Než se zrodí názor na věc, filozofie podnikání firmy, než se vyjasní. Nikdo nepřerostl práh nebes na tomto kolísavém a riskantním českém trhu,

Transkript

1 příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (12 / 2007) www. premium.prosperita.info Nikdo nepřerostl práh nebes na tomto kolísavém a riskantním českém trhu, řekl Ing. Zdeněk Juračka, prezident COOP Centra družstva v rozhovoru o prestižní ceně, která od listopadu provází podnikání spotřebního družstevnictví M lem jste udïlala koment za mne, ale od v s to beru. Vöechny vzpomìnky budou jistï dobrè, i kdyû rychle vyblednou. Na nestabilnìm a tvrdèm ËeskÈm trhu to ani jinak nejde. Samoz ejmï si velice cenìme toho, ûe jsme prvnì obchodnì organizacì, kter toto ocenïnì zìskala. OsobnÏ to beru i z titulu viceprezidenta Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r jako vyznamen nì pro cel obchodnì systèm v»eskè republice, na kterèm zejmèna novin - i (moûn mimo v s, panì Brixi) nenech vajì nit suchou. Byl bych r d, kdyby toto ocenïnì p ispïlo ke zv öenì pr vï objektivnosti pohledu na obchodnì podnik nì na ËeskÈm trhu. T k se to p edevöìm hodnocenì mnohdy konfliktnìch, nikoliv vöak objektivnï posuzovan ch vztah mezi prvov robou, zpracovateli a n mi, tedy obchodem. Druhou vïcì, kterou jste naznaëila v ot zce, je samoz ejmï zviditelnïnì druûstev jako podnikatelskèho subjektu. Ta jsou jiû dlouhou dobu, pro mne z nezn mèho d vodu, povaûov na za nechtïnou Popelku ËeskÈho trhu. P itom je zn mo, ûe za 130 let svè existence druûstva dok zala a st le dokazujì, ûe jsou zcela plnohodnotn m obchodnìm subjektem na ËeskÈm trhu, ûe se vûdy chovala na tomto trhu korektnï a mohla by b t mnohdy vzorem jin m, a to nejen obchodnìm organizacìm. Zvýšit výkonnost - to chce také nápad a pak ho uvést do života. Novinek v COOP Centru družstvu je stále hojnost. Co patří k těm posledním? Zv öenì naöì prestiûe, a to jak v Ëi naöim dodavatel m, tak i z kaznìk m, tj. spot ebnìm druûstv m, je jednou z priorit, ale z roveú i cìlem naöich sluûeb. Cesty k tomuto trvalèmu a nikdy na sto procent nedostiûitelnèmu cìli jsou klikatè a mnohdy velmi sloûitè. Stabilizace Ëinnosti COOP Centra a samoz ejmï i zv öenì jeho prestiûe souvisely v poslednì dobï p edevöìm s p evzetìm spr vcovstvì dvou nejsilnïjöìch maloobchodnìch etïzc v systèmu spot ebnìch druûstev, a to etïzc TUTY a TIP. Po roce p sobenì v tèto roli se jednoznaënï ukazujì v hody propojenì n kupnì centr ly s vedenìm maloobchodnì sìtï. Jenom finanënì efekt pro druûstva, kter majì v etïzcìch svè prodejny, se zv öil oproti p edchozìmu obdobì zhruba trojn sobnï. Je pravdou, ûe finanënì str nka vïci nenì vûdy p Ìmo mïrn kvalitï sluûeb, nicmènï je zejmèna ze strany naöich odbïratel hodnocena velmi pozitivnï. My bereme kvalitu jako ohodnocenì naöì pr ce ve smyslu zìsk nì adekv tnìch n kupnìch podmìnek od dodavatel pro naöe Ëleny, tj. spot ebnì druûstva, s tìm, ûe respektujeme roli n kupnì centr ly v podobï tvrdèho vyjednavaëe, ovöem p i zachov nì veöker ch korektnìch a etick ch vztah mezi trûnìmi subjekty. Vykazujeme p itom dle cenovèho monitoringu zcela srovnatelnè n kupnì podmìnky s nejvïtöìmi zahraniënìmi obchodnìmi etïzci a to svïdëì o tom, ûe nejen tvrdost, ale i etika a korektnost mohou pozitivnï p sobit na zìsk nì dobrè trûnì pozice. Jste největší nákupní centrálou v republice. To je také o kvalitě, o vztazích a serióznosti. Co dál je za tímto výsledkem? B t nejvïtöì n kupnì centr lou v republice je p edevöìm z vazek. Pr vï tìm, ûe jsme nejvïtöì, jsme takè nejvìce na oëìch konkurent, dozorov ch org n, ale i naöich Ëlen, kte Ì bedlivï zkoumajì jednotlivè kroky, kterè ËinÌme, a hodnotì je velmi d slednï a nekompromisnï. Vypl v z toho fakt, ûe spïch, jak jsem uvedl jiû v p edchozì odpovïdi, nenì jen balancovat na hranï z kona p i sjedn v nì n kupnìch podmìnek, ale je to i o seriûznosti a kvalitï vztah mezi subjekty na trhu. Pokud by naöe ocenïnì za kvalitu p ispïlo k jejich zlepöenì, velmi by mne to potïöilo a povaûoval bych to za jeden z dobr ch v sledk, ke kter m naöe spoleënost na ËeskÈm trhu p ispïla. Jak pečujete o své odběratele, převážně Jednoty? Ne všechno, jak jste naznačil, je mezi obchodními partnery o cenách. Naöe Ëleny p Ìmo h Ëk me. Samoz ejmï to neberte doslova, ale skuteënï se snaûìme hledat nejsch dnïjöì cesty k prosazenì obchodnìch spïch spot ebnìch druûstev na trhu ke stabilitï jejich Ëinnosti, ale z roveú i k jejich zviditelnïnì. pokraëov nì na stranï 26 Než se zrodí názor na věc, filozofie podnikání firmy, než se vyjasní strategie a než se ohlásí první velké úspěchy, chce to pravděpodobně jistý čas, odvahu a silné osobnosti. I když odborníci tvrdí, že je vhodné položit základy ke kvalitě řízení a kvalitě obecně již v prvotních tezích při vzniku společnosti, ať v jakémkoli oboru, není to zas až tak jednoduché. I firma, družstvo, živnostník se musí vyprofilovat, uzrát, vytříbit ve svém postavení na trhu i vůči sobě. Pak i myšlenky o kvalitě dospějí své váhy a získají prostor k expanzi. Nevím, jak to bylo v případě COOP Centra družstva, každopádně již pěknou řádku let stojí v čele obchodního podnikání. A bez uplatňování přísných měřítek kvality by asi nezářilo. Letos v listopadu dosáhlo COOP Centrum družstvo mety úžasné a hodnot, na nichž se dá i v příštím období významně stavět. O tom však již podrobně Ing. Zdeněk Juračka, prezident jmenované společnosti: Na letošní listopad bude jistě celý tým COOP Centra družstva pěkně vzpomínat. Získali jste ocenění v programu Národní ceny ČR za jakost v podnikatelském sektoru, a to za zlepšení výkonnosti organizace. Navíc jde o první firmu z odvětví obchodu. Jaký je váš komentář?

2 ZRCADLO prosinec 2007 Vítejte na www. Na přelomu 2007 a 2008 UrËitÏ si d v te dohromady, co byste r di ve vaöì firmï p ÌötÌ rok zmïnili. Jestli spoleënost, v nìû p sobìte, dospïla do vïku, kdy je pot eba jì po Ìdit novè öaty, pak nev hejte. Logo zcela jistï pot ebuje redesign, a s tìm vlastnï i cel firemnì grafika, vizitkami poëìnaje a ob lkami konëe. S takov m krokem souvisejì i zmïny na vaöich webov ch str nk ch. Mohou b t radik lnì, nebo jen nepatrnè, k jednomu aû dvïma web m m ûe p ib t dalöì v souvislosti s vaöì specializacì. V h te, na koho se se sv mi poûadavky obr tit? Firma RIX, kter pod ochrannou zn mkou Prosperita nevyd v jen Ëasopis stejnèho n zvu, ale provozuje i adu dalöìch sluûeb, nap Ìklad od designu aû po spr vu webov ch str nek, v m r da a rychle vyjde vst Ìc. Martin äimek, autor internetov ch projekt martin@prosperita.info mobil: Nejhezčí pozvánka na tiskovku Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 3 Ceny zemědělských výrobců v ČR působí jako protiinflační polštář str. 5 Ve firemní strategii máme, že budeme vyvíjet nadčasové produkty a služby str. 7 Snažíme se být pro klienty srozumitelní str. 12 Dokázali jsme se na probíhající procesy podívat bez emocí a tlaku str. 24 Potravinářská komora: zneužití tržní síly má postihovat nový zákon Sympatické mikrofony Pozv nek na tiskovè konference chodì vûdy p ed z vïrem roku hojnost a nejinak je tomu i letos. Pro urychlenì komunikace se vïtöina po dajìcìch firem spolèh na ovou poötu, ostatnï i zde se m ûe texta a zdatn PRista a takè grafik Ëi designèr dob e vy dit. A tak za jednoduch, ale Ëinn trik tentokr t vyhodnocujeme spoleënost BH Securities a jejì agenturu New Deal Communications. Pozvaly n s na tiskovku BHS v Praze 27. listopadu 2007 "mailem pln m mikrofon "Ö (rix) Dobrá rada nad zlato O kreditkách pro firmy UniCredit Bank rozöì ila nabìdku p ÌmÈho bankovnictvì o nov produkt Online Card. Jde o modernì, jednoduch a bezpeën zp sob zìsk v nì informacì o kreditnìch kart ch vydan ch UniCredit Bank, a to 24 hodin dennï, 7 dnì v t dnu prost ednictvìm internetu. Aplikaci Online Card mohou vyuûìvat drûitelè kreditnìch karet bez dalöìch produkt v bance. Klienti Uni- Credit Bank s Ëtem a kreditnì kartou v bance majì totoûnè informace o kreditnì kartï automaticky v menu aplikacì internetovèho bankovnictvì Online Banking nebo BusinessNet. Aplikace Online Card poskytuje uûivateli jednoduch m a p ehledn m zp sobem informace o kreditnìch kart ch a karetnìch transakcìch. Drûitel karty m ûe nap Ìklad sledovat historii karetnìch transakcì zpïtnï aû 15 mïsìc vëetnï jejich detail s moûnostì filtrovat a vyhled - vat dle zadan ch kritèriì. Online Card je souë stì "rodiny internetovèho bankovnictvì" UniCredit Bank spolu s Online Banking (aplikace urëen zejmèna pro fyzickè osoby nepodnikajìcì a podnikatele) a Business- V čele SINDAT Karel Havlíček Valn hromada SINDAT, mate skè spoleënosti pr myslovèho holdingu Sindat Group, rozhodla, ûe nov m gener lnìm editelem se od ledna 2008 stane Karel HavlÌËek. SINDAT ÌdÌ svoje strategickè majetkovè Ëasti zejmèna ve v robnìch spoleënostech, Ëleny skupiny jsou mj. TECHNISTONE, jeden z nejvïtöìch svïtov ch producent konglomerovanèho kamene, d le textilky SINTEX, TYLEX a SPOLSIN nebo v robci finalizovanè chemie a stavebnìch prvk SINCOLOR a SINPOL. Skupina SINDAT, kterou doplúuje ada sluûbov ch firem, celkem exportuje vlastnì v robky do tèmï stovky zemì. Karel HavlÌËek (1969) vystudoval»vut, titul MBA obh jil na PIBS, doktor t zìskal na VäE. Od poë tku 90. let je aktivnì v priv tnì sfè e, deset let byl editelem spoleënosti ElCom, od roku 2001 je na pozici editele obchodu a marketingu Sindat Group. Zased v org nech podnikatelsk ch asociacì v»r a EU, p edn öì na evropsk ch a americk ch univerzit ch, publikuje, hovo Ì öesti svïtov mi jazyky. Na pozici gener lnìho editele st Ìd Bo ivoje Fr berta, kter st l v Ëele SINDAT vìce jak 16 let a kter z st v p edsedou spr vnì rady. Karel HavlÌËek jmenoval souëasnï nov manaûersk t m skupiny. ÿeditelem divize textil se st v Ji Ì Zdraûil, editelem divize chemie a stavebnìch prvk Pavel P paj, editelem divize speci lnìch trh Ivo Zav el a editelem pro controlling skupiny Kate ina Lajblov. VladimÌra Z tvrsk z st - v editelkou financì a spr vy majetku. Dovröila se tak tìm z sadnì zmïna ÌzenÌ aktivit holdingu, kdy dosavadnì funkcion lnì systèm nahrazuje systèm diviznì, odpovìdajìcì orientaci SINDAT na speci lnì komodity. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Net (aplikace urëen zejmèna pro firmy), kterè jsou ve stejnèm designu a vyuûìvajì stejnè ovl - dacì prvky. Aplikace Online Card nevyûaduje û dnou instalaci a k plnè funkënosti postaëuje bïûnï dostupn software a hardware. Pro p ihl öenì do systèmu klient zad uûivatelskè ËÌslo a vstupnì bezpeënostnì kûd, kter m ûe kdykoli zmïnit. DalöÌm bezpeënostnìm prvkem je öifrov nì datovè komunikace, kterè chr nì data bïhem p enosu. UniCredit Bank takè novï p ebìr zodpovïdnost za transakce platebnì kartou bez pouûitì PIN p esahujìcì 4500 KË jiû 48 hodin p ed nahl öenìm p ÌpadnÈ ztr ty/odcizenì platebnì karty. S tužkou za uchem Hezké Vánoce! A je tu p edv noënì Ëas. MÏla jsem den volna. Par da, p ipravìm se na V noce! UklidÌm cel byt, umyji okna, nazdobìm pokoje jehliëìm a svìcny ve tvaru stromk a zvoneëk Ö UpeËu nïjakè cukrovì a uva Ìm manûelovi v teënou veëe i. VeËer ho budu Ëekat kr snï nalìëen ve sv dnèm spodnìm pr dle, v bytï provonïnèm V nocemi. Brzy r no jsem vyrazila na n kupy. Byla jsem tak natïöen, ûe jsem se po d usmìvala na vöechny kolemjdoucì. Jak kr sn je v noënì Ëas! V nïkolika obchodech jsem ale nepochodila. Uû jen samè zbytky v noënì dekorace. é dnè pïknè v noënìch svìcny, ani ubrousky se snïhul ky a zasnïûen mi domeëky, ale zato hodnï moc lidì. I co, nebudu si kazit radost, radöi koupìm pïknè kr tì maso na veëe i. V masnï jsem se ani nedostala k pultu, jak dav lidì tu byl. A maëkali se a strkali. LidÈ zkr tka zase v p edv noënìm Ëase zahltili ulice. Dom jsem se dostala aû odpoledne. Hladov, zamraëen, naötvan. "Hur do peëenì cukrovì, to mi zvedne n ladu!" ekla jsem si. Sotva jsem pustila teplou vodu, ûe si umyji ruce, ozvala se r na. Bouchla karma a zaëala ho et... Rychle jsem vypnula plyn. P n, kter p ijel na opravu, si karmu hned odvezl a p islìbil: "Po NovÈm roce jsem tu, i s novou karmou." Zbytek dne zabralo uklìzenì zane dïnè koupelny. K peëenì ani k va enì jsem se uû nedostala. Tak jsem se aspoú navlèkla do toho sv dnèho pr dla. Kdyû p iöel dom manûel, mìsto toho, aby si vöimnul, jak mi to sluöì, byl otr ven, ûe nenaöel nic k veëe i. NavÌc se po celodennìm lopocenì nem ûe ani vysprchovat v teplè vodï. I p es vöechny nesn ze je tu opït p edv noënì Ëas. A je jen na n s, jestli jej dok ûeme pokojnï vychutn vat. Bez ohlìûenì na to, co bychom mïli Ëi nemïli udïlat, kolik druh cukrovì napèct, jakè vöemoûnè d rky nakoupit. Tak se nechme un öet tìm jedineënï romantick m ËasemÖ Jeho melodiemi. HezkÈ V noce! MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions 16. Konference Data workshop 17. SvÏtovÈ setk nì kouë v Praze Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Ing. Jan Taraba, odborn obchodnì komunikace mobil: taraba@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 prosinec 2007 ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR Ceny zemědělských výrobců v ČR působí jako protiinflační polštář Stanovisko Zemědělského svazu ČR k situaci okolo zvyšování cen potravin Zemědělský svaz ČR reaguje na stále více se rozvíjející diskuzi o zvyšování cen potravin. Hlavní vina za toto zvýšení je připisována zemědělcům, resp. růstu cen zemědělských výrobců. Dlouhodobé analýzy ale jasně ukazují, že současný růst cen je jen u některých zemědělských komodit (obiloviny, řepka, mléko), na druhé straně je výrazný pokles cen prasat, skotu i cukrovky. Podle ČSU průměrné ceny za leden až září 2007 ještě nedosáhly průměrných cen před vstupem do Evropské unie (rok 2001) - index je 98,2 %. Vývoj cen v posledních měsících zatím vyrovnával dlouhodobý pokles cen zemědělských výrobců za posledních 10 let. Jiû od roku 1990 p sobì ceny zemïdïlsk ch v robc v»r jako protiinflaënì polöt. ZatÌmco ceny vstup do zemïdïlstvì se od tohoto roku zv öily na 397 % v polovinï roku 2007, ceny zemïdïlsk ch v robc vzrostly pouze na 160 % ve stejnèm obdobì. R st n klad tak ËeötÌ zemïdïlci nesli na sv ch bedrech a v koneënèm d sledku to znamenalo v znamn pokles zemïdïlskè produkce aû na 80 % dom cì spot eby, pokles zamïstnanosti z 500 tis. na cca 130 tis. pracovnìk, ztr tu sobïstaënosti v komodit ch naöeho podnebnèho p sma, zastar nì techniky a technologiì a p edevöìm ve vysokè podkapitalizovanosti a zadluûenì zemïdïlc. TakÈ mzdy jsou v zemïdïlstvì hluboko pod rovnì n rodnìho hospod stvì a vïkov struktura zemïdïlc se nad le zhoröuje. V roce 2006 celkov spot eba potravin vëetnï tab ku a alkoholu dos - hla 235 mld. KË, z toho z dom cì produkce je bohuûel jiû jen za 141 mld. KË, tedy pouze 60 % spot eby. KaûdoroËnÏ se podìl sniûuje. Tato negativa zatìm udrûovala pro obyvatelstvo nìzkè ceny potravin, z hlediska ËeskÈho zemïdïlstvì ale znamenala niûöì konkurenceschopnost na evropskèm trhu. R st podìlu dovezen ch potravin bude rychleji srovn vat ceny potravin na ËeskÈm a evropskèm trhu. PodÌl potravin ve spot ebnìm koöi zatìm dlouhodobï klesal. ZatÌmco nap Ìklad v roce 1990 Ëinil podìl v daj dom cnostì za potraviny a nealkoholickè n poje 32 %, v roce 2001 Ëinil podìl v daj v»r 24,1 %, v roce 2006 se tento podìl snìûil aû na roveú 20 %. Tento fakt svïdëì o tom, ûe ceny potravin v»r v û dnèm p ÌpadÏ nemohou b t faktorem ohroûujìcìm ûivotnì roveú obyvatelstva»r. Z tohoto d vodu nelze neû vnìmat slova ministra zemïdïlstvì Mgr. Petra GandaloviËe, kter p ipustil moûnost, ûe pokud bude zvyöov nì cen zemïdïlsk ch v robc pokraëovat, zaëne uvaûovat o snìûenì tzv. n rodnìch doplúkov ch plateb a n rodnìch dotacì, jako nepodloûenou vahu. Zvl ötï pak v situaci, kdy ËeötÌ zemïdïlci dost vajì mnohem niûöì podpory neû jejich kolegovè v p vodnìch zemìch EU 15. Nap Ìklad v Rakousku zemïdïlci v roce 2006 obdrûeli dotace z evropsk ch i n rodnìch zdroj na 1 hektar ve v öi 243 % proti zemïdïlc m v»eskè republice, kte Ì navìc musì v kr tkè dobï v raznï investovat, aby splnili podmìnky EvropskÈ unie. V roce 2007 doölo k v znamnïjöìmu r stu cen zemïdïlsk ch v robc obilovin a zejmèna pöenice. Ceny ostatnìch komodit buô stagnovaly, nebo dokonce klesaly, jako nap. vep ovè maso, jehoû cena se v souëasnosti pohybuje hluboko pod rovnì v robnìch n klad a cen minul ch let. Pokles trûeb za vep ovè maso proti roku 2001 bude letos cca 9 mld. KË. Z roveú je t eba Ìci, ûe podìl ceny zemïdïlsk ch komodit je v koneënè spot ebitelskè cenï nìzk. Nap Ìklad cena pöenice v kilogramu bìlèho peëiva za prvnì pololetì 2007 ËinÌ pouh ch 3,42 KË, zatìmco v obchodï si z kaznìk koupì tento kilogram peëiva za cenu 41,8 KË. Cena pöenice tak ËinÌ pouh ch 8 % v cenï tohoto peëiva. Dnes uv dïn n r st cen bìlèho peëiva tedy i n r st ceny pöenice o 50 % m ûe ovlivnit pouze o 1,70 KË na 1 kg peëiva, respektive u ceny rohlìku je n r st pouze o 6 halè. V raznï dnes rostou u potravin marûe obchodnìk. ZatÌmco v roce 1997 nap. marûe obchodnìk Ëinily u vep ovè öunky 38,8 KË/kg, v z Ì roku 2007 dos hly jiû 44,8 KË/kg. V p ÌpadÏ m sla Ëinila marûe obchodnìk 15 KË/l v roce 1997 a v z Ì 2007 je to 28,2 KË/kg. Ani konkurenënì prost edì tedy neznamen, ûe by obchodnì etïzce byly ochotny sniûovat ceny na kor sv ch marûì, n brû tento tlak p en öì do dalöìch Ël nk v robnì vertik ly tj. na potravin e a zemïdïlce. Je tedy nutnè konstatovat, ûe v»eskè republice zatìm nedoölo k û dnèmu v znamnèmu pr mïrnèmu n r stu cen zemïdïlsk ch komodit, neboù r st ceny pöenice a mlèka je kompenzov n poklesem cen jin ch komodit. PodÌl v daj dom cnostì na potraviny se nezvyöuje, naopak dlouhodobï kles. R st cen potravin v»eskè republice je daleko vìce ovlivúov n cenou energiì, pohonn ch hmot, mezd, sazbou DPH a marûemi obchodnìk. Tyto marûe se dlouhodobï nejen nesniûujì, ale naopak rostou, a to i v prost edì konkurenënìho boje obchodnìch etïzc. Praha, ZemÏdÏlsk svaz»r 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ prosinec 2007 Známe fondy a programy Evropské unie? CEBRE - Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku anketu "Znáte fondy a programy EU?" ve formě interaktivního elektronického dotazníku. Jejím cílem bylo zmapovat, jaké fondy a programy EU firmy a podnikatelé znají, jaké jsou nejužívanější informační zdroje, jaké mají zkušenosti s podáváním žádostí, jaká je jejich úspěšnost nebo jakou pomoc by při přípravě a realizaci projektů uvítali. Mediálními partnery ankety byl informační portál EurActiv.cz a měsíčník DOTACE. Kdo se ankety z Ëastnil? DÌky organiz tor m, zakladatel m CEBRE (Svaz pr myslu a dopravy»r, Hospod sk komora»r a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r), medi lnìm partner m a adï dalöìch se do ankety na port lu BusinessInfo.cz zapojilo vìce neû 550 respondent. NejËastÏji se jednalo o malè a st ednì firmy do 10 zamïstnanc (31 %) nebo zamïstnanc (19 %). Mnoho respondent poch zelo i z firem o zamïstnanc (17 %). NejËastÏji se jednalo o podnikatele a firmy p sobìcì v oblasti sluûeb (27 %) nebo o firmy zamï enè na v robnì Ëinnost (14 %). JakÈ jsou nejbïûnïjöì informaënì zdroje? V r mci ankety jsme odliöili informaënì zdroje pro zìsk nì vöeobecn ch informacì o fondech a programech EU od informacì o konkrètnìch informacìch o v zv ch k p edkl d nì projekt. NejbÏûnÏjöÌm vöeobecn m informaënìm mèdiem jsou internetovè str nky Ministerstva pro mìstnì rozvoj (42 %), n sledovanè Agenturou pro podporu podnik nì a investic CzechInvest (35 %), internetov mi str nkami jednotliv ch ministerstev (34 %) a dennìm tiskem (32 %). Informace ofici lnìho port lu pro podnik nì a export BusinessInfo.cz vyuûìv 29 % respondent, u ostatnìch partner ankety je jiû procento niûöì - internetovè str nky CEBRE 13 % a mïsìënìk DOTACE 12 %. Informace o konkrètnìch v zv ch k p edkl d nì projekt ËerpajÌ podnikatelè a firmy opït p edevöìm z internetov ch str nek Ministerstva pro mìstnì rozvoj (29 %), od Agentury pro podporu podnik nì a investic CzechInvest (26 %) nebo z internetov ch str nek jednotliv ch ministerstev (rovnïû 26 %), p ÌpadnÏ od sv ch krajsk ch ad (21 %). Všeobecné informační zdroje Z jem podnikatel o fondy a programy EU Asi pro v s nebude û dn m p ekvapenìm, ûe naprost vïtöina respondent ankety (95 %) se o Ëerp nì z fond a program EU zajìm nebo uvaûuje o jejich vyuûitì do budoucna. ProË by se takè jinak do ankety zapojovali, ûe? Ti, co z jem nemïli, vïtöinou vych zeli z neznalosti poûadavk a podmìnek fond a program (26 %), ob vali se jejich n roënosti (19 %) nebo dle svè znalosti nespadali do û dnèho z dostupn ch program (19 %). Nejzn mïjöì fondy a programy EU Anketa se dotazovala na nejzn mïjöì operaënì programy z programovacìho obdobì a novèho programovacìho obdobì , ale i na nejzn mïjöì komunit rnì programy a programy zahraniënì rozvojovè spolupr ce. AËkoli by bylo moûnè srovn vat vöeobecnè povïdomì o fondech a programech EU pro kaûdou z v öe uveden ch kategoriì zvl öù, povaûujeme za zajìmavïjöì provèst absolutnì srovn nì. Vzhledem ke struktu e respondent nenì p ekvapenìm, ûe nejzn mïjöìm programem v bec byl OperaËnÌ program pr mysl a podnik nì (43 %) n sledovan podp rn m n strojem na vzdïl v nì a rozvoj lidsk ch zdroj OperaËnÌm programem rozvoj lidsk ch zdroj (40 %). StejnÈ oblasti, tedy obecn podpora podnik nì a rozvoje lidsk ch zdroj v novèm programovacìm obdobì, obsadily i t etì a Ëtvrtou pozici - OperaËnÌ program podnik nì pro inovace (39 %) a OperaËnÌ program lidskè zdroje a zamïstnanost (35 %). Mil m p ekvapenìm je dobrè povïdomì o komunit rnìch vzdïl vacìch programech, tedy o programech jako Socrates/Erasmus, Leonardo da Vinci a jejich novèm zast eöenì v r mci Programu celoûivotnìho uëenì (35 %). Z existujìcìch program zahraniënì rozvojovè spolupr ce je nejzn mïjöì Evropsk rozvojov fond (17 %), d leûitïjöì je ale vysokè procento respondent, kterè o zahraniënì rozvojovè spolupr - ci nikdy neslyöelo (46 %). OperaËnÌ program pr mysl a podnik nì OperaËnÌ program rozvoj lidsk ch zdroj OperaËnÌ program podnik nì pro inovace OperaËnÌ program lidskè zdroje a zamïstnanost Komunit rnì vzdïl vacì programy (Socrates, Leonardo apod.) P edvstupnì programy (Phare, Sapard nebo ISPA) Respondenti dle velikosti firmy Nejznámější fondy a programy EU Region lnì operaënì programy Firma do 10 zamïstnanc Firma s zamïstnanci Firma s zamïstnanci Firma s zamïstnanci Firma nad 501 zamïstnanc OstatnÌ Zkuöenosti a obtìûe S evropsk mi fondy a programy m zkuöenost vìce neû 45 % respondent ankety. AËkoli jsme se dotazovali i na spïönost jejich projektov ch û dostì, tuto ot zku zodpovïdïlo jen 40 % respondent, coû n m nedovoluje z nì vyvodit jakèkoli z vïry. PodnikatelÈ a firmy ale byli sdìlnïjöì co do problèm p i p ÌpravÏ projekt. NejobtÌûnÏjöÌ je podle podnikatel zpracov nì projektovè û dosti se vöemi pot ebn mi n leûitostmi (26 %) kombinovanè s Ëasovou n roënostì p ÌpravnÈ f ze projektu (20 %) a dlouh mi lh tami ke schv - lenì projektu, podpisu smlouvy a zaë tku realizace (19 %) nebo zajiötïnì spolufinancov nì (10 %) Jak bïûnè je vyuûìvat externì konzultantskè firmy? Na ot zku o vyuûìv nì sluûeb externìch konzultantsk ch firem nebo poradc odpovïdïla jen polovina respondent, coû jejì odpovïdi trochu relativizuje. P esto vöak stojì za zmìnku: KonzultaËnÌ firmy nebo poradce vyuûilo p ekvapivï jen malè procento podnikatel (15 %), ale mïli s jejich sluûbami p ekvapivï dobrè zkuöenosti. Vöe nasvïdëuje tomu, ûe kvalitnì poradenskè firmy se jiû na ËeskÈm trhu pevnï etablovaly. Spokojeno bylo vìce neû t i Ëtvrtiny respondent (spokojeno 32 % a spìöe spokojeno 47 %, naproti tomu zcela nespokojeno jen 1 % a spìöe nespokojeno jen 8 %). Pro»R je docela typick i nejëastïjöì zp sob v bïru poradenskè firmy. TÈmÏ polovina respondent se spolehla na dobrè reference obchodnìch partner (48 %), velk Ë st pak vypsala na poradenskou firmu v bïrovè ÌzenÌ (18 %). Chcete o fondech a programech EU vìce informacì? Problémy s přípravou projektů N roënè zpracov nì projektovè û dosti s n leûitostmi»asov n roënost p Ìpravy projektu DlouhÈ schvalov nì projektu ObtÌûnÈ pod nì ûìdosti Spolufinancov nì Nedostatek podkladov ch dokument Neochota ad poskytnout informace nebo pomoc S pln mi v sledky ankety "Zn te fondy a programy EU?" se m ûete sezn mit na internetov ch str nk ch CEBRE -»eskè podnikatelskè reprezentace p i EU ( na port lu BusinessInfo.cz nebo port lu EurActiv.cz. Michal Kadera, CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU Dotace CEBRE jinè zdroje na internetu DennÌ tisk Jednotliv ministerstva CzechInvest CEBRE - Czech Business Representation to the EU Czech House, level 6 60, rue du Trone 1050 Bruxelles tel.: fax: cebre.europe@mail.be 4 Zetor - výplata dividend pro akcionáře schválena V sìdle akciovè spoleënosti Zetor se dne 6. listopadu 2007 konala jejì mimo dn valn hromada, kter podobnï jako dn valn hromada konan na konci kvïtna letoönìho roku schv lila v platu dividend pro svè akcion e. DHL Express má nové call centrum SpoleËnost DHL Express otev ela po Praze jiû druhè call centrum z kaznickèho servisu DHL Express v»r. Nach zì se v Olomouci v historickè budovï b valèho LidovÈho domu na t ÌdÏ 1. M je. OlomouckÈ pracoviötï bude soubïûnï zabezpeëovat se st vajìcìm z kaznick m servisem v Praze agendu oddïlenì call centra, vyhled v nì z silek, e-commerce, reklamace a stìûnostì. Nová generace modelu Superb otestována V extrèmnìch podmìnk ch americkè pouötï probïhl test dvou prototyp novè generace modelu äkoda Superb. PoprvÈ v historii znaëky äkoda byli na akci p izv nì i z stupci mèdiì jeötï p ed ofici lnì premièrou p ipravovanèho modelu. Prototypy n stupce spïönè ady, vybavenè lehkou kamufl ûì, p edstavil Ëlen p edstavenstva äkoda Auto, a. s., odpovïdn za oblast technickèho v voje Dr. Eckhard Scholz. ICZ - deset let na trhu ObecnÌ d m v Praze byl dne 30. Ìjna 2007 svïdkem oslav desetiletèho v roëì zaloûenì spoleënosti ICZ, v znamnèho ËeskÈho dodavatele integrovan ch softwarov ch a sìùov ch eöenì. Zlat m h ebem veëera se stal koncert Lucie BÌlÈ, kterou na klavìr doprovodil Petr Mal sek. NÏkolikan sobn Zlat slavice vystoupila v öatech, kterè speci lnï pro tuto p Ìleûitost vytvo ila LibÏna Rochov, jejì dvornì mûdnì n vrh ka. Lucie BÌl n slednï spoleënï s gener lnìm editelem ICZ Bohuslavem CempÌrkem symbolicky nakrojila narozeninov dort.

5 prosinec 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Ve firemní strategii máme, že budeme vyvíjet nadčasové produkty a služby Zeptáte-li se majitele či ředitele jakékoli firmy, jestli by chtěl, aby jeho podnikání či manažerská práce byly lepší, zda je jeho přáním dosahovat většího obratu, vyšší produktivity, efektivnějších výstupů, jen výjimečně se dozvíte, že ne. Je přirozenou lidskou vlastností dosahovat výš, měnit se v tom pozitivním slova smyslu. S podnikáním to jde ruku v ruce. Firma, která neroste, živoří a postupně umírá. Naopak - být špičkovější znamená mít před sebou budoucnost. V tom je obsaženo také slovo kvalita. Co znamená pro společnost, která se specializuje na dokonalejší bydlení, zejména v panelácích, na to mi odpověděl JUDr. Bohuslav Švamberk. Jeho společnost nese stejný název. V náplni práce má právní, ekonomické, finanční a technické poradenství. Zazářila například nedávno na stěžejní akci České společnosti pro jakost, v Listopadu - měsíci kvality. Vaši společnost již mnozí znají, a ti, kteří netušili, čím se zabývá, si to připomněli v listopadu na Pražském hradě na slavnostním večeru u příležitosti předání ocenění Národní ceny České republiky za jakost Pro úplnost - pod vaším jménem Bohuslav Švamberk figuruje volné sdružení právníků, ekonomů, techniků a finančních popradců pro oblast bydlení spojenou zejména s finančním poradenstvím od životního pojištění až po hypotéky a rekonstrukce panelových domů. Jak byste vaše podnikání charakterizoval dále? Ne jinak, neû jak jste jiû uvedla. Naöe firma je fyzickou osobou, je to takov "klastr" r zn ch firem, jejichû z kladnìm cìlem je zejmèna zkvalitnit bydlenì v bytov ch domech. SnaûÌme se o to, aby naöi spoluobëanè mohli bydlet jako lidi, aby v razn m zp sobem snìûili energetickou n roënost sv ch budov a samoz ejmï aby si zafixovali v daje spojenè s bydlenìm do co nejdelöì budoucnosti. Do "klasru" pat Ì bankovnì instutuce, pojiöùovny, energetiëtì audito i, projektanti, v robci stavebnìch materi l a samoz ejmï realizaënì stavebnì firmy. SnaûÌme se, aby si od n s naöi klienti mohli odnèst co nejkomplexnïjöì sluûbu a z roveú co nejvyööì kvalitu. Ke kvalitě vaše jméno bezesporu patří. Kdy jste si sám jasně uvědomil, že kvalita není jen prázdné slovo či hra na schovávanou, ale vztah, reputace, výsledek, který stojí za investovanou námahu? UvÏdomili jsme si to hned na zaë tku, kdyû jsme tvo ili tento projekt. Kvalita je to, co by n s mïlo odliöovat od naöì konkurence. Jiû od zaë tku jsme byli v situaci, kdy jsme nemuseli dïlat nic za kaûdou cenu. Mohli jsme si tedy svè spolupracovnìky a spolupracujìcì firmy (dodavatele) vybìrat. A kdyû jste ve v hodï, ûe nïco nemusìte udïlat za kaûdou cenu, m te prostor si s tìm pohr t. Kdyû si s m nïco po izuji, rovnïû hledìm zejmèna na kvalitu. Nejsem tak bohat, abych si mohl kupovat nekvalitnì vïci. Proto jsme si ekli, ûe radïji udïl me mènï, ale kvalitnïji. Jak je vidït, vyplatilo se n m to. Dnes m ûeme smïle Ìci, ûe kvalita vyplodila i kvantitu. O tom svïdëì mimo jinè i to, ûe jsme dok zali kompletnï zrekonstruovat jiû tèmï jeden tisìc bytov ch dom. V nich ûije vìce neû dom cnostì. V tuto chvìli jiû pro naöe klienty spravujeme r znè ve ejnè podpory za vìce neû 3 miliardy korun a dennï p ib vajì dalöì. M me celou adu klient, kte Ì s n mi rekonstruujì opakovanï. Čím jste vlastně docílili toho, že pracujete kvalitně? Je to tìm, ûe jiû od samèho poë tku jsme kolem sebe mïli spolupracovnìky, kte Ì s kvalitou nemïli problèmy. Od zah jenì naöich aktivit se snaûìme nastavovat firemnì procesy tak, aby kvalita byla na prvnìm mìstï. Snad jako jedinì v oboru jsme zavedli certifikovan systèm ÌzenÌ, a zìskali tak ISO 9001:2001 na "ProjektovÈ financov nì v stavby a regeneracì bytov ch dom ". V roce 2005 jsme poprvè zìskali na tu samou Ëinnost ocenïnì Czech made. Letos, v r mci t dne kvality, jsme toto prestiûnì ocenïnì obh jili. I v p ÌötÌm roce se hodl me z Ëastnit soutïûe v r mci N rodnì ceny»r za jakost. Po d je co zlepöovat. Jiû ve firemnì strategii m me, ûe budeme vyvìjet nadëasovè produkty a sluûby s v razn mi inovacemi a vynikajìcì kvalitou pro n roënè z kaznìky. Jak naznačila fakta, letos jste získal velmi prestižní ocenění v Programu Národní ceny ČR za jakost v podnikatelském sektoru, a to za zlepšení výkonnosti organizace. Co jste museli učinit k tomu, aby stoupala právě ona výkonnost? Jsou v tom početně rostoucí zakázky, větší obrat za poradenství? Je tomu tak, n ö obrat roënï roste po desìtk ch procent. To je spojeno i s rostoucìm poëtem zak - zek. I kdyû se naöim klient m situace st le vìce a vìce komplikuje, popt vka po naöich sluûb ch neust le roste. Je to zejmèna o komunikaci. NavÌc, za n mi je pr ce vidït. NovÏ zrekonstruovan d m nikdo nep ehlèdne. To z roveú motivuje dalöì a dalöì klienty. P Ìklady t hnou. V hodou je i to, ûe m lokdo chce p i tïchto akcìch experimentovat. Proto je pro n s d leûitè pracovat co nejkvalitnïji, protoûe n s nejvìce doporuëujì sv m soused m pr vï naöi klienti. Z kvalitnì pr ce vznik s naöimi klienty takov vz jemn symbiûza. M me obrovskou v hodu, ûe jsme p edevöìm odbornìci na bydlenì a finanënì poradenstvì, a tak umìme najìt eöenì prakticky pro kaûdèho. Vaším přáním je nejen měnit vlastní firmu, ale vzhled měst a obcí, a to se vám daří. Kde všude na vás v dobrém vzpomínají? A vrací se klienti? I tady je to snadno dokazatelnè. Jsou mïsta, kde jsme zrekonstruovali i vìce nïû sto bytov ch dom, potom jsou mïsta, kde jsme opravili desìtky dom. P sobìme vöak na mal ch mïstech resp. v obcìch. Vöude, kde se objevuje nïjak bytov d m. V nïkter ch mïstech jsme zah bali cel m energetick m systèmem, protoûe spory energiì (zejmèna tepla) byly tak vysokè, ûe se to promìtlo i v celomïstskè energetice. Tato naöe aktivita na sebe nabaluje dalöì a dalöì domy, kterè si öly vlastnì cestou, takûe i kdyû jsme se na jejich rekonstrukci p Ìmo nepodìleli, prvotnì impulz byl od n s. Jak jsem jiû uvedl, "p Ìklady t hnou". Kdyû tak projìûdìm republikou (a roënï najezdìm 100 tisìc km), je vidït jak, se jednotliv sìdliötï mïnì, jak vzkvètajì. Dnes se nikdo nemusì stydït za to, ûe bydlì v "panel ku". Je to naprosto pohodovè. LidÈ si za spoleënè prost edky zrekonstruujì "obvodovou sko pku domu" a kaûd pak za vlastnì prost edky si mïnì svè bydlenì uvnit, p Ìmo v bytï. Dnes je moûnè nafotit stovky byt v panel cìch, a kdyû se to publikuje v obr zkov ch Ëasopisech, tak nikdo nezjistì, ûe se jedn o byt v panel ku. Jsem p esvïdëen, ûe nenì pravda, ûe bydlet v panel ku je jako bydlet v "kr lìk rnï". Ani se nemusìme ob vat jak chsi segregovan ch ghet pro chudè, jak kdysi nïkdo o bydlenì na sìdliötìch prohl sil. Zkuöenost mi Ìk nïco jinèho. Co je nejsložitější na rekonstrukcích bytových domů, paneláků? Za nejsloûitïjöì povaûuji vy eöit osobnì vztahy v jednotliv ch domech. Kdyû se pro opravy jednotlivè subjekty rozhodujì, je to vûdy o velk ch finanënìch investicìch na dlouhou dobu. Je tedy pot ebnè celou akci nejprve odosobnit, protoûe teprve potom se d konstruktivnï hledat eöenì. Dneska jsou paradoxnï nejmenöìm problèmem "penìze". TÏch je dostatek. ProblÈm je domluvit se, co a jak chcemne dïlat. DalöÌm obrovsk m problèmem je sehnat stavebnì firmu. TÏch dobr ch, kvalitnìch, je aû katastrofick nedostatek. RovnÏû tak je problèmem stavebnì materi l. Pr vï proto jsme kolem sebe vytvo ili "klastr", kde jsou jak v robci, tak i dodavatelè. M me tedy mnohdy p ednostnì pr vo na dod vku stavebnìch materi l. RovnÏû tak se s naöimi partnery podìlìme i na v voji nov ch stavebnìch materi l. Bohuûel musìme konstatovat, ûe u rekonstrukcì dom "dob e uû bylo". V poslednì dobï jdou roky v bank ch nahoru, rozsah oprav se zvyöuje, prudce stoup cena stavebnìch pracì, a protoûe stavebnì firmy nestìhajì, kles kvalita. Abychom vykryli moûn rizika, kter jsou s rekonstrukcì domu vûdy spojena, znamen to pro klienty kvalitnïjöì energetick audit, öpiëkov prov dïcì projekt, kvalitnì v bïrovè ÌzenÌ, dobr stavebnì dozor apod. Tedy i p Ìprava celè akce zabere vìce Ëasu a spolkne vìce penïz. Efekt se ale vûdy projevì. Zabýváte se rovněž opravami rodinných domků, stavbou plotů, garáží, bazénů? A stavíte na zakázku třeba i jednotlivé rodinné domy? Kde všude? A s jakým financováním? Ano, naöimi klienty nejsou jenom bytovè domy. Je to cel ada fyzick ch osob, kterè si chtïjì postavit nebo zrekonstruovat sv j rodinn domek anebo i byt v bytovèm domï. K financov nì tady vyuûìv me celou ök lu finanënìch produkt, co trh nabìzì - stavebnì spo enì, hypotèky, jejich r znè kombinace. VÌte, j jsem spìöe zast ncem n jemnìho bydlenì, neû zbyteënèho se zadluûov nì. Ne vûdy je totiû v hodnè b t ve svèm. Je to v rozporu s tìm, co propagujì banky a develope i, ûe vlastnì je nejlepöì. Vzhledem k n klad m, platb m za provoz takovèho domu nebo bytu a platb m r zn ch hypotèk a pojiötïnì, to m ûe b t likvidaënì z leûitost pro spoustu dom cnostì. Neû s klidn m svïdomìm pro klienta hneme prstem, dlouho diskutujeme. Bydlet ve vlastnìm je sice kr snè, ale mnohdy to znamen, ûe se po celou dlouhou dobu nedostanou lidè na dovolenou, do kina, divadla, hospody. ZaËÌn typick dom cì ponorka, kter bohuûel mnohdy konëì rozvodem. Nechceme, aby se naöi klienti do takov chto pastì dost vali, a proto nejd Ìve hled me nïkolik r zn ch eöenì a z nich se teprve n slednï vygeneruje to nejpovedenïjöì. Po Ìdit si vlastnì bydlenì, to nenì jako si jìt koupit televizi. VlastnÌ bydlenì je dlouhodob proces, na nïjû by se kaûd mïl p ipravovat dlouho dop edu. pokraëov nì na stranï

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS A RHK BRNO prosinec 2007 Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny navštívil ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) navštívilo 15. listopadu osm poslanců z Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Delegaci vedl předseda výboru Oldřich Vojíř. " ad je dnes stabilizovan, je velmi v konn a opravdu velmi kvalitnï dohlìûì na hospod skou soutïû jak v»eskè republice, tak tìm, ûe kooperuje se zahraniëìm, je takè velmi platn i z pohledu EvropskÈ unie. P li bychom si, aby kvalita a kvalifikovanost zamïstnanc adu byla st le vyööì a vyööì a aby roveú byla velmi dobr, protoûe i pro trh a trûnì prost edì je to velmi pot ebn vïc," konstatoval po p ibliûnï hodinovèm jedn nì p edseda v boru Old ich VojÌ. N vötïva Ëlen hospod skèho v boru na OHS se uskuteënila v r mci cesty po brnïnskèm regionu. V pozitivnìm duchu se o pr ci OHS vyj d il i dalöì Ëlen v boru Milan äimonovsk. "Byli jsme zvïdavi, co se zde vlastnï investovalo, jakè m ad pro svoje p sobenì podmìnky. Druh Ë st naöì debaty byla o nïkter ch ve ejn ch zak zk ch, kterè n s znepokojujì. Jde zejmèna o p edraûov nì silniënìch nebo dopravnìch staveb, na kterè poukazuje NejvyööÌ kontrolnì ad. V sledkem je, ûe trh je jeötï mlad a oëek v se jeötï vïtöì konkurence, kter bude tlaëit na sniûov nì ceny," konstatoval M. äimonovsk. Delegaci Hospod skèho v boru budovou adu provedl p edseda Martin Pecina, kter hosty mj. informoval o Ëinnosti OHS, pl nech do budoucna a takè o probìhajìcì dostavbï novèho sìdla. "Jsem potïöen, ûe ËlenovÈ tohoto v boru navötìvili naöe novè sìdlo a ûe tak vysoce ocenili pr ci adu pro ochranu hospod skè soutïûe," uvedl po setk nì p edseda M. Pecina. Jedn nì se Ëleny Hospod skèho v boru PoslaneckÈ snïmovny se z Ëastnili takè oba mìstop edsedovè antimonopolnìho adu Kamil Rudoleck a Jind iöka Koblihov. Kristi n Chalupa Konec řemeslníků v Čechách? KomerËnÌ banka neust le vylepöuje nabìdku hypoteënìch produkt. AtraktivnÌmi novinkami p ipraven mi k vyuûitì od 30. Ìjna 2007 jsou hypotèka "2v1", hypotèka bez prokazov nì p Ìjm, a kromï toho dalöì rozöì enì nabìdky FlexibilnÌ hypotèky o moûnost odkladu zaë tku spl cenì aû o 12 mïsìc. KomerËnÌ banka jiû v tomto roce p inesla adu produktov ch inovacì na trh hypotèk a v tomto trendu pokraëuje i nad le. "HypoteËnÌ vïry samoz ejmï povaûujeme za jeden z naöich nejd leûitïjöìch produkt. VÏ Ìm, ûe vytvo enì nïkolika variant hypotèky odpovìdajìcì r zn m pot eb m naöich klient je tou spr vnou cestou k spïchu," uvedl v konn editel pro marketing KomerËnÌ banky ZdenÏk MojûÌöek. PrvnÌ podzimnì novinkou, kter obohatila nabìdku KomerËnÌ banky, je hypotèka 2v1. Ta umoû- Úuje klient m pouûìt aû 20 % v öe hypoteënìho vïru ne ËelovÏ na cokoli podle sv ch pot eb. "HypotÈku 2v1 je moûnè poskytnout aû do 100 % hodnoty zastavenè nemovitosti a v öe ne ËelovÈ Ë sti m ûe dos hnout aû korun. "V r mci hypotèky 2v1 tak klient zìsk aû 400 V»esku postupnï vymìrajì emeslnìci, varujì odbornìci. UËÚovskÈ ökoly dod vajì na trh pr ce st le mènï absolvent, a zlat ch Ëesk ch ruëi- Ëek, kter mi se»eöi Ëasto pyönì, kaûdoroënï ub v. Ti nejlepöì navìc odch zejì do ciziny. Z stupci zamïstnavatel a st tu hovo Ì nejëastïji o bliûöì spolupr ci firem se ökolami, lepöìm vybavenì uëiliöù a zlepöenì pohledu»ech na uëúovskè ökolstvì. V»esku je mnoho absolvent filozofie, ale za chvìli nebudou mìt na Ëem sedït, dalo by se s nads zkou Ìci. ÿemeslnìk zkr tka ub v, profese jako kominìk nebo obr bïë nejsou dostateënï p itaûlivè, shodujì se zamïstnavatelè. A pr vï pot ebou vytvo it podmìnky k rozöì enì a zkvalitnïnì dalöìho profesnìho vzdïl v nì emeslnìk a prohloubenì spolupr ce mezi podnikatelskou a vzdïl vacì sfèrou bylo hlavnìm cìlem konference, kter probïhla 30. Ìjna 2007 v Region lnì a hospod skè komo e Brno za Ëasti 80 posluchaë, eënìk a v ûen ch host. Na jiûnì MoravÏ se teô nap Ìklad neuëì ani jeden sklen, upozornil v r mci svèho vystoupenì na konferenci krajsk radnì LubomÌr ämìd, kter z roveú vede krajskou Radu pro rozvoj lidsk ch zdroj. T m odbornìk navrhl moûn eöenì, teô o nich chce jednat se ökolami, zamïstnavateli i st tem. JednÌm z eöenì situace je podle ämìda t eba vïtöì vliv kraje na soukromè ökolstvì. St t d v soukrom m st ednìm ökol m asi 85 % jejich n klad, m ale jen mal vliv na strukturu uëebnìch obor, uvedl ämìd. DalöÌ moûnostì je takè finanënì zv hodnïnì ökol, kterè vyuëujì pot ebnè obory. Podle viceprezidenta Hospod skè komory Pavla Bartoöe se ale zatìm k z vaûnèmu stavu nestavì zcela spr vnï ani vl da. D vodem m ûe b t i to, ûe jsou gymn zia pro st t levnïjöì neû uëúovskè ökolstvì. ZatÌmco normativ na studenta gymn zia je KË, u uënï je to korun, uvedl AntonÌn Malach, kter zpracoval publikaci ÿemesla dnes. "»Ìm d Ìv se situace zaëne eöit, tìm lèpe. NenÌ na co Ëekat. Kdyû se dnes nïkter ökola rozhodne, ûe bude nïkter program vyuëovat, bude mìt absolventa nejd Ìv za pït let, a navìc bez praxe," podotkl P. Bartoö. Nedostatek lidì by mohla na Ëas pomoci vy eöit pracovnì sìla ze zahraniëì. Viceprezident ale neëek, ûe by cizinci pokryli vöechny chybïjìcì profese v plnè mì e. ËastnÌci konference se tèû podrobnï sezn mili s v sledky projektu "ÿemesla". Na z kladï öirokèho pr zkumu, kter probïhl v zaë tku projektu, byly zpracov ny 3 anal zy stavu z kladnìho a dalöìho odbornèho vzdïl v nì pracovnìk emesln ch profesì v podnicìch, na ökol ch a v zahraniënìch firm ch. V dalöìm obdobì byly za spolupr ce cca 30 odbornìk ze ökol, podnik a odborn ch institucì zpracov ny 3 studie zab vajìcì se prognûzami pot eb kvalifikaënì struktury, zapojenì firem do systèmu certifikace kvalifikace i n vrhem zmïn z vaznè struktury kvalifikaënìch obor. V souëasnè dobï se dokonëuje 7 pilotnìch program dalöìho vzdïl v nì emeslnìk. Nakonec pak ËastnÌci prodiskutovali n vrhy z vïr, kterè by mïly b t v chodiskem pro pr ci na n vazn ch projektech v programovèm obdobì (tz rhk) Komerční banka a další inovace na trhu hypoték 000 korun na cokoli se stejnou rokovou sazbou jakou m hypotèka a navìc se splatnostì aû 30 let," vysvïtlila vedoucì marketingu pro retailovè bankovnictvì KB Monika Truchlikov. Druhou novinkou KomerËnÌ banky je moûnost zìskat hypotèku, aniû by klient dokl dal potvrzenì o v öi p Ìjm. HypotÈku bez nutnosti dokl d nì v öe p Ìjmu nabìzì aû do 60 % hodnoty zastavenè nemovitosti a jejì maxim lnì v öe m ûe b t maxim lnï 5 milion korun. T etì novinka rozöi uje nabìdku FlexibilnÌ hypotèky. Ta jako jedin na ËeskÈm trhu d v moûnost snìûit mïsìënì spl tku aû na 50 % nebo naopak nav öit mïsìënì spl tku aû o 100 %. Klienti takè mohou p eruöit spl cenì aû na 3 mïsìce a nynì novï odloûit i zaë tek spl - cenì svè hypotèky aû o 12 mïsìc. "Odloûit spl - cenì vïru aû o 12 mïsìc d v naöim klient m prostor nap Ìklad k dovybavenì po izovanèho bytu Ëi domu, a majì tak moûnost d t svou FlexibilnÌ hypotèku na rok jednoduöe "k ledu". Moûnost p ejìt na FlexibilnÌ hypotèku nabìzìme novï i klient m, kte Ì jiû hypotèku KomerËnÌ banky majì," dodal ZdenÏk MojûÌöek. Distributoři byli sankcionováni Jednu z nejvyööìch pokut ve svè historii uloûil v polovinï listopadu p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe ( OHS) Martin Pecina. Sankci ve v öi 113,064 mil. korun budou muset zaplatit Ëty i nejvïtöì distributo i lèëiv v»eskè republice, a to spoleënosti Alliance Healthcare s. r. o. (23,859 mil. KË), GEHE Pharma Praha, spol. s r. o. (16,831 mil. KË), PHARMOS a.s. (18,638 mil. KË) a PHOENIX LÈk rensk velkoobchod, a. s. (53,736 mil. KË). Tyto firmy poruöily z kon o ochranï hospod skè soutïûe tìm, ûe si v obdobì od do vz jemnï zprost edkovaly spoleën z mïr zastavit od 15. nora 2006 dod vky plnèho sortimentu lèëiv do t Ì v znamn ch fakultnìch nemocnic - Thomayerovy, Na Bulovce (obï v Praze) a nemocnice u sv. Anny (v BrnÏ). Tento spoleën z mïr takè od tohoto dne koordinovanï realizovaly, kdyû v n slednèm obdobì dod valy zmìnïn m nemocnicìm jen tzv. vit lnì lèëiva s v raznï zkr cen mi lh tami splatnosti dod vek. ZastavenÌ dod vek lèëiv do tïchto t Ì nemocnic a zkracov nì lh t splatnosti poëìnaje distributo i spoleënï vyhl sili na tiskovè konferenci den p edtìm, 14. nora. Tyto protisoutïûnì kroky pouûili k dosaûenì spoleënèho cìle, a to uhrazenì dluh od tïchto t Ì nemocnic. ProblÈmem nenì, kdyû distributo i chtïjì dos hnout hrady sv ch pohled vek, nesmì ale k tomuto Ëelu koordinovat sv j postup p i dod vk ch lèëiv nebo slaôovat obchodnì podmìnky. To znamen dopouötït se kartelov ch ujedn nì a vyluëovat konkurenci mezi sebou. OHS v pr bïhu spr vnìho ÌzenÌ nashrom ûdil velkè mnoûstvì d kaz, kterè prokazujì koordinovan postup. JednÌm z nich je nap Ìklad z znam tiskovè konference. V danèm p ÌpadÏ jde o jedn nì ve vz jemnè shodï, kdy soutïûitelè nahrazujì rizika vz jemnè konkurence vïdomou praktickou kooperacì. P i stanovenì v öe pokuty OHS vych zel z roënìho obratu jednotliv ch firem. Individu lnï pak sankce modifikoval na z kladï polehëujìcìch nebo p itïûujìcìch okolnostì. Pokuta je pravomocn, distributo i ji musì zaplatit ve lh tï t Ì mïsìc od jejìho uloûenì. Mohou se vöak jeötï obr tit na Krajsk soud v BrnÏ. (fv) Nemáte kde vést jednání? Zavolejte do své banky Citibank otevřela špičkové Citigold centrum SoukromÌ a pohodlì, sluûby tïch nejlepöìch osobnìch bankè, ale takè moûnost p jëit si bankovnì prostory pro vlastnì obchodnì jedn nì. TakovÈ a dalöì mimo dnè v hody nabìzì novï otev enè Citigold centrum. "Citibank je lìdrem svïtovèho trhu v obsluze movit ch klient. TakÈ v»eskè republice d v d raz na to, aby jim p in öela maxim lnì p idanou hodnotu, a to p edevöìm prost ednictvìm tïch nejlepöìch osobnìch bankè a unik tnì nabìdky tïch nejlepöìch mìstnìch a svïtov ch produkt. NynÌ navìc otev ela öpiëkovè Citigold centrum, jehoû vznik byl inspirov n naöimi zahraniënìmi zkuöenostmi," konstatoval editel retailovèho bankovnictvì Citibank, Bert Pijls. Centrum umìstïnè v Praze v ulici Na P ÌkopÏ Ë. 17 nabìzì absolutnì soukromì. NamÌsto v lohy a p ep ûek se skl d z jednacìch mìstnostì. Jeho pracovnìci se ËasovÏ p izp sobujì pot eb m svèho z kaznìka a samoz ejmï jsou p ipraveni jej i kdykoliv navötìvit. "Klient centra m ûe vyuûìt jeho prostor takè pro svè osobnì jedn nì, a to zcela zdarma. StaËÌ zavolat, zjistit, kterè kancel e a mìstnosti jsou v danou dobu volnè, a zarezervovat je," uvedl editel prodeje a distribuce Citibank, Vladislav Vachata. Banka rovnïû zajistì veöker servis nutn pro jedn nì, jako nap Ìklad telefon pro konferenënì hovor, projekci na plazmovou obrazovku Ëi catering. "Banka by se mïla starat nejen o penìze klienta. MÏla by mu b t partnerem na mnohem öiröì b zi. Proto klient m jiû delöì dobu nabìzìme r znè formy poradenstvì, benefiënì programy a nynì i tento nov nadstandardnì servis. Stejnou cestou p jdeme i d l," vysvïtlil Vladislav Vachata. Person l centra vïtöinovï tvo Ì osobnì bankè i. Na jejich kvalitu je v Citibank d v n dlouhodobï mimo dn d raz, p edevöìm s ohledem na pot eby klient p i spr vï majetku. Proto takè nabìzì otev en investiënì eöenì, kdy jednotlivè produkty vybìr z nabìdky tïch nejlepöìch spr vc. "Investice jsou pro Citigold klienty klìëovou oblastì sluûeb. Proto vöichni naöi osobnì bankè i proch zejì n roënou internì certifikacì. V Praze tak musì mìt stejnou kvalifikaci jako v kterèkoliv z 98 zemì, v nichû Citibank p sobì. Banka totiû musì umït nabìdnout kaûdèmu odpovìdajìcì eöenì jeho pot eb," zd raznil editel centra Robert Chriötof. 6 Česká pošta mění tarify Ministerstvo financì souhlasì s pravou cen nïkter ch poötovnìch sluûeb, o kterou»esk poöta û dala na konci z i tohoto roku. "Jsme r di, ûe Ministerstvo financì vyölo vst Ìc poûadavk m»eskè poöty a ûe uëinilo dalöì krok na cestï k p ÌpravÏ liberalizovanèho trhu," uvedl JUDr. Karel Kratina, gener lnì editel»p, s. p. Alza.cz - expanze obchodu SpoleËnost Alzasoft, a. s., provozovatel nejvïtöìho obchodu s poëìtaëi a elektronikou www. alza.cz, reaguje na pot eby svèho dynamickèho r stu. Na ploöe 300 m 2 otev ela svou novï p estïhovanou prodejnu. KromÏ zv öenèho komfortu p i n kupu nelze p ehlèdnout otevìracì dobu maxim lnï p izp sobenou pot eb m z kaznìk : sedm dnì v t dnu od 8 do 20 hodin. GE Money Multiservis: encyklopedie zdarma Kaûd, kdo do konce roku 2007 nakoupì na spl tky s vyuûitìm vïru od GE Money Multiservis, zìsk zdarma v noënì d rek - obs hlou encyklopedii»esko A-Z Universum v hodnotï 1399 KË. NabÌdka, kter se vztahuje i na vïry s nulovou akontacì, je urëena vöem, kte Ì chtïjì v p edv - noënìm obdobì odlehëit napjatèmu rodinnèmu rozpoëtu. Speci lnì v noënì nabìdka GE Money Multiservis je dostupn na vìce neû 2000 obchodnìch mìstech po celè»eskè republice. Evropská Cestovní Pojišťovna nabízí pojištění insolvence Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna (ECP) uvedla na Ëesk trh prost ednictvìm svè dce inè spoleënosti Etics ITP nov produkt: pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e, tzv. pojiötïnì insolvence. Tento produkt spolu s pojiötïnìm odpovïdnosti, kterè ECP jiû delöì dobu nabìzì, podporuje ochranu klient a zkvalitnïnì sluûeb cestovnìch kancel Ì.

7 prosinec 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Snažíme se být pro klienty srozumitelní Ředitel společnosti MAX Finance, s. r. o., která prostřednictvím úvěrů financuje nemovitosti, Ing. Zbyněk Chobot, má za sebou obdivuhodně bohatý pracovní život. Vyzkoušel si například i práci na jatkách. Jak se dostal k nynějšímu oboru, prozradil v rozhovoru. mem trènink a ökolenì, prohloubil jsem si znalosti vöech bankovnìch produkt, obchodnì dovednostì atd. A jednoho dne jsem dostal velmi zajìmavou nabìdku z HVB, kterou jsem r d p ijal. ZÌskal jsem cennè zkuöenosti s financov nìm v nosov ch nemovitostì. Kdyû p iöla f ze bank a naöe oddïlenì zruöili, nev hal jsem a znovu opr öil ûivnostensk list. ZaËal jsem samostatnï zpracov - vat hypoteënì vïry bonitnìm klient m. V tè dobï jsem se sezn mil s vedenìm realitnì kancel e STING. Dnes spoleënï s kolegy spïönï rozvìjìme spoleënost MAX Finance. Mohl byste krátce sdělit, jakou úlohu hraje ve společnosti MAX Finance realitní kancelář STING? My jsme vlastnï dce inou spoleënostì realitnì kancel e STING, kterou vlastnì Martin Zaremba. Z mïrnï jsme oddïlili Ëinnosti souvisejìcì st edk. TÌm vöak naöe spolupr ce nekonëì. V p ÌpadÏ nenad l ch ûivotnìch situacì, p i zmïnï fixaënìho obdobì a podobnï, se na n s m ûe klient kdykoli obr tit. V hody oproti konkurenci vidìm v komplexnosti naöich sluûeb a profesionalitï hypoteënìch poradc, kte Ì majì dlouhodobè bankovnì zkuöenosti. A takè v silnèm z zemì spïönè realitnì kancel - e STING. Vaše služby na mne působí srozumitelně, jednoduše a zároveň spolehlivě... Ano, snaûìme se b t pro klienty srozumitelnì a lehce dostupnì. Vûdyù naöe sluûby poskytujeme zdarma. NavÌc klient uöet Ì spoustu Ëasu a starostì s vy izov nìm formalit. A takè dìky n m zìsk v hodnïjöì rokovè sazby a niûöì poplatky. Do společnosti MAX Finance jste nastoupil letos v srpnu. Váš předešlý pracovní život byl ale velmi pestrý Čím vším jste byl a kde jste získal nejvíce zkušeností? Ano, m te pravdu, m j pracovnì ûivot byl doposud velmi pestr a musìm Ìct, ûe urëitï takè zajìmav. Kdyû se podìv m zpït, usmìv m se, ËÌm vöìm uû jsem bylö VÏtöÌ Ë st jsem proûil v prost edì potravin skèho pr myslu. ZaËÌnal jsem v Masokombin tï v MartinovÏ jako dïlnìk na jatk ch. Pak jsem se stal n kupëìm ûivèho dobytka, d le mistrem por ûek, manaûerem prodeje masa a uzenin. PozdÏji jsem byl jmenov n v konn m editelem a nakonec obchodnìm editelem ( ). Tyto pozice jsem vyst Ìdal bïhem osmn cti let v r mci jednè spoleënosti. MyslÌm, ûe pr vï v tèto firmï jsem zìskal nejvìce zkuöenostì s ÌzenÌm lidì, obchodnì dovednosti a odolnost v p ekon v nì p ek - ûek. Velmi r d na Masokombin t v MartinovÏ vzpomìn m. Po ukonëenì pr ce v MartinovÏ jsem zvaûoval, kterou cestou se vydat a ËÌm se zab vat. MÏl jsem nabìdky od zahraniënìch obchodnìch etïzc a dalöìch firem. Ale nakonec jsem se rozhodl, ûe zaënu podnikat ve finanënìm poradenstvì. Nejprve jsem spolupracoval s poradenskou spoleënostì, pak s velkou pojiöùovnou a nakonec jsem zakotvil v»eskè spo itelnï. P sobil jsem tam zprvu jako osobnì poradce a n slednï jako manaûer externì prodejnì sìtï. Proöel jsem velmi kvalitnìm progra- Vedou neúčelové úvěry a nákup zážitků V»eskÈ republice pokraëuje popt vka dom cnostì po produktech spot ebitelskèho financov nì. SpoleËnost Home Credit poskytla od 1. ledna do 30. z Ì 2007 vïry v celkovè v öi 5,43 miliardy korun. Mimo dn z jem Home Credit zaznamenal zejmèna o hotovostnì vïry, jejichû objem meziroënï vzrostl o bezm la 50 %. O t etinu vìce penïz neû ve stejnèm obdobì loúskèho roku si lidè p jëili na financov nì n kupu dovolenè. Pr mïrn v öe poskytnutèho vïru se ve t etìm ËtvrtletÌ zv öila oproti pr mïru v roce 2006 o tèmï 3000 KË a dos hla KË. "BÏhem t Ì ËtvrtletÌ letoönìho roku jsme klient m ObchodnÌ v sledky Home Credit, a. s. Objem poskytnut ch vïr za prvnì t i kvart ly ,43 miliardy KË / meziroënì n r st 10 % - pr mïrn v öe vïru: KË (miliard KË) 5,4 5,3 5,2 5,1 5 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4, ,9 s financov nìm nemovitostì. Chceme vytvo it novou silnou znaëku, kter oslovì öirokou ve ejnost, tedy i neklienty realitnì kancel e STING. Proč jste si vybral právě oblast financování nemovitostí? Financov nì nemovitostì je pro mne velice zajìmavè. Kaûd p Ìpad je totiû odliön a nïkdy i sloûit. To v s nutì neust le sledovat bankovnì trh, kter se v poslednìch letech neuvï itelnï vyvìjì k prospïchu klient. A pakö kdyû p i podpisu vïrovè smlouvy vidìte na klientovi levu a z roveú radost v oëìch, je to moc p Ìjemn pocit. Jaké služby u vás mohou klienti využívat a v čem vidíte své výhody oproti konkurenci? Naöi z kaznìci na jednom mìstï a u jednoho stolu vy eöì vöe, co je spojeno s n kupem nemovitostì. Ve spolupr ci s realitnìm maklè- em si mohou vybrat ze öirokè nabìdky nemovitostì. HypoteËnÌ maklè pak okamûitï provede v poëet bonity a doporuëì klientovi nejv hodnïjöì banku. Vyjedn nì nìzk ch rokov ch sazeb je pro n s samoz ejmostì. Pr vnìk poradì se smluvnì dokumentacì. N slednï zajistìme veökerè pot ebnè dokumenty, kterè p ed - me bance. Klienta informujeme o ce-lèm procesu schvalov nì a jsme p Ìtomni u podpisu vïrov ch smluv. D le z kaznìkovi napom h - me vy Ìdit podmìnky Ëerp nì finanënìch pro- poskytli vïry v hodnotï 5,4 miliardy korun, coû je o 10 % vìce neû ve stejnèm obdobì roku V razn podìl mezi vïrov mi produkty Home Credit zìsk vajì hotovostnì p jëky s meziroënìm n r stem 47 % v objemu poskytnutè jistiny. To odr ûì situaci na trhu, kdy z kaznìci st le ËastÏji vyuûìvajì ne ËelovÈ vïry, z nichû mohou realizovat jakèkoliv svè platby Ëi n kupy," uvedl Erich»omor, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel spoleënosti Home Credit, a. s. Pr mïrn v öe vïru Home Credit ve t etìm kvart lu 2007 dos hla KË, coû je o 2808 KË vìce neû v loúskèm roce. Spot ebitelskè vïry poskytovanè v obchodnì sìti jako spl tkov prodej se nad le pohybujì ,4 v pr mïru kolem KË, naopak pr mïrn hotovostnì p jëka se zv öila na KË.»eöi objevujì v hody kreditnìch karet K r stu celkovèho objemu poskytnut ch vïr p ispïly takè kreditnì karty, kterè Home Credit uvedl na trh p ed rokem. Ve t etìm kvart lu vzrostl poëet aktivovan ch kreditnìch karet Home Credit o 30 %. Pr mïrn v öe jednè platebnì transakce pomocì kreditnì karty Ëinila 2527 KË. "»eöi se postupnï uëì vyuûìvat v hod kreditnìch karet, k nimû pat Ì Chystáte nějaké změny do příštího roku nebo do vzdálenější budoucnosti? UrËitÏ budeme usilovat o rozöì enì naöì st vajìcì sìtï hypoteënìch poradc. R di bychom p sobili ve vöech regionech»eskè republiky, a tìm uspokojili poûadavky vìce klient. Velmi n s takè l k slovensk trh, kter v p ÌötÌm roce Ë steënï pokryjeme prvnìmi hypoteënìmi poradci a otev eme dalöì poboëky realitnì kancel e STING. V n sledujìcìm obdobì budeme jeötï intenzivnïji vyjedn vat s bankami ohlednï vylepöenì st vajìcìch produkt a podmìnek. Chceme b t pro naöe klienty jeötï zajìmavïjöì. Kontakt: zelen linka: za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov zejmèna bez roënè obdobì pro vöechny bezhotovostnì transakce. PodÌl plateb u obchodnìka je oproti klasick m vïrov m kart m vyööì o 11 %, a to na kor v bïr z bankomatu. V segmentu kreditnìch karet oëek v me v razn r st i v n sledujìcìch mïsìcìch, chceme proto pokraëovat v inovacìch tèto produktovè ady," ekl Erich»omor. Ve spl tkovèm prodeji uspïly poëìtaëe i z jezdy Spl tkovèmu prodeji tradiënï dominovaly dom cì spot ebi- Ëe, spot ebnì elektronika, n bytek a v poëetnì technika. Dynamick r st segmentu v poëetnì techniky potvrzuje fakt, ûe se poëìtaëe st - vajì bïûnou v bavou Ëesk ch dom cnostì. Jen na n kup notebook p jëil Home Credit ve t etìm kvart lu sv m klient m 30 milion korun.»eöi si vöak zvykajì vyuûìvat vïry i na "n kup" z ûitk. BÏhem t Ì kvart l roku 2007 se meziroënï o 36 % zv öil objem prost edk, kterè Home Credit poskytnul z kaznìk m na po ÌzenÌ dovolenè. 7

8 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ prosinec 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj zkoumá názory zainteresované veřejnosti na čerpání z fondů EU Vříjnu tohoto roku zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR společnosti STEM zpracování sociologických výzkumů o problematice týkající se čerpání prostředků z evropských fondů. Výsledky mají ukázat názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy. V r mci plnïnì kolu jsou prov dïny t i v zkumnè akce. NejöiröÌ akcì je internetov anketa urëen nejvyööìm p edstavitel m kraj a krajsk ch ad, mïst a obcì - ta je jiû hotova: probïhla ve dnech , p iëemû odpovïdïlo 887 respondent. Internetov anketa se obsahovï zamï ila p edevöìm na celkov n zor na to, co finanënì prost edky ze struktur lnìch fond mohou naöemu st tu p inèst, jak a k jakèmu Ëelu bychom jich mïli vyuûìvat. D le se snaûila odhalit, jak jsou potenci lnì ûadatelè na pod v nì û dostì o dotace p ipraveni, jak je jejich n zor na proces zpracov nì a vyhodnocov nì û dostì, od koho v tom oëek vajì pomoc a podobnï. Toto je deset hlavnìch zjiötïnì internetovè ankety: 1. DvÏ t etiny ËastnÌk internetovè ankety (66 %) jsou p esvïdëeny, ûe vyuûitì struktur lnìch fond v znamnï napom ûe posìlenì konkurenceschopnosti ËeskÈ ekonomiky. Unie mal ch a st ednìch podnik spolu s Hospod skou komorou»r uspo daly v listopadu 2007 anketu mezi Ëesk mi firmami u p Ìleûitosti kon nì konference "ZavedenÌ eura v»r". Ankety se z Ëastnily t i stovky respondent. Z v sledk kromï jinèho vyplynulo, ûe t i Ëtvrtiny podnikatel si p ejì p ijetì eura, p iëemû vïtöina respondent si je vïdoma souvisejìcìch rizik Ëi nev hod jednotnè mïny a respondenti se povaûujì za p ipravenè. TÈmÏ vöichni oëek vajì vyööì inflaci. Na dotaz, zda firmy podporujì zavedenì eura v»r do roku 2012, zhruba t i Ëtvrtiny (73 %) respondent odpovìdaly urëitï ano, resp. spìöe ano. PodnikatelÈ podporujì euro p edevöìm kv li usnadnïnì obchodov nì v r mci jednotnèho Menöina (34 %) soudì, ûe prost edky pomohou jen jednotliv m spïön m ûadatel m. 2. Drtiv vïtöina respondent m v myslu evropskè fondy vyuûìt - 55 % jich uû nïjak projekt m p ipraven a dalöìch 40 % jej p ipravit hodl. 3. TÈmÏ polovina lidì (46 %) uvedla, ûe se v problematice evropsk ch fond dob e orientuje, a vìce neû polovina respondent (58 %) je dob e informov na o moûnostech, jak zìskat podporu z evropsk ch fond. 4. Nejd leûitïjöìmi kritèrii p i v bïru by mïly b t p ipravenost k okamûitè realizaci, mï itelnè v stupy dìla a podpora ve ejnosti. Mnohem menöì d raz je respondenty kladen nap Ìklad na d ÌvÏjöÌ zkuöenosti ûadatele s Ëerp nìm fond nebo na v öi spolu Ëasti. 5. Podporu p i Ëerp nì fond z EU oëek vajì respondenti p edevöìm v tom, ûe budou zn t pravidla pro v bïr projekt a budou mìt k dispozici p esnè a vëasnè informace na internetov ch str nk ch ministerstev, V ČR se potýkáme s nedostatkem zaměstnanců Vyj d enì HK»R k ned vno zve ejnïn m v sledk m ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì, podle nichû nezamïstnanost v Ìjnu 2007 prolomila 6% hranici a klesla na 5,8 %. Z roveú rekordnï stoupl poëet voln ch pracovnìch mìst na "KlesajÌcÌ poëet lidì bez pr ce je na jednè stranï jistï pozitivnìm sdïlenìm, na stranï druhè u n s situace doöla tak daleko, ûe na trhu pr ce v podstatï neexistuje konkurence. Pro naöi ekonomiku se stal nedostatek pracovnìch sil nejvïtöì z p edvìdateln ch hrozeb rozvoje. Ve chvìli, kdy mnoh uëúovsk st ediska neotvìrajì celè roënìky nïkter ch obor, nevïstì, ûe by se situace vy eöila sama p irozen m n r stem dalöìch absolvent," ekl JaromÌr Dr bek, prezident Hospod skè komory»r. Z meziroënìho srovn nì vypl v, ûe firmy nabìzely v Ìjnu 2007 o 40 tisìc voln ch mìst vìce neû v Ìjnu 2006, jin mi slovy jen na adech pr ce je nahl öeno tèmï o polovinu vìce nov ch pracovnìch mìst, neû tomu bylo touto dobou v loúskèm roce. Proti sniûov nì nezamïstnanosti v tomto obdobì roku p itom navìc vystupujì obvyklè aspekty jako je n r st poëtu nezamïstnan ch sezonnìch pracovnìk a absolvent, kte Ì hledajì pr ci h e neû bïûnì ûadatelè o pr ci. Mezi zamïstnanci je pomïrnï vysokè procento tïch, kte Ì jsou ochotni zmïnit zamïstn nì, podle öet enì hospod skè komory provedenèho v letoönìm roce mezi zamïstnanci soukrom ch firem je jich zhruba t etina (35 %), stejn poëet lidì je ochoten zmïnit sv j obor. Na 36 % dot - zan ch takè odpovìdalo, ûe by jim nevadilo dojìûdït aû hodinu do zamïstn nì, pokud by jim byly nabìdnuty lepöì podmìnky. Ochota lidì mïnit zamïstn nì i obor a dojìûdït do pr ce m ûe vèst k v raznïjöìmu p etahov nì zamïstnanc mezi firmami, stejnï tak bude pravdïpodobnï doch - zet k tomu, ûe budou zamïstnanci st vajìcìmi zamïstnavateli finanënï motivov ni k tomu, aby z stali svè firmï vïrni. ZamÏstnavatelÈ budou nuceni takè vìce diferencovat r st mezd jednotliv ch pracovnìch pozic. Nedostatek pr ceschopn ch a p edevöìm pr ce ochotn ch nezamïstnan ch se dnes t k aû na v jimky tèmï vöech obor, jsou ovöem profese Ëi kvalifikace mezi jin mi û danïjöì. Tlak na r st mezd bude zamïstnavatele nutit uvaûovat strategiëtïji, lèpe si spoëìtat, kolik komu p idat. "Tlak na r st mezd v p ÌötÌm roce bude pomïrnï siln, nejen kv li situaci na trhu pr ce, ale takè s ohledem na p edpokl danou inflaci a r st produktivity pr ce. OËek v nì v voje souvisì i s p ijìm nìm nov ch pracovnìk, kdy situace na trhu pr ce bude nahr vat v mzdov ch podmìnk ch pr vï jim, ve svè pozici ûadatelè o pr ci budou jistïjöì, jejich poûadavky smïlejöì. Dorovn v - nìm mezd si pak polepöì i st vajìcì zamïstnanci," p edvìd JaromÌr Dr bek. Viktorie PlÌvov, tiskov mluvëì, Hospod sk komora»r Firmy a zavedení eura - žádný problém trhu, pro odstranïnì nestability kurzu, a tìm p dem lepöì moûnosti pl nov nì, v p ÌpadÏ exportèr hraje v znamnou roli odstranïnì kurzov ch ztr t a p Ìslib transparentnì ho ËetnictvÌ. TÈmÏ polovina (46 %) podnikatel povaûuje euro za v hodnè jak z pohledu profesnìho, tedy podnikatelskèho, tak z pohledu soukromèho, tedy spot ebitelskèho. Desetina responzì Ìkala, ûe nenì p ijetì eura v hodnè ani z jednoho z tïchto pohled, v hody eura pouze pro podnikatele oëek v t etina firem, pouze pro spot ebitele 11 %. NÏkte Ì respondenti uzn vali, ûe zavedenì eura se dosud tèmï vûdy negativnï projevilo v nïkter ch ûivotnìch situacìch spot ebitel, v jejich hodnocenì ale p evl dal p Ìnos pro Ëes- kraj apod. VÏtöina ËastnÌk internetovè ankety by velmi uvìtala i moûnost osobnìch konzultacì na ministerstvech. 6. P i zpracov nì û dostì by potenci lnì ûadatelè chtïli vyuûìt pomoci zejmèna ednìk - nejvìce krajsk ch ad (83 % respondent ), d le ministerstev a obcì s rozöì enou p sobnostì (p es 60 % odpovìdajìcìch). 7. Mezi respondenty z etelnï p evaûuje n zor (69 %), ûe je t eba realizovat jen opravdu kvalitnì projekty, nikoli "proinvestovat nabìzenè penìze za kaûdou cenu". Velk vïtöina, 86 % odpovìdajìcìch, by p itom ponechala voln prostor iniciativï ûadatel, pouze 14 % poûaduje koncepënì vyuûitì celkovè 750miliardovÈ investice. 8. Pravidla pro Ëerp nì penïz a kontrolu jsou p Ìliö p Ìsn. MyslÌ si to 70 % respondent ankety. MÏla by se p edevöìm zjednoduöit administrativa, zp ehlednit vypisov nì termìn jednotliv ch kol a zajistit pr bïûnè financov nì projekt. 9. AËkoli s ËlenstvÌm»R v EvropskÈ unii je spokojeno 74 % p edstavitel st tnì spr vy a samospr v, kte Ì v anketï odpovïdïli, jen necel polovina z nich (46 %) je p esvïdëena o tom, ûe m me z EvropskÈ unie finanënì profit. OstatnÌ tedy p edpokl dajì, ûe naöe p Ìjmy a v daje jsou v rovnov ze, anebo ûe na ËlenstvÌ v EU prodïl v me. RozdÌl je mezi obcemi se z kladnì p sobnostì a povï en m adem na stranï jednè (tam p evaûuje negativnì hodnocenì bilance) a "vyööìmi" stupni samospr vy, z nichû je naöe ËlenstvÌ hodnoceno jako finanënï v hodnè. Pouze 13 % respondent se domnìv, ûe»esk republika je dob e p ipravena na Ëerp nì evropsk ch fond v letech Nerozhoduje ani to, zda tento n zor dot zanì zìskali jen zprost edkovanï (z mèdiì), anebo zda tak usuzujì na z kladï vlastnìch zkuöenostì. Projekt pokraëuje dalöìmi dvïma v zkumn mi akcemi: CÌlen v zkum obecnìch a mïstsk ch samospr v: V zkum probìh technikou osobnìch rozhovor s v bïrov m souborem 400 p edstavitel obecnìch a mïstsk ch samospr v, a to jak volen ch z stupc (starost, mìstostarost, radnìch), tak ednìk ( editel Ëi vedoucìch odbor ), kte Ì majì na starosti problematiku Ëerp nì prost edk z fond EU. HloubkovÈ öet enì elit: Jde o hloubkov kvalitativnì v zkum, kter chce objasnit motivaënì faktory a osvïtlit konkrètnì praktiky. Prov dïn je technikou individu lnìch hloubkov ch rozhovor se z konod rci (poslanci) a nejvyööìmi p edstaviteli krajsk ch a obecnìch samospr v (hejtmany, prim tory, starosty, p Ìp. jejich z stupci). Nový ročník "Stínování manažerů" právě začíná Business Leaders Forum (BLF) pr vï otevìr nov roënìk "StÌnov nì manaûer ". VysokoökolötÌ studenti, kte Ì majì z jem str vit v pr bïhu roku 2008 dvout dennì st û v nïkterè z nabìzen ch firem, se mohli p ihl sit do 23. listopadu tohoto roku. Firmy nabìzely svè pozice ke stìnov nì do 30. listopadu Program je urëen pro studenty poslednìch dvou roënìk magisterskèho a inûen rskèho studia Vä a pro doktorandy dennìho studia. Studenti absolvujì Ëtrn ctidennì st ûe ve firm ch v»r, bïhem kter ch budou "stìnovat" manaûery st ednìho a vrcholnèho managementu - Ëastnit se jejich bïûn ch aktivit. Kaûd z vybran ch student absolvuje bïhem roku 2008 st û v jednè ze zapojen ch firem nebo organizacì. Kaûd rok se zapojuje vìce neû t icet spoleënostì, ale takè neziskovè a st tnì organizace. St ûe nabìzejì takè tyto spoleënosti: Areva,»SOB, KovohutÏ P Ìbram, TSR Czech Republic, Tara Professionals, Chart Ferox, DHL Express, Eurest, KPMG. V jedn nì jsou dalöì spoleënosti a instituce. P edch zejìcì roënìk programu StÌnov nì manaûer byl zakonëen v Praze v ter v prostor ch AmerickÈho centra panelovou diskuzì. Mezi diskutujìcìmi zasedli manaûe i ze spoleënostì Hewlett-Packard, Grid International a KPMG a vysokoökol ci, kte Ì se programu v tomto roce Ëastnili. Spolu s posluchaëi diskutovali nad vlastnìmi zkuöenostmi s programem a p Ìnosy, kterè program nabìzì. Podstatn m bodem bylo p edstavenì pro ËeskÈ prost edì unik tnìho sbornìku "StÌnov nì manaûer - Manager Shadowing Program". Publikace p edstavuje 24 firmy a jejich p Ìstup k realizaci programu StÌnov nì manaûer ; je vyd na na z vïr dvouletè finanënì podpory stejnojmennèho programu Evropsk m soci lnìm programem. TÈmÏ sedmdes tistr nkov publikace je bezplatnï na vyû d nì k dispozici v sìdle Business Leaders Fora. VÌce informacì naleznete na webov ch str nk ch konkrètnï Kontakt: Tom ö Nejedlo, Business Leaders Forum, tel: , blf@blf.cz, kou v raznï proexportnï orientovanou ekonomiku. Na 60 % podnikatel odpovìdajìcìch v anketï se domnìv, ûe»esk republika je dostateënï p ipravena na p ijetì eura. K rozhodujìcìm d vod m podle respondent pat Ì to, ûe je p ipravena soukrom sfèra, ËeskÈ v robky jsou dostateënï konkurenceschopnè a ekonomika prosperuje. Nedostatky vidì respondenti p edevöìm na stranï st tu, p Ìklad jednè z odpovïdì je: "My uû jsme p ipraveni d vno, ve st tnì spr vï nebude p ipraven nikdo nikdy." Obavy mezi podnikateli panujì z form lnìch administrativnìch p ek ûek EU a z nerovnostmi mezi p Ìjmy a inflacì. TÈmÏ t etina firem nep edpokl d zmïnu ve svè konkurenceschopnosti po p ijetì eura (vöechny formy v»r budou mìt stejnè podmìnky). CelkovÈ zlepöenì se podle nich bude t kat zv öenì stability kurzu, snazöìho v vozu sluûeb a spor transakënìch n klad (bankovnì poplatky). ZhoröenÌ naopak vidì nap Ìklad dovozci v tom, ûe nebudou profitovat z posilov nì koruny, firmy se ob vajì zv öenì cen vstup a celkovè inflace, kter bude takè vyvìjet tlak na r st mezd. R st inflace oëek v vìc neû 80 % dot zan ch. Na dotaz, jakè investice si vyû d p ijetì eura pro vaöi firmu, odpovìdali respondenti nejëastïji "û dnè" (32 %), minim lnì 27 % a 17 % firem neumì na tuto ot zku odpovïdït. VÌce neû polovina (53 %) respondent uvedla, ûe jiû nynì obchodujì v euru (na tuzemskèm i zahraniënìch trzìch), pr mïrn podìl obratu obchodovanèm v euru u tïchto firem je tèmï polovina (47 %) celkovèho obratu. VÏtöina podnikatel podporuje, aby se na informov nì podnikatelsk ch subjekt o rizicìch a v hod ch p ijetì eura podìlely kromï st tnì spr vy takè podnikatelsk sdruûenì a svazy. 8 IBM: nový pětistupňový program SpoleËnost IBM ozn mila uvedenì novèho balìëku produkt a sluûeb, kterè majì pomoci z kaznìk m dos hnout shody se standardem Payment Card Industry Data Security Standard (PCI DSS). Tento komplexnì program na rozdìl od konkurenënìch eöenì provede spoleënosti cel m procesem zajiötïnì shody se standardy PCI. GTS Novera má virtuální ústřednu Celon rodnì telekomunikaënì oper tor GTS Novera oëek v do budoucna öiröì vyuûìv nì sluûeb na b zi VoIP v segmentu mal ch a st ednìch podnik. P ipravil proto sluûbu Novera virtu lnì st edna, kter umoûúuje firm m volat zdarma mezi jednotliv mi poboëkami. Virtu lnì st edna je plnï outsourcovanè eöenì vnitropodnikovè komunikace s minim lnìmi n roky na provoz. LCS: úspěšné účetní období Po uzav enì ekonomick ch v sledk za fisk lnì rok povaûuje spoleënost LCS International (LCS) toto ËetnÌ obdobì, kterè zaëalo Ëervencem 2006 a skonëilo Ëervnem 2007, za velmi spïönè. Fisk lnì rok byl ve znamenì v raznèho r stu obratu i zisku a silnèho r stu trûnìho podìlu, resp. poëtu prodan ch licencì. Velmi v znamnou ud lostì tohoto roku byl kvïtnov vstup strategickèho partnera - skupiny ASSECO - do spoleënosti LCS. "Hospoda enì skupiny opït nejvìce ovlivnil segment st ednï velk ch firem. O on-line penzijní připojištění skupiny AXA je velký zájem Praha, 8. listopadu VÌce neû 2000 klient vyuûilo bïhem Ëty t dn on-line formul e, jehoû prost ednictvìm si lze na str nk ch sjednat penzijnì p ipojiötïnì u AXA penzijnìho fondu. Kaûd, kdo si smlouvu uzav e on-line, m ûe zìskat finanënì odmïnu aû 7500 korun. FinanËnÌ odmïnu zìskajì z jemci takè v p ÌpadÏ p evodu jejich st vajìcìho penzijnìho p ipojiötïnì do AXA penzijnìho fondu.

9 prosinec 2007 TRH INFORMACÍ Zlaté stránky mají místní hrdiny Středočeského kraje - podnikatele Společnost MEDIATEL, spol. s r. o., vyhlásila dne 1. listopadu 2007 na galavečeru v divadle ve Slaném vítěze soutěže "Zlaté stránky hledají místního hrdinu". Oceněni byli tři podnikatelé ze Středočeského kraje, jejichž příběhy symbolizují přínos podnikatelskému "řemeslu" v tomto regionu. Projekt "ZlatÈ str nky hledajì mìstnìho hrdinu" vyhl sila spoleënost Mediatel v srpnu letoönìho roku u p Ìleûitosti uvedenì produktu MÌstnÌ infostr nky na Ëesk trh. PilotnÌ projekt byl zamï en na region st ednì»echy. "CÌlem projektu bylo p edstavit ve ejnosti podnikatele, kte Ì svou pìlì a houûevnatostì p ispïli k rozvoji obce Ëi regionu. MnozÌ z nich se p itom setkali s adou problèm a pr vï eöenì tïchto obtìûì se stalo podstatou jejich p ÌbÏh," uv dì k soutïûi Luboö»ipera, editel pro vnïjöì vztahy spoleënosti Mediatel. Do soutïûe o mìstnìho hrdinu se zapojily desìtky podnikatel ze St edoëeskèho kraje. Z doöl ch p ÌbÏh bylo vybr no pït finalist a z nich byli ohodnoceni t i vìtïzovè. V hercem prvnì ceny se stal V clav Skuhrovec, majitel firmy Autoökola Mik ska, jenû se musel dlouho pot kat s nekalou konkurencì. Na druhèm mìstï se umìstil pan Martin Gabriel z Autokempu Ostrov ZadnÌ T eb Ú, jehoû podnik nì bylo zcela zlikvidov no bïhem z plav v roce 2002 a kter svè podnikatelskè aktivity vybudoval od z kladu znovu s odkazem na rodinnou tradici spjatou s tìmto mìstem. Na t etìm mìstï skonëil pan Miroslav Lounek s p ÌbÏhem opravy hlinìkov ch hlav motor, z jehoû zkuöenostì ËerpajÌ podnikatelè z celèho svïta. VÌtÏznÌ podnikatelè byli odmïnïni finanënìm p ÌspÏvkem v hodnotï KË a inzercì ve vybranèm regionu MÌstnÌch infostr nek v rozsahu 1/2 inzertnì strany pro 1. mìsto, KË a inzercì v rozsahu 1/4 inzertnì strany pro 2. mìsto a Ë stkou KË a inzercì v rozsahu 1/6 inzertnì strany pro podnikatele, jenû se umìstil na 3. mìstï. Porota pro tuto soutïû byla sloûena ze z stupc mìstnìch starost, hospod sk ch komor, sdruûenì podnikatel a ûivnostnìk, region lnìch mèdiì a p edstavitel spoleënosti Mediatel.»estnou Ëlenkou hodnoticì poroty se stala jachta ka Lenka ämìdov, zn m ve ejnosti p edevöìm druh m mìstem na Olympijsk ch hr ch v AtÈn ch v roce VÌce informacì k soutïûi Ëi jednotliv m vìtïzn m p ÌbÏh m naleznete na webov ch str nk ch Profireal klientům půjčil o 26 % více než loni a také vstoupil do Rumunska FinanËnÌ skupina Profireal Group za t i ËtvrtletÌ p jëila sv m klient m v»r, Polsku, Bulharsku a na Slovensku celkem 2,7 miliardy KË, coû je o 26 % vìce neû loni. ZejmÈna letnì mïsìce byly velmi spïönè, "nap Ìklad v srpnu jsme v»r zaznamenali 54% n r st objemu poskytnut ch p jëek a vïr, doplnil David Chour, p edseda p edstavenstva Profireal, a. s. NejvÏtöÌ objem p jëek a vïr poskytl Profireal v»eskè republice. Klienti si vyp jëili vìce neû 1,44 miliardy KË. V loúskèm roce to bylo 1,16 miliardy KË, coû znamen r st o 24 %. Z hlediska r stu si jeötï lèpe vedl Profireal V Polsku, kde r st dos hl 39 % a celkem si klienti vyp jëili 551 miliony KË. Na Slovensku dos hl objem poskytnut ch vïr a p jëek v öe 656 milion KË, meziroënï o 15 % vìce. V Bulharsku, kde Profireal poskytuje vïry od poë tku letoönìho roku, si sjednalo 1200 klient vïry v celkovè v öi 43 miliony KË. V Ìjnu zìskal Profireal licenci pro poskytov nì p jëek a vïr od RumunskÈ n rodnì banky. Ta je nezbytnou podmìnkou pro zah jenì Ëinnosti spoleënosti, kter nese n zev Profi Credit IFN SA, na rumunskèm finanënìm trhu. ObchodnÌ znaëku Profi Credit bude Profireal Group od roku 2008 pouûìvat pro vöechny svè spoleënosti nabìzejìcì p jëky a vïry. "Rumunsko se tak stalo p tou zemì, kam vstupujeme. V souëasnè dobï je v plnèm proudu proces n boru zamïstnanc a budov nì region lnìch editelstvì. V prosinci bychom chtïli na rumunskèm trhu poskytnout prvnì vïry," p edstavil pl ny spoleënosti David Chour. SpoleËnost Profi Credit m sìdlo v Bukureöti. Na rumunsk trh budou postupnï implementov ny dva z kladnì produkty, ZamÏstnaneck vïr pro soukromè osoby a Podnikatelsk vïr pro pr vnickè osoby. vïry bude Profi Credit nabìzet prost ednictvìm vlastnì obchodnì sìtï vïrov ch poradc. Do konce roku 2008 pl nuje spoleënost n bor 1000 vïrov ch poradc, kte Ì budou Ìzeni z osmi region lnìch editelstvì. PostupnÏ by takè chtïla rozöi ovat ök lu produkt. DÌky osobnìmu p Ìstupu p i poskytov nì vïr a öirokè produktovè nabìdce se hodl na rumunskèm trhu prosadit stejnï dob e jako v jin ch zemìch. Po zkuöenostech z»eskè republiky, Slovenska a Polska se finanënì skupina Profireal Group zamï ila na trhy v nov ch Ëlensk ch zemìch EU. N sleduje tak nïkolik Ëesk ch firem, kterè rozöi ujì svè aktivity stejn m smïrem. V souëasnè dobï v Rumunsku jiû p sobì nap Ìklad»EZ, AAA Auto, HamÈ Babice, Zentiva nebo Techo. V loúskèm roce zaëal Profireal s poskytov nìm p jëek a vïr v Bulharsku. PrvnÌ p jëku vyplatil v listopadu "V letoönìm roce pl nujeme poskytnout v Bulharsku vïry v hodnotï p esahujìcì 100 milion korun, p iëemû pr mïrn p jëka se pohybuje na rovni 40 tisìc KË. Podobn potenci l p i rozjezdu spoleënosti p edpokl d me takè v Rumunsku," komentoval r st Profireal Group David Chour, gener lnì editel skupiny. Profireal Group je nadn rodnì finanënì skupina, kter se specializuje na finanënì sluûby. Divize Profireal se zab v poskytov nìm vïr a p j- Ëek jak pro soukromè osoby, tak podnikatele. PoslednÌch pït let v znamnï expanduje. Po otev enì svè poboëky na Slovensku v roce 2001 n sledovalo v roce 2004 zah jenì prodeje vïr v Polsku a na konci roku 2006 poskytl Profireal prvnì vïr takè v Bulharsku. Divize Profidebt se zab v odkupem a spr vou retailov ch pohled - vek, p sobì v»eskè republice a na Slovensku. VlastnÌkem finanënì skupiny Profireal Group je finanënìk David Beran. Profireal je od roku 2004 Ëlenem sdruûenì SOLUS, kterè spravuje registr dluûnìk, ve kterèm mohou jeho ËlenovÈ provï ovat vïrovou bez honnost ûadatel o vïr. V dubnu 2007 byl Profireal p ijat do»eskè leasingovè a finanënì asociace. Milan K Úa PR manager Profireal Group 9

10 VÍCE O KVALITĚ prosinec 2007 Ocenění těm, kteří myslí na kvalitu více než ostatní Rada České republiky pro jakost a Řídící výbor Programu Česká kvalita v listopadu 2007 v Praze oznámily udělení dalších ocenění v Programu Česká kvalita. Jakým firmám patří, to se odborná veřejnost dověděla na slavnostním Večeru s Českou kvalitou za přítomnosti řady významných osobností české ekonomiky, politiků a umělců. ZnaËku ES» ELEKTROKOV, a. s. Znojmo PRAKAB PRAéSK KABELOVNA, a. s. ZnaËku SZUTEST - PRODUCT TESTED PYROCOM, a. s. APOS-MAXIM A, s. r. o. ZnaËku»esk kvalita N bytek DalöÌch 18 öpiëkov ch v robk a sluûeb tedy zìskalo znaëku»esk kvalita. Program»esk kvalita jako jedin v»r garantuje spot ebitel m, ûe v robky Ëi sluûby byly ovï eny nez vislou zkuöebnou, ûe je kvalita pr bïûnï kontrolov na a ûe je ovï ov na i spokojenost z kaznìk. KaûdÈ novè ocenïnì tak spot ebitel m p in öì dalöì moûnost n kupu opravdu öpiëkovèho zboûì. V pr bïhu veëera p evzali p edstavitelè firem ocenïnì za svè v robky a sluûby z rukou sen - torky Aleny PaleËkovÈ, poslankynï Anny»urdovÈ, sen tora Josefa Pavlaty, prezidentky Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r Heleny PÌskovskÈ, editele zpravodajstvì»eskè televize ZdeÚka ä mala, p edsedy Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r Jana Wiesnera, p edsedy Rady»R pro jakost Roberta Szurmana, a ady dalöìch p edstavitel odborn ch, kulturnìch a vïdeck ch organizacì. Jde o tyto spoleënosti: Vöechny firmy, kterè ocenïnì obdrûely, musely splnit n roënè poûadavky Programu»esk kvalita. Kvalita kaûdèho v robku i sluûby byla podrobena zkoum nì nez vislè zkuöebny, kter musela beze zbytku potvrdit dodrûenì vöech sledovan ch parametr. Organizace, kter znaëku udïlila, bude nynì pr bïûnï kontrolovat nejen dodrûov nì kvalitativnìch parametr, ale i spokojenost z kaznìk s ocenïn m produktem. V p ÌpadÏ problèm s kvalitou Ëi nespokojenosti z kaznìk m ûe b t ocenïn firma pokutov - na a znaëka m ûe b t odebr na. "Jsme r di, ûe se v naöì zemi zase zaëìn preferovat kvalita," ekl JUDr. Ing. Robert Szurman, p edseda Rady»R pro jakost. "MnozÌ z kaznìci jiû pochopili, ûe nejlevnïjöì n kup nemusì b t i nejv hodnïjöì a ûe se jim mnohdy uöet enè penìze po dnï prodraûì na problèmech s reklamacemi, nebo v horöìm p ÌpadÏ na ökod ch zp soben ch na majetku a na zdravì. NavÌc v robky ocenïnè v Programu»esk kvalita dokazujì, ûe i öpiëkovou kvalitu je moûnè po Ìdit bez rizika a za p ijatelnè ceny." S vysokou rovnì oceúovan ch v robk ladila i kvalita celèho slavnostnìho veëera. JmÈna za jednof zov transform tor za energetick bezhalogenov ohni odoln kabel se silikonovou izolacì za novou generaci hasicìch sprej PYROCOM za jednonoûovou ezaëku papìru M92 profi BMB, spol. s r. o. za loûnice v robkovè ady HANAU a BERNAU a n bytkovou adu LINE JELÕNEK - v roba n bytku, s. r. o. za v robkovou adu DALILA a R CHEL ZnaËku Czech Made KRKONOäSK PAPÕRNY, a. s. KRKONOäSK PAPÕRNY, a. s. Ivo Solna - FEDOG JUDr. Bohuslav ävamberk ZnaËku QZ - ZaruËen kvalita Radosav ArandjeloviË - ChodÌme barevnï VÕT SP»IL - pr delny a ËistÌrny, spol. s r. o. ZnaËku BezpeËn a kvalitnì hraëka za kotouëky do pokladen a fax za poötovnì ob lky a taöky za papìrovou soupravu urëenou k individu lnìmu klidu psìch exkrement pro jedno pouûitì za projektovè financov nì v stavby a regeneracì bytov ch dom za dïtskè punëochovè zboûì znaëky KIKA za pranì a chemickè ËiötÏnÌ pr dla Moravsk st edna Brno - druûstvo umïleckè v roby za ËeskÈ poh dkovè postaviëky z VeËernÌËk, cpanè maú sky a cpanè hraëky ZnaËku ZdravotnÏ nez vadn obuv - bota pro Vaöe dìtï éirafa D.P.K., spol. s r. o. za dìvëì a chlapeck dom cì sand l s otev enou nebo uzav enou öpicì BEœA obuv, s. r. o. za dom cì textilnì obuv se zv öenou a zpevnïnou patou z polyuretanu SANT - v roba, s. r. o. za dïtskou usúovou uzav enou obuv - typ 750/5 a 750/7 ZnaËku CertifikovanÈ sluûby IT e-business SERVICES, a. s. za management sluûeb v IT - outsourcing a provozov nì IS/IT infrastruktury S&T CZ, s. r. o. za poskytov nì sluûeb podle normy»sn ISO/IEC Marie Rotrov nebo SvÏtlana N lepkov jsou znaëkou kvality samy o sobï. K dobrè n ladï ocenïn ch i div k p ispïli i moder to i Stanislava Lekeöov a Patrik Rozehnal. VeËer s»eskou kvalitou jiû tradiënï b v jednou ze stïûejnìch akcì celon rodnìho programu Listopad - MÏsÌc kvality v»r a EvropskÈho t dne kvality. Tyto akce jsou po d ny v r mci N rodnì politiky podpory jakosti, kter zaötiùuje vöechny aktivity smï ujìcì k poskytov nì kvalitnïjöìch v robk a sluûeb, ale i k prosazov nì kvality ve ve ejnèm sektoru a vöech oblastech ûivota. Program»esk kvalita - znaëky kvality pro spot ebitele Program»esk kvalita (CzQ) byl schv len usnesenìm vl dy Ë. 685/2002 jako program podpory prodeje kvalitnìch v robk a poskytov nì kvalitnìch sluûeb. HlavnÌm cìlem programu je zlepöit informovanost spot ebitel o nabìdce kvalitnìch v robk a sluûeb na ËeskÈm trhu a umoûnit jim orientaci p i n kupu. Proto byl zaveden jednotn systèm znaëek kvality, kter zast eöuje dosud pouûìvanè (ale i novï vznikajìcì) znaëky a jednoznaënï je odliöuje od jin ch nebo klamav ch oznaëenì pouûìvan ch nïkter mi dodavateli. Pokud konkrètnì znaëka splnì podmìnky z sad Programu»esk kvalita (p edevöìm ovï ov nì t etì nez vislou osobou), najdou spot ebitelè na obalu v robku kromï p vodnì znaëky i logo Programu»esk kvalita, kterè dokladuje ovï enou kvalitu, a to nad r mec p edpis a z konn ch poûadavk na v robek Ëi sluûbu. Program umoûúuje zviditelnïnì znaëek kvality r zn ch obor, odborn ch cech a sdruûenì. KromÏ zlepöenì informovanosti spot ebitel je program takè öancì pro dom cì firmy, zejmèna Ve dnech Ìjna se na brnïnskèm v staviöti v r mci veletrh Invex a Digitex konal jiû 3. roënìk nejvïtöì p ehlìdky franchisingov ch p ÌleûitostÌ ve st ednì a v chodnì EvropÏ - Franchise Meeting Point. I v tomto roce byla gener lnìm partnerem veletrhu zamï enèho na franchisingovè podnik nì KomerËnÌ banka, kter tak podtrhuje svoji hlavnì roli ve financov nì tohoto specifickèho zp sobu podnik nì v»eskè republice. KomerËnÌ banka se zamï uje na podporu franchisingovèho podnik nì jiû Ëtvrt m rokem. KromÏ spolupr ce s»eskou asociacì franchisingu p i po d nì odborn ch konferencì a semin - nabìzì podnikatel m KB Franchising Program, speci lnì program, kter umoûúuje franchisant m, tedy p Ìjemc m franchisy, snadn a rychl p Ìstup k vïr m. V r mci doprovodnèho programu FMP byla zvl ötnì pozornost vïnov na zaëìnajìcìm podnikatel m, pro nïû je franchisingov systèm jedineënou p ÌleûitostÌ, jak si usnadnit start podnik nì. ZaËÌnajÌcÌ podnikatel v r mci franchisingovèho systèmu m ûe velmi snadno p ekonat prvnì mïsìce spojenè s budov nìm image, pozice na trhu Ëi z kaznickè sìtï. KomerËnÌ banka na veletrhu p edstavila novè sluûby, urëenè pr vï zaëìnajìcìm podnikatel m. Jedn se o balìëek Efekt Start, kter usnadnì zaëìnajìcìm Ve firemní strategii máme, že budeme vyvíjet nadčasové produkty a služby pokraëov nì ze strany 5 Vaše firma je členem řady profesních uskupení, také např. České společnosti pro jakost, Hospodářské komory ČR a mnoha dalších. Čím je to pro vás významné? R zn profesnì sdruûenì jsou pro n s p Ìnosn zejmèna p Ìstupem k informacìm, ke zkuöenostem. ProË vym ölet vïci jiû vymyölenè, proë zbyteënï experimentovat. Je to o komunikaci s lidmi stejnèho zamï enì. Samoz ejmï je to i o moûnosti lobov nì. DennÏ se setk v me s nedokonalostì naöeho pr vnìho systèmu. KlidnÏ m ûeme Ìci, ûe pr vo neznamen spravedlnost. A i tady je lepöì, kdyû lobuje profesnì sdruûenì, kterè m tisìce Ëlen, neû kdyû se o to samè snaûì jednotlivec. Spolupr ce v r mci profesnìch sdruûenì pro n s m obrovsk v znam. Patříte mezi plejádu zajímavých českých manažerů. Abyste uspěl, musíte si dobře organizovat čas. malè a st ednì, aby upozornily z kaznìky na kvalitu svè produkce a tak zlepöily svou pozici na trhu. Uvaûuje se, ûe v budoucnu bude drûenì znaëky v Programu»esk kvalita tèû zohledúov no ve v bïrov ch ÌzenÌch. Ke 30. Ìjnu 2007 byly v Programu»esk kvalita zaregistrov ny znaëky: BezpeËn a kvalitnì hraëka (kvalitnì hraëky pro dïti), N bytek (n bytek s ovï enou kvalitou), SZUTEST - product tested (nez visle provï enè pr myslovè v robky), PodporovanÈ zamïstn v - nì (sluûba splúujìcì standardy PZ), KvalitnÌ a bezpeën a mont û (mont û elektrick ch za ÌzenÌ), CertifikovanÈ sluûby IT (kvalitnï poskytovanè sluûby v oblasti informaënìch technologiì), EäV (ekologicky öetrnè v robky),»sn Test (v robek splúuje podmìnky»sn), Czech Made (kvalitnì zboûì a sluûby), ES» (bezpeënè elektrickè spot ebiëe), QZ - zaruëen kvalita (textilnì v robky a sluûby pr delen a ËistÌren), ZdravotnÏ nez vadn obuv - Bota pro Vaöe dìtï "éirafa" (certifikovan obuv pro dïti), CG (v robky pro plyn renstvì), PeËeù jakosti (sluûba ovï ujìcì kvalitu ojet ch voz ), Program kvality Tesco (v robky prod vanè v supermarketech Tesco s nadstandardnì kvalitou), OOPP (osobnì ochrannè pracovnì pom cky), Certifikovan e-obchod (provï enè internetovè obchody), Metro Quality (potravin skè v robky pro hotely, restaurace a catering v sìti Makro). Program»esk kvalita vych zì ve sv ch z sad ch z obdobnèho jednotnèho systèmu znaëek kvality, kter v SRN spïönï funguje jiû desìtky let. Komerční banka podporuje franchisingové podnikání podnikatel m spr vu jejich financì a uöet Ì jim v raznï Ëas, kter potom mohou vïnovat rozvoji svèho podnik nì. Za poslednì 3 mïsìce si balìëek Efekt Start po Ìdilo vìce neû 1000 zaëìnajìcìch podnikatel. Ve spolupr ci s»mzrb KB p edstavila moûnosti vyuûitì M-z ruky pro zaëìnajìcì podnikatele jako zajìmav a dostupn zp sob zajiötïnì podnikatelsk ch vïr. KomerËnÌ banka nenì pouze poskytovatelem produkt a sluûeb pro podnikatele, ale souëasnï i partnerem, kter dok ûe prost ednictvìm proökolen ch bankovnìch poradc poradit nejen zaëìnajìcìm podnikatel m, a to p edevöìm v oblasti vhodnè struktury finanënìch produkt vëetnï financov nì, a zohlednit tak individu lnì charakter kaûdè firmy. "Podnik nì a p edevöìm zah jenì podnik nì nenì snadnè. KomerËnÌ banka proto nabìzì zaëìnajìcìm podnikatel m pomoc v podobï poradenstvì, nap Ìklad ve formï novè publikace Pr vodce startem podnik nì. Naöi bankovnì poradci jsou takè p ipraveni poradit zaëìnajìcìmu podnikateli, jakou formu financov nì pro sv j podnikatelsk z mïr zvolit a jak zìskat zv hodnïnou z ruku od»mzrb pro zajiötïnì vïru" uvedla Monika Truchlikov, vedoucì Marketingu pro retailovè bankovnictvì KomerËnÌ banky. 10 Co se vám osvědčilo a co byste doporučil vyzkoušet ostatním?»as je asi nejvïtöìm problèmem kaûdèho manaûera. I j m m s Ëasem problèm. Jsme firma typu "rodina". Tedy taùka se musì postarat o vöe. DÌky systèmu ÌzenÌ se ale jiû postupnï zbavuji celè ady ËinnostÌ a postupnï je p ed - v m na svè spolupracovnìky. Bohuûel jsem vöak workoholik, a tak, kdyû nïco p ed m, ihned si najdu cosi jinèho. Nap Ìklad jsem se pustil do dalöìho studia. NeumÏl bych si jen tak leûet a nic nedïlat. K pl nov nì pouûìv m asi nejosvïdëenïjöì systèm - pl novacì di ADK. Bez d kladnèho pl nov nì bych urëitï nemïl öanci stihnout tolik r znorod ch kol. Po dnè pl nov nì vlastnì Ëinnosti je prostï z klad. Bez toho to nejde. za rozhovor doslova od srdce podïkovala Eva Brixi

11 prosinec 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Zástupci podnikatelů diskutovali u pracovního oběda s europoslanci Dne 31. října 2007 se v pražském TOP HOTELU Praha sešli zakladatelé CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a agentura CzechTrade) s českými poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby nad pracovním obědem hovořili o potřebě vzájemné komunikace a koordinace v oblasti prosazování zájmů českých podnikatelů v EU. Prezident KZPS Jan Wiesner zd raznil, ûe: "...je nezbytnè, aby v z jmu zamïstnavatelsk ch organizacì evropötì poslanci, CEBRE, z stupci CzechTrade a CzechInvestu, jakoû i z stupci EHSV spolupracovali a informovali o p ipravovan ch a projedn van ch smïrnicìch a na ÌzenÌch a zìsk vali jejich odborn stanoviska jako podklad k jedn nì." ZaznÏl povzdych nad nedostateënou kapacitou na eöenì evropskè problematiky, kter zasahuje do mnoha oblastì. "P estoûe majì podnikatelè svè z stupce v Bruselu, je nutnè zajistit dalöì rozpracov nì jednotliv ch stanovisek v centr le v»r, kde se ne vûdy poda Ì k jednotliv m tèmat m najìt pat iënè odbornìky," uvedl prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr bek. Z tohoto d vodu vyzval gener lnì editel Svazu pr myslu a dopravy»r ZdenÏk Liöka vöechny p ÌtomnÈ ke vz jemnè koordinaci evropsk ch z leûitostì a upozornil, ûe: " koordinaci evropsk ch z leûitostì musìme s blìûìcìm se p edsednictvìm (v RadÏ EU) p ikl dat vïtöì v znam, a to i co do person lnìho zabezpeëenì." Z stupci CEBRE zd raznili v znam aktivnì prezentace konsensu lnìch stanovisek Ëesk ch podnikatel v Ëi evropsk m institucìm a podnikatelsk m asociacìm. Poslanec EvropskÈho parlamentu Milan Cabrnoch uvìtal vz jemnou spolupr ci a vyzval z stupce podnikatel k zasìl nì stanovisek k legislativnìm n vrh m, kterè jsou pro ËeskÈ podnikatele klìëovè a r di by svè stanovisko prosadili cestou EP. Pochv lil zlepöujìcì se spolupr ci s ministry, kte Ì se snaûì p i sv ch n vötïv ch Bruselu sch zet s poslanci a vyzval k tèto aktivitï i p ÌtomnÈ p edstavitele podnikatel. Poslanec Jaroslav ZvÏ ina zd raznil nutnost zkè spolupr ce nejen na n rodnì rovni, ale takè s kolegy z ostatnìch Ëlensk ch st t. Sama»R nem kapacitu pojmout vöechny oblasti projedn vanè na rovni EU. Z stupci podnikatel v ËeskÈ delegaci k EvropskÈmu hospod skèmu a soci lnìmu v boru (EHSV) informovali o sv ch aktivit ch v r mci EHSV a o aktu lnï projedn van ch tèmatech. Zd raznili roli EHSV v evropskèm legislativnìm procesu, pot ebu vìce informovat o Ëinnosti mezi podnikateli a ve ejnostì i v znam stanovisek v boru (aû 65 % Evropsk komise zohledúuje), kter jsou vöak vzhledem ke sloûenì EHSV (z stupci zamïstnavatel, zamïstnanc a obëanskè spoleënosti) spìöe obecn. Ivan Jukl, gener lnì editel»eskè agentury na podporu obchodu Czech-Trade, informoval o administrativnï-technick ch ot zk ch budoucìho p sobenì CEBRE. Pro WMC již 13. zlatá z Hanoje a její personální aktivity jako posila pro naše výrobce Praûsk marketingov firma WMC, kter se jiû 13 let specializuje na Vietnam a prezentuje tam 25 naöich v robc, opït zìskala na ÌjnovÈm mezin rodnìm pr myslovèm veletrhu VIIF v Hanoji nejvyööì ocenïnì - zlatou medaili veletrhu. Je to jiû t in ct zlat medaile, kterou expozice WMC obdrûela na nejvïtöìch veletrzìch v Hanoji v poslednìch osmi letech. WMC za pomoci sv ch smluvnìch partner a konexì ve VSR pom h naöim firm m spïönï vstoupit na vietnamsk trh s 84 miliony obyvatel. NejvÏtöÌ z jem byl letos o vystaven traktor pro pr ci v r ûov ch polìch firmy VARI, a. s., Libice nad Cidlinou, kter mïl v Hanoji v dubnu na veletrhu VIETNAM EXPO svïtovou premièru a jiû odpracoval na r ûov ch polìch ve 3 vietnamsk ch provinciìch 1600 hodin bez jedinè poruchy. P ÌötÌ rok by se mïl tento traktor montovat a Ë steënï vyr bït ve Vietnamu. N vötïvnìky veletrhu zaujaly vystavenè hydromotory firmy Glentor, s. r. o., z Prahy 10, transform tory firmy KPB Intra, s. r. o., z BuËovic, sol rnì diodovè okno firmy Ing. Jan StaÚa ñ Ekoplanet z BystrÈ i kolekce pr myslov ch kamen firmy Preciosa, a. s., z Jablonce nad Nisou. Velmi d leûit obchodnì jedn nì s vietnamsk mi strategick mi partnery uskuteënili p ÌtomnÌ z stupci firem INCO-Engineering, s. r. o., z Prahy 8 (d lnì technika) a KV VENTI, s.r. o., z Prahy 4 (vïtrnè elektr rny). Z jem byl takè o sluûby Pojiöùovny VZP, a. s., Praha v»r. WMC totiû letos p edstavila v Hanoji sv j nov projekt, kter zajistì naöim v robc m pot ebnè kvalifikovanè pracovnì sìly z Vietnamu a VSR pom ûe zv öit kvalifikaci jejich dïlnìk 2letou pracì v naöich podnicìch, kterè jsou vybavenè modernì v robnì a mont ûnì technikou, kter vïtöinou jeötï ve Vietnamu nenì. PracovnÌ skupiny budou vûdy doprov zet tlumoënìci vybranì ze z jemc, kte Ì u n s v minulosti studovali. WMC v pr bïhu veletrhu uzav ela dohody se Ëty mi nejvïtöìmi ökolìcìmi a person lnìmi vietnamsk mi agenturami (SALCO, SEAPRODEX, VTC CORP, CUONG HAI GS JSC), kterè majì licenci tamïjöìho ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì i letitou praxi ve vysìl nì kvalifikovan ch Vietnamc za pracì do zahraniëì, nap Ìklad do Japonska, Singapuru, JiûnÌ Koreje, Thajska, Kambodûi a Barmy. Mezi klienty WMC pat Ì i naöe person lnì agentury, kterè majì licenci MPSV»R k dovozu pracovnìk z Vietnamu. Dozor nad vietnamsk mi pracovnìky i p Ìpadnou pomoc v r mci tohoto projektu budou u n s prov dït Ëesk poboëka VietnamskÈ asociace mal ch a st ednìch podnik - VINASME i nïkterè viet- ZakladatelÈ CEBRE mu podïkovali za dosavadnì vïcnou a finanënì pomoc.. Do debaty se zapojil i odstupujìcì gener lnì editel Agentury na podporu podnik nì a investic CzechInvest Roman»erm k, kter p edstavil koncept spojen ch kancel Ì. Vöichni p ÌtomnÌ se shodli na z jmu pokraëovat v tèto formï pracovnìch setk nì, dalöì by se mïlo uskuteënit nejpozdïji v b eznu Shodli se rovnïû na pot ebï posìlenì komunikace mezi vöemi aktèry, ocenili v znam CEBRE jako podnikatelskèho zastoupenì v Bruselu, podïkovali za moûnost st ûì podnikatel v CEBRE a kancel Ìch europoslanc a shodli se na pl nu uspo dat ve spolupr ci s Ëleny EHSV pro podnikatele tematickè semin e k aktu lnìm evropsk m ot zk m. Z stupci Ëasopisu Prosperita, kter byl jedn nì p Ìtomen, z diskuze vyplynulo, ûe aktu lnìm kolem vöech subjekt, kterè reprezentujì CEBRE, bude stanovenì priorit v projedn van ch z leûitostech a prohloubenì systèmu vz jemnè komunikace tak, aby se vröìcì poûadavky daly efektivnï zvl dnout. Zprost edkov v nì informacì o tom, co se bezprost ednï dot k a dotkne Ëesk ch firem v souvztaûnosti s aktivitami "Bruselu" je pr ce nav sost zodpovïdn a bez dobrè koordinace informacì a p ipomìnek sladïn ch do systèmu by se jen tïûko dala zvl dnout. Jde takè o to, jak potvrdili p edstavitelè CEBRE, aby v sledky jejich Ëinnosti byly srozumitelnè a jasnè, a zejmèna st le uûiteënïjöì pro ËeskÈ firmy a podnikatele. Proto vyj d ili n zor, ûe by se mïla posìlit i komunikace smïrem k ËeskÈ podnikatelskè ve ejnosti i prost ednictvìm mèdiì. To z d vodu, aby si ËeskÈ spoleënosti hloubïji ujasnily, co je posl nìm CEBRE, jak pom h zprost edkov vat informaënì tok mezi Bruselem a»r a jak se to bezprost ednï dot k vlastnìch aktivit dom cìch firem. (tz, rix) R di v m poskytneme doplúujìcì informace na telefonu nebo u cebre.europe@mail.be namskè firmy p sobìcì u n s, nap Ìklad Q&T International, s. r. o., z Prahy, se kter mi m WMC uzav enè dohody o spolupr ci v tomto projektu. PrvnÌ pracovnìky z Vietnamu chce WMC v r mci tohoto projektu zajistit naöim podnik m a person lnìm agentur m v pr bïhu prvnìho ËtvrtletÌ p ÌötÌho roku. Bude vöak z leûet takè na rychlosti i vst Ìcnosti p i udïlov nì vìz pro tyto vietnamskè pracovnìky pro naöe podniky na naöem zastupitelskèm adï v Hanoji. Program Potenciál je prodloužený do konce roku O mïsìc dèle, tedy do 31. prosince 2007, mohou podnikatelè posìlat agentu e CzechInvest svè registraënì û dosti do evropskèho programu Potenci l. Ministerstvo pr myslu a obchodu»r nejen prodlouûilo p Ìjem û dostì, ale takè zv öilo hranici podpory (alokaci) o 300 milion korun na 900 milion. "PodnikatelÈ mohou pomocì programu Potenci l rozöi ovat svè v zkumnè a v vojovè kapacity. Tento druh investic je nynì prioritnì, proto doölo k prodlouûenì a finanënìmu posìlenì pr vï tohoto programu," uvedla Alexandra Rudyöarov, povï en ÌzenÌm agentury CzechInvest. Jednou ze z kladnìch podmìnek pro pod nì projektu je minim lnì investice do dlouhodobèho hmotnèho a nehmotnèho majetku ve v öi 5 milion KË. PlnÈ û dosti mohou podnikatelè zasìlat do konce ledna V prvnì polovinï p ÌötÌho roku se p edpokl d vyhl öenì 2. V zvy, kter by se novï mïla t kat i velk ch podnik. Potenci l pat Ì do OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace. Podporu je moûnè zìskat na investice do z ÌzenÌ nebo rozöì enì v vojovèho centra zamï enèho na v zkum a v voj v robk nebo technologiì. Centrum by mïlo p ispìvat k zav dïnì technologicky nov ch nebo inovovan ch produkt, produkënìch ad, v robnìch proces a technologiì. MusÌ vöak existovat re ln p edpoklad, ûe v sledky pr ce centra budou skuteënï pouûity ve v robï. MalÈ a st ednì podniky mohou dotaci pouûìt i na hradu vybran ch provoznìch n klad centra jako jsou mzdy, pojistnè a cestovnè v zkumn ch a v vojov ch pracovnìk. 11

12 VÍCE O KVALITĚ prosinec 2007 Dokázali jsme se na probíhající procesy podívat bez emocí a tlaku Zajímalo by mne, ve kterém oboru se nehovoří o kvalitě. Těžko by se hledala nějaká specializace, která si nebude říkat o to, aby se stala ještě lepší, pro zákazníky příhodnější, pro vlastníky firmy atraktivnější. Kvalita je sice samozřejmostí, ale ti chytří vědí, že pokud se nebude posilovat povědomí o její nezbytnosti, přestaneme ji vnímat jako faktor, který nikdy nezestárne. Ve slovníku většiny manažerů má slovo kvalita výsadní postavení. Zejména kvalita ve spojitosti s řízením firem. O navýsost zřejmé a inspirující filozofii kvality a řízení jsem tentokrát hovořila s generálním ředitelem společnosti Kovohutě Příbram nástupnická Ing. Jiřím Dostálem: Řízení týmu, řízení kvality, to je specializace, která k vám léta patří. Myslíte si, že řízení kvality se v českých firmách trochu zanedbává? Nebo to pojmenujme elegantněji - není u nás k němu takový vztah, jaký si konkurenceschopnost trhu vyžaduje? ÿekl bych, ûe zpravidla v tèto oblasti po dosaûenì spïchu systèmy ÌzenÌ zaëìnajì stagnovat (vûdyù jsme toho dos hli...), v nïkter ch p Ìpadech i uvadat. Proto povaûuji za nutnè v r mci vedenì t mu hledat r znè impulzy, jak odpovïdnè zamïstnance a tìm i systèmy ÌzenÌ "nakopnout" z jinèho pohledu, neû p edepisujì zavedenè a jiû zvl dnutè normy. MoûnostÌ je vìce - Ëast v r zn ch benchmarkingov ch öet enìch a pr zkumech (abychom si nemysleli, ûe uû jsme vöechno dos hliö) nebo v konkrètnìch projektech. Pro n s nap Ìklad jednìm z tïchto vnïjöìch impulz byla Ëast na projektu Abeceda managementu spïchu, coû byl projekt dotovan z fond EU a jednalo se o aplikaci zkr cenèho modelu EFQM. V pr bïhu celèho projektu jsme byli konfrontov ni konzultantem i hodnotitelem s poûadavky a v sledky tzv. best practice a n slednï pak na spoleënèm zased nì vedenì spoleënosti se siln mi str nkami rozvoje spoleënosti, ale takè n m byla doporuëena opat enì pro dalöì zlepöov nì. Zdá se mi, že zejména v menších firmách je řízení jako takové podceňováno, kolektiv několika pracovníků je veden hodně "živnostensky", pragmaticky a intuitivně. Jenže - když zakládáte firmu, jak do chodu vnést od počátku systém, když se to zdá předčasné a není na to kdy? Nechci p sobit jako mentor, ale je z ejmè, ûe v kaûdè, tedy i menöì firmï je vûdy efektivnì zavèst a prosazovat jist pravidla (systèmy) fungov nì hned na poë tku podnik nì. Pokud nestanovìte systèm ÌzenÌ, chov nì, jedn nì apod. hned zpoë tku, zpravidla asi nebudete mìt moc öancì na spïch. Pro tato pravidla m ûe b t nap Ìklad vodìtkem i soubor ISO norem, ale vûdy je pot eba vyhodnotit i ostatnì povinnosti a takè dopady - legislativa, finance, ekologie, region lnì Ëi obchodnì vztahy - je tedy nutnè zn t celkovou Ëinnost a smïrov nì firmy a systèm pak nastavit tak, aby hlavnì principy Ëi z mïry byly jednoznaënï plnïny - zavedenì systèmu ÌzenÌ je potom daleko snazöì a slouûì spìöe jako n stroj pro zlepöov nì jiû zaveden ch pravidel. A certifikace zavedenèho systèmu? Pro podniky jakèkoliv velikosti je certifikace a udrûov nì certifikovanèho systèmu urëitï Ëasov, finanënì i person lnì z tïû a urëitï by mïla b t minim lnï v rovnov ze pot eba vyvolan zvenëì, od z kaznìk i nutnost jakèhosi vnit nìho po dku. A dobr manaûer si pr vï na tuto z leûitost Ëas prostï najìt musì (i ten ûivnostnìkö). Ve větších společnostech je na čem stavět, ačkoli třeba řízení kvality je zanedbáno. Jakou máte zkušenost v Kovohutích? Kde byl prostor pro zlepšování, jak jste postupovali, kde jste spatřovali priority? My zas nejsme tak velk firma, ale samoz ejmï rozhodujìcìm prvkem je i u n s p esvïdëenì a p Ìstup majitele vëetnï Ëlen vedenì spoleënosti. ZmÌnil jsem se jiû o tom, ûe neust le hled me moûnosti konfrontace s realitou, novè projekty Ëi prost edky a metody pro zlepöov nì n mi uplatúovanèho integrovanèho systèmu ÌzenÌ. V naöì spoleënosti je do tohoto systèmu za azena oblast ÌzenÌ kvality ISO 9001, ochrany ûivotnìho prost edì ISO 14001, bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci OHSAS a takè program BezpeËn podnik a nakl d nì s odpady - Odborn podnik pro nakl d nì s odpady udïlovan spoleënostì SUCO i novï zìskanè ocenïnì Podnik podporujìcì zdravì. A prioritou vûdy byl a bude zamïstnanec - takûe nedïl me nic samo ËelnÏ, pro zìsk nì Ëi obhajobu certifik tu, ale aby byly vytvo eny z kladnì, nezbytnè podmìnky pro bezpeënou a kvalitnì pr ci zamïstnanc. Jestli jsem správně pochopila, vše podstatné máte "zprocesováno", princip řízení kvality se rozvíjí. K čemu to v praxi pomohlo? Tak p edevöìm snad m me v ÌzenÌ opravdu systèm. DÌky organizaënìmu propojenì pak i vyuûìv me jak chsi synergick ch efekt (abych to moc nep ehnal) a navìc - person lnï jsme dali prostor pomïrnï mlad m zamïstnanc m uk - zat, jak se dok ûì se vöemi n strahami (nap Ìklad typu vaöich ot zek...) poprat. DalöÌm prvkem je to, ûe zamïstnanci jsou schopni tuto z leûitost nejen vnìmat, respektovat, ale i realizovat. A bezesporu nejd leûitïjöì je vyhovït poûadavk m z kaznìk nap Ìklad p i v bïrov ch ÌzenÌch Ëi uzavìr nì kontrakt t eba s nadn - rodnìmi spoleënostmi. Nepřibyla vám byrokracie? Hodně firem si stěžuje, že po uplatnění jakéhokoli systému, který jistí kvalitu, nehorázným způsobem vzrostlo papírování, všechno dlouho trvá, a rozhoduje se údajně tak složitě, že to nikoho nebaví. Schválně to bagatelizuji - chci tím říci, že se podle určitých názorů z řízení kvality vytrácí člověk a nastupuje elektronický šanon J bych uvedl dvï z leûitosti. P edevöìm - protoûe jsem "p vodem" personalista - ËlovÏk se nesmì vytratit nikdy. A öanony a papìry pak zase eöì systèmö Byrokracie naroste tam, kde nïkdo p es papìr nahrazuje funkënì a efektivnì systèm. Pokud jsou totiû uplatnïnè systèmy funkënì a efektivnì, jsou z znamy prov dïny skuteënï pouze v opodstatnïn ch a p edpisy stanoven ch p Ìpadech (je nutnè dokladovat nap. kvalitu naöich v robk - to chce p ece kaûd z kaznìk a my, jako dodavatelè, musìme vïdït, co na trh dod v me, a to bychom museli sledovat, i kdybychom nemïli certifikovanè systèmy ÌzenÌ). Samoz ejmï, ûe nïkdo musì systèmy popsat a udrûovat je v aktu lnìm stavu, ale u st ednï velk ch a velk ch podnik se investice do systèmov ch pracovnìk Ëi tvar vûdy vr tì. A za druhè - systèmy ÌzenÌ jsou p edevöìm n strojem a jejich vhodn aplikace vûdy z leûì na schopnostech manaûer ve spoleënosti. Anebo je to špatný přístup, špatná aplikace určitého modelu? Každá firma přece touží po tom, zejména když patří jednomu vlastníkovi, aby vše, co je možné, bylo ještě jednodušší. Ano, takhle jsem to myslel a snad i vyj d il - nenì öpatn ch systèm, ale mnohdy neschopn ch manaûer, kte Ì se schov vajì za systèmy ÌzenÌ, r znè smïrnice a pouëky a nedok ûì svè t my a takè procesy Ìdit a zlepöovat. Jimi Ìzen systèm pak je opravdu nep ehledn, a tìm i nefunkënì a neefektivnì. A urëitï rozhodujìcì je i postoj vlastnìka, kter v s m ûe nabudit Ëi zcela "zakopat do zemï". Mnohdy vöak v bec nejde o systèmy, ale o vztahy a z mïry s firmou. K čemu vám tedy napomohlo letošní absolvování projektu Abeceda Managementu úspěchu a k čemu byste se na základě toho rádi odhodlali? Jiû jsem zmìnil, ûe aplikace zkr cenèho modelu EFQM v naöì spoleënosti byla zejmèna jednìm z dalöìch impulz ke zlepöov nì rovnï systèmu ÌzenÌ spoleënosti a prohloubenì vazeb mezi vöemi ÌdicÌmi pracovnìky ve spoleënosti. Dok zali jsme se na probìhajìcì procesy podìvat jin ma oëima, jin m hlem pohledu, a to bez emocì a tlaku. V hodou urëitï je, ûe firmu vede stabilizovan t m manaûer, kte Ì kromï odbornosti plnï ch pou svoji t movou roli a umì ocenit p Ìnos jin ch pro chod spoleënosti, p ÌpadnÏ poradit a pokusit se najìt spoleënè, pr ezovè eöenì, kterè je aplikovatelnè i v jin ch divizìch spoleënosti. Samoz ejmï nehodl me projekt ukonëit tìm, ûe jsme p evzali upomìnkov diplom - jiû m me schv leno celkem 8 tzv. "akënìch pl n ", kterè reagujì pr vï na zjiötïnì, doporuëenì a n mïty pro dalöì zlepöov nì, kterè se t kajì jak systèmovèho ÌzenÌ, tak i dìlëìch zlepöenì v konkrètnìch divizìch. A jsem p esvïdëen, ûe st vajìcì t m manaûer m schopnosti k tomu, aby zìskanè poznatky z roëil p edevöìm v konkrètnì pr ci a p ÌpadnÏ se dopracoval i k vyööìm cìl m (musìm s nimi probrat nap Ìklad moûnost zapojit se do projektu N rodnì ceny pro jakostö) Daňové úlevy bez starostí To znamená, že byste dosavadní úsilí a úspěchy rádi zúročili. Co je vlastně vaším největším ekonomickým úspěchem za několik posledních let? Lze jmenovat např. vaše podnikatelské vnímání ekologie a odpadového hospodářství? J bych uvedl, ûe nejvïtöìm spïchem je p esvïdëenì lidì a spojenì podnik nì s ekologicky öetrn m p Ìstupem k naöim aktivit m. Asi to neznì moc p esvïdëivï, ale pro n s to znamen prakticky vöechno - spolehliv, stabilizovan a uvïdomïl t m (nejen manaûer, ale i drtivè vïtöiny zamïstnanc ) a jejich p Ìstup k zajiötïnì pot ebn ch ËinnostÌ - a to tïch hlavnìch, v robnìch proces, kterè n s doslova "ûivì", aû k tzv. servisnìm, kterè prakticky nemohou nikdy b t finanënï v nosnè, ale majì svè nezastupitelnè mìsto v celkovèm systèmu ÌzenÌ. A jestliûe naöe hutnick spoleënost dok zala bïhem 10 let jiû dvakr t (!!) zìskat prestiûnì ocenïnì - Cenu zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì, vyhlaöovanou renomovanou neziskovou spoleënosti Business Leaders Forum, za naöe projekty, kterè byly spïönï realizov ny - to pro n s znamen hodnï. StejnÏ tak jako i naöe zatìm poslednì ocenïnì z minulèho mïsìce - podnik PodporujÌcÌ zdravì. Možná by se slušelo zmínit i vztah firmy k zaměstnancům - neutíkají vám, naopak v Kovohutích Příbram nacházejí dobré zázemí pro seberealizaci, životní jistoty. Čím to? UrËitÏ nejlèpe by v m odpovïdïli sami zamïstnanci. V naöem - t mem zamïstnanc formulovanèm Posl nì uv dìme, ûe "usilujeme o trvalè postavenì uzn vanèho region lnìho zamïstnavatele". No a proto musìte takè nïco udïlat. Nejd leûitïjöì je, ûe zamïstnanci musejì mìt dobr pocit jiû z toho, ûe jsou zamïstnanci pr vï KovohutÌ, ûe jsou pro nï vytvo eny vöechny - a to nejen z kladnì - podmìnky pro bezpeën v kon pr ce, minimalizov na rizika, zajiötïna zdravotnì pèëe i soci lnì program, ûe funguje motivaënì systèm, ûe je zajiötïna perspektiva fungov nì, ûe jsou vyuûìv ny veökerè dostupnè n stroje komunikace, vizualizace v sledk, moûnosti vzdïl v nì atd. V tomto smïru navìc prakticky nem me moûnost ihned zìsk vat novè, pot ebnè zamïstnance z nïkter ch ökol Ëi uëebnìch obor - d v me p ednost individu lnìm schopnostem, p edpoklad m, ochotï pracovat i na sobï a zaruëujeme schopn m lidem zauëenì, zv öenì kvalifikace zìsk nìm nezbytn ch opr vnïnì vëetnï jejich trvalè aktualizace a obnovov nì atd. UrËitÏ nevyhovìme vöem (kaûd m o pr ci Ëi svè seberealizaci jinè p edstavy), ale n mi sledovanè ukazatele fluktuace a stabilizace jsou rok od roku lepöì. Nap Ìklad v sou- ËasnÈ dobï vìce neû 3/4 zamïstnanc pracujì pro KovohutÏ dèle neû 5 let - a to je v souëasnè hektickè dobï zmïn a odchod velmi p ÌznivÈ ËÌslo. Takûe - i velmi ËernÈ emeslo, jak m je hutnictvì, m ûe mìt svïtlè zìt kyö za odpovïdi, kterè se Ëtou s chutì a zvìdavostì, podïkovala Eva Brixi PenzijnÌ fond»eskè pojiöùovny (PF»P) stejnï jako v p edchozìch letech nabìzì sv m klient m jednoduchè vyuûitì daúov ch lev. Klienti penzijnìho fondu obdrûì dopis s kalkulovanou v öì doplatku pro maxim lnì daúov odpoëet a s p edvyplnïn m formul em. RoËnÏ m ûe takto kaûd uöet it aû 3840 KË. Moûnost vyuûìt daúov ch lev dìky penzijnìmu p ipojiötïnì komunikuje PF»P ke klient m prost ednictvìm novè reklamnì kampanï z prost edì sportovnìho pot pïnì. PF»P klient m kaûdoroënï poskytuje nadstandardnì sluûbu, kdy kaûdèmu individu lnï spoëìt optim lnì doplatek podle stavu konkrètnìho Ëtu, a zjednoduöì tìm cel proces. Podle marketingov ch v zkum vöak majì lidè k daúov m lev m p ev ûnï rezervovan postoj. "Podle naöich zkuöenostì p ijde lidem moûnost uplatúovat daúovè odpoëty p Ìliö sloûit. Proto se jim vyuûitì daúov ch lev dìky penzijnìmu p ipojiötïnì snaûìme co nejvìce ulehëit. Zvl ötï, kdyû roënï tìmto zp sobem mohou na danìch uspo it aû 3840 KË," komentoval rozesìl nì formul PF»P Libor Pergl, v konn editel pro obchod a marketing. DaÚovÈ levy mohou Ëerpat vöichni penzijnï p ipojiötïnì, kte Ì na sv j penzijnì Ëet za letoöek vloûì vìce neû 6000 KË. Pot ebnou administrativu lze v PF»P vy Ìdit osobnï, korespondenënï i po internetu. V pr bïhu ledna 2008 zaöle PF»P automaticky potvrzenì, kterè staëì p edat v mzdovè Ët rnï. Na jeho z kladï pak z jemci zìskajì daúovou sporu v norovè mzdï. 12

13 prosinec 2007 VÍCE O KVALITĚ a tak se oceněné firmy těší vysoké prestiži Rok se sešel s rokem a Pražský hrad opět ožil kvalitou. Tedy v pojetí prestižní soutěže, kterou mnozí z vás již dobře znají, a jejím vyvrcholení. Ve Španělském sále bylo v polovině listopadu 2007 slavnostně uděleno nejvýznamnější ocenění za management kvality - Národní cena ČR za jakost. Slavnostního předání se zúčastnil předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka, náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Luboš Vaněk, předseda Rady ČR pro jakost JUDr. Ing. Robert Szurman a vedoucí představitelé ministerstev, orgánů a organizací veřejné správy, podnikatelských svazů a sdružení a další významné osobnosti. Rada»eskÈ republiky pro jakost jako nejvyööì org n N rodnì politiky podpory jakosti ve spolupr ci se SdruûenÌm pro Cenu»eskÈ republiky za jakost ozn mila udïlenì nejvyööìho ocenïnì a p edstavila tak spïönè subjekty ve ejnosti. N rodnì cena»r za jakost je nejvyööìm ocenïnìm, kterè mohou organizace zìskat v oblasti managementu kvality. Toto ocenïnì hodnotì firmu Ëi organizaci nejen po str nce kvality produkovan ch v robk Ëi sluûeb, ale i kvality managementu, vztahu k zamïstnanc m, k ûivotnìmu prost edì a ke spoleënosti. HodnocenÌ je prov dïno podle jednotn ch kritèriì EvropskÈ nadace pro management kvality (EFQM) pouûìvan ch tèmï ve vöech evropsk ch zemìch. Obdobn prestiûnì ocenïnì jsou udïlov na ve vìce jak 80 zemìch svïta za podpory nebo p ÌmÈ garance vl d tïchto zemì. OcenÏnÌ p ed vajì vìtïzn m organizacìm p edsedovè vl d, hlavy monarchiì nebo prezidenti. VÌtÏzovÈ N rodnìch cen v EvropÏ mohou d le usilovat o Evropskou cenu za kvalitu. "Aby organizace uspïla v hodnocenì v Programu N rodnì ceny za jakost, musì b t opravdu dobr ve vöech smïrech svè Ëinnosti.," ekl JUDr. Ing. Robert Szurman, p edseda Rady»R pro jakost. "V zahraniëì si jsou n roënosti kritèriì N rodnìch cen velmi dob e vïdomi, a tak se ocenïnè firmy tïöì vysokè prestiûi." V»eskÈ republice bylo toto ocenïnì udïleno letos jiû pot in ctè. VÌtÏzem N rodnì ceny»eskè republiky za jakost se pro rok 2007 stala Fakulta strojnì, Vysok ökola b Úsk - Technick univerzita Ostrava. OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace v Programu N rodnì ceny»r za jakost v podnikatelskèm sektoru zìskaly spoleënosti COOP Centrum druûstvo a JUDr. Bohuslav ävamberk. OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace v Programu N rodnì ceny»r za jakost ve ve ejnèm sektoru zìskajì Fakulta hornicko-geologick, Vysok ökola b Úsk - Technick univerzita Ostrava, MÏstsk Ë st Praha 10 - ad mïstskè Ë sti Praha 10, Policie»R, spr va St edoëeskèho kraje a K Hradec Kr lovè. OcenÏnÌ za zapojenì organizace do Programu N rodnì ceny»r za jakost zìskaly»esk statistick ad, MÏstskÈ ady äumperk a Jablunkov a N rodnì stav odbornèho vzdïl v nì. V r mci SlavnostnÌho veëera byla udïlena i dalöì ocenïnì v oblasti kvality jednotlivc m i organizacìm. N rodnì cena»r za jakost je od loúskèho roënìku udïlov na ve dvou sektorech - podnikatelskèm a ve ejnèm. ZatÌmco v podnikatelskèm sektoru je hodnocenì zaloûeno v hradnï na modelu excelence EFQM, ve ve ejnèm sektoru mohou organizace vyuûìt i model CAF, coû je varianta modelu excelence EFQM upraven na z kladï poûadavk EvropskÈ komise pro organizace ve ejnè spr vy. Model excelence EFQM hodnotì organizaci podle devìti hlavnìch kritèriì. PrvnÌch pït vytv - Ì p edpoklady pro to, aby firma byla spïön, ve zbyl ch Ëty ech se firma hodnotì z hlediska v sledk nebo cìl, jichû dos hla. V sledky jsou analyzov ny p edevöìm s ohledem na z kaznìka, jemuû model p ikl d nejvyööì v hu. V vahu se vöak bere i spokojenost zamïstnanc a vztah firmy ke komunitï, kde p sobì. Jde tedy o komplexnì pohled. Model umoûnì odhalit slab mìsta podniku a jeötï lèpe vyuûìt silnè str nky. St v se tak siln m n strojem pro management spoleënosti p i zvyöov nì v konnosti a zlepöov nì v sledk. "HlavnÌ v znam N rodnì ceny»r za jakost nespo- ËÌv jen v moûnosti zìskat prestiûnì ocenïnì," uvedl Ing. Pavel Ryö nek, p edseda SdruûenÌ pro Cenu»R za jakost. "ZapojenÌ do programu znamen pro firmy p edevöìm zìsk nì silnèho a spïönèho manaûerskèho n stroje - EFQM modelu. V sledky z naöì zemï i ze zahraniëì ukazujì, ûe spoleënosti, kterè model vyuûìvajì, dosahujì zlepöenì hospod sk ch v sledk o % oproti tïm, kterè modelu nevyuûìvajì. V razn zlepöenì v sledk m ûeme vidït i u organizacì ve ejnè spr vy a dalöìch nekomerënìch organizacì." SlavnostnÌ veëer ve äpanïlskèm s le b v vyvrcholenìm aktivit celon rodnìho programu Listopad - MÏsÌc kvality v»r a EvropskÈho t dne kvality. V jejich r mci se uskuteënily letos dvï desìtky akcì, z nichû nejv znamnïjöì byla mezin rodnì konference s motem "Inovace a pèëe o kvalitu". Konference o kvalitï, vûdy s jin m tèmatem, jsou jiû tradiënï mìstem setk v nì naöich a zahraniënìch odbornìk na zmìnïnoiu oblast. DoplÚme, ûe na dalöì z akcì - VeËeru s»eskou kvalitou v N rodnìm domï na Vinohradech v Praze zìskalo 18 nov ch v robk a sluûeb ocenïnì v Programu»esk kvalita. V znam program na podporu kvality neust le stoup v celèm svïtï. Pr vï v listopadov ch dnech slavì svè t dny a mïsìce kvality vïtöina st t v celèm svïtï a jejich souë stì je i udìlenì N rodnìch cen za jakost. Tato tradice vznikla v Japonsku v roce 1951 (Demingova cena), v roce 1987 vznikla z konem Kongresu USA N rodnì cena Malcolma Baldrige. V roce 1989 si v znam tohoto ocenïnì uvïdomily i nejvïtöì evropskè firmy a zaloûily nadaci EFQM, kter vytvo ila jak model ÌzenÌ EFQM, tak i program EvropskÈ ceny za kvalitu (udïlovanè od roku 1989). Vzhledem k v znamu tïchto program se jejich podpo e v raznï vïnujì jak vl dy jednotliv ch zemì, tak i organizace, podnikatelè a manaûe i spïön ch firem. "PÈËe o kvalitu v r zn ch oblastech je v z jmu jak obëan - spot ebitel, tak i komerënìch organizacì a ve ejnèho sektoru. Programy N rodnì politiky podpory jakosti n m p in öì spïönïjöì firmy, efektivnïjöì organizaci ve ejnè spr vy a kvalitnïjöì zboûì a sluûby obëan m. V tom je jejich p Ìnos nezpochybniteln," doplnil JUDr. Ing. Robert Szurman. Nové portfolio služeb zvýšilo TNT Express počty dopoledních zásilek o 140 % NeuvÏ iteln 140% n r st poëtu z silek doruëen ch v dopolednìch hodin ch zaznamenala spoleënost TNT Express pouhè 3 t dny po uvedenì novèho portfolia sluûeb na trh. Neofici lnì moto kampanï "Sluûby dostupnè pro kaûdèho" se tak naplnilo, a to zejmèna nov mi sluûbami "10:00 Express" a "12:00 Economy Express", kterè se na celkovèm n r stu podìlely 25 %. " spïch novèho portfolia sluûeb jsme poznali uû prvnì t den po jeho zavedenì, kdy n r st poëtu dopolednìch z silek dosahoval 100 %. TÌm, ûe jsme ke st vajìcìm sluûb m "9:00 Express" a "12:00 Express" p idali dvï novè sluûby s garantovanou dobou dod nì - "10:00 Express" a "12:00 Economy Express", jsme se stali bezkonkurenënï nejlepöì v nabìdce sluûeb s doruëenìm v dopolednìch hodin ch, coû naöi klienti sv m z jmem potvrzujì. P edevöìm 12:00 Economy Express je prvnì produkt svèho druhu v tomto odvïtvì, neboù z kaznìk m p edkl d sluûbu, kter je z roveú sporn a nabìzì garantovanou dobu dod nì," ekl Ing. Petr Chv tal, gener lnì editel TNT Express v»eskè republice. ZavedenÌ nov ch sluûeb p edch zel rozs hl v zkum zahrnujìcì 7500 uûivatel expresnìch sluûeb na klìëov ch trzìch po celèm svïtï. V sledky uk zaly, ûe kromï moûnostì v oblasti rychlosti doruëenì, hmotnosti z silek a geografickèho pokrytì z kaznìci od svèho poskytovatele expresnìch sluûeb oëek vajì komfort, spolehlivost a kontrolu. NovÈ sluûby tak reagovaly p Ìmo na poûadavky tïch, kte Ì p Ìstup TNT Express ocenili zv öenou popt vkou po jejìch sluûb ch. NovÈ portfolio sluûeb vyuûìv plnï integrovanè sìtï vzduönè a pozemnì infrastruktury TNT a nabìzì vïtöì geografickè pokrytì pro doruëenì v 9:00, 10:00 a 12:00 hodin do vìce mïst a obchodnìch lokalit po celèm svïtï neû kdykoli d Ìve. Na trh byly novè sluûby uvedeny 18. z Ì Novinky o TNT Express m ûete sledovat na webovè televizi Přehled oceněných 1. N rodnì cena»r za jakost - podnikatelsk sektor OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace: COOP Centrum druûstvo JUDr. Bohuslav ävamberk 2. N rodnì cena»r za jakost - ve ejn sektor - hodnocenì podle modelu excelence EFQM VÌtÏz: Fakulta strojnì, Vysok ökola b Úsk - Technick univerzita Ostrava OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace: Fakulta hornicko-geologick, Vysok ökola b Úsk - Technick univerzita Ostrava MÏstsk Ë st Praha 10 - ad mïstskè Ë sti Praha 10 Policie»R, spr va St edoëeskèho kraje OcenÏnÌ za zapojenì organizace:»esk statistick ad 3. N rodnì cena»r za jakost - ve ejn sektor - hodnocenì podle modelu CAF OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace: Krajsk ad Hradec Kr lovè OcenÏnÌ za zapojenì organizace: MÏstsk ad Jablunkov MÏstsk ad äumperk N rodnì stav odbornèho vzdïl v nì 4. Cena Aneûky éaludovè Milan Hutyra 5. Manaûer kvality roku 2007 VÌtÏz - Vratislav OsiËka Finalista - Alice Moln rov 6. ZnaËka CZECHMADE VinnÈ sklepy Valtice, a. s., za v robek - RulandskÈ modrè jakostnì vìno odr dovè Kappenberger + Braun, Elektro-Technik, s. r. o., za sluûbu - Projektov nì a mont û elektro Barvy Tebas, s. r. o., za v robek - Balakryl UNI Mat V Ekologicky öetrn v robek ESSELTE, s. r. o., za ArchivaËnÌ v robky ze sbïrovèho papìru H - N BYTEK, s. r. o., za Kancel sk a bytov n bytek 8. OsvÏdËenÌ CSR (SpoleËensk odpovïdnost organizacì) MÏstsk Ë st Praha 10 EuroAgentur Hotels & Travel, a. s. Continental Czech Republic, s. r. o. 9. OcenÏnÌ»estn zahraniënì Ëlen»SJ Alfons Schmid 13

14 ENERGETIKA - HLAVNÍ TÉMA prosinec 2007 Zastaralé kotelny nic neřeší Výrobu tepla z uhlí od nového roku výrazněji zatíží ekologická daň. Řadu zastaralých kotelen na uhlí bude navíc nutné rekonstruovat, aby vyhovovaly novým emisním limitům. O změnách v oblasti teplárenství se ale hovoří i v souvislosti s očekávaným dynamickým růstem cen hnědého i černého uhlí a biomasy. Komplexní řešení vytápění domovních kotelen, obecních budov, sportovních hal nebo provozů malých a středních firem nabízí projekt Teplo skupiny RWE v ČR. O tom, ûe se zemnì plyn hodì k vyt pïnì, jiû bylo pops no mnoho papìru a internetov ch str nek. Zopakujme, ûe zejmèna st ednì a malè tepl rny by tak mohly zìskat adu v hod, pakliûe by vyuûily nabìdky spoleënosti RWE - skupina nabìzì pomoc s pl nov nìm, v stavbou a dokonce i provozem. Vyt pïnì zemnìm plynem je v hodnè i z dalöìch hledisek - uöet it lze na pron jmu skladovacìch prostor na pevn paliva i mzd ch, prostï s plynem je energetickè hospod stvì mnohem jednoduööì neû nap. s uhlìm. P echod na nov zp sob vyt pïnì nemusì b t ani finanënï n roën. Z kaznìci majì moûnost vyuûìt nabìdky RWE na financov nì vstupnì investice do energetickèho za ÌzenÌ. V takovèm p ÌpadÏ by cena energie (tepla) zahrnova- la i leasingovè spl tky za po ÌzenÌ investice. Po ukonëenì platnosti smlouvy m ûe b t energetick zdroj buô odprod n za z statkovou cenu, nebo lze dohodnout pokraëov nì sluûby. RWE je tìmto zp sobem rovnïû schopn financovat vöechny n klady na drûbu a provoz. D leûitè je, ûe vzhledem k novè situaci na trhu bude cena dod vanèho tepla i potè st le konkurenceschopn. U vïtöìch objekt, jako jsou nap Ìklad nemocnice nebo obytnè komplexy, m ûe RWE nabìdnout po posouzenì a optimalizaci energetick ch pot eb (teplo, chlad pro klimatizaci, elekt ina apod.) takzvanou kogeneraci Ëi trigeneraci. "Jde o systèm, kter nejprve vyuûije zemnì plyn k v robï elektrickè energie a teplo je v podstatï vedlejöìm produktem. TrigeneracÌ se d zajistit navìc klimatizace objektu v letnìm obdobì. ZavedenÌ nejnovïjöìch technologiì pro vyt pïnì zemnìm plynem m ale i jinè efekty. KromÏ snìûenì energetickè spot eby doch zì takè k ekologizaci provozu. ZejmÈna pro mïsta a obce z oblastì s v raznï zneëiötïn m ovzduöìm by mïlo jìt o z sadnì argument pro zmïnu souëasnèho stavu. P i porovn nì hlavnìch energeticky vyuûìvan ch paliv je z ejmè, ûe nap Ìklad emisnì hodnoty CO2 jsou u zemnìho plynu nejniûöì. SpoleËnÏ s vysokou ËinnostÌ spalovacìho procesu, kdy je vyuûìv no p ibliûnï % energie spalovanèho plynu, je oznaëenì zemnìho plynu jako ËistÈho paliva zcela p ÌpadnÈ. O tom, ûe se programy na sporu elektrickè energie, plynu, finanëìch prost edk, na podpotu ekologie atd. stanou vìce neû nalèhavè, vypovìd i nïkolik n sledujìcìch graf : IBM v rámci svého ekologického programu uvádí ukazatel energetické spotřeby mainframů V r mci svèho projektu Big Green (Velk zelen ) spustila spoleënost IBM (NYSE: IBM) program, kter umoûúuje z kaznìk m poëìtaë mainframe v re lnèm Ëase sledovat p esnou energetickou spot ebu jejich systèm. IBM takè zaëne zve ejúovat daje o typickè spot ebï energie pro mainframy ady IBM System z 9. Data vych zejì ze skuteën ch mï enì zhruba 1000 poëìtaë pouûìvan ch z kaznìky. Z pr mïrnè spot eby watt za hodinu byly vypo- Ëteny watty na jednotku podobnï, jako v robci automobil ud vajì poëet kilometr na litr a v robci elektrick ch za ÌzenÌ kilowatty na rok. Data shrom ûdïn za srpen a z Ì urëujì, ûe obvykl spot eba energie se za norm lnìch okolnostì pohybuje okolo 60 % ud vanè, neboli maxim lnì hodnoty modelu mainframu. TÌmto ozn menìm se IBM stala prvnì spoleënostì, kter vzala za svè doporuëenì z ned vnè zpr vy EPA, jeû povzbuzuje v robce server ke zve ejúov nì daj o typickè spot ebï sv ch server. "Vysok mìra vyuûitì a extrèmnì virtualizaënì moûnosti dïlajì z mainfram energeticky Ëinnou volbu pro velkè podniky," ekl David Ander- 14 son, ekologick konzultant IBM. "Jedin mainframe s Linuxem m ûe b t schopen zpracovat stejnè mnoûstvì pr ce jako zhruba 250 procesor x86, a p itom spot ebuje neuvï iteln ch dva aû deset procent energie. Z kaznìci si tak mohou nynì porovnat energetickè v hody platformy IBM System z." SystÈm mï enì funguje n sledovnï: novè eöenì IBM monitoruje skuteënè statistiky odbïru energie a chlazenì mainframu (shromaûôovanè internìmi senzory) a v re lnèm Ëase je zobrazuje na displeji systèmov ch aktivit (System Activity Display). PomocÌ tohoto systèmu m ûe uûivatel korelovat spot ebovanou energii se skuteënï provedenou pracì. Kdyû poëìtaë kaûd t den generuje v kaz provoznìho stavu, m ûe do nïj zahrnout i statistiky nap jenì. Tyto statistiky mohou b t sledov ny v re lnèm Ëase, nebo shrnuty pro anal zu projekt a trend. Statistiky spot eby energie slouûì k prok z nì finanënì spory nap Ìklad p i jedn nì o slev ch ze strany dodavatel energie nebo v r mci program sniûov nì spot eby energie v datov ch centrech. E.ON A WHIRLPOOL společně šetří energii Praha, E.ON, v znamn dodavatel elekt iny a plynu v»eskè republice, se spojil s nejvïtöìm v robcem bìlè techniky - firmou Whirlpool. Aû do konce listopadu totiû trv speci lnì nabìdka v r mci novèho programu E.ON EnergiePlus+, k nìû E.ON p izval i Whirlpool. Program E.ON EnergiePlus+ öet Ì penìze z kaznìk i p Ìrodu. Z kaznìci E.ON totiû mohou uöet- it p i koupi vybran ch sporn ch dom cìch elektrospot ebië znaëky Whirlpool 17 aû 28 %. "E.ON chce b t pr kopnìkem a zatraktivúovat ekologickè chov nì sv ch z kaznìk, proto jsme nastartovali dlouhodob program E.ON Energie- Plus+. Jako partnera letoönì podzimnì kampanï jsme zvolili jedniëku v oblasti bìlè techniky v»r. Se spoleënostì Whirlpool jsme pro naöe z kaznìky p ipravili velmi atraktivnì nabìdku vybran ch energeticky sporn ch dom cìch spot ebië," ekl Martin Dvo k, vedoucì marketingovè komunikace E.ON»esk republika. E.ON se rozhodl v kampani vyuûìt tradiënì i mènï tradiënì komunikaënì n stroje - print, POS, r dio, CLV, billboardy, PR. V nabìdce jsou vybranè energeticky spornè praëky, myëky a kombinovanè chladniëky. "Do Pro budoucì pl nov nì je takè k dispozici n stroj Power Estimator Tool. Ten poëìt, jak zmïny systèmov ch konfiguracì a pracovnìch loh ovlivúujì celkovè energetickè n klady, tedy souhrn energie pot ebnè k nap jenì a chlazenì poëìtaë. Nap Ìklad z kaznìk, kter uvaûuje o p id nì jedinèho mainframovèho procesoru pro linuxovè aplikace, m ûe odhadnout mnoûstvì p idanè energie pot ebnè p ed zapnutìm tèto funkce a po jejìm zapnutì. P i zapnutì funkce Integrated Facility for Linux (IFL) se spot eba norm lnï zv öì o necel ch 20 watt. Jedin mainframov procesor s virtualizacì zvm obvykle odvede pr ci nïkolika procesor x86, protoûe poëìtaëe mainframe jsou svou konstrukcì uzp sobeny pro provoz mnoha smìöen ch pracovnìch loh s vysokou mìrou vyuûitì. Jedin procesor, kter ËinnÏ spouötì stovky pracovnìch loh, je klìëem k podstatnï niûöì spot ebï energie neû u instalace s mnoha servery x86, jeû majì pochopitelnï podstatnï vìce komponent odebìrajìcìch elekt inu. V praxi to znamen zjednoduöenou infrastrukturu a finanënì sporu. kampanï jsme za adili energeticky spornè spot ebiëe t Ìdy A a A+ jak v niûöì, tak i ve st ednì cenovè kategorii. CÌlem je samoz ejmï oslovit co nejöiröì spektrum z kaznìk E.ON," dodal J n éivn, marketingov editel Whirlpool CR. NabÌdka platì pouze pro z kaznìky energetickè spoleënosti E.ON, kte Ì musejì p i koupi spot ebiëe v prodejnï p edloûit fakturu za elekt inu od E.ON. AkËnÌ zboûì lze zakoupit v öirokè sìti specializovan ch prodejen (zejmèna prodejnì sìù Euronics) v jiûnìch»ech ch a na jiûnì MoravÏ. KampaÚ potrv od do vìce informacì o celkovè nabìdce lze zìskat na bezplatnè infolince , nebo na Projekt skupiny RWE inspiruje DesÌtky tisìc lidì hledajì inspiraci k efektivnïjöìmu vyuûìv nì energiì na webov ch str nk ch projektu skupiny RWE s n zvem äet Ìm energii. Stejnojmenn webov port l setrimenergii.cz se spoustou praktick ch rad a tip na spory energiì si za prvnì dva mïsìce jeho provozu prohlèdlo vìce neû 120 tisìc unik tnìch n vötïvnìk. "Projekt äetrìm energii n m potvrzuje, ûe lidè skupinu RWE vnìmajì jako odbornìka na energie a energetickou efektivitu. D vï ujì n m a oëek vajì od n s, ûe jim pom ûeme najìt dostupnè n vody k spo e n klad za energie v jejich dom cnostech. TÏöÌ n s, ûe toto oëek v nì naplúujeme," uvedl p edseda p edstavenstva RWE Transgas Martin Herrmann. Z kaznìci skupiny RWE, kte Ì se na str nk ch setrimenergii.cz zaregistrovali, mïli navìc moûnost soutïûit o tepeln audit domu. HlavnÌ cena zahrnuje Ëty i snìmky termokamerou, vëetnï n sledn ch doporuëenì odbornìka ze skupiny RWE. Na v hru v hodnotï 2500 korun dos hne kaûd patn ct soutïûìcì, celkem RWE odmïnì 400 sv ch z kaznìk. Smyslem projektu äet Ìm energii je poradit, jak lze zodpovïdn m chov nìm snìûit v daje za energie. InformaËnÌ kampaú zamï en na dom cnosti a malè z kaznìky je n vodem, jak uöet it zmïnou chov nì a n vyk, za vynaloûenì minim lnìch investic anebo investic, kterè majì rychlou n vratnost. KromÏ internetu jsou rady a tipy projektu äet Ìm energii dostupnè v z kaznick ch kancel Ìch skupiny RWE v broûur ch a na elektronick ch termin lech.

15 prosinec 2007 ENERGETIKA - HLAVNÍ TÉMA Promyšlená energetika ve firmách - pohled hodný budoucnosti Ze všech stran se na české firmy hrne jeden požadavek za druhým. Výzvou letošního podzimu je znovu energetika. Ceny elektřiny, plynu se zvyšují. Firmy se obávají, že ztratí díky nákladům promítnutým do výroby a služeb schopnost konkurovat. Namítnout se dá - proč v určitých případech, zejména menší firmy, nemyslely na zadní kolečka již dříve? Proč nebylo hledisko racionality a hospodárnosti v energetice uplatňováno jako jedno z prvořadých? Období hojnosti přece musí někdy skončit, dalo by se namítnout Odpověď řady firem může být jednoznačná: dělat systémové kroky k úsporám energií je drahé, na investice se těžko shánějí peníze, a pokud se vezme v úvahu výsledek daňové reformy, která čeká naši ekonomiku, nebude vůbec jednoduché si vzít například úvěr od banky na to, aby firma rekonstruovala a optimalizovala vytápění budov. Argument stíhá argument. Nap Ìklad - energetick n roënost tvorby HDP je v»eskè republice aû o 77 % vyööì oproti pr mïru zemì EvropskÈ unie. TuzemötÌ podnikatelè tedy pot ebujì o hodnï vìce energie neû jejich protïjöky ve vïtöinï zemì EU. NejvÏtöÌ potenci- l uöet it efektivnìm pouûìv nìm energie p itom majì firmy p sobìcì v sektoru sluûeb, pak n sleduje zpracovatelsk pr mysl. Z vïry N rodnìho programu hospod rnèho nakl - d nì s energiì a vyuûìv nì jejìch obnoviteln ch a druhotn ch zdroj na roky zcela korespondujì s AkËnÌm pl nem EU pro energetickou efektivitu. Jeho cìlem je dos hnout do roku 2020 prost ednictvìm aktivit spojen ch s tèmatem energetickè efektivnosti snìûenì spot eby energiì o 20 %. Evropsk komise p itom odhaduje, ûe nejvïtöì potenci l spor se nabìzì u administrativnìch budov (30 %), v dopravï (26 %) a ve v robnìm pr myslu (25 %). Stranou nestojì ani dom cnosti. NeodpovÏdn m p Ìstupem k pouûìv nì energiì p ijde roënï na zbyt aû 27 % jimi odebranè energie. StaËÌ vzpomenout t eba jen na drobnost - kdo nechal celou noc svìtit v koupelnï, ve öp ûi nebo na verandï? Kdo v kancel i vïtr p l hodiny a nezav e topenì? ProË se p i va enì jedinèho ö lku k vy plnì cel konvice vodou a oh Ìv se, kdyû ji dalöì kolega vylije, natoëì si novouö "Vysok spot eba energiì v»r nenì dlouhodobï udrûiteln. Investice do lepöì Ëinnosti jsou proto naprosto nezbytnè," sdïlil Evropsk komisa pro energetiku Andris Piebalgs. Jako prvnì energetick koncern v»eskè republice se k plnïnì konceptu energetickè efektivnosti otev enï p ihl sila skupina RWE. Vytvo ila komplexnì nabìdku sluûeb, kterè umoûnì firm m, mïst m i dom cnostem efektivnïji vyuûìvat energii, za kterou platì. O z kaznìky hodl peëovat nejen zabezpeëenìm spolehliv ch dod vek zemnìho plynu, ale takè vytv enìm n stroj a p ed v nìm zkuöenostì, dìky kter m skuteënï uöet Ì. Zachov nì konkurenceschopnosti bude motorem popt vky vïtöiny firem v»eskè republice po sluûb ch zvyöujìcìch energetickou efektivitu. Velk m z kaznìk m nabìzì skupina RWE sluûby jako energetick controlling, AVE Internet nebo energetick audit. DÌky nim mohou nejen podrobnï sledovat vyuûìv nì energie, ale takè odhalit d vody energetick ch ztr t a uöet it. To je prvnì krok k tomu, aby se sesbìraly informace, kterè budou podnïtem k v znamnèmu rozhodnutì - b t moud ejöìmi hospod i. CÌlem aktivit v oblasti energetickè efektivity ale nenì jen snìûovat mnoûstvì odebìranè energie, a tedy öet it n klady. OdpovÏdn p Ìstup ke spot ebï energiì m podle EvropskÈ unie i ËeskÈ vl dy z sadnì vliv rovnïû na ochranu ûivotnìho prost edì. RWE se v tèto souvislosti rozhodla finanënï p ispìvat st ednï velk m z kaznìk m, mïst m a obcìm na plynofikaci vozov ch park a voz hromadnè dopravy. OstatnÏ za hranicemi»r je dost zajìmav ch p Ìklad, proë majì nap. vozidla na stlaëen zemnì plyn zelenou. U n s prosazuje myölenku nap.»esk plyn rensk unie, o tom jsme v s jiû nïkolikr t informovali. Mnoho zajìmavostì bylo prezentov no takè nap. na letoönìm Autosalonu v BrnÏ. Do aktivit souvisejìcìch se zvyöov nìm energetickè efektivity zapojuje RWE i dom cnosti a malè z kaznìky. V r mci programu äet Ìm energii jim poskytuje velkè mnoûstvì rad a tip, jak uöet it energii v kaûdodennìm ûivotï. Jednotliv opat enì jsou rozt ÌdÏna do t Ì kategoriì podle finanënì n roënosti od zmïn bezplatn ch aû po ty spojenè s vyööìmi investicemi nap. do izolace rodinnèho domu. Informace lze najìt na str nk ch nebo v informaënìch broûur ch a prost ednictvìm informaënìch termin l ve z kaznick ch centrech skupiny RWE. PromyölenÈ zach zenì s energiemi je sv m zp sobem takè vizitkou danèho subjektu. VypovÌd nejen o vztahu k ûivotnìmu prost edì, vztahu k dalöìm generacìm, mì e zodpovïdnosti za budoucnost. (rix) Hospodářská komora ČR o energetice - ovlivní ceny konkurenceschopnost? Energetika a jejì vliv na podnikatelskè prost edì bylo jednìm z tèmat ÌjnovÈho kulatèho stolu Hospod skè komory»eskè republiky s ministrem pr myslu a obchodu Martinem ÿìmanem v Praze. P edseda EnergetickÈ sekce Hospod skè komory»eskè republiky V clav Hrab k uvedl, ûe podnikatele znepokojujì hlavnï dva problèmy. PrvnÌm z nich je, ûe nenì jasn a sjednocen koncepce energetiky, protoûe programovè prohl öenì vl dy z ledna letoönìho roku je odliönè od st tnì energetickè koncepce z roku ProgramovÈ prohl - öenì hovo Ì o tom, ûe vl da nebude pl novat a podporovat v stavbu nov ch jadern ch blok v»r a d le nebude podporovat dalöì rozvoj uheln ch zdroj. Druh m palëiv m problèmem je podle V. Hrab ka nekontrolovan r st cen paliv a energiì, kter uû dnes znamen pro nïkter odvïtvì v ûnè problèmy a hrozì ztr tou konkurenceschopnosti. K nesouladu mezi energetickou koncepcì a programov m prohl öenìm ministr obchodu a pr myslu M. ÿìman uvedl, ûe energetick koncepce z roku 2004 je platn. "Do konce p ÌötÌho roku ji budeme aktualizovat, ale ned se oëek vat, ûe bude diametr lnï odliön od dneönì podoby," upozornil. Z kladem energetickè koncepce z stane podle nïj urëit mix zdroj, jako je uhlì a jadern energie. Pokud jde o programovè prohl öenì, M. ÿìman zd raznil, ûe to se t k pouze tohoto volebnìho obdobì, kterè skonëì za necelè t i roky. Podotkl rovnïû, ûe pl nov nì a v stavba novè jadernè elektr rny je proces, kter tento Ëasov horizont p esahuje. Ot zka jadernè energetiky je podle M. ÿìmana "p eh t ". "Neb t toho, ûe se stala souë stì politickèho boje mezi vl dou a opozicì, nebyla by dnes ta debata tak vyhrocen," ekl. "NemyslÌm, ûe ceny energiì p jdou st le nahoru. Pokud se politici plnï nezbl znì a nezaënou v energetice zav dït totalitnì ekonomiku, tak se jednou ceny energiì obr tì a budou klesat," uvedl M. ÿìman k obav m podnikatel ze st le rostoucìch cen energie. Pokud jde o zabezpeëenì»eskè republiky ropou, uvedl ministr pr myslu a obchodu: "TÏch osm milion tun ropy, kterè»r pot ebuje, vûdycky nakoupìme. ProblÈm je spìö eöenì, jak tu ropu do republiky dostat. RozhodnutÌ alternativnìho ropovodu z devades t ch let se dnes ukazuje jako velmi vizion skè." Prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr - bek shrnul z kladnì body diskuze: "Z vyj d enì ministra pr myslu a obchodu jsem si odnesl, ûe aktu lnì ceny energiì odpovìdajì trûnì realitï a s tìm je t eba se smì it. Zastropov nì ceny silovè energie na p ÌötÌ rok p i rozjezdu energetickè burzy letos v lètï je ta spr vn cesta, jak na problèm reagovat. Netva me se, ûe m ûeme cenu energiì regulovat st tnìmi rozhodnutìmi." Pro podnikatele je podle prezidenta hospod skè komory velmi d leûit informace, ûe energetick koncepce st tu z roku 2004 je platn. 15

16 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN prosinec 2007 Produktové infolisty k životnímu pojištění na novém webu ČAP Česká asociace pojišťoven vypracovala přehledné a pro klienty srozumitelné charakteristiky jednotlivých druhů životního pojištění. Produktové infolisty ČAP zveřejnila na svých nových webových stránkách Pojiöùovna uvedla na trh novè pojiötïnì podnikatelsk ch rizik s n zvem "»SOB pojiötïnì Merkur", urëenè pro podnikatele a firmy p sobìcì ve strojìrenstvì. Toto novè pojiötïnì dok ûe firm m zajistit komplexnì pojistnou ochranu, dìky jeho stavebnicovè konstrukci si vöak podniky mohou pojistit takè jen ta rizika, kter je nejvìc ohroûujì.»sob Pojiöùovna p iöla na trh jako prvnì pojiöùovna v»eskè republice se speci lnì nabìdkou pojiötïnì pro firmy podnikajìcì ve strojìrenstvì. "StrojÌrenstvÌ zaûìv v souëasnosti v tuzemsku velk boom, a je proto logickè, ûe roste i popt vka po kvalitnìm pojiötïnì, kterè by podniky chr nilo p ed vöemi mysliteln mi riziky," zd vodnil zavedenì novèho»sob pojiötïnì Merkur Jaroslav Kr l, editel odboru ÌzenÌ produkt neûivotnìho pojiötïnì»sob Pojiöùovny. Aby dok zala co nejlèpe definovat pot eby podnik a vyjìt jim co nejvìc vst Ìc, spolupracovala»sob Pojiöùovna p i konstrukci novèho produktu s pojiöùovacìmi zprost edkovateli, kte Ì pot eby trhu dob e znajì. "Oproti existujìcìm pojiötïnìm se n m tak do»sob pojiötïnì Merkur poda- ilo zahrnout adu vylepöenì a novinek a pojiötïnì je navìc v hodnè i po cenovè str nce," dodal Kr l. Firmy zìskajì cenovè zv hodnïnì jiû p i sjedn nì»sob pojiötïnì Merkur v z kladnìm rozsahu, v p ÌpadÏ sjedn nì komplexnìho pojiötïnì pak mohou obdrûet slevu aû 20 %. ProduktovÈ infolisty srozumitelnou formou prezentujì nejd leûitïjöì informace o jednotliv ch produktech ûivotnìho pojiötïnì, zd razúujì jejich v hody a upozorúujì spot ebitele i na vhodnost n kupu pro urëitou ûivotnì situaci. CÌlem»AP a jejìch Ëlen je p ispït k pochopenì podstaty ûivotnìho pojiötïnì öirokou ve ejnostì a podat srozumitelnou a smysluplnou informaci pro z jemce o konkrètnì typy produkt. "Prost ednictvìm informaënìch list usilujeme o to, aby klient p ed n kupem ûivotnìho pojiötïnì zìskal takovè informace, pomocì nichû by jasnï identifikoval vhodnost produktu pro svoje pot eby. Chceme, aby pochopil jeho smysl a vïdïl, jakè v hody mu p inese. Z roveú tìmto Nové ČSOB pojištění Merkur ochrání strojírenské podniky Z kladem»sob pojiötïnì Merkur je pojiötïnì nemovitostì, movit ch vïcì a z sob pro p Ìpad ökod zp soben ch ûivelnì ud lostì. SouË stì pojiötïnì m ûe d le b t pojiötïnì pro p Ìpad odcizenì, pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v souvislosti s ËinnostÌ, pojiötïnì vozidel proti ûivelnìm ökod m, pojiötïnì stroj proti konstrukënìm chyb m, vad m materi lu a dalöìm technick m rizik m, pojiötïnì elektroniky, pojiötïnì p epravovanèho n kladu, pojiötïnì p epravovan ch penïz a takè pojiötïnì strojnìho nebo ûivelnìho p eruöenì provozu, z nïjû se podnik m p i pojistnè ud lostì hradì st lè n klady a uöl zisk. K z kladnìmu ûivelnìmu pojiötïnì p itom»sob Pojiöùovna poskytuje zdarma pojiötïnì pro p Ìpad n razu vozidla, kou e a nadzvukovè vlny, zdarma pojiötïnì oplocenì a osvïtlenì, kterè jsou p ÌsluöenstvÌm pojiötïnè nemovitosti, aû do limitu KË a k ûivelnìmu pojiötïnì movit ch vïcì a pojiötïnì odcizenì movit ch vïcì zdarma pojiötïnì penïz aû do limitu KË. K z kladnìmu pojiötïnì lze sjednat öirokou ök lu doplúkov ch pojiötïnì. Nap Ìklad v r mci pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu lze pojistit i odpovïdnost za ökodu zp sobenou vadn m v robkem, odpovïdnost za Ëistou finanënì ökodu nebo za ökodu na ûivotnìm prost edì, k pojiötïnì odcizenì lze sjednat doplúkovè pojiötïnì prostè informaënìm n strojem pro spot ebitele chceme eliminovat snahy nïkter ch zprost edkovatel, jeû prod vajì tyto produkty s jin m cìlem, neû ke kterèmu jsou urëeny," ekl Tom ö SÌkora, v konn editel»ap. Ke spoleënèmu vyuûìv nì obsahu infolist v praxi se p ihl sily vöechny ËlenskÈ pojiöùovny»ap, kterè text postupnï zapracujì do sv ch obchodnìch materi l a p ÌpadnÏ jej rozöì Ì o dalöì informace. SouËasnÏ budou podporovat jejich aktivnì vyuûìv nì zprost edkovateli p ed uzav enìm pojistnè smlouvy s klientem. ProduktovÈ infolisty k ûivotnìmu pojiötïnì najde spot ebitel na webov ch str nk ch»ap na kr deûe, k pojiötïnì stroj doplúkovè pojiötïnì n stroj, kterè se vymïúujì p i zmïnï pracovnìho konu. Vöechna pojiötïnì lze sjednat jednou pojistnou smlouvou, a to vëetnï pojiötïnì vozidel. Celkem 120 dïl od 80 Ëesk ch mistr p edstavuje ze svè sbìrky pojiöùovna Kooperativa v renomovanèm LeopoldovÏ muzeu ve VÌdni. Pod n zvem "Grund, Mucha,»apek, Ö" je zde aû do zaë tku nora vystavena Ë st rozs hlè kolekce druhè nejvïtöì pojiöùovny v»r. domovskè str nce v sekci "PojistnÈ produkty". WebovÈ str nky»ap proch zejì postupnï rekonstrukcì, ale jiû dnes se p edstavujì v novè grafickè i obsahovè podobï. "VÏ Ìme, ûe nov struktura a p ehlednïjöì uspo- d nì rubrik umoûnì n vötïvnìk m snazöì orientaci na str nk ch. KromÏ informacì o asociaci a jejìch Ëlenech nebo ekonomick ch ukazatel si zde ve ejnost m ûe jednoduöe vyhledat nap. nabìdku pojistn ch produkt jednotliv ch pojiöùoven. Do konce roku takè najdou spot ebitelè na naöich str nk ch uûiteënè informace z oblasti pojiötïnì," dodala ke zcela novè podobï webov ch str nek Marcela Kotyrov, manaûerka komunikace a vzdïl v nì»ap. "U stroj pojiötïn ch na novou cenu, kterè nejsou staröì pïti let, poskytneme pojistnè plnïnì aû do jejich novè ceny," sdïlil Jaroslav Kr l dalöì v hodu»sob pojiötïnì Merkur. Pojistnou hodnotou u pojiötïnì stroj m ûe b t ale i jejich obvykl cena. Sbírka českého umění Kooperativy ve vídeňském Leopoldově muzeu 16 V stava p edstavuje p edevöìm pr ez historiì ËeskÈho malì stvì. TÏûiötÏm je pak tvorba malì 19. a zaë tku 20. stoletì, coû je v souladu s celkov m zamï enìm sbìrek pojiöùovny, v nichû p evl d pr vï toto obdobì. "V stava v LeopoldovÏ muzeu je prvnì velkou a souhrnnou prezentacì sbìrky Kooperativy, p iëemû poëìt me, ûe p ÌötÌ rok bychom tento Ëi obdobn v bïr p edstavili v Praze," uvedl p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Kooperativy VladimÌr Mr z. Na v stavï v ra-kouskè metropoli majì n vötïvnìci moûnost vidït nap Ìklad vynikajìcì pl tna baroknìho malì e Jana KupeckÈho, kubistick obraz D ma ve slamïnèm klobouku od AntonÌna Proch zky, Prostitutku Josefa»apka nebo mnoh öpiëkov dìla Ma kovy krajin skè ökoly. Kooperativa je, dìky partnerstvì mate skè spoleënosti (nejvïtöì rakouskè pojiöùovny Wiener St dtische Versicherung AG Vienna Insurance Group) a Leopoldova muzea, v bec prvnìm soukrom m subjektem, kter m moûnost prezentovat svou kolekci v prostor ch tohoto prestiûnìho muzea. Podpora umïnì pat Ì tradiënï mezi Ëinnosti v znamn ch finanënìch institucì a v tomto smïru Kooperativa nenì v jimkou. "D vod, proë jsme zaëali budovat sbìrku, m ûeme najìt hned nïkolik. PoË tkem 90. let nastaly masivnì restituce, a to i v oblasti umïnì. Podstatnou Ë st umïleck ch dïl hodlali novì vlastnìci prodat a dalo se p edpokl dat, ûe tyto investice se v budoucnu v raznï zhodnotì. S tìm souvisì i druh d vod - chtïli jsme, aby naöe kulturnì dïdictvì z stalo v»eskè republice a nebylo skupov no pouze z jemci z ciziny. DalöÌm d vodem je samoz ejmï takè image naöì firmy. Kooperativa velmi rychle vyrostla v siln podnik s velk m poëtem budov a kancel Ì, kterè jsme chtïli vybavit umïnìm p imï en m v znamu firmy. Samoz ejmï vyuûìv me naöe umïleck dìla i marketingovï - nap Ìklad vydali jsme o nich nïkolik knih, motivy obraz se pravidelnï objevujì na pozv nk ch, kalend Ìch a podobnï," vysvïtlil V. Mr z.

17 prosinec 2007 TRH INFORMACÍ CzechInvest a AFI ocenily nejvýznamnější investice v ČR Hyundai, IBM nebo Visteon - Autopal, to jsou jména společností, které svými investicemi v uplynulém roce nejvíce přispěly k rozvoji české ekonomiky a staly se vítězi soutěže Investor roku O jejich prvenství rozhodla mezirezortní expertní komise. Subdodavatelem roku se stala česká společnost RAY SERVICE. Zvláštní ocenění za mimořádný přínos pro rozvoj zahraničních investic si ze slavnostního vyhlášení odnesli Jaroslav Doležal, jednatel české odnože společnosti Honeywell a Zdeněk Kaiser, výkonný ředitel Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic. Soutěž Investor roku se koná pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhlašovateli jsou Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI. "Investo i do»eskè republiky nep in öejì pouze finance a nov pracovnì mìsta, ale takè novè technologie a zkuöenosti z mezin rodnìch trh, kterè nabìzejì»eskè republice nejvïtöì p Ìnosy," dodala Alexandra Rudyöarov, povï en gener lnì editelka agentury CzechInvest. "D leûitè je, ûe se na tïchto projektech mohou podìlet i tuzemskè spoleënosti - aù uû v podobï dod vek komponent, nebo sluûeb. I to zaruëuje, ûe se v hody kaûdè investice postupnï p enesou do celè ËeskÈ ekonomiky." "»esk republika je v poslednìch letech st le atraktivnïjöìm mìstem p edevöìm pro technologicky n roënè projekty, kterè vyûadujì öpiëkovè Ve dnech listopadu 2007 probïhl v hotelu Olympik Artemis jiû Ëtvrt roënìk mezin rodnì konference a v stavy IP Telephony Workshop 2007 (IPTW). Konference p inesla novè moûnosti komunikace uûivatel pevn ch i mobilnìch telefon, faxu, u, GSM, voice messagingu i videokonference. St le sloûitïjöì komunikaënì prost edì zp sobuje pokles produktivity zamïstnanc a zv öenì n klad. DneönÌ pot eby mnoha spoleënostì jsou proto v integraci pevn ch, bezdr - tov ch i mobilnìch za ÌzenÌ v jednom zabezpe- ËenÈm eöenì pro celou organizaci. P itom je v za ÌzenÌch zajiötïna hlasov, datov i multimedi lnì komunikace. ModernÌ moûnosti spolupr ce zamïstnanc uvnit i vnï firmy, a souëasnï i spolupr ce se t etìmi stranami, nabìzì komunikaënì platforma Unified Communications (sjednocen komunikace). DÌky jedineënè architektu e IMS (IP Multimedia Subsystem) lze vytv et novè sluûby, nebo obohatit st vajìcì komunikaënì moûnosti p id nìm dalöì dimenze jako je video, obraz Ëi hudba. a spolehlivè odbornìky," ekl Martin Slab, p edseda SdruûenÌ pro zahraniënì investice AFI. Dom cì i zahraniënì spoleënosti si rozdïlily ceny v kategoriìch: NejvÏtöÌ ekonomick p Ìnos - zpracovatelsk pr mysl, NejvÏtöÌ ekonomick p Ìnos - strategickè sluûby, Investice s nejvïtöìm inovaënìm potenci lem a Subdodavatel roku. OcenÏnÌ zìskaly i dvï osobnosti, kterè mimo dnï p ispïly k rozvoji zahraniënìch investic v»r. Do soutïûe byly za azeny vöechny spoleënosti, kterè se v roce 2006 rozhodly investovat v»eskè republice. daje pro hodnocenì jejich projekt vych zely z investiënìch z mïr, se kter mi se obr tily na agenturu CzechInvest. Na snímku Marjan Trokar, ředitel pro Pobaltí, střední & východní Evropu, Dialogic d. o. o., S velkou medi lnì podporou byly 16. listopadu 2007 v Praze u p Ìleûitosti mezin rodnì konference NovÈ v zvy pro ekonomii v globalizujìcìm se svïtï vyhl öeny v sledky prvnìho roënìku soutïûe pro mladè talentovanè ekonomy o "Cenu prof. F. VencovskÈho", kterou po d Vysok ökola finanënì a spr vnì. O prvnì mìsto za p vodnì teoretickè ekonomickè stati se podïlili: PhDr. Adam Geröl, Ph.D., s pracì "T i nep ÌmÈ efekty p Ìm ch zahraniënìch investic: evidence z»eskè republiky" a Ing. Filip Novotn se statì na tèma "P izp sobovacì role mïnovèho kurzu v prost edì nedokonalè konkurence: na p Ìkladu»eskÈ republiky". VÌtÏzovÈ se rozdïlili o hlavnì cenu KË, kterou do soutïûe vloûil po adatel celè akce Vysok ökola finanënì a spr vnì. Na t etìm V kategorii Subdodavatel roku soutïûily vöechny podniky, kterè se z Ëastnily zatìm poslednìho kola Programu rozvoje dodavatel po danèho agenturou CzechInvest. Mezi desìtkami kandid t na ocenïnì vybìrala ty nejv znamnïjöì nez visl expertnì komise sloûen ze z stupc ministerstva pr myslu a obchodu, ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì a agentury CzechInvest. Cena prof. F. Vencovského zná své vítěze Konference IP Telephony Workshop - komunikace prostřednictvím hlasu, videa i dat Veletrh Střechy Praha a doprovodná výstava Úspory energií Jiû 10. jubilejnì roënìk mezin rodnìho veletrhu St echy Praha a specializovan v stava spory energiì a obnovitelnè zdroje probïhnou ve dnech ledna 2008 na praûskèm V staviöti v HoleöovicÌch. TÏöit se m ûete na bohatou nabìdku doprovodn ch aktivit ve formï p edn öek, semin, diskuznìch fûr, soutïûì nebo praktick ch uk zek emesla a zruënosti na speci lnìm pûdiu ve St ednì hale i na st ncìch jednotliv ch vystavovatel. N vötïvnìci mohou kaûd den vyhr t st echu zdarma a dalöì atraktivnì ceny. Otev eno bude ve Ëtvrtek a v p tek od 9 do 18 h, v sobotu od 9 do 17 h. Veletrhu se tradiënï ËastnÌ vöichni v znamnì v robci, dovozci, obchodnì a realizaënì firmy p sobìcì v oboru st ech. N vötïvnìci budou moci srovn vat nabìdky jak velk ch renomovan ch firem, tak i tïch menöìch, kterè nez stanou pozadu. Celkem uvidì na 200 firem, z nichû vïtöina z nich chyst na veletrh novinky. Nap Ìklad spoleënost ROVA- CZECH p edstavì novinku mezi lehk mi st eönìmi krytinami, kterou nabìzì pod heslem "Vyber - Odvez - Postav". Tato st eönì krytina byla letos v BratislavÏ ocenïn Zlatou plaketou. Firma WETO AG bude prezentovat nov softwarov program pro konstrukci st eönìch krov, kter je vhodn k vyuûitì jak pro novostavby, p estavby a p Ìstavby, tak i k rozöi- ov nì a renovaci budov. Doprovodn program Chystan doprovodn program bude nejbohatöì a nejrozs hlejöì za celou svou historii. P edn öet budou öpiëkovì odbornìci, jmenovitï nap. Ing. Ji Ì ä la, CSc., Doc. Ing. AntonÌn Fajkoö, CSc., Ing. Karel Chaloupka, Ing. arch. Josef Smola, Ji Ì VrÚata a dalöì. V sobotu 26. ledna bude hovo it pan Ji Ì VrÚata, z kl dajìcì Ëlen Cechu pokr vaë, tesa a klempì. Tato p edn öka pro öirokou ve ejnost bude na tèma "Desatero pro rekonstrukci st ech", neboli praktickè rady, jak postupovat, kdyû pot ebujete zrekonstruovat st echu. DalöÌm zajìmav m sobotnìm tèmatem, o nïmû budou hovo it z stupci spoleënosti EkoWATT, jsou spory energiì v rodinn ch domech a takè oh ev vody a p it pïnì sol rnìmi kolektory. JeötÏ p ipomeúme, jak hlavnì tèmata budou letoönì rok veletrhu vèvodit: PlochÈ st echy s d razem na st echy provoznì - Jednopl öùovè a dvoupl öùovè plochè st echy - Terasy*Balkony*Lodûie - St eönì zahrady ZateplovacÌ systèmy - Spr vnè zp soby pouûitì pro öikmè i plochè st echy a svislè pl ötï budov - HodnocenÌ energetickè n roënosti budov D evo jako stavebnì materi l - Semin ve spolupr ci s Odbornou skupinou d evïn ch staveb p i»kait Konference Izolace novinka veletrhu PoprvÈ v r mci veletrhu v jeho prostor ch probïhne 9. roënìk odbornè konference Izolace 2008 na tèma "Izolace v praxi od projektu k realizaci", jejìmû po adatelem je expertnì a projektov kancel A.W.A.L. zab vajìcì se stavebnìmi izolacemi a stavebnì fyzikou. Pragobuilding - soubïûnï probìhajìcì akce V termìnu veletrhu St echy Praha probïhne v montovanè hale p ed Pr myslov m pal cem jeötï dalöì v stavnì akce s n zvem Pragobuilding. Jedn se o soubor specializovan ch v stav (po d Incheba Praha). N vötïvnìci tak mohou shlèdnout celkovï na 400 vystavujìcìch firem. S Fenestrou za sluncem KromÏ mnoûstvì novinek, poradensk ch center a bohatè nabìdky p edn öek a semin bude na veletrhu moûnè vyhr t adu hodnotn ch cen. Pr vï Unified Communications a IMS se staly hlavnìmi tèmaty letoönìho roënìku IP Telephony Workshop. SvÈ novinky v oblasti Unified Communications p edstavili hlavnì partne i konference, spoleënosti Cisco Systems a Dialogic, partner konference spoleënost Avaya a spoleënost DAMOVO. TÈmatu IP Multimedia Subsystem se ve sv ch p edn ök ch vïnovaly spoleënosti ERICSSON a DAMOVO. V opravdu pestrèm programu d le vystoupili ËeötÌ i zahraniënì odbornìci ze spoleënostì Panasonic, Ericsson, Retia, Axec, Ipex, SOFT- TRONIK, Fincom One, atlantis telecom, Daktela a dalöìch. Mezi nejzajìmavïjöì projekty, se kter mi p edstavitelè jednotliv ch spoleënostì sezn mili p ÌtomnÈ, pat Ì zajistè systèm ENUM. UmoûÚuje bezplatnè vol nì po internetu. Zkuöenosti s technologiì ENUM a jejì budoucnost nastìnil Pavel T ma, manaûer projektu ENUM ve sdruûenì CZ.NIC, kterè je povï eno zavedenìm a spr vou systèmu ENUM. S p Ìchodem IP telefonie a komunikaënìch Po adatel veletrhu - spoleënost St echy Praha, s. r. o., se navìc stala partnerem soutïûe ËeskÈ firmy FENESTRA st eönì okna, s. r. o. V tèto soutïûi s n zvem "S FENESTROU za sluncem", kter zaëala 8. b ezna 2007 a potrv aû do 31. prosince 2007, m ûete vyhr t b jeënè z jezdy k mo i a dalöì ceny, kterè budou v herc m slavnostnï p ed ny pr vï na 10. jubilejnìm roënìku veletrhu STÿECHY PRAHA PodrobnÏjöÌ informace naleznete na mìstï se svou pracì "Interakce mïnovè a fisk lnì politiky v malè otev enè ekonomice v systèmu s autonomnì mïnovou politikou a fisk lnìm pravidlem" umìstil Ing. David Pruövic, kter obdrûel jako vïcnou cenu notebook.»tvrtè mìsto pat ilo Romanu Horv thovi, M.A., Ph.D., za pr ci "»asovï promïnliv politicky neutr lnì sazba v re lnèm Ëase: Predikuje budoucì inflaci?" Roman Horv th si jako v raz ocenïnì odnesl elektronickou databanku. A pïtici laure t uzavìral s pracì "KreditnÌ riziko a stresovè testov nì ËeskÈho bankovnìho sektoru" Mgr., Ing. Petr JakubÌk, Ph.D., toho jako cena za p tè mìsto potïöil digit lnì fotoapar t. PrvnÌ roënìk mezin rodnì vïdïckè konference se stal p ÌleûitostÌ jak zìskat nejen aktu lnì informace o dïnì v danèm oboru, ale i moûnostì rozöì it teoretick fundament znalostì problematiky o dalöì cennè poznatky. kan l na nì zaloûen ch se do rukou uûivatel se zdravotnìm handicapem dost v prost edek, jenû jim usnadúuje ûivot a dovoluje komunikovat s okolnìm svïtem snadno, rychle a s vynaloûenìm minim lnìch n klad. K Ëemu vöemu lze IP telefonii v tèto oblasti pouûìt, p iblìûil Michal Rada z organizace Iniciativa informatiky pro obëana. "Obrovsk z jem n vötïvnìk i vystavovatel letoönìho roënìku IPTW svïdëì o tom, ûe IP technologie se opravdu st v nedìlnou souë stì dneönìho svïta komunikacì," ekl Michal FranÏk, editel spoleënosti Exponet, kter konferenci uspo dala. Informace vëetnï prezentacì z IP Telephony Workshopu naleznete na internetov ch str nk ch Jolana Jakoubkov Exponet, s. r. o. TÏöÌme se na setk nì s V mi v lednu 2008 na jubilejnìm veletrhu STÿECHY PRAHA 2008, kde se dozvìte mnoho nov ch a cenn ch informacì. VÌce podrobnostì na Po adatel: St echy Praha, s. r. o. 17

18 EXPORT prosinec 2007 Jubilejní 10. ročník Exportní ceny DHL zná své vítěze Soutěž pro malé a střední exportéry, Exportní cena DHL, letos oslavila desátý rok své existence. Společnost DHL Express CZ ve spolupráci s vládní agenturou CzechTrade společně udělují toto prestižní ocenění malým a středně velkým exportním firmám v České republice s cílem poukázat na jejich význam pro českou ekonomiku. Do letošního ročníku Exportní ceny DHL se přihlásil rekordní počet 236 soutěžících firem, což je o 52 více než v loňském roce. Firmy se utkaly ve čtyřech soutěžních kategoriích - středně velká společnost, malá společnost, exportér teritoria a exportér regionu. Samostatnou kategorií je pak ocenění nejúspěšnějších klientů agentury CzechTrade. Obrat soutěžních firem dosáhl v roce 2006 téměř 51 miliardy Kč. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 15. listopadu v Praze. ExportnÌ cena DHL letos jako novinku nabìdla ËastnÌk m soutïûe bezplatn specializovan semin CzechTrade zamï en na praktickè vyuûitì logistiky pro zv öenì exportu. V r mci semin e se firmy sezn mily nap Ìklad s v hodami a p Ìnosy vyuûitì Free zûn nebo se speci lnìmi druhy kontejner pro bezpeënou a efektivnì dopravu v mezin rodnìm obchodï. "OrganizacÌ semin e jsme chtïli podïkovat soutïûìcìm firm m za jejich z jem o soutïû a z roveú je sezn mit s nov mi trendy v oboru, ve kterèm podnikajì," doplnila Zuzana Synkov, editelka Odboru exportnìch sluûeb CzechTrade. V loúskèm roce zìskala ExportnÌ cena DHL svoji souëasnou podobu. Otev ela se tak öiröìmu okruhu Ëesk ch podnikatel ve vöech regionech»eskè republiky. "CÌlem tohoto kroku bylo dos hnout zv öenì motivace exportèr ve vybran ch regionech»eskè republiky. LetoönÌ rekordnì Ëast soutïûìcìch n m uk zala, ûe jsme se vydali spr vn m smïrem," dodal Ji Ì Stojar, gener lnì editel DHL Express CZ. HodnotÌcÌ kritèrium exportèr tvo Ì index, kter se vypoëìt jako n sobek meziroënìho r stu exportu a podìlu exportu na obratu. Na z kladï zìskan ch v sledk je urëeno po adì a spoleënosti jsou rozdïleny do kategoriì. V voz firem je posuzov n za obdobì od roku 2005 do roku V sledky soutïûe: VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "St ednï velk spoleënost " (pro spoleënosti s roënìm obratem do 1,5 miliardy KË a do 250 zamïstnanc ) se stala spoleënost MONTSERVIS PRAHA, a. s., kter se zab v v stavbou zejmèna energetick ch staveb, rozvod tepla a vody, v stavbou klimatizacì a elektrorozvod silno i slaboproudu. D leûitou Ë st jejì pr ce tvo Ì technick spr va a provoz budov, kotelen a v mïnìkov ch stanic. Firma je od roku 2002 jednìm z v znamn ch dodavatel staveb pro NATO. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "Mal spoleënost" (pro spoleënosti s roënìm obratem do 300 milion KË a do 50 zamïstnanc ) se stala spoleënost Bauer-Agromilk, a. s. Firma vznikla v roce Dod v tuzemsk m zemïdïlsk m podnik m sluûby na seku technologiì ûivoëiönè v roby, tj. technologie chovu skotu vëetnï dojenì na svïtovè rovni spoleënï s izraelskou firmou Afikim, technologie chovu prasat a dr beûe. SpoleËnost pronikla na evropskè a svïtovè trhy a obsadila v voznì teritoria na Slovensku a v Rumunsku. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "ExportÈr teritoria - USA" se stala spoleënost Mikroelektronika, spol. s r. o., z VysokÈho M ta. Mikroelektronika pat Ì mezi p ednì spoleënosti v oblasti automatizovan ch odbavovacìch systèm ve ve ejnè p epravï osob. Je to 100% Ëesk spoleënost. K jejìm hlavnìm produkt m pat Ì software pro ÌzenÌ odbavovacìch systèm, termin ly pro odbavenì pomocì bezkontaktnìch karet, palubnì poëìtaëe, automaty na v dej jìzdenek, informaënì termin ly nebo oznaëovaëe jìzdenek. Za ÌzenÌ tèto firmy dennï odbavì 20 milion cestujìcìch ve 26 zemìch po celèm svïtï, p edevöìm v EvropÏ a JiûnÌ Americe. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii " steck kraj" se stala spoleënost ADLER Czech, s. r. o., z stì nad Labem. SpoleËnost ADLER Czech, s. r. o., byla zaloûena roku Je financov na ryze Ëesk m kapit - lem. Zab v se ÌzenÌm v roby, importem, skladov nìm a obchodov nìm s reklamnìm textilem znaëky ADLER. V»eskÈ republice a na Slovensku je dodavatelem Ë. 1 v oboru reklamnìho textilu. Je certifikov na na systèm ÌzenÌ jakosti ISO 9001:2000. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "Nej- spïönïjöì klient CzechTrade" se stala spoleënost INCO engineering, s. r. o., z Prahy. INCO je v robce a dodavatel tïûnìch stroj a za ÌzenÌ pro vertik lnì dopravu v hlubinn ch dolech. SpoleËnost je jednìm ze t Ì evropsk ch v robc, kter tato za ÌzenÌ dod v na klìë tj. od projektu aû po koneënou mont û a zprovoznïnì. Pat Ì takè k zakl dajìcìm Ëlen m sdruûenì "»esk dob vacì technika" - CDT. Celkov obrat 236 soutïûìcìch firem v roce 2006 dos hl tèmï 51 miliardy KË a celkov export 26 miliard KË. Kaûd z ËastnÌk pr mïrnï zrealizoval v voz za 110 milion KË s pr mïrn m obratem 215 miliûonu KË. Export se na obratu firem podìlì tèmï 51 %. MeziroËnÌ n r st exportu dos hl za vöechny soutïûìcì 24 %. StejnÏ jako nad p edchozìmi roënìky, i nad tìm letoönìm p evzala z ötitu vl dnì agentura Czech- Trade. P edsedou nez vislè poroty pro letoönì roënìk soutïûe byla editelka Odboru exportnìch sluûeb CzechTrade Zuzana Synkov, do jejìû kompetence spad i sìù zahraniënìch kancel Ì agentury. K v sledk m ekla: "TÏöÌ n s, ûe se do soutïûe hl sì st le vìce firem. I to je moûno povaûovat za doklad trendu rostoucìho z jmu Ëesk ch podnikatel o pronik nì na zahraniënì trhy. Za devït mïsìc letoönìho roku vyuûilo sluûeb zahraniënìch kancel Ì CzechTrade mnohem vìce firem, neû za cel loúsk rok dohromady." "»eötì exportè i musejì o svè postavenì na trzìch EvropskÈ unie i mimo nì tvrdï bojovat se zahraniënì konkurencì.»astokr t nar ûejì na byrokratickè p ek ûky, kterè jim do cesty stavì ady v danè zemi, coû mimo jinè dlouhodobï potvrzuje i n ö ExportnÌ v zkum. Smyslem ExportnÌ ceny DHL je vyj d it uzn nì vöem tïmto spoleënostem, kterè öì Ì dobrè jmèno»eskè republiky v zahraniëì. Ve ejnost by si mïla b t vïdoma, jak d leûitou roli hrajì malè a st ednì firmy v ekonomickèm rozvoji naöì spoleënosti, a ûe se v znamnï podìlejì na r stu exportu z»eskè republiky v poslednìch letech," ekl Ji Ì Stojar, gener lnì editel DHL Express CZ. Myslíte si, že objem exportu vaší firmy v příštích třech měsících, ve srovnání s posledními třemi měsíci, vzroste, zůstane stejný nebo poklesne? Myslíte si, že objem exportu vaší firmy v příštích 12 měsících, ve srovnání s posledními 12 měsíci, vzroste, zůstane stejný, nebo poklesne? z stane stejn 59 % poklesne 12 % poklesne 3 % nevì 10 % nevì 1 % z stane stejn 35 % DalöÌ popt vky na vzroste 28 % Exportní tréninková centra CzechTrade v zahraničí ExportÈ i se koneënï doëkali dalöìho pomocnèho n stroje, kter jim usnadnì a p edevöìm zlevnì jejich vstup na novè zahraniënì trhy. BalÌËek sluûeb "ExportnÌ trèninkovè centrum CzechTrade" zahrnuje nezbytn servis pro firmy, p Ìstup k d leûit m informaënìm zdroj m, ale p edevöìm pomoc a podporu exportèr m ze strany editel zahraniënìch kancel Ì a jejich t m, kte Ì znajì dokonale mìstnì trh a jeho specifika. VyuûitÌ tèto novè sluûby se nejëastïji vztahuje na dobu, neû si firma otev- e vlastnì zastoupenì nebo vybere mìstnìho obchodnì partnera/partnery. ExportnÌ trèninkov centra (ETC) CzechTrade jsou k dispozici v n sledujìcìch st tech: Belgie»Ìna / Chengdu»Ìna / äanghaj D nsko Francie It lie Kanada NÏmecko NizozemÌ PobaltÌ (Riga i Vilnius) Polsko Rakousko Rusko / Moskva Rusko / Petrohrad Turecko USA Velk Brit nie Sluûba bude poskytov na na dobu maxim lnï jednoho roku. Cena bude stanovena dle platnèho cenìku CzechTrade s ohledem na jednotliv teritoria. bliûöì informace na Grafy publikovanè na str. 18 a 19 jsou p evzaty z 16. ExportnÌho v zkumu DHL (2007) vzroste 52 % Změnily se, podle vás v posledním roce podmínky pro export z ČR rozhodnï ano spìöe ano spìöe ne rozhodnï ne nevì servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ »Ìna akmal1947@hotmail.com Firma APC TECHNOLOGY m z jem o spolupr ci s v robci parnìch turbìn. POCZ Kanada meditaix@meditax.com Firma MEDITAIX popt v farmaceutickè v robky (generika), zdravotnickè pot eby apod. SpoleËnost byla zaloûena 1987, je to distributor farmaceutick ch a zdravotnick ch v robk (Johnson Johnson, Lander, Sunstar Butler, Phrama Science ad.). POCZ Kanada biorganic@videotron.ca Firma popt v bioorganickè v robky ñ zemïdïlskopotravin skè v robky (med, ovocnè koncentr ty, zmrazen zelenina, celozrnnè produkty apod.) POCZ Indie jainrr15@rediffmail.com Firma m z jem o pom cky na malov nì a n tïry interièr (v leëky, ötïtky a dalöì pot eby). 18

19 prosinec 2007 EXPORT Mýtné a zdražení elektřiny prý ovlivní český export Již pošestnácté proběhl Exportní výzkum DHL, který dlouhodobě mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozců na aktuální události v České republice i zahraničí. Průzkum zajistila společnost GFK, která se během letošního října telefonicky dotazovala ředitelů a členů top managementu, kteří jsou zodpovědní za export ve 250 významných českých firmách. Podle českých exportérů budou mít zásadní vliv na zdražení exportu plány rozšířit mýtné na silnice I. a II. třídy, a také rozhodnutí společnosti ČEZ v roce 2008 výrazně zdražit energii. ZavedenÌ m tnèho pro n kladnì automobily od 3,5 tuny do 12 tun a rozöì enì m tnèho na silnice I. a II. t Ìdy zp sobì podle t Ì Ëtvrtin respondent (76 %) zdraûenì dopravy. DvÏ t etiny respondent (64 %) si myslì, ûe dojde ke zv öenì cen v robk v souvislosti se zdraûenìm dopravy. DvÏ pïtiny respondent (39 %) jsou toho n zoru, ûe se zv öì p Ìjem do st tnìho rozpoëtu. PÏtina respondent (21 %) si myslì, ûe toto opat enì p inese penìze na opravu silnic. SnÌûenÌ tranzitnì dopravy na zemì»r oëek v desetina (10 %) respondent, podobnï jako spravedlivè dïlenì n klad podle ujet ch kilometr (9 %). VÌce neû Ëtvrtina spoleënostì (28 %) zìskala certifik t enviroment lnìho managementu podle norem»sn EN ISO Desetina spoleënostì (9 %) zatìm ne, ale pl nuje ho dos hnout v p ÌötÌch t ech letech. MÌrn vïtöina respondent (52 %) se vyj d ila, ûe ho nezìskala. 12 % respondent nevì. "SouhlasÌme s n zorem vïtöiny Ëesk ch exportèr, kte Ì vidì negativnì d sledky rozöi ov nì m tnèho na silnice I. a II. t Ìdy. Tento krok se zcela jistï promìtne do ceny v robk a jen m lokterèho dopravce p esvïdëì, aby kv li tomuto dalöìmu n kladu nevyuûil ËeskÈ silnice. OmezenÌ tranzitnì dopravy je tedy cìlem velmi vzd len m," sdïlil LudÏk Drnec, obchodnì editel DHL Express v»eskè republice, a dodal: "PozitivnÌ zpr vou je naopak rostoucì z jem o ekologickou p epravu Ëesk ch v vozc. V tomto smïru jde DHL p Ìkladem. Jako prvnì logistick p epravce v»eskè republice jsme zaëali pouûìvat vozidla na alternativnì pohon." Dle velkè vïtöiny respondent (88 %; rozhodnï+spìöe) bude mìt rozhodnutì»ez v roce 2008 v raznï zdraûit energii aû o 15 % vliv na Ëesk export. Pouze desetina respondent (9 %; rozhodnï + spìöe) se domnìv, ûe tento krok vliv mìt nebude. Polovina respondent (48 %) se domnìv, ûe na jejich exportnì moûnosti vl dou schv len reforma ve ejn ch financì bude mìt neutr lnì vliv (ani pozitivnì ani negativnì), 15 % respondent se domnìv, ûe bude mìt negativnì vliv (zcela + spìöe). Pouze desetina respondent (10 %; zcela + spìöe) se domnìv, ûe bude mìt na jejich exportnì moûnosti pozitivnì vliv.»tvrtina respondent (26 %) nevì. VÏtöina respondent (60 %) se domnìv, ûe vyuûìv nì p epravy öetrnè k ûivotnìmu prost edì nep inese konkurenënì v hodu jejich firmï.»tvrtina respondent (26 %) se domnìv, ûe p inese konkurenënì v hodu jejich firmï a 14 % respondent nevì. VÏtöina respondent (60 %; rozhodnï + spìöe) se domnìv, ûe v n sledujìcìch t ech letech neovlivnì ekologick tèmata jejich v bïr poskytovatele logistick ch sluûeb. Necel t etina (30 %; rozhodnï + spìöe) se domnìv, ûe ovlivnì, a 10 % respondent nevì. Na ot zku, jak velkou Ë st z jimi p epravovanèho zboûì by byli exportè i p ipraveni p epravovat zp sobem öetrn m k ûivotnìmu prost edì, pokud by zde byl urëit p Ìplatek (nap. ve v öi 2 %), odpovïdïla vìce neû Ëtvrtina (27 %) exportèr, ûe v rozmezì 0-10 %. Pro rozpïtì % se kladnï vyj d- ilo 12 % exportèr ; pro rozpïtì % jiû 7 % exportèr ; pro vìce neû 30 % se kladnï vyj d- ilo 15 % exportèr. DvÏ pïtiny respondent (39 %) se nevyj d ily. Z moûnostì podpory CzechTrade vyuûìvajì respondenti nejvìce konzultace a poradenstvì (25 %; jaro %). SpoleËnÈ v stavy v zahraniëì vyuûìv 18 % (jaro %) respondent ; popt vky a p Ìleûitosti ze zahraniëì 14 % respondent (jaro %). ExportnÌ sebevïdomì podnik V dlouhodobïjöìm horizontu 12 mïsìc ve srovn - nì s minul mi 12 mïsìci oëek v n r st objemu exportu vïtöina (52 %) exportnìch firem. T etina (35 %) se domnìv, ûe objem exportu jejich firmy z stane stejn a pouze 3 % exportnìch podnik se domnìv, ûe poklesne. Zbytek nevì. Ve srovn nìm s jarem 2007 jsou zde jen minim lnì rozdìly. V kr tkodobïjöìm horizontu n sledujìcìch 3 mïsìc ve srovn nì s poslednìmi 3 mïsìci mènï neû t etina (28 %) exportnìch podnik uvedla, ûe objem exportu jejich firmy vzroste. Coû je o nïco mènï neû na ja e 2007 (33 %). VÌce neû polovina (59 % respondent ) uvedlo, ûe tento objem z stane stejn a desetina (12 % respondent ) uvedla, ûe objem jejich exportu klesne. Zbytek nevì. ExportnÌ sebevïdomì podnik je tedy st le na vysokè rovni a v raznï v kladnèm p smu, a to p edevöìm v dlouhodobèm horizontu. Index dlouhodobèho exportnìho sebevïdomì (rozdìl procenta kladn ch a z porn ch odpovïdì) pro obdobì p ÌötÌch 12 mïsìc je + 49 (jaro ). Index kr tkodobèho exportnìho sebevïdomì pro obdobì p ÌötÌch 3 mïsìc ËinÌ + 16 (coû je o nïco mènï neû na ja e 2007, kdy byl +23). V voj zamïstnanosti ve firm ch, kterè exportujì Odhady zamïstnanosti v exportnìch firm ch se st le zlepöujì. Ve vïtöinï exportnìch podnik by mïl poëet zamïstnanc stagnovat (61 %). N r st poëtu zamïstnanc oëek v Ëtvrtina exportnìch podnik (24 %). Na ja e 2007 to bylo 19 %. Pokles oëek v desetina podnik (10 %). Jiû sedmou vlnu po sobï je index zamïstnanosti (rozdìl procenta kladn ch a z porn ch odpovïdì) v kladnèm p smu. Jeho hodnota se zv öila na +14 (na ja e ). OËek v nì exportèr se dlouhodobï zlepöuje od jara KlÌËovÈ trhy ZemÏ EU jsou stabilnï klìëov mi trhy. V p edchozìch 12 mïsìcìch exportovaly vìce neû Ëty i pïtiny firem (86 %) do NÏmecka, do zemì EU (bez NÏmecka a Slovenska) to bylo 85 % firem; t i Ëtvrtiny firem (76 %) na Slovensko. Tyto t i regiony s velk m n skokem vl dnou ËeskÈmu exportu. N sleduje Rusko, kterè uvedla vìce neû t etina respondent (39 %), v chodoevropskè zemï bez Ëlensk ch zemì EU (36 %) a zemï b valèho SovÏtskÈho svazu bez Ëlensk ch zemì EU a Ruska (33 %). OËek v nì exportnìch firem co se t Ëe n r stu export v p ÌötÌch 12 mïsìcìch jsou u vöech region st le spìöe pozitivnì. ExportÈ i oëek vajì zìsk nì nov ch odbytiöù v p Ìö- Do kterých oblastí exportovala vaše firma v průběhu předcházejících 12 měsíců? zemï EU bez NÏmecka a Slovenska NÏmecko Slovensko v chodoevropskè zemï bez Ëlensk ch zemì EU Rusko zemï b v. SSSR bez Ëlensk ch zemì EU a Ruska BlÌzk a St ednì v chod SevernÌ Amerika Jihov chodnì Asie»Ìna Latinsk Amerika Afrika Indie Japonsko Austr lie a Oce nie ostatnì z padoevropskè zemï (ne EU) % Očekáváte, že v příštích 12 měsících získáte nová odbytiště? Které země to budou? zemï EU bez NÏmecka a Slovenska ostatnì z padoevropskè zemï BlÌzsk a St ednì V chod zemï b v. SSSR bez zemì EU a Ruska Rusko Jihov chodnì Asie Latinsk Amerika Indie v chodoevrop. zemï bez Ëlensk ch zemì EU SevernÌ Amerika»Ìna Austr lie a Oce nie Japonsko NÏmecko Slovensko Afrika neoëek v me dalöì odbytiötï nevì tìch 12 mïsìcìch s v razn m n skokem p ed ostatnìmi zemïmi a regiony p edevöìm na unijnìm trhu (bez NÏmecka a Slovenska). Uvedla to necel pïtina (17 % respondent ). To je podobnè jako na ja e Na 38 % firem ztratilo v poslednìch t ech letech nïjak zahraniënì odbytiötï nebo trhy, 61 % si udrûelo vöechny trhy. A 1 % respondent odmìtlo odpovïdït. NejËastÏji ztratily trhy v EU bez SRN a Slovenska (48 % tïchto p Ìpad ), d le v NÏmecku (21 %). D vodem ztr ty trhu u tïchto firem, byla p edevöìm cenov konkurence (26 %; na ja e %). NejvÏtöÌ exportnì p Ìleûitost do budoucna p edstavuje podle necelè t etiny exportnìch firem (30 %; na ja e %) NÏmecko, n sleduje Rusko (21 %) a zemï EU bez NÏmecka a Slovenska (14 %, jaro %). OpÏt s p edstihem p ed ostatnìmi regiony a zemïmi. Za perspektivnì oblast ËeskÈho exportu obecnï z produktovèho Ëi oborovèho hlediska povaûuje 32 % exportnìch firem stroje, strojìrenstvì, strojìrensk za ÌzenÌ. Na 27 % exportnìch firem automobilov pr mysl. Tato odvïtvì vedou s velk m n skokem. Ekonomick situace firem se lepöì Ekonomick situace exportujìcìch firem se podle respondent d le udrûuje na dobrè rovni. Pouze desetina (11 %) exportnìch firem oznaëila svoji situaci za horöì neû p ed 12 mïsìci (na ja e 2007 ji takto oznaëilo 8 % exportnìch podnik ). VÌce neû polovina (51 %) ji oznaëilo za lepöì (jaro %). T etina (36 %) respondent ji povaûuje za stejnou. Vlivy p sobìcì na v voz Nep Ìzniv m vlivem, kter dle respondent bude nep ÌznivÏ p sobit na obchody do zahraniëì v p ÌötÌch 12 mïsìcìch, je podle t etiny respondent (34 %; na ja e 2007 pouze 19 %) kurzov a mïnov nestabilita. VÌce neû desetina respondent (13 %) uvedla zdraûenì vstup pro produkci a zhruba stejn poëet respondent (10 %) uvedl jako nep Ìzniv vliv rostoucì konkurenci na cìlov ch trzìch. Kurzov a mïnov nestabilita je pro t etinu (31 %; na ja e %) s velk m n skokem hlavnì vliv p sobìcì na pokles exportu. R stu exportu z»r dle v vozc nejvìce pom h konkurenceschopnost z hlediska kvality (dle 22 % respondent ; na ja e % respondent ); d le cenov konkurenceschopnost (10 % respondent ). ExportÈr m nejvìce pomohl v poslednìch 12 mïsìcìch rozvoj (osobnìch) kontakt a novè kontakty % v zahraniëì (21 %). V pïtinï p Ìpad (20 %; na ja e 2007 pouze ve 12 % p Ìpad ) technologickè inovace a investice. S v rokem, ûe ËeskÈ v robky jsou v zahraniëì vnìm ny jako velmi kvalitnì souhlasì 81 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe ËeskÈ v robky jsou v zahraniëì vnìm ny jako cenovï p ÌstupnÈ souhlasì 90 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe jde o v robky na öpiëkovè technickè a technologickè rovni souhlasì 72 % respondent (zcela + spìöe). S tìm, ûe v robky z»eskè republiky majì v zahraniëì dobrè jmèno souhlasì 85 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe ËeskÈ zboûì m na trhu dlouholetou tradici souhlasì 78 % respondent (zcela + spìöe). RozdÌly oproti jaru 2007 jsou minim lnì. PodmÌnky jsou dobrè VÌce neû t i Ëtvrtiny (77 %) respondent vnìm podmìnky k exportu v»r jako dobrè (velmi dobrè + spìöe dobrè). Toto pozitivnì hodnocenì pokraëuje od vstupu do EU. T etina (30 %) respondent se domnìv, ûe se podmìnky pro export za poslednì rok zmïnily. Polovina (49 %) z tïch, kte Ì si myslì, ûe se podmìnky exportu v poslednìm roce zmïnily, se domnìv, ûe k lepöìmu (v raznï k lepöìmu + spìöe k lepöìmu). Coû je mènï neû na ja e 2007, kdy se takto vyj d- ily tèmï dvï t etiny respondent (62 %). VÌce neû dvï t etiny (66 %) exportèr je o podp rn ch programech pro ËeskÈ exportèry dostateënï informov no (rozhodnï ano + spìöe ano). Coû je vìce neû na ja e 2007, kdy to bylo 55 % exportèr. Informace o tïchto programech ËerpajÌ hlavnï z internetu (72 %; na ja e % exportèr ). ZavedenÌ EURA bude mìt dle v vozc spìöe pozitivnì vliv na export. NecelÈ dvï pïtiny (36 %) exportèr oëek v pozitivnì dopady (rozhodnï pozitivnì + spìöe pozitivnì); negativnì dopady (rozhodnï negativnì + spìöe negativnì) p edpokl d pouze pïtina (18 % exportèr ). T etina (33 %) exportèr nep edpokl d û dnè v raznè ovlivnïnì exportu a zast v neutr lnì postoj. Kolem 15 % respondent nevì. RozdÌly oproti minulè vlnï v zkumu jsou zde minim lnì. Z pozitivnìch dopad zavedenì EURA pro exportnì operace uv dïla Ëtvrtina respondent (26 %) odstranïnì kurzovèho rizika, pïtina respondent (22 %) jednoduchost, snazöì p epoëet, jednoduööì ËetnictvÌ apod. StabilnÌ ceny subdod vek jako pozitivnì dopad uvedlo 12 % respondent. Z negativnìch dopad zavedenì EURA uv dïli respondenti p edevöìm tlak na r st cen a zv öenì cen (10 %); 6 % respondent uvedlo jako negativum moûn nep Ìzniv kurz ke dni p echodu na euro. Pr mïrn odhad kurzu v Ëi EURU za öest mïsìc na ja e 2008 Ëinil u respondent 27,00 korun/euro. Ztratila vaše firma v posledních třech letech nějaká zahraniční odbytiště/trhy, ať už částečně, nebo úplně? ano 38 % ne 61 % nevì/bez odpovïdi/ odmìtl 1 % 62 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR prosinec 2007 Auditoři pro vaši jistotu Předvánoční nálada: Češi jsou největšími optimisty Většina Evropanů se domnívá, že se v letošním roce jejich kupní síla zmenšila. Také vyhlídky na vývoj v příštím roce jsou většinou pesimistické. To nepříznivě ovlivní nákupní chování spotřebitelů před Vánocemi. Rostoucí ceny potravin, energie a dalších běžných komodit povedou ke snížení výdajů na nákupy dárků, aby lidé vyšli se svým plánovaným vánočním rozpočtem. Česká republika však patří k nemnoha evropským zemím, v nichž se letos o Vánocích výdaje proti loňsku pravděpodobně zvýší. Ohledně vývoje v příštím roce jsou Češi nejvíce optimističtí v Evropě. V letoönìm roce jiû po dev tè spoleënost Deloitte uskuteënila pr zkum p edv noënìch n lad, oëek v nì a spot ebitelsk ch zvyk, jehoû v sledky mohou maloobchodnìm prodejc m napovïdït, jakè zboûì a jak m zp sobem co nejlèpe nabìdnout, a spot ebitel m vybrat spr vnè d rky pro svè nejbliûöì. Letos byl pr zkum spoleënosti Deloitte proveden ve 20 zemìch regionu Evropy, St ednìho v chodu a Afriky. PoprvÈ se jej z Ëastnili takè obëanè»esk republiky. Ti jsou takè v EvropÏ nejvïtöìmi optimisty, co se t k jejich hodnocenì hospod skè situace. P esvïdëenì, ûe ekonomika roste, vyj d ila 53 % respondent. Jejich v hled do budoucna je rovnïû pln nadïje. ée se dom cì ekonomika zlepöì, odhadujì 52 % Ëesk ch muû a 28 % ûen. VÏtöinu kladn ch odpovïdì k souëasnè hospod skè situaci poskytli v pr zkumu uû jen äv ca i, JihoafriËanÈ a neoëek vanï takè NÏmci, kte Ì na rozdìl od loúska oceúujì vyrovnanou platebnì bilanci a st tnì rozpoëet. Ve vïtöinï evropsk ch zemì vöak p evaûujì pesimistickè n zory na stav ekonomiky. Ve srovn nì s loúskem se prohloubily ve äpanïlsku, Portugalsku a Francii. Do pesimistickè n lady upadlo takè Irsko, kterè jeötï loni vyhlìûelo do budoucna velmi smïle. PodobnÏ je tomu u oëek v nì v voje v p ÌötÌm roce; optimismus v EvropÏ se kromï NÏmecka a äv carska vytr cì. Pouze 28 % obyvatel Evropy oëek - v zlepöenì, 41 % naopak zhoröenì. V d sledku toho se 53 % respondent ob v snìûenì svè kupnì sìly. PodobnÏ takè v»eskè republice 37 % respondent oëek v pokles kupnì sìly a 41 % se domnìv, ûe jejich kupnì sìla z stane stejn. pr vï k tïmto sv tk m," upozornil Martin Tesa, partner oddïlenì auditu spoleënosti Deloitte»esk republika. SouËasn situace ve svïtï se vöak odrazì na struktu e v noënìch n kup. Utr cet se bude mènï, tvrdì vïtöina odpovïdì, protoûe jsou draûöì potraviny (d vody u 54 % respondent ) a energie (34 %) a takè proto, ûe p Ìjmy dom cnostì jsou niûöì (44 %). "DomnÌv me se, ûe oëek v nì spot ebitel ohlednï r stu cen jsou p ehnan. UrËitÏ se ada poloûek skuteënï zdraûì, ale ne tolik, jak se lidè ob vajì. ObchodnÌci majì jeötï Ëas na to, aby z kaznìk m poskytli lepöì informace," sdïlil Gilles Goldenberg, partner Deloitte pro spot ebitelsk odvïtvì v EvropÏ. Aby se veöli do pl novan ch rozpoët, dom cnosti budou vïtöinou sniûovat v daje za d rky a mènï se omezovat v trat ch za potraviny a kulturnì a spoleëenskè vyûitì. Ze studie vypl v, ûe pr mïrnï "padne" na d rky 60 % rozpoëtu, na jìdlo Ëtvrtina a na kulturu a spoleëenskè vyûitì 12 %. "Distributo i majì bezpochyby st le jeötï Ëas ozn mit, jakè bude skuteënè zv öenì cen potravin, aby opravili myln dojem a vyhnuli se zmrazenì v daj na d rky," usoudil Martin Tesa. NejvyööÌ v daje v EvropÏ pl nujì jiû tradiënï IrovÈ: 1339 eur (35 791,5 KË), z toho 720 eur je na d rky. NejmenöÌ v daje v EvropÏ se pl nujì v Nizozemsku: 411 eur, z toho 173 eura na d rky. V»esku by v daje na sv tky mïly Ëinil 506 eur, z toho na d rky 306 eur.»esk republika, kter byla do pr zkumu zahrnuta poprvè, tedy jasnï vykazuje stejnou mìru spot eby jako z padoevropskè zemï. stolnì hry, autìëka, panenky nebo akënì figurky. Zhruba t etina Ëesk ch dïtì dostane mobilnì telefon a t etina kolo. EvropskÈ staröì dïti se doëkajì nejëastïji nïjakè hudby, p iëemû uû to nebudou CD jako v minul ch letech, ale MP3 a ipody. Mezi Kyp any a»echy jsou velmi oblìbenè mobilnì telefony (v»r je dostane 60 % teenager ). Zhruba polovina staröìch Ëesk ch dïtì m ûe pod stromeëkem Ëekat nïco na sebe, nebo nïjakou hotovost. Dobrou zpr vou je, ûe vïtöina dospïl ch Evropan bude s d rky spokojena. NejËastÏji chtïn m i nejëastïji kupovan m d rkem jsou knihy. SÌla p nì s nejëastïji darovan mi vïcmi se jeötï celkem v raznï shoduje u parfèm a kosmetiky a u d rkov ch poukaz (na druhèm aû t etìm mìstï mezi nejëastïjöìmi p nìmi a nejëastïji kupovan mi d rky). EvropanÈ, kte Ì si p li öperky Ëi zahraniënì dovolenou, budou ale asi docela zklam ni. Velmi z Ìdka se v EvropÏ darujì hotovè penìze, navìc si je mnohem vìce lidì p eje, neû d v. JeötÏ citlivïjöì, neû u dïtì, je spr vn v bïr d rk mezi muûi a ûenami. V»eskÈ republice nejvïtöì shoda mezi p nìm ûen a n kupy muû panuje u parfèm a kosmetiky, öperk a hodinek, u knih a obleëenì. V raznï mènï, neû by si ûeny p ly, jim muûi kupujì poëìtaëe, mobilnì telefony a velmi z Ìdka cestovnì poukazy (kupuje je 8 % muû ), aë by si je ûeny velmi p ly (33 %). To uû se spìöe doëkajì nïjakè ob lky s penïzi (33 % ûen by si to p lo, 17 % muû je odhodl no to splnit). U n kupu zboûì si spot ebitelè vìce neû d Ìve kontrolujì p vod v robk. U hraëek si 52 % respondent hodl kontrolovat kvalitu, ale takè podmìnky v roby - zda p i nì nedoch zì k nadmïrnèmu poökozov nì ûivotnìho prost edì nebo k soci lnìm nesrovnalostem. "Spot ebitelè st le ËastÏji odmìtajì kupovat hraëky vyr bïnè za eticky nep ijateln ch podmìnek," potvrdil Gilles Goldenberg. "Proto by letos mïli b t prodejci velmi snaûivì p i pod v nì pravdiv ch informacì o zboûì, jeho p vodu a kvalitï. Tato komunikace m ûe p edejìt ostrèmu snìûenì popt vky po zboûì nebo zmïn m ve struktu e popt vky." Roste obliba n kup p es internet Do p edv noënìch n kup silnï promluvì tzv. nov mèdia. ObchodnÌci by je mïli vìce vyuûìvat p i propagaci svèho zboûì, p i poskytov nì informacì o nïm vëetnï cen a nakonec i k n kup m. TÈmÏ t i Ëtvrtiny Evropan tvrdì, ûe internet p i sv ch v noënìch n kupech urëitï vyuûijì. Jeden ze t Ì uûivatel internetu skuteënï nakoupì p es internet, ostatnì pak pomocì internetu budou porovn vat nabìdky obchod, druhy zboûì a ceny. ZdejöÌ obëanè nejsou v jimkou. DvÏ t etiny»ech vyuûijì internet pro informaci a vyhled v - nì p ÌleûitostÌ (pr mïr za celou studii je 47 %), p iëemû 38 % Ëesk ch uûivatel p es internet v noënì d rky p Ìmo nakoupì. Jinak k n kup m potravin nejëastïji v»r lidè vyuûijì hypermarkety, k n kupu d rk tradiënì obchodnì domy. Jak byste popsali svou současnou kupní sílu ve srovnání s loňským rokem? 37 % 22 % Slavit se bude Na oslavy v noënìch sv tk vöak pesimistickè adventnì n lady mìt nebudou. VÌce neû 80 % Evropan bude slavit Mikul öe, V noce nebo Nov rok. Jen pomïrnï m lo rodin se na StarÈm kontinentu chystalo k oslav m Halloweenu. Ten je povaûov n za sv tek americk a navzdory snah m maloobchodnìch firem zde nezako enil. To samoz ejmï neplatì o VelkÈ Brit nii a Irsku. V»esku se utr cì na Mikul öe, V noce i na Nov rok, ale 95 % zdejöìch respondent uvedla V noce jako sv tky nejdraûöì. "Tento trend je pro obchodnìky z sadnì a jejich silì musì b t up eno Nastupuje digit lnì generace Zb v jeötï odpovïdït na ot zku, jakè d rky si lidè p ejì a jakè skuteënï dostanou. Co se dïtì t k, nadpoloviënì vïtöina rodië (52 aû 47 %) vï Ì, ûe znajì jejich p nì. V jimkou je Francie, kde p nì sv ch dïtì znajì jen 42 % respondent. V»eskÈ republice je to 57 %. ObecnÏ vïdì ûeny lèpe, co dïti chtïjì, neû muûi. LidÈ ve st ednìm vïku (mezi 31 a 40 roky) znajì lèpe touhy staröìch dïtì, zatìmco lidè o nïco staröì jsou lèpe obezn meni s p nìm mal ch dïtì do 12 let. NejËastÏji tyto malè dïti dostanou d rky klasickè: stavebnice a kreativnì hraëky (v»r 49 %), 41 % M ûete utratit vìce M ûete utratit stejnï M ûete utratit mènï VŠE, CO JEŠTĚ NEVÍTE 1. VOX, a. s. Velk ËetnÌ z vïrka vëetnï daúovèho p izn nì - dvoudennì speci lka TERMÕN: Hotel Olympik - TRISTAR, Praha 8 PÿEDN äõ: Ing. Ivana Pila ov (daúov poradkynï, auditorka, Ëlenka Rady KA»R) PROGRAM: SestavenÌ ËetnÌ z vïrky podvojnèho ËetnictvÌ v plnèm rozsahu SestavenÌ daúovèho p izn nì k dani z p Ìjm pr vnick ch osob p Ìmo na formul i daúovèho p izn nì K D: CENA: 3290 KË DPH ve stavebnictvì - speci l TERMÕN: CÕL: P edmïtem specializovanèho semin e jsou zvl ötnosti zdaúov nì nemovitostì (staveb, byt, nebytov ch prostor, staveb pro soci lnì bydlenì a pozemk ) od PÿEDN äõ: PhDr. Milan Sk la (daúov poradce Ë ) K D: CENA: 1990 KË Z kon o razovèm pojiötïnì TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. ZdenÏk P esliëka (MPSV»R - oddïlenì pracovnìho razovèho pojiötïnì, spoluautor z kona o razovèm pojiötïnì zamïstnanc ) K D: CENA: 1890 KË Novinky v praktickèm Ëtov nì podnikatel v roce 2008 TERMÕN: Hotel Olympik, Praha 8 PÿEDN äõ: Ing. Jana Sk lov (partnerka TPA Horwath, auditorka, daúov poradkynï, Ëlenka prezidia Komory daúov ch poradc»r) K D: CENA: 1890 KË Poskytov nì n hrad cestovnìch v daj v roce 2008 TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. SoÚa äamalov (spoluautorka z kona o cestovnìch n hrad ch) K D: CENA: 1690 KË ZamÏstn v nì specifick ch skupin zamïstnanc (zdravotnï postiûenì, cizinci, osoby vyûadujìcì zv öenou pèëi) - zmïny od TERMÕN: CÕL: Podat personalist m a mzdov m ËetnÌm aktu lnì informace o pr vech a povinnostech zamïstnavatel v roce PÿEDN äõ: JUDr. Ladislava Steinichov (MPSV»R - editelka odboru metodiky a spr vnìho ÌzenÌ, specialistka na problematiku zamïstnanosti) K D: CENA: 1790 KË REFORMA DA OV CH Z KONŸ - JAK M SMÃREM SE VYDAT V ROCE 2008? TERMÕN: MÕSTO: Hotel Olympik, Sokolovsk 138, Praha 8 PROGRAM: Novela z kona o DPH s ËinnostÌ od , Ing. Hana Strakov Novela z kona o dani z p Ìjm fyzick ch osob s ËinnostÌ od , Ing. Eva Sedl kov ZmÏny v oblasti z vazk, tvorby opravn ch poloûek a rezerv od , Ing. Ladislav PavlÌk Novela z kona o danìch z p Ìjm pr vnick ch osob s ËinnostÌ od , Ing. Ilona SouËkov EkologickÈ a spot ebnì danï o JUDr. Mgr. Robert Pelka K D: CENA: 7990 KË NemocenskÈ pojiötïnì a pojistnè na soci lnì zabezpeëenì, d chodovè a zdravotnì pojiötïnì - speci lka roku 2008 TERMÕN: Pal c Charitas, Praha 2 PROGRAM: Z kon o nemocenskèm pojiötïnì od o Mgr. MagdalÈna äv chov Z kon o soci lnìm zabezpeëenì od o JUDr. Tom ö Hejkal ZmÏny v d chodovèm pojiötïnì - aktu lnï od o JUDr. Helena Pelik nov ZdravotnÌ pojiötïnì o Mgr. Jan»ervinka K D: CENA: 2590 KË Produktov nabìdka na 1. pololetì roku 2008 bude zve ejnïna na prosince Bulletin Ë. 31 a ManaûerskÈ vzdïl v nì v tiötïnè podobï V m r di zaöleme tel.: