Otázky ke zkoušce z biologie a genetiky (BSP, FVHE, 2014/2015)
|
|
- Radek Ovčačík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Otázky ke zkoušce z biologie a genetiky (BSP, FVHE, 2014/2015) Okruh A 1. Vývoj názorů na podstatu života 2. Obecné charakteristiky živých soustav 3. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 4. Základní předpoklady existence živých soustav (tok látek, energie, informace) 5. Buněčná teorie, J. E. Purkyně 6. Modelové organismy využívané při studiu biologie 7. Chemická evoluce, hypotézy o vzniku života 8. Vznik replikativního ribozymového hypercyklu (replikátoru), eobiontů, vývoj metabolismu, vznik genetické informace 9. Tři výchozí vývojové linie organismů 10. Prokaryota - buňka prokaryotická, eubakterie 11. Prokaryota - buňka prokaryotická, archea 12. Eukaryota - buňka eukaryotická, endosymbiotická teorie 13. Fylogeneze eukaryot na základě molekulárních genomických dat 14. Charakteristiky eukaryotických buněk rostlin, hub, živočichů 15. Charakteristiky nebuněčných forem života 16. Endoplazmatické retikulum 17. Golgiho aparát 18. Lysozomy, fagolysozomy 19. Peroxizomy 20. Voda v buňce a osmotické jevy 21. Biopolymery - bílkoviny (struktura, funkce) 22. Proteom, proteomika 23. Biopolymery - polysacharidy (struktura, funkce) 24. Biopolymery - lipidy (struktura, funkce) 25. Získávání energie buňkou (zdroje energie pro buňku) 26. Fotosyntéza 27. Respirace 28. Anabolismus a katabolismus, katalýza 29. Aktivované nosičové molekuly
2 2 30. Katabolismus trávení, rozklad monomerů a vznik acetylcoa 31. Katabolismus zpracování acetylcoa a uložení energie do ATP 32. Chemiosmotické spřažení v mitochondriích (oxidační fosforylace) 33. Chemiosmotické spřažení v chloroplastech (fotosyntetická fosforylace) 34. Cytoskelet eukaryot, cytoskelet prokaryot 35. Střední filamenta - typy, význam 36. Mikrotubuly - složení, význam 37. Centrosom - složení, význam 38. Aktinová filamenta - složení, význam 39. Molekulové motory - typy, význam 40. Svalový pohyb 41. Bičíkový a řasinkový pohyb 42. Améboidní (měňavkovitý) pohyb 43. Molekulární struktura biomembrán (model tekuté mozaiky) 44. Membránové proteiny (funkce, příklady) 45. Zesílení plazmatické membrány (buněčný kortex, glykokalyx, buněčná stěna, extracelulární matrix) 46. Membránový přenos (prostá difuze, pasivní a aktivní transport) 47. Spřažený transport látek a funkce sodnodraselné pumpy 48. Spřažený transport látek a funkce protonové pumpy 49. Endocytóza a exocytóza 50. Vezikulární transport (klatrinové váčky, SNARE proteiny) 51. Extracelulární buněčná signalizace (typy, příklady) 52. Neuronová extracelulární signalizace 53. Extracelulární signály (hormony, cytokiny, neurotransmitery) 54. Typy receptorů na povrchu buněk 55. Vnitrobuněčná signální kaskáda - obecně 56. Intracelulární signální dráha aktivace A-kinázy 57. Intracelulární signální dráha aktivace CaM-kinázy 58. Intracelulární signální dráha aktivace C-kinázy 59. Intracelulární signální dráha aktivace proteinkinázy III 60. Buněčný cyklus, prokaryota, eukaryota (fáze buněčného cyklu) 61. Mitóza, fáze mitózy 62. Regulace buněčného cyklu (cykliny a cyklindependentní kinázy)
3 3 63. Diferenciace buněk (různé úrovně diferenciace, princip) 64. Zánik buňky (apoptóza) - kaspázy 65. Zánik buňky (nekróza) - kalpainy 66. Buněčný stres, stresové proteiny 67. Rekombinace genetické informace u bakterií 68. Pohlavní rozmnožování - diferenciace pohlaví 69. Meióza a rekombinace genetické informace při gametogenezi 70. Pohlavní rozmnožování - oplození, rekombinace genetické informace při oplození 71. Vývoj nového jedince z neoplozené gamety (apomixe) - typy 72. Definice antibiotik 73. Mechanismy účinku antibiotik na bakterie 74. Mechanismy rezistence bakterií vůči účinku antibiotik 75. Vývoj evolučních teorií 76. Mikroevoluce 77. Makroevoluce 78. Speciace (anageneze, kladogeneze, syngeneze, stazigeneze, transgeneze) 79. Darwinismus 80. Současný neodarwinismus 81. Základní mechanismy evoluce 82. Člověk jako zdroj evolučních změn Okruh B 1. Genetika, definice, historie, členění předmětu 2. Paměťový systém buňky - typy a vlastnosti buněčné paměti 3. Biopolymery - nukleové kyseliny (chemická stavba nukleových kyselin, typy NK a jejich konformace) 4. Biopolymery - nukleové kyseliny (funkce jednotlivých typů NK) 5. Univerzální genetický kód 6. Buněčný genom a genomika 7. Gen (definice, typy), negenové oblasti DNA 8. Chromozomy prokaryotické - bakteriální
4 4 9. Chromozomy mitochondriální a chloroplastové 10. Chromozomy eukaryotické - jaderný genofor 11. Transpozice prokaryot, transpozony 12. Transpozice eukaryot, retroelementy 13. Repetitivní DNA (mikrosatelity, minisatelity). 14. Cytogenetika, počet a morfologické charakteristiky chromozomů, možnosti vyšetření chromozomů, FISH 15. Změny počtu chromozomů (numerické aberace, genomové mutace) - euploidie, aneuploidie 16. Změny struktury chromozomů (strukturální aberace chromozomů) 17. Jaderný kompartment, jaderný skelet 18. Plazmidy 19. Ribozomy eukaryotické, prokaryotické, polysomy, ribosomy mitochondrií a chloroplastů 20. Exprese genetické informace, centrální dogma mol. biologie 21. Transkripce (iniciace, elongace, terminace) 22. Postranskripční úpravy RNA 23. Translace, proteosyntéza (iniciace, elongace, terminace) 24. Postranslační modifikace proteinů 25. Regulace genové exprese u prokaryot 26. Regulace genové exprese u eukaryot 27. RNA-silencing, sirna 28. Ubikvitinace 29. Replikace DNA průběh replikace 30. Replikace DNA oprava chyb na DNA 31. Replikace DNA funkce helikázy, polymerázy, primázy, nukleázy, ligázy 32. Replikace DNA rozdíly mezi replikací DNA u prokaryot a eukaryot 33. Mutace, mutageneze 34. Genové mutace 35. Polymerázová řetězová reakce - princip a využití v praxi 36. DNA fingerprinting, restrikční analýza DNA (restriction fragment length polymorpism) - princip a využití v praxi 37. Sekvenování DNA - princip a využití v praxi 38. Klonování DNA
5 5 39. J. G. Mendel 40. Variabilita v genetice a její zdroje, fenotyp, genotyp, genofond, kvalitativní a kvantitativní znaky 41. Mendelismus, dědičnost kvalitativního znaku, definice a obecné schéma mendelistických generací křížení (P, F 1, F 2, B 1 ) 42. Mendelova pravidla a podmínky jejich platnosti 43. Genové interakce - reciproká, dominantní a recesivní epistáze, inhibice 44. Genové interakce - komplementarita, kompenzace, multiplicita (duplicita kumulativní s dominancí, duplicita nekumulativní s dominancí, kumulativní bez dominance) 45. Vazba vloh, Morganovy zákony, vazbové fáze cis a trans, vyjádření síly vazby, chromozomové mapy 46. Dědičnost na pohlaví vázaná (sex-linked) 47. Pohlavní chromozomy X a Y 48. Dědičnost pohlavím podmíněná (sex-limited), pohlavím ovládaná (sexcontrolled), pohlavím ovlivněná (sex-influenced) 49. Nemendelistická dědičnost - příčiny, typy, vysvětlení podstaty maternální dědičnosti 50. Nemendelistická dědičnost - maternální efekt 51. Nemendelistická dědičnost - dědičnost vázaná na infekční agens, genomový imprinting 52. Populační genetika - charakteristiky populací z genetického hlediska, měření genetické variability (frekvence genotypů, frekvence alel, heterozygotnost populace) 53. Hardyův-Weinbergův zákon, podmínky platnosti. 54. Vliv typu rozmnožování na genetickou strukturu populace 55. Vliv mutací na genetickou strukturu populace 56. Genetický posun (genetic drift) 57. Tok (migrace) genů 58. Vliv selekce na genetickou strukturu populace, fitness, výhoda heterozygotnosti 59. Praktické aplikace populační genetiky, studium fylogeneze. 60. Genetické problémy v malých populacích (ohrožené druhy, ZOO zvířata)
6 6 61. Genetika kvantitativního znaku, kontinuální variabilita fenotypu, multifaktoriální znaky, komplexní znaky 62. Koncept polygenní dědičnost, aditivní efekty, charakteristiky dědičnosti kvantitativního znaku 63. Fenotypová variabilita a její složky, heritabilita 64. Základní statistické metody používané ke studiu variability a dědičnosti kvantitativních znaků v populaci 65. Inbríding (genetická podstata, projevy, význam) 66. Heteróza (genetická podstata, projevy, význam) 67. Vývoj genetické informace - zdroje nových alel, amplifikace genů 68. Horizontální přenos genetické informace u bakterií
Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceTěsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
VíceZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceVýuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE
VíceBiologie - Prima. analyzuje možnosti existence živých soustav orientuje se v daném přehledu vývoje vymezí základní projevy života, uvede jejich význam
- Prima Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo vznik, vývoj,
VíceVypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceGenetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
VíceTematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Vícev oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceOkruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VíceMaturitní témata - Biologie
Maturitní témata - Biologie 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk: prokaryotní buňka eukaryotní buňka - rozdíl rostlinná a živočišná buňka -buněčný cyklus -mitóza -meióza -evoluční
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceGenetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceGenetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceKonec 30. let 19. století vznik buněčné teorie základem byly práce J. E. Purkyně
Otázka: Buňka, fyziologie a cyklus buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee BUŇKA = základní stavební jednotka organismu Nejmenší útvar schopný samostatné existence i rozmnožování Konec 30. let 19. století
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceMaturitní témata z biologie
Maturitní témata z biologie 1. A: Nižší rostliny ruduchy, zelené řasy Stélky a jejich typy, rozmnožování. Systematický přehled oddělení, hlavní zástupci, význam nižších rostlin B: Nervová soustava člověka
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceZákladní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceMENDELISMUS GENOVÉ INTERAKCE NEMENDELISMUS
MENDELISMUS GENOVÉ INTERAKCE NEMENDELISMUS Biologie a genetika BSP, LS4, 2014/2015, Ivan Literák 4. GENOVÉ INTERAKCE Dva (příp. více) geny ovlivňují 1 znak (kvalitativní!) 2 major-geny se ovlivňují -
Více1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
VíceBAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Více1. 21.2.2012 Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.
Plán výuky jarní semestr 2011/2012 LF ošetřovatelství, porodní asistentka presenční forma Velká posluchárna, Komenského náměstí 2 Úterý 10:20-12:00 sudé týdny (první týden je sudý) 1. 21.2.2012 Klinická
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceBIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceZdravotní laborant pro klinickou genetiku
Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Klinická genetika Zdravotní laborant pro klinickou genetiku I. Klinická genetika, klinická cytogenetika 1. Podstata dědičnosti a její
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceTematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VícePřípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a
VíceTématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky Program/Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze t í) Obor: Obecná a aplikovaná Obecná biochemie Biochemie mikroorganism a rostlin biochemie Molekulární
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceStruktura rostlinné buňky
Struktura rostlinné buňky Mikroskopické metody G. Horowitz et al. M. Otegui a A. Stehelin elektronová transmisní m. elektronová skenovací m. elektronová tomografie konfokální mikroskop světelná m. s diferenciálním
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceLesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer
Lesnická genetika Dušan Gömöry, Roman Longauer Brno 2014 1 Tento studijní materiál byl vytvořen v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurence schopnost, registrační
VíceMolekulární diagnostika
Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8
VíceČlověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
VíceMasarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,
VíceGenetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři
Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceBakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Více4.3.2014 Klinická cytogenetika, molekulární cytogenetika, onkocytogenetika základy Mgr. Marta Hanáková
Plán výuky Lékařská genetika LF ošetřovatelství, porodní asistentka, zdravotní záchranář presenční forma - jarní semestr 2014 Lékařská genetika přednáška Úterý 10.20 12.00 1x za 14 dnů sudé týdny Velká
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceZaměření bakalářské práce (témata BP)
Zaměření bakalářské práce (témata BP) Obor: Buněčná a molekulární diagnostika - zadává katedra - studenti si témata losují Obor: molekulární biologie a genetika - témata BP vychází z vybraného tématu DP
Více6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceSyllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceObecná biologie Obecné vlastnosti živých soustav Uspořádání živých soustav
Vyučovací předmět Biologie Týdenní hodinová dotace 3 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 108 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák popíše vnitřní složitosti a funkční uspořádání
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY listonos Lonchophylla sp. Kostarika, 2004 Biologie 7, 2015/2016, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka = samoreprodukční soustava molekul s
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceMIKROBIOLOGIE. Doporučená literatura. Mikrobiologie. Mikroorganismy. Důvody pro studium mikroorganismů. Objev mikroorganismů 25.1.
1 2 Doporučená literatura MIKROBIOLOGIE Madigan M.T., Martinko J.M., Dunlap P.V., Clark D.P.: Brock Biology of Microorganisms, 12thedition. Pearson Prentice Hall, NJ, USA, 2008. Nester E.W., Roberts C.E.,
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceCentrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK
ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right
VícePřijímací zkoušky BGI Mgr. 2014/2015. Počet otázek: 27 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 40 minut
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2014/2015 Počet otázek: 27 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 40 minut Varianta A A1.Jaký náboj má DNA a. heterochromatin kladný, euchromatin záporný b. heterochromatin
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceZesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií
Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceMATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva
MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva 1. Stavba atomu Modely atomu. Stavba atomového jádra, protonové a nukleonové číslo, izotop, izobar, nuklid, stabilita atomového jádra,
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceTok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu
Genetický olymorfizmus ois struktury oulací Tok GI v buňce Dr. Ing. Urban Tomáš ÚSTAV GEETIKY MZLU Brno urban@mendelu.cz htt://www.mendelu.cz/af/genetika/ Seminář doktorského grantu 53/03/H076 : Molekulárn
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceStruktura a organizace genomů
CG020 Genomika Přednáška 8 Struktura a organizace genomů Markéta Pernisová Funkční genomika a proteomika rostlin, Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin, Středoevropský technologický institut
Více