II. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU. II. 1. Koncepce školy. Škola je určena dětem od osmnácti měsíců.

Transkript

1 II. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU II. 1. Koncepce školy Škol je určen dětem od osmnácti měsíců. Koncepčně je rozdělen do tří věkových ktegorií: předškolní výchov: ) děti od 18 měsíců do 3 let b) děti od 3 do 6 let školní výchov: první druhý stupeň zákldní školy Progrm Brán jzyků otevřená je vzdělávcím progrmem pro předškolní věk, který připrvuje ţáky po jzykové stránce n výuku ve věku školním progrm Do nitr jzyků. Nástupní věk osmnáct měsíců byl vybrán z několik důvodů. Mnoţství součsných vědeckých studií poukzuje n výhody přínos výuky jzyků v co nejrnějším věku. Je to téţ věk, kdy je dítě jiţ schopno strávit určitou dobu v kolektivu, kolektiv okolo sebe vnímt regovt n něj. V tomto věku se tké vytváří první sociální vzby mimo rodinný kruh. Dítě je sice při výuce doprovázeno rodičem či jinou známou dospělou osobou, velice rychle si le vytváří vzth k učiteli, postupně se zčíná zjímt i o své vrstevníky. Socilizční spekt hrje stěţejní roli. Češtin přestává být omezen n úzké prostředí rodiny (kde nvíc čsto slouţí ke komunikci pouze s jedním jejím členem), nbývá nových funkcí dítě ji tk sndněji můţe vnímt jko přirozenou součást svého ţivot. Neméně důleţitý je tento rný kontkt pro rodiče. Npomáhá jejich úsilí o vícejzyčnou výchovu, vytváří pro ni potřebné zázemí. Pomáhá téţ budovt vzth rodič dítě v češtině, který není v cizojzyčném prostředí smozřejmostí. Ve věku 3 let je dítě jiţ schopno podsttně větší interkce s kolektivem, postupně se zčíná oprvdu učit. Z vrstevníků, návštěvníků stejného výukového progrmu, se stávjí kmrádi, n které se dítě těší. Důrz je od počátku klden především n rozvoj verbálního vyjdřování dítěte, pouţíván je přímá bezpřekldová metod (tzv. totl immersion). Vytvářením různorodých komunikčních situcí z pomoci mluveného slov, hudebních výtvrných podnětů, divdl se dítě učí jzyku nprosto přirozeně neustále získává podněty k rozšiřování slovní zásoby. Děti školního věku jsou zpsány ke kţdodennímu studiu v některé ze zákldních škol země, kde ţijí. Tm se jim dostává plnohodnotného zákldního vzdělání v cizím jzyce. Česká škol bez hrnic se tedy v této věkové ktegorii změřuje pouze n následující vzdělávcí obory: Jzyk jzyková komunikce, Člověk jeho svět, Dějepis, Výchov k občnství Zeměpis. Jejím cílem je dále hrmonicky rozvíjet řečové dovednosti ţáků, to v mluvené i písemné podobě češtiny, tké jim dát srovntelné znlosti české kultury, zvláště litertury, struktury českého jzyk, dějin českých zemí, zeměpisu České republiky, národních symbolů, jko mjí jejich vrstevníci vyrůstjící ve vlsti. Škol usiluje uchovt u těchto dětí pocit příslušnosti k českému národu zjistit jim vzdělání v oblstech, které školy v zhrničí nemohou poskytnout. 7

2 Prvidelná návštěv českého dětského kolektivu téţ děti vede k uvědomění si určité výjimečnosti, dítě vnímá, ţe oproti svým vrstevníkům ptří nvíc do jzykově tím i kulturně odlišné dětské společnosti, postupně n to zčíná být hrdé. Tto skutečnost je velmi důleţitá pro jeho dlší vzth k České republice, k českým kořenům, kultuře historii. II. 2. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávcími potřebmi Vzhledem ke specifickému změření České školy bez hrnic jejímu omezenému rozshu výuky jsou z ţáky se speciálními vzdělávcími potřebmi povţováni především ti ţáci, jejichţ znlost češtiny v době nástupu do školy není n tkové úrovni, by se mohli plnohodnotně zúčstnit nbízeného výukového progrmu. Při práci s těmito dětmi je nejdůleţitější jiţ zmíněná úzká spolupráce pedgogů, ţák jeho rodičů. Škol se při vytváření správného prostoru pro rozvíjení osobnosti jzykové vybvenosti kţdého dítěte vţdy opírá o jeho rodinu klde velký důrz n vzájemnou komunikci, která je zákldem úspěšného vzdělávání. Rodiče, či jiní česky mluvící rodinní příslušníci, mjí v tkovéto situci nelehký úkol správného nstvení domácí jzykové výchovy dítěte v () dvoujzyčném prostředí. Rodin je u těchto dětí totiţ nejdůleţitějším největším zdrojem mluvené češtiny, kterou škol následovně několik hodin týdně rozvíjí obohcuje. Děti předškolního věku, které se do výuky zřzují s nedosttečnou jzykovou znlostí, ji v dětském kolektivu díky pouţívné bezpřekldové metodě většinou během několik měsíců přirozeně doţenou. Ţákům stupně zákldního vzdělávání s nedosttečnou výchozí jzykovou znlostí škol nbízí speciální výukový progrm Češtin jko cizí jzyk, který jim z pomoci metod běţně uţívných při výuce cizích jzyků umoţní rozvinout slovní zásobu n úroveň svých vrstevníků zřdit se následovně do běţné výuky. Škol se v rámci svých prostorových, finnčních personálních moţností nebrání vzdělávání ţáků se zdrvotním postiţením či znevýhodněním ţáků se sociálním znevýhodněním, tyto situce jsou projednávány vţdy individuálně. II. 3. Zčlenění průřezových témt Průřezová témt se zbývjí otázkmi problémy součsného svět, jejich prolínání se jednotlivými předměty pomáhá dítěti lépe chápt vzájemné souvislosti. Ţák tk získává komplexnější hlubší znlost problému, který není vytrţen z kontextu. Vzhledem ke specifickému změření České školy bez hrnic jejímu omezenému rozshu výuky jsou okruhy následujících průřezových témt: Multikulturní výchov, Výchov k myšlení v evropských globálních souvislostech, Výchov demokrtického občn zřzovány do výuky všech předmětů prvidelně, po celou dobu školní docházky. Témtické okruhy Osobnostní sociální výchovy jsou přirozenou součástí celé výuky. Témt Environmentální výchovy Mediální výchovy jsou do výuky zřzovány vţdy, 8

3 kdyţ je to vhodné: při studiu uměleckého nebo nučného textu, v kontextu součsných evropských světových událostí, při vyhledávání informcí. III. UČEBNÍ PLÁN III. 1. Učební plán pro předškolní výchovu Vzdělávání probíhá jednou týdně: 1 hodinu (60 minut) pro nejmldší děti do 3 let, od 3 do 6 let 2 hodiny (120 minut). Ve věkové skupině 3 6 let je v závislosti n orgnizci školního roku země, kde škol působí, moţné vyučovt jeden celý den, čímţ se proces získávání ukotvení českého jzyk usndňuje urychluje. III. 2. Učební plán pro třídu Hodinové dotce z týden v ročníku Vzdělávcí obor Vyučovcí předmět Jzyk jzyková komunikce Český jzyk litertur Celkem tř. tř. tř. tř. tř Člověk jeho svět Můj český svět Vzdělávcí obor Český jzyk litertur : Český jzyk litertur jsou vyučovány v hodinové dotci 5 hodin týdně prezenčního studi, doplněné 2 hodinmi domácí práce. Vzhledem k tomu, ţe všichni ţáci jsou zároveň zpsáni k denní docházce v některé ze zákldních škol země, kde ţijí, jejich obecné komuniktivní kompetence jsou zároveň rozvíjeny i tm. Vyučovcí předmět Můj český svět je vyučován od. třídy v dotci 1 hodiny týdně. Výuk tohoto předmětu můţe být relizován i v prvidelných výukových blocích, někdy i z pomoci externích spoluprcovníků. Velká část tohoto předmětu je vyučován n zákldních školách, které dítě prvidelně nvštěvuje, nše výuk se proto soustředí pouze n specifická témt dotýkjící se české společnosti, historie zeměpisu českých zemí. 9

4 III. 3. Učební plán pro třídu Vzdělávcí oblst Jzyk jzyková komunikce Člověk společnost Člověk přírod Hodinové dotce z týden v ročníku Vzdělávcí obor 6. tř. 7. tř. 8. tř. 9. tř. Celkem Český jzyk litertur České země včer dnes 1,5 1,5 1,5 1, Vzdělávcí obor Český jzyk litertur : Český jzyk litertur jsou vyučovány v hodinové dotci minimálně hodin týdně, kţdá škol má moţnost tuto výuku rozšířit. Vzdělávcí obor České země včer dnes : je vyučován od 6. třídy v dotci 1,5 hodiny týdně. Výuk tohoto oboru můţe být, stejně jko n 1. stupni, relizován v prvidelných výukových blocích, někdy i z pomoci externích spoluprcovníků. Vzhledem k tomu, ţe velká část tohoto oboru je vyučován n zákldních školách, které dítě prvidelně nvštěvuje, nše výuk se soustředí pouze n specifická témt dotýkjící se české společnosti, historie zeměpisu českých zemí. IV. UČEBNÍ OSNOVY IV. I. PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA IV. I. 1. Chrkteristik vzdělávcího progrmu Brán jzyků otevřená Hlvním cílem předškolní výchovy České školy bez hrnic je jzyková příprv dětí n školní výuku v češtině. Zákldem výuky je vytváření, upevňování rozvoj slovní zásoby, dále pk vyjdřovcích schopností v českém jzyce n zákldě přímé zkušenosti dítěte z prostředí ve škole. Důrz je tké klden n spisovnou výslovnost. Dovednosti získné v jzykové výchově tk vytváří předpokldy k úspěšnému dorozumívání s lidmi, k citlivému esteticky účinnému vnímání okolního svět i sebe sm. V osttním rozvoji osobnosti dítěte se opíráme o znlosti dovednosti, které děti získávjí v předškolních zřízeních země, v níţ ţijí. Stejně jko později školní výuk i předškolní jzyková výchov doplňuje domácí snhu rodiny, npomáhá rozvoji jzyk nd rámec běţně pouţívné kţdodenní řeči. Z pomoci tvořivých her, divdl, pohádek, dětských příběhů, činností hudebních, výtvrných pohybových se dítě rozvíjí, získává vzth k umění, k přírodě, zkušenosti dovednosti potřebné k porozumění svět i sebe sm. Celá výuk probíhá výhrdně v češtině, n coţ si 10

5 děti velice rychle zvyknou češtin se stává jejich výhrdním komunikčním jzykem nejen s vyučujícími, le i se spoluţáky. Děti jsou rozděleny do tříd podle věku. V přípdě nízkého počtu ţáků jsou věkové skupiny spojovány. Smosttně jsou le vţdy vyučovány děti nejmldší, tedy od 18 měsíc do 3 let, odděleny zůstávjí lespoň po určitou dobu výuky děti ve věku od 5 do 6 let, tedy ty, které se přímo připrvují n nástup do 1. třídy kde se pedgog věnuje vyjm jzykové příprvy i npříkld nácviku správného drţení tuţky. Děti v tomto věku se téţ zčínjí seznmovt s portfolii jejich funkcí, do výuky zčínjí být více zřzován vlstivědná témt. IV. I. 2. Vzdělávcí obsh progrmu Brán jzyků otevřená Výuk čerpá svoji náplň z běţných kţdodenních situcí, odehrává se v rytmu ročních období, trdičních svátků, význmných českých výročí. Její nedílnou součástí jsou tké trdiční i moderní české pohádky příběhy pro děti. Výuk zčíná vţdy pozdrvem, tím můţe být krátká říknk nebo rytmická písničk, která se během roku nemění, děti se ji tedy rychle nučí vnímjí ji jko úvod do dění, umoţňuje jim se zčít soustředit. Kţdou výukovou hodinu provází ústřední tém, které je rozvíjeno v dílčích činnostech. V progrmu kţdé výukové hodiny je zhrnut: Jzyková výchov (JV) - Rozšiřování slovní zásoby z pomoci nejrůznějších her se slovy písmeny úměrných věku dítěte, pměťových her, poslechu básniček, pohádek; nácvik divdelního předstvení td. Hudební výchov (HV) České písničky, tnce, pro mldší děti pohybové hry spojené s hudbou. Děti se učí hudbu posloucht vnímt, jejím prostřednictvím se učí rytmus melodii, hrmonii jzyk. Velice důleţité je i rozvoj správného dýchání. Děti pouţívjí jednoduché hudební nástroje, ty nejmenší prcují s nástroji Orffov instrumentáře. Výtvrná činnost (VV) poskytuje velký prostor pro kretivitu (mlb, kresb, koláţ, práce s textiliemi přírodními mteriály, ) děti tvoří smy, le vznikjí i společná díl, neodmyslitelnou součástí jsou témt související s českými trdicemi (Vánoce, Velikonoce, ) Předškolákům je do výuky vhodně zřzován i Vlstivěd (VL) - Hrvou formou děti získávjí zákldní informce o České republice. Výuk vybírá témt z následujících témtických oblstí: Já čs Já moje tělo Já lidé kolem mě Já můj domov Já přírod Já pohádk 11