Trh zajišťovacích a platebních instrumentů v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Trh zajišťovacích a platebních instrumentů v ČR Bakalářská práce Autor: Daniel Valčík Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Duben, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně, s použitím uvedené literatury. V Novém Jičíně dne Daniel Valčík

3 Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval zejména vedoucí mé bakalářské práce Ing. Heleně Cetlové za rady a připomínky a Ing. Janě Honsové, která mi svými radami, zkušenostmi a ochotou pomohla při vytváření této práce. Moje poděkování patří i všem pracovníkům Trade finance Komerční banky, a. s.. Děkuji.

4 Anotace Předmětem této bakalářské práce je přiblížení problematiky zajišťovacích a platebních instrumentů a jejich využití v praxi. První kapitola je zaměřena na všeobecný popis jednotlivých zajišťovacích a platebních instrumentů. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji bankovních záruk a dokumentárních akreditivů, je zde i praktický případ, kde je využito jak bankovních záruk, tak dokumentárního akreditivu. Ve třetí kapitole jsou porovnány tři zajišťovací instrumenty ve třech nejvýznamnějších bankách na českém trhu. Čtvrtá kapitola ukazuje pravděpodobný trend, kterým se bankovní záruka a dokumentární akreditiv bude vyvíjet. Díky možnosti pracovat na divizi Top Corporation v Komerční bance, a. s., může autor do této práce zařadit poznatky zkušenějších pracovníků. Annotation The topic of this batchelor thesis is to highlight problems with security and payment instruments and their use in everyday life. The first chapter concentrates on generic description of single security and payment instruments. The second chapter shows historic development of bank guarantees and documentary credit. This is shown in the example as well. The third chapter compares 3 security instruments in the 3 most significant banks in the Czech market. The fourth chapter shows how the bank guarantee and documentary credit may possibly unwind in the future. Thanks to the oppportunity to work in a Top Corporation such as Komerční banka, a. s., the authors observations are drawn from his more experienced co-workers.

5 Obsah Úvod Legislativní rámec Typy a členění zajišťovacích a platebních instrumentů Bankovní záruka Popis a funkce bankovní záruky Charakteristika subjektů bankovní záruky Forma bankovní záruky Druhy bankovních záruk Dokumentární akreditiv Popis a funkce dokumentárního akreditivu Charakteristika subjektů Dokumentárního akreditivu Forma Dokumentárního akreditivu Postup využití Dokumentárního akreditivu Druhy Dokumentárních akreditivů Směnka Hladká platba (hladký plat) Dokumentární inkaso Stand-by akreditiv Bankovní aval Šek Forfaiting Dosavadní vývoj bankovních záruk a dokumentárních plateb Dosavadní vývoj bankovních záruk Dosavadní vývoj dokumentárních akreditivů Příklad č. 1 Zadání hospodářské soutěže Příklad č. 2 Dodání zboží Porovnání a vyhodnocení současné nabídky Popis modelového obchodního případu Zajištění směnkou vlastní Zajištění bankovní zárukou Zajištění dokumentárním akreditivem Zhodnocení vybraných zajišťovacích instrumentů Parametry hodnocení Hodnocení bodovaných parametrů Celkové vyhodnocení a porovnání Trend do budoucna Předpokládaný budoucí vývoj Padělání produktů Trade finance Podíly bank na tuzemském trhu v oblasti Trade finance Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh

6 Úvod Práce využívá konkrétní praktickou znalost autora v problematice, kterou měl možnost poznat v jedné z nejvýznamnějších bank v České republice, a to v Komerční bance, a.s. Cílem práce je analyzovat vybrané zajišťovací a platební instrumenty pro segment firemní klientely, popis těchto instrumentů a v neposlední řadě i pokus nastínit jejich vývoj, a to jak z historického, tak z budoucího hlediska. Bankovnictví jako takové je možno rozdělit do mnoha konkrétních specializovaných oblastí bankovních činností. Zvolená specializovaná oblast, kterou se tato práce zabývá a rozebírá ji, je Trade finance. Toto odvětví zažívá v posledních letech vzestupnou tendenci kvůli zvyšující se spolupráci společností v mezinárodním, ale i tuzemském obchodě. Společnost vstupující na nový trh většinou nezná svůj protějšek, což s sebou přináší určitá rizika a nedůvěru. Samozřejmě teritoriální riziko na evropském kontinentu je zcela odlišné od teritoriálního rizika na kontinentu africkém. Proto existuje určitá databáze rizikovosti zahraničních trhů, kterou využívají banky pro informovanost svých klientů. Aby obchodní společnosti předešly komplikacím, rizikům a zajistily bezproblémové plnění smluvních podmínek, je potřeba využít standardizované platební a nebo zajišťovací instrumenty. Těchto instrumentů je celá řada. Může se jednat o bankovní záruku, dokumentární akreditiv, směnku, bankovní směnečný aval, dokumentární inkaso a jiné. Ne pro každý případ jsou však vhodné všechny typy zajišťovacích nebo platebních instrumentů. Z toho důvodu je již od zrodu obchodní spolupráce nutné zvažovat, jaká rizika z ní plynou, a spolu s tím, jak se konkrétní případ vyvíjí, vybírat, který z možných instrumentů nejlépe pokryje veškerá rizika z něj vyplývající. Každý obchodní vztah se dá charakterizovat jako rameno vah, kdy se každý jeho účastník pokouší vychýlit rovnováhu výhodnějších podmínek na svou stranu. Protože se ale vždy jedná o vztah vzájemné potřebnosti a užitečnosti, kdy jedna strana potřebuje prodat a druhá koupit, není etické v korektních obchodních vztazích navrhovat jednostranně výhodné podmínky pro svou stranu a zároveň neakceptovatelné pro stranu druhou. Proto je potřeba i při výběru zajišťovacího případně platebního instrumentu vedle posouzení jeho schopnosti, správně krýt vzniklá rizika, ale také diplomaticky nalézt a navrhnout takové - 6 -

7 podmínky, které budou akceptovatelné i pro protistranu. Právě tento přístup vytváří žádaný kompromis a rovnováhu. Česká republika teprve dospívá do poznání obchodního světa a postupně nalézá to, co je již ve státech s vyspělými obchodními vztahy běžnou praxí. Masivnější rozšíření zajišťovacích instrumentů zatím patří spíš do světa nadnárodních společností, velkých investičních akcí a finančních transferů, ale do běžného života malých a středních firem zatím příliš neproniklo. Mnohdy jsou obchodní vztahy postaveny na ničím podložené důvěře v protistranu, která může oklamat svým vystupováním. Z výše uvedených důvodů by se nemělo v obchodním vztahu na použití zajišťovacího či platebního instrumentu pohlížet jako na způsob jak naklonit rameno výhod na svou stranu, ale jako na vítaný prostředek, který umožní oběma stranám přiměřené zajištění proti riziku. Tyto instrumenty by měly zajistit v případě nevůle dlužníka plnit řádně a včas své závazky, jak co nejrychleji dosáhnout na náhradu za vzniklou škodu. Práce je strukturálně členěna do čtyř kapitol. První se zabývá právní stránkou a popisem zajišťovacích a platebních instrumentů, které je možné v dnešní době využít. Protože by popis všech zajišťovacích a platebních instrumentů byl velice rozsáhlý, je uveden detailnější popis dvou nejrozšířenějších instrumentů, a tím je bankovní záruka a dokumentární akreditiv. Ostatní zajišťovací a platební instrumenty jsou popsány stručněji. Druhá kapitola je nazvána Dosavadní vývoj bankovních záruk a dokumentárních plateb. Zde se autor snaží nastínit situaci z historického a současného hlediska. Je připojen i praktický příklad, který je rozdělen do dvou případů. Jedná se o reálnou situaci, která se v minulosti odehrála, nicméně jsou některá fakta z etického důvodu pozměněna. V tomto případě bylo využito jak bankovní záruky, tak dokumentárního akreditivu. Ve třetí kapitole jsou porovnány tři významné banky na tuzemském trhu, a to Komerční banka, a.s.; Česká spořitelna, a.s. a Československá obchodní banka, a.s. Porovnání je v této kapitole z hlediska postupu při zpracování instrumentu a také z hlediska ceny pro firemní klientelu a obsahuje i následné vyhodnocení. Porovnávané instrumenty byly znázorněny formou fiktivního příkladu. Čtvrtá kapitola, nebo-li Trend do budoucna, se zabývá problematikou budoucího vývoje v oblasti zajišťovacích a platebních instrumentů. Je zde popsán předpokládaný trend na tuzemském trhu a s ním spojeno padělání, které se vyskytuje v mnoha oblastech bankovnictví, a tudíž ani oblast Trade finance není výjimkou

8 1. Legislativní rámec 1.1 Typy a členění zajišťovacích a platebních instrumentů Zajišťovací instrumenty jsou jinak také nazývány Bankovní platební a zajišťovací instrumenty, protože v mnoha případech přichází s jejich nabídkou právě banka, která je v pozici toho, kdo je svou pověstí a finanční silou opravdovým garantem a kdo na sebe bere riziko jedné nebo druhé strany. Banka může poskytovat službu v různé formě, například: zajištění platby dokumentárním inkasem, nebo na sebe bere závazek v podobě dokumentárního akreditivu, nebo jako bankovní směnečný aval. Za tyto služby, za nesené riziko banka sobě účtuje od klienta odměnu. Výše odměny se odvíjí od výše nákladů spojených s poskytnutím služby a s velikostí rizika, které na sebe banka přebírá. Je pouze na autonomním rozhodnutí banky, kterému klientovi poskytne službu zajištění a kterého odmítne. Toto rozhodnutí je samozřejmě ovlivněno historií spolupráce, důvěry a bonity klienta u ručící banky. Při vyhodnocování, zda banka poskytne nebo neposkytne zajištění v podobě ručení, postupuje většinou velmi podobně jako při schvalování úvěru, protože musí v podstatě počítat s tím, že když klient nesplní podmínky a využije ručení své banky, bude muset banka tento úvěr poskytnout. Bankovní zajišťovací instrumenty můžeme dělit na: 1 Závazkové banka jako ručitel se zavazuje ke garanci za svého klienta, dlužníka Bezzávazkové K závazkovým patří především: dokumentární akreditiv (L/C) stand-by akreditiv (stand-by L/C) bankovní směnečný aval bankovní záruka 1 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. vyd. Praha: ECON, ISBN

9 Tyto se podle povahy dále dělí na: abstraktní představují takové zajištění, které je nezávislé na kontraktní pohledávce. Ručitel se v tomto případě dopředu zříká možnosti uplatnění námitek dlužníka. akcesorické akcesorický vztah je takový, kdy je zajištění pevně spjato s pohledávkou. V případě akcesorického zajištění má ale ručitel právo využít všech připomínek dlužníka například odmítnout úhradu věřiteli, jestliže je dokázáno, že dlužník neobdržel bezvadné plnění (například dodané stroje nefungují). Bezzávazkové instrumenty jsou například: hladký plat (přímá platba) dokumentární inkaso Dalším kritériem pro členění bankovních instrumentů je, zda se jedná o instrument dokumentární které předpokládají předložení dokumentů, aby je bylo možné realizovat, nebo nedokumentární. Posledním uváděným kritériem členění je, zda se jedná o instrumenty: platební kdy platba probíhá přímo jejich prostřednictvím (v případě dokumentárních přímo na základě předložených dokumentů) jako je tomu u dokumentárního inkasa nebo dokumentárního akreditivu. zajišťovací které se začínají realizovat až v okamžiku nesplnění povinností (závazků). V případě řádného plnění nejsou vůbec využity. Patří zde bankovní záruka, stand-by akreditiv, bankovní směnečný aval. K zajištění obchodního případu je pak možné využít některý z uvedených instrumentů, nebo i kombinaci několika z nich

10 1.2 Bankovní záruka Bankovní záruka je právně upravena v Obchodním zákoníku, zákon číslo 513/1991 Sb., ze dne 5. listopadu A to v 313 až Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. 3 V případě bankovní záruky se jedná o ryze zajišťovací prostředek, který může sloužit k zajištění všech platebních instrumentů vyjma dokumentárního akreditivu. Paragrafy obchodního zákoníku vztahující se k bankovní záruce upravují vztahy mezi příkazcem (dodavatelem, věřitelem), beneficientem (odběratelem, dlužníkem) a bankou v pozici ručitele. Bankovní záruka je jeden z nejčastěji využívaných zajišťovacích instrumentů. Bankovní záruka je morálním nástrojem nutícím dlužníka, aby uhradil svůj dluh včas a věřitel nemusel uplatnit svou pohledávku u garanta, což by mohlo velmi poškodit dobré jméno dlužníka Popis a funkce bankovní záruky Tuto podkapitolu znovu uvedu přesnou definicí bankovní záruky převzatou z Obchodního zákoníku: Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. To, že se garantem (ručitelem) stává banka, předurčuje bankovní záruku stát se významným a spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Bankovní záruka byla v minulosti více využívána v zahraničním obchodě, ale stále více se, za stejných podmínek, uplatňuje i v obchodě tuzemském. Hlavními důvody požadavku beneficienta na vystavení záruky 2 Česko. Zákon Obchodní zákoník č. 513 ze dne 5. listopadu Česko. Zákon Obchodní zákoník č. 513 ze dne 5. listopadu

11 v jeho prospěch je mimo jistého stupně nedůvěry i měnící se přístup společností, kde se vystavení bankovní záruky stává samozřejmým způsobem pro vyjádření vlastní spolehlivosti. Banka poskytuje na podkladě bankovní záruky plnění vždy v peněžité formě, i když bankovní záruka zajišťuje závazek jiný než platební (např. závazek dodavatele řádně splnit podmínky smlouvy). Bankovní záruka je jednostranný právní akt ručící banky vůči příjemci záruky (beneficientovi). Má být neodvolatelná, po vystavení záruky a jejím odeslání či předání beneficientovi nemůže již banka, která záruku vystavila, na jejím znění nic měnit ani záruku zrušit bez souhlasu beneficienta záruky. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník neřeší odvolatelnost záruk, doporučuje se, aby záruky byly v textu označeny jako neodvolatelné. 4 Mezinárodní obchodní komora (ICC) upravuje Jednotná pravidla pro záruky v publikaci z roku 1993 United Rules for Contract Bonds. Bankovní záruka je schopna zajistit různé typy rizik: dokáže omezit riziko spojené s platební nevůlí nebo platební neschopností obchodního partnera zajistí riziko spojené s neplněním smluvních podmínek Za jednu z hlavních výhod bankovní garance můžeme považovat možnost věřitele domoci se finančních prostředků na ručící bance v okamžiku, kdy neplní svůj závazek přímo dlužník Charakteristika subjektů bankovní záruky V bankovní praxi se užívá určité zaběhlé terminologie. Bylo by jistě užitečné se s ní seznámit spolu s tím, co znamená ten který pojem. Příkazce je dlužník, osoba povinná plnit, která na základě smlouvy (mandátní smlouva) žádá banku (dává příkaz), aby banka poskytla záruku. 4 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. vyd. Praha: ECON, ISBN

12 Beneficient je věřitel, subjekt, kterému má dlužník plnit a zároveň ten, v jehož prospěch byla vystavena záruční listina. Ručící banka nebo-li vystavující banka vystaví bankovní záruku na podkladě instrukcí příkazce a zašle ji přímo na adresu beneficienta. Schéma 1: Ručící banka PŘÍKAZCE BENEFICIENT Příkaz k vystavení Bankovní záruka RUČÍCÍ BANKA Avizující banka je ta banka, která oznámila, že jiná banka poskytla záruku, zpravidla banka věřitele beneficienta, jejímž prostřednictvím je poskytnutí bankovní záruky oznámeno. Avizující banka zpravidla poskytuje v souvislosti s avizováním záruky beneficientovi své služby. Ověřuje podpisy ručící banky na záruce. Na přání beneficienta může posoudit znění bankovní záruky a případně doporučit úpravu textu záruky tak, aby lépe chránila zájmy beneficienta

13 Schéma 2: Avizující banka PŘÍKAZCE BENEFICIENT Příkaz k vystavení Avízo a bankovní záruka RUČÍCÍ BANKA Bankovní záruka AVIZUJÍCÍ BANKA Potvrzující banka je banka, která potvrdí bankovní záruku vystavenou jinou bankou, přejímá na sebe stejný závazek. Beneficient bankovní záruky může pak požadovat plnění z bankovní záruky od kterékoliv z obou bank (vystavující nebo potvrzující banky). V případě, že banka, která potvrdila záruku, poskytne na jejím podkladě plnění beneficientovi, má nárok na hojení od banky, jejíž záruku potvrdila. Schéma 3: Potvrzující banka PŘÍKAZCE BENEFICIENT Příkaz k vystavení Bankovní záruka RUČÍCÍ BANKA Příkaz záruku potvrdit POTVRZUJÍCÍ BANKA

14 K potvrzování záruk dochází v praxi tehdy, jestliže beneficient záruky nedůvěřuje bonitě ručící banky, a požaduje proto, aby záruka byla potvrzena bankou, k níž má důvěru. V zahraničním obchodě se doporučuje českým klientům, příjemcům záruk zahraničních bank, aby přijímali záruky od bank dobrého jména, resp. aby požadovali potvrzení záruky bonitní bankou všude tam, kde není jisté, že ručící banka bude ochotna a schopna plnit své závazky ze záruky. Zde je třeba mít na paměti i riziko teritoriální. Na druhé straně dochází k tomu, že zahraniční beneficienti záruk českých bank požadují potvrzení těchto záruk zahraničními bankami (důvodem může být teritoriální riziko České republiky či nedůvěra v bonitu české banky). V praxi někdy banky potvrzují záruky jiných bank tiše a to na žádost beneficienta záruky a bez souhlasu banky, která záruku vystavila. Důvodem je nedůvěra v bonitu ručící banky a zároveň neochota ručící banky připustit, aby její záruka byla potvrzena další bankou. Takové tiché potvrzení se děje na náklady beneficienta (příkazce ani ručící banka o něm neví). Důsledkem tichého potvrzení pro potvrzující banku může pak být v případě jejího plnění ze záruky nemožnost hojit se u banky, jejíž záruku takto tiše bez jejího příkazu potvrdila Forma bankovní záruky Bankovní záruka musí mít vždy písemnou formu. Bankovní záruka se vystavuje v podobě záruční listiny. Ta může mít listinnou podobu nebo může být použito moderních telekomunikačních prostředků, umožňujících autentičnost a ověřenou autorizaci a v neposlední řadě zaručenou bezpečnost, užívaných mezi bankami jako je SWIFT. 6 V případě jejího zániku požádá ručící strana o: vrácení záruční listiny (pokud je v listinné podobě) potvrzení o tom, že nemá žádné požadavky plynoucí ze záruky (pokud je v jiné formě např. SWIFTu) 5 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X. 6 SWIFT (Society for Wordwide Interbank Financial Telecommunication) společnost pro celosvětové mezibankovní finanční telekomunikace se sídlem v Bruselu byla založena v roce Zaručuje provoz mezinárodní komunikační počítačové sítě s cílem umožnit členským bankám rychlý a bezpečný přenos informací v mezinárodním obchodě (platební transakce, dokumentární akreditivy, devizová potvrzení, cenné papíry, výpisy z účtů)

15 Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu mezi ručící bankou a beneficientem, nelze záruku odvolat či jednostranně změnit (bez souhlasu beneficienta). Bankovní záruka by měla uvádět: 7 Identifikaci příkazce a beneficienta Preambuli vysvětluje důvody, pro které je záruka uzavírána, vztahuje se k určitému kontraktu, odvolává se ke smlouvě apod. Způsob, jak banka ručí, a podmínky, za kterých banka ručí (například dokumenty, které musí beneficient předložit, žádá-li o výplatu). Banka vždy poskytuje peněžité plnění, a tak je v záruce vždy uveden finanční rámec, do jaké výše banka ručí. Také je zde uvedena měna, ve které je záruka vyplnitelná. Podmínky pro případné snižování zaručené částky. Závěrečná ustanovení určují platnost záruky. Jejím uplynutím končí pro beneficienta jakékoli nároky ze záruky. Platnost záruky je většinou omezena fixním datem nebo nějakou skutečností. Následují případná další ujednání Druhy bankovních záruk Bankovní záruky můžeme rozdělit na: přímé a nepřímé kryté a nekryté akcesorické a abstraktní Přímé a nepřímé bankovní záruky Přímou záruku poskytuje banka bezprostředně beneficientovi. Tato záruka podléhá právu banky příkazce. 7 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. vyd. Praha: ECON, ISBN ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X

16 Schéma 5: Přímá záruka Zdroj: Od přímých záruk je třeba odlišovat záruky nepřímé. V případě nepřímé záruky (protizáruky) banka příkazce pověří banku v zemi beneficienta vystavením záruky proti jejímu neomezenému zpětnému ručení (protizáruce). Tato protizáruka je nezávislá na záruce, ke které se vztahuje. Jde o dvě na sebe navazující bankovní záruky, jedna z nich je bankovní zárukou banky příkazce bance beneficienta, druhá záruka je vystavena bankou beneficienta v jeho prospěch. V praxi se s nimi setkáváme v mezinárodním obchodě při vystavování bankovních záruk ve prospěch beneficientů v zemích Blízkého a Středního východu, Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asie apod. V řadě zemí místní předpisy totiž nepřipouštějí přijetí záruk zahraničních bank, zejména pokud příjemcem záruky má být státní organizace v dané zemi. Záruka tedy musí být vystavena místní bankou

17 Schéma 6: Nepřímá záruka / protizáruka Zdroj: Vystavení nepřímé záruky je časově náročnější a v každém případě dražší. Příkazce musí počítat s výlohami v cizí měně, které zpravidla musí uhradit prostřednictvím své banky zahraniční bance za vystavení její bankovní záruky. Přenést tyto výlohy na beneficienta záruky se daří velice zřídka. V případě, že beneficient požádá svou banku o výplatu z bankovní záruky, banka tuto výplatu provede a následně požádá banku příkazce o hojení z titulu její protizáruky. Na rozdíl od záruky nepřímé, kdy beneficient může požádat o výplatu ze záruky kteroukoliv z obou bank, u záruky přímé žádá vždy svou banku o výplatu ze záruky, kterou tato banka vystavila v jeho prospěch. Banka příkazce, ani příkazce sám, nemůže v žádném případě zamezit výplatě z bankovní záruky v zahraničí, byla-li zahraniční banka beneficientem o výplatu požádána. Výplatní místo je tedy u banky beneficienta. Kryté a nekryté bankovní záruky V případě krytých záruk banka vystavující záruku požaduje plné nebo částečné krytí vázáním potřebné částky na klientském účtu. U nekryté záruky 8 se banka vystavující tuto záruku spokojí s prohlášením banky příkazce, že vyrovná veškeré náklady vzniklé z titulu převzaté záruky (protizáruky). 8 MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. vyd. Praha: ECON, ISBN

18 Akcesorické a abstraktní bankovní záruky Akcesorické bankovní záruky jsou vázány na hlavní zaručený závazek, obvykle na splnění podmínek kontraktu. Ručící bance příslušejí proti beneficientovi při plnění záruky stejné námitky, které je oprávněn vůči němu uplatnit dlužník. Musí se jednat o námitky kvalifikované, které obstojí v případném soudním sporu. Obchodní zákoník v této souvislosti stanoví, že ručící banka nemůže uplatnit námitky dlužníka, nevyplývá-li to ze záruční listiny. Abstraktní bankovní záruky jsou samostatné záruky nezávislé na příslušném kontraktu. Banka se zavazuje k výplatě pouze dle podmínek v záruce stanovených. Povinnost plnit je dána formulaci záruky bez ohledu na to, zda uplatnění záruky beneficientem je oprávněné z hlediska smluvních vztahů mezi ním a příkazcem k vystavení záruky. Banka může v záruce stanovit podmínky pro výplatu ze záruky. Může být požadováno předložení určitých dokumentů např. písemného prohlášení beneficienta záruky, že příkazce nezaplatil příslušnou fakturu a kopie nezaplacené faktury. Nejsilnějším typem abstraktní záruky je záruka vyplatitelná na první výzvu a bez námitek. 9 Ostatní druhy bankovních záruk Další možné rozlišení záruk: Záruky platební: záruky za peněžité plnění (banka ručí za splnění platebního závazku dlužníka). Záruka neplatební: ručí za jiný typ závazku než platební, například řádné provedení kontraktu, celní záruka, dodržení kvality apod. 10 Další příklady neplatebních záruk: záruka za platnost nabídky (vádium, bid bond) záruka za vrácení akontace (down payment guarantee) záruka za řádné provedení kontraktu (performance bond) 9 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X. ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Praha: ECON, bez ISBN. HOLEŠOVSKÝ, M. Zástavní právo, bankovní záruka a ostatní zajišťovací prostředky v podnikové a právní praxi. 2. vyd. Praha: NEWSLETTER PRAHA, ISBN MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN

19 S těmito zárukami je možno se nejčastěji setkat v rámci veřejných soutěží. 1.4 Dokumentární akreditiv Smlouva o otevření akreditivu je právně upravena v Obchodním zákoníku, zákon číslo 513/1991 Sb., ze dne 5. listopadu Obecná úprava je v 682 až 688, na kterou navazuje speciální úprava dokumentárního akreditivu v 689 až 690. Dokumentární akreditiv je neodvolatelný (může být i odvolatelný) písemný závazek banky odběratele (příkazce akreditivu), že provede platbu v termínu, který je v akreditivu stanoven, ve prospěch dodavatele (příjemce akreditivu) za předpokladu, že tento předloží v akreditivu stanovené dokumenty v souladu s podmínkami akreditivu. Jde o platební i zajišťovací instrument zároveň. Dalším souborem pravidel, která nejsou přímo stanovena zákonem, ale mají váhu právní normy a jsou všeobecně respektována bankami, jsou Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy (Uniform Cystome and Practise for Documentary Credits UCP 600) vydávané Mezinárodní obchodní komorou v Paříži International Chamber of Commerce. Poslední revize je platná od 1. července Je možné vystavit bankovní akreditiv i podle předchozí verze UCP 500 (je ale nutné se odvolat na tuto verzi). Nejpoužívanější platební instrument v zahraničním obchodě, který představuje neodvolatelný písemný závazek banky odběratele, že provede platbu ve stanoveném termínu ve prospěch vývozce a to za předpokladu, že vývozce předloží akreditivem stanovené dokumenty. Dokumentární akreditiv představuje jeden z nejvýhodnějších instrumentů pro obě strany kontraktu. Odběratel má jistotu, že zaplatí až v okamžiku, kdy vývozce splní podmínky kontraktu. Vývozce má zase jistotu, že za realizovanou dodávku dostane zaplaceno, jestliže splní podmínky předepsané akreditivem. Akreditiv potvrzený bankou vývozce navíc odstraňuje riziko nezaplacení ze strany banky odběratele v důsledku teritoriálního rizika. Nepotvrzený akreditiv není tedy vhodný pro země, kde je vysoké politické riziko či riziko transferu. 11 Česko. Zákon Obchodní zákoník č. 513 ze dne 5. listopadu Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR, Jednotné zvyklosti a pravidla pro Dokumentární akreditivy, Revize

20 1.4.1 Popis a funkce dokumentárního akreditivu Jedná se o hlavní platební a zajišťovací instrument používaný především v mezinárodním obchodě. Svou podstatou a funkcí je schopen plně zajistit stejnou službu i v tuzemském obchodním případu bez výraznějšího rozdílu v průběhu jeho použití. Doslova se dá říct, že není rozdíl mezi akreditivem použitým mezinárodně a vnitrostátně. Další možná definice dokumentárního akreditivu 13 Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky beneficientovi, vystavený na základě instrukcí (příkazce, kupujícího), poskytnout plnění stanovené akreditivem do výše akreditivní částky proti dokumentům předloženým v rámci platnosti akreditivu a odpovídající všem jeho podmínkám. Za hlavní výhody akreditivu lze považovat jistotu pro prodávajícího, že dostane zaplaceno, pokud splní všechny akreditivem předepsané podmínky, i kupujícího, že úhrada dodavateli bude provedena až splněním všech podmínek. Schéma 7: Způsob vystavení a čerpání akreditivu Dodavatel (věřitel) Odběratel (dlužník) 4. 6a. 7. 6b. 3b Avizující banka 3a Vystavující banka Zdroj: ANDRLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN ANDRLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN

21 1. Smlouva 2. Příkazce žádá svou banku o vystavení dokumentárního akreditivu 3a. Vystavující banka avizuje akreditiv bance příjemce 3b. Vystavující banka avizuje akreditiv přímo bance 4. Avizující banka ověří autentičnost a avizuje akreditiv příjemci 5. Dodavatel odešle zboží odběrateli a zkompletuje požadované dokumenty 6a. Dodavatel dokumenty zasílá prostřednictvím avizující banky 6b. Dodavatel dokumenty předá přímo vystavující bance (ta je kontroluje) 7. Banka dokumenty zkontroluje 8. Avizující banka zasílá dokumenty vystavující bance 9. Vystavující banka dokumenty kontroluje, a pokud odpovídají podmínkám, hradí jejich hodnotu 10. Odběratel hradí bance hodnotu proplacenou akreditivem a získá od banky dokumenty Charakteristika subjektů Dokumentárního akreditivu Subjekty transakce jištěné akreditivem jsou: žadatel o akreditiv (příkazce, kupující, dlužník), banka příkazce / kupujícího, tj. banka vystavující akreditiv příjemce akreditivu / beneficient (prodávající, věřitel, oprávněný z akreditivu) banka příjemce akreditivu / prodávajícího, která otevření akreditivu beneficientovi oznamuje, popř. potvrdí (banka avizující / potvrzující) V případě použití dokumentárního akreditivu v zahraničním obchodě (exportní nebo importní operace) se můžeme ještě setkat s tzv. korespondenční bankou (avizující) tedy bankou v zemi beneficienta, která může na jeho žádost prověřit bonitu vystavující banky. Pro úplnost se ještě můžeme setkat s bankou potvrzující (většinou se jí v praxi stává avizující banka), která se může zavázat poskytnout sama plnění a tím na sebe vzít závazek vystavující banky

22 1.4.3 Forma Dokumentárního akreditivu To, aby se akreditiv stal užitečným zajišťovacím nástrojem pro dlužníka i věřitele a dostatečně chránil jejich zájmy, je nutné vhodně a pečlivě zformulovat akreditivní podmínky. Pro akreditiv je charakteristické, že vztahy mezi zúčastněnými stranami se značně formalizují. 14 akreditiv je nezávislý na kontraktu, ze kterého vzešel zúčastněné strany se zabývají dokumenty, nikoli zbožím jedná se o technicky propracovaný instrument a jeho použití se řídí mezinárodně sjednocenými pravidly Příkaz k otevření akreditivu obsahuje tyto základní body: jméno a adresu příkazce podpis příkazce jméno a přesná adresa beneficienta v případě využití kontakt na korespondenční banku je nutné uvést, zda se jedná o odvolatelný nebo neodvolatelný akreditiv číslo účtu, na jehož vrub má být akreditiv otevřen výši krytí akreditivem maximální částku (například celkovou částku kontraktu) doložku, kde a do kdy je platný vyjadřuje poslední den pro prezentaci dokladů je nutné uvést, proti kterým dokladům je akreditiv použitelný dodací parita vyjadřuje, které náklady jsou zahrnuty v ceně pojistná hodnota stručný popis zboží, množství a jeho cenu pokyn bance jak naložit s dokumenty místo nakládky, odeslání a místo určení kdo a jak ponese výlohy na vystavení akreditivu 14 MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN

23 1.4.4 Postup využití Dokumentárního akreditivu Prvním krokem je příkaz odběratele, který přikazuje své bance vystavit akreditiv ve prospěch beneficienta (dodavatele). Příkazce předá bance Žádost o otevření akreditivu se všemi nutnými údaji, které jsou uvedeny výše. Odběratel v tomto příkazu zároveň stanovuje akreditivní podmínky. Ty sestávají většinou ze lhůt plnění, kvality dodávaného zboží, stanovených cen za zboží apod. Tyto podmínky vycházejí ze smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím, ale v rozhodném okamžiku banka studuje dokumenty, které splnění podmínek potvrdí nebo vyvrátí bez ohledu na tento kontrakt. Tyto podmínky se stávají jakousi pojistkou kupujícího, že v případě jejich nesplnění nebude provedena úhrada. Dále banka zvažuje bonitu příkazce a případně žádá o zajištění svého závazku plynoucího z akreditivu. Banka vyhoví této žádosti samozřejmě pouze v případě, že má smluvně dohodnuto s žadatelem krytí akreditivu, a to buď hotovostní formou (například blokování akreditivní částky na účtu žadatele), nebo formou úvěru, který žadateli poskytne pro účel uhrazení akreditivní částky. Je zřejmé, že takto poskytnutý úvěr musí být zase krytý. Krytí může být zajištěno ručením, zástavním právem, termínovaným vkladem apod. V praxi však již prakticky fungují pouze dva druhy zajištění akreditivu. První je postavené na bonitním klientovi, který má od banky stanovený rámec, do jakého mu bude akreditivy poskytovat, nebo opačný případ jištěný blokováním peněz na účtu. Poté banka avizuje akreditiv beneficientovi přímo, nebo pomocí avizující nebo korespondenční banky. V další fázi věřitel zkontroluje podmínky akreditivu, a buď je přijme bez výhrad, nebo požádá o úpravu těchto podmínek. Po otevření akreditivu prodávající zasílá zboží a soustřeďuje veškeré dokumenty, aby je předal bance. Banka zkoumá dokumenty, zda jsou v souladu s akreditivem, a v případě nutnosti žádá o opravu nebo doplnění. V případě, že jsou dokumenty v pořádku, přichází poslední krok výplata (čerpání, likvidace akreditivu) Druhy Dokumentárních akreditivů Základní členění akreditivů 15 - liší se ve stupni zajištění pohledávky. odvolatelný a neodvolatelný potvrzený a nepotvrzený 15 MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN

24 Odvolatelné a neodvolatelné dokumentární akreditivy Odvolatelný akreditiv může být v době platnosti změněn nebo zrušen ze strany vystavující banky. Dle poslední revize UCP600 je každý akreditiv považován za neodvolatelný, pokud v něm není doslova uvedeno, že se jedná o odvolatelný. Ten se ale v praxi přestal prakticky používat. Neodvolatelný akreditiv představuje pevný závazek vystavující banky. Může být měněn pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Potvrzené a nepotvrzené dokumentární akreditivy Nepotvrzený akreditiv (avizovaný) je avizován beneficientovi prostřednictvím avizující banky. Avizující banka není z akreditivu zavázána pouze předává informaci. Potvrzený akreditiv je neodvolatelný akreditiv, který je na základě vystavující banky potvrzen další bankou. Banka potvrzující je potom z akreditivu zavázána ve stejném rozsahu jako banka vystavující. Beneficient může získat plnění od kterékoli z těchto bank. 1.5 Směnka Směnka je v České republice upravována v Zákoně směnečném a šekovém č. 191/1950 Sb., ze dne 20. prosince Jedná se tedy o zákon poměrně staršího data, a navíc přijatý v éře rozdílných politických a hospodářských podmínek, přesto nebylo zatím nutné přistoupit k jeho novelizaci. Důvodem je, že jeho dikce a text vychází z Ženevských směnečných úmluv podepsaných v roce Směnka je převoditelný cenný papír, ze kterého vyplývá dlužníkovi závazek, který dává směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacení směnečné sumy v určitém čase a na určitém místě. Vystavení směnky nepodléhá schválení žádné instituce, může být sepsána kdykoliv a kdekoliv, v tom tkví její velká operativnost. Směnka musí obsahovat podstatné náležitosti dané směnečným zákonem, její forma však není předepsána (lze ji sepsat v restauraci na kousek ubrousku). 16 Česko. Zákon směnečný a šekový č. 191 ze dne 20. prosince

25 Při využití směnky v mezinárodním obchodě je nutné vnímat, že kromě Ženevské právní úpravy je ještě rozšířena anglosaská právní úprava, která se liší v náležitostech a užití právních institutů. V ženevském právu se používá termín směnečné rukojemství, v anglosaské úpravě se jedná o koakcept. U anglosaské úpravy zákon také nevyžaduje uvedení slova směnka do souvislého textu listiny. Další podstatný rozdíl je v době promlčení směnečného práva. Podle ženevské úpravy se jedná o 3 roky ode dne splatnosti, v anglosaské úpravě se jedná o 6 letou promlčecí lhůtu. Zákon směnečný a šekový upravuje dva druhy směnek, a to směnku vlastní a cizí. U obou druhů se jedná o zákonný cenný papír na řad, který obsahuje náležitosti přesně (kogentně) stanovené zákonem. V případě směnky vlastní se výstavce (dlužník) zavazuje zaplatit určité osobě (směnečnému věřiteli) určitou částku v přesně stanovenou dobu na dohodnutém místě. Vzor směnky vlastní lze nalézt v příloze č. 1. Vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce. V případě směnky cizí výstavce směnky (věřitel) přikazuje směnečníkovi (dlužníkovi), aby zaplatil v přesně stanovené době směnečnou sumu na dohodnutém místě osobě označené v řadu (oprávněné osobě). Vzor směnky cizí je uvedena v příloze č Česko. Zákon směnečný a šekový č. 191 ze dne 20. prosince

26 Cizí směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. jméno toho, kdo má platit (směnečníka); 4. údaj splatnosti; 5. údaj místa, kde má být placeno; 6. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 7. datum a místo vystavení směnky; 8. podpis výstavce. Podle splatnosti se rozlišují směnky na: 1. splatné na viděnou (při předložení) vista směnky 2. splatné na určitou dobu po viděné (lhůtní) časové vista směnky 3. splatné v určitý den fixní (denní) směnky 4. splatné určitou dobu po vystavení dato směnky Protest pro nezaplacení Je zachovacím úkonem prováděným podle zákona obvykle notáři, případně i soudy a obecními úřady. Lhůta pro zřízení protestu je 2 pracovní dny následující po dnu splatnosti. Notář konstatuje, že směnka byla dlužníkovi předložena řádně a včas a že přesto nebylo dlužníkem zaplaceno. O tomto úkonu vydá protestní listinu, která provedení tohoto úkonu konstatuje. 19 Vymáhání směnky Nezaplacená, eventuálně protestovaná směnka je bankou vrácena věřiteli k dalšímu nakládání. Ten se může dohodnout s dlužníkem o způsobu dalšího vymáhání směnky. Není-li úspěšný, může podat směnečnou žalobu na vydání platebního rozkazu. K této žalobě připojí originál směnky a eventuálně protestní listinu a požádá obchodní soud o vydání směnečného platebního rozkazu. 18 Česko. Zákon směnečný a šekový č. 191 ze dne 20. prosince SVOBODOVÁ, V.; MOŠNA, P.; MORÁVEK, T. Směnečné forfaitingové a faktoringové operace v praxi. Praha: SEKURKON, bez ISBN

27 Soud přezkoumá předložené podklady, a neshledá-li závad nebo rozporů, směnečný rozkaz vydá a doručí dlužníkovi. Nejsou-li proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu podány do 3 dnů žádné kvalifikované námitky, stává se tento rozkaz pravomocný a vykonatelný. Jsou-li podány v téže lhůtě námitky a soud je po přezkoumání uzná důvodnými, pak v napadené části platební rozkaz zruší a nařídí hlavní líčení Hladká platba (hladký plat) Je tak nazýván, protože neobsahuje bankovní závazek a není závislý na doložení dokumentů. Jedná se o přímou úhradu bankovním převodem od dlužníka k věřiteli. Hladká platba může být akontační (zálohová, nebo muže pokrývat část plnění, tedy částečně zálohová). Praktický příklad placení hladkým platem: Zákazníkovi se zašle faktura se všemi náležitostmi a následně zákazník stanovenou cenu zaplatí. Jedná se o bezhotovostní převod. O připsání částky na náš účet nás banka informuje výpisem z účtu. 1.7 Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso se používá v případě, kdy vývozce není ochoten dodat zboží proti úhradě hladkou platbou, a nemá potřebu zajišťujícího platebního instrumentu, jakým je dokumentární akreditiv nebo bankovní záruka. Inkaso nezabezpečuje vývozce proti neochotě odběratele zboží odebrat, ani zúčastněné banky nemají možnost odběratele donutit ke splnění závazku z kontraktu. Proto se inkaso používá mezi takovými obchodními partnery, mezi kterými existuje vztah důvěry, nebo pokud v případě nezaplacení je možnost nalézt náhradního odběratele či pokud může být zboží dopraveno zpět. Dává však vývozci určité nezanedbatelné jistoty. Inkaso představuje větší jistotu než je úhrada hladkou platbou. Vývozce má jistotu, že odběratel neobdrží zboží či dokumenty dříve, než splní inkasní podmínky. Také odběratel má jistotu, protože platí proti obdržení 20 SVOBODOVÁ, V.; MOŠNA, P.; MORÁVEK, T. Směnečné forfaitingové a faktoringové operace v praxi. Praha: SEKURKON, bez ISBN

28 dokumentu, navíc mu inkaso neváže finanční prostředky až do okamžiku úhrady. S inkasem jsou spojeny nižší náklady než s dokumentárním akreditivem. vydání dokumentů proti zaplacení předkládající banka vydá kupujícímu doklady pouze proti příkazu k zaplacení inkasa vydání dokumentů proti akceptaci směnky banka vydá doklady až poté, co kupující akceptuje cizí směnku nebo vystaví směnku vlastní Praktický příklad placení dokumentárním inkasem: Vystaví se dodávkový příkaz pro výrobu. Vyrobené zboží se dle pokynů zákazníka odešle s průvodním dokladem, packing listem a vystaví se faktura. Zároveň se musí vyplnit formulář banky na dokumentární inkaso. Na formuláři je vyznačen počet a druh přiložených dokladů, které se předkládají proti placení. Tyto doklady se odevzdávají v bance, která doklady přezkoumá z hlediska věcné správnosti. Po určité době banka zašle oznámení o převzetí dokumentů, případně vypíše nalezené závady. Pokud jsou tyto závady nepodstatné, zahraniční bance se nesdělují, doklady se odešlou. Pokud existují závady podstatné, které by mohly ohrozit platbu, musí se doklady opravit, případně vyhotovit nové. Z tohoto důvodu je třeba dokumenty předkládat včas, aby byla vytvořena dostatečná časová rezerva pro případné odstranění chyb. Obchodní případ končí připsáním částky na účet. 1.8 Stand-by akreditiv Je akreditiv plnící funkci bankovní záruky. Kolébkou jeho vzniku jsou Spojené státy americké. Americké banky totiž nesmějí vystavovat bankovní záruky. Vyvinuly proto zvláštní formu akreditivu, který slouží k zajištění závazků jako bankovní záruka. Stand-by akreditiv je čerpán proti prohlášení, že se něco neuskutečnilo. Beneficient požádá o výplatu z akreditivu pouze v případě, že zajištěný závazek nebyl splněn. V stand-by akreditivu jsou předepsány dokumenty, které musí být předloženy beneficientem při uplatnění. Bývá to zpravidla písemné prohlášení beneficienta, může být předepsáno vystavení vista směnky, předložení kopie nezaplacené faktury. Stand-by akreditiv může zajišťovat jak platební tak i neplatební závazky. Banky se při vystavování stand-by akreditivů řídí Jednotnými

29 zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy. Je třeba, aby v textu stand-by akreditivu byla odvolávka na zmíněná pravidla Bankovní aval Bankovní aval nebo také směnečné rukojemství je upraveno Ženevskými dohodami formou směnečného avalu. Ten je obvykle vyjádřen slovy ručím, ručíme, zaručujeme, per aval. Ručitel se zavazuje, že nesplní-li primární dlužník svůj závazek a směnku nebude při předložení honorovat, učiní tak na vyzvání sám a směnku vyplatí. Vyplatí-li směnku ručitel, má potom regres vůči osobě, za kterou směnku zaplatil. Ručitelský závazek zvyšuje kvalitu směnky, a proto bývá často žádán, zejména z důvodu odkupu směnky před splatností bankou. 22 Jestliže je avalistou směnky bonitní banka, stávají se z takto avalované směnky obratem hotové peníze, protože směnku je možné ihned odprodat na finančním trhu. Ručitelem může být: Banka Fyzická osoba Právnická osoba 1.10 Šek Šek plní v obchodě hlavně funkci platební. Obecně jej můžeme charakterizovat jako dlužnický cenný papír, kterým výstavce dává třetí osobě (šekovníkovi) bezpodmínečný příkaz k zaplacení určité peněžité částky ve prospěch majitele šeku. Šekovníkem bývá obvykle banka, u níž má výstavce šeku určitou pohledávku. Dělení šeku podle výstavce: 1. Šeky bankovní výstavcem šeku je banka nebo jiný peněžní ústav. Jedná se o velmi kvalitní druh šeku. 21 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Praha: ECON, bez ISBN. 22 SVOBODOVÁ, V.; MOŠNA, P.; MORÁVEK, T. Směnečné forfaitingové a faktoringové operace v praxi. Praha: SEKURKON, bez ISBN

30 2. Šeky soukromé výstavce je fyzická nebo právnická osoba a zpravidla jde o šek ze šekové knížky. Kvalita šeku se odvíjí od bonity jeho výstavce. Bez ověření u šekovníka se nedá promptně honorovat. Kvalitní modifikací šeku soukromého je Eurošek, který je zaručen kartou vydanou peněžním ústavem. Podle toho, v čí prospěch je šek vystaven, lze šeky rozlišovat: 1. na jméno 2. na řad šek označený určitým jménem a výslovnou doložkou na řad 3. rektašek šek označený určitým jménem a doložkou nikoliv na řad, tento šek není možno převést na někoho jiného 4. na doručitele 1.11 Forfaiting Forfaiting je odkup v budoucnu splatných pohledávek plynoucích z dodávky zboží, zajištěné některým z platebních instrumentů (směnkou, akreditivem s odloženou platností, případně také bankovní zárukou). Provádí se formou diskontu s tím, že vývozce nenese riziko nezaplacení pohledávky odběratelem. Forfaiting má pro vývozce zejména tu výhodu, že může financovat své pohledávky i v případě, že vyčerpal úvěrové linky u banky. Vývozce navíc nenese kurzové riziko, protože odkup může být proveden bezprostředně po uskutečnění dodávky. Pokud finanční instrument zní na některou z hlavních světových měn, diskontní sazba v těchto měnách bývá výhodnější než v měně domácí. 23 V okamžiku, kdy forfaitér pohledávku odkoupí, stává se jejím vlastníkem a nemůže na bývalém vlastníkovi nárokovat třeba zpětný odkup z důvodu nezaplacení dlužníkem. 23 ČERMÁKOVÁ, I. Bankovní záruka. Brno: ECON publishing, ISBN X. MARVANOVÁ, M.; HOUDA, M. a kol. Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 2. vyd. Praha: ECON, ISBN

31 2. Dosavadní vývoj bankovních záruk a dokumentárních plateb 2.1 Dosavadní vývoj bankovních záruk Do roku 1989 byla oprávněna bankovní záruky vystavovat pouze jedna banka v České republice, která měla na tuto činnost monopol, a to Československá obchodní banka (dále jen ČSOB ). Po roce 1989 a se vznikem dalších komerčních a obchodních bank v České republice neměly tyto nové banky dostatečnou bonitu a jméno v zahraničí a pro vystavování záruk využívali spolupráci s ČSOB. Jejím prostřednictvím formou protizáruk v jejich prospěch byly vystavovány finální záruky ČSOB pro obchodní partnery klientů těchto bank. Pro zahraniční i tuzemské věřitele tak Československá obchodní banka překlenovala vytvářející se bonitu těch nových. Po období jednoho až dvou let tyto nově vzniklé banky (mezi, kterými figurovala i Komerční banka, a.s.), získaly postupně dostatečné zkušenosti při spolupráci s ČSOB, formou vzdělávání v tuzemsku i zahraničí, aby mohly tento obchod provozovat samostatně. Od 90. let Komerční banka navazovala na požadavky svých klientů a postupně začala vystavovat všechny druhy bankovních záruk samostatně (a to jak záruky platební, tak neplatební). Začala také pracovat se zárukami přijatými. Dalším krokem bylo zpracovávání protizáruk, a to jak vystavování, tak jejich přijímání. Další významnou etapou v Komerční bance byla spolupráce záruk s právním oborem v této bance a byly vypracovány standardní texty Komerční banky, a to jak záruk platebních (za splacení úvěrové splátky, za splacení leasingové splátky, apod.), tak neplatebních (záruka za účast v soutěži, za platbu předem, za kvalitu, za záruční dobu, apod.). Komerční banka byla jednou z prvních bank mezi nově vzniklými bankami, která vytvořila tyto texty. Začaly je využívat i modifikovat ostatní banky, např. Česká spořitelna. Komerční banka však modifikace svých textu operativně neposkytovala, a to po určité krátké období bylo poměrně nepříznivě hodnoceno klienty, kteří vyžadovali individuální texty bankovních záruk, a tak bylo potřeba reagovat na tento požadavek klientů a také vytvářet individuální texty kromě standardních

32 Došlo k vypracování textů bankovních záruk, které byly oprávněny samostatně využívat obchodní místa, dle požadavků klientů. K hlavním parametrům těchto textů patřilo a do dneška patří: český jazyk česká měna příjemce v tuzemsku daný text standardní šablony Jakákoliv výjimka od výše uvedeného spadá do individuální obsluhy centrály a vystavování veškerých bankovních záruk do zahraničí (cizojazyčný text, cizí měna, příjemce v zahraničí). Škála poskytovaných záručních produktů prochází v Komerční bance neustálým vývojem, což je spojeno s měnícími se a rozvíjejícími požadavky trhu. V 90. letech minulého století bylo poskytování záručních obchodů soustředěno zejména na poskytování základních druhů bankovních záruk ve standardním znění, navíc bylo více orientováno na tuzemský trh. Po roce 2000 se začíná stále více projevovat nárůst exportu českých firem do zahraničí a požadavek klientů na individuální obsluhu a vytváření textů bankovních záruk přímo pro konkrétní záruční obchody. Významným mezníkem pro poskytování záručních obchodů se stal vstup současného vlastníka Komerční banky francouzské banky Société Générale. Díky vzájemné spolupráci s ostatními bankami ze skupiny Société Générale získala Komerční banka vstup do dalších zahraničních teritorií, kde má tradičně Société Générale silnou pozici (např. státy severní Afriky, Indie, Egypt). Podobně působí Komerční banka pro Société Générale v České republice. K dalšímu nárůstu počtu obchodů i vzniku nových typů bankovních záruk došlo vstupem České republiky do Evropské unie (dále jen EU ) v roce Např. jiný způsob obchodování se zemědělskými komoditami po vstupu do EU, na který dohlíží Státní zemědělský a intervenční fond, znamenaly pro Komerční banku i ostatní banky v České republice nutnost přizpůsobit se novým požadavkům na textaci a podmínky bankovních záruk v této souvislosti