Dvacet pût let od nálezu relikviáfie sv. Maura

Transkript

1 Dvacet pût let od nálezu relikviáfie sv. Maura Alena âerná A NOTACE: Pfiíspûvek pfiedstavuje jednu z na ich nejv znamnûj ích movit ch památek relikviáfi sv. Maura. Autorka relikviáfi charakterizuje z umûleckohistorického hlediska, popisuje jeho objevení, pfievezení do Prahy a nároãné, nûkolikaleté restaurování. Relikviáfi sv. Maura je prací kolínsko-mosanského okruhu z období Pfiedstavuje doklad románského zlatnictví mimofiádné v tvarné i fiemeslné kvality a zcela ojedinûlou památku na území ãeského státu, av ak souãasnû také nedílnou souãást evropského kulturního dûdictví. adí se do skupiny cá sk ch relikviáfiû Karla Velikého, Panny Marie a kolínského relikviáfie Tfií králû. Figurální v zdoba relikviáfie sv. Maura v tvarn m provedením pfievy uje uvedené relikviáfie propracovan m jemn m reliéfem draperie a individuálními v razy jednotliv ch figur. 1 Je jedin m z dochovan ch relikviáfiû svého druhu, kter pfiestal slouïit liturgick m úãelûm a stal se souãástí sbírek lechtického rodu. Relikviáfi sv. Maura je tumbového typu, dlouh 138,5 cm, irok 42 cm a vysok 64,5 cm. Na dfievûné dubové jádro byla aplikována bohatá v zdoba ze zlaceného stfiíbra a zlacené mûdi tvofiící figurální, reliéfní a filigránové prvky, doplnûná ov mi a firnisov mi destiãkami, drah mi kameny a antick mi gemami. Uvnitfi látkou vyloïeného relikviáfie byly nalezeny kosterní pozûstatky nûkolika jedincû, textilie rûzného stáfií, zbytky kûïe a stopy dal ích biologick ch materiálû. 2 Relikviáfi byl zhotoven pro ostatky sv. Jana Kfititele, sv. Maura a sv. Timoteje uchovávané od 11. století v benediktinském opatství ve Florennes v Belgii. Zatímco sv. Jan Kfititel je postava obecnû známá, sv. Maur je svûtec obtíïnû historicky identifikovateln. Z dostupn ch pramenû víme, Ïe byl knûz a muãedník, kter pokfitil desítky kfiesèanû a byl pak spolu s nimi sèat. Stalo se tak v 1. nebo ve 3. století na eho letopoãtu. Jeho svátek je slaven 22. srpna. V jevy ze Ïivota sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Kfititele na kruhov ch zlacen ch stfiíbrn ch medailonech tvofií v zdobu stfiechy relikviáfie. 3 Po staletí sdílel relikviáfi osudy klá tera v klidn ch dobách i v ãasech spojen ch s nájezdy, poïáry a plenûním. Pfiesto byl uchránûn pfied zniãením unikl zkáze i za francouzské revoluce. Patrnû po zániku klá tera se dostal do majetku kolegiátního kostela sv. Gengulfa ve Florennes. Jak vypl vá zar- chivních pramenû, v této dobû mu jiï nebyla vûnována Ïádná pozornost byl odloïen v sakristii mezi star m nábytkem. Zanedban a po kozen relikviáfi zakoupil v roce 1838 od správy místního zádu- í ve Florennes za 2500 frankû Alfred de Beaufort. Pravdûpodobnû mezi lety ho nechal na své náklady za 3000 frankû opravit. 4 V roce 1888 zapûjãili Beaufortové relikviáfi na v stavu do Bruselu a po jejím skonãení ho pfievezli na své sídlo v Beãovû nad Teplou. KdyÏ v roce 1945 museli Beaufortové jako lechta sympatizující s nacismem 5 opustit âeskoslovensko, zanechali relikviáfi ukryt v zásypu podlahy hradní kaple. Ve vlhké zemi zûstal cel ch ãtyfiicet let, nedostateãnû chránûn pfied korozí a rozpadem. Dne 5. listopadu 2010 uplynulo dvacet pût let od chvíle, kdy v znamná stfiedovûká památka spatfiila opût svûtlo svûta díky práci ãesk ch kriminalistû, pracovníkû tehdej í Federální kriminální ústfiedny (dále jen FKÚ). Pfiíbûh pátrání byl podrobnû popsán na jin ch místech. 6 Po nálezu dostal relikviáfi inventární ãíslo mobiliárního fondu Beãova a byl na základû smlouvy odvezen do Prahy. V objektu zûstalo jen celkem devadesát est lahví vína a koàaku, 7 které se na- ly spolu s relikviáfiem v podlaze hradní kaple. 1 Obr. 1. Praha, Státní banka ãeskoslovenská, komise hodnotící stav relikviáfie, únor (Foto fotosbírka NPÚ ÚOP v Plzni) 1 HEJDOVÁ, Dagmar. Relikviáfi sv. Maura. In Bibliotheca Strahoviensis. 2007, ã. 8 9, s ISSN Pfiehled obsahu a dal ích ãástí relikviáfie viz âerná, Alena. Relikviáfi sv. Maura, restaurování, konzervace a prûzkumy jeho obsahu a dal ích souãástí. In V roãní zpráva. PlzeÀ : Státní památkov ústav v Plzni, 2002, s ISBN IDLOVSK, Gejza. K ikonografii relikviáfie sv. Maura. In Bibliotheca Strahoviensis. 2004, ã. 6 7, s ISSN SOA v Plzni, Rodinn archiv Beaufort-Spontin. 5 NA v Praze, fond Prezidium zemského úfiadu Praha, sign , karton 589; SÚA Praha, fond NSDAP, sign ; TamtéÏ, sign KLVA A, Karel. Relikviáfi sv. Maura legenda a skuteãnost. In Kriminalistick sborník. 1992, roã. XXXVI, ã. 9, s ISSN ; MARY KA, Franti ek. Pátrání po relikviáfii sv. Maura. In WIZOVSK, Tomá ; 75

2 Dne 10. prosince 1985 provedla v hradní kapli dal í zji Èovací prûzkum archeoloïka Krajského stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody v Plzni (dále jen KSSPPOP; nyní Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Plzni, dále jen památkov ústav) za úãasti pracovníkû FKÚ. Ze zprávy sepsané v lednu 1986 vypl vá, Ïe po vyzvednutí relikviáfie zûstal ve v chodní ãásti kaple obdélníkov otvor po sklenûné schránce, v níï byl relikviáfi uloïen. Kovov rám schránky o rozmûrech 155 x 57 x 43 cm se zbytky dfieva ze dna schránky zûstal na dnû otvoru v hloubce 0,8 m pod úrovní podlahy. Pfii dal ím prûzkumu prostoru kaple bylo na jiném místû v hloubce cm pomocí detektoru 8 nalezeno dal ích ãtyfiicet pût lahví. 9 Dne 20. prosince 1985 obdr- Ïel fieditel KSSPPOP od náãelníka FKÚ dopis se sdûlením, Ïe dal í etfiení na Beãovû pracovníky kriminální sluïby za dan ch okolností jiï pfiesahuje rámec kompetencí FKÚ. Dále v tomto dopise byla uvedena informace, kterou pfiivezl na pfielomu let z Velké Británie bratislavsk archeolog PhDr. tefan Holãík, a sice Ïe na zámku Beãov mají b t ukryty mosanské ové pfiedmûty skfiíàka a figura draka, a vzhledem k tomu, Ïe se nález relikviáfie potvrdil, mohla by b t v objektu hradu ukryta i figura draka. 10 Následné prûzkumy v ak dal í objev nepfiinesly. V bfieznu 1986 se do Plznû neoficiální cestou dostala zpráva, Ïe v Praze vznikla komise pro restaurování relikviáfie. Pak se pfiísun informací pro plzeàské památkáfie na nûkolik let zastavil. Teprve zpûtnû se pracovníci památkového ústavu dozvídali o osudech relikviáfie v uplynul ch letech: Po pfievozu do Prahy byl relikviáfi sv. Maura nûkolik dnû uloïen v kanceláfii kriminalisty JUDr. Franti ka Mary ky. K 13. listopadu pfievzalo relikviáfi UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze (dále jen UPM) a deponovalo jej v trezoru Státní banky ãeskoslovenské v Praze. V suchém prostfiedí zaãalo mokré dfievo prudce vysychat, mûnit tvar i rozmûry a hrozilo nebezpeãí je tû vût ího po kození zlatnické v zdoby. Dne 18. února 1986 se uskuteãnila komisionální prohlídka stavu relikviáfie. 11 Komise mimo jiné konstatovala postupující vysychání, smr Èování a borcení dfievûného jádra památky, jeï vede k její znaãné deformaci: tumba se hroutí k pravé stranû, uvolàují se hfiebíky a spolu s nimi i reliéfy v medailonech stfií ky (scéna kfitu). Novû uvolnûné ãásti byly uloïeny do krabiãek k aplikám jiï dfiíve odpadl m a druhovû roztfiídûn m. Komise Ministerstva kultury âsr pro restaurování ostatkové skfiínû sv. Maura na svém jednání 17. ãervna 1986 podpofiila návrh, aby restaurováním byli povûfieni akademiãtí sochafii Alena Nováková a Andrej umbera, ktefií se mûli také úãastnit prûzkumov ch a demontáïních prací. O tfii mûsíce pozdûji komise mimo jiné doporuãila urychlenû dokonãit demontáï ostatkové skfiínû, jednotlivé prvky pfienést na pracovní polystyrenovou podloïku. Z bankovního trezoru putoval relikviáfi do prostor na Vikárce ãp. 40, které mûly k dispozici Státní restaurátorské ateliéry v Praze (dále jen StRA). Pfied zahájením demontáïe pofiídili pracovníci StRA fotografickou dokumentaci a pfii vlastní demontáïi byly jednotlivé ãásti v zdoby oznaãeny identifikaãními ãísly ve v kresové dokumentaci, která odpovídala vrstvám v zdoby. Na Vikárce setrval relikviáfi rozloïen na 499 základních dílû v zapeãetûn ch obalech do kvûtna roku Pak byl pfiemístûn do prostor UPM v Praze. Dne 3. ãervna 1987 provedla komise kontrolu stavu relikviáfie po esti mûsících uloïení v pfiepravních obalech a konstatovala neporu en stav. Souãasnû komise rozhodla, Ïe pracovníci StRA zaãnou vybalovat jeho jednotlivé ãásti. Aã v té dobû platily právní pfiedpisy, které jednoznaãnû upravovaly postup pfii zahájení restaurování, akce relikviáfi sv. Maura se ubírala ponûkud nestandardními cestami. Památku protokolárnû pfievzalo UPM v Praze, pfiesto se jí bez právního dûvodu zab valy StRA. Celé tfii roky od nálezu nebyla nik m brána na vûdomí existence památkového ústavu, na jehoï objektu se relikviáfi nalezl. Teprve na konci roku 1988 mu Ministerstvo kultury âsr adresovalo dotaz, zda hodlá financovat restaurování. Na jafie roku 1989 bylo umoïnûno odborné pracovnici památkového ústavu shlédnout rozebran relikviáfi a zjistit, jak m zpûsobem celá akce probíhá. Na jednání komise 30. ãervna 1989 byly do ní kooptovány pracovnice západoãeského krajského národního v boru a památkového ústavu jako zástupkynû investora. 12 Na konci ãervna 1989 pfiedloïily StRA komisi zámûr restaurování, jenï jim byl vrácen k pfiepracování s termínem záfií Zámûr v ak rozesílaly aï v únoru Ale to uï byla jiná situace a jiné moïnosti fie ení. Památkov ústav se mohl zaãít chovat jako vlastník památky a zahájil akci podle platn ch právních pfiedpisû zpracoval Ïádost o restaurování, poïádal v konn orgán památkové péãe o vydání závazného stanoviska a následnû objednal restaurování u Díla, podniku âfvu. Sotva se tak stalo, pfii el dopis z Ministerstva kultury âr, Ïe rozhodnutí okresního úfiadu je vadné, neboè dle právníkû ministerstva kultury je relikviáfi vûcí nalezenou, opu tûnou a o právu hospodafiit s ní musí rozhodnout pfiíslu n finanãní odbor. Majetkoprávní vztah k relikviáfii byl fie en zdlouhavû, aï koneãnû k 1. prosinci 1990 bylo právo hospodafiení pfievedeno na tehdej í Státní památkov ústav v Plzni. Bylo nutné obnovit závazné stanovisko k restaurování i objednávku u dodavatele. Na zaãátku roku 1991 vyvstal problém, kde práce provádût. Z bezpeãnostních dûvodû je nebylo moïné realizovat v ateliérech povûfien ch restaurátorû. Dílo, podnik âfvu v ak nemohlo odpovídající prostory zajistit. V té dobû nabídla památkovému ústavu své sluïby novû vzniklá agentura Vankol vãetnû prostor vhodn ch k zahájení restaurátorsk ch prací a zb valo jen relikviáfi pfievzít. Po ponûkud komplikovaném jednání v ech zúãastnûn ch stran 26. bfiezna 1991 v budovû UPM v Praze probûhla pfiedávací inventura a následujícího dne se uskuteãnil pfievoz relikviáfie. Pfiehled restaurátorsk ch prací na relikviáfii 14 Duben 1991 ãerven 1992: Prací na relikviáfii byli povûfieni dva na i piãkoví restaurátofii se zku enostmi v restaurování sakrálních památek zlatnického fiemesla akad. soch. Alena Nováková a akad. soch. Andrej umbera, ktefií byli u celé akce od poãátku. Byla provedena kontrola v ech ãástí relikviáfie, jejich vzhledu a stavu, dále inventarizace v ech pfievzat ch dokumentaãních CINK, Ondfiej; MARY KA, Franti ek; STA KOVÁ, Daniela. Relikviáfi sv. Maura. Sokolov : Fornica, 2010, s ISNB Podle protokolu z 6. listopadu 1985 podepsaného pracovníky FS VB a správcem objektu. 8 KRU INOVÁ, Lenka: PfiedbûÏná zpráva o archeologickém v zkumu, Beãov nad Teplou hrad. PlzeÀ Ulo- Ïeno v archeologickém oddûlení NPÚ ÚOP v Plzni. 9 Viz protokol z 10. prosince 1985 podepsan pfiítomn mi. 10 Dle dopisu FKÚ z 19. prosince UloÏen v agendû NPÚ. 11 Plné znûní záznamû z jednání komise je k dispozici ve spisovém archivu NPÚ. 12 Zfiizovatelem památkového ústavu (Krajského stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody) byl Krajsk národní v bor, tudíï ve keré kroky musely probíhat s jeho souhlasem a památkov ústav nemohl jednat samostatnû. Zmûna nastala aï po roce Kopie v ech zápisû z komise a dal í korespondence z let jsou v plném znûní uloïeny ve spisovém archivu NPÚ. Vypl vá z nich, Ïe po celou dobu bránila zahájení systematick ch prûzkumov ch a restaurátorsk ch prací na relikviáfii nejistota pokud jde o investora akce. 14 Shrnuto podle zápisû z jednání komise, dílãích zpráv a podkladû restaurátorû, zejména akad. soch. A. umbery. Postup je také popsán ve v roãní zprávû Státního památkového ústavu v Plzni z roku Oficiální restaurátorská zpráva dosud nebyla odevzdána. 76

3 2 Obr. 2. Relikviáfi sv. Maura, stav po pfievezení do Prahy, listopad (Foto fotosbírka NPÚ ÚOP v Plzni) Obr. 3. Relikviáfi sv. Maura, stav po pobytu v bankovním trezoru, jaro (Foto fotosbírka NPÚ ÚOP v Plzni) 3 materiálû, byla stanovena organizace prûbûhu restaurátorsk ch prací a jmenována poradní komise investora a odborná komise Ministerstva kultury âr. Byly provedeny podrobné materiálové prûzkumy i prûzkumy v ech pouïit ch zlatnick ch technik a technologií. âervenec 1992 ãerven 1993: Probûhla takzvaná ovûfiovací fáze, kdy byly na mal ch fragmentech v zdoby odzkou eny potfiebné technologické postupy. Na jejich základû vypracovali restaurátofii návrh na restaurování û, filigránû, niella, braun firnisu a raïen ch ãástí, kter byl v lednu 1993 rozeslán do pfiipomínkového fiízení. V kvûtnu následovala konzultace navrïen ch postupû s restaurátory v klenotnici dómu v Cáchách, kde jiï v té dobû mûli za sebou restaurování relikviáfie Karla Velikého a relikviáfie Tfií králû z Kolína nad R nem a právû restaurovali relikviáfi Panny Marie. Byly zhotoveny pfiesné sádrové odlitky postav dvanácti apo tolû, Krista, sv. Maura a dvanácti kruhov ch reliéfû pomocí peãlivû sejmut ch lukaprénov ch forem, aby mohly b t zachovány informace o tvaru pfied vyjmutím star ch sádrov ch v plní ze so ek. Byly vytvofieny nákresy v ech stran relikviáfie s pfiedpokládan mi rozmûry pro vytvofiení lipového modelu nutného pro tvarovou rekonstrukci jádra. Restaurování filigránov ch prvkû v zdoby zapoãalo opatrn m vyjmutím v ech kamenû a jejich podloïek s pfiesn m popisem jejich umístûní v osaznách. Pro potfieby prûzkumu byly pofiízeny odlitky gem z v zdoby relikviáfie. âervenec 1993 prosinec 1993: Po schválení navrïen ch postupû odbornou komisí zaãalo opatrné ãi tûní v ech kovov ch dílû zlatnické v zdoby. Nejprve z nich byla ve v luhu z kofienû mydlice lékafiské vymyta základní neãistota. Vzhledem k tomu, Ïe relikviáfi byl jiï rozloïen na 3000 jednotliv ch ãástí, musely b t v echny díly opatfieny ãíseln m oznaãením, vyryt m na mosazném plí - ku, pfiipevnûném tenk m mûdûn m drátkem. Na nûkter ch mûdûn ch a v ohni zlacen ch ãástech byly provedeny zkou ky odstranûní neãistot, které odolaly máãení v mydlicovém v luhu, a zkou ky odstranûní korozí, pfiedev ím nejãastûji se vyskytující mûdûnky. Podle utfiídûn ch zbytkû dolní kovové raïené li ty byly zahájeny práce na rekonstrukci profilu a rozmûrû rozpadlého dna dfievûného jádra. Pfii opravû v 19. století byly so - ky a reliéfy nevhodnû vyplnûny sádrou, která ve vlhké zemi zvût ila svûj objem, potrhala tenk stfiíbrn plech a znásobila dfiívûj í defekty. Bylo nutné zvolit etrn zpûsob jejího vyjmutí. Po ãetn ch zkou kách pfiistoupili restaurátofii k rozmûl- Àování sádrov ch v plní pomocí jemného tryskání tlakovou vodou. Teprve poté mohl probûhnout detailní prûzkum vnitfiku reliéfû a so ek, kter ukázal po kození a mnoïství trhlin v plném rozsahu. Leden 1994 prosinec 1994: Restaurátofii se vûnovali pfiedev ím ov m a firnisov m destiãkám, jejich ãi tûní a odstraàování koroze, zpevnûní, pasivaci a konzervaci. Byly provedeny napfiíklad zkou ky Ïíhání filigránu a zkou ky odstranûní mûdûnky. V echny ové destiãky byly oãi tûny a konzervovány technologií doporuãenou a úspû nû aplikovanou restaurátorskou dílnou v Cáchách. Aby nedo lo k po kození a kontaminaci prasklin û, byl povrch po mal ch lokalitách postupnû tamponován toluenem a ãpavkovou vodou a uvolnûné korozní produkty a neãistoty sm vány ãist m lihem. DÛkladnû vysu ené a mírnû nahfiáté y byly konzervovány v roztoku vosku Paraloid B72 v xylenu, kter zaplnil praskliny û pomocí podtlaku. Po cel rok se také restaurátofii spolu se ãleny odborné 77

4 4 5 Obr. 4. Relikviáfi sv. Maura, so ka sv. Ondfieje, stav pfied prava parametrû v stavní vitríny na Beãovû za restaurováním. (Foto fotosbírka NPÚ ÚOP v Plzni) úãasti a spolupráce restaurátorû. Z pfiedloïen ch Obr. 5. Relikviáfi sv. Maura, so ka sv. Ondfieje, stav po návrhû byl akceptován model akad. soch. umbery. Na konci bfiezna 1996 v ak onemocnûla restaurování. (Foto fotosbírka NPÚ ÚOP v Plzni) restaurátorka Alena Nováková a její rekonvalescence po tûïké operaci trvala prakticky do pozdního léta. Ve druhé polovinû roku bylo tfieba zrea- komise podíleli na tvorbû koncepce doprovodné expozice k relikviáfii sv. Maura na Beãovû. RovnûÏ lizovat pfiemístûní pracovi tû, protoïe se ru il pfiipravili maketu s fiktivní v zdobou pro zkou ku objekt, kde se dosud práce provádûly. I tato skuteãnost znamenala nemalé zdrïení, aã do po- instalace v prostorách zámku. Leden 1995 prosinec 1995: Do lo ke zpevnûní v ech filigránû restaurátory speciálnû vyvi- aplikace v zdoby na první lipovou maketu, která slední chvíle pracovali restaurátofii na zkou kách nut m a odzkou en m procesem rekrystalizace, byla pfiipravena podle jejich pokynû na základû spojení konstrukce asi sedmdesáti esti nejpo- odmûfiování jednotliv ch dílû v zdoby. Souãasnû kozenûj ích, pfieváïnû rozláman ch filigránû. probíhaly ve spolupráci s technologem zkou ky Chybûjící ãásti byly pro zpevnûní soudrïnosti tvaru s v plàovou hmotou pro plastiky a reliéfy a zkou - doplnûny a ozlaceny. Pod kameny byly zhotoveny ky tvorby záplat i lepidel k jejich aplikaci. nové podloïky z lipového dfieva místo jiï nepouïiteln ch papírov ch smotkû, které byly v 19. stolecován zámûr na rozsah plombování figur a reliéfû Leden 1997 prosinec 1997: V lednu byl zpratí uplatnûny pro nastavení Ïádané v ky v lûïkách a uskuteãnila se aplikace v zdoby na neustále filigránû. Po oãi tûní kamenû, mineralogickém upravovanou maketu, aby dfievo odpovídalo tvarem v zdobû. Zborcení pûvodního dubového jádra prûzkumu a mikroskopické fotodokumentaci následovalo zpûtné osazení kamenû. PfiibliÏnû osm v dûsledku pobytu v zemi znamenalo ztrátu informace o pfiesném tvaru a rozmûrech jednotliv ch set pûvodních mûdûn ch hfiebû se zlacen mi hlaviãkami bylo zbaveno korozních zplodin, vyrovnáno, zlomené kusy byly nastaveny. Bylo zku ebnû ãásti v zdoby zku ebnû aplikovat na lipov model ploch památky. Proto museli restaurátofii v echny zhotoveno dal ích pût set nov ch mûdûn ch hfiebû, jejichï hlaviãky byly ozlaceny v ohni. Byly pro- konci kvûtna opût probûhla konzultace se zahra- a jeho rozmûry a tvar podle potfieby korigovat. Na vedeny zkou ky oãi tûní zlaceného povrchu stfiíbrn ch reliéfû a so ek apo tolû. Podle v sledkû ra byl v dûsledku ãtyfiicetiletého pobytu ve vlhké niãními odborníky. Fyzick stav relikviáfie sv. Mau- dosavadních prûzkumû a faktick ch zku eností zemi podstatnû hor í neï u relikviáfiû cá sk ch byly zadány parametry pro truhláfiské zhotovení a kolínsk ch. Proto ani hledání vhodn ch technologií nemohlo dûslednû vycházet ze zahraniãních první makety jádra relikviáfie z lipového dfieva. Leden 1996 prosinec 1996: Probíhala pfií- zku eností a byly nezbytné zdlouhavé a peãlivé prûzkumy a ovûfiování postupû. Podle hodnocení cá sk ch kolegû odvedli na i restaurátofii perfektní práci a bylo nutné dílo ve stejné kvalitû dokonãit. V té dobû byl jiï zdravotní stav Aleny Novákové patn a trvalé zhor ování jí dál nedovolovalo fyzicky se do restaurování zapojovat. Dne 30. srpna 1997 tûïké a vleklé chorobû podlehla. Na podzim restaurátor umbera pokraãoval v práci na korekturách dfievûného jádra. ProtoÏe nûkteré informace o rozmûrech a profilaci bylo moïné pouze rámcovû odhadnout, poãet korektur dosáhl takového mnoïství, Ïe riziko omylu pfii v robû definitivního jádra podle této makety bylo pfiíli velké. A tak oproti pûvodnímu pfiedpokladu vyvstala nutnost zhotovení druhé makety a opûtovného navû ení v zdoby k dokonalému upfiesnûní rozmûrû. Leden 1998 prosinec 1998: Bylo zhotoveno pût aï sedm sádrov ch odlitkû ke kaïdé so ce. Na nich restaurátor se sv mi spolupracovníky provádûl návrhy na doplnûní a rekonstrukci modelace draperií, rukou a dal ích chybûjících tûlesn ch partií, které v 19. století nahradily tûïké a neumûlé mosazné plomby a jiné doplàky. Ty navíc postrádaly v tvarnou formu, takïe degradovaly vzhled památky. V nûkter ch pfiípadech byly v 19. století dokonce osazeny za cenu deformace a po kození pûvodní románské so ky. Návrhy doplàovan ch ãástí si vyïádaly oproti prvotnímu pfiedpokladu mnohem vût í pracnost a nároãnost zejména po v tvarné stránce. V zdoba byla osazena na druhou maketu, postupnû pfiesnû rozmûrovû a tvarovû upravenou. Poté byla v zdoba sejmuta a maketa pfiedána truhláfiûm ke zhotovení definitivního dfievûného jádra. Jeho v roba se ukázala pracnûj í a jádro bylo restaurátorovi pfiedáno o dva mûsíce pozdûji oproti pûvodnímu pfiedpokladu. Následovaly finální úpravy definitivního ofiechového jádra tak, aby v zdoba dokonale pfiilehla. V prosinci bylo jádro kompletnû osazeno spodním plánem v zdoby. Úpravy povrchu definitivního jádra vyïadovaly opakované pfiikládání a odnímání jednotliv ch ãástí v zdoby, proto bylo pûvodnû plánované definitivní vlepení plomb pfiesunuto do dal í etapy prací, aby manipulací nedo- lo k jejich po kození. Bylo zhotoveno asi tfii sta stfiíbrn ch plomb do raïen ch plechû a reliéfû andûlû a prorokû. Ve vosku byly pfiipraveny návrhy rukou jako náhrady za odstranûné mosazné doplàky z 19. století. Sejmuté mosazné doplàky byly osazeny na pfiíslu né sádrové odlitky a vystaveny v doprovodné expozici k relikviáfii sv. Maura jako doklad o fiemeslném pfiístupu k opravû v 19. století. Byla zhotovena a ozlacena galvanoplastická kopie raïené spodní li ty rozpadlého soklu relikviáfie, pocházející rovnûï z 19. století, která byla natolik zkorodovaná, Ïe ji nebylo moïné pouïít. 78

5 Leden 1999 prosinec 1999: Na nové jádro restaurátor postupnû zku ebnû uchytil v zdobu pûvodními mûdûn mi hfieby se zlacen mi hlaviãkami. Tento úkon znamenal pfiedvrtat pro pûvodní hfiebíãky asi tfii tisíce dírek v odpovídající hloubce, aby pozdûji pfii zatloukání nebyly po kozeny a aby v zdoba dokonale pfiilehla. Poté bylo nutné v zdobu opût sejmout pro závûreãnou konzervaci. Restaurátor ozlatil a vlepil zhruba sedm set plomb ze stfiíbrného plechu do dal ích raïen ch plechû a kruhov ch reliéfû, z toho ãtyfii sta plomb muselo b t zhotoveno nad rámec pûvodního plánu. Nutnost jejich vzniku vyplynula z prûbûhu prací a prûzkumu jednotliv ch ãástí pod mikroskopem, kdy se ukázalo, Ïe mnoïství trhlin je mnohem vût í, neï byl pûvodní pfiedpoklad. Zacelení bylo podmínkou záruky fyzické soudrïnosti a nezbytností, aby v plàová hmota reliéfû nevyvûrala na lícovou stranu. Souãasnû probíhalo zaformování novû doplàovan ch ãástí nûkter ch so ek. K vytváfiení nov ch doplàkû byly zhotoveny eprozinové dûlitelné formy, do nichï byl tvarován tenk stfiíbrn plech. Do plynulého postupu prací vstoupilo ve druhé polovinû roku dal í stûhování restaurátorského pracovi tû na jiné místo. Objekt, kde dosud restaurátofii pracovali, zmûnil majitele a zaãínala zde stavební rekonstrukce. Stûhování znamenalo ãasovû nároãnou pfiípravu k transportu v ech ãástí relikviáfie a vybavení dílny. Leden 2000 prosinec 2000: Zapoãalo závûreãné restaurování so ek dvanácti apo tolû, JeÏí e Krista a sv. Maura. Stovky perforací zpûsoben ch v kfiehkém stfiíbrném plechu bylo tfieba vyspravit vlepením pfiesnû tvarovan ch stfiíbrn ch a zlacen ch plomb z plechu stejné tlou Èky a ryzosti jako originál. Zhotovení jedné plomby pro vyspravení trhliny figury znamenalo mnohdy více neï nûkolik hodin trpûlivé práce. Restaurátor inicioval v stavu rozpracovanosti v prostorách Starého paláce PraÏského hradu, která byla zahájena 5. listopadu pod názvem Relikviáfi sv. Maura, proces restaurování jedineãné památky. V stava pfiiblíïila náv tûvníkûm nároãnost restaurátorského procesu. Leden 2001 prosinec 2001: Bylo provedeno restaurování v ech dvanácti so ek apo tolû a so ky Krista a sv. Maura. Tento zásah znamenal pûvodními technologiemi pfiesnû vytvarovat v echny plomby a chybûjící tvarovû velmi nároãné tûlesné partie ze stfiíbrného plechu, ozlatit je a definitivnû vlepit na pfiíslu né místo. Ze stfiíbra byly podle komisí odsouhlasen ch vzorû metodou ztraceného vosku odlity stfiíbrné ruãiãky so- ek, které byly cizelérsky opracovány a ozlaceny. Vsazení nûkter ch doplàovan ch ãástí do so ek bylo z technick ch a v tvarn ch dûvodû odsunuto aï k závûreãné kompletaci pfied pfievozem relikviáfie, neboè aï tehdy bylo moïné v kontextu uváïlivû vyzkou et a zvolit optimální zpûsob závûreãné povrchové úpravy v ech vût ích doplàovan ch ãástí originálû so ek. Jedná se o barevnou hloubku a odstín zlacení, míru povrchové struktury zpûsob le tûní, imitace poréznosti, defektû, krábancû, aby nové ãásti korespondovaly s originálem. Finální upevnûní ruãiãek do rukávû so ek bylo vyfie eno zhotovením vnitfiních navlékacích stfiíbrn ch manïet, které pfiidrïí novou ruãiãku v Ïádané poloze. Byly zhotoveny stfiíbrné trny, kter mi budou so ky v dolní ãásti vsazeny do dfievûného jádra. Naposledy pouïité trny byly Ïelezné a degradované korozí. V echny so ky a reliéfy byly podrobeny rentgenofluorescenãní anal ze se zamûfiením na srovnání ryzosti pouïitého stfiíbra. Spodní plochy mûdûn ch ãástí (raïené motivy, v echny podkladové plechy) byly konzervovány roztokem Paraloidu B72 s benztriazolem, aby do lo k nasycení pórû povrchu kovu. Zrestaurovaná a konzervovaná v zdoba pak byla aplikována na definitivní jádro do pfiedvrtan ch dírek byly skrz vrstvy v zdoby zatluãeny mûdûné hfiebíãky se zlacen mi hlaviãkami. Pfii tomto koneãném osazení, kdy je nutné hfiebíãky doklepnout tak, aby v zdoba tûsnû pfiilehla, bylo tfieba hfiebíãky ztenãovat, zkracovat, nebo naopak prodluïovat podle pfiesné velikosti otvorû a v ky vrstev v zdoby. Leden 2002 duben 2002: Byla provedena závûreãná kompletace celé v zdoby relikviáfie. Její souãástí byly poslední korektury a pfiesné dotvarování nejnároãnûj ích doplàkû so ek sv. Jana Evangelisty, sv. Tomá e a sv. Ondfieje, jejichï originální ãásti se zachovaly v torzálním stavu. Ke sladûní patinace a modelace klíãov ch doplàkû mohlo dojít aï pfii úplné kompletaci ve vztahu k celkové kompozici jiï nastrojeného relikviáfie. lo o gesta a polohu rukou a partií rukávû a z toho se odvíjejícího drïení atributû, o správn sklon hlavy a chybûjící kolenní partie. Toto citlivé sochafiské doladûní so ek a potaïmo celku relikviáfie se vymklo z rámce pfiedpokládan ch ãasov ch kalkulací restaurátorsk ch úkonû. Pfii úplném závûru instalace v zdoby na jádro bylo potfieba peãlivû zváïit a volit míru krytí (doplnûní) prázdn ch plo ek v nûkter ch partiích relikviáfie. V echny so ky a reliéfy byly vyplnûny kompozicí sloïenou ze syntetického vosku vylehãeného dut mi sklenûn mi kuliãkami o prûmûru 0,2 mm. Následnû byly osazeny na relikviáfi. Dne 10. dubna byla dokonãena koneãná kompletace celé v zdoby relikviáfie. Poté probûhla závûreãná dokumentace, natáãení dal ích zábûrû dokumentu âeskou televizí a následn pfievoz relikviáfie do Beãova nad Teplou. Kromû v e uveden ch úprav byla v letech realizována konzervace papírov ch smotkû, které tvofiily podklad kamenû v lûïkách, mineralogick prûzkum kamenû, konzervace fragmentû usní a konzervace pûvodního dfievûného jádra. Probûhl umûleckohistorick prûzkum gem, û a zlacené v zdoby. Uskuteãnil se také prûzkum DNA osteologického materiálu. 15 Zcela samostatnou a zvlá tní kapitolu tvofií restaurování textilních fragmentû a jejich umûleckohistorick rozbor. 16 Textil z relikviáfie sv. Maura zahrnuje soubor útrïkû látek ze 7. aï 13. století z rûzn ch koutû Evropy i Asie. Pro el sloïit m konzervaãním procesem a zasluhuje stejnou pozornost jako zlatnická v zdoba. 17 Restaurování relikviáfie sv. Maura a jeho obsahu bylo zcela unikátním poãinem po stránce organizaãní i restaurátorské. Pfii zahájení prací nebylo moïné s jistotou stanovit, kdy bude restaurování u konce, lo o práci dosud nevídaného rozsahu a nároãnosti. Jak vypl vá z v e uvedeného, sloïitost nûkter ch procesû nebylo moïné pfii zahájení akce pfiedvídat a ãasovû vymezit. Ani konzultace v Cáchách a Kolínû nad R nem nemohly v plném rozsahu pfiipravit ãeské restaurátory na v echna specifika práce na relikviáfii sv. Maura. Pfiesto bylo tfieba na zámku Beãov pfiipravit pro relikviáfi adekvátní prostfiedí zaji tûné klimaticky i bezpeãnostnû. Toto zaji tûní muselo pfiedcházet finálním pracím na relikviáfii i s rizikem, Ïe technické fie ení by o nûkolik let pozdûji mohlo b t dokonalej í. Tato skuteãnost s sebou pfiinesla fiadu nutn ch dodateãn ch zásahû do zaji tûní jeho ochranného reïimu, kterého nakonec bylo dosaïeno ve vazbû na dostupné finanãní prostfiedky a díky úsilí odborn ch pracovníkû a správy objektu. Pfies sloïitost a nároãnost celého procesu se podafiilo akci dovést k úspû nému konci a pfiedstavit zrestaurovanou v jimeãnou památku náv tûvnické vefiejnosti v dûstojném prostfiedí s pouãením o její historii, novodob ch osudech a nároãnosti restaurování Zprávy a v sledky prûzkumû jsou k dispozici v archivu NPÚ ÚOP v Lokti. 16 WILCKENS, Leonie von. Umûleckohistorick rozbor textilních fragmentû. 1997, 10 s. Rukopis, nepublikováno. NPÚ ÚOP v Lokti. Zde uloïeny originál a ãesk pfieklad. 17 SIKYTOVÁ, Jarmila. Restaurování textilu z relikviáfie sv. Maura. Restaurátorské zprávy NPÚ ÚOP v Lokti. 18 Nyní se zpracovává studie nového prohlídkového okruhu relikviáfie s pfiedpokladem aplikace galerijnû-muzejní expozice s edukativními a interaktivními prvky. 79