ročník XIII. cena 15 Kč číslo 18/2011 vyšlo Vyroste v podhûfií JeseníkÛ nûkolik desítek vûtrn ch elektráren?

Transkript

1 :40 Stránka 1 číslo 18/2011 vyšlo cena 15 Kč Vyroste v podhûfií JeseníkÛ nûkolik desítek vûtrn ch elektráren? Od vystavuje v Galerii Octopus Ludûk Adámek ročník XIII. Foto: Bohumil véda Svatomichaelská pouè uctila jubileum ThDr. Franti ka VaÀáka Mûsto Bfiidliãná hostilo mistrovství âr v biatlonu Motoristické podniky se tû í velké divácké oblibû

2 :40 Stránka 2 18/2011 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Pár slov... o ãase âas je my lenkou nebo mírou, ne skuteãnou vûcí. Antifon z Rhamnuntu âas proudí z budoucnosti, která je tû neexistuje, pfies pfiítomnost, která nemá trvání, do minulosti, jeï pfiestala existovat. Svat Augustin âas si vymysleli lidé, aby vûdûli, od kdy do kdy a co za to. Jan Werich Existuje tisíc zpûsobû, jak zabít ãas, ale Ïádn, jak ho vzkfiísit. Albert Einstein S láskou ub vá ãas, s ãasem ub vá lásky. BoÏena Nûmcová Zestárneme pfiíli rychle a zmoudfiíme pfiíli pozdû. védské pfiísloví... a mohli bychom pokraãovat takfika do nekoneãna. Pojem 2 ãas má - kromû toho základního - v bûïném Ïivotû mnoho v znamû. Vûta Nemám ãas neznamená, Ïe nevím, kolik je hodin, fiíká spí e, Ïe se mi nûco nevejde do rozvrhu. âas jsou peníze pfiipomíná, Ïe s ãasem máme dobfie hospodafiit. Jsou tu ale i dal í v znamy - doba, lhûta, ãasov termín, interval, okolnosti, poãasí nebo povûtrnost, gramatická kategorie. âas není jen nûco, co probíhá nûkde mimo nás, ale co vnímáme a proïíváme my sami - je to ná ãas. Kde je ten ãas, co tady byl? ptávala se moje maminka. Pfiece odnûkud pfii el, byl tady, reálnû, a není. Odpovûì ale také není. Trojrozmûrnost prostoru, ve kterém Ïijeme, je hmatatelná, pro V tomto ãísle najdete Aktuálnû z mûsta Zastupitelé jednali o prvním návrhu rozpoãtu mûsta na rok str. 3 Slovo krajského zastupitele... str. 4 Jedna paní povídala Proã svítíme ve dne, a veãer nikoliv?... str. 4 âesko bude zavírat dûtské domovy, bude mezi nimi Dûtsk domov v Janovicích?... str. 5 Dálkov v slech Bleskové rozhovory na dálku - s Alenou Jurá ovou str. 6 kolství Aktuální nabídka kurzû Gymnázia R mafiov... str. 7 Zdravotnictví Pilatesova metoda v Podhorské nemocnici... str. 7 UÏiteãná informace Nákupy seniorû, aneb Podvod v mezích zákona... str. 7 Kdo byl kdo Evropská kapacita v oãním lékafiství Reinhard Friede a jeho syn... str. 8 Moravskoslezsk kraj informuje V podhûfií JeseníkÛ mohou vyrûst desítky vûtrníkû str. 10 Jazzclub Zaãátek podzimu patfiil hudbû bez hranic... str. 12 Mûstské muzeum Pozvánka na novou v stavu Luìka Adámka... str. 14 Galerie Pran fi zve na v stavu fotografií o Mongolsku str. 14 Organizace a spolky Svatomichaelská pouè uctila jubileum ThDr. Franti ka VaÀáka... str. 16 Pozvánka na koncert pro Kouzelnou bufiinku... str. 16 Z okolních obcí a mûst Izba starej mamy je slibn zaãátek obecního muzea v Lomnici... str. 18 Na e listárna Slovo revitalizace... str. 20 Sport Motoristické akce lákají ãím dál víc pfiíznivcû... str. 22 Pozvánka na 2. disciplínu R mafiovského desetiboje str. 23 Rozhovor s motokrosafiem Markem Dfievem... str. 23 prostor máme smyslové orgány. A v echno to, co vidíme a mûïeme ohmatat, zmûfiit, existuje v ãase, pro jehoï vnímání v ak nemáme Ïádn smyslov orgán. Poznání ãasu je pouze nepfiímé prostfiednictvím pohybu hmoty, její zmûny; bez projevû pohybu hmoty ãas jako fyzikální veliãina ztrácí smysl. Projevy pohybu hmoty (zmûn) umíme mûfiit, ale co je samotn ãas, vlastnû nevíme, pfiestoïe v na em bytí hraje tak dûleïitou roli. Co je to tedy ãas? Základní v znam lakonicky vyjádfiil geniální Albert Einstein: âas je to, co vidíme na hodinkách. Toto dnes nejbûïnûj í pojetí pochází od Aristotela: âas je poãítan pohyb vzhledem k pfied a po. Pohybem se zde rozumí pravidelné stfiídání dne a noci, léta a zimy, zdánliv pohyb Slunce po obloze, a ãas je nejspí e ãíslo, poãet. Rozli ujeme minulost, pfiítomnost a budoucnost. Isaac Newton odli- il relativní, zdánliv a obecn ãas bûïného Ïivota od absolutního ãasu jako pevnû dané a na obsahu nezávislé soufiadnice vesmíru, tak jak jej nahlíïí sám BÛh. V díle Principia pfiedpokládá, Ïe ãas je nezávisl na vûcech, událostech a okolnostech. Kdyby tedy v echna hmota z vesmíru zmizela, tento stav by neovlivnil ani absolutní ãas, ani absolutní prostor. V echno má svûj ãas, zapsal alomoun do knihy Kazatel pfied tfiemi tisíci roky. Hlubok fyzikální smysl v této dávné moudrosti objevila teorie relativity pfied sto lety. Absolutní ãas, o nûmï mluvil Isaac Newton, neexistuje. Teorie relativity ukázala, Ïe ãas vûcí záleïí na jejich pohybu (to podle speciální teorie) a na jejich umístûní v gravitaãním poli (podle obecné teorie). Teorie relativity pfiinesla pfievratn názor na ãas i prostor, jeï nejsou nezávislé, ale intimnû propojené ãásti ãtyfirozmûrného ãasoprostoru. Ve vesmíru není jednotn absolutní ãas, stejn v ude a pro v echna tûlesa a vûci, ale kaïdá vûc má svûj vlastní ãas. Na objektu v pohybu bûïí ãas pomaleji neï ná vlastní ãas. Podle obecné teorie relativity nejen pohyb, ale také gravitace zpomaluje ãas. Kdy vznikl ãas, sloïka ãasoprostoru? Odpovûì dala astronomie - ãtyfirozmûrn ãasoprostor vznikl souãasnû s hmotou a záfiením pfied tfiinácti miliardami let. Mnozí z tûch, kdo vûfií na boïsk princip vesmíru a na eho svûta, v ak jsou pfiesvûdãeni, Ïe ãas existoval i pfied velk m tfieskem, protoïe i tento jev nastal z vûle boïí, tedy BÛh a jeho ãas zde byli uï pfiedtím. V na em reálném svûtû je ãas jednou ze základních fyzikálních veliãin, jíï se mûfií vzdálenost mezi událostmi. Pravidelnû se opakující události a objekty se zjevnû pravideln m pohybem dlouho slouïily jako standardy pro jednotky ãasu - mezi takové oãividnû pravidelné jevy patfií pohyb Slunce po obloze, fáze Mûsíce a kmit kyvadla. âas se tedy mûfií poãítáním (pravideln ch) pohybû, a to tradiãnû na dvou úrovních: pro del í intervaly poãítáním rokû, mûsícû a dnû v kalendáfii, pro krat í intervaly poãítáním rychlej- ích pravideln ch jevû na hodinách. Pro urãování denní doby a pro mûfiení krat ích intervalû se vyuïíval (zdánliv ) denní pohyb Slunce, mûfien délkou stínu, pozdûji sluneãními hodinami. Kmûfiení ãasu se pouïívaly i vodní hodiny, od stfiedovûku pfies pací a mechanické hodiny, roku 1657 sestavil holandsk fyzik Christiaan Huygens první kyvadlové hodiny. Nejroz ífienûj í jsou dnes hodiny s elektrick m pohonem a piezoelektrick m ãi kfiemenn m oscilátorem, nejpfiesnûj- í jsou atomové hodiny, vyuïívající vlastní frekvence pravideln ch kmitû pfii stavovém pfiechodu atomu cesia. Základní jednotkou ãasu je v soustavû SI sekunda (s), která má svûj pûvod v rozpoãítávání ãasû pozorovateln ch pravideln ch pohybû v na í sluneãní soustavû. Dnes je pfievedena do atomárního svûta a definována jako doba trvání period záfiení, odpovídající pfiechodu mezi dvûma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133. To je pro nás, laiky, ktefií si vystaãíme s pohledem na hodinky s vtefiinovou ruãiãkou nebo vyslovením ãísla jednadvacet, opravdu jasná a pfiesvûdãivá definice. (JakÏ takï jsem dovedl pfiijmout definici metru jako délku jedné desetimilióntiny kvadrantu zemského; jako kluk jsem se marnû snaïil pfiedstavit si, jak to asi rozmûfiova-

3 :40 Stránka 3 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 li, v pfiípadû sekundy to pfiedem vzdávám.) Je skuteãností, Ïe pro kaïd sv m zpûsobem uzavfien systém ubíhá ãas relativnû nezávisle na ãase jin ch systémû. Napfiíklad pro jednotlivé spoleãnosti a civilizace na Zemi, ale i pro jednotlivé orgány lidského tûla, pro kaïdou buàku a samozfiejmû i pro jednotlivé bytosti. Mûfiení biologick ch, psychologick ch ãi historick ch procesû obvykl mi ãasov mi jednotkami proto nemusí odpovídat skuteãnému ãasovému prûbûhu. Objevily se tak pokusy zavést biologick ãas, které pûvodnû vycházely z empirického poznatku, Ïe napfi. stáfií jedince udané v letech nevystihuje plnû jeho skuteãné biologické opotfiebení. Nejvût ím problémem je otázka kritéria biologického ãasu. V rámci biologick ch procesû se nenachází takov, kter by se pravidelnû opakoval v nepromûnné délce a mohl poslouïit jako mûfiítko ostatním biologick m pochodûm a zmûnám. U desetiletého dítûte probíhá hojení 5x rychleji neï u ãlovûka edesátiletého. Dûtství je na mnoïství událostí mnohem bohat í (za dan ãasov interval stihne organismus vykonat vût í mnoïství fyziologické práce neï ve stáfií), a je tedy z hlediska ãasu biologického del í neï stáfií. Toto srovnání se zkomplikuje, budeme-li uvaïovat i ãas psychologick, kter je jiï svou podstatou mnohem subjektivnûj í, vychází z toho, jak vnímáme procesy a dûje ve svém okolí, a jeho tempo je závislé na intenzitû jejich proïívání. Proto i rûznû stafií lidé hodnotí tempo ãasu vlastního bytí rûznû. Dûtem se zdá, Ïe jejich nedospûl vûk trvá vûãnû, stafií naopak vzpomínají, jak rychle to uteklo. V ichni asi máme zku enosti s nesnesitelnû se vlekoucím ãasem (pfii ãekání, potíïích) a na druhé stranû s bleskov m uplynutím nûkter ch ãasov ch úsekû, zejména tûch Èastn ch. Pro na i souãasnou spoleãnost je zajímavé sledovat podstatnû odli né vnímaní ãasu tzv. domorod mi kulturami. Nûkteré indiánské kmeny, které Ïijí v jihoamerické Amazonii stejnû jako pfied stovkami let, nemají vûbec abstraktní pojem o ãase. Jazyk AmondawovÛ pr ani nûco takového jako ãas nezná. Indiáni ãas nevnímají; neví, kolik jim je let, to je pro nû ostatnû podruïné, sledují ale roãní období. Hodnû o tom ví etnolog Mnislav Zelen, kter Ïil mezi amazonsk mi indiány del í dobu: Amondawové odli ují pouze jednotlivé události, nesefiazené v proudu ãasu. Amondawové vûbec nepracují, a tak dle zásad, Ïe jazyk kopíruje hodnoty, ani neznají slovo práce. Mají ãinnosti nutné k pfieïití, nemají v ak potfiebu poãítat, nemají hodiny, mûsíce ani roky, fiíká Zelen. Jejich pojem ãasu je jak si kosmick ãas ve kerého dûní na Zemi a pohybu na nebi. Mají období m tické, tedy to dávné, a dne ní. Do Ïivota amazonsk ch indiánû v ak ãím dál víc zasahuje civilizace, která spolu s jin mi neduhy zavádí i poãítání ãasu. My se uï mûfiení ãasu nikdy nezbavíme, spí e naopak, stále více nás svazuje a zotroãuje. A o jaké ãasy se uï dnes jedná, ukazuje poslední pfiípad, kter rozh bal vûdeck svût. Podle souãasného vûdeckého poznání, prezentovaného Einsteinovou teorií relativity, nejvy í rychlost, kterou lze pfiená et jakoukoli formu informace, je rychlost svûtla (ve vakuu), jeï ãiní metrû za sekundu. Hmotná tûlesa této rychlosti nemohou vûbec dosáhnout. Pfied pár dny byla zvefiejnûna informace vûdcû z CERNu (Evropská laboratofi pro fyziku ãástic), Ïe pfii experimentu OPE- RA byla namûfiena nadsvûtelná rychlost neutrin (subatomárních ãástic o dosud neznámé hmotnosti), a to asi o 7,5 km za sekundu. Namûfien ãasov rozdíl pfiitom pfiedstavoval pouh ch 60 nanosekund, tedy 60 miliardtin sekundy (1 s = 10 9 ns)!!! Tak to uï je opravdu naãase povídání o ãase ukonãit. M. Marek Aktuálnû z mûsta Zastupitelé jednali o prvním návrhu rozpoãtu mûsta na rok 2012 Ve ãtvrtek 22. záfií se v sále SVâ na Divadelní ulici konalo 7. fiádné zasedání Zastupitelstva mûsta R mafiova. Hlavními projednávan mi body byly zpráva o hospodafiení mûsta k 31. srpnu 2011, rozpoãtová opatfiení, dále aktualizace cen a pravidel pro prodej nemovitostí, v e nájemného z pozemkû a nebytov ch prostor mûsta. PfieváÏnou vût inu pfiijat ch usnesení tvofiily majetkové záleïitosti t kající se zámûrû ãi vlastního prodeje pozemkû nebo jejich ãástí. Návrh rozpoãtu mûsta na rok 2012 s v hledem na roky Zastupitelé mûsta se na svém zasedání 22. záfií seznámili s prvním návrhem rozpoãtu mûsta na pfií tí rok. Návrh lze charakterizovat takto - je podfiízen finanãním potfiebám souãasné nejdûle- Ïitûj í stavby mûsta - rekonstrukce Stfiediska volného ãasu. Jde o stavbu finanãnû velmi nároãnou. Sv m objemem jde po v stavbû kanalizace v roce 2003 o nejvût í investici mûsta v porevoluãním období. Celkové náklady stavby jsou 67 mil. Kã, z toho spoluúãast mûsta je 28 mil. Kã, rozloïená do let Návrh rozpoãtu je proto velmi úsporn a nedovoluje uspokojit v echny v daje v potfiebné v i - pfiedev ím opravy komunikací. V návrhu jsou zapracovány dopady sociální reformy v podobû redukce pracovníkû sociálního odboru a v platy sociálních dávek. âást zamûstnancû mûstského úfiadu totiï pfiejde spolu s kompetencemi a v platou sociálních dávek na novû roz ifiovan úfiad práce. Pfiíjmové i v dajové poloïky návrhu jsou v souladu s ãasov mi fiadami nebo pfiedpokládan m v vojem. Nejsou v nûm je tû plnû kvantifikovány a zapracovány v echny dopady daàové reformy - zmûny sazby DPH, sociální odvody atd. (Pfiíslu né zákony je tû nejsou schváleny.) Návrh obsahuje dvû nové investice - vybudování divadelního sálu a kinosálu Stfiediska volného ãasu, vãetnû pfiedpokládané dotace z programu Leader plus. Stavby pfiedstavují nezbytné vybavení SVâ, ale nemohly b t obsaïeny v pûvodním projektu rekonstrukce. Z dal ích v znamn ch staveb rozpoãet obsahuje dokonãení akce Regenerace sídelní zelenû III a dokonãení Revitalizace brownfield Janovice z roku K vyrovnání rozpoãtu zfiejmû bude nutné pouïít pûjãku (cizí zdroje) ve v i 3 mil. Kã. Návrh projde diskusí v orgánech mûsta a cílem zastupitelû je schválit rozpoãet na zasedání zastupitelstva 22. prosince, pokud v tu dobu bude schválen republikov rozpoãet v Poslanecké snûmovnû âr. Souãástí návrhu je i rozpoãtov v hled na roky Ten má za úkol urãit schopnost roãních rozpoãtû mûsta dofinancovat rekonstrukci SVâ a realizovat dal- í dlouho plánovanou akci - rekonstrukci nám. Míru a Radniãní ulice. Hlavním pfiedpokladem v hledu je to, Ïe bude provedena zmûna zákona o rozpoãtovém urãení daní, která mûstu pfiinese roãnû navíc asi 15 mil. Kã. Na e mûsto (jde o v echny obce v âeské republice o velikosti 1-10 tis. obyvatel) je dlouhodobû diskriminováno ve srovnání s jin mi obcemi souãasn m systémem rozpoãítání celorepublikov ch (sdílen ch) daní. Men í mûsta a obce jsou na dnû tzv. U kfiivky. Mají nejniï í daàové pfiíjmy na obyvatele. Pokud by na e mûsto mûlo stejné podmínky 3

4 :40 Stránka 4 18/2011 jako mûsta vût í neï 10 tis. obyvatel, pak by jeho roãní daàové pfiíjmy vzrostly pfiibliïnû o 20 mil. Kã. Rozdíl mezi tûmito mûsty a napfi. Prahou je 4,5násobek pfiíjmû na jednoho obãana. Men í mûsta a obce pfiitom zaji - Èují celou fiadu sluïeb pro svoje mikroregiony - koly, kolky, kulturní instituce, úfiady s pfienesenou pûsobností atd. Pfiitom daàové pfiíjmy na obãana u obcí o velikosti do jednoho tisíce obyvatel jsou opût v raznû vy í neï u obcí na- eho typu. V hled rozpoãtu mûsta pfiedpokládá také valorizaci poplatku za odpady o 100 Kã roãnû na jednoho poplatníka. To ov em bude moïné provést také aï po schválení nového zákona o poplatcích, protoïe stávající limit je uï asi 10 let 500 Kã na obãana za rok, ale náklady na svoz a uloïení odpadû jsou 900 Kã. Rozpoãet mûsta po pfiijetí nového zákona o rozpoãtovém urãení daní pfiedpokládá, Ïe bude schopen financovat rekonstrukci námûstí Míru i bez dotací. âást nákladû pfievezme RWE pfii rekonstrukci plynovodû (je dlouhodobû pfiipravována právû na rok 2013 v rozsahu cca 490 m délky na námûstí a Radniãní ulici), ãást Byterm - pfiípojky odpadû, ãást RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Mûstské sluïby R mafiov, s. r. o. - kanalizaci. Je pfiedjednáno, Ïe VaK, a. s., Bruntál zaplatí mûstu jednorázovû nûkolikaleté nájemné ve v i nákladû na rekonstrukci vodovodû a tomu odpovídajících povrchû. Není je tû ukonãeno jednání s majiteli elektrick ch a IT rozvodû. Plán pfiedpokládá v roce 2013 opût ãerpání pûjãky ve v i 1,5 mil. Kã a její splacení v roce Rok 2014 pak jiï vykazuje vysokou rezervu - pfiebytek rozpoãtu, coï dokazuje stávající míru podfinancování mûst o velikosti do 10 tis. obyvatel ve srovnání s vût ími a nové moïnosti mûsta financovat své zámûry, pokud bude schválen nov zákon o rozpoãtovém urãení daní. Pfiípadn pfiebytek bude pravdûpodobnû nutné investovat do oprav a rekonstrukcí povrchû komunikací. Ing. Petr Klouda, starosta mûsta Pozn. red.: Diskusi mezi zastupiteli vyvolalo nav ení rozpoãtu rekonstrukce Stfiediska volného ãasu vzhledem k vícenákladûm, které jsou zpûsobeny dodateãn m zji tûním havarijního stavu podhledové stfie ní konstrukce. K tomuto bodu jednání zastupitelû se vrátíme v samostatném ãlánku v pfií tím vydání R mafiovského horizontu. Pofiadatelé hudebních produkcí mají na ohlá ení akce deset dnû Zastupitelé vydali obecnû závaznou vyhlá ku mûsta R mafiova ã. 03/2011, kterou se mûní a doplàuje OZV ã. 01/2010, o udrïování ãistoty ulic, vefiejn ch prostranství, vefiejné zelenû a o zabezpeãení místních záleïitostí vefiejného pofiádku na území mûsta R mafiova. Konkrétní zmûna se t ká pofiádání hudebních vefiejn ch produkcí. Novû nemusí pofiadatel Slovo krajského zastupitele akci ohla ovat 30 dnû pfied termínem akce, postaãí pouze deset dnû pfied konáním vefiejné produkce. JiKo Ve stfiedu 21. záfií 2011 probûhlo 21. zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na krajském úfiadu v Ostravû, které mûlo na programu jednání celkem 82 bodû. Hlavním bodem jednání, kter byl sledován i médii, byl návrh smlouvy o nájmu novojiãínské nemocnice mezi Moravskoslezsk m krajem a spoleãností Agel, a. s. Vzhledem k tomu, Ïe média podávají informace zjednodu enû, struãnû popí i dan problém. Základní parametry nájmu Nemocnice s poliklinikou v Novém Jiãínû vychází z jednání spoleãnosti Agel, a. s., s Moravskoslezsk m krajem k 24. srpnu 2011, z nûhoï vyplynul závazek: - zachování struktury a rozsahu zdravotní péãe v nemocnici, vãetnû deta ovaného pracovi tû ve Vítkovû, - pfievzetí závazkû a pohledávek nemocnice k aï do v e salda 270 mil. Kã, - investovat do rekonstrukce operaãních sálû a anesteziologickoresuscitaãního oddûlení ãástku ve v i 200 aï 220 mil. Kã, - po dobu nájmu investovat do movitého majetku, - hradit nájemné 27,5 mil. Kã roãnû po celou dobu nájmu (nájemné má dvû ãásti - reinvestiãní ve v i 14 mil. Kã roãnû, z níï 95 % bude kraj povinnû investovat do nemovitého a movitého majetku, a vypofiádací, která bude pfiedplacena na 20 let dopfiedu), - hradit bûïnou údrïbu nemovitého majetku, - neuplatàovat nárok na kompenzaci neodepsané ãásti technického zhodnocení v e uveden ch investic. Smlouva bude uzavfiena na dobu urãitou do , jejím úãelem je doãasné pfienechání nemocnice nájemci, aby fiádnû a dostupn m zpûsobem poskytoval zdravotní péãi. Dále krajské zastupitelstvo schválilo poskytnutí úãelov ch dotací na likvidaci následkû srpnové povodnû tis. Kã získala obec Dolní Moravice a stejnou ãástku také obec Malá Morávka. V dal ím bloku Ïádostí o dotaci byly schváleny pfiíspûvky na hospodafiení v lesích v roce dotace byla schválena Spojen m lesûm, s. r. o., R mafiov na obnovu, zaji tûní a v chovu porostû v lokalitû Ruda u R mafiova, Skály u R mafiova ve v i 154,6 tisíc Kã, dále v lokalitû Dolní Václavov a Horní Václavov ve v i 23,6 tisíc Kã a v lokalitû Ruda u R mafiova a Janu ov ve v i 35 tisíc Kã. Zastupitelstvo MSK schválilo také poskytnutí dotací v rámci programu Úprava lyïafisk ch bûïeck ch tras v Moravskoslezském kraji celkem 19 ÏadatelÛm, ktefií splnili v echny podmínky tohoto dotaãního titulu. V na í oblasti se jedná o Ski klub RD R mafiov (231 tisíc Kã), Klub biatlonu Bfiidliãná (47,6 tisíc Kã), SPS- STAS, s. r. o., Malá Morávka (858,2 tisíc Kã), obec Horní Mûsto (206,6 tisíc Kã) a obec Lomnice (128 tisíc Kã). Kraj tí zastupitelé dále rozhodli o slouãení Sportovního gymnázia ve Vrbnû pod Pradûdem s Gymnáziem Bruntál. Hlavním dûvodem je dlouhodob nepfiízniv demografick v voj populace 15-19let ch do roku 2025 v MSK, nevyuïité prostory a vysoké provozní náklady na Ïáka ve Vrbnû. Sportovní gymnázium Vrbno pod Pradûdem se od stane místem poskytovaného vzdûlávání (odlouãen m pracovi tûm) Gymnázia Bruntál a jeho budoucí udrïitelnost bude Gymnázium Bruntál fie it ve spolupráci s Moravskoslezsk m krajem a mûstem Vrbno pod Pradûdem. Ing. Jaroslav Kala, krajsk zastupitel a místostarosta 4 Jedna paní povídala Proã svítíme ve dne, a veãer nikoliv? Taky se nûkdy pozastavujete nad logikou uïívání vefiejného osvûtlení v na em mûstû? Ve dne se nûkdy svítí osto est, zatímco jindy na nûkter ch místech zûstávají pouliãní lampy veãer zhasnuty. Logické vysvûtlení se dá najít v tom pfiípadû, kdy pracovníci Mûstsk ch sluïeb hledají závadu nefunkãního osvûtlení. V noci by ji hledali jen stûïí, to se dá pochopit. JenÏe proã nûkde nesvítí lampy veãer, mnohdy s pravidelnou pfiesností, napfiíklad na Opavské ulici (u Penny), Národní, U Rybníka, U Lomu nebo na Jesenické ulici? Kdoví, tfieba je v tûchto lokalitách energetická síè natolik pfietíïena, Ïe by pfii zapnutí pouliãního osvûtlení r mafiovská energetika zkolabovala docela.

5 :40 Stránka 5 odpovídá technik Mûstsk ch sluïeb R mafiov Jifií Hlavica Mûstské sluïby R mafiov, s. r. o., mají ve správû vefiejné osvûtlení mûsta R mafiova. Osvûtlovací soustava zahrnuje svítidla, podpûrné a nosné prvky, elektrick rozvod, rozvadûãe a ovládací systém. Mûstské sluïby obhospodafiují cca 1100 svûteln ch bodû, proto nelze v echny kaïd den zkontrolovat. Na v ech ãástech osvûtlení provádûjí pracovníci po cel rok prûbûïné kontroly a opravy dle plánu. Pfii poruchách a následn ch opravách mûïe docházet k situacím, které popisují obãané mûsta, osvûtlení svítí i ve dne. Urãitû v ak není tento stav pravidlem, ani se nejedná o zámûr. V noci také není vefiejné osvûtlení vypínáno zámûrnû, jak se nûktefií obãané domnívají. V Ïádném pfiípadû tímto zpûsobem nesniïujeme náklady na elektrickou energii, vïdy se jedná o poruchu. Akutní selhání svûtel se snaïíme opravovat ihned, jakmile závadu zjistíme. RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 Pfii hlá ení závady na vefiejném osvûtlení je nezbytnû nutné sdûlit evidenãní ãíslo sloupu. Toto ãíslo je uvedeno na títku kaïdého sloupu. Na kaïdé hlá ení reagujeme. V pfiípadû rozsáhlé závady ãi sloïitûj í opravy je nutné poãítat s del í prodlevou obnovy svícení. V nûkter ch lokalitách dochází k poruchám pravidelnû z dûvodu zastaralé sítû a vybavení. V tûchto oblastech by mûla b t provedena rekonstrukce osvûtlení, která jiï nespadá do bûïné údrïby. Jsou také oblasti, napfiíklad v e zmiàovaná Opavská ulice u Penny, které fiídí jiné subjekty neï Mûstské sluïby. Není od vûci se zmínit o tom, Ïe sami obãané niãí vefiejné osvûtlení napfi. bûhem stavebních prací ãi z pouhého vandalismu. Rád bych obãanûm podûkoval za jejich spolupráci pfii nahla ování poruch a jsem jim stále k dispozici na telefonním ãísle âesko zaãne zavírat dûtské domovy. Po kojeneck ch ústavech, které by mûly skonãit k roku 2014, bude následovat i naprostá vût ina dûtsk ch domovû. Od roku 2016 mají dûti do 12 let vyrûstat jen v rodinách. Skonãí i jejich odebírání kvûli chudobû. Informaci pfiinesly 23. záfií Hospodáfiské noviny (HN). Po roce 2016 má totiï vût ina dûtí do 12 let, které nyní vyrûstají v dûtsk ch domovech, pfiejít do péãe pûstounsk ch rodin. Klasická velkokapacitní zafiízení, jako dûtské domovy, by do budoucna nemûla existovat, fiekl deníku fieditel odboru rodiny a dávkov ch systémû ministerstva práce a sociálních vûcí (MPSV) Miloslav Macela. Dodal, Ïe vláda chce zákonem zakázat také to, aby byly dûti z rodin odebírány jen kvûli ekonomick m rozhovor Do jaké míry by se zam lená opatfiení na eho státu dotkla dal í existence Dûtského domova v Janovicích? Doufáme, Ïe pfii na í kapacitû 21 dûtí jsme právû to malokapacitní zafiízení, které zûstane zachováno. Jak vy osobnû vnímáte rozhodnutí státu o ru ení dûtsk ch domovû? Je na místû, Ïe bysedûti mûly za kaïdou cenu umisèovat v pûstounsk ch rodinách? Domnívám se, Ïe by nejprve mûla b t vytvofiena databáze profesionálních pûstounû, ktefií budou o dûti peãovat, neï bude vyfie ena jejich Ïivotní situace, a aï by praxe ukázala, Ïe nejsou domovy potfiebné, pak teprve sáhnout ke korekci jejich poãtu. Pokud mám informace, poãet zájemcû o pûstounskou péãi a adopci stále klesá. Co podle va eho názoru pfiinese âesko chce zavfiít vût inu dûtsk ch domovû a sociálním problémûm. Kromû pûstounské péãe se podle listu do budoucna poãítá jen s men ími zafiízeními (typu Klokánku nebo S.O.S. dûtsk ch vesniãek) jako s krajní formou péãe o ohroïené dûti. Pfiedsedkynû Fondu ohroïen ch dûtí Marie Vodiãková se obává, Ïe dûtí, které budou potfiebovat náhradní rodinu, bude pfiib vat. To, Ïe pûstounû bude nedostatek, pfiipou tí impsv. Zánik ústavû ov em nebude absolutní. S tím poãítá i ministerstvo. Souãástí systému bude vïdy urãit poãet pobytov ch zafiízení s malou kapacitou a individuální péãí o dûti. Mûla by rovnûï vzniknout zafiízení umoïàující pobyt dûtí s rodiãi, fiekla deníku TáÀa vrãková z tiskového odboru MPSV. ru ení dûtsk ch domovû pozitivního a naopak s jak mi problémy se bude muset stát pot kat? Pozitivní by mûlo b t to, Ïe dûti budou vyrûstat v rodinném prostfiedí, budou získávat modely bûïného souïití, a díky tomu by pak nemûly mít problémy s vlastní socializací, navazováním vztahû apod. Problémy budou s péãí o dûti postiïené tûlesnû ãi mentálnû a s péãí o dûti obtíïnû vychovatelné. U tûch zfiejmû pûstounská rodina nedokáïe nahradit práci odborníkû. Vezmûme si modelov pfiíklad: Dítû bude umístûno do pûstounské rodiny, ale ta po nûjaké dobû zjistí, Ïe adopce nebyla tím správn m krokem, nebo na stranû druhé, Ïe dítû má problémy se v rodinû socializovat. Co nastane pak? Kam bude dítû umístûno do doby, neï se najde nová pûstounská rodina? Zde jste spojil dva typy náhradní rodinné péãe - pfii adopci jiï není cesty zpût, je to nezru itelné osvojení, dochází i ke zmûnám v rodném listu a dítû má stejná práva jako dítû vlastní. Pûstounská péãe trvá do plnoletosti dítûte a dle zákona, pokud pûstoun poïádá o její zru ení, soud je povinen mu vyhovût. V souãasnosti je dítû pak umístûno opût do dûtského domova dle svého vûku. Pfiedpokládám, Ïe v budoucnosti by bylo umístûno k profesionálním pûstounûm po dobu nezbytnû nutnou, neï se najde nová stálá rodina. Dle návrhu novely zákona o sociálnûprávní ochranû dûtí, která by mûla vstoupit v platnost v ãervenci roku 2012, je nejdel í moïné období pobytu dítûte u profesionálních pûstounû 3 roky. To je v ak u mal ch dûtí V nejrûznûj ích ústavech je nyní v âesku asi 11 tisíc dûtí. Stát to stojí v pfiepoãtu na jedno dítû zhruba 40 tisíc korun mûsíãnû, coï je v raznû více neï u pûstounské péãe. V chovu v náhradních rodinách podporují i odborníci. Za vysoké poãty dûtí vyrûstajících v ústavech je âesko dlouhodobû kritizováno ze zahraniãí. zdroj: âtk Jak se tato opatfiení dotknou Dûtského domova v Janovicích, jsme se zeptali jeho fieditelky Aleny Horké. do 3 let vlastnû cel Ïivot. Pokud bude dítû do své plnoletosti vyrûstat postupnû v nûkolika pûstounsk ch rodinách, nebude to jistû ideální pro jeho v voj. Va e zafiízení patfií spí e k tûm men ím, kolik dûtí máte dnes v péãi, v jakém vûku, jak se v souãasné dobû vyvíjí statistika pfiíchozích dûtí a naopak jak se dafií dûti ve va í péãi umisèovat v náhradních rodinách? Jak jsem jiï uvádûla, kapacita na eho domova je 21 dûtí, v souãasnosti máme v péãi 17 dûtí ve vûku od 1 do 6 let, protoïe máme zároveà ãtyfii lûïka pro dûti vyïadující okamïitou pomoc právû s vûkovou hranicí 6 let. VyuÏití kapacity na eho zafiízení bylo za uplynul ch 8 mûsícû tohoto roku 100,7 %. UmisÈování do náhradní rodinné péãe se u tûchto mal ch dûtí dafií, proti 5

6 :40 Stránka 6 18/2011 dfiívûj ímu období se ãastûji dafií i návraty zpût do biologick ch rodin. Dlouhodobû pouze 20 % dûtí odchází do jiného domova, 80 % smûfiuje do náhradních a vlastních rodin. Díky celé fiadû sponzorû, kter ch je na va ich webov ch stránkách opravdu mnoho, se dafií dûtem Vûk: 54 let Povolání: cifr pion (ekonom) Záliby: sport, ãetba, cestování Zvlá tní znamení: sportovní nad enec u vás velice dobfie. Jezdíte na v lety, dûti zde mají velmi dobré zázemí. MÛÏete zmínit v krátkosti leto ní akce, kter ch se dûti zúãastnily? Kromû men ích akcí, jako jsou karnevaly, divadla, v lety do zoo a dûtské dny, byly dûti na dvou t denních rekreaãních pobytech. V ãervnu na âervenohorském V ãem jste nejsilnûj í? V poãtech - známí fiíkají, Ïe jsem rychlej í a spolehlivûj í neï kalkulaãka. Kdy jste netrpûlivá? KdyÏ nûco nejde tak, jak si pfiedstavuji. Charakterizujte se pûti pfiívlastky. Vytrvalá, obûtavá, schopná, skromná a nápaditá organizátorka volného ãasu místních obãanû, která chce, aby pro sebe nûco v dne ní uspûchané dobû udûlali a v neposlední fiadû se uvolnili a zasmáli sami sobû. Co je pro vás nejvût í odmûna? KdyÏ se akce, které organizuji, setkají s úspûchem a spokojeností zúãastnûn ch. RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Dálkov v slech Alena Jurá ová sedle, kdy v rámci pobytu nav- tívily i solnou jeskyni v Lázních Jeseník a ranã Orel v âeské Vsi, kde si zajezdily na koních. Nyní v záfií si uïívaly díky novému sponzorovi, tiskové agentufie Thomson Reuters, v Luhaãovicích i s lázeàsk mi procedurami - bazénem, vífiivkou a masáïemi. Opakovanû Zavfiete oãi... Kde se objevíte? V relaxaãním centru, kde si uïívám procedur, jako jsou koupele, skotské stfiiky, masáïe. Jste r mafiovská du e? Dûtství a dospívání jsem proïila v nejkrásnûj ím údolí JeseníkÛ - Karlovicích. V roce 1980 jsem se pfiestûhovala do R mafiova a nyní jsem jiï R mafiovák tûlem i du í. Tady jsem doma. Jakou kníïku máte rozeãtenou na noãním stolku? Zítra vyjde slunce od Simony Monyové. koda jejího tragického konce. Psala tak, jak jde Ïivot. Její knihy jsou tak reálné, aï vzbuzují depresivní pocity. Koho byste pozvala na veãefii? Romana ebrleho, abych ho po- jsme pfiihlá eni do sbírky Daruj hraãku s âesk m rozhlasem a tû- íme se, Ïe i obãané z na eho okolí budou na dûti myslet v dobû mikulá ské nadílky a Vánoc, tak jako tomu bylo v pfiede l ch letech. Za to jim jménem na ich dûtí upfiímnû dûkujeme. Dûkuji vám, paní fieditelko, za rozhovor. JiKo Ïádala o pfievzetí patronátu nad na í soutûïí R mafiovsk desetiboj. Od koho byste pfiijala pozvání na veãefii? Od Marka Ebena. Co byste si pofiídila, kdybyste byla opravdu bohatá? JelikoÏ se cítím b t bohatá - jsem zdravá, mám hodné dûti a tolerantního partnera, o bohatství bych se podûlila a pofiídila bych nûco, co mnoh m v R mafiovû schází - pofiádn atletick stadion. Kvûtiny, nebo bonboniéra? Kvûtiny miluji, ale musím pfiiznat, Ïe jsem stra nû mlsná, tak nejradûji obojí. 6 kolství Gymnazisté nav tívili partnerské Krompachy Ve ãtvrtek 22. záfií dorazil autobus se tfiiceti studenty a dvûma uãitelkami r mafiovského gymnázia do Krompach na Slovensku. Partnerství mûst Krompachy a R mafiov trvá uï od roku 2002, ale tentokrát se poprvé podafiilo realizovat v mûnn pobyt studentû. Gymnázium Krompachy hostilo studenty Gymnázia R mafiov. Ná pobyt u slovensk ch partnerû se uskuteãnil v rámci projektu KROMPAX - Kompetence pro praxi, kter zpracovali studenti krompa ského gymnázia a získali tak peníze na ná spoleãn vstup do objektû kulturních památek. Pfied gymnáziem nás pfiivítala fieditelka Darina ëudiãová a paní Daniela Waresová, hlavní organizátorka projektu. Odpoledne jsme se s krompa sk mi gymnazisty seznámili pfii spoleãn ch hrách a veãer uï jsme si v ichni lámali jazyky: Pes spí, psi spia. Na e nejneobhospodafiovávatelnûj í si na i Foto: Mgr. Ivana Hofírková sloven tí kamarádi rozdûlili na nûkolik ãástí a pak uï v slovnost zvládli dobfie. V pátek jsme absolvovali nároãné turistické trasy ve Vysok ch Tatrách. Jedna skupina la ze trbského plesa na Skalnaté pleso a symbolick hfibitov obûtí hor, druhá skupina zvolila trasu kombinovanou s lanovkami a elektriãkou z Popradu do Tatranské Lomnice. Poãasí nám pfiíli nepfiálo, ale aspoà chvílemi se mlha rozplynula a my jsme mûli moïnost vidût tatranské vrcholy ozáfiené sluncem. V sobotu uï byl den jako korálek a nás ãekala náv tûva Spi ského hradu. V hradní kuchyni jsme se dovûdûli, Ïe se tam vafiily nejãastûji Ïáby a veverky, proto jsme byli docela rádi, kdyï jsme si mohli dát v bornou pizzu ve Spi ském Podhradí. Odpoledne jsme si je tû prohlédli gotick kostel ve vesnici Îehra, kter je zafiazen do seznamu památek UNESCO, a Spi skou kapitulu. V nedûli po snídani jsme se rozlouãili se sv mi slovensk mi kamarády a celou cestu domû jsme pfiem leli o tom, jak program pro nû pfiipravíme, aï k nám v pfií tím roce pfiijedou. Chtûli bychom, aby se jim v R mafiovû líbilo stejnû, jako se nám líbilo v Krompachách. Veronika Papcunová, oktáva

7 :40 Stránka 7 ODPOLEDNÍ A VEâERNÍ JAZYKOVÉ KURZY akreditované M MT: ANGLIâTINA, NùMâINA, FRANCOUZ TINA Bude zahájen kurz Angliãtina pro mírnû pokroãilé a pro pokroãilé, je tû jsou volná místa. RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 AKTUÁLNÍ NABÍDKA KURZÒ zaãínáme v t dnu od 3. fiíjna 2011 Odborné kurzy ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNICK KURZ PRVNÍ POMOCI CENA KURZU: 550 Kã/20 hod. KURZY VODNÍ TURISTIKY placená inzerce Zaãíná kurz Francouz tina pro mírnû pokroãilé, je moïno se je tû pfiihlásit - stfieda víkendov kurz, vícedenní kurzy pro skupiny CENA KURZU: 1680 Kã/20 hod. Cena kurzu: individuální kalkulace dle podmínek Pfiihlá ky pfiijímáme bûhem celého roku TEL: , , INFORMACE: komunitniskola@seznam.cz Pronájem tûlocviãny novû spravená podlaha v tûlocviãnû moïnost vyuïít napfi. pro volejbal, sálovou kopanou, florbal, basketbal. Cena v roce 2011 sníïena: 240 Kã/ minut Kontakt: info@gymnaziumrymarov.cz, tel.: Oprava V rubrice Téma vydání - Kam a kdy k lékafii zr mafiovského horizontu ã. 16/2011 byla nesprávnû uvedena ordinaãní doba praktické lékafiky MUDr. Jany Strnadelové. Správná ordinaãní doba mûla b t uvedena takto: MUDr. Jana Strnadelová, Havlíãkova 335/9, R mafiov Po, Út, ât, Pá ; St Stál m tématem v poradnách SdruÏení obrany spotfiebitelû Moravskoslezského kraje jsou pfiedvádûcí akce. Dá se dokonce fiíci, Ïe v období právû uplynul ch prázdnin bylo nejvíce stíïností a dotazû spojeno právû s pfiedvádûcími akcemi. Je aï zaráïející, jak mohou tolik let existovat a dokonce prosperovat firmy, které se Ïiví obchodem, spotfiebiteli vníman m jako velmi neãestn. eã je o firmách, které pofiádají zájezdy spojené s prezentací a prodejem nûjakého v robku. Také jste uï dostali nûkdy do po tovní schránky leták, kter vás lákal na zájezd spojen s prezentací v robkû nejen pro domácnost, ale i dal ích novinek od svûtov ch v robcû? Tyto akce jsou cílenû zamûfieny na seniory. Ti mají více volného ãasu, rádi se podívají mezi lidi, jsou snadno manipulovatelní. Nejãastûji jsou jim nabízeny deky, nádobí, domácí spotfiebiãe. ProtoÏe je mnohdy trápí rûzné zdravotní problémy, jsou také lákáni na rûzné masáïní a relaxaãní pomûcky pod Zdravotnictví UÏiteãná informace Nákupy seniorû, aneb Podvod v mezích zákona slibem v hry, která ale není skuteãnou v hrou, ale jen jakousi pfiislíbenou slevou. Pfii prezentacích v robkû se prodávající ãasto uchylují k uvádûní urãit ch vlastností v robkû, i kdyï vûdí, Ïe je produkt nemá. SdruÏení obrany spotfiebitelû Moravskoslezského kraje zaznamenává stále vy í poãet pfiípadû, kdy spotfiebitel na takovémto zájezdû podepí e kupní smlouvu, ov em pfiehlédne fakt, Ïe podepsal i kolonku, ve které potvrzuje, Ïe si v slovnû sjednal náv tûvu dodavatele za úãelem objednávky. Tato nevinná vûta má ale pro spotfiebitele zlé následky. Vyluãuje totiï moïnost odstoupení od kupní smlouvy dle 57 odst. 1 Obãanského zákoníku. Ten stanoví moïnost odstoupení od kupní smlouvy uzavfiené mimo prostory obvyklé k podnikání ve 14denní lhûtû bez udání dûvodu. Odstoupení musí b t písemné (nejlépe doporuãen m dopisem s dodejkou). Tato moïnost v ak není uplatnitelná, pokud si prodejce pozve spotfiebitel sám domû. SdruÏení obrany spotfiebitelû Moravskoslezského kraje proto varuje pfied takto uzavfien mi smlouvami. Pro podvedeného kupce je pak znaãnû obtíïné domoci se svého práva. Své finanãní prostfiedky by mûl investovat rozumnû a bez nátlaku. Je tfieba si uvûdomit, Ïe podpis vyjadfiuje souhlas s dan mi ustanoveními a má obrovskou váhu. SOS MS kraje doporuãuje nepodepisovat nic, ãemu spotfiebitel nerozumí nebo si v klidu nepfieãte. Je proto lep í pfiedejít problémûm a podobné akce radûji nenav tûvovat! Marcela Reichelová, SdruÏení obrany spotfiebitelû Moravskoslezského kraje 7

8 :40 Stránka 8 18/2011 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 8 Kdo byl kdo Evropská kapacita v oãním lékafiství Reinhard Friede a jeho syn K na im slavn m rodákûm patfií téï Reinhard Friede. Narodil se roku 1888 ve staré r mafiovské rodinû. Byl vnukem dnes jiï neznámého jircháfie z Horního pfiedmûstí Johanna Blaschka ( ), kdysi vysoce váïeného místního politika, pokud bychom pouïili dne ní málo vynalézav slovník. Dûdeãek se do historie mûsta zapsal v dobû pfievratn ch zmûn rakouské monarchie, kdyï mizel patrimoniální systém, tj. dûlení zemû podle panství, a nastupovaly soudní a politické okresy (1849). Je neuvûfiitelné, do jak ch nuancí se tehdy dûlila obecní správa nevelkého mûsteãka. Vedle purkmistra a rady mûsta existoval i jejich ekvivalent v obou pfiedmûstích - Horním, kolem dne ní Bartákovy ulice, a Dolním, zhruba od b val ch jatek po Sokolovskou ulici. Blaschke se stal starostou Horního a pozdûji obou pfiedmûstí. Do své funkce, kterou vykonával s velkou odpovûdností, jej spoluobãané volili v letech Napravil tehdy fiadu nesrovnalostí, jeï vznikly za jeho pfiedchûdce Fidelia Pfeifera (+1842). Jeho ne Èastn bratr Josef, knûz ve Staré Vsi, se stal 21. bfiezna 1861 obûtí brutální loupeïné vraïdy - byl ubodán pfiímo na svém pûsobi ti. Oba pachatelé byli dopadeni o dva roky pozdûji. Smrt vyvolala velké rozhofiãení, protoïe páter Blaschke byl neobyãejnû oblíben praktick filantrop. Z vlastních prostfiedkû zalo- Ïil kostelní fond, k nûmuï se pozdûji pfiidali dal í. Je tû na poãátku padesát ch let 20. stol. z nûj faráfi vyplácel potfiebné ãástky tûm âechûm a SlovákÛm, ktefií upadli Michiganská univerzita, pûsobi tû R. L. Friedeho do bídy, neï komunisté fond nazvali almuïnou a zabavili. Blaschkova dcera asistovala pfii svûcení praporu r mafiovské gardy a stala se roku 1848 její patronkou. Vnuk Reinhard absolvoval úspû nû niï í r mafiovské gymnázium a po dal ích tfiech letech vy ího se zapsal na studium oãního lékafiství na slavné vídeàské univerzitû. Po dokonãení studia nenalezl doma, jak to zde b vá obvyklé dodnes, Ïádné uplatnûní. V R mafiovû peãovala o zdraví spoluobãanû jen nevelká skupina lékafiû, ba v nemocnici jen dr. Kux se zku en m primáfiem dr. Juliem Boesem a sestrami franti kánkami. Specializace na oãní lékafiství kupodivu nebyla pro mûsto ani nemocnici zajímavá, koneãnû dodnes oftalmolog dojíïdí, proto lékafi pfiijal nabídku z podstatnû vût í nemocnice v Krnovû, kde strávil dlouhá léta. UÏ na pûvodním pûsobi ti záhy vynikl, a stal se tak objektem pozornosti odborníkû doma i v zahraniãí. Teprve roku 1938, je tû pfied Mnichovem, pfiijal lákavé místo profesora medicíny na vratislavské univerzitû. Zde zároveà vstoupil mezi evropské kapacity v oblasti oãní chirurgie, kdyï provedl s úspûchem první transplantaci oãní rohovky na kontinentû. Válku pfieïil se tûstím plnû zaujat svou prací na operaãním sále apfiedná kami, ale znechucen katastrofálními dûsledky v eobecného bûsnûní. Na poãátku míru, kter znamenal dal í trápení, jej ãekal osud NûmcÛ, ktefií se ocitli na novû dûlen ch územích. V pováleãn ch zmatcích patrnû Poláci nezaznamenali, o jakou kapacitu pfiicházejí, a prof. Reinhard Friede byl s nûkter mi slezsk mi Nûmci transportován i se svou rodinou do pováleãného Rakouska. Zniãená zemû se vzpamatovávala zvolna v nepfiíli podnûtném prostfiedí okupaãních zón. Bylo v ak jeho tûstím, Ïe tehdej- ím pfiedstavitelûm obce i státu neu la jeho pfiítomnost a uvûdomili si, jak m Prof. MUDr. Reinhard Friede pfii operaci oãní rohovky mûïe (Vratislav) v Sankt Pöltenu 12. srpna Vûhlas otce a nadání pfiivedly jeho syna dr. Reinharda L. Friedeho rovnûï na vûdeckou dráhu. Po absolvování vídeàské univerzity se v ak ponûkud odklonil od smûru svého otce a specializoval se na neménû dûleïit obor, neuropatii, a na el objekt bádání v oblasti chemick ch pochodû v lidském mozku. Vûdeck experimentální pracovník je rovnûï autorem dlouhé fiady zásadních prací ze svého oboru, jeho dílem je kromû mnoha jin ch téï odborníky v ude uïívan Histochemick atlas látkové oxidace v mozkovém kmeni. Brzy se odstûhoval za lep ími vûdeck mi podmínkami do USA a po léta pfiipravoval mediky do praxe i badatelské sféry jako mimofiádn profesor na Univerzitû v Michiganu. adu jeho v znamn ch statí, jeï psal stfiídavû nûmecky nebo anglicky, najdeme v mnoha odborn ch ãasopisech vãetnû svûtového lékafiského ãasopisu Journal of Neurochemistry, kde se prezentují jen nejdûleïitûj í v zkumy. Ve svûtû dne ní vûdy ponûkud zastínil úspûchy svého otce. Pro zpfiesnûní místa pûsobení slavného lékafie dodejme, Ïe se v posledních letech muselo jindy poklidné, nyní zdû ené mûsto vyrovnat s odpuzující aférou incestního pedofila Fritzela. Mgr. Jifií Karel (F. Tutsch: Römerstadt und das Römerstadter Ländchen, 1964; Wiener klinische Wochensrift, 2008.) pfiínosem b t pro rakouské lékafiství osobnost vysoce cenûná evropsk mi, pozdûji i svûtov mi odborníky. Vedle nûj pûsobí Ïalostnû drsn osud jeho zapomenutého edrovického krajana dr. Ing. Karla Schinzela, v znamného badatele ve v voji svûtové barevné fotografie a filmu. Vynikající oãní lékafi se usadil v pûvabném St. Pöltenu v Dolních Rakousích a zaloïil zde v znamnou oãní kliniku pfii nemocnici na ulici Dr. Ofnera. V poklidném prostfiedí mohla nyní pokraãovat jeho neobyãejnû v znamná odborná ãinnost, i kdyï se nadále vûnoval z vlastní vûle kaïdodenní bûïné praxi. Rozhodnû nerezignoval na bádání ãi experiment a zûstával dál velkou osobností vysoké vûdy. Mezi posledními úspûchy dr. Friedeho najdeme neoperativní metodu léãby edého zákalu. Vysoké uznání získal jako prûkopník, badatel a úspû n praktik v oftalmologii od mezinárodní lékafiské obce, jeï mu propûjãila cenu Theodora Axenfelda. Jeho práce znaãnû pfiedbûhla dobu a moderní vûdû odkázal mnoho neoceniteln ch a dodnes platn ch závûrû, metod a postupû v oblasti oãní chirurgie. Publikoval kromû jiného téï v známém ãasopise Ophtalmologica, kde zjistíme, Ïe jej zaujal téï dûleïit v zkum maligních nádorû mozku. Po boufilivém Ïivotû se nyní jiï Èastn lékafi rozïehnal se svûtem na vrcholu své osudové dráhy

9 :40 Stránka 9 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 Zkabelky vzala mobil a peníze Policisté sdûlili 40leté Ïenû z R mafiova podezfiení z pfieãinu krádeïe. V noci z 26. na 27. srpna mûla v hernû na Sokolovské ulici odcizit kabelku, která le- Ïela na zemi u stolu. Mûla si ji odnést na chodbu toalet a vzít z ní mobilní telefon azpenûïenky 150 Kã. Kabelku potom povûsila na vû ák na chodbû herny. ZpÛsobená koda ãiní Kã. Z auta odcizil fiidiãi i svaãinu V pondûlí 19. záfií oznámil 45let muï r mafiovsk m policistûm, Ïe mu nûkdo vykradl auto. Ke vloupání mûlo dojít 14. záfií v lese u Val ova Dolu. Pachatel vnikl do zaparkovaného nákladního vozidla Man a odcizil z nûj batoh, ve kterém byly mobilní telefony a svaãina. Odnesl si také náfiadí v hodnotû 500 Kã. Celková koda ãiní bezmála 5 tisíc Kã. Policisté z hospodáfiské kriminálky pátrají po totoïnosti pachatele, kter mûl v období od Z firmy odcizil hned ãtyfii vrtaãky O ãtyfii vrtaãky pfii el majitel firmy vryïovi ti. Dosud neznám pachatel násilnû vnikl do dílny na R mafiovské ulici a odcizil ãtyfii vrtaãky v celkové hodnotû 14 tisíc Kã. Dal í krádeï nafty V lese poblíï obce Stránské do lo mezi 20. a 21. záfiím k loupeïi pohonn ch hmot. Zlodûj odãerpal z nádrïe zaparkovaného pracovního stroje 150 litrû motorové nafty. Pachateli to zfiejmû nestaãilo, a tak vzal i batoh a náfiadí uloïené ve stroji. ZpÛsobená koda pfiesáhla 27 tisíc Kã. Devût stromû pokácel, dal í po kodil Majitele lesa poblíï Tûchanova ãekalo nemilé pfiekvapení - nûkdo v nûm totiï mezi Podvodník nabízel na internetu fotoaparáty bfiezna do kvûtna leto ního roku na internetov ch inzertních portálech nabízet k prodeji 16. a 19. záfiím pokácel a odcizil pût javorû a ãtyfii buky. Pfii své nekalé ãinnosti po kodil je tû dal ích dvanáct stromû. ZpÛsobil kodu pfies 9 tisíc Kã. Z chatky zmizela kabelka V noci 25. záfií pfii la náv tûvnice hotelu v Dolní Moravici o doklady a cennosti, kdyï je nechala odloïené v neuzamãené chatce. PfiíleÏitosti vyuïil zlodûj, kter jí z chatky odcizil sportovní kabelku s penûïenkou, mobilním telefonem, doklady a perky za více neï 5 tisíc Kã. Z diskotéky ode la bez telefonu Nepozornost se nevyplatila 18leté náv tûvnici r mafiovské diskotéky. Neznám pachatel vyuïil nestfieïeného okamïiku a odcizil jí z kabelky, kterou mûla zavû enou pfies rameno, mobilní telefon. ZpÛsobená koda ãiní témûfi 3 tisíce Kã. rûzné zboïí (pfiedev ím fotoaparáty, ale i lego). Podvodn prodejce kupujícím po zaplacení zaslal jen bezcenné vûci. Prodejce vystupoval v internetové inzerci pod jménem Pavel Takáã a se zájemci vût inou komunikoval pfies ovou adresu artdeco555@seznam.cz anebo mobilní telefon S kupujícími se domluvil na platbû pfievodem na úãet a následném zaslání zásilky po tou. Po kozen m v ak zasílal pouze bezcenné vûci. Na urgence ohlednû vrácení penûz ãi zaslání správného zboïí uï nereagoval. Policisté prozatím etfií devût pfiípadû se kodou pfies 50 tisíc Kã, po kození jsou z celé republiky a není vylouãeno, Ïe podveden ch osob je mnohem více. Policie zjistila informace k osobû uvedeného jména. Má jít o muïe bez domova ve vûku kolem 40 let, jehoï identita mohla b t k páchání trestné ãinnosti zneuïita. Îádáme obãany, ktefií by mohli poskytnout jakékoli informace k hledanému muïi, kter je na fotografii zachycen pfii v bûru z bankomatu v PlzeÀském kraji, aby kontaktovali pfiímo policisty z bruntálské hospodáfiské kriminálky na tel. ãísle , jakékoli obvodní oddûlení nebo linku 158. Z podkladû komisafiky por. Bc. Pavly Tu kové V úter 4. fiíjna jsme si pfiipomnûli Svûtov den zvífiat, kter je zároveà dnem svatého Franti ka z Assisi, patrona zvífiat. Tento svûtec Ïijící v letech proslul sv m laskav m vztahem ke Pfiipomínáme si Svûtov den zvífiat v em zvífiatûm. Franti ek, zakladatel Ïebravého fiádu franti kánû, hlásal skromn Ïivot v chudobû a peãoval o opu tûná a nemocná zvífiata. Podle historick ch pramenû se zvífiaty mluvil. NepovaÏoval je za bytosti niï í neï ãlovûk, ale za své sestry a bratry, dûti jednoho Otce. Takov pfiístup k ÏivoãichÛm nebyl pro kfiesèanství typick. Franti ek z Assisi navíc pfiedjímal poïadavky ekologického charakteru vãetnû roz ífiení lidské etiky na v e Ïivé, proto se stal také patronem ekologie. Franti ek zemfiel 4. fiíjna v roce 1226 a hned dva roky poté byl svatofieãen. Nejstar í legendy o svatém Franti ku z Assisi a jeho vztahu ke zvífiatûm vznikly uï ve stfiedovûku a po staletí lákaly dal í tvûrce k nejrozmanitûj ím parafrázím a variacím. Ov em teprve v roce 1931 na shromáïdûní ekologû ve Florencii byl 4. fiíjen, den úmrtí sv. Franti ka, patrona zvífiat v Itálii, vyhlá en jako Svûtov den zvífiat. V âeské republice se slaví od roku Svûtov den zvífiat si pfiipomenuli také minul víkend napfiíklad v ostravské zoologické zahradû. V areálu zoo probûhla v nedûli 2. fiíjna soutûï na téma ohroïen ch druhû zvífiat a dûti ze základních kol pfiedstavily své v robky na podporu ohroïen ch druhû. V tento den také zoo oslavila 50. narozeniny slonice Suseely. Sloní babiãka dostala speciální dort a dal í pamlsky. Ke gratulantûm se pfiipojil i hereck pár Sedláãkov ch, jejichï dcera propûjãuje hlas malé Rashmi v Deníku sloní sleãny, kter bûïí v pofiadu Dobré ráno na ât 1. JiKo 9

10 :40 Stránka 10 18/ RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Moravskoslezsk kraj informuje Soud zru il zákaz vûtrníkû, v podhûfií JeseníkÛ jich mohou vyrûst desítky V nejbliï ích letech investofii plánují na Opavsku a Bruntálsku postavit aï 100 vûtrníkû. Jen na Opavsku má do dvou let vzniknout ãtrnáct vûtrníkû. Jedenáct z nich plánuje investor zaãít stavût pfií tí rok v Bratfiíkovicích, Melãi a Moravici, v roce 2012 chce zaãít stavût tfii v Nov ch Lublicích. Na Bruntálsku se plánuje stavba deseti vûtrníkû v RyÏovi ti, sedmi v Huzové- Arnolticích a ve Velké táhli, dal ích osm má vzniknout v Rudné pod Pradûdem, nebo v Bílãicích. Prosadit je, to byla ale dosud Vûtrníky na OstruÏné Nejvy í správní soud fie il stfiet dvou zájmû - míru regulace krajsk ch zásad územního rozvoje na jedné stranû a na druhé stranû moïnost obcí nebo jednotlivcû vyuïívat prostfiedí nebo majetek tak, jak sami chtûjí. Závûr soudu? Krajské zásady nebyly z pohledu tûchto aspektû vyváïené. Kraj odmítal vûtrné elektrárny hlavnû kvûli tomu, Ïe niãí ráz krajiny. V zásadách územního rozvoje tak - v soudem zru en ch ãástech - tfieba stanovil pravidla Kde a kolik elektráren by mohlo vzniknout? potíï. Jednou z pfiekáïek byly krajské zásady územního rozvoje. Spolu s pfiedstaviteli dal ích pûti obcí na Bruntálsku a Opavsku se proto Jifií Benã, starosta Velké táhle, pfied ãasem obrátil na Nejvy í správní soud, kter nedávno ty ãásti zásad, které stavbû vûtrníkû bránily, zru il. Projekty, které se chystají uï léta, by tak mohly pokraãovat. Jifií Benã si spolu s dal ími místními obyvateli pfieje, aby v obci vyrostly vûtrné elektrárny. Na e obec je v oblasti, kde ãasto fouká. Podmínky pro stavbu vûtrn ch elektráren jsou tu vynikající - máme to podloïeno nûkolikalet m mûfiením, fiekl. Projekt stavby vûtrníkû v obci podle nûj poãítá s osmi vûtrníky, reáln ch je sedm. Obec získá za kaïdou provozovanou elektrárnu 150 tisíc korun roãnû plus nájemné z pozemkû ve vlastnictví obce, na nichï budou elektrárny stát, tû í se Jifií Benã a dodává, Ïe teì se ãeká na územní fiízení. Na Opavsku je pfiíprava stavby vûtrníkû dál neï na Bruntálsku. Do dvou let tu vyroste ãtrnáct elektráren. Dvû se napfiíklad do roka objeví ochrany pohledového obrazu v znamn ch krajinn ch horizontû a krajinn ch dominant nadregionálního v znamu a bránil budování pohledov ch bariér. To uï teì kvûli rozhodnutí soudu dûlat nebude. Mapa míst v Moravskoslezském kraji, kde by mohly v budoucnu vyrûst dal í vûtrné elektrárny asi kilometr od obce Moravice. Elektrárny postaví firma Ventureal. Po soudním rozhodnutí, které nabylo právní moci ve ãtvrtek 30. ãervna 2011, pokraãuje v pfiípravách. Je to pro nás dobrá zpráva, ve vût inû pfiípadû nám to na e projekty blokovalo. Obce mají velk zájem pokraãovat. Pfií tí rok zahájíme stavbu prvních jedenácti elektráren, a to u Bratfiíkovic, Melãe a Moravice. O rok pozdûji pak tfii dal í v Nov ch Lublicích, fiíká projektant Venturealu Stanislav Cetkovsk. âerpáno z idnes.cz Vyjádfiení Krajského úfiadu MSK: Rozsudek neznamená povolení vûtrníkû Informace o tom, Ïe Nejvy í správní soud zru il ãást Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, a tím povolil stavbu vûtrn ch elektráren, je zavádûjící. Krajsk úfiad jiï dfiíve vydal toto stanovisko: Rozsudkem Nevy ího správního soudu bylo zru eno pouze nûkolik dílãích bodû Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, ve kter ch byla obsaïena kritéria pro ochranu krajiny Moravskoslezského kraje, jeho pfiírodních a kulturních hodnot, a s tûmito body související v kres. Tato malá ãást zásad obsahovala rovnûï obecná pravidla pro umisèování vûtrn ch elektráren. Soud v rozsudku opakovanû zdûraznil, Ïe kraj je oprávnûn stanovovat pravidla pro umísèování elektráren, pouze zvolil pfiíli pfiísnou regulaci. Do doby, neï kraj zásady územního rozvoje aktualizuje a chybûjící ãást t kající se vûtrn ch elektráren nahradí novou úpravou, není v stavba vûtrníkû na jeho území moïná. Soud dal totiï kraji za pravdu v tom, Ïe vûtrné elektrárny jsou stavby nadmístního v znamu, logicky tedy i plochy územními plány vymezované pro vûtrníky mají nadmístní charakter. Radost nûkter ch obcí ze zru ení ãásti zásad územního rozvoje je tak pfiedãasná, neboè za souãasné situace nemohou své zámûry realizovat. Aktualizace zásad je nároãn a dlouhodob proces a kraj jej plánuje na konec roku Jak uvedl soud ve svém rozsudku ãj. 7 Ao 2/ ( rozsudek nebrání kraji stanovit pravidla pro umisèování vûtrn ch elektráren a rovnûï mu nebrání, aby tato pravidla byla nastavena tak, Ïe budou chránit pohledové ãi jiné hodnoty krajiny, takïe mimo jiné v urãit ch pfiípadech ãi v urãit ch typech lokalit nebude moïno vûtrníky stavût. Kraj hodlá taková pravidla stanovit, a dokud tak neuãiní, není stavba elektráren v kraji pfiípustná vûbec. Není tedy moïné za této situace tvrdit, Ïe obce pfiipravují stavební fiízení. Kraj nyní pracuje na zprávû o uplatàování zásad územního rozvoje, která je podkladem pro jejich aktualizaci, a její pfiedlo- Ïení zastupitelstvu kraje plánuje na rok Vydání aktualizace se pfiedpokládá nejdfiíve koncem roku Teprve pak bude moïné ve vymezen ch plochách umístit vûtrné elektrárny. JUDr. Marta Wroblowská, vedoucí odboru územního plánování, stavebního fiádu a kultury, Krajsk úfiad Moravskoslezského kraje

11 :40 Stránka 11 íct, Ïe v dûtství jsem mûla ráda pohádky, je tvrzení banální. Kdo by je nemûl rád? Mnû tato láska ov em vydrïela aï do dospûlosti, pokaïdé, kdyï se ocitnu v antikvariátu, jako první zabrousím do oddûlení kníïek pro dûti a hledám nûjaké zajímavé úlovky, pohádky z rûzn ch koutû svûta, japonské, Ïidovské, bulharské... Od pohádek je jen krok k M TICK M vyprávûním, v ichni urãitû ãetli mezi jin mi pohádkami nûjakou verzi star ch fieck ch bájí o bozích na Olympu. Fascinovaly mû také m ty starovûk ch náboïenství, sumersk epos o Gilgame ovi, starobabylónská mytologie a její boïstva Marduk a I tar, egyptsk pantheon, i mlad í ságy, jako islandská Edda ãi staroanglická báseà o Béowulfovi. Mnoho z tûchto dûl jiï dávno zanikl ch civilizací jsem mûla moïnost poznat bûhem studia religionistiky (neboli vûdy o náboïenství) - kam aï mû mûj zájem zavedl. Mám je tû dvû lásky - lásku k JAZYKU a lásku k HUDBù. Jazyk jako obecn pojem pro mû znamená moïnost uchopení svûta, jinak neï skrze jazyk RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 MÛj álek ãaje J. R. R. Tolkien: Silmarillion a Pán prstenû svût nepoznáváme, proto je dûleïité jazyk prozkoumávat, uïívat správné v razy, nezneuïívat jazyk, protoïe je také nástrojem tvofiení, aè uï svûta kolem nás ãi vztahû mezi lidmi navzájem. I v knize Genesis ãteme, Ïe BÛh tvofií svût slovem. Pfii studiu filosofie jsem se vûnovala právû logické anal ze pfiirozeného jazyka. Ale je tû jedno hledisko na jazycích obdivuji - jsou krásné po estetické stránce. Ta rozmanitost zvukû, nádhera slov, schopnost jednoho jazyka dokonale, struãnû a elegantnû vyjádfiit my lenku, pro kterou v jiném nenacházíme v razy. Jsou slova, která si ráda pfievaluji na jazyku jako karamelku, jak krásnû znûjí. Zrovna to slovo ka-ra-me-la... màam. Zvuková stránka jazyka nepochybnû úzce souvisí s hudbou, zvlá È s písní. KoneckoncÛ, Eddu ãi finskou Kalevalu dávno pfiedtím, neï byly zapsány, ífiili lidoví pûvci a jsou to texty primárnû urãené ke zpûvu. Souznûní slova a hudby bylo dovedeno k dokonalosti v gregoriánském chorálu, hudbû, která vychází pfiímo z melodiãnosti a rytmu latinského jazyka. Ale to uï pfiíli odboãuji od tématu. Jak jsem byla nad ena, kdyï jsem v e, o ãem tu pí i, nalezla v díle jednoho autora, Johna Reuela Ronalda Tolkiena. Nejde o jednu knihu, protoïe Tolkienovo díla - Hobit, Pán PrstenÛ a Silmarillion - spolu úzce souvisejí. Dalo by se fiíct, Ïe Hobit a Pán prstenû jsou podrobnû rozpracované pfiíbûhy, které se odehrávají fiádovû v nûkolika letech, a zapadají do celkového rámce Silmarillionu, jenï popisuje historii tisícû let. Tolkien sám byl profesorem filologie na oxfordské univerzitû. JiÏ v dûtství vykazoval mimofiádné nadání pro studium jazykû, ov em nezûstal jen u toho nauãit se latinu, fieãtinu, francouz tinu a nûmãinu a pozdûji i dal í jazyky, zajímal se o jejich stavbu a pfiedev ím zaãal vytváfiet jazyky vlastní. Spousta z nás se nûkdy snaïila vytvofiit nûjak tajn jazyk, kter m jsme si tfieba psali deník nebo se domlouvali s nejbliï- ím kamarádem. Tolkien mûl v ak obrovsk talent a nejenïe vytvofiil slova svého jazyka, zab val se téï jeho gramatickou a morfologickou strukturou, propracoval svûj jazyk tak, Ïe v nûm byl schopen psát básnû. Bûhem roku 1915 v Tolkienovi vyklíãila my lenka, Ïe by svûj vymy len jazyk mohl vyuïít ve zcela originální umûlé mytologii. Sám totiï do hloubky studoval rûzné mytologické koncepce, aè jiï zmínûnou Kalevalu, Eddu ãi Béowulfa. A tak zaãíná postupnû vznikat monumentální dílo, nakonec souhrnnû nazvané Silmarillion (Tolkien na nûm pracoval cel zbytek Ïivota a nikdy jej nevydal). Tato skuteãnost mû nepfiestává uvádût ve vytrïení: proto, Ïe si Tolkien vymyslel svûj jazyk, musel k nûmu dodat i fantastick svût. A to s kompletní mytologií, ve které líãí, jak byl tento svût stvofien, jak se vyvíjel, popisuje úïasné bytosti, Valar, elfy, trpaslíky, hobity a dal í. Tento svût v ak není jen idylick, je v nûm pfiítomno zlo, jehoï poãátek líãí v kosmogonickém m tu Ainulindale, Hudba Ainur (Tolkien, J. R. R.: Silmarillion, 1977): Byl Eru, Jedin, kter se v Ardû naz vá Ilúvatar; a nejdfiíve udûlal Ainur, Svaté, ktefií byli potomstvem jeho my lenky a byli s ním dfiíve, neï bylo vytvofieno cokoli jiného. A mluvil k nim: pfiedkládal jim hudební témata a oni pfied ním zpívali a on byl rád.... Pak zaãaly hlasy Ainur, podobné harfám a loutnám, pí Èalám a trubkám, violám a varhanám a podobné nespoãetn m sborûm zpívajícím slovy, ztváràovat Ilúvatarovo téma ve velkou hudbu; a vzlétl zvuk nekoneãn ch promûnliv ch melodií utkan ch v souzvuk, kter v hloubkách i v kách pfiekraãoval hranice sly itelnosti, a Ilúvatarovy pfiíbytky se naplnily, aï pfietékaly, a hudba a ozvûna hudby vycházely do Prázdna a ono nebylo prázdné.... Ale jak se téma rozvíjelo, vstoupilo Melkorovi do srdce, Ïe do nûho vplete látku vlastních pfiedstav, která neladila s Ilúvatarov m tématem; snaïil se v ní totiï zvût it moc a slávu partu, kter mu byl pfiidûlen. Pfiedcházející ukázku jsem zvolila je tû z jednoho dûvodu. Není úïasné, Ïe v Tolkienovû m tu tvofií BÛh svût z hudby? Hudba je navíc obsaïena v Tolkienovû díle prûbûïnû. V Pánovi prstenû, místo aby prostû vyprávûly, postavy zpívají, písnû jsou pfiítomny pfii v ech v znamn ch pfiíleïitostech, Bilbo i Frodo jsou známí skladatelé písní atd. Nyní jsem snad jiï struãnû ukázala, proã se mi Tolkienovo dílo líbí. Vytvofiil pohádkov, MYTOLOGICK svût, stvofien z HUDBY, ve kterém se mluví libozvuãn mi JAZYKY. Ráda bych v ak zmínila je tû jeden moment Tolkienova Ïivota a tvorby, kter je pro mû moïná tím nejv znamnûj ím. Hledání pravdy v jazycích, hudbû i m tech mû nakonec pfiivedlo do fiímskokatolické církve, církve v dne ní dobû stojící na okraji spoleãnosti, o níï se mnoho lidí vyjadfiuje znaãnû nelichotivû. A Tolkien sám byl katolíkem oddanû se hlásícím k církvi, která se v protestantské Anglii nacházela také v postavení obskurní men iny. Jak ãlovûka potû í, kdyï zjistí, Ïe autor, jehoï dílo obdivuje, s ním sdílí i stejn svûtonázor, stejnou víru. Ve sv ch dopisech se Tolkien nûkolikrát vyjadfiuje ke snahám interpretovat Pána prstenû alegoricky. Striktnû odmítá v klad, kter v Sauronovi nachází rysy totalitních vûdcû 20. století a Prsten napfiíklad k atomové bombû (kniha vzniká mezi lety ). íká: Pán prstenû je samozfiejmû zásadnû kfiesèanské a katolické dílo, zprvu nevûdomky, ale nakonec vûdomû. Proto jsem do svého vymy leného svûta nevloïil nebo z nûj vyjmul prakticky v e, co by se podobalo náboïenství nebo kultu... NáboÏensk prvek je totiï pfiítomen v celém díle a jeho symbolismu. (Tolkien, J. R. R.: Dopis Robertu Murrayovi, SJ, 1953.) Je na kaïdém ãtenáfii, aby hledal hlub í v znam v díle, pojednávajícím na první pohled pouze o pohádkovém svûtû hobitû a elfû. Co mû oslovuje, je neustálá pfiítomnost tfií pilífiû kfiesèanství, tzv. kardinálních ctností - víry, nadûje a lásky. Víra v Dobro, za nûï stojí bojovat a obûtovat se, Nadûje ve vítûzství Dobra, i kdyï ãelí zdánlivû nepfiekonatelné pfiesile Zla, a Láska a Milosrdenství, které jsou nástroji tohoto boje. V tomto smyslu má Tolkienovo dílo sílu oslovit a povzbudit kaïdého z nás. Eva B. Nováková 11

12 :41 Stránka 12 18/2011 Druh podzimní den, s pfiíjemn m poãasím babího léta, patfiil v R mafiovû zfiejmû poslednímu open air hudebnímu festivalu tohoto roku. Koncert ãesk ch a polsk ch kapel s názvem Hudba bez hranic spolufinancoval Evropsk fond pro regionální rozvoj Pfiekraãujeme hranice. Ranû podzimní festival, kter se Last Remained RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Jazzclub Zaãátek podzimu patfiil hudbû bez hranic v sobotu 24. záfií konal v areálu fotbalového hfii tû, navázal na ãesko-polsk koncertní projekt leto ního léta. Po pfiedprázdninovém Majálesu a letní Skatastrofû se i Hudba bez hranic stala pfiíle- Ïitostí pro setkání ãesk ch, pfiedev ím r mafiovsk ch, a polsk ch kapel, které stojí mimo komerãní hudební proudy. Fanou- Servis sluïeb kûm se bûhem léta pfiedstavilo pût hudebních skupin z Opole, které pfiedvedly, ãím Ïije tamní nekomerãní scéna. Na prûfiezov Majáles pfiijela kapela Obora s ryãn m western gore grindem, na stylovû vyhranûnûj í Skatastrofu dorazil Bongostan se skoãn m ska a 740 milionów oddychów s rozhoupan m reggae, Hudbou bez hranic rezonoval trash-death metalov Sekator i ponûkud melodiãtûj í punk v podání Last Remained. Polské hosty na posledním festivalu doplnily ãtyfii místní kapely, reprezentující rûzné polohy zdej- í hudební subkultury. Zahájení se ujala temnû reflexivní Sibérija, osobitá alternativa doprovázející vernisáïe i literární pofiady, která se ov em nikdy neodtrhla od sv ch undergroundov ch kofienû a zûstává spjatá s Ïivou klubovou muzikou. Sousto pro rozjívenou mládeï servírovala vzápûtí kapela Genital Destruction, jejíï název v pfiekladu, stejnû jako tituly vût iny písní s ohledem na citlivûj í ãtenáfie nebudeme citovat. Následoval Mrtv holub, kter po ãas svého vystoupení vrátil festivalu melodiãnost. Polsk host Last Remained poté pfiedvedl pfiíjemnû poslouchateln punk starého raïení v mladistvém provedení. Mezi jejich a finálním náfiezem Sekatoru je tû na pódiu zaexhiboval Moskviã. Teãka za pfieshraniãním koncertováním tohoto léta mûla tûstí na tepl a sluneãn den, kter se ov em posléze zmûnil ve velmi chladnou noc. Jasn signál, Ïe hudební pofiady se s ohledem na roãní období zaãnou opût stahovat pod stfiechu, coï bude vzhledem k probíhající rekonstrukci budovy Stfiediska volného ãasu, která jediná disponuje velk m sálem s pódiem a taneãním parketem i odpovídajícím zázemím, znamenat hledání náhradních prostor. ZN Informaãní stfiedisko R mafiov Otevírací doba: Pondûlí - pátek: ; Sobota: ; Nedûle: Kryt bazén v Bfiidliãné Plavání pro vefiejnost fiíjnu Pondûlí Úter Stfieda âtvrtek Pátek Sobota Nedûle Vodní aerobik kaïdé pondûlí a ãtvrtek od 18.45! Diakonie âce, stfiedisko v R mafiovû, zve seniory k náv tûvû KAVÁRNIâEK kaïdé liché úter v budovû stfiediska na tfiídû HrdinÛ 48 v R mafiovû. Zaãátek vïdy ve Ukonãení posezení Kdo není schopen dojít do kavárny, mûïe vyuïít odvoz v den setkání v od hotelu Pradûd. Pfiijìte si za námi povykládat a naplánovat aktivity, které byste sami nepodnikli. BliÏ í informace na ãísle Termíny kavárniãek v roce 2011 (kaïd lich t den v úter ): , , , , , Srdeãnû zvou a tû í se na vás zamûstnanci Diakonie âce V robky ze sociálnû terapeutické dílny Bufiinka Prodejní místa: Sociálnû terapeutická dílna Bufiinka, Divadelní 10, R mafiov Informaãní centrum R mafiov, námûstí Míru 6, R mafiov Potraviny Lazarczyk, Opavská 24, R mafiov 12

13 :42 Stránka 13 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 Kulturní okénko mûsta R mafiova Citát: VÏdy odpou tûjme sv m nepfiátelûm, nic je nedokáïe víc Známá i neznámá v roãí rozzufiit. Oscar Wilde nar. Josef Palivec, básník a pfiekladatel (zemfi ) v roãí narození zemfi. Franti ek Tich, malífi a ilustrátor (nar ) v roãí úmrtí Svûtov den po ty, v roãí zaloïení Svûtové po tovní unie v roce 1874, vyhlá en 1969 (OSN) zemfi. Antal Sta ek, vl. jm. Antonín Zeman, prozaik (nar ) v roãí úmrtí nar. Roman Jakobson, rusk lingvista, sémiotik, literární teoretik (zemfi ) v roãí narození zemfi. Franti ek Bílek, sochafi, grafik a ilustrátor (nar ) v roãí úmrtí nar. Alois Mr tík, spisovatel (zemfi ) v roãí narození Mezinárodní den bílé hole, svátek zrakovû postiïen ch lidí, slaví se od roku nar. Oscar Wilde, irsk anglicky pí ící spisovatel (zemfi ) v roãí narození nar. Michel Foucault, francouzsk filozof, historik a teoretik vûdy a kultury (zemfi ) v r. nar nar. Evan Hunter, pseud. Ed McBain, americk autor detektivních románû (zemfi ) v roãí narození Svûtov den za odstranûní chudoby, od roku 1992 (OSN) nar. Pierre-Ambroise-Francois Choderlos de Laclos, francouzsk spisovatel (zemfi ) v r. nar zemfi. Oldfiich Lipsk, filmov reïisér (nar ) v roãí úmrtí zahynul Hanu Bonn, básník (nar ) v roãí úmrtí SVâ R mafiov zve na KURZ PERGAMANA - v roby papírové krajky ãtvrtek 13. fiíjna od 17.00, SVâ Bartákova 21 pfiihlá ky na tel

14 :43 Stránka 14 18/2011 Spoleãenská kronika Narodili se noví obãánci Erik Bil... R mafiov Ondfiej Cita... Janovice Oldfiich Neset... R mafiov Michal Metelka... R mafiov Klára Ilkiwová... Jifiíkov Tomá Kux... R mafiov Anna Ko Èálová... Stránské Luká Chlachula... R mafiov Ivan Ferenc... Horní Mûsto Natálie Mikulenková... Îìársk Potok Blahopfiejeme jubilantûm, ktefií od pfiedcházejícího vydání oslavili 80 let a více Îofie Marti ová - R mafiov let Marie Dlouhá - R mafiov let Svato Îerava - Janovice let AneÏka Talãíková - R mafiov let Karel Kudlák - R mafiov let Otto Volek - R mafiov let Josef Hrabina - R mafiov let Pavel La ák - Edrovice let Vûra Pfiecechtûlová - R mafiov let Anna Matu ková - R mafiov let Marie Pov ilová - Ondfiejov let Vladimír Tomek - R mafiov let BoÏena Janeãková - R mafiov let Juliana Smitková - R mafiov let Emilie Mikulenãáková - R mafiov let Marie Pinìáková - Janovice let RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Mûstské muzeum a Galerie Octopus pozvánka na novou v stavu Dne oslaví pan Vladimír Toman 80. narozeniny. Hodnû zdraví, vitality a lásky mu pfiejí manïelka Olga, dcera Jana s rodinou a syn Vladimír s rodinou Rozlouãili jsme se Karel Bulava - Malá Morávka Evidence obyvatel MûÚ R mafiov 14

15 :43 Stránka 15 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 Mûstská knihovna Knihovnick festival letos pfiipomnûl K. J. Erbena T den od 3. záfií patfiil opût knihovnám, kníïkám a jejich ãtenáfiûm. Knihovny po celé republice pfiipravily pro své náv tûvníky zajímav program, besedy, v stavy a akce na podporu ãtenáfiství. V pondûlí v9 hodin ráno odstartoval T den knihoven Vefiejn m fiíjnov m spoleãn m ãtením (V Sâ), letos z díla Karla Jaromíra Erbena. R mafiovská knihovna pozvala ke spoleãnému ãtení dûti z pát ch tfiíd základní koly. Bûhem dopoledne se jich nad soubory pohádek Karla Jaromíra Erbena vystfiídalo nûkolik desítek. âetlo se tafetovû a nahlas. Je známo, Ïe v ichni málo ãteme a neumíme ãíst nahlas, vysvûtlila fieditelka knihovny Lenka Îmolíková a její slova potvrdili sami malí ãtenáfii. PfiestoÏe je ke ãtenáfiství vede kola, Ïáci chodí pravidelnû do knihovny a musejí z povinné ãetby pfiipravovat referáty, po kníïce dobrovolnû sáhne jen ãást z nich. Ostatní dávají pfiednost sportování, poãítaãov m hrám a televizi. Vztah ke knihám se pfiitom snaïí dûtem v típit uï matefiské koly, kde se dûtem pfiedãítá tfieba pfied odpoledním spánkem. Bûhem T dne knihoven nav tûvovali matefiinky i knihovníci. Je ov em známo, Ïe pokud není zvykem ãíst doma, s rodiãi, nacházejí dûti cestu ke knihám jen obtíïnû. T den knihoven mûl kromû propagace ãtenáfiství za cíl podpofiit také aktivní vyuïívání slu- Ïeb této instituce. Knihovna vyhlásila anketu, ve které se sv ch uïivatelû ptala na jejich spokojenost s nabízen mi sluïbami, po cel t den platila ãtenáfiská amnestie, díky níï mohli opozdilci bez sankcí vrátit vypûjãené kníïky, a rovnûï registrace zdarma. Pfiilákat nové ãtenáfie, ale i neãtenáfie do knihovny mûlo i nûkolik doprovodn ch pofiadû. Vúter se v dûtském oddûlení pfiedstavili hned dva spisovatelé. Odpoledne probûhlo autorské ãtení z textû zaãínající spisovatelky, studentky Kláry Janãíkové, úãastnice soutûïe Hlavnice A. C. Nora. Vpodveãer své romány pfiedstavil autor historické beletrie Vlastimil Vondru ka. Vlastimil Vondru ka bûhem besedy pfiiblíïil své spisovatelské zaãátky, v nichï sehrála roli náhoda. Ta jej totiï v letech vojenské sluïby u pracovních jednotek pfiivedla do jihomoravsk ch archivû a pomohla objevit renesanãní protokoly o zloãinech, které se udály v jednotliv ch mûstech a obsahovaly kromû popisu konkrétních prohfie kû i nezkreslené svûdectví o tehdej ím Ïivotû. Vondru ka se historické kriminalistice vûnoval i po ukonãení vojenské sluïby jako pfiispûvatel ãasopisu Signál, kde mu vycházely pod pseudonymem Jan Alensk sloupky s námûty historick ch zloãinû. Dobové soudní spisy, které mu slouïily jako autentické prameny, ov em obsahovaly jen v slechy polapen ch pachatelû, nikoliv popis pátrání, a odtud uï byl pro Vondru ku jen krok k fikci a dráze autora historick ch detektivek. Jako spisovatel se Vlastimil Vondru ka zamûfiuje na období stfiedovûku, které je pro nûj pfiitaïlivé nejen námûtovû, ale cel m Ïivotním stylem. Autor historické beletrie má podle nûj zprostfiedkovat kromû dobov ch reálií a detailû tvofiících kulisy pfiíbûhu pfiedev ím tehdej í mentalitu, vnímání ãasu a hodnot, jako je spravedlnost, ãest nebo víra, ale i nectnosti stfiedovûkého ãlovûka, o které ãtenáfie ochudila prudérní historiografie 19. století. Ve spojení s napínav m dûjem kriminalistického pfiípadu mû- Ïe schopn vypravûã pfiedat publiku víc informací o Ïivotû v minulosti neï uãebnice plné jmen a dat. Vlastimil Vondru ka, ãesk souputník Roberta van Gulika nebo Umberta Eca, pfii besedû pfiesvûdãil své posluchaãe o tom, Ïe stfiedovûk Ïivotní styl by mohl b t v lecãem inspirativní i pro zmûkãil dne ek. T den knihoven v R mafiovû provázela také v stava v Galerii U Stromu poznání. Janovick krajináfi Miroslav Morávek v rámci ní uspofiádal ukázku toho, jak jeho obrazy vznikají, a maloval pfiímo pfied oãima náv tûvníkû galerie. T den knihoven, kter po loàském Karlu Hynku Máchovi letos pfiipomnûl v roãí narození jeho mlad ího vrstevníka a pfiedstavitele jiné podoby ãeského romantismu Karla Jaromíra Erbena, pfiinesl fiadu dal ích témat. Vedle klesající ãtenáfiské gramotnosti ãeské spoleãnosti upozornil i na roli knihoven coby kulturních institucí a míst pro setkávání lidí. ZN Otevírací doba: Pondûlí Úter Stfieda zavfieno âtvrtek Pátek Sobota Dfiíve se fiíkalo, Ïe má ÏízeÀ. Teì? Musí dodrïovat pitn re- Ïim a taky zavodàovat organismus. MuÏ má pr dennû do sebe dostat aï tfii litry vody, Ïena o nûco ménû. Plastové láhve s vodou jsou pfiítelem nejvûrnûj ím, protoïe v zvy o nutnosti pít husí víno kolem sebe pfiece sly íme neustále. Reklamní podtext v robcû nápojû nelze necítit. Petka je na ím vûrn m prûvodcem. Úsmûvnû Napij se, syneãku, napij AÏ 60 % lidského tûla tvofií voda; bez jídla vydrïíme dlouho, bez Ïivotadárné tekutiny pouze pár dnû. Ona totiï voda pomáhá regulovat tûlesnou teplotu, rozvádí Ïiviny a kyslík, zvlhãuje sliznice a taky vyplavuje kodliviny. Sportovci oceàují dûleïitost tekutin pro stav kloubû, dámy pro zlep ení pleti i vlasû. Na i pfiedkové si v létû nosili na pole dïbány s vodou (bohat í ochucovali vínem, chud í octem). Babiãky radily, abychom ke kaïdému jídlu vypili sklenici vody. Vûdci s tím souhlasí. Myslí se opravdu voda, ne pfieslazené pfiebublinkované limonády nebo pivo. Staãí ta z kohoutku, je kvalitní a levná. V kaïdé restauraci by mûla b t v karafû nebo dïbánku k dispozici, to je teì lágrem. Zhruba pûtinu denní spotfieby vody pokryje ovoce, zelenina a potraviny; polévky, mléko, víno, káva i ãaj. Poslední dva jmenované nápoje jsou moãopudné. Nemá ÏízeÀ? Nepij! Tak právû na tom se lékafii dosud neshodli. Ale lidem nemocn m, dûtem a seniorûm je tfieba pfiipomínat pitn fiád. Na Slovácku fiíkají: Z gofialky sa hlúpne, z piva sa spí, enem zvína sa zpívá. O vodû nic. Ale my víme své, víme, Ïe voda je benzín tûla a na e Ïivotní procesy jedou na vodu. âlovûk, to zní mokfie. Voda rozum nekalí. Pfieji vám hezké nepfiepité a ne- Ïíznivé dny. Si 15

16 :43 Stránka 16 18/2011 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Organizace a spolky Svatomichaelská pouè uctila jubileum ThDr. Franti ka VaÀáka V nedûli 25. záfií se v r mafiovské farnosti konala pouè ke sv. archandûlu Michaelu. Nejznámûj ímu z kfiesèansk ch andûlû, jehoï svátek pfiipomíná 29. záfií i civilní kalendáfi, je zasvûcen farní kostel na kolním námûstí v R mafiovû. Ten byl také dûji - tûm hlavního programu pouti. Svatomichaelská pouè byla kromû andûlského patrona hlavního r mafiovského katolického chrámu letos vûnována osobnosti Mons. ThDr. Franti ka VaÀáka, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, kter pûsobil témûfi 40 let jako knûz v R mafiovû. V ãervnu tohoto roku jsme si pfiipomnûli 95. v roãí jeho narození (viz portrét Franti ka VaÀáka v RH ), 14. záfií ubûhlo pfiesnû 20 let od jeho úmrtí. Program leto ní pouti zahájila Sociálnû terapeutická dílna získala tkalcovsk stav nedûlní bohosluïba, které se ujal vzácn host r mafiovské farnosti - Mons. Franti ek Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavské diecéze. Odpoledne pokraãovala pouè svátostn m poïehnáním a koncertem pûveck ch sborû, kter do kostela sv. archandûla Michaela pfiilákal i nevûfiící posluchaãe. Jako první se pfiedstavil smí en pûveck sbor pfii ZU Bruntál, kter vede Mgr. Jifiina Kryst nková. Sbor pod její taktovkou pfiipravil pfiehlídku duchovní hudby z nejrûznûj ích období i kulturních oblastí, ve vokálním provedení i s doprovodem houslí, klavíru ãi kytary. Koncert zahájil bruntálsk sbor pravoslavnou liturgickou skladbou, pokraãoval mariánsk mi písnûmi i díly barokních mistrû Antonia Vivaldiho ãi Johanna Sebastiana Bacha, ale neopomnûl ani tvorbu soudobou, kterou reprezentovala slavná Cohenova píseà Hallelujah. Druh m tûlesem, které pfiijalo pozvání do svatomichaelského kostela, byl Pûveck sbor mûsta Vrbna pod Pradûdem pod vedením Mgr. Leo e Sekaniny. I tento sbor zahájil své vystoupení pravoslavnou písní, byè o nûco mlad í. Vrben tí zvolili pro svûj repertoár ukázky duchovní hudby z nejrûznûj ích slohov ch údobí. Renesanci zastupoval Kry tof Harant z PolÏic a BezdruÏic, baroko Johann Sebastian Bach a Claudio Monteverdi, romantismus Franz Schubert, moderní tvorbu napfi. úryvek z díla Missa lyrica od Pavla StaÀka a duchovní zpûv americké provenience spirituál Amen. Na samotn závûr koncertu spojily své hlasy v echny tfii vystupující pûvecké soubory - bruntálsk, vrbensk i R mafiovsk chrámov sbor pod vedením Mgr. Petra Wolffa, aby spoleãnû pouè zavr ily. Finální chorál vûnovan sv. Michaeli pfiipomnûl osobností svého tvûrce dal í ze zajímav ch postav zdej ího kraje - skladatele církevní hudby a dlouholetého faráfie z Andûlské Hory P. Josefa Olejníka. ZN Jak jistû vût ina obyvatel R mafiova ví, v lednu tohoto roku probûhl ve velkém sále SVâ R mafiov jubilejní 10. ples Diakonie âce - stfiediska v R mafiovû. Jeho v tûïek byl na zaãátku záfií 2011 pouïit k zakoupení dvoulistého tkalcovského stavu TSP- 802 R s pfiíslu enstvím a osnovním snovadlem od v robce Václava Tomka ze Dvora Králové nad Labem. Tento dvoulist stav bude pouïit pro uïivatele jako pomoc pfii rozvíjení motorick ch schopností. Jeho celková v ka je 110 cm, v ka osnovní roviny od základny 76 cm. Pfii odbûru byli pracovníci sociálnû terapeutické dílny zároveà pro koleni v tom, jak 16

17 :43 Stránka 17 navíjet osnovu a jak se stavem pracovat. Na osnovu stavu si uïivatelé sluïeb a pracovníci stfiediska navili sami 500 m pfiíze. Zakoupením stavu do lo k roz ífiení tkalcovské dílny, kde jsme dfiíve pracovali jen se stavy kolíkov mi, vyroben mi ve stolafiské dílnû. UÏivatelé dílny budou tkát koberce a ta ky, které bude moïno zakoupit v sociálnû terapeutické dílnû, v Informaãním RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 centru R mafiov nebo v prodejnû potravin Lazarczyk. Pofiízení této dûleïité pomûcky by pochopitelnû nebylo moïné bez pfiispûní sponzorû a dal ích, ktefií se snaïí usilovnû pomáhat osobám s mentálním ãi kombinovan m postiïením v na em regionu. Jim v em patfií na e velké DÍKY. Diakonie âce, stfiedisko v R mafiovû Osadní v bory informují Ondfiejov tí seniofii pfii li za zábavou Na první podzimní sobotní odpoledne 24. záfií pfiipravila osadní rada v Ondfiejovû tradiãní setkání se seniory. Pro velkou nemocnost nebyla úãast seniorû velká. Pro ty, ktefií v ak neodolali, bylo pfiipraveno chutné obãerstvení a k tanci i poslechu zahrálo Duo Akord muzikanta Vladimíra Bulka a zpûvaãky Ludmily Sigmundové. Ondfiejovské seniory pfiijel pozdravit starosta mûsta R mafiova Petr Klouda. Osadní rada v Ondfiejovû pevnû vûfií a jiï dnes se tû í, Ïe seniorû pfiijde na setkání pfií tí rok mnohem více neï letos. AneÏka Továrková 19/2011 JAK VYJDE Dal í ãíslo RÝMAŘOVSKÉHO HORIZONTU bude v prodeji od Uzávûrka pro vydání je ve ãtvrtek do 12 hodin Tû íme se na va e pfiíspûvky! Reklama v R mafiovském horizontu Podûkování Osadní rada v Ondfiejovû dûkuje panu Josefu Pipovi za sponzorsk dar, kter vûnoval pro ondfiejovskou Kolibu. AneÏka Továrková SKVùLÁ INVESTICE 17

18 :43 Stránka 18 18/2011 Slibn, opravdu - to potvrdí kaïd, kdo nûãemu podobnému aspoà tro ku rozumí. JenÏe: sebeslibnûj í a sebenadûjnûj í zaãátky, chcete-li iniciativy, potfiebují i koncovky. Bez zdárného zakonãení nebo zúroãení jsou i ty nejlep í nápady, snahy, vynaloïené náklady (o práci nemluvû) vlastnû zbyteãné. Jistû se najdou tací, co podobné zásluïné a mnohdy aï dal ími generacemi plnû ocenûné snahy mahem zlehãí, smetou z pomyslného stolu. NedokáÏí pfiekroãit svûj stín, jejich inteligenãní obzor je ohraniãen jin mi zájmy nebo nezájmy. Není to zas nûjaká v jimka, setkat se s pfiímou zlomyslností a aï nadutû najevo dávanou nekulturností. Své by o tom mohli vyprávût sbûratelé-solitéfii i instituce, jako jsou zavedená muzea. Pro úplnost - je i sorta sbûratelû do své kapsy a kaïd, kdo se pokou el nebo pokou í zdokumentovat lomnické a tylovské reálie v minulosti, se s takov m (dej mu PánbÛh vûãnou slávu) ãlovûkem setkal. Pracnû a s pochopením shromáïdûné dokumenty i pfiedmûty do obecní sbírky, dobovû nazvané SíÀ tradic, sa minuly neznámo kdy a kam. Pak jsme je 18 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Z okolních obcí a mûst Izba starej mamy je slibn zaãátek obecního muzea uvidûli na rûzn ch burzách a na otázku o jejich pûvodu byla bezelstná odpovûì, Ïe to pfiece prodával pan XY. Îel dokonce obecní funkcionáfi... Pravda, nûco málo po nûm zbylo, a i to se pozbylo neznámo kam. Tak je nás nûkolik, vût ina mimo Lomnici, co vlastníme ledacos cenného a zajímavého. Popravdû fieãeno, s pfiib vajícím vûkem se nask tá otázka, jak s tím naloïit, nûkdo tfieba z osobních dûvodû smûfiuje trvale mimo na i obec, hlásí se zdravotní potíïe atd. Není problém cokoliv prodat pfies internet i do ciziny (nebo odtud koupit), jenïe to je aï ta poslední moïnost. O nûco by mûl zájem moïná archiv, o nûco okresní muzeum a témûfi o v echno pak vût- ina novû vznikl ch obecních nebo soukrom ch muzeí. Kvete zde ãil v mûnn obchod s pfiedmûty i písemnostmi, pfiiãemï Lomnice u R mafiova je velmi dobrá a osvûdãená znaãka, to mi vûfite! Na prstech jedné ruky spoãítáte v okolí obce s tak bohatû doloïenou historií, uï tfieba jen tradice nejstar í po ty v irokém okolí nebo místní vojenské hfibitovy, lomnické povûsti Albrechtick kostel po dvou letech znovu oïil a dochované vyprávûnky vïdy s reáln m jádrem, lesnické tradice, místní studánky, zachovalé prvky, ãi dokonce celé stavby architektonicky zajímavé a na první pohled viditelné atd. V Zemském archivu v Opavû nebo ivbrnû by se spisy se záznamem o dûjinách Lomnice nebo Tylova dal zaplnit velk stûl. Vût inu z nich po staletí asi nikdo neãetl. To nejlep í má pfiijít nakonec a my se vrátíme ke sbírce paní Anny Kyselové z Tylova. Prezentovala ji uï nejménû tfiikrát na probûhl ch dnech obce Lomnice, a kdo mûl moïnost podobné exponáty vidût nejen u nás, ale i tfieba u na ich sousedû v Rakousku nebo Maìarsku, ten pak uctivû smeká! Jde o amatérsky, nicménû originálnû pojatou sbírku, nebo oblíben mi slovy retroexpozici, bytové a odûvní kultury se v emi náleïitostmi. Vãetnû tûch lidovû vy ívan ch kuchafiek a cenn ch (podtrhuji) barvotiskû. Spousta dfiíve bûïn ch doplàkû kaïdé venkovské domácnosti, nábytkové solitéry aj. Pfiitom kaïd jen trochu vnímav zájemce pozná, Ïe ledacos je ve stavu, jako by nûkdo z té kuchynû starej mamy právû ode el na dvorek nakrmit drûbeï... Paní Kyselová nijak neskr vá slovensk pûvod snad vût iny pfiedmûtû a to ãiní v e je tû charakteristiãtûj ím pro ná region se siln m zastoupením dosídlencû slovenského pûvodu ve více vlnách. Dost zaslouïené chvály, ale nask tá se otázka, co s tím v ím? Jak to zachovat a ochránit, kam s dal ími zmínûn mi pfiedmûty umístit, uãinit je obecnû dostupn mi, aby plnily kulturnû-v chovn i reprezentaãní úãel obce? Kde vzít peníze, na jaké fondy se obrátit amnoho dal ích otázek se je tû vynofií. Lze o nich zatím alespoà diskutovat a první pfiíspûvek se uï hlásí: coï tak vyuïít zachovalou, dostupnou a moïná levnou budovu nádraïí vãetnû udrïovan ch ploch v okolí? Je v ní k dispozici i byt pro správce. Ostatnû v Rakousku b valé Ïelezniãní stanice k podobn m úãelûm slouïí. Jaroslav Chytil V sobotu 1. fiíjna se po dvouleté odmlce otevfiely dvefie kostela Nejsvûtûj í Trojice v Albrechticích u R mafiova. Opu tûná a léta zanedbávaná sakrální památka oïívá péãí ãlenû obãanského sdruïení, které bylo zaloïeno s cílem ji zachránit pfied úpadkem, a kaïdoroãnû na pfielomu léta a podzimu se stává dûji tûm Pásma kostelního. Pravidelné kulturní pofiady v interiéru barokní stavby organizuje skupinka mlad ch umûlcû jako souãást sv ch setkání, tzv. Barevn ch víkendû. Po dlouhé fiádce tûchto v tvarnick ch sessionû, které postupnû zahrnuly do svého programu i hudební a recitaãní vystoupení a bûhem let vyãerpaly celé barevné spektrum, se po loàské pauze vrátilo do Albrechtic i Pásmo kostelní. Jeho smyslem je upozornit na stav albrechtického kostela, vrátit do nûj alespoà jednou za rok lidskou pfiítomnost a v neposlední fiadû pomocí vybraného vstupného a sponzorsk ch darû chrám udr- Ïovat a zabezpeãovat, kdyï ne pfiímo zvelebovat. Bûhem nûkolika let existence sdruïení (bylo zaloïeno v roce 2005) se podafiilo doslova vysekat

19 :43 Stránka 19 O tfietím záfiijovém víkendu se v Bfiidliãné uskuteãnilo závûreãné kolo âeského poháru v letním biatlonu Ïactva. Pro cel t m sportovcû z Bfiidliãné to bylo dûleïité klání, protoïe lo o to, zda pofiadatelé obhájí potfietí v fiadû první místo v celorepublikové soutûïi klubû. Dorost a dospûlí se o svá umístûní poprali uï o prázdninách ve Starém Mûstû pod Land tejnem a pfiivezli pár cenn ch umístûní. Mistryní âr se stala v kategorii dorostenek B Andrea Proke ová, stfiíbrnou pozici v této kategorii získala Andrea Kováãová. Obû Andrey vybojovaly také bronzovou medaili ve tafetû dvojic. Stfiíbrnou medaili ve tafetû v kategorii dorostencû se podafiilo vyhrát i Jifiímu Polcerovi s Markem Vohnoutkou. Foto: Daniel Mach st. kostelík a jeho pfiístupovou cestu z náletového porostu, opravit a natfiít stfiechu, kterou zatékalo, okna a dvefie zajistit proti vniknutí vandalû nebo opravit kamennou vstupní bránu ke zdej ímu hfibitovu. Tu bohuïel letos smetla vûtrná smr È, resp. povalen strom. Poslední záchrannou akcí na kostele bylo odvodnûní budovy. Kulturní program, kter uï po nûkolik let láká do kostela v Albrechticích vedle pamûtníkû jeho slavnûj ích dob i pfiíznivce umûní, také letos propojil svût sakrální s profánním. Pásmo kostelní tvofiila bohosluïba a vystoupení autorû svûtské, byè meditativnû zamûfiené hudby, poezie a vizuální tvorby. Pásmo zahájil P. Piotr Oskwarek z bfiidliãenské farnosti modlitbou a krátkou úvahou nad tématem víry - v bytí ãi nebytí Boha a víry obecnû, jak ji obsahuje Ïivot ãlovûka vûfiícího i nevûfiícího. K jeho slovûm se pfiipojil i host ze Slovenska, P. Du an, kter vyprávûl pfiíbûh jednoho skuteãného dívãího osudu, ve kterém sehrála víra osudovou roli. Oba knûïí na závûr udûlili poïehnání. RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18/2011 Podobu zb vající ãásti odpoledne urãovala vystoupení pozvan ch umûlcû. Jako první se pfiedstavila písniãkáfika Beata Bocek z RoÏnova pod Radho tûm. Multiinstrumentalistka, která vedle kytary, ukulele a harmoniky ovládá i hru na koncovku (flétnu typickou pro moravskou lidovou hudbu) nebo na mbiru (drnkací nástroj pûvodem ze Zimbabwe), pochází z âeského Tû ína, díky ãemuï v jejích písních zaznívala vedle ãe tiny a angliãtiny také zvukomalebná pol tina. Básníky letos zastupoval mlad brnûnsk autor Tomá Ulrich, kter se pfiedstavil zdej ímu publiku uï nûkolikrát, ov em v roli varhaníka, v cyklu adventních a velikonoãních koncertû. Tentokrát nechal promlouvat pouze svûj hlas, a to v ukázkách ze své druhé sbírky Nevylévat mofie. Poslední vystoupení pásma patfiilo rovnûï osobnosti, která u nás není úplnû neznámá. Jako hráã na kytaru a zpûvák se pfiedstavil umpersk pedagog Darren Eve, pûvodem z Velké Británie, jejï doprovázela na housle Iva Sm kalová. Náv tûvníci r mafiovského muzea je mohli sly et Mistrovství âeské republiky v letním biatlonu Bronzové medaile si na krk mohli povûsit i muïi - Milan Wurst v kategorii A a ve tafetû dvojic, Tomá Latka v kategorii muïû B a Vladimír Hlobil ve tafetû dvojic. Pfiipravili tak pro boje Ïactva velmi dobrou v chozí pozici k obhajobû klubového titulu. V Bfiidliãné pak skupina esti desítek pofiadatelû uspofiádala závûreãné kolo Ïactva. BojÛ se zúãastnilo 161 závodníkû ze 33 klubû, dokonce ze dvou slovensk ch. Sobota 17. záfií patfiila intervalov m startûm a tafetám a nedûle 18. záfií pak bojûm s hromadn m startem. Poãasí se náramnû vydafiilo a slunce celou dobu ohfiívalo vydatn severák vanoucí od Pradûdu. I tentokrát místní zabodovali a podafiilo se jim vybojovat nûkolik cenn ch medailí. V individuálních bojích si stfiíbrné medaile odnesly Klára Ujfalu i v kategorii Ïákyní A a Veronika Pernicová v kategorii Ïákyní B. Zlaté medaile a tituly mistrû âr se pak rozdávaly pro místní borce pfiede- pfii nûkolika vernisáïích a pfied pár t dny mohli také zhlédnout v stavu Eveov ch fotografií. Vizuální umûní tentokrát v albrechtickém kostele reprezentovala dvojice fotografû. Jaroslav Hfiebík Hfiebíãek z Borku pfiedstavil snímky albrechtického kostela a jeho zákoutí, které pofiídil na svûj více neï sto let star pfiístroj. Fotografie se zvlá tní, tajemnou atmosférou doplnila jeho vnuãka, teprve pûtiletá fotografka AneÏka Adélka Vohralíková, která prostfiednictvím sv ch neumûl ch, ale rozhodnû ne nezajímav ch zábûrû nabídla svût oãima dítûte, pln detailû a záhad ukryt ch tam, kde je my, dospûlí, uï vidût nedokáïeme. Pásmo kostelní se letos konalo v ponûkud pozdûj ím termínu neï obvykle, vzhledem k charakteru tohoto babího léta v ak mûlo tûstí na poãasí. Slunce prosvítající barevn mi skly oken sice nedokázalo prohfiát prostor málo nav tûvované chrámové lodi, dodávalo v ak dal í rozmûr pfiíjemné atmosféfie, kterou v ní duchovnû-umûlecké pásmo dokázalo vytvofiit. ZN v ím v kategorii tafet - na krk si nejcennûj- í kov mohly hrdû zavûsit ãlenky tafety v kategorii Ïákyní A ve sloïení Klára Ujfalu i, Alena Kováfiíková a Markéta Kubíãková, Ïákynû C Veronika Pernicová, Julie OndrÛ ková a K. Otavová a také Ïáci B David Volek, Martin RepáÀ a Vojtûch Novotn. V em bojovníkûm srdeãnû k titulu, pfiedveden m v konûm a dosaïen m v sledkûm gratulujeme. Místní závodníci tak potvrdili pfiedev ím t mového ducha na eho oddílu. Mistrovství âeské republiky v Bfiidliãné bylo závûreãn m závodem soutûïí o âesk pohár v letním biatlonu. Nejlep ím klubem z celkového poãtu 43 klubû se stal Klub biatlonu Bfiidliãná. DruÏstvo ÏákÛ obsadilo celkovû druhé místo, dorostenci z Bfiidliãné byli první a neúplné druïstvo dospûl ch se umístilo na osmém místû. Souãet bodû tûchto tfií druïstev zajistil Bfiidliãné jiï potfietí v fiadû celkové první místo pfied kluby z Nového Mûsta na Moravû a Stfielkou Brno. Za toto velice úspû né zakonãení leto ní sezóny patfií obrovsk dík nejen závodníkûm, ale pfiedev ím trenérûm, ktefií se dûtem ve svém volném ãase celé roky vûnují, rodiãûm, ktefií se aktivnû do dûní v klubu zapojují, a v em ostatním aktivním ãlenûm klubu, bez jejichï nezi tné pomoci by místní klub nemohl úspû nû pofiádat republiková kola závodû a dosahovat tak skvûl ch v sledkû. Libu e Machová 19

20 :43 Stránka 20 18/2011 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Mysleli jsme si, Ïe to slovo znamená zlep ení Ïivotního prostfiedí a zlep ení podmínek pro Ïivot obyvatel mûsta, aby v nûm rádi bydleli. To, co se dûje na Vûtrné ulici, je zloãin a úplné popfiení v znamu toho slova. Pfied domem, kde bydlíme, bylo vykáceno asi patnáct stromû a kefiû, které jsme sázeli ke zkrá lení okolí a eliminaci prachu a hluku ze silnice, kdyï jsme se pfied 40 lety na toto sídli tû pfiestûhovali. V rámci revitalizace budeme mít pod okny asfaltovou plochu, budeme d chat Slovo revitalizace! smrad ze startujících aut místo trávníkû a pfiíjemného prostfiedí. Jak je moïné, Ïe zaryt ekolog na odboru Ïivotního prostfiedí, kter mûl chránit zeleà, schválil takovou katastrofu? A ve vegetaãním období!!! Jen aè RNDr. âermák situaci nevysvûtluje vefiejn m zájmem nebo nemocí stromû. Na slíbenou v sadbu nov ch kefiû není v tomto asfaltovém prostoru místo. Od stolu se rychle rozhoduje a na obãany sídli tû, ktefií zde Ïijí, se nebere ohled. Obyvatelé domu Vûtrná ã. 8, 10, 12 vyjádfiení starosty mûsta R mafiova Ing. Petra Kloudy V dopise lze rozpoznat lítost a zároveà rozhofiãení obyvatel domu Vûtrná 8, 10, 12 nad vykácením stromû, které pfied mnoha lety vysadili, peãovali o nû, a mûli k nim tedy jistû mnohem hlub í vztah, neï jak má fiadov obãan mûsta k vefiejné zeleni. Tomu rozumí kaïd z nás, komu záleïí na pfiírodû a vefiejnou zeleà nevnímá jako nechtûného producenta listí, jehliãí a ptaãího fievu. JenÏe právû za tûch zmiàovan ch ãtyfiicet let existence sídli tû a jeho zelenû, tehdy spontánnû a jistû v dobrém úmyslu vysazované, se mnoho zmûnilo. Revitalizace sídli tû Hornomûstská - Vûtrná se pfiipravovala nûkolik let. Souãástí této pfiípravy byla i anketa, kdy z dotazníkû obyvatel tohoto sídli tû vyplynul jednoznaãnû jako nejzávaïnûj í problém nedostatek parkovacích míst, a tento poïadavek tedy musel b t zohlednûn v projektu. Projekt byl zvefiejnûn a poté projednán v orgánech mûsta i s vefiejností. Je proto chybou, Ïe se nûktefií obyvatelé sídli tû s projektem vãas neseznámili a se sv mi v hradami pfiicházejí aï nyní, kdy je projekt schválen, je vydáno stavební povolení, pfiiznána dotace a probíhá realizace. Realizace I. etapy má podle projektu stát 6,140 mil. Kã a zahrnuje vnûj í obvodové partie sídli tû. Vzniknout má 60 nov ch parkovacích míst, nové chodníky a opravy star ch vãetnû vstupû do bytov ch domû, v sadba nové zelenû a mobiliáfie. Poãet vykácen ch stromû je celkem 25, poãet novû vysázen ch stromû má b t 29 a navíc 20 kefiû. Na pfií tí rok pfiedpokládáme opakované podání Ïádosti na II. etapu - vnitfiní ãást sídli tû, a pokud opût uspûjeme, pak budou ve mûstû v echna sídli tû revitalizována. Slovo revitalizace v tomto pfiípadû musíme vnímat v ir ích souvislostech dne ního Ïivota mûstsk ch sídli È, i z pohledu novû vznikl ch a naléhav ch potfieb jeho obyvatel - nov ch parkovacích míst. V sídli ti Vûtrná - Hornomûstská je celkem 362 bytû. V dne ní dobû musíme poãítat s prûmûrnou vybaveností jedno Podûkování Motto: NemÛÏeme dûlat velké vûci, pouze malé s velkou láskou! Matka Tereza KdyÏ jsem se po tfiech t dnech znovu objevila u svého lékafie MUDr. Bohumila Servuse, pfiivítal mû hned ve dvefiích se slovy: Îenská, vy musíte dûkovat va- im klukûm, ktefií vás dotlaãili ke mnû, jinak nevím, jak by v e dopadlo! Tato slova mû dovedla k my lence podûkovat prostfiednictvím R mafiovského horizontu v em, ktefií nade mnou stáli jako andûlé osobní auto na jednu domácnost s trvale vzrûstajícím trendem vybavenosti. Nedalek ch garáïí v okolí mûstské v topny je asi 250, ale zdaleka ne v echny slou- Ïí obyvatelûm sídli tû. Z tohoto v poãtu lze odhadnout potfiebu parkovacích míst v sídli ti nejménû na 200. Dnes je tu míst devadesát, a majitelé proto parkují auta na nevhodn ch místech. K problematice kácení stromû je tû musím podotknout, Ïe nejvíce stíïností na zeleà a nejvíce Ïádostí o kácení pfiichází právû od obyvatel tohoto sídli tû, a to i na stromy, které jsou v souãasnosti káceny. O kácení stromû v pfiípadû, kdy jde o stromy na pozemku mûsta, rozhodují orgány mûsta - komise sloïená ze zastupitelû mûsta, nikoliv pouze RNDr. âermák nebo odbor ÎPaRR. K fiadû pfiípadû o kácení stromu rozhodne aï odborné stanovisko dendrologa nebo pracovníka CHKO Jeseníky. Povolovat kácení stromû nikoho z nás netû í a je to jedna z nejnevdûãnûj ích prací, které znám. Jakékoliv rozhodnutí stráïní a celá svatá rodina s BoÏím poïehnáním a ochranou. Nejdfiíve chci proto podûkovat Pánu Bohu za velkou víru do Ïivota a Jeho vûli, jak na zemi, tak ivnebi. Potom chci podûkovat Vám, mil pane doktore Bohumile, Ïe jste pfii první prohlídce okamïitû zjistil moji diagnózu, hned zaãal s léãením a na druh den mû nahlásil do Podhorské nemocnice v Bruntále, kde mû rovnûï vy etfiili a potvrdili Va i diagnózu. Primáfii, lékafii, sestfiiãky a rentgenologové byli ke mnû moc milí a mûli se mnou velkou trpûlivost. Dûkuji lékafii z bruntálské anesteziologie, kter se v den mé operace rozhodl, Ïe mû v Podhorské nemocnici nebudou operovat, neboè aï teprve po operaci v umperské nemocnici, kam jsem byla záhy pfievezena, je vïdy obyvateli mûsta hodnoceno velmi rozporuplnû a rozdílnû, pfiedev ím podle toho, zda mají, nebo nemají na skácení stromû osobní zájem. Komise Ïivotního prostfiedí a regionálního rozvoje proto vïdy citlivû zvaïuje v echna pro i proti. V pfiípadû revitalizace sídli tû do- la k závûru, Ïe v stavba dal ích parkovacích míst a vybudování chodníkû je prioritou a v zájmu vût iny obyvatel a bez skácení pfiedmûtn ch stromû se bohuïel neobejde. Souãástí regenerace sídli tû bude samozfiejmû i v sadba nové zelenû podle projektu. Pokud jde o kácení a dobu vegetaãního klidu, tak tato zaãíná 1. fiíjna. Zákaz kácení v dobû vegetace neplatí absolutnû, vïdy je nutno pfiihlédnout k podmínkám a dûvodûm. Ve vegetaci je kácení nevhodné zejména kvûli moïnému hnízdûní ptákû a Ïivotním cyklûm dal ích ÏivoãichÛ, coï jiï nyní nepfiipadá v úvahu. Zkrácení doby vegetace o nûkolik dnû bylo nutné z dûvodu dodrïení termínû v stavby. jsem pochopila jeho obavy. ZáleÏí mu na zdraví pacienta, ne jen dokázat, Ïe my to zvládneme. Proto pfieji bruntálsk m lékafiûm Podhorské nemocnice vïdy správné rozhodnutí a lásku ke sv m pacientûm. Operace v umperku probûhla do dvou dnû a pak jsem si je tû pole- Ïela na jednotce intenzivní péãe s mnoha kanylami, napojena na rûzné pfiístroje, které Podhorská 20