opora evropské kultury

Transkript

1 Humanitní vzdělání okov a opora evropské kultury Název této t to přednp ednášky a její prezentace je vědomě provokující. Slovo okov znamená ve staročeštin tině také kovováčást oděvu vu,, tedy přenesenp eneseně součást st vybavení Současn asně ovšem usiluji o narážku na slovo okovy v množném čísle. Důvod D k tomu by měl l vyplynout z prezentace, která následuje.

2 Vzdělání jako nástroj n stabilizace společenských enských elit Systém m předp edávání poznatků a praktických znalostí není ve starší ších společnostech v systémech vzdělávání v popřed edí,, praktickéčinnosti innosti jsou vyhrazeny specialistům m s nižší ším m sociáln lním m statusem Hlavním úkolem vzdělání bylo v minulosti vytvářen ení a udržov ování koherence vyšší šších vrstev společnosti Vázáno na existenci písma p a prakticky použiteln itelné psací látky Častým jevem je úmyslná diglossie dvojjazyčnost kultury a převlp evládnutí archaického ho jazyka v literárn rní tvorbě a ve výuce Typické příklady: čínská a indická civilizace a ovšem civilizace antická

3 Vzdělávac vací model Řecka stol. př.. Kr. Praktický účel příprava prava k účasti na veřejn ejném životě Těžiště v ústním čtení a komentování homérských básnb sní,, případnp padně recepci dramatických textů Rétorika jako příprava p prava k politické praxi Odborné vědy se rozvíjej její bez návaznosti n na tento systém m výchovy

4 První koncepce vzdělání v řecké Platón n ( př.kr.) p Členění společnosti na výrobce, strážce a správce Výrobci mají znát t předevp edevším eticky povznáš ášející báje Strážci hudba jako bojové umění Vládc dcům m je vyhrazena dialektika a matematické vzdělání Gramatika a rétorika r zcela pominuty kultuře

5 Období helénismu (od konce 4. stol. př. p. Kr.) a kulturní proměna antického světa Přesun těžt ěžiště literárn rního a kulturního života mimo klasickéřecko Zánik tradičního literárn rního publika a forem pěstování ustálených literárn rních žánrů Proměna hovorovéřečtiny činí jazyk klasické řecké literatury stále méněm srozumitelným Vzniká koncepce svobodných umění

6 Svobodná umění Enkyklios paideia Artes liberales Svobodná umění Soubor vzdělání vhodného pro muže osobně svobodného hmotně nezávisl vislého spoléhaj hajícího ho na veřejn ejnéči i soukromé učitele, původnp vodně pracující bez nároku n na pevnou odměnu od žáků bez nároku n na praktický význam v profesionáln lním životě

7 Systém m svobodných umění Trivium: gramatika rétorika dialektika Quadrivium aritmetika geometrie astronomie hudba Doplňkov kové disciplíny, již v antice postupně vypuštěné lékařství architektura

8 Gramatika se stává základní výukovou disciplínou Pro četbu klasickéřeck ecké literatury je nutná předběžná přípravaprava Klasická literárn rní díla se sama stávaj vají učebními pomůckami Klíčov ová úloha alexandrijské knihovny a jejích vědcv dců ve stol. př. Kr. Řecký systém svobodných umění je ve 2. stol. př. p. Kr. přenesen p do Říma a transponován do latinsky mluvícího kulturního prostřed edí Ke konci římské antiky se situace helénistick nistického Řecka opakuje v krizi 3. století po Kr. a v renesanci 4. a 5. století, obnovující strukturu vzdělání v již mrtvém literárn rním m jazyce

9 Rétorika jako systém m základz kladů literárn rní teorie a praxe Původně měla rétorika r praktický účel výchovu k veřejn ejnéčinnosti v antických republikánských státech tech Se zánikem z antických demokracií se stala disciplínou učící aktivní literárn rní tvorbě v mrtvých jazycích ch klasické řečtině a klasické latině Idolem řečnického umění byl až do 18. stol. Marcus Tullius Cicero ( př. p. Kr.)

10 Dialektika jako úvod do logiky, filozofie a teologie Základním úkolem dialektiky bylo připravit p studenty pro zvládnut dnutí obsahu klasických řeckých filozofických systémů, ve středov edověku pak podat úvod do metodiky křesk esťanské teologie Až do období baroka sloužily k výuce dialektiky logické spisy Aristotelovy ( př. p. Kr.), zvláš áště dílo Kategorie a různr zné úvody a komentáře e k němun

11 Aritmetika jako popis struktury světa Neměla za úkol učit u praktickým početn etním m dovednostem Jejím m hlavním m obsahem byla teorie čísel Ta přechp echázela do spekulací o podstatě hmoty opíraj rající se o vlastnosti přirozených p čísel Tyto teorie vycházely z díla d Pýthagorova (570? 495? př. Kr.) a byly rozvíjeny neoplatónskými nskými filozofy pozdně antické doby

12 Geometrie limitující kosmos a jeho poznání Systém m geometrie vytvořený Eukleidem ( př. p Kr.) je jedním m z největší ších triumfů antické řecké civilizace Tento úspěch se však v stal i omezením, m, protože e geometrické myšlen lení zabránilo antickým matematikům m objevit principy moderní algebry 2000 let před p Newtonem Studium geometrie dávalo d však v po celý středov edověk k studentům svobodných umění přesvědčení o schopnostech lidského rozumu a důležitosti metodického myšlen lení v každém m oboru duševn evníčinnosti

13 Hudební nauka jako rozvinutí teorie čísel Hudba se jako disciplína svobodných umění v žádném m případp padě nezabývala výukou praktických hudebních dovedností Navazovala na teorii čísel a teorii intervalů ověř ěřenou akustickými pokusy a domnívala se, že e prokazuje čísla a jejich poměry jako elementárn rní základ zdánliv nlivě složit itého a různorodého hmotného ho světa S tím t m souvisel pojem hudby sfér vyluzované v kosmu pohybem planet v

14 Astronomie popisující svět t od jeho počátku aža po jeho zánikz Antická astronomie vytvořila systém m měřm ěřeníčasu a rozměrů kosmu a předpovědí jeho pohybů, jehož přesnost nepřekonal ekonal ještě Koperník Pro středov edověk k však v z nín zůstala aktuáln lní jen chronologie určuj ující podobu křesťanského kalendáře

15 Krize antického vzdělávac vacího systému na přelomu p 5. a 6. stol. Proměny pozdně antického světa symbolizují chvatně budovaná opevnění původně nechráněných ných měst, m například Aurelianovy hradby Říma vzniklé na konci 3. stol. Zánik římskéříše e r. 476 a ochromení městské středomo edomořské civilizace v 1. pol. 6. stol. Zánik antického školství v 1. pol. 6. stol.

16 Křesťanská církev jako útočiště antického humanitního ho vzdělání V prvních staletích své existence bylo křesťanství antiintelektuáln lně zaměř ěřeným náboženstvím Využívalo pro své posvátn tné texty (Bible, liturgie) mluvenou řečtinu a latinu Po legalizaci křesk esťanství (r. 313, císac sař Konstantin Veliký) jeho představitelp edstavitelé do značné míry převzali p hodnoty a obsah profánn nní antické kultury jako východisko přípravy pravy kléru (Hieronymus ze Stridónu nu,

17 Aurelius Augustinus ( ) 430) Dokonale zvládl nauku svobodných umění í,, zvláš áště trivia, ale i hudební teorie Raději aby nás n s kritizovali gramatikové,, než aby nám n nerozuměli věřv ěřící í Cituje 2. knihu Mojžíš íšovu: Izraelci si vyžádali od Egypťan anů stříbrn brné a zlaté šperky a pláš áště.. Tak vyplenili Egypt.. Takový mám být postoj křesťana k antickému vzdělání.

18 Cassiodorus (485? 580?) 580?) Po návratu n z vyhnanství v Konstantinopoli založil kláš ášter Vivarium v jižní Itálii a neformáln lní asketickou komunitu kolem něho n soustřed eděnou Pokus o založen ení křesťansky orientovaného učiliu iliště humanitních oborů v Římě přes podporu tehdejší šího papeže e ztroskotal Institutiones divinarum et humanarum litterarum, základní příručka pro výuku svobodných umění ve středov edověku

19 Záchrana antické latinské literatury

20 Řehoř Veliký (papežem em ) Nejvýznamnější papež prvního tisícilet ciletí křesťanství Skvěle vzdělaný aristokrat a plodný spisovatel latinské teologické literatury Je pohoršliv livé chtít t slova Kristova podrobovat pravidlům m pohanských gramatiků

21 Vzdělání a cesta k němu n ve středov edověku Prvním m stupněm m vzdělání v raném středov edověku byla účast na denních bohoslužbách a memorování nazpaměť liturgických textů. Následovala výuka čtení pamatovaného textu a základy z psaní; tím m byly splněny ny předpoklady p k vysvěcen cení na kněze Dále klerik mohl postoupit k výuce svobodných umění Vybraní jedinci odcházeli k dovršen ení svého vzdělání na některou n významnou školu v okolí nebo v zahraničí

22 Karel Veliký (vládl ) 814) a karolinská renesance Často se stává, že e mnozí chtějířádn dně chválit Boha, ale činí tak kvůli zkomoleným knihám m chybně Individuáln lní akce pro záchranu z latiny jako církevnc rkevního a státn tního jazyka globáln lní evropskéříš íše Vytvořil soustavu církevnc rkevního školství tradujícího antické humanitní vzdělání jako přípravu pravu kleriků pro duchovní službu církvi c a pro činnost ve státn tních službách

23 Cesta humanitního ho vzdělání evropskou kulturou Přežívající městské školy pozdní antiky a velmi raného středov edověku Kláš ášterní školy stol. Biskupské / kapitulní školy stol. Univerzity stol. Renesanční akademie a soukromá učiliště stol., aža postupně reformující a modernizující tradiční evropské univerzity ve smyslu myšlenek humanismu a renesance

24 Struktura a etapy vývoje středov edověké univerzity Facultas = možnost jako volba specializace Artistická fakulta jako přípravné učiliště Teologická fakulta Právnick vnická fakulta Lékařská fakulta Vrchol rozkvětu univerzit ve 13. století Jejich široké rozší šíření po západnz padní Evropě ve 14. století Postupný úpadek prestiže e s nástupem n humanismu

25 Humanismus století ohrožuje ustálený systém evropského vzdělání Postaven na individuáln lním m vzdělávání a neformáln lních kontaktech mezi učenci, u pohrdá univerzitním m vzděláním m tradičního typu Francesco Petrarca ( ) 1374) Poggio Bracciolini ( ) 1459) Lorenzo Valla ( ) 1457) Erasmus Rotterdamský ( ) 1536)

26 Jezuitské školství jako stabilizující fenomén n humanitního ho vzdělávání Jezuitský řád d založen Ignácem z Loyoly r Výchova kněž ěžského dorostu i studentů laiků se stala jeho zbraní při i obhajobě katolické víry

27 Struktura jezuitského školství Gymnasium (5 let) Principia Grammatica (včetn etně matematiky!) Syntax Poesis Rhetorica Philosophia (3 roky) Logica Physica Metaphysica Theologia (4 roky)

28 Rakouská vzdělávac vací reforma roku 1849 a pozdější vývoj Systém m jezuitského školství přetrval v celé Evropě (včetn etně protestantských zemí středn ední Evropy) i po zrušen ení jezuitského řádu r V Rakousku a tedy i v českých zemích byl odstraněn n aža reformou hraběte Leopolda Thun- Hohensteina od roku 1849 (m.j. vznik tzv. klasických gymnázi zií) Ta v podstatě platila aža do radikáln lních změn československého školství,, jejichž symbolem se stal Zdeněk k Nejedlý, v letech 1948 a 1953 a která s výjimkou obnovení víceletých gymnázi zií zůstávají v podstatě v platnosti dodnes

29 Humanitní vzdělání mimo životní praxi Antický, středov edověký i raně novověký vzdělanec býval hrdý na to, že e jeho vzdělání není inspirované běžným životem a neslouží mu. Mělo překonp ekonávat hmotnost a všednost v lidské existence a otvírat její duchovní rozměry ry ve středov edověku a raném m novověku také ve službě liturgii církve c a pochopení křesťanské víry. Moderní doba ve 20. století úlohu humanitního ho vzdělání zcela proměnila. Budoucnost ukáže, nakolik úspěšně.