DOPADY PROVOZOVÁNÍ ŠVARCSYSTÉMU VE SPORTOVNÍM ODVĚTVÍ NA ZAMĚSTNAVATELE, ZAMĚSTNANCE A STÁT
|
|
- Olga Štěpánková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DOPADY PROVOZOVÁNÍ ŠVARCSYSTÉMU VE SPORTOVNÍM ODVĚTVÍ NA ZAMĚSTNAVATELE, ZAMĚSTNANCE A STÁT Jana Vrtalová, Lucie Bartůňková Klíčová slova: Sportovec, OSVČ, zaměstnanec, Švarcsystém, nezávislé povolání, daňový únik, daň z příjmů, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění Key words: Sportsman, self-employed, employee, Švarcsystem, independent profession, tax evasion, income tax, social security, health insurance Abstrakt Při sportovní činnosti musejí vkládat do sportovce finanční prostředky nejdříve rodiče a následně i sportovní klub. Ten si ne vždy získává finanční hotovost legální cestou - využívá mezer v daňových zákonech, aby ušetřil. Jednou z možností je zaměstnávání sportovců jako OSVČ a ne jako zaměstnanců. V ČR totiž neexistuje jednotný názor na to, jakým způsobem zdaňovat příjmy u těchto profesí. Může se jednat o pracovní poměr uzavřený na základě pracovní smlouvy, živnost či nezávislé povolání. S rozdíly v zaměstnávání sportovců jako OSVČ a zaměstnanců souvisí Švarcsystém. Jeho problematiku upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. účinný od roku 2012, který zakazuje provádět závislou práci jinak než v rámci pracovněprávního vztahu, buď jako zaměstnanec nebo na dohodu o pracovní činnosti či provedení práce. Zákaz Švarc systému není stanoven jen kvůli daňovým únikům, ale také proto, že živnostník v roli zaměstnance je oproti zaměstnanci mnohem méně chráněn. Nevztahuje se na něj zákoník práce, ale pouze obchodní zákoník. Zákaz tohoto systému v České republice, který je v Evropě obvyklý, chrání zájmy státu i jednotlivých občanů. Cílem příspěvku je tedy zohlednit dopady daňových úniků na tři zmíněné subjekty: zaměstnance, zaměstnavatele a stát. Abstract If an athlete doing sports activities, he must be financed by parents and a then by sports club. This club does not always get cash by legally way - uses weaknesses in the tax laws to save money. One option is to employ athletes as self-employed rather than as employees. In the Czech Republic, there is no consensus as to how the tax revenue for these jobs. This may be a closed employment under a contract of employment, business or independent profession. The differences in the employment of athletes as self-employed and employees related with Švarcsystém. The issue of the Labour Code No. 262/2006 Coll. efficient from 2012, which prohibits dependent work carried out otherwise than in the context of an employment relationship, either as an employee or an agreement for work or for work. Prohibition Švarc system is not set just because of tax evasion, but also because the role of the self-employed workers compared to employees is much less protected. Not apply to it Labour Code, but only the Commercial Code. Prohibition of this system in the Czech Republic, which is common in Europe, protects the interests of the state and citizens. The aim of this paper is therefore to consider the effects of tax evasion on three such entities: employees, employers and the state. 658
2 Úvod Švarcsystém se vyskytuje zejména ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů, ale také hojně u sportovců. Zejména ve fotbalových a hokejových klubech. Zakladatelem Švarcsystému byl benešovský podnikatel Miroslav Švarc, který provozoval stavební činnost. Zaměstnával osoby samostatně výdělečně činné místo toho, aby se zaměstnanci uzavíral pracovní smlouvy podle zákoníku práce. Tím docházelo k úsporám na povinných odvodech za zaměstnance na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a daních. Tento způsob podnikání byl v roce 1991 zrušen novelou zákona o zaměstnanosti a zákal převzal zákoník práce, kde v 3 je uvedeno, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu. Problematiku Švarcsystému upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. účinný od roku Zakazuje provádět závislou práci jinak než v rámci pracovněprávního vztahu, buď jako zaměstnanec nebo na dohody konané mimo pracovní poměr, tj. dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. se Švarcsystému dopouští každá firma, která si na výkon své hlavní činnosti najme živnostníka bez zaměstnanců. Na tento zákaz doplácejí i živnostníci, kteří naplňují všechny znaky nezávislého povolání podnikají svým jménem, na svůj účet a odpovědnost, jen nikoho nezaměstnávají. Na první pohled se zdá být Švarcsystém výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Při bližší analýze pro zaměstnance až tak výhodný není, zvláště v delším období. Ztrátový je především státní rozpočet. Obě skupiny zaměstnanci i zaměstnavatelé - ušetří na platbách sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a zaměstnanci také na dani z příjmů. Zákaz Švarcsystému není stanoven jen kvůli daňovým únikům, ale také proto, že živnostník v roli zaměstnance je oproti zaměstnanci s pracovní smlouvou mnohem méně chráněn. Nevztahuje se na něj zákoník práce, ale jen obchodní zákoník. Živnostník tak: nemá žádný nárok na placenou dovolenou, má horší možnost získat půjčku či hypotéku, připravuje se o náhradu mzdy při pracovní neschopnosti v prvních třech týdnech nemoci, za zaměstnavatelovu práci ručí zaměstnavatel, ale v případě OSVČ ručí ona celým svým majetkem, nevztahuje se na něj náhrada za případný pracovní úraz, nemá nárok na přestávku na oběd, pracovní pomůcky, v případě výpovědi nemá ze zákona nárok na odstupné, dostane minimální starobní důchod vzhledem k minimálním platbám pojistného. Cílem příspěvku je zohlednění dopadů daňových úniků na tři zmíněné subjekty: zaměstnance, zaměstnavatele a stát. Cíl bude naplněn prostřednictvím analýzy konkrétního případu zaměstnance a OSVČ, kdy oba budou v pozici zaměstnance. U zaměstnance bude zdůrazněn vliv nespravedlnosti a nevýhodnosti poskytování slev na daních, kdy sleva na dani může být odečtena podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. pouze do nulového základu daně. Dopady pro stát jsou důležité zejména z důvodu propadu veřejných financí v posledních letech způsobených částečně i vlivem nízkých odvodů pojistného a daní. 659
3 Příklad je aplikován na sportovní klub, protože právě využívání Švarcsystému je hojně ve sportovním odvětví využíváno. Je to zejména z toho důvodu, že nejsou v České republice stanovené jednoznačné podmínky pro to, zda mají být sportovci zdaňováni jako zaměstnanci nebo osoby vykonávající nezávislé povolání. Ačkoliv činnost profesionálních kolektivních sportovců má znaky závislé činnosti, vykonávají sportovci činnost jako osoby samostatně výdělečně činné. V tomto případě se jedná o Švarcsystém, ale rozsudky nejvyššího správního soudu v mnohých případech hovoří jinak (sp. Zn. 2 Afs 16/2011 a sp. Zn. 2 Afs 22/2012). Tento článek je zpracován jako jeden z výstupů Interní grantové agentury PEF Mendelu v Brně č. 17/2012 s názvem Navržení univerzálních metodických postupů pro zdaňování příjmů sportovců a umělců v České republice řešeného v období 3/2012-2/ Aplikace Švarcsystému na konkrétním příkladu V následujícím názorném příkladu je vycházeno z toho, že zaměstnanec i OSVČ mají stejný hrubý měsíční příjem ve výši Kč za měsíc, dále mají oba podepsané prohlášení poplatníka k dani a uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované děti. Hrubý roční příjem zaměstnance je Kč. Z těch se musí vypočítat a odvést sociální zabezpečení 25 % ve výši Kč a zdravotní pojištění 9 % ve výši Kč. Celkový hrubý roční příjem tak bude Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o roční zúčtování, je nutné tento základ daně zaokrouhlit na celé stokoruny dolů. V tomto případě se bude základ daně a zaokrouhlený základ daně rovnat. Z něj bude vypočtena daň z příjmů 15 %, která je Kč. Od ní se odečte základní sleva na poplatníka ve výši Kč a daň po slevě bude Kč. Protože má poplatník dvě vyživované děti, může si na každé z nich uplatnit daňové zvýhodnění v částce Kč. Jeho daň po odpočtu daňového zvýhodnění na obě děti Kč bude Kč. Pro výpočet čistého příjmu dále musí být zaměstnanci z hrubé mzdy strženo sociální zabezpečení 6,5 % ve výši Kč a zdravotní pojištění 4,5 % ve výši Kč. Po této srážce sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a daně je mu vypočítán čistý příjem ve výši Kč. Osoba samostatně výdělečně činná má taktéž roční příjem Kč, ze kterého uplatňuje výdaje paušálem 40 % ve výši Kč (paušál 40 % vychází z příjmů z výkonu nezávislého povolání podle 7 odst. 2 písm. b) ZDP, kde je uvedeno, že se nejedná o živnost ani podnikání podle zvláštních předpisů). Základ daně za rok je Kč. Daň 15 % ze základu daně Kč je Kč, od ní si poplatník může uplatnit odpočet základní slevy na poplatníka, která v roce 2012 je Kč. Daň po uplatnění slevy na poplatníka bude Kč. Dále si poplatník může odečíst daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti. Zvýhodnění bude mít formu slevy na dani i daňového bonusu, vzhledem k tomu, že daň je menší než celkové daňové zvýhodnění na dvě děti (7 560 Kč < Kč). Sleva na dani bude ve výši daně po uplatnění slevy na poplatníka Kč a zbytek, tj Kč bude daňový bonus, který naopak od slevy na dani bude připočten poplatníkovi k jeho hrubé mzdě. Kromě daně musí OSVČ odvádět zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Vyměřovací základ se rovná polovině základu daně Kč, tedy částce Kč. Minimální vyměřovací základ je pro rok 2012 stanoven na částku Kč, ze které se budou počítat odvody SZP. Minimální odvod zdravotního pojištění tak bude 27 %, což je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru Kč. Minimální odvod sociálního zabezpečení bude 29,2 %, což 660
4 je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru Kč. Celkově za rok na pojištění OSVČ odvede Kč. Celkový čistý roční příjem zaměstnance bude Kč. Při celkovém srovnání čistých příjmů zaměstnance a OSVČ lze říct, že zaměstnanec má o Kč nižší čistý příjem než OSVČ ( Kč Kč), jak je vidět z Tabulky 1. Náklady zaměstnavatele jsou Kč a jsou tvořeny z hrubého příjmu zaměstnance Kč a odvodů sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem Kč. Osoba samostatně výdělečně činná si pojištění hradí sama. Zaměstnavatel je na tom lépe, když využívá Švarcsystém a nezaměstnává zaměstnance, ale OSVČ, i když jde o protiprávní vztah. Tabulka 1 Komparace čistého ročního příjmu zaměstnance a OSVČ s dvěma dětmi (v Kč) zaměstnanec OSVČ hrubá mzda příjmy SZP 34 % výdaje 40 % SHM základ daně zaokrouhlená SHM daň daň poplatník poplatník daň daň daňové zvýhodnění na 2 děti daňové zvýhodnění na 2 děti sleva na dani daň daňový bonus SZP 11 % vyměřovací základ odvod ČM minimální odvod ZP náklady zaměstnavatele minimální odvod SP povinnost SZP čistý příjem Při celkové komparaci odvodů do státního rozpočtu při ročním příjmu Kč je odvedeno za zaměstnance správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně celkem Kč ( Kč pojistné hrazené za společnost Kč pojistné hrazené za zaměstnance) a dále daň z příjmů Kč. Zaměstnanec nemá nárok na daňový bonus, a proto jeho celkové odvody jsou Kč ( Kč Kč Kč), jak uvádí Tabulka 2. Osoba samostatně výdělečně činná odvede povinné zálohy pojistného Kč ( Kč Kč) a navíc dostane zpět daňové zvýhodnění ve formě bonusu v částce Kč. Proto celkový odvod státu bude Kč ( Kč Kč). Švarcsystém, který využívá OSVČ je výhodnější o Kč ( Kč Kč). Přistoupit na Švarcsystém se tak vyplatí jak zaměstnavatelům, tak osobám, které jsou v pozici OSVČ. Při využití Švarcsystému se tak celkový příjem do státního rozpočtu sníží na necelou šestinu, jak je uvedeno v Tabulce
5 Tabulka 2 Komparace celkového odvodu pojistného a daně státu (v Kč) zaměstnanec OSVČ hrubý roční příjem SZP 34 % (zaměstnanec) / 29,2 % (OSVČ) SZP 11 % (zaměstnanec) / 13,5 (OSVČ) daň z příjmů daňový bonus na 2 děti celkový odvod státu Dopady na zaměstnance, zaměstnavatele a stát Nejdříve jsou vypočítány dopady na samotného zaměstnance. Je stanoven měsíční hrubý příjem, hrubý roční příjem (jako dvanáctinásobek měsíčního hrubého příjmu) a čistý příjem, a to jak u zaměstnance, tak u OSVČ. V následujícím řádku Tabulky 3 je uvedeno, jakou částku daná osoba dostane zpět při ročním vyúčtování (se znaménkem mínus), anebo kolik bude muset odvést (se znaménkem plus). Odvody zaměstnance (sociálního i zdravotního pojištění a daňové povinnosti) jsou vyšší než odvody osoby samostatně výdělečně činné. Poslední řádek tabulky vyčísluje konkrétní rozdíly odvodů u zaměstnance a OSVČ v absolutní výši. Tabulka 3 Dopady na zaměstnance (v Kč) dopady na zaměstnance zaměstnanec OSVČ roční hrubý příjem čistý příjem dostane/+sraženo rozdíl Další je vyčíslení dopadů do nákladů zaměstnavatele. Zde je situace zcela jednoznačná, protože zaměstnavatel hradí výdaje za pojistné pouze za zaměstnance, za OSVČ ne, proto rozdíl je 100 %. Opět je situace nevýhodná v případě, že daná osoba pracuje ve společnosti jako zaměstnanec a ne jako OSVČ. Položka rozdíl vždy tvoří 34 % hrubého příjmu, jak je zřejmé z Tabulky 4. Tabulka 4 Dopady na zaměstnavatele (v Kč) dopady na zaměstnavatele zaměstnanec OSVČ hrubý roční příjem SZP 34 % rozdíl U celkových dopadů na stát se jedná o odvody sociálního zabezpečení (správě sociálního zabezpečení), zdravotního pojištění (zdravotním pojišťovnám) a daní (finančním úřadům). V Tabulce 5 jsou také zohledněny platby, které dostávají poplatníci zpět ve formě daňového bonusu na vyživované děti. Dále jsou zde uvedeny jak platby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, které jsou strhávány zaměstnanci z jeho mzdy, tak platby zaměstnavatele za zaměstnance. Zaměstnavatel za zaměstnance odvádí 25 % sociálního zabezpečení a 9 % zdravotního pojištění, zaměstnanci je z jeho mzdy strháváno 6,5 % sociální zabezpečení a 4,5 % zdravotní pojištění, celkově je odvedeno 31,5 % za sociální zabezpečení 662
6 a 13,5 % za zdravotní pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná odvádí ze svého příjmu 29,2 % sociální zabezpečení a 13,5 % zdravotní pojištění. Z pohledu státu je problematika opačná než u zaměstnance a zaměstnavatele. To, co je pro zaměstnance a zaměstnavatele úsporou, to je pro stát ztrátou. Navíc platí, že vzhledem k systému pracovněprávních vztahů stát přichází u příslušného poplatníka (v tomto případě u OSVČ) o celou výši daně z příjmů, ale navíc přichází i o další finance, které poplatníkovi vyplácí ve formě daňového bonusu, na jehož výplatu by v případě dodržování platných předpisů nárok vůbec daný poplatník neměl. Daňové úniky u jednoho poplatníka nemají významný dopad na státní rozpočet. Pokud by ale tyto praktiky byly využívány plošně, mohly by být důsledky pro veřejné finance katastrofální. Stát by se v takovém případě mohl začít potýkat s nedostatkem finančních prostředků. Tabulka 5 Dopady na stát (v Kč) dopady na stát zaměstnanec OSVČ hrubý roční příjem SP 6,5 % ZP 4,5 % SP 25 % ZP 9 % SP 29,2 % ZP 13,5 % daň po poplatníkovi daň po dětech bonus odvod státu rozdíl U příjmu Kč poplatník v pozici zaměstnance má vysokou daň po započtení slevy na poplatníka, a proto daňové zvýhodnění na dvě děti má formu slevy na dani. Konečný odvod státu je Kč (suma odvodů pojistného a daně). Osoba samostatně výdělečně činná má nízkou daň po započtení slevy na poplatníka, a proto má daňové zvýhodnění formu slevy na dani i daňového bonusu. Její konečný odvod státu je Kč (suma odvodů pojistného, od které je odečten daňový bonus). Celkový rozdíl je Kč a zaměstnanec odvádí asi 6x větší částku než OSVČ. Tabulka 6 Celkový rozdíl odvodů (v Kč) 1 sportovec 40 sportovců dopady na zaměstnance dopady na zaměstnavatele dopady na stát celkový rozdíl odvodů Pokud bychom sečetli celkový rozdíl odvodů, byl by ve výši Kč ( Kč rozdíl dopadů u zaměstnance Kč rozdíl dopadů u zaměstnavatele Kč rozdíl dopadů na stát), jak je uvedeno v Tabulce 6. U zaměstnavatele je brán v potaz pouze rozdíl v odvodu pojistného, protože hrubý příjem musí hradit jak za zaměstnance, tak za OSVČ. 663
7 Ve větších sportovních klubech bývají tyto praktiky většinou hojně využívány. V Tabulce 6 je vypočítaný rozdíl za jednotlivce, tak i za sportovní klub (za sportovní tým, trenéry a další členy klubu), jehož průměrný počet může být 40 lidí. Stát tak celkově za rok může přicházet u jednoho sportovního klubu až o Kč na odvodech sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a daní. Z Obrázku 1 je zřejmé, že zatímco u nejnižší kategorie sledovaných hrubých ročních příjmů Kč je podíl odvodů zaměstnance asi 80x menší než u OSVČ, čím vyšší příjmy poplatník dostává, tím se podíl odvodů zvyšuje. Pokud by měl poplatník příjem Kč, jeho odvody by byly více než 6,5x větší v případě, že by byl zaměstnanec, než kdyby byl OSVČ. Čím vyšší má ale poplatník příjmy, tím se podíl odvodů snižuje. Je to dáno také tím, že u OSVČ nejsou platné povinné minimální limity pro odvody pojistného, ale že jeho základ je vyšší než povinný limit, proto se zvyšuje i pojistné. Také jsou u OSVČ nižší procentuální sazby pojistného než u zaměstnance. Dalším faktorem je to, že OSVČ má nižší základ pro výpočet daně, a proto ve více případech má nárok na vyplacení daňového bonusu na vyživované děti. Obrázek 1 Celkový rozdíl odvodů u zaměstnance a OSVČ za zaměstnance, zaměstnavatele i stát (v Kč) za jednoho sportovce Závěr V tomto článku jsem se zabývala aplikací Švarcsystému ve sportovním prostředí. Švarcsystém je rozšířen nejen ve sportu, ale také ve stavebnictví nebo u programátorů. Jde u něj o to, že jednotliví zaměstnanci nemají podepsanou pracovní smlouvu, ale jsou zaměstnáni jako osoby samostatně výdělečně činné. Musejí si tak platit sami sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Odvody státu jsou tak mnohem nižší v tomto případě, než kdyby byli zaměstnáni jako ostatní zaměstnanci. Bohužel v české právní úpravě právě u sportovců není jednoznačně stanoveno, jakým způsobem mohou být sportovci zaměstnanci, resp. mohou být jak zaměstnanci, tak osoby 664
8 samostatně výdělečně činné. To je výhodné zejména pro sportovní kluby, protože ty nemají tak vysoké odvody pojistného a daně oproti variantě, kdy by všichni sportovci, rozhodčí a trenéři byli zaměstnanci klubu. V ostatních státech Evropy převažuje pracovněprávní vztah, kdy sportovci jsou zaměstnanci klubu a v některých státech jsou pro ně zákonem stanovené speciální podmínky. V České republice v žádném zákoně nenajdeme ustanovení, kde by bylo jednoznačně stanoveno, jak mají být sportovci zdaňováni. Proto využívají mezer v zákonech a rozhodnutí soudu z nedávné minulosti (sp. Zn. 2 Afs 16/2011 a sp. Zn. 2 Afs 22/2012), kdy soudy rozhodly ve prospěch sportovců. Sportovci tak legálně mohou využívat Švarcsystém a okrádat státní rozpočet o nemalé částky. V obrázku 1 jsou uvedeny rozdíly u zaměstnance, zaměstnavatele a státu za jednoho sportovce. Pokud by se částka vzala celkově za sportovní klub, jsou sumy odvodů mnohem vyšší. Bohužel sportovní odvětví je poměrně složitý obor, a proto není jednoduché vložit do zákona jednoznačné ustanovením, podle kterého by byli sportovci zdaňováni. Musely by se zohlednit rozdíly ve zdaňování sportovních organizací i sportovců, a to jak jednotlivců, tak sportovců kolektivních sportů. Někteří sportovci ale mohou vykonávat sportovní činnost jako jednotlivci i v kolektivu. Příkladem může být například běžecké lyžování. Literatura: [1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 2 Afs 16/2011 [2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 2 Afs 22/2012 [3] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [4] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [5] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Bc. Ing. Jana Vrtalová Ústav účetnictví a daní Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, Brno jvrtalova@seznam.cz Ing. Lucie Bartůňková Ústav účetnictví a daní Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, Brno xbartunk@node.mendelu.cz 665
Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r. 2015 zaměstnanec, závislá činnost
Příklad 1: Výpočet měsíční mzdy zaměstnance v r. 201 hrubá měsíční mzda: 2.000,- pojistné SP 1.62,- ( 2.000 * 0,06 ) pojistné ZP 1.12,- ( 2.000 * 0,0 ) superhrubá mzda.00,- ( 2.000 * 1,0 ) záloha na daň
Vícesuperhrubá mzda daň (5.025,-) (22.250,-) = 11,0% (2.750,-) = 34,0% (8.500,-)
MZDY 2017 Schéma výpočtu daně z příjmů ze mzdy závislá činnost superhrubá (33.500,-) (33.500,-) (25.000,-) superhrubá 0,15 (22.250,-) daň (5.025,-) (5.025,-) (2.070,-) (1.117,-) slevy na dani a daňové
Vícedaň (5.025,-) (22.250,-) = 11,0% (2.750,-) = 34,0% (8.500,-)
MZY 2017 Schéma výpočtu daně z příjmů ze mzdy závislá činnost superhrubá (.500,-) (.500,-) (25.000,-) superhrubá 0,15 (22.250,-) daň (5.025,-) (5.025,-) (2.070,-) (1.117,-) slevy na dani a daňové zvýhodnění
VícePříklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r zaměstnanec, závislá činnost
Příklad 1: Výpočet měsíční mzdy zaměstnance v r. 2016 hrubá měsíční mzda: 2.000,- pojistné SP 1.62,- ( 2.000 * 0,06 ) pojistné ZP 1.12,- ( 2.000 * 0,0 ) superhrubá mzda.00,- ( 2.000 * 1,0 ) záloha na daň
Vícewww.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty
www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované
VíceZákladní pojmy a výpočty mezd
Základní pojmy a výpočty mezd Hrubá a čistá mzda, částka k výplatě Základní mzda, pobídkové složky a náhrady mzdy tvoří hrubou mzdu. Hrubá mzda se snižuje o určité částky. Především to je zdravotní pojištění
VíceHrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy.
Mzdy Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci 1. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti Jsou to veškeré příjmy, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci (i prémie, příplatky, odměny, podíly na zisku, 13. a 14. plat, atd.). Předmětem
VíceSOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CVIČENÍ 4 1/ zopakování a teorie SZP 2/ praktické příklady ZDAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Platba je povinná: pro všechny osoby, které mají trvalé bydliště v ČR pro osoby, které nemají
VíceVýpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění u prvního zaměstnavatele:
Zadání: Poplatník měl v roce 2009 následující příjmy: - v měsících leden až prosinec příjmy ze závislé činnosti u prvního zaměstnavatele, hrubá mzda ve výši 75.000 Kč měsíčně, u zaměstnavatele podepsal
VíceNázev školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI. Zpracováno v rámci projektu IVA 2018/FVHE/2380/55
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Jsou to veškeré příjmy, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci (i prémie, příplatky, odměny, podíly na zisku, 13. a 14. plat, atd.). PŘEDMĚTEM
Vícezákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon
Více2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP)
2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: - příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce ( 6
VíceEKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI CVIČENÍ 2
EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI CVIČENÍ 2 EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI HTTP://CIT.VFU.CZ/EKONOMIKA/ novotnak@vfu.cz Kamila Novotná Kružíková 2547 Budova 22, místnost 113
VíceInformace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.
Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016 K 1.1.2016 došlo ke zvýšení
VíceDAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období
VícePřednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI
Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová
VíceInformace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.
Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2017 METIS Praha, spol. s r.o. 1. 1. 2017 K 1.1.2017 dochází ke zvýšení
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování
VíceTéma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti
Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků (od 1. 1. 2011 daňový řád) 5.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech
VíceVY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.
Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené
VícePodstata a druhy mzdy
MZDY Obsah 1. Podstata a druhy mzdy 2. Způsoby výpočtu mzdy 3. Zákonné srážky ze mzdy 4. Ostatní srážky ze mzdy 5. Slevy na dani z příjmu 6. Postup výpočtu mzdy 7. Příklad výpočtu mzdy 8. Nepeněžité plnění
VíceDaň z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost a funkční požitky interní doktorandka katedry finančního práva a národního hospodářství Daň z příjmů FO - obecně daň povinná, zákonem předem sazbou stanovená
VíceTaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdové účetnictví akreditovaný kurz MŠMT
TaxReal s.r.o. akreditovaný kurz MŠMT 2018 Obsah 1. Pracovněprávní minimum...4 1.1. Právní předpisy... 4 1.2. Pracovněprávní vztah... 4 1.3. Vznik pracovního poměru... 5 1.4. Skončení pracovního poměru...
VíceZDANĚNÍ PRACOVNÍCH SMLUV, DOHODY O PRACECH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR A AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ
ZDANĚNÍ PRACOVNÍCH SMLUV, DOHODY O PRACECH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR A AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ Všechny níže zmíněné smlovy představují z hlediska daně z příjmu vlastně buď tzv. příjem ze závislé činnosti
Vícečinnosti příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků
Téma 4 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků 4.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech příjmů vyplacených zaměstnanci
VíceNEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení
Více5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ b Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
VíceZpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita.
VíceSociální pojištění OSVČ v roce 2013
Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
VíceAnalýza odvodů OSVČ a zaměstnanců
Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání
VíceNastavení v programu MC-MZDY pro rok 2019
M.C. software s.r.o., Kamarytova 161, Humpolec IČO: 608 26 681, DIČ: CZ60826681, Spol. je zapsána u KS v Č.Budějovicích - spis.zn. C.3734 Tel.: 565 532 560, 608 360 101 Fax: 565 536 208, E-mail: i nfo@mcsoftware.cz,
VíceSuperhrubá mzda Ekonomická charakteristika str. 1. Superhrubá mzda
SUP Ekonomická charakteristika str. 1 Ekonomická charakteristika Zákon o daních z příjmů byl novelizován zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Tento právní předpis novelizuje také celou
Více1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ
2012 1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ Roční zúčtování nelze provést Poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání, tj. poplatníkovi, který: Měl mimo příjmů ze závislé činnosti
VícePersonální činnost podniku mzdy. cv. 11
Personální činnost podniku mzdy cv. 11 Odměňování pracovníků Přímé odměny ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření Nehmotné
VícePersonalistika a odměňování pracovníků
Podpora odborných praxí a stáží studentů ESF MU u budoucích zaměstnavatelů Personalistika a odměňování pracovníků 3.10.2011 Ing. Veronika Řežuchová veronika.rezuchova@nap.cz Tento studijní materiál vznikl
Více16.5.2010. Základem pro výpočet mezd je hrubá mzda. Obsahuje: Z hrubé mzdy (HM) se odečítá:
10_Mzdy, zaměstnanci Výukový text o výpočtu a účtování mezd GAP Education střední škola Úvod Obsahem této prezentace bude především výpočet mzdy a její zaúčtování Výpočet mezd je znázorněn dle právního
VíceSociální pojištění. Bc. Alena Kozubová
Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení
VícePoznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují
Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního
Vícedůchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů
Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny
VíceTaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi
TaxReal s.r.o. 2018 Obsah 1. Pracovněprávní minimum...4 1.1. Právní předpisy... 4 1.2. Pracovněprávní vztah... 4 1.3. Vznik pracovního poměru... 5 1.4. Skončení pracovního poměru... 6 1.5. Dohody o pracích
VíceEkonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva
Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
VíceSeminář Mzdy Ing. Jan Jón
Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z
VíceRoční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO
Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Motto: Jen hlupák platí něco, co platit nemusí. Jen blbec platí daně, které platit nemusí. Po skončení roku je velmi často možné dostat vrácenu část daní (záloh),
VícePojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví
Rozdělení 1. Zákonné Pojišťovnictví Uzavírá se automaticky po nahlášení, registraci Povinné platby, vyplývá ze zákona Nesjednává se smlouva Pro všechny občany stejné podmínky Patří sem: o Zdravotní pojištění
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceInformace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.
Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ
VícePŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti
IV. PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ Společníci si nemohou, na rozdíl od podnikatelů fyzických osob, žádným způsobem převádět peněžní prostředky společnosti pro svou osobní spotřebu. Existuje však několik způsobů, jakými
VíceTéma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková
Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro
VíceSSOS_EK_3.08 Daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců
Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová
VícePRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.
PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle
VíceZa pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.
Pracovní list k DPFO Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 1. Jaké příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny? 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.
Více- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.
VíceDaňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový
VíceZákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani
Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír
VícePersonálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy
Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců
Vícezaměstnanec OSVČ švarcka OSVČ švarcka měsíční superhrubá měsíční faktura měsíční faktura měsíční faktura měsíční faktura
daň 15% ze superhrubé 4422 daň po odečtu 2 352 odvody ZC (6,5+4,5=11% z hrubé) 2 420 čistá měsíční mzda 17 228 29 480 22 000 hrubá 29 480 21 015 29 480 26 192 7480 odvody ZL (25 + 9 = 34% z hrubé) za rok
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceOrientace v pracovněprávních vztazích
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Výukový kurz pro chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky je finančně podpořen Evropským sociálním fondem v rámci realizace projektu č. CZ.2.17/2.1.00/37094 s názvem Udržení
VíceSeznam souvisejících právních předpisů...18
Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní
VíceZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST Ing. ANTONÍN DANĚK Minimální mzda představuje pro zdravotní pojištění významnou hodnotu, neboť od její výše se přímo odvíjí placení pojistného zaměstnavateli
VíceDANĚ Z PŘÍJMU V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková
DANĚ Z PŘÍJMU V ČR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.
VíceJAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20
JAK SPOČÍTAT VÝPLATU Finanční matematika 20 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu
Více5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti
Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě.
VíceSubjekt daně - poplatník
Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti Michal Radvan Subjekt daně - poplatník Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. - Rezidenti: poplatníci, kteří mají na území České
VíceStřední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO
Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu CZ.1.07/1.5.00/34.0911 Ing. Anna Grussová VY_32_INOVACE 27_EKO EKO.2706.4F Stupeň a typ vzdělávání Odborné
VíceDaň z příjmu fyzických osob
Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé
VíceDaně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele
Daně v roce 2010 Metodologický seminář pro středoškolské učitele prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Cesta od předmětu k základu daně veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: zákonná
VíceZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013
ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové
VícePojistné sociálního pojišt ní
Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální
VíceSystém pojistného sociálního pojištění v ČR
Systém pojistného sociálního v ČR SUBSYSTÉMY a jejich SPRÁVCI sociální (VZP) sociální zabezpečení (SZ) Veřejné zdravotní Nemocenské (NEP) Důchodové (DUP) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ)
VíceSeminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015
Seminář Mzdy 2015 Ing. Jan Jón 16. ledna 2015 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2014 a v roce 2015 2014 2015 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z
VíceTéma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění
Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi
VíceKontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele
Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce
VíceDaňová zátěž zaměstnanců superhrubá mzda 1 Jana Janoušková
Daňová zátěž zaměstnanců superhrubá mzda 1 Jana Janoušková Klíčová slova Reforma veřejných financí, daň z příjmů fyzických osob, závislá činnost, mzda, slevy na dani Abstrakt Rok 2008 v souvislosti s reformou
VíceMzdy/číselníky mezd/mzdové složky
WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2008 Strana 1 Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky Byly přidány následující nové mzdové složky MZS 2624 - Zdr. poj. - úhrn VZ mimo PP - Mzs slouží k
VíceReforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011
Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů
VíceSOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám
VíceVŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské
Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské ve výši 1 260 Kč a náhradu mzdy za jednodenní dovolenou ve výši 650 Kč. Zaměstnavatel vyslal paní Kropáčkovou
VíceAspekty řízení vlastního podniku
Aspekty řízení vlastního podniku Osnova: Živnostenské podnikání Proces založení Volba místa podnikání Kroky po založení živnosti Proces řízení provozu živnosti Proces ukončení provozu živnosti Obchodní
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 4 4 Edice Úãetnictví a danû
VíceMKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů
MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních
VíceSTANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací
STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti
VíceIng. Petra Traxlerová Tematická oblast Ekonomika přímé daně 2 Ročník 3. Datum tvorby 8. 7. 2012. Anotace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_EKN_3EI_15_PRIME_DANE_2 Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Petra Traxlerová Tematická oblast
VícePRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY
KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální
Vícezáklad daně = příjmy výdaje
VÉST ÚČETNICTVÍ, DAŇOVOU EVIDENCI ČI ZVOLIT PAUŠÁL? Každá fyzická i právnická osoba musí povinně platit daň z příjmů. Fyzické osoby, které jsou živnostníky či vykonávají některá z tzv. svobodných povolání
VíceOptimální zdanûní fyzick ch osob neplaète víc, neï musíte. Edice Úãetnictví a danû. Ing. Petr Valouch
Edice Úãetnictví a danû Ing. Petr Valouch Optimální zdanûní fyzick ch osob neplaète víc, neï musíte Vydala GRADA Publishing, a.s. U PrÛhonu 22, Praha 7, jako svou 2 829. publikaci Realizace obálky Pavel
VíceSeminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014
Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z
Více6 Zdravotní pojištění
6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti
Více1 1.1. 1 Pracovní právo. 1.1 Zákoník práce. Pomůžeme Vám lépe se zorientovat v bludišti zákonných norem a žádnou změnu nepřehlédnout!
Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 1. Pracovní právo 1.1 Zákoník práce Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce 77 odst. 1 ZP předepsaná forma, ve které musí
VíceVliv zvýšených paušálních výdaj na da ovou povinnost podnikatel fyzických osob Ing. Hana ermáková, rok 2005 od roku 2006. zvýšení paušálních výdaj P
Vliv zvýšených paušálních výdajů na daňovou povinnost podnikatelů fyzických osob Ing. Hana Čermáková, odborný asistent JČU Č. Budějovice, Zemědělská fakulta, katedra účetnictví a financí Cílem novely zákona
VíceJEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část
ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g)
VíceFINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I.
FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální
Více