojít a uvedu faktory úspěchu, díky kterým se společnost patří mezi celosvětově uznávané. 3.1 Popis podniku Obrázek 9 - GZ Media, zdroj: Podnik byl pod názvem Gramofonové závody založen již před více než 60ti lety. Ve své dnešní podobě je zapsán na serveru justice.cz jako firma GZ Digital Media, a.s. a byla zapsána do obchodního rejstříku 20. září 2005 a je vedena pod spisovou značkou B u Městského soudu v Praze. Sídlo: Loděnice, Tovární 340, PSČ Identifikační číslo: /92

52 Právní forma: Akciová společnost Statutární orgán - představenstvo: předseda představenstva: o Ing. Zdeněk Pelc, CSc., dat. nar. 15. března 1951 Kladno - Kladno, Jos. Černohorského 2333, PSČ den vzniku funkce: 30. června 2010 den vzniku členství: 30. června 2010 Hlavním předmětem činnosti GZ Digital Media, a.s. je rozmnožování záznamu zvuku a obrazu na nosičích CD nebo DVD. Tato činnost vytváří před 90 % celkových tržeb společnosti. V posledních letech se více a více dostává do popředí polygrafická výroba a společnost obnovila výrobu černých desek. Mezi vedlejší činnosti společnost zahrnuje koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, silniční motorová doprava, hostinská činnost, chemigrafie, provoz mechanizačních prostředků, mezinárodní zasilatelství, ubytovací služby, vydavatelská a nakladatelská činnost, strojírenská výroba a opravy Historie Historie GZ Digital Media sahá až do roku 1951, kdy v Loděnicích vyrobili první gramofonovou desku. V roce 1988 pak tehdejší Gramofonové závody vylisovaly první CD a v roce 2001 i první DVD ve střední Evropě. Obrázek 10 - Pozdrav z Loděnice, zdroj: /92

53 V roce 2007 došlo ke sloučení zanikající společnosti GZ Digital Media, a.s. s nástupnickou společností EG Investments, a.s. Při tomto sloučení nedošlo prakticky k žádným změnám v řízení společnosti, jen ke změně vlastnické struktury. V roce 2010 je účetní závěrka konsolidovaná a zahrnuje 3 dceřiné společnosti - GZ Recordable s.r.o., GZ Digital Media UK Ltd. a o skupinu Thomson Litho Holdings Ltd. Ve všech je 100 % vlastníkem. V listopadu roku 2011 došlo ke vzniku požáru, který způsobil v konečném důsledku ztrátu 40 miliónů korun. Požár vznikl v budově, kde se vyskytují lepidla a hořlavé látky nedbalostí jednoho z pracovníků. Kromě již zmíněné ztráty došlo k obnovení provozu až za 10 dní. Na závěr bych ráda uvedla stručný souhrn historie, který lze nalézt na internetových stránkách společnosti: Společnost GZ Digital Media, a.s. navázala na více než padesátiletou tradici Gramofonových závodů a od svého vzniku v roce 1999 stále rozšiřuje nabídku produktů a služeb. Za přispění amerického kapitálu a pod vedením českých manažerů se rozrostla v moderní podnik, který celosvětově patří k nejvýznamnějším ve svém oboru. Replikace CD a DVD, výroba vinylů (gramofonových desek), bohaté zkušenosti v polygrafické výrobě a současný špičkový zákaznický servis oceňují tisíce spokojených zákazníků po celém světě Média V roce 2011 vyšel z rukou České tiskové kanceláře článek o Gramofonových závodech Tento článek byl napsán při příležitosti oslavy 60 let od vylisování první gramofonové desky, kdy firmu navštívil prezident Václav Klaus /92

54 Obrázek výročí založení GZ Media Digital, zdroj: muzikus.cz Společnost GZ Media Digital, dříve známá jako Gramofonové závody Loděnice, loni vykázala zisk 430 milionů korun, což je nejvíc v novodobé historii. Generální ředitel společnosti Zdeněk Pelc předpokládá, že letos zisky opět porostou. Mohly by se pohybovat kolem 450 milionů korun, řekl dnes ČTK. Podle prezidenta se firma proměňuje v čase a dokáže reagovat na rostoucí poptávku, což je hlavním důvodem toho, že se jí daří. Obdivuji to, že se firma dokázala obměňovat, že nezůstala strnule u toho, s čím začala. Kdyby u toho zůstala, tak by dávno zahynula, prohlásil Klaus. S tím Pelc souhlasí. Společnost se podle něj nezaměřuje jen na výrobu CD, DVD nebo vinylových desek. Hlavním zdrojem obchodu je tiskárna, kde se vyrábějí nejrůznější obaly a manuály, nebo komplementační centrum, vysvětlil. Za pozitivní ekonomické výsledky podle představitelů firmy paradoxně může celosvětová hospodářská krize. Finanční ředitel společnosti Vladimír Modrý ČTK řekl, že kvůli ní firmy na západě musely začít šetřit a česká společnost díky tomu získala významné zákazníky. Naše výroba roste také kvůli konkurenčnímu boji. Konkurence pomalu odpadává a my jejich trhy pomalu přebíráme, upřesnil Pelc /92

55 V současné době se firma opět vrací k výrobě gramofonových desek (meziroční růst v letech 2010/2011 cca o 5 %), protože se opět dostávají do módy díky své odlišnosti od současných digitálních technologií Produkty Společnost GZ Media se orientuje na tři zásadní oblasti, jimiž jsou tiskové služby, výroba CD/DVD/BD a výrobu vinylových desek. 6 Tiskové služby V této oblasti se může pochlubit kompletní paletou nejrůznějších polygrafických výrobků a širokým okruhem činností. Snaží se vyhovět individuálním přáním zákazníků a poradit jim při řešení jejich projektů. Veškerá činnost se odehrává ve vlastních výrobních prostorách, takže zákazník je velmi flexibilně a na jednom místě obsloužen. Důraz je kladen na velmi vysokou kvalitu výrobku. Společnost láká zákazníky na tyto kvalitní služby: Digitální, archový, rotační ofsetový tisk, sítotisk Široká nabídka povrchových úprav - UV lakování, laminace (lesk, mat, speciální), ražba fólií, slepotisk, parciální UV Šitá vazba, lepená vazba, pevná knižní vazba Výseky, falcování, lepení Výroba kašírovaných produktů Tiskové stroje špičkové kvality Heidelberg, Bobst, Muller Martini, Emmeci a další Provoz zajištěn 24/7/365 ISO 9001:2000 a ISO 14001:2004; FSC certifikace Výrobky: plakáty a letáky, manuály a brožury, media knihy, kartonové obaly, balení pro nosiče CD/DVD, kašírované výrobky, plastové obaly, Výroba CD/DVD/BD Hlavní a klíčové slovo v této oblasti je bezpečnost. Jejich strategie je založena na plné certifikaci veškerých replikačních služeb. Zajistit precizní ochranu duševních vlastnických práv jejich zákazníků je pro ně prioritou a jednou z nejsilnějších stránek. Nepřekvapí, že se v této souvislosti připojili k protipirátské společnosti CDSA a jejich Anti-Piracy Certification Programu. Díky jejich důrazu na bezpečnost jsou autorizováni jako jeden z klíčových 6 Popisy produktů a činností jsou převzaty a upraveny z oficiálních stránek společnosti /92

56 replikátorů CD a DVD pro společnosti jako Microsoft, Symantec a další giganty ve svých oborech. Historie výroby optických nosičů se ve společnosti datuje do roku Je tradičním výrobcem a spolehlivým dodavatelem CD, DVD a BD. Jejich výrobní kapacita činí nosičů denně. Vinyl V roce 2011 podnik oslavil kulaté výročí GZ Vinylu. Bylo tomu právě šedesát let od okamžiku, kdy brány podniku opustila první černá deska. Firma je považována za světovou jedničku a lídra trhu v tomto oboru výrobě vinylových desek. Snaží se neustále zlepšovat a optimalizovat procesy, aby zákazníci byli naprosto spokojení, že mají doma skutečný hudební či sběratelský unikát. Společnost také nabízí špičkové služby v balení vinylů, kvalitní servis a flexibilitu zahrnující například kompletaci, skladování či dodání požadovaného produktu dle přání zákazníka. Na individuální požadavky zákazníka je kladen veliký důraz. 3.2 Základní charakteristika podniku Jak vyplývá ze všech informací o GZ Digital Media je tento podnik charakterizován především vysokou inovativností. Během uplynulých 25 let (tj. od okamžiku změny sociální a politické situace v České republice) se v podniku ve skutečnosti změnilo vše. Změnily se: vlastnictví výrobní program, metody managementu, technologie, kvalita, principy obchodní politiky, personální politika, zainteresovanost pracovníků, a péče o životní prostředí /92

57 3.2.1 Vlastnictví podniku Podnik prošel složitým procesem privatizace, který vyústil v zakoupení podniku významnými americkými investory. Pod těmito vlastníky dosáhl významných ekonomických výsledků, které umožnily, aby původní vklad amerických investorů jim byl několikanásobně splacen. V následující etapě došlo k další změně vlastnické struktury. Podnik se vrátil zpět do českých rukou a majoritním majitelem se stal tehdejší a současný český generální ředitel. V jeho majoritním vlastnictví zůstal podnik dosud. Podnik je tudíž jedním z významných českých podniků, který je výhradně v českých rukou Výrobní program Portfolio podniku se za sledované období rovněž výrazně změnilo. Od původního portfolia zaměřeného prakticky výhradně na tzv. černé tj. vinylové desky podnik přešel k výrobě jiných nosičů CD a DVD, kde se stal významným hráčem na českém i světovém trhu Vylisována první gramofonová deska Gramofonová deska neboli gramodeska je médium používané od konce 19.století do 80.let 20.století pro analogový záznam zvuku. První typ gramodesek se vyráběl z šelaku, měl hrubší dážky, potřeboval hlubší jehlu a rychlost 78 otáček za minutu. Jedna strana desky mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku. [24] Obrázek 12 - Gramofonová deska, zdroj: wikipedia.org /92

58 1972 Začátek výroby audiokazet (MC) Audiokazeta je zvukový nosič obsahující magnetickou pásku, na kterou lze zaznamenat zvuk a data napříkla v kazetových magnetofonech nebo diktafonech. Audiokazety jsou buď analogové nebo digitální. [25] Obrázek 13 - Audiokazety, zdroj: Zahájena výroba CD Kompaktní disk je optický disk určený pro ukládání digitálních dat.[26] V GZ Digital Media, a.s. výroba CD probíhá ve dvou velikostech CD 12cm a 8cm. Vyelký výběr CD formátů (CD AUDIO, CD-ROM, CD- Extra, Mixed Mode, VIDEO CD). Možnost reslizace CD vizitek (informace o společnosti v digitální podobě).[27] 2001 Zahájena výroba DVD DVD je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji byl kladen důraz na kompatibilitu s CD. [28] V GZ DigitalMedia, a.s. lze volit z DVD 5, DVD 9 či DVD 10, ale i DVD Video či DVD ROM. [27] /92

59 2004 DVD authoring-zřízení studia Ve firmě GZ Digital Media, a.s. je zákazníkům k dispozici speciální upravené studio pro přepis, stříhání a následné zpracování videa a prostorového zvuku. Akustický návrh byl vytvořen na základě doporučení pro prostorový poslech podle Dolby Digital.[27] Obrázek 14 - CD, DVD, zdroj: gzmedia.eu /92

60 V další etapě podnik rozšířil své portfolio o polygrafické a kompletační výrobky. V této oblasti dosáhl špičkové úrovně, vyznačující se především pružností, rychlostí a spolehlivostí. Jistým paradoxem je to, že v posledním období podnik do svého portfolia opětovně zařadil černé desky a stal se jejich velkým výrobcem na světě Rozšíření tiskových kapacit Firma GZ Digital Media, a.s. je jedna z mála tiskáren na trhu, která nabízí široký okruh činností společně s pestrou a komplexní paletou nejrůznějších polygrafických výrobků. Počínaje tiskem do formátu B1, přes široké spektrum povrchových úprav a knižních vazeb, až po výseky a lepení kartonových boxů. [27] Obrázek 15 - Tiskové kapacity, zdroj: gzmedia.eu Obrázek 16 - Kniha, zdroj:gzmedia.eu Obrázek 17 - MINTpack, zdroj:gzmedia.eu /92

61 2009 Zahájena výroba multimediálních knih Firma GZ Digital Media, a.s. dokáže kombinovat audiovizuální obsah s grafickou formou. Jedná se o ideální řešení pro luxusní hudební série, filmové edice či firemní prezentace. [27] Obrázek 18 - Multimediální kniha, zdroj:gzmedia.eu 2010 Nový unikátní mastering vinylu Firma GZ Digital Media, a.s. je jedničkou ve výrobě vinylových desek. Změna této technologie se dá přirovnat k posunu z fotografování na film k digitální fotografii. Nový mastering poskytuje zvuk bez výrazního zkreslení a poskytuje tak vyšší kvalitu zvuku pro zákazníka. [27] Obrázek 19 - Vinyl, zdroj:gzmedia.eu /92

62 2011 Nové moderní kompletační a logistické centrum Na metrech čtverečných a paletových místech nabízí svým zákazníkům kompletační, skladovací a distribuční služby. Důraz kladou na flexilbilitu, bezpečnost a efektivnost nabízených služeb. Zkoordinují pro své zákazníky jak materiálové, tak informační toky a bezpečnost jejich výrobků. [27] Obrázek 20 - Kompletační a logistické centrum, zdroj:gzmedia.eu 2011 Zahájení výroby kašírovaných výrobků Výroba dostatečně pevných a ekologicky balených výrobků s denní kapacitou produktů. Firma GZ Digital Media, a.s. disponuje moderní a plně automatizovaným pracovištěm pro výrobu boxů z potahované kartonáže. [27] Obrázek 21 - Kašírované výrobky, zdoj:gzmedia.eu Obrázek 22 - Kašírované výrobky, zdroj:gzmedia.eu /92