POJISTNÝ OBZOR 12/2001

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov, Mgr. Jan Hora, PhDr. Jan K brt, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Kate ina Piro, Ing. Eva Rojkov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, renata@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH PojiötÏnÌ majetku podraûì nejen u n s (Eva Trojanov )... 3 K problematice pr vnì pravy pojistnè smlouvy (JUDr. VÏra äkopov )... 5 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )... 8 POOL pro zajiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e (Ing. Tom ö K Ìû)... 9 Statistiky na konci t etìho ËtvrtletÌ 2001 potvrzujì konjunkturu leasingu v»r (JUDr. Ji Ì Pulz) Projekt BezpeËn lokalita (JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek) Spolupr ce ËeskÈho a nïmeckèho dozorovèho org nu v pojiöùovnictvì (Ing. VojtÏch Bidrman) Vozidlo a pojiötïnì: NovÈ dopravnì znaëky (JUDr. Pavel Buöta) Kvalita v bezpeënostnìm pr myslu (Ing. ZdenÏk Veiner) Nov verze webu Komory pojiöùovacìch maklè (Ing. Ivan äpirakus) Kr tce z»eskè asociace pojiöùoven (ËÌû) Setk nì redakënìch rad (Eva Trojanov ) Fond pomoci, vzdïl nì, jakosti a prevence AGA (Zä) Telegraficky (et) Ze ûivota pojiöùoven»ap:»sob pojiöùovna, a.s., podporuje zdravotnï postiûenè spoluobëany Nov n mïstek v»eskè pojiöùovnï (er) Inzerce PojistnÈ podvody: äkodn ve vlastnìch ad ch (JUDr. Aleö»erm k) P Ìloha: CeloroËnÌ obsah PojistnÈho obzoru 2001 CONTENTS Property insurance costlier not only in our country (Eva Trojanov ) On the issue of codification of the insurance contract (JUDr. VÏra äkopov ) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) POOL to operate in suretyship insurance covering travel agency bankruptcy (Ing. Tom ö K Ìû) Statistics at the end of the third quarter of 2001 confirm leasing boom in the Czech Republic (JUDr. Ji Ì Pulz) Project Safe site (JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek) Cooperation between Czech and German supervisory authorities (VojtÏch Bidrman) Motor vehicles and insurance: New traffic signs (JUDr. Pavel Buöta) Quality in the security business (Ing. ZdenÏk Veiner) A new version of the Insurance Brokers Chamber web site (Ing. Ivan äpirakus) In brief from the»ap (ËÌû) Meeting of the editorial boards (Eva Trojanov ) AGA aid, education, quality and prevention fund (Zä) By telegraph (eva) From»AP insurance companiesí life Advertisement Insurance fraud: Vermin within our own ranks (JUDr. Aleö»erm k) Supplement: 2001 annual index of Pojistn obzor (Eva Trojanov ) CALLING TO YOUR ATTENTION The article Property insurance costlier not only in our country reproduces an interview given to the editor by Mr Mr z, the President of the Czech Insurance Association, in which he explained the overall situation on the global insurance/reinsurance market, with its business cycle, its soft and hard episodes, general trend of increasing losses both in scope and frequency, and last, but not least, the September terrorist attack on the WTC. All these factors were reflected at the annual Baden Baden meeting, where usually the reinsurers discuss the concrete terms and conditions for renewal of reinsurance treaties. This year, the reinsurers only made clear that non-life premiums will have to go up and there will be no special exceptions. In the Czech Republic, premiums have been stagnating for the last three years due to intense competition; there can be no doubt, therefore, that prices will have to increase. Although, of course, insurers may use diverse strategies and vary in their approach according to their economic results and possibilities, a raise of % on the average can be expected. UPOZORNÃNÕ Dovolujeme si V s upozornit, ûe se kvapem p ibliûuje konec roku, a pokud jste tak jiû neuëinili, v z jmu plynulosti dod vek PojistnÈho obzoru je t eba obnovit objedn vku novèho roënìku PojistnÈho obzoru. UËinit tak m ûete telefonicky (02ñ ), em (renata@predplatne.cz), faxem (02ñ ), p ÌpadnÏ internetem: POJISTNÝ OBZOR 12/2001

2 PojiötÏnÌ majetku podraûì nejen u n s V ûenì Ëten i a spolupracovnìci, do konce roku 2001 zb v, obraznï eëeno, uû jen p r okamûik. Dovolte mi, jmènem redakënì rady i sv m jmènem, podïkovat za pozornost a spolupr ci, pop t pevnè zdravì, spoustu pracovnìch i soukrom ch spïch, a splnïnì vöech Vaöich p edsevzetì. RedakËnÌ rada PojistnÈho obzoru se jiû v p edstihu zam ölì nad obsahem Ëasopisu pro dalöì obdobì a pevnï douf, ûe se jì poda Ì nejen udrûet pozornost dosavadnìch vïrn ch Ëten, ale ûe se bude Ëten sk obec d le rozöi ovat. Co n s Ëek v nadch zejìcìm roce 2002? NepochybnÏ hodnï pr ce. KromÏ dennìch rutinnìch kol to bude jeötï spousta pracovnìho silì na n vrzìch a projedn - v nì d leûit ch legislativnìch zmïn v pojiöùovnictvì. NemÏli bychom zapomenout i na v znamnè v roëì PojistnÈho obzoru ñ nejstaröìho odbornèho Ëasopisu, kter bez p eruöenì vych zì tak ka osm desìtek rok. 1. kvïtna 2002 oslavì Pojistn obzor svè osmdes tiny. To uû je vïk, kter rozhodnï stojì za rekapitulaci, zamyölenì i v zvu k pokraëov nì v dalöìch spïön m roënìcìch. UvÌt me Vaöe p nì, p ipomìnky i n mïty tèmat. V ûìme si VaöÌ p ÌznÏ a tïöìme se z nì. Mgr. Eva Trojanov, öèfredaktorka Eva Trojanov» esk asociace pojiöùoven uspo dala 24. Ìjna 2001 p i p Ìleûitosti 10ti let trv nì novodobèho komerënìho pojiöùovacìho trhu v»r a 10ti let od zaloûenì»esko-slovenskè asociace pojiöùoven spoleëenskè setk nì Ëlen prezidia»ap a z stupc odborn ch org n asociace s novin i. Prezident»AP Ing. VladimÌr Mr z ve svèm vodnìm proslovu pohovo il o stavu a v voji v pojiöùovnictvì a o oëek van ch zmïn ch v pojiöùov nì majetku, zejmèna podnikatel. Svoje vystoupenì konëil slovy, ûe Ño nïco moud ejöì snad budeme po pr vï probìhajìcìm setk nì zajiöùoven s pojiöùovnami v Baden- Badenuì. Dohodli jsme se proto, ûe po skonëenì tïchto jedn nì ing. Mr z poskytne PojistnÈmu obzoru rozhovor, v nïmû zrekapituluje informace ze setk nì s novin i, obohacenè o v sledky jedn nì pojiöùoven se zajiöùovnami. * NenÌ û dn m tajemstvìm, ûe r znè p ÌrodnÌ katastrofy a dalöì nep edvìdatelnè ökody poslednìch deseti let, ÑkorunovanÈì teroristick m tokem 11. z Ì t.r. na SvÏtovÈ obchodnì centrum a Pentagon v USA, nastartovaly a v raznï ovlivúujì v voj cen pojiötïnì majetku na celèm svïtï. M ûete naöim Ëten m podrobnïji p iblìûit tento proces? Na setk nì s novin i, kterè»ap uspo dala 24. Ìjna 2001, byli novin m p ipraveni zodpovïdït vöe kolem pojiöùovnictvì osobnosti nad jinè povolanè ñ ËlenovÈ prezidia»ap (zprava): JUDr. VladimÌr KrajÌËek, gener lnì editel EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s., Ing. Marek Venuta, gener lnì editel UNIQA pojiöùovny, a.s., Ing. Tom ö Nidetzk, gener lnì editel Pojiöùovny»eskÈ spo itelny, a.s., Ing. Ji Ì Mor vek, gener lnì editel IPB Pojiöùovny, a.s., Ing. VladimÌr Mr z, gener lnì editel Kooperativy, pojiöùovny, a.s., a Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap. Obchod mezi zajiöùovnami a pojiöùovnami probìh podle bïûn ch trûnìch pravidel ñ je to ot zka nabìdky a popt vky. Je tedy z konitè, ûe z hlediska celkov ch v sledk pojiöùoven a zajiöùoven nem ûe b t ziskovost trhu stabilnï line rnì, ale pohybuje se v k ivk ch, v jak chsi sinusoid ch.»etnost a rychlost zmïn hlavnìch parametr pohyb trhu (sazeb) ovliv- ÚujÌ ökodnè pr bïhy. Svoji roli v tom hrajì takè ËasovÈ z konitosti. Zajiöùovny na sebe p ebìrajì a d le diverzifikujì rizika pojiöùoven, kterè jsou p Ìliö ÑchudÈì na to, aby za jednotliv rizika mohly samy ruëit. Tento obchod mezi pojiöùovnami a zajiöùovnami m dlouhodobou tradici. BÏhem Ëasu bylo vypozorov no, ûe se st ÌdajÌ obdobì, kdy je trh tzv. mïkk a kdy je tvrd. MÏkk trh je ve chvìli, kdy se zajiöùovny snaûì z r zn ch d vod zìskat vïtöì podìl na trhu, kdyû POJISTNÝ OBZOR 12/2001 3

3 nap Ìklad pronikajì na novè trhy a kdy v voj nenì zatìûen mnoûstvìm katastrof, velk mi ztr tami a velk mi platbami, tzn. ûe mohou p edpokl dat svoji mìru zisku a jsou ochotnì ji snìûit tìm, ûe pojiöùovn m nabìzejì lepöì podmìnky. A to zejmèna v tom, kter rizika p ebìrajì, jakè v luky uplatúujì v tom kterèm pojiötïnì a zajiötïnì, a takè ve v öi provize. Pojiöùovny samoz ejmï majì podobn postup i problèmy, svè podìly na trhu ve sv ch teritoriìch, snaûì se o soupe enì mezi sebou. KonkurenËnÌ tlak s m o sobï vyvol v snahu o potlaëenì pohledu na riziko. Tento proces zaëìn uû u obchodnìka, kter se snaûì zìskat obchod za kaûdou cenu, aby zìskal provizi, pokraëuje to p es management a pracovnìky, kte Ì majì na starost kontrolu rizik v tïchto mïkk ch obdobìch. P edpokl dajì-li vìce pozitivnìch faktor, a tìm i p ÌznivÏjöÌ v voj, totiû, ûe pravdïpodobnost ökody nenì tak velk, jak by se dalo za jin ch okolnostì teoreticky oëek vat, vede to k tomu, ûe jsou sniûov ny sazby a zvïtöov ny rozsahy pojiötïnì, respektive rozsahy krytì. A zajiöùovny to respektujì. Pokud se uk ûe, ûe tento p edpoklad byl öpatn a ûe se ökodnè pr bïhy zhoröujì, zajiöùovny zaënou b t ostraûitè, protoûe mìra jejich hospod sk ch v sledk se zhoröuje, mnohdy aû na nulu, nebo dokonce do mìnusu. A zaëne-li b t trh ztr tov, okamûitï vyvìjejì tlak na Ñp itvrzenìì podmìnek zajiötïnì. Je nutnè vidït, ûe cel princip zajiötïnì je princip sdìlenì osudu. Zajiöùovny vï Ì, ûe pojiöùovny dodrûujì urëit pravidla, ale samoz ejmï to takè kontrolujì. Jakmile vöak nejsou v sledky, logicky zpozornì. A to je pr vï situace, kter nastala v roce VÏtöÌ ËeskÈ pojiöùovny jsou zajiötïny u svïtov ch zajiöùoven, kterè podnikajì nejen na evropskèm, ale i na americkèm trhu. Ne snad, ûe by rok 2000 byl tak dramaticky propadov, ale byl to jist p elom, kdy zajistitelè usoudili, ûe je nutn zmïna trendu a ûe musì vìce hledït na profit ze sv ch obchod. A do toho p iöel teroristick tok na USA 11. z Ì letoönìho roku. Pr vï ve chvìli, kdy trh byl tak jako tak oslaben a smï oval k obratu z tohoto bodu, se z nïho n hle propadl jeötï nìû, protoûe utrpïl koncentrovanou a multidisciplin rnì ztr tu. Ke ztr t m doölo v pojiötïnì leteckèho provozu, letadel, zajiötïnì leteckèho provozu, p edevöìm vöak odpovïdnosti z provozu, doölo k nenahraditeln m ökod m na zdravì a k obrovsk m majetkov m ökod m, o jejichû dimenzìch se experti st le jeötï dohadujì. Pro pojiöùovacì trh se odhady ökod pohybujì mezi 40 aû 80 miliardami dolar. Velk v znam na v öi ztr t m druhotn vliv, kter se neprojevuje u velk ch katastrof Ëasto. Na teroristick tok totiû zareagovaly finanënì trhy poklesem hodnoty cenn ch papìr, a protoûe pojiöùovny a zajiöùovny majì znaënou Ë st sv ch technick ch finanënìch rezerv v cenn ch papìrech, utrpïly dalöì v raznè ztr ty. Pr vï toto znaënè oslabenì je impulzem, kter nutì zajiöùovny ke zmïnï trendu. Aû budou zajiöùovny dïlat bilanci za rok 2001, budou muset poëìtat nejen p ÌmÈ ökody, ale hlavnï pr vï ty nep ÌmÈ. Samoz ejmï, ûe s takov m stavem nejsou spokojeni akcion i zajiöùoven ani pojiöùoven a tuto ztr tu chtïjì co nejrychleji dorovnat. Proto existuje jednotn pl n pro cel zajiöùovacì trh, kter vnìm ztr ty jako omezenì svè kapacity, a bude zajiöùovat ostraûitï a v bïrovï. To samoz ejmï nenì navûdy, je to zase na nïjakou urëitou dobu, ale p i tè p Ìleûitosti bych r d upozornil na jin aspekt. Vedou se velmi teoretickè a uëenè diskuze o d vodech a n sledcìch na zmïnu klimatu na zemïkouli, glob lnìho oteplov nì, zv öenèho poëtu hurik n i tam, kde se nikdy nevyskytovaly, p ib vajìcìch zemït esenì, velk ch povodnì a deöù. Zd se, ûe jsme v dek dï, kdy ûivelnì katastrofy jsou ËetnÏjöÌ neû kdykoliv d Ìv. NahlÈdneme-li do statistik, zjistìme, ûe celosvïtovï doch zì k n r stu tïchto nebezpeëì, co do poëtu i co do rozsahu. Nezanedbateln je i vliv lidskè populace. Lidstvo vyr bì, stavì, vyvìjì st le modernïjöì a draûöì technologie, st le ËastÏji se jedn o vïtöìch a vïtöìch hodnot ch, ËÌmû se ovöem st v z roveú zranitelnïjöì, a pot eba pojiötïnì roste rychleji, neû jsou moûnosti pojiöùoven a zajiöùoven. Ty jsou schopny pokr vat zv öen rizika jen za p edpokladu, ûe najdou ekvivalenci mezi v öì pojistnèho a ökodami. Z roveú vzr st tlak ve vöech pojiöùovn ch i zajiöùovn ch na sniûov nì vlastnìch reûiì, to je celosvïtov trend. Kdyû to vöechno seëteme ñ katastrof je vìce, expozice zajiöùoven je vïtöì neû byla, ökody jsou vïtöì, podniky komplikovanïjöì, technologie jsou draûöì, z Ëehoû vypl v, ûe se pojiöùujì st le vïtöì a vïtöì hodnoty a do toho vöeho je teô t eba zahrnout i riziko teroristick ch tok. V sledkem je nïco, co zajiöùovacì a pojiöùovacì trh prostï nenì schopen zvl dnout a kr t. Ukazuje se, ûe z ruky za tak velk rizika se musì st t politickou odpovïdnostì vl d jednotliv ch st t. V»esku nebyl rok 2000, z hlediska efektivnosti celkov ch hospod sk ch v sledk pojiöùoven p sobìcìch na ËeskÈm trhu, zvl öù dobr. SpÌö se d Ìci, ûe rok 2000 z tohoto pohledu znamenal pro celou adu pojiöùoven podstatnè ztr ty, respektive menöì zisk. Znamen to, ûe nejenom svïtov zajiöùovacì trh pot ebuje, aby se zv öily sazby, ale i n ö vlastnì trh. Dodnes n ö trh nesplatil to, co zajistitelè zaplatili v roce 1997 za z plavy. Pojiöùovny i klienti se musejì vyrovnat s tìm, ûe u n s ËastÏji pröì, ûe se tu vyskytujì lok lnì z plavy, ûe ËastÏji ho Ì a ökody z tïchto poû r jsou st le vyööì.»esk pojiöùovacì trh, zejmèna v oblasti pojiöùov nì pr myslu a podnikatel pot ebuje zpevnit. Zpevnit bude t eba i havarijnì pojiötïnì, protoûe seëteme-li v sledky vöech pojiöùoven, vych zì n m, ûe jde o dost riskantnì byznys, vykazujìcì relativnï öpatnè v sledky. Debata m ûe samoz ejmï b t i o tom, jak si kdo p edstavuje mìru zisku. Pojiöùovny jsou zaloûenè na komerënìm principu, takûe musì b t ve svèm d sledku ziskovè. * V polovinï Ìjna se konalo v nïmeckèm Baden-Badenu setk - nì zajistitel s pojistiteli. M ûete blìûe okomentovat Ëel takovèho setk nì, jeho pr bïh a hlavnï konkrètnì letoönì z vïry z tohoto setk nì? Uû lèta se tradiënï dvakr t roënï setk vajì z stupci pojiöùoven a zajiöùoven, aby si nastavovali parametry svè spolupr ce a uzav eli smlouvy o zajiötïnì pro n sledujìcì rok. ZaËÌn to z ijov m setk - nìm v Monte Carlu, kterè m ovöem spìö spoleëensk v znam. Je p ÌleûitostÌ k setk nì se öpiëkami zajiöùovacìho a pojiöùovacìho trhu. KonajÌ se zde p edbïûn jedn nì, vyhled vajì novì partne i a prezentujì v sledky za prvnì pololetì. Zhruba o mïsìc pozdïji n - sleduje setk nì v Baden-Badenu, kde uû jde o konkrètnì technickè z leûitosti. Sem p ijìûdïjì specialistè zajiöùoven a pojiöùoven a p ipravujì v p edstihu konkrètnì podmìnky dohod a smluv pro nadch - zejìcì rok, protoûe vïtöina smluv zpravidla konëì LetoönÌ Baden-Baden se liöil od p edchozìch setk nìch v tom smïru, ûe v minul ch letech b valy podmìnky vöem jasnè a n sledovaly jen form lnì kroky. Tentokr t nikoliv. Pojiöùovny se vlastnï pouze dozvïdïly pouze to, ûe situace je komplikovan a zatìm nenì jasnè jak a zda smlouvy uzavìrat. ZajiöùovacÌ trh je nechal v nejistotï s tìm, ûe byly potvrzeny obecnè trendy: ceny pojistnèho v neûivotnìm pojiötïnì se musejì zv öit a nebudou povolov ny zvl ötnì v jimky. Z jmem pojiöùoven je udrûet co nejp ijatelnïjöì podmìnky na trhu a neztratit klienty, z roveú ale respektovat podmìnky zajiöùoven, takûe jedn nì budou jeötï do konce roku pokraëovat. Z toho vöeho je patrnè, ûe zajistitelè sami nemajì jeötï jasno, jak velkè ztr ty a dopady skuteënï budou. Pot ebujì jeötï Ëas. * Jak je v ö soukrom odhad ve zv öenì cen v neûivotnìm pojiötïnì, p jde o nïkolikan - sobky? Nemluvil bych o nïjak ch n - sobcìch. Prov zanost Ëesk ch pojiöùoven na svïtov trh p es zajistitele je tak v razn, ûe se nem ûeme pohybovat jenom v zkè oblasti, kterou bychom si dïlali tak 4 POJISTNÝ OBZOR 12/2001

4 nïjak Ñpo svèmì. P izp sobit se budou muset vöechny pojiöùovny. Ot zkou je, v kter ch odvïtvìch, o kolik a jak m zp sobem. To souvisì i se skuteën mi v sledky jednotliv ch pojiöùoven v jednotliv ch obdobìch. V nïkter ch druzìch pojiötïnì t eba ke zv öenì sazby ani nemusì dojìt, protoûe ökodn pr bïh byl dobr a odvïtvì samo o sobï vykazovalo dobrè hospod skè v sledky. Ale to asi budou spìöe v jimky. A kromï toho se to m ûe liöit i u jednotliv ch pojiöùoven. Bylo by p Ìliö zjednoduöenè uvèst, ûe nap Ìklad vöichni zv öì ceny o 60 %. Ale v pr mïru bych odhadl, ûe ke zv öenì dojde v neûivotnìch druzìch pojiötïnì o 10 aû 40 %, v nïkter ch p Ìpadech moûn i vìc. ProblÈm je v tom, ûe r zn mi pojiöùovnami byly uzav eny smlouvy na extrèmnï nìzkè aû dumpingovè Ë stky pojistnèho a to uû zajistitelè nep ipustì. Neexistuje û dn jednotn sazebnìk, kter by napovïdïl, jak ceny nastavovat. ExistujÌ jen parametry trhu. PodÌv me-li se na pojiötïnì pr myslu a podnikatel objemovï, zjistìme, ûe p i st le rostoucìm riziku pojistnè uû t i roky v podstatï stagnuje. Nech me-li stranou pojiötïnì motorov ch vozidel, je zjevnè, ûe nap Ìklad p irozen n r st hodnoty majetku se nepromìtnul v p edepsanèm pojistnèm. * Co tento v voj znamen pro Ëesk pojistn trh, respektive pro klienta? Pro klienta tento v voj bude znamenat, ûe pojiöùovny budou daleko peëlivïji zkoumat zabezpe- ËenÌ jeho majetku, ale zamï Ì se vìce t eba i na to, zda nemìv Ëasto ökody atp. Na druhè stranï samoz ejmï nelze pouûìt nïjakè öablony, pojiöùovny budou postupovat r znï, podle sv ch moûnostì. NicmÈnÏ vöichni pojistitelè cìtì, ûe p iöla doba, kdy je nutnè pojistnè zvyöovat, protoûe boj o trh ho v mnoha p Ìpadech stlaëil aû na ne- nosnï nìzkè ceny. * DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov K problematice pr vnì pravy pojistnè smlouvy JUDr. VÏra äkopov,»esk pojiöùovna a.s., p edsedkynï legislativnì sekce»ap V souëasnè dobï probìh mimo dnï sloûit legislativnì proces t kajìcì se novè pr vnì pravy pojistnè smlouvy. Tato z sadnì zmïna pro celè pojiöùovnictvì byla do Parlamentu»R p edloûena v r mci novely obëanskèho soudnìho du, p i nìû byl souëasnï novelizov n obchodnì z konìk a v nïm pod jednìm ËÌslem paragrafu (ß 728) ËlenÏnÈho aû t emi pìsmeny, byla novï formulov na cel pr vnì prava pojistnè smlouvy. Poslaneck snïmovna dne 25. Ìjna 2001 vr tila n vrh k p epracov nì do podoby novelizace obëanskèho z konìku a doufejme, ûe i v pojetì pojiötïnì jako absolutnìho neobchodu ve smyslu pr vnì teorie. V tèto souvislosti vyvst v ada ot zek i ada odpovïdì, a proto by jistï bylo ËelnÈ alespoú struënï si p ipomenout nïkterè skuteënosti, t kajìcì se tèto z vaûnè a sloûitè problematiky, kter by mïla nalèzt novou podobu pr vnì pravy pojistnè smlouvy. I kdyû jsou n vrhy tohoto pr vnìho p edpisu oznaëov ny jako prava pojistnè smlouvy, ve skuteënosti jde o soukromopr vnì pravu pojiötïnì jako z vazkovèho synallagmatickèho pr vnìho vztahu s adou jeho ËastnÌk v r znèm postavenì, s r zn mi moûnostmi jejich chov nì tvo ÌcÌho p edmït tohoto vztahu a s velik m mnoûstvìm jejich pr v a povinnostì tvo ÌcÌch jeho obsah. Pojistn smlouva je pak pouze pr vnì skuteënostì, na z kladï kterè smluvnì pojiötïnì vznik a trv, a pokud pr vnì p edpisy upravujìcì z konnè pojiötïnì nestanovì jinak, platì i pro toto pojiötïnì, i kdyû se zde pojistn smlouva neuzavìr. A nejen to, tato prava musì zahrnovat a takè zahrnuje pravidla a specifika pro adu z kladnìch odvïtvì pojiötïnì, jak vypl vajì z pr vnì pravy pojiöùovnictvì obsaûenè v souëasnè dobï zejmèna v z konï Ë. 363/1999 Sb., ve znïnì novel. Jde tedy o pravu atypickou, nesrovnatelnou s pr vnì pravou kterèkoliv jinè smlouvy. Jen pro ilustraci z hlediska Ëlenitosti ËastnÌk pojiötïnì, tedy nositel pr v a povinnostì z tohoto vztahu vznikajìcìch, je ËelnÈ si p ipomenout jejich v Ëet. Pat Ì mezi nï ñ pojistitel ñ pr vnick osoba, kter m povolenì provozovat v»eskè republice pojiöùovacì Ëinnost. M pr vo na pojistnè a povinnost poskytnout pojistnè plnïnì v p ÌpadÏ pojistnè ud losti; ñ pojistnìk ñ je tìm, kdo s pojistitelem uzav e pojistnou smlouvu a tvo Ì s nìm jejì smluvnì strany. M pr vo disponovat s pojistnou smlouvou a povinnost platit pojistnè; ñ pojiötïn ñ je tìm, na jehoû pojistnè riziko se pojiötïnì vztahuje. M pr vo na pojistnè plnïnì v p ÌpadÏ pojistnè ud losti (nestanovì-li pojistn smlouva jinak) a povinnost odpovïdït pravdivï na dotazy t kajìcì se pojiötïnì i pojistnè ud losti; ñ obmyölen ñ ten, kterèmu v p ÌpadÏ pojiötïnì ve prospïch t etì osoby vznikne pr vo na pojistnè plnïnì, kdyû nastane pojistn ud lost; ñ poökozen ñ ten, komu vznikne z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu p Ìm n rok na plnïnì pojistitele, stanovì-li tak pr vnì p edpis. Uveden v Ëet pr v a povinnostì vznikajìcìch ËastnÌk m pojiötïnì obsahuje jen ty nejz kladnïjöì, demonstrujìcì charakteristiku ËastnÌk, ale jejich mnoûstvì je mnohon sobnï vyööì. Toto struënè vymezenì ËastnÌk mïlo jen naznaëit, jak öirokè spektrum vztah zaloûen ch pojistnou smlouvou m ûe vznikat a vznik a jakè mnoûstvì osob aù pr vnick ch Ëi fyzick ch, jak podnikatel Ëi nepodnikatel se v jednom pojiötïnì na z kladï jednè pojistnè smlouvy m ûe vyskytnout, a jak je takè nezbytnè, aby p i tvorbï pr vnìch p edpis upravujìcìch tuto soukromopr vnì oblast tak v znamnèho oboru, jak m je pojiöùovnictvì, byla tato specifika br na v vahu. Je takè ada doklad, jak naöi p edkovè t ic - t ch let minulèho stoletì p ivedli pravu pojistnèho pr va na öpiëkovou evropskou roveú, s kvalifikovanou znalostì problematiky tuto pr vnì pravu projedn vali a p ipravili. Jak vypad v voj legislativnìho procesu t kajìcì se soukromopr vnì pravy pojiötïnì v souëasnè dobï charakterizovanè p etrûen m v vojem z doby totalitnìho reûimu s monopolnìm p sobenìm jednè pojiöùovny a bez vìcemènï kvalifikovan ch odbornìk teoretickè sfèry a p i nezbytnè pot ebï implementace evropskèho pr va? V roce 1990, kdy se urychlenï p edevöìm v z jmu odstranïnì monopolu p ipravoval nov z kon o pojiöùovnictvì, kter pod Ë. 185/1991 Sb. nabyl Ëinnosti 28. kvïtna 1991 a jehoû des tè v roëì si pr vï p ipomìn me, existovala soukromopr vnì prava pojiötïnì ve t ech kodexech, a to pro pojiötïnì obëan v obëanskèm z konìku, pro pojiötïnì socialistick ch organizacì v hospod skèm z konìku a pro pojiötïnì s mezin rodnìm prvkem v z konìku mezin rodnìho obchodu. V tè dobï proch zela i prava obsaûen v tïchto kodexech z sadnìmi zmïnami a bylo nezbytnè takè rozhodnout o z sadnì zmïnï pr vnì pravy pojiötïnì, zejmèna spìöe o za azenì pr vnì pravy pojistnè smlouvy. P vodnì n vrhy obsahovaly tuto pravu jednak v p ipravovanèm obchodnìm z konìku, a to pro pojiötïnì podnikatel a jednak v novele obëanskè- POJISTNÝ OBZOR 12/2001 5

5 ho z konìku, a to pro pojiötïnì ob- Ëan. Po öirok ch diskuzìch odbornìk, mezi nimiû naötïstì nïkte Ì znali i oblast pojistnèho pr va, doölo k jednoznaënèmu konstatov nì, ûe pojiötïnì je absolutnì neobchod a jeho cel prava pat Ì do obëanskopr vnì sfèry s celkov m napojenìm na tento p edpis. ProvedenÌ tohoto fundovanèho rozhodnutì se pak promìtlo do z k. Ë. 509/1991 Sb., kter novelizoval obëansk z konìk, a s ËinnostÌ od upravil pojistnou smlouvu a jejì za azenì pouze do obëanskopr vnì sfèry. Tato prava bez jak chkoli komplikacì platì dodnes. ProblÈm vöak byl v tom, ûe jejì rozsah ani z hlediska kodifikacì EU nebyl dostaëujìcì a postr dal i adu d leûit ch pravidel, kterè obsahovaly prov dïcì vyhl öky k p vodnì pravï, jeû stanovily pojistnè podmìnky pro tehdy monopolnì pojiöùovnu a postupnï byly zruöeny. Z tohoto d vodu bylo nepochybnè, ûe bude t eba tuto pravu pojiötïnì co nejd Ìve novelizovat. Na z - kladï doporuëenì expert na pojistnè pr vo a s pomocì PHARE bylo vl dnìmi mìsty rozhodnuto, ûe p Ìsluön ministerstva p ipravì n vrh z kona o pojistnè smlouvï. Jedin problèm v tèto dobï p ed rozdïlenìm»eskè a SlovenskÈ federativnì republiky byl, zda to m b t z kon feder lnì Ëi zda budou v kaûdè republice tyto z kony samostatnè. V roce 1992 za Ëasti expert EU (zejmèna p. prof. Fontaina z Belgie LíUniversite Catholique de Louvain) a dalöìch odbornìk na pojistnè pr - vo z»r i SR (prof. Plank, JUDr. Fekete, CSc.) byly zah jeny pr ce na z konu o pojistnè smlouvï. S menöìmi p est vkami a po nïkolika oponentur ch vyvrcholily p edloûenìm n vrhu tohoto z kona vl dï»eskè republiky v lednu tohoto roku. P i projedn v nì v legislativnì radï vl dy»r byl vysloven zcela neëekanï n zor, ûe pojiötïnì m b t absolutnìm obchodem a tedy, co nebude obsaûeno v z konï o pojistnè smlouvï, m se Ìdit obchodnìm z konìkem. Takto upraven n vrh z kona byl p edloûen do PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu, kde p i prvnìm ËtenÌ nebyl z - sadnï rozporov n vlastnì obsah, ale bylo rozhodnuto o za azenì tèto pravy v souladu s kodifikacì obëanskèho z konìka. S tìmto pokynem byl n vrh vr cen p edkladateli k dopracov nì. Kdyû v souladu s tìmto rozhodnutìm PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu byl dopracovan n vrh jako novela obë. z k. p edloûen dne LegislativnÌ radï vl dy»r k posouzenì, ta p ekvapivï a zcela v rozporu s poûadavkem Parlamentu uloûila zpracovatel m p epracovat n vrh do podoby novely obchodnìho z konìku. Po mnoha letech usilovnè pr ce odbornìk, jsme tedy vlastnï na zaë tku a stojì tady znovu dva problèmy: I. Je pojiötïnì absolutnì obchod Ëi absolutnì neobchod? II. Pat Ì pr vnì prava pojiötïnì, resp. pojistnè smlouvy, do obëanskèho Ëi obchodnìho z konìku, nebo m b t obsaûena v samostatnèm z konï o pojistnè smlouvï? PokusÌm se s uvedenìm konkrètnìch fakt a pramen na tyto ot zky odpovïdït. Ad I. AbsolutnÌ obchod Ëi absolutnì neobchod Argumenty, kterè by mïly podpo it, proë je pojiötïnì absolutnì obchod jsou dajnï tyto: a) za azenì pojiötïnì do obëanskèho z konìku je poz statek totalitnì pr vnì pravy; b) ve vyspïl ch evropsk ch zemìch (nap. v NÏmecku) jde u pojiötïnì o absolutnì obchod ve sfè e obchodnìho pr va; c) napojenì na obchodnì z konìk je ve prospïch klient. NenÌ mi zn m û dn kvalifikovan rozbor konkrètnìch fakt pro a proti tïmto tvrzenìm, nevìm o û dnèm stanovisku expert EU, kterè by tato tvrzenì obhajovalo a potvrzovalo, p esto povaûuji za nezbytnè k nim sdïlit tato fakta. Ad a) Pokud jde o tvrzenì, ûe za- azenì pr vnì pravy pojistnè smlouvy do obëanskèho z konìku a tedy jeho pojetì jako absolutnìho neobchodu je z doby totalitnìho obdobì (tedy pokud tìm bylo mìnïno obdobì od roku 1948 do konce roku 1989), je t eba konstatovat, ûe jde o z sadnì nep esnost Ëi o omyl. V nejdelöì Ë sti tohoto obdobì tj. od za- Ë tku öedes t ch let, se vytvo ila trojì pr vnì prava pojiötïnì obsaûen ve t ech jiû zmìnïn ch kodexech a tato rozt ÌötÏnost byla odstranïna aû od roku 1992 sjednocenìm a za azenìm tèto pravy do obëanskèho z konìku s jednoznaën m kodifikov nìm pojiötïnì jako absolutnìho neobchodu, jak jiû v öe bylo uvedeno. Ke zjiötïnì, kde jsou tradiënì ko eny tèto pravy, je vöak t eba se alespoú struënï vr tit zpït do historie. RozhodujÌcÌm obdobìm pro eöenì tèto problematiky jsou t ic t lèta rozkvïtu pr vnì teorie i praxe za prvnì republiky. ZejmÈna pro pojistnè pr vo m toto obdobì rozhodujìcì a urëujìcì v znam a to p edevöìm dìky mezin rodnï uzn van m odbornìk m, kte Ì se na tèto tvorbï podìleli. Byl vyd n nap. z kon o podpo e zahraniënìho obchodu (r. 1931), kter m bylo upraveno pojiöùov nì v voznìch vïr, z kon Ë. 147/1934 Sb., o zabezpeëenì n rok pojistnìk v pojiötïnì soukromèm a o st tnìm dozoru na soukromè pojiöùovny. Avöak nejv znamnïjöìm z konem tohoto obdobì byl z kon Ë. 145/ 1934 Sb., o pojistnè smlouvï, kter tvo il vrchol a pilì tèto tak fundovanè a vyspïlè pr vnì pravy. Obsahoval 164 ustanovenì, kter upravovala z kladnì pravidla pro soukromè pojiötïnì a stala se urëujìcìmi pro navazujìcì pr vnì pravu. Na jeho tvorbï se podìlel, vedle dalöìch uzn - van ch odbornìk, i pan JUDr. Josef Horn, kter takè v tèto souvislosti vydal vynikajìcì publikaci ÑPojistnÈ pr voì (Pr vnickè knihkupectvì a nakladatelstvì, Praha, 1934), kde v vodnì pas ûi o historickèm v voji z kona o pojistnè smlouvï v I. kapitole nazvanè V dëì myölenky z konnè pravy rozebìr nezbytnost vyd nì tohoto novèho z kona ve srovn nì s kusou pravou ve VöeobecnÈm obëanskèm z konìku, kde pojistn smlouva byla povaûov na za Ñsmlouvu odv ûnouì, analogicky jako hra a s zka, p es Ël. 271 ËÌsl. 3 obecnèho z kona obchodnìho Ë. 1/ 1863.z. Toto ustanovenì, kterè prohl silo p evzetì pojiötïnì za prèmii za absolutnì obchod, charakterizuje jako d vno zastaralè a podrobnï zd vodúuje, proë pojiötïnì nem ûe b t absolutnìm obchodem. Uv dì zejmèna argumenty t kajìcì se fungov nì vz jemn ch pojiöùoven (v naöem pojetì zatìm nahrazen ch druûstvy) a d le celou ök lou problèm vypl vajìcìch z aplikace obchodnìch zvyklostì. PojiötÏnÌ na z - kladï tohoto z kona o pojistnè smlouvï dost v charakter absolutnìho neobchodu, coû podtrhuje i ta skuteënost, ûe p i odstranïnì dualismu pr va platnèho pro zemi»eskou a Moravskoslezskou (tj. z kon o smlouvï pojistnè Ë. 501/1917.z. v rozsahu ß 167 a vöeobecnèho ob- ËanskÈho z konìku ñ ß 1288 ñ 1291) a pr va platnèho na Slovensku a PodkarpatskÈ Rusi (na z kladï uherskèho z konod rstvì, tj. uhersk obchodnì z kon Ë. XXXVII. z roku 1875 ß 453ñ514) doölo takè k vynïtì pr vnì pravy pojistnè smlouvy z obchodnìho z kona, i kdyû byla platn pouze pro d ÌvÏjöÌ zemï uherskè. Vyd nìm cit. z kona o pojistnè smlouvï a za azenìm pojiötïnì do sfèry obëanskopr vnì bylo potvrzeno jeho definov nì jako absolutnì neobchod. Pokud bychom se tedy k p ekonanè a odmìtnutè pravï chtïli vr - tit, znamen to skok do pravy rakouskouherskè p i naprostèm pop enì nejkvalifikovanïjöìho obdobì pojistnèho pr va z let t ic t ch. P itom nenì bez v znamu ani ta skuteënost, ûe v dobï, kdy bylo v uhersk ch zemìch pojiötïnì povaûov no za absolutnì obchod (r. 1875), bylo z hlediska ekonomickèho i politickèho pojiötïnì na poë tku svèho rozvoje a to nejen mal m objemem, ale i hospod sk m v znamem. P edevöìm existovala pojiötïnì majetku proti n sledk m r zn ch ûiveln ch pohrom, zejmèna proti ökod m zp soben mi poû ry. éivotnì pojiötïnì Ëi v bec pojiötïnì osob bylo z mïrnï potlaëov no s odkazem na moûnè spekulace (sebevraûdy Ëi sebepoökozov nì). N vrat k uvedenèmu pojetì v dneönìch podmìnk ch svïtovèho rozvoje pojiöùovnictvì a jeho ekonomickè i ochrannè funkce nem opodstatnïnì. Ad b) OhlednÏ argumentace t kajìcì se obdobnè pravy v evropsk ch st tech, zejmèna v NÏmecku, byly k jejìmu posouzenì vyû - d ny podklady, kterè se t kaly pr vnì pravy pojistnè smlouvy Ëi pojiötïnì, zhruba u dvan cti st t. Z rozboru vyplynulo, ûe v p ev ûnè vïtöinï p Ìpad existuje prava pojistnè smlouvy v samostatnèm z konï a to v obëanskopr vnì sfè- e (nap. NÏmecko, Belgie, D nsko, Francie, Lucembursko, äpanïlsko). U nïkter ch z tïchto st - t existuje sice vazba na obchodnì 6 POJISTNÝ OBZOR 12/2001

6 z konìk, ale pouze pro n mo nì pojiötïnì (nap. NÏmecko, äpanïlsko). Jen ve t ech zemìch je prava obsaûena v obëanskèm i obchodnìm z konìku. Jde o ÿecko, Portugalsko a Nizozemsko. V û dnèm z uveden ch st t nebylo zjiötïno za azenì pr vnì pravy pojistnè smlouvy pouze do obchodnìho z konìku. Zcela samostatn pr vnì prava platì ve vöech uveden ch zemìch pro nïkter specifick odvïtvì pojiötïnì nap. pro pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel, pro pojiötïnì odpovïdnosti leteck ch p epravc, pro zdravotnì pojiötïnì, pro nukle rnì rizika apod. Zvl ötnì pozornost byla vïnov - na pr vnì pravï pojiötïnì v NÏmecku. HlavnÌm podkladem pro tento rozbor bylo takè jedn nì s panem Petrem Baierem, kter je expertem nïmeckèho st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a v»eskè republice p sobì jako vedoucì projektu TWINNING pro pojiöùovnictvì na Ministerstvu financì. Jeho p edn öka konan byla zamï ena pr vï na oblast pr vnì pravy pojistnè smlouvy. Podle jeho z vïr a zìskan ch stanovisek lze konstatovat, ûe pro pr vnì pravu pojiötïnì jsou v NÏmecku d ny t i z kladnì zdroje: ñ z kon o pojistnè smlouvï ñ z kon o st tnìm dozoru v pojiöùovnictvì ñ obëansk z konìk. ObchodnÌ z konìk se nepouûije. Konstatov nì d vod bylo jednoznaënè. Cituji: ÑVûdy jde v danè oblasti o profesion la na jednè stranï ñ (to je pojistitel) a na druhè stranï o spot ebitele. I v jin ch vyspïl ch zemìch padlo rozhodnutì, ûe se tato prava bude ubìrat do obëanskèho pr va, ne do obchodnìhoì. Co k tomu dodat, snad jen doporuëenì vyû dat si v tèto vïci odbornè stanovisko expert EU i uvedenèho odbornìka a jsem p esvïdëena, ûe tento n zor bude potvrzen. Bylo by moûnè p ipustit, ûe ve v jimeën ch p Ìpadech nap. u pojiötïnì velk ch rizik, kde obï smluvnì strany budou na srovnatelnè rovni a na stranï pojistnìka budou vyuûìv ny sluûby pojiöùovacìho maklè e, tedy odbornìka na pojiötïnì, se tyto strany dohodnou, ûe pro jejich vztahy, kromï v slovnè a kogentnì pr vnì pravy pojiötïnì, bude platit obchodnì z konìk. To by vöak mïlo b t ponech no na jejich smluvnì volnosti a s tìm nejspìöe poëìtajì i ty zemï, kde je toto napojenì v obou kodexech. Ad c) Diskuse o argumentaci spoëìvajìcì v tvrzenì, ûe obchodnïpr vnì prava bude pro ËastnÌky pojiötïnì, tedy spot ebitele, v hodnïjöì ve vztahu k pojistitel m, neû prava obëanskopr vnì, by si zaslouûila rozs hl rozbor. Avöak i pouûitì nïkolika z sadnìch hledisek a p Ìklad nepochybnï dostateënï prok ûe pr vï opaën dopad. Jde zejmèna o tato hlediska: 1. Jednoduchost, p ehlednost a srozumitelnost pr vnì pravy Jiû samotnè p ipomenutì ß 1 odst. 2 obch. z k., kter definuje rozsah tèto pravy, potvrdì, ûe obchodnï pr vnì vztahy se ÌdÌ obchodnìm z konìkem. Kdyû nïkterè ot zky nelze podle tèto pravy eöit, eöì se podle p edpis pr va obëanskèho, ale nejde-li je eöit ani podle nich, posoudì se podle obchodnìch zvyklostì a nejde-li ani to, pak podle z sad, na kter ch spoëìv obchodnì z konìk. Pokud by zvìtïzil naprosto spr vn n zor, aby pr vnì prava pojiötïnì Ëi pojistnè smlouvy byla v samostatnèm z konï, pak by si kaûd obëan ñ bïûn spot ebitel (a takov ch pojiötïnì z hlediska poëtu pojistn ch smluv jsou miliony, konkrètnï jde cca o 15 milion smluv oproti cca 4 milion m smluv s podnikateli) musel osvojit pro orientaci v pojiötïnì ñ obchodnì z - konìk, obëansk z konìk, obchodnì zvyklosti, z sady platnè pro obchodnì z konìk a z kon o pojistnè smlouvï. P itom je mu nepochybnï obchodnï-pr vnì prava naprosto cizì, neboù v p ev ûnè vïtöinï sv ch z leûitostì si vysta- ËÌ s obëansk m z konìkem. Na velkou Ë st pr vnìch vztah stejnï bude t eba aplikovat obëansk z konìk, zejmèna pravu spot ebitelsk ch smluv, obecnou pravu zastupov nì i plnou moc (ß 22 ñ ß 33b o.z.), neboù pravu pro zvl ötnì druhy zastupov nì v souvislosti s podnik nìm (ß 13 odst. 3, ß 14 ñ 16 obch. z k.) nelze pouûìt ñ snad to spot ebitel pozn. D le se bude muset vyrovnat i se sloûitou pravou ß 261 a 262 obch. z k., kter by si zaslouûila ve vztahu k pojiötïnì samostatn rozbor. Pokud jde o aplikaci obchodnìch zvyklostì Ëi z sad obchodnìho z konìku, tïûko si lze p edstavit spot ebitele, kter by v tèto sfè- e zìskal orientaci, coû bylo jasnè jiû v t ic t ch letech uveden m odbornìk m, kte Ì pr vï touto nemoûnostì argumentovali p i pop enì moûnosti, aby pojiötïnì bylo povaûov no za absolutnì obchod. Jiû tato struën zmìnka prokazuje sloûitost, nep ehlednost a nesrozumitelnost takto zam ölenè pr vnì pravy, kter by i z hlediska uplatúov nì pr v znamenala pro bïûnèho spot ebitele nutnost eöit i nekomplikovan problèm za pomoci advok ta. NepochybnÏ vöak by se lèpe v tèto problematice zorientovali specializovanì pr vnìci pojiöùoven neû advok ti. 2. Pr vnì jistota a stabilita pr va P ÌpadnÈ zahrnutì pojiötïnì do obchodnï-pr vnì pravy by p ineslo jeden ze dvou moûn ch negativnìch d sledk. Pokud by se p ipravovan zmïna nevztahovala na jiû uzav enè pojistnè smlouvy, znamenalo by to zavedenì dvojìho reûimu a to provoznï n roënèho pro pojistitele a tïûko srozumitelnèho pro spot ebitele, neboù by pro d Ìve uzav enè smlouvy platila jin prava, neû pro nov pojiötïnì. Pokud by se tato prava mïla vztahovat i na d Ìve sjednan pojiötïnì, znamenalo by to sloûitou konverzi, neboù vöechny souëasnè vöeobecnè pojistnè podmìnky Ëi p Ìmo pojistnè smlouvy obsahujì v vodnìch ustanovenìch odkaz na p Ìsluön ustanovenì obëanskèho z konìku. To platì i pro povinnè pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla podle z k. Ë. 168/1999 Sb., ve znïnì novel, a pro z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem a nemocì z povol nì podle ß 205d z k. pr ce a vyhl. Ë. 125/ 1993 Sb., ve znïnì novel. V kaûdèm p ÌpadÏ by to znamenalo i zv öenì n klad na pojiötïnì, coû by se nejspìöe odrazilo i ve v öi pojistnèho s dopadem na spot ebitele. Jako podstatnè hledisko je t eba uvèst i tu skuteënost, ûe v sou- ËasnÈ dobï se v r mci legislativnìho procesu p ipravuje nov koncepce obëanskèho pr va a podstatn zmïna rozsahu obchodnìho z - konìku, kter by z ejmï neobsahoval pravu z vazkov ch vztah. ProË by se tedy v tak nestabilnì situaci t kajìcì se tïchto kodex mïla zav dït tak z sadnì a neopodstatnïn zmïna v pojiötïnì a na jak dlouhou dobu? Takto vyvolan nestabilita nem ûe p inèst pozitivnì dopady. 3. KonkrÈtnÌ p Ìklad aplikace obchodnìho z konìku s negativnìm dopadem ÿada odbornìk z teorie i praxe potvrzuje zhoröenì postavenì spot ebitele zejmèna v oblasti jinè koncepce n hrady ökody, uzn nì z vazku Ëi bezd vodnèho obohacenì. Typick m p Ìkladem tohoto negativnìho dopadu je vöak pr vnì prava promlëenì. NejËastÏjöÌm p Ìpadem pouûitì obecnè pr vnì pravy je aplikace obecn ch ustanovenì o promlëenì p i vym - h nì dluûnèho pojistnèho po pojistnìcìch, kte Ì jsou v prodlenì s jeho placenìm. ZatÌm byla aplikov na obecn promlëecì lh ta podle ß 101 obë. z k., kter je t Ìlet a bïûì ode dne, kdy pr vo mohlo b t vykon no poprvè. Podle ß 397 obch. z k. je vöak tato lh ta Ëty let, tedy k uplatnïnì n - roku na dluûnè pojistnè budou mìt pojistitelè o 1 rok delöì lh tu, neû se jim pr vo promlëì. P itom i podle n zoru panì profesorky Pelik novè (kter je pr vï hlavnì obh jkynì pojiötïnì jako absolutnìho obchodu) ñ Koment k obchodnìmu z konìku 3. dìl., nakladatelstvì Linde Praha a.s. r str. 910 cituji: ÑObchodnÌ z konìk touto pravou zaloûil podivnou situaci, kde obchodnì proml- ËecÌ lh ta je delöì neû obecn promlëecì doba podle z konìku obëanskèho, jeû je jenom t Ìlet... V obecnèm vodu bylo zmìnïno, ûe takè ve vyspïl ch evropsk ch st tech se kratöì obecnè lh ty povaûujì za vhodnïjöìì... Konec cit tu. K tomu jeötï p istupuje dalöì problèm ve sloûitosti a nejednotnosti v kladu dalöìch ustanovenì POJISTNÝ OBZOR 12/2001 7

7 obch. z k. o promlëenì, jde zejmèna o aplikaci ß 402 a n sl. obch. z k. PlnÏ se i zde ztotoûúuji s n - zory uveden mi ve v öe uvedenè publikaci na str. 947, kde je doslova uvedeno: ÑZ podanèho rozboru plyne, ûe prava promlëenì v obchodnìm z konìku je zbyteënï sloûit, zbyteënï p Ìliö odliön od obëanskèho z konìku. JejÌ odliönost nenì vïcnï od vodnïn, odporuje tradicìm pr vnì pravy... Jedn se o experiment, jehoû spïönost se neprok zalaì... Konec cit tu. Co k tomu dodat, zb v jen nezodpovïzen ot zka: ProË majì vöichni ËastnÌci pojiötïnì ñ jak pojistitelè, tak jejich klienti ñ zmïnit dosud vöem vyhovujìcì pravu na tento nevyhovujìcì stav? Ad II. Samostatn z kon o pojistnè smlouvï nebo souë st kodexu? S ohledem na v öe nastìnïnou öì i nezbytnè pr vnì pravy pojiötïnì, s mnoûstvìm ËastnÌk a jejich pr v a povinnostì spojen ch s uzav enìm pojistnè smlouvy je nepochybnè, ûe tato prava vybo- Ëuje z obvyklèho r mce pr vnì pravy jin ch smluv. Tuto skuteënost jen podtrhuje nezbytnost aplikace ady direktiv EU a na ÌzenÌ komise, kterè naöe legislativa musì respektovat. Jen v pouhèm v Ëtu jde o cca 52 dokument. V vahu je t eba br t i historick v voj a tradici v tèto pr vnì pravï, zkuöenosti i praxi ve vyspïl ch zemìch EU. Ze vöech tïchto hledisek vypl v, ûe tato prava by mïla b t v samostatnèm Z konï o pojistnè smlouvï. OstatnÏ o tèto podobï jiû od roku 1992 bylo v st ednìch org - nech dvakr t rozhodnuto. Pokud by vöak z neprokazateln ch d vod bylo rozhodnuto, ûe tato prava bude souë stì kodexu, pak p ich zì v vahu pouze obëansk z konìk. N vrat do uherskè pravy z doby Rakousko-Uherska je, douf m, v dneönì vyspïlè dobï jiû nemysliteln, stejnï tak jako zavedenì nestability a nep ehlednosti do fungujìcìch pr vnìch vztah. V tomto smyslu je optimistick m z vïrem i uvedenè rozhodnutì PoslaneckÈ snïmovny z Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Vyhl öka Ë. 361/2001 Sb., o zp sobu zjiöùov nì mimo dn ch ud lostì v dr ûnì dopravï ( Ëinnost ). 2. Vyhl öka Ë. 362/2001 Sb., kterou se upravujì podrobn pravidla pro stanovenì a placenì odmïny za v kon funkce nucenèho spr vce a likvid tora investiënì spoleënosti nebo investiënìho fondu ( Ëinnost ). 3. Vyhl öka Ë. 365/2001 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 31/ 1995 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 200/1994 Sb., o zemïmï ictvì a o zmïnï a doplnïnì nïkter ch z kon souvisejìcìch s jeho zavedenìm, ve znïnì vyhl öky Ë. 212/1995 Sb. ( Ëinnost ). 4. Vyhl öka Ë. 366/2001 Sb., o up esnïnì podmìnek stanoven ch v ß 6 a 17 z kona o elektronickèm podpisu a o up esnïnì poûadavk na n stroje elektronickèho podpisu ( Ëinnost ). 5. Vyhl öka Ë. 368/2001 Sb., kterou se stanovì podrobnosti o n leûitostech n vrhu na povolenì spojenì soutïûitel ( Ëinnost ). 6. Vyhl öka Ë. 373/2001 Sb., kterou se stanovì pravidla pro organizov nì trhu s elekt inou a z sady tvorby cen za Ëinnosti oper tora trhu ( Ëinnost ). 7. Vyhl öka Ë. 375/2001 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 88/ 1993 Sb., o podrobnostech technickèho provedenì ve ejnï obchodovateln ch listinn ch cenn ch papìr ( ). 8. Vyhl öka Ë. 376/2001 Sb., o hodnocenì nebezpeën ch vlastnostì odpad ( Ëinnost ). 9. Vyhl öka Ë. 377/2001 Sb., o EnergetickÈm regulaënìm fondu, kterou se stanovì zp sob v bïru urëenèho drûitele licence, zp sob v poëtu prokazatelnè ztr ty a v öe vëetnï pravidel placenì finanënìch p ÌspÏvk do tohoto fondu ( Ëinnost ). 10. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 378/2001 Sb., kter m se stanovì bliûöì poûadavky na bezpeën provoz a pouûìv nì stroj, technick ch za ÌzenÌ, p Ìstroj a n adì ( Ëinnost ). 11. Vyhl öka Ë. 379/2001 Sb., kterou se stanovì obsah a rozsah specializovanè odbornè p Ìpravy k provozov nì poh ebnì sluûby, prov dïnì balzamace a konzervace a provozov nì krematoria ( Ëinnost ). 12. Vyhl öka Ë. 380/2001 Sb., kterou se stanovì seznam katastr lnìch zemì s p i azen mi pr mïrn mi cenami zemïdïlsk ch pozemk ( Ëinnost ). 13. SdÏlenÌ Ministerstva financì Ë. 371/2001 Sb., jìmû se urëujì emisnì podmìnky Dluhopisu»eskÈ republiky, 2001ñ2006, 5,70 %. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Renaissance Re vydala akcie v hodnotï 236 mil. USD prost ednictvìm blokov ch obchod dne 15. Ìjna po 94,30 USD (Ëist v nos 233 mil. USD). RNR tak byla prvnì v znamnou spoleënostì, kter pronikla na kapit lovè trhy po toku na WTC 11. z Ì (ostatnì ozn mily nabìdky, ale dosud akcie neemitovaly). Tato emise akciì nebyla p ekvapenìm a lze ji ohodnotit, jako posun spoleënosti k r stu rezerv v budoucnu. Odhady pro rok 2002 nejsou jeötï zcela pozmïnïny, je vöak vysoce pravdïpodobnè, ûe by na trhu mïla b t pro RNR dalöì velk p Ìleûitost. Pramen: Morgan Stanley 10/2001 Ukrajinsk parlament schv lil z kon, podle kterèho budou mìt zahraniënì pojistitelè snazöì p Ìstup na mìstnì podpojiötïn trh nïkdejöìho sovïtskèho st tu. TÌmto krokem byl zruöen poûadavek pracovat pouze jako podnik se zahraniënì ËastÌ. P ed tìmto z konem mïli pojistitelè ze zahraniëì moûnost drûet maxim lnï 49 % kapit lu ukrajinsk ch podnik. Pramen: Heath Lambert International Newsletter 10/2001 (pl) POJISTNÝ OBZOR 12/2001

8 POOL pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e Ing. Tom ö K Ìû, Generali Pojiöùovna a. s., vedoucì pojistitel poolu Od vodech, kterè vedly pojiöùovny ke z ÌzenÌ poolu pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e, se v minulosti hovo ilo jiû mnohokr t (zabezpe- ËenÌ kvalitnìho zajiötïnì, rozloûenì rizika, snìûenì spr vnìch n klad atd.). V tomto ohledu se oëek - v nì naplnilo. A snad jeötï vìce, neû se oëek valo, se osvïdëila konkrètnì nep etrûit spolupr ce pojiöùoven p i eöenì bïûn ch problèm s tìmto pojiötïnìm spojen ch. GrÈmium, v nïmû zasedajì z stupci vöech 9 pojiöùoven sdruûen ch v poolu a kancel e poolu, se sch - zelo tèmï kaûd t den a trouf me si Ìci, ûe udïlalo obrovsk kus pr - ce, kter se jistï pozitivnï odrazì jak na kvalitï poskytovan ch sluûeb, tak i ve vz jemnè spolupr ci s cestovnìmi kancel emi. Podle oëek v nì byl prvnì rok, kdy cestovnì kancel e byly povinny pojistit svè z kaznìky pro p Ìpad svèho padku, pomïrnï hektick. JeötÏ v pr bïhu letnì sezony probìhala nesëetn jedn nì ohlednï sjedn nì pojiötïnì, jiû pojiötïn m cestovnìm kancel Ìm p ed val pool certifik ty, coû bylo zejmèna u vïtöìch subjekt administrativnï n roënè, bylo nutno pr bïûnï sledovat platebnì disciplìnu cestovnìch kancel Ì, kter se mnohdy uk zala jako ne zcela dobr, a jak vöichni vìme, neminulo n s ani nïkolik pojistn ch ud lostì. Takûe letnì mïsìce nem ûeme rozhodnï ozna- Ëit jako okurkovou sezonu. V souëasnè dobï se zab v me t emi vöeobecnï zn m mi p Ìpady pojistnè ud losti dle z kona 159/ 1999 Sb. OvÏ ujeme z kladnì skuteënost ñ tedy zda je cestovnì kancel opravdu v padku. Pro n s je rovnïû d leûitè provï it, zda k padku nedoölo v d sledku myslnèho jedn nì cestovnì kancel e, s ËÌmû rovnïû souvisì kontrola pravdivosti odpovïdì v dotaznìku, kter cestovnì kancel e vyplúovaly p ed uzav enìm pojistnè smlouvy. Pokud se prok ûe, ûe byl padek zp soben myslnï, nebo ûe cestovnì kancel poskytla p i sjedn v nì pojiötïnì nepravdivè nebo hrubï zkreslenè daje, p ed me celou z leûitost k dalöìmu ÌzenÌ Policii»R. Na poökozenè klienty tato skuteënost nebude mìt samoz ejmï û dn dopad. Vöem, kte Ì mïli zakoupen z jezd, jenû se neuskuteënil, bude poskytnuto pojistnè plnïnì. Vzhledem k tomu, ûe z kaznìci majì jeötï st le moûnost svè n roky uplatnit, nem ûeme prozatìm ökody s koneënou platnostì vyëìslit. N roky poökozen ch klient se v raznïji blìûì pojistnè Ë stce prozatìm pouze u jednè cestovnì kancel e, takûe nelze vylouëit nutnost kr cenì pojistnèho plnïnì. D vod, proë v nïkter ch p Ìpadech m ûe ökoda p ev öit pojistnou Ë stku, m ûe b t nïkolik ñ nap. podpojiötïnì, tzn. uvedenì v raznï niûöìch trûeb za z jezdy, neû se jich ve skuteënosti realizuje. CÌlem z kona byla zejmèna maxim lnì ochrana z kaznìk cestovnìch kancel Ì. Praxe vöak ukazuje, ûe za Ñnez jezdì zaplatì lidè Ëasto vïtöì penìze, neû za z jezd. OvÏ ili jsme si to na mnoh ch p Ìpadech, kdy mïli klienti zaplaceny pouze sluûby spoëìvajìcì v ubytov nì. Museli jsem jejich n roky na pojistnè plnïnì odmìtnout a bohuûel se jejich opr vnïn nespokojenost neopr vnïnï obr tila proti pojiöùovn m. CestovnÌ kancel - e totiû vïtöinou neinformujì svè z kaznìky, jak typ sluûby (tedy pojiötïn z jezd Ëi nepojiötïn nez jezd) si kupujì. A bez problèm uzavìrajì cestovnì smlouvy i na jednotlivè sluûby. Takûe jiû z tohoto d vodu bychom p ivìtali, kdyby byli pojiötïni vöichni z kaznìci cestovnìch kancel Ì, p esnïji eëeno, aby se pojiötïnì vztahovalo na veökerè sluûby, za kterè cestovnì kancel e (a vlastnï i cestovnì agentury) inkasujì finanënì prost edky jeötï p ed jejich poskytnutìm. DalöÌm d vodem je to, ûe cestovnì kancel e nejsou mnohdy schopny re lnï oddïlit trûby za z jezdy a za ostatnì sluûby. daje, kterè n m sdïlujì, jsou pak jen hrub m odhadem. Pouze vz jemn spolupr ce poolu, Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r a obou asociacì umoûnila relativnï bezproblèmov pr bïh prvnìho roku Ñûivotaì poolu. P esto, ûe jiû pominulo obdobì sjedn v nì pojistn ch smluv a vyd v nì koncesnìch listin, bïhem kterèho jsme byli se z stupci MMR v tèmï nep etrûitèm kontaktu, naöe spolupr - ce pokraëuje intenzivnï i nynì. V souëasnè dobï je hlavnìm cìlem naöì spolupr ce p edevöìm koordinace postupu v p ÌpadÏ, ûe se nïkter z cestovnìch kancel Ì ocitne v problematickè situaci a hrozì vznik pojistnè ud losti. PozitivnÏ hodnotìme rovnïû spolupr ci s profesnìmi asociacemi CK, a to p edevöìm v r mci spoleënè pracovnì skupiny obou asociacì a poolu. Za nejvïtöì p Ìnos tèto pracovnì skupiny povaûujeme vz jemnou v mïnu zkuöenostì. To n m umoûúuje p ipravit spoleënï takovè pravy pojistnèho produktu, kterè usnadnì cestovnìm kancel Ìm administrativu spojenou s tìmto pojiötïnìm. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Pojistn sektor v JiûnÌ Korei byl postiûen velk m propouötïnìm zamïstnanc v d sledku ztr t, kterè pojiöùovny utrpïly p i poklesu trûnìch rokov ch mïr pod jejich v nosy garantovanè pojistnìk m. ProblÈmy se jeötï zhoröujì vzhledem k nedostatku jin ch v nosn ch investic na slabèm akciovèm trhu. Korean Reinsurance Co zruöila post viceprezidenta a snìûila poëet sekcì z 51 na 45 a p edëasn starobnì d chod zaëalo pobìrat 197 z celkem 1129 ûadatel o dobrovoln starobnì d chod. Shindongah Fire and Marine snìûili stav na svèm editelstvì o asi 7 % zamïstnanc, mezi nimi 79 sluûebnï staröìch ednìk, kte Ì pro spoleënost pracovali 10 nebo i vìce let. Samsung Life takè ozn mil, ûe dojde na propouötïnì pracovnìk, a to jak na vedoucìch mìstech, tak mezi zamïstnanci. Dohoda mezi italsk mi pojistiteli Toro Assicurazioni, Societè Assicuratrice Industriale (SAI) a La Fondiaria Assicurazioni je p ipravena. Potenci lnì projekt, zamï en na vytvo enì druhè nejvïtöì italskè pojiöùovny (po Assicurazioni Generali), je ve svèm poë teënìm st diu, jak sdïlil zdroj blìzk spoleënostem. Premafin, vlastnìk vïtöiny akciì v SAI, ozn mil, ûe jiû byly vypracov ny p edbïûnè pravdïpodobnè odhady, t kajìcì se budoucnosti SAI, ale dodal, ûe û dnè z tïchto dosavadnìch odhad nemohly b t povaûov ny za projekt. (pl) Pramen: Heath Lambert International Newsletter 10/2001 POJISTNÝ OBZOR 12/2001 9

9 10 Statistiky na konci t etìho ËtvrtletÌ 2001 potvrzujì konjunkturu leasingu v»r JUDr. Ji Ì Pulz, Asociace leasingov ch spoleënostì»r Po adì nejvïtöìch leasingov ch spoleënostì podle objemu novï uzav en ch obchod v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2001 (v mil. KË) celkem 1.»SOB Leasing, a.s äkofin, s.r.o CAC Leasing, a.s VB Leasing CZ, s.r.o GE Capital Leasing, a.s »P Leasing, a.s Corfina, a.s Daimler Chrysler Services Bohemia, s.r.o Deutsche Financial Services CR, s.r.o Raiffeisen-Leasing, s.r.o »esk leasing, s.r.o Citileasing, s.r.o S Morava, s.r.o Lease Plan»R, s.r.o CCB-Leasing, s.r.o GMAC, a.s Bank Austria Creditanstalt Leasing Real Estate, s.r.o Scania Finance Czech Republic, s.r.o KCB Interleasing, s.r.o MB Leasing, a.s. 635 z toho nemovitosti Po adì Ëlensk ch spoleënostì asociace v objemu leasingu nemovitostì v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2001 (v mil. KË) 1. Bank Austria Creditanstalt Leasing Real Estate, s.r.o Immorent»R, s.r.o Citileasing, s.r.o äkofin, s.r.o S Morava, s.r.o. 30 Asociace leasingov ch spoleënostì ukonëila v minul ch dnech sbïr a vyhodnocenì daj o v sledcìch Ëlensk ch spoleënostì za prvnìch devït mïsìc letoönìho roku. Protoûe sdruûuje spoleënosti, jejichû podìl na naöem leasingovèm trhu p evyöuje trvale devït desetin, jde o aktu lnì obraz celkovèho v voje leasingu v»r. A je to obraz pozitivnì. SvÏdËÌ o pokraëujìcì konjunktu e naöeho leasingu, o r stu portfolia leasovan ch majetkov ch hodnot, o pokraëujìcìm r stu objem novï uzavìran ch leasingov ch obchod i o n r stu poëtu nov ch leasingov ch smluv. SvÏdËÌ i o tom, ûe leasing v naöich podmìnk ch nad le sehr v nezanedbatelnou a v kontextu p etrv vajìcìch problèm vïrovèho trhu i dosti nezastupitelnou lohu p i naplúov nì mnoh ch investiënìch i spot ebitelsk ch z mïr, p i restrukturalizaci, p i podpo e malèho a st ednìho podnik nì i p i tlumenì dopad protir stov ch jev. P sobì jako jeden ze stabilizujìcìch faktor rozvoje naöì ekonomiky.»lenskè spoleënosti Asociace leasingov ch spoleënostì»r p edaly za prvnìch devït mïsìc tohoto roku do uûìv nì movitè vïci (stroje, za ÌzenÌ a dopravnì prost edky) v po izovacì hodnotï (bez DPH) cca 73 mld. KË. Objem leasingu movit ch vïcì v»r se tak v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2001 zv öil ve srovn nì se stejn m obdobìm loúskèho roku cca o 19 %. PodÌl leasingu osobnìch a uûitkov ch aut dos hl v tomto obdobì 48,8 %, podìl leasingu n kladnìch voz a autobus 28,6 %, podìl leasingu stroj a za ÌzenÌ 17,3 %, podìl leasingu poëìtaë a kancel skè techniky 1,8 %, letadel, lodì a ûelezniënìch vozidel 0,1 %, podìl leasingu ostatnìch komodit (hlavnï spot ebnìho zboûì) 3,4 %. Pokud jde o nemovitosti, v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2001 byly do leasingovèho uûìv nì p ed ny nemovitosti za cca 1,8 mld. KË. Znamen to pokles objemu leasingu nemovitostì o cca 45 %. N ö leasing zaujìm nad le vedoucì postavenì mezi leasingov mi trhy postkomunistick ch zemì st ednì a v chodnì Evropy. Jak pokud jde o objemy leasovan ch hodnot, tak o rozpracovanost a kvalitu nabìzen ch leasingov ch sluûeb. V objemech novï uzavìran ch obchod p edstihl i nïkterè tradiënì trhy z padnì Evropy ñ d nsk, norsk, finsk, eck Ëi portugalsk. Jeho podìl na celoevropsk ch leasingov ch objemech se dlouhodobï pohybuje kolem 1,5 %. Na ËeskÈm leasingovèm trhu st - le dominuje finanënì leasing. Jeho podstatu tvo Ì p edevöìm profinancov nì pot ebnè investice, p iëemû na leasingovèho n jemce jsou p en öena hlavnì uûivatelsk i vlastnick rizika. Popt vka po leasingov ch sluûb ch je zatìm diktov na spìöe pot ebami ÌzenÌ finanënìch tok obchodnìch spoleënostì neû z jmem na racion lnì a uûivatelsky p ÌjemnÈ (jednoduchè) spr vï leasovan ch p edmït. P esto vöak postupnï roste podìl obchodnìch operacì, vyuûìvajìcìch rozpracovanïjöì leasingovè produkty, obohacen ch o adu doprovodn ch sluûeb. Je tomu tak i v letoönìm roce. OperativnÌ leasing se öì Ì postupnï p edevöìm v oblasti osobnìch voz, kopìrek, stavebnìch a zemïdïlsk ch stroj. plnèmu zdom cnïnì operativnìho leasingu v nabìdce naöich spoleënostì, a to i v leasingu dalöìch komodit, zatìm br nì problèmy se zajiötïnìm kompletnìho servisu. V dosavadnìm pr bïhu letoönìho roku se d le prohloubila postupn konsolidace ËeskÈho leasingovèho trhu. PodÌl vedoucì patn ctky na celkovèm objemu naöeho leasingu se bïhem prvnìch t Ì kvart l zv öil na 82 %, tzn. ve srovn nì se stejn m obdobìm loúskèho roku tèmï o 2 %. V d sledku potìûì se zìsk - v nìm refinanënìch zdroj i prohlubujìcìch se problèm s problèmov mi z kaznìky omezilo Ëi zastavilo nïkolik dalöìch spoleënostì uzavìr nì nov ch leasingov ch smluv. Tato konsolidace je spojena takè s r stem d razu leasingov ch spoleënostì na racionalitu, spornost a efektivitu provozu a s obohacov nìm jejich nabìdky. LoÚskÈ statistiky i souëasnè trendy ËeskÈho leasingu potvrzujì, ûe leasing hraje v ekonomickèm rozvoji»r relativnï v znamnou lohu. Stal se jiû integr lnì souë stì naöì trûnì ekonomiky a relativnï stabilizovan m segmentem naöeho finanënìho trhu. LeasingovÈ spoleënosti jsou dnes jiû jednìm z hlavnìch z kaznìk a obchodnìch partner naöich pojiöùoven. Zd se, ûe loha leasingu nepoklesne ani v dalöìch letech. POJISTNÝ OBZOR 12/2001

10 Kaûd ËlovÏk pot ebuje k norm lnìmu ûivotu naplnïnì jednè ze z kladnìch lidsk ch pot eb ñ pocitu bezpeëì. Ide lnì stav je bezpeënè obytnè, pracovnì a spole- ËenskÈ prost edì. Pocit bezpeëì je pro spokojen ûivot obëan spolu se zdravìm a s tv rëì pracì nejd leûitïjöìm atributem ûivota. Dostupn m prost edkem k dosaûenì pocitu bezpeëì obëan se st le vìce st v aktivnì obrana za vyuûitì organizaënìch a technick ch opat enì. ObËany k tomu vedou jednak jejich negativnì zkuöenosti s kriminalitou, ale i skuteënost, ûe nenì v sil ch policie ochr nit kaûdou osobu a kaûd objekt (byt, rodinn Projekt BezpeËn lokalita JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek, Odbor prevence kriminality MV (auto i projektu) domek, chatu, chalupu, provozovnu, kancel, podnik, instituci atd.). n PilotnÌ projekt BezpeËn lokalita Ke zmïnï souëasnèho nep Ìliö dobrèho stavu v tèto oblasti m p ispït sv m dìlem pilotnì projekt Ministerstva vnitra a Policie»eskÈ republiky ÑBezpeËn lokalitaì, kter byl 18. Ìjna 2001 ofici lnï p edstaven na tiskovè konferenci v Muzeu Policie»R. Projekt BezpeËn lokalita je celost tnì preventivnï ñ osvïtov akce MV a Policie»R k ochranï majetku a osob. PilotnÌ projekt je doporuëen PoradnÌm sborem pro situaënì prevenci kriminality MV (PS MV) a v raznou mïrou na nïm participujì Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA) a Generali Pojiöùovna a.s. PilotnÌ projekt BezpeËn lokalita m ambici d t konkrètnì p Ìklad a n vod vöem sluön m lidem v»r, kte Ì se nehodlajì smì it s kriminalitou v mìstï svèho bydliötï a hodlajì jì aktivnï Ëelit. Projekt nabìzì rychlè a efektivnì eöenì jak docìlit pocitu bezpeëì a po dku v konkrètnìm domï. Jeho cìlem je minimalizovat podmìnky pro p - ch nì trestnè Ëinnosti dostupn mi organizaënìmi a technick mi prost edky. Do pilotnìho projektu byly vybr ny t i panelovè domy na zemì mïsta Prahy. PodmÌnkou byl souhlas druûstev n jemnìk. P edpokladem spïchu pilotnìho projektu je systematick p Ìstup n jemnìk ñ majitel objekt k ot zk m bezpeënèho chov nì, zabezpeëenì a pojistnè ochrany. ObËan musì chtìt ochr nit sebe a okolì. Lokalita je bezpeën pouze tehdy, kdyû budou bezpeënè jejì z kladnì prvky ñ obëan, byt, d m, okolnì prost edì. PilotnÌ projekt poëìt s instalacì zkouöenè a certifikovanè zabezpeëovacì techniky a jejì n - slednè mont ûe firmami majìcì inspekënì certifik t AGA, a s kvalitnìmi bezpeënostnìmi a pojiöùovacìmi sluûbami. n Co oëek v me od pilotnìho projektu? ñ PodstatnÈ omezenì pohybu cizìch lidì v objektech, zv öenì ochrany majetku p ed vandaly, snìûenì rizika kr deûì v bytech, sklepnìch kûjìch, zv öenì bezpeënosti p edevöìm ûen, dïtì a senior v objektech, snìûenì n - hrad vypl cen ch pojiöùovnami atd. ñ Vyvol nì z jmu dalöìch vlastnìk dom o podobnè projekty, zejmèna na vïtöìch sìdliötìch, coû bude mìt velmi p ÌznivÈ dopady na v robce a distributory zabezpeëovacì techniky, pojiöùovny, policii, pop ÌpadÏ na firmy, kterè by sluûby person lnï zabezpeëovaly. n P Ìklad vedoucì k bezpeënèmu domu KonkrÈtnÌ opat enì vedoucì k bezpeënèmu domu jsou moûn jedinï tam, kde je souhlas majitele nebo n jemnìk domu. ObËanÈ musì n - slednï dodrûovat dohodnut organizaënì opat enì: ñ D m se musì celodennï zamykat. Zamyk nìm objektu se vytvo Ì filtr, kter oddïlì p ÌleûitostnÈ pachatele. ñ KlÌËe od domu musì mìt pouze omezen okruh lidì (n jemnìci, poötovnì doruëovatelka apod.). ñ Za vpuötïnì cizì osoby do objektu musì cìtit odpovïdnost kaûd obyvatel domu. ñ V praxi se osvïdëilo oddïlenì prostoru, kter zaëìn domovnìmi vstupnìmi dve mi, pokraëuje chodbou s poötovnìmi schr nkami a p ÌzemnÌmi mìstnostmi provozoven, dalöìmi dve mi. Ty se tèû musì zamykat. Vstupuje se jimi jiû k jednotliv m byt m. ñ MÌru bezpeënosti v domï ovliv- Úuje i dodrûov nì po dku (pr zdnè chodby, Ëistota) a dostateënè a fungujìcì osvïtlenì spoleën ch prostor (chodby, sklepy) i osvïtlenì p ed domem. ñ Velk vliv na bezpeënost m takè p ehlednè prostranstvì v okolì domu. ñ BezpeËnÈho domu nelze docìlit bez dobr ch sousedsk ch vztah (soun leûitost, zdrav vöìmavost, neziötnost, vz jemn pomoc). PrvnÌ etapa realizace bezpeënèho domu nap Ìklad p edpokl d : ñ NezbytnÈ stavebnì pravy vstupnìch Ë stì dom. ñ ZodolnÏnÌ vöech vstupnìch domovnìch dve Ì a instalace bezpeënostnìch uzamykacìch systèm. ñ ZabezpeËenÌ vöech p ÌzemnÌch okennìch otvor dom pomocì m ÌûÌ, bezpeënostnìch foliì a skel, uzamykateln ch uz vïr a kov nì. ñ Instalace bytov ch ovladaë z mku domovnìch dve Ì a videotelefon. Druh etapa realizace bezpeënèho domu nap Ìklad p edpokl d : ñ Instalace druh ch dve Ì aû za prostor poötovnìch schr nek, uzamyk nì spoleën ch prostor (sklepy, koë rk rny, komory) a jejich zabezpeëenì mechanick mi z brann mi prost edky. ñ ZodolnÏnÌ st vajìcìch bytov ch dve Ì n jemnìk Ëi jejich v mïna za dve e bezpeënostnì. ñ ZasklenÌ lodûiì a balkon. ñ Vybudov nì recepce (mìstnost pro domovnìka Ëi pracovnìka soukromè bezpeënostnì sluûby) v domech. ñ Instalace elektrick ch zabezpe- ËovacÌch systèm v bytech n - jemnìk a jejich p ipojenì na domovnì pulty centralizovanè ochrany Ëi pulty soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb. ñ Instalace kamerovèho systèmu atd. n Co bude n sledovat po p edstavenì pilotnìho projektu? Ministerstvo vnitra d pilotnìmu projektu dostateën medi lnì prostor (internetovè str nky Ministerstva vnitra ñ Ëaso- POJISTNÝ OBZOR 12/

11 pis Policista, besedy v rozhlase, televize, Ël nky v novin ch, semin e, v stavy apod.) a oëek v n je zv öen z jem obëan»r o projekty eöìcì ochranu majetku a osob. Obdobn postup oëek v me i od participujìcìch subjekt. n Jak m postupovat z jemce o projekt BezpeËn lokalita? ñ Kontaktovat tajemnìka PS MV ñ Nad ätolou 3, P.O.B. 21/OP, Praha 7, telefon (02) , fax: (02) , sitprev@mvcr.cz. Zde z jemce obdrûì z kladnì informace o projektu a p ihl öku (viz p Ìloha). ñ VyplnÏnou p ihl öku potvrdì tajemnìk PS MV a jejì kopii zaöle AGA (Ëlen PS MV prezident AGA pan V clav R ûiëka) a»eskè asociaci pojiöùoven ñ»ap (Ëlen PS MV tajemnìk»ap JUDr. Jaroslav äikula). ObÏ asociace vyrozumì ËlenskÈ firmy AGA a pojiöùovny sdruûenè v»ap. ñ Z jemce o projekt BezpeËn lokalita kontaktujì jiû konkrètnì ËlenskÈ firmy z AGA a pojiöùovny sdruûenè v»ap, kterè projevì z jem. Projekt BezpeËn lokalita vyv ûenï propojuje soci lnì a situaënì prevenci kriminality a je projektem, kter je otev en vöem subjekt m v oblasti ochrany majetku a osob. Smyslem projektu BezpeËn lokalita nenì vytv enì nedobytn ch pevnostì a izolovan ch lokalit, ale bydlenì, kterè vytv Ì p irozenè podmìnky pro vz jemn dohled a spolupr ci obëan. 12 * * * Spolupr ce ËeskÈho a nïmeckèho dozorovèho org nu v pojiöùovnictvì PoË tkem Ìjna t.r. navötìvil na z kladï pozv nì editele adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ministerstvo financì prezident nïmeckèho SpolkovÈho adu pro dozor nad pojiöùovnictvìm (Bundesaufsichtsamt f r das Versicherungswesen ñ BAV) Dr. Helmut M ller. V znamnèho hosta p ijal ministr financì Ing. Ji Ì Rusnok. V r mci setk nì diskutovali p edevöìm o ot zk ch souëasnèho evropskèho a svïtovèho pojiöùovnictvì vëetnï dozoru nad nìm. Odborn Ë st programu n vötïvy byla zah jena p edn ökou pana M llera. P edn öejìcì se soust edil zejmèna na ot zky aktu lnìho evropskèho a svïtovèho dïnì v Curriculum vitae Dr. Helmut M ller (*1937) ûenat, 2 dïti Studium pr v na univerzit ch v BerlÌnÏ a Hamburku zakonëil doktorsk m titulem. Hovo Ì anglicky a francouzsky. Od roku 1967 p sobì v BAV (nïmeck Spolkov ad pro dozor nad pojiöùovnictvìm), od roku 1998 jako prezident tohoto adu. Je Ëlenem technickèho v boru a v boru pro v voj trhu IAIS (mezin rodnì asociace pojistn ch dozor ), HamburskÈ spoleënosti pro podporu pojiöùovnictvì, NÏmeckÈho svazu pro pojiöùovacì vïdy, Institutu pojistnï-matematick ch znalc zajiötïnì na st Ì, Spolku pro podporu pojiöùovacìch vïd v BerlÌnÏ. AktivnÏ se podìlì na rozvoji pojistnèho trhu v zemìch b valèho v chodnìho bloku, svojì poradenskou ËinnostÌ podporuje rozvoj tohoto odvïtvì nap Ìklad v pobaltsk ch zemìch, Rusku, Polsku, BÏlorusku, UkrajinÏ, Gruzii, Kyrgyzst nu, Vietnamu. soukromèm pojiöùovnictvì, zmìnil se o souëasn ch i p ipravovan ch evropsk ch ûivotnìch a neûivotnìch smïrnicìch, dotkl se ot zky jednotnèho pasu (single passport), kter dnes plnï platì v r mci EU a kter m b t rozöì en p Ìsluönou smïrnicì i na pojiöùovacì zprost edkovatele. V r mci zcela konkrètnì charakteristiky pracovnìch postup vyuûìvan ch nïmeck m dozorov m org nem neopomnïl ani aktu lnì informace a zkuöenosti, nap Ìklad v n vaznosti na posuzov nì solventnosti pojiöùoven a na umìsùov nì aktiv, jejichû zdrojem jsou technickè rezervy. DostateËn prostor byl vïnov n i Ëasto diskutovanè ot zce existujìcìch organizaënìch forem st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì i nad celkov m finanënìm trhem. V z vïru svèho refer tu podtrhl roli Mezin rodnì asociace pojistn ch dozor (IAIS), kter m dnes jiû vìce neû 100 Ëlen ze zemì celèho svïta v procesu tvorby a n slednè aplikace jednotn ch dozorov ch standard pojiöùovacì i dozorovè Ëinnosti. P ed bohatou, i kdyû ËasovÏ omezenou, diskusì se zmìnil struënï i o p ipravovanè reformï systèmu penzijnìho p ipojiötïnì v SRN. Prezentace, na kterou byli pozv ni pracovnìci adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, a d le z stupci bankovnìho dohledu»nb, Komise pro cennè papìry,»eskè asociace pojiöùoven, Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè a öpiëkovì pedagogovè nïkter ch Ëesk ch vysok ch ökol, byla na vysokè odbornè rovni. Bylo z ejmè, ûe k posluchaë m promlouv nejen vrcholov p edstavitel nïmeckèho spolkovèho dozorovèho org nu, slavìcìho v letoönìm roce 100 let svè existence, ale z roveú odbornìk, kter se n roënè problematice pojiöùovnictvì vïnuje cel ûivot a m z roveú bohatè mezin rodnì zkuöenosti. PracovnÌ Ë st n vötïvy pana M llera pokraëovala odbornou diskusì na adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì. Mezi obïma dozorov mi org ny existujì jiû nïkolik let velmi dobrè pracovnì vztahy posìlenè v poslednìch dvou letech twinningovou smlouvou, k nìû se jako smluvnì partner ËeskÈ strany prost ednictvìm projekt PHARE p ihl sil prost ednictvìm spolkovèho ministerstva financì pr - vï nïmeck spolkov dozorov org n. HlavnÌm cìlem zkè spolupr - ce mezi obïma org ny, kter je v souëasnè dobï realizov n p edevöìm prost ednictvìm zmìnïnè smlouvy, je nejen harmonizace ËeskÈ pr vnì pravy v pojiöùovnictvì s pr vem ES, ale souëasnï takè postupnè vytv enì efektivnìho a ËinnÈho ËeskÈho dozorovèho org nu. Twinningov smlouva byla ukonëena v listopadu 2001 a n vötïva prezidenta nïmeckèho SpolkovÈho adu pro dozor nad pojiöùovnictvìm pana Dr. Helmuta M llera byla jejìm logick m vyvrcholenìm. (VB) POJISTNÝ OBZOR 12/2001

12 Kaûd ËastnÌk provozu na pozemnìch komunikacìch je povinen se Ìdit mimo jinè i dopravnìmi znaëkami. V znam, uûitì, provedenì a tvary dopravnìch znaëek a jejich symbol stanovì vyhl öka Ë. 30/2001 Sb., kterou se prov dïjì pravidla provozu na pozemnìch komunikacìch a prava a ÌzenÌ provozu na pozemnìch komunikacìch, a to s ËinnostÌ od 31. ledna t.r. TÌmto p edpisem byly zavedeny i novè dopravnì znaëky. NÏkterÈ z nich ñ p edevöìm jejich provedenì a v znam ñ si d le p ipomìn me. NovÈ dopravnì znaëky zovce sledujìcì nezbytnost snìûenè (malè) rychlosti jìzdy. ÑKolonaì (Ë. A 23) ZnaËka upozorúuje na nebezpe- ËÌ v skytu kolony stojìcìch nebo pomalu jedoucìch vozidel. osobnì automobily, tj. pro vozidla jejichû maxim lnì p Ìpustn hmotnost nep evyöuje 3500 kg s nejv öe 8 mìsty k sezenì, kromï mìsta idiëe. UûitÌ znaëky se p edpokl - d zejmèna pro specifick omezenì v r mci Ë steën ch uzavìrek pozemnìch komunikacì, pravï provozu v jìzdnìch pruzìch apod. ÑJin z kazì (Ë. B 32) ZnaËka stanovì jin z kaz neû ten, kter je moûno vyznaëit jinou znaëkou; z kaz je vyj d en n pi- Vozidlo a pojiötïnì na nap. sdïlovacìmi prost edky. V takovèm p ÌpadÏ se p edpokl - d uûitì tïchto znaëek i uvnit dotëenè oblasti a provedenì znaëek zpravidla jako promïnn ch. ÑZ kaz vjezdu motorov ch vozidel s p ÌvÏsemì (Ë. B 33) Z kaz platì i pro motorov vozidla s n vïsem. ZnaËka nezakazuje vjezd nemotorovèho vozidla s p ÌvÏsem. JUDr. Pavel Buöta, tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel»ap ÑPozor, kruhov objezdì (Ë. A 4) ZnaËka upozorúuje na k iûovatku s kruhov m objezdem. P edch - zì znaëce Ë. C 1 ÑKruhov objezdì, kter p ikazuje jìzdu po k iûovatce s kruhov m objezdem ve smïru öipek na znaëce zobrazen ch. ÑPozor, zpomalovacì pr hì (Ë. A 7b) ZnaËka upozorúuje na umïlou nerovnost na vozovce. UûÌv se k upozornïnì na nerovnost na vo- ÑNehodaì (Ë. A 27) ZnaËka upozorúuje na mìsto dopravnì nehody. ÑZ kaz vjezdu osobnìch automobil ì (Ë. B 3b) ZnaËka zakazuje vjezd pouze pro sem na znaëce; uûije-li se n pisu ÑSMOGì, je zak z na jìzda pro urëen vozidla v zemì, pro kterè byla vyhl öena smogov situace podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu; uûije-li se n pisu ÑPr jezd zak z nì, nesmì idië projet takto oznaëen m sekem, aniû by jìzdu p eruöil, nap Ìklad za Ëelem naloûenì nebo sloûenì n kladu. NovÏ je tak vymezen v znam znaëky s n pisem ÑSMOGì v p ÌpadÏ vyhl öenì smogovè situace. Pravidla chov nì a podrobnosti o provozu motorov ch vozidel jsou zpravidla upraveny p Ìsluönou vyhl ökou obce. Informovanost ËastnÌk provozu na pozemnìch komunikacìch je d le podporov - ÑNejmenöÌ vzd lenost mezi vozidlyì (Ë. B 34) ZnaËka zakazuje idiëi motorovèho vozidla jìzdu za motorov m vozidlem jedoucìm p ed nìm ve vzd lenosti menöì neû vyznaëenè na znaëce. NejmenöÌ vzd lenost je stanovena pouze pro jedoucì vozidla. V p ÌpadÏ omezenì platnosti znaëky pouze pro nïkter vozidla (nap. z d vodu zv öenì plynulosti provozu) se znaëka doplúuje p Ìsluö- POJISTNÝ OBZOR 12/

13 nou dodatkovou tabulkou, nap. ÑDruh vozidlaì (Ë. E 9) nebo ÑCelkov hmotnostì (Ë. E 5). N zev ÑOstatnÌ tranzitì se uûije mìsto souboru cìl, od nïhoû se oddïluje dopravnï v znamn cìl. pruhu. ZnaËka se zpravidla dopl- Úuje informaënì tabulì uv dïjìcì poëet symbol znaëky, kterè m idië vidït p ed sebou. ÑSnÏhovÈ etïzyì (Ë. C 5a) ZnaËka p ikazuje idiëi motorovèho vozidla o t ech a vìce kolech pokraëovat v jìzdï aû po nasazenì snïhov ch (protiskluzov ch) etïz na nejmènï dvï hnacì kola; to neplatì pro vozidla vybaven pneumatikami s protiskluzov mi hroty. Pro uûitì znaëky platì urëitè omezenì vypl vajìcì z ß 19 z kona Ë. 13/1997 Sb., podle nïhoû lze snïhovè etïzy pouûìvat pouze v secìch, kde je vozovka dostateënï pokryta snïhovou nebo ledovou vrstvou tak, aby nedoölo k poökozenì d lnice, silnice nebo mìstnì komunikace. ÑP ik zan jìzdnì pruhì (Ë. C 12a) ZnaËka p ikazuje idiëi vyzna- ËenÈho druhu vozidla uûìt v danèm smïru takto oznaëen jìzdnì pruh; na takto oznaëen jìzdnì pruh smì idiëi ostatnìch druh vozidel vjet jen p i objìûdïnì, odboëov nì, ot - ËenÌ nebo vjìûdïnì na pozemnì komunikaci nebo vyjìûdïnì z nì, p itom nesmì dojìt k ohroûenì ani omezenì idiëe vozidla, pro kter je jìzdnì pruh oznaëen; v p ÌpadÏ p ik zanèho jìzdnìho pruhu pro druh vozidla nebo pro urëit Ëel se do modrèho pole vyznaëì p Ìsluön symbol vozidla nebo vhodn n pis. ÑSt ÌdavÈ azenìì (Ë. IP 29) ZnaËka oznaëuje (zd razúuje) mìsto, kde p i soubïûnè jìzdï platì st ÌdavÈ azenì do jìzdnìho proudu pr bïûnèho pruhu; jejì symbol m ûe b t obr cen. NovÏ zavedenè pravidlo tzv. Ñzipuì, tedy azenì vozidel jedoucìch soubïûnï ve dvou pr bïûn ch jìzdnìch pruzìch st ÌdavÏ do jednoho pr bïûnèho jìzdnìho pruhu je uvedeno v ß 2 odst. 5 z kona o provozu na pozemnìch komunikacìch. Ñ nikov pruhì (Ë. IP 24) ZnaËka informuje o nikovèm pruhu, kde lze v p ÌpadÏ nouze, nap Ìklad p i snìûenèm Ëinku brzd, zastavit vozidlo pomocn mi prost edky, nap Ìklad protisvahem, hrub m ötïrkov m povrchem, apod. K n zv m ÑTransitì a ÑOstatnÌ transitì na smïrov ch znaëk ch P i uv dïnì konkrètnìch cìl (n - zv obcì) na jednotliv ch znaëk ch se vych zì ze systèmu, jehoû obsahem je soubor vybran ch zahraniënìch, d lkov ch, blìzk ch a doplúkov ch cìl, kter je urëen pro kaûdou d lnici, silnici I. t Ìdy a v znamnou silnici II. t Ìdy. P itom je sledov no i hledisko Ëelnosti a hranice nejvyööìho poëtu informaënìch daj v danèm mìstï nebo na jednè znaëce tak, aby tyto daje byl idië schopen nejen vnìmat, ale i p eëìst. Pokud by poëet nezbytn ch informaënìch daj p es hl nosnou hranici, uûije se n hradou za soubor cìl (n zv obcì) v urëitèm smïru souhrnn n zev ÑTranzitì nebo ÑOstatnÌ tranzitì. N zev ÑTranzitì se uûije mìsto souboru cìl, od nïhoû se oddïluje dopravnï nev znamn cìl (zpravidla jin cìl neû obec). ÑélutÈ zk ÌûenÈ Ë ryì (Ë. V 12b) Tyto Ë ry vyznaëujì plochu, na kterou idië nesmì vjet, pokud je za touto plochou takov dopravnì situace, ûe by byl nucen zastavit vozidlo na vyznaëenè ploöe; znaëka p eruöuje platnost svisl ch dopravnìch zna- Ëek Ë. B 28, Ë. B 29, znaëek Ë. IP 11a aû Ë. IP 11c, Ë. IP 11f aû Ë. IP 12, Ë. IP 13b, Ë. IP 13c a znaëky Ë. IP 25a se symboly tïchto znaëek. ZnaËka se uûìv nap. k vyznaëenì z kazu zastavenì vozidla nad dopravnìm detektorem, p ed v jezdem vozidel s pr vem p ednostnì jìzdy. Protoûe tak m ûe b t vyznaëena i plocha nach zejìcì se v jìzdnìm pruhu, musì idië pozornï sledovat situaci v provozu p ed sebou, a to zejmèna p i jìzdï v kolonï. ZnaËkou lze vyzna- Ëit i z kaz zastavenì, nap. v prostoru k iûovatky. NovÏ je upraven vztah znaëky Ë. V 12b v Ëi vöem znaëk m upravujìcìm zastavenì a st nì. ZnaËka platnost uveden ch znaëek p eruöuje, coû znamen, ûe za plochou vyznaëenou znaëkou Ë. V 12b platnost uveden ch znaëek pokraëuje. ÑBezpeËn odstupì (Ë. V 16) ZnaËka vyznaëuje doporuëenou vzd lenost pro vozidla jedoucì za sebou za p Ìzniv ch dopravnìch a povïtrnostnìch podmìnek. ZnaËka se uûìv v p Ìpadech, kdy je nutno vyznaëit bezpeën odstup pro vozidla jedoucì za sebou. VyznaËuje se do osy jìzdnìho ÑOptick psychologick brzdaì (Ë. V 18) ZnaËka opticky, pop ÌpadÏ i akusticky vede idiëe ke snìûenì rychlosti vozidla. Efektu se dosahuje p ÌËn mi Ë rami p es vozovku, jejichû vz - jemn vzd lenost se ve smïru jìzdy zkracuje. Pro akustick efekt se uûìv materi l nebo hmota vystupujìcì nad povrch vozovky. Platnost svisl ch znaëek Z kaz, omezenì nebo p Ìkaz vypl vajìcì ze svislè dopravnì znaëky konëì na vzd lenïjöì hranici nejbliûöì k iûovatky, pokud nenì d Ìve ukonëen jinak; to neplatì pro omezenì vyj d enè svislou dopravnì znaëkou ÑZÛna s dopravnìm omezenìmì (Ë. IP 25a), kterè se ukonëuje pouze svislou dopravnì znaëkou ÑKonec zûny s dopravnìm omezenìmì (Ë. IP 25b). P esnïjöì pravou by vöak bylo alespoú uûitì plur lu u stanovenì konce platnosti z kazu, omezenì nebo p Ìkazu v r mci k iûovatky, neboù vûdy se bude jednat o vìce neû jednu vzd lenïjöì hranici k iûovatky. Jinak bude ukonëen z kaz, omezenì nebo p Ìkaz vypl vajìcì ze svislè dopravnì znaëky uûitìm p ÌsluönÈ dopravnì znaëky. ZnaËky ÑObecì (Ë. IS 12a) a ÑKonec obceì (Ë. IS 12b) tèû ukonëujì platnost znaëky Ë. B 20a ÑNejvyööÌ dovolen rychlostì. DoËasn neplatnost svislè dopravnì znaëky nebo jejì Ë sti se vyjad uje ökrtnutìm nebo p ekrytìm oranûovo-ëern m pruhem; tìmto zp sobem vöak nem ûe b t vyj d ena neplatnost svislè dopravnì znaëky upravujìcì p ednost. 14 POJISTNÝ OBZOR 12/2001

14 Kvalita v bezpeënostnìm pr myslu Odborn konference o kvalit ch v bezpeënostnìm pr myslu se konala ve dnech 14. a 15. listopadu 2001 v prostor ch PolicejnÌ akademie»r v Praze. Byla urëena pracovnìk m vöech stupú ÌzenÌ bezpeënosti, ochrany objekt, pracovnìk m pojiöùoven, v robc m a dovozc m poplachov ch systèm, mont ûnìm firm m a vöem, kte Ì zajiöùujì ochranu osob a majetku a dalöìm z jemc m. P edn öky se konaly soubïûnï ve dvou sekcìch A, B. ËastnÌci si museli stanovit prioritu, kter s l v danèm okamûiku navötìvì. Konference mïla i komerënì Ë st. Po celou dobu kon nì probìhala prezentace p ihl öen ch firem ve vstupnì hale budovy. NÏkte Ì z stupci firem vyuûili moûnost p edstavit svè v robky a sluûby v p edn ökovèm s le. TÈmatickÈ p smo p edn öek v sekci A, bylo zamï eno na normalizaci v oboru poplachov ch systèm. Byla zde vysvïtlena role TechnickÈ normalizaënì komise TNK 124 p i»sni, jejìmû dn m Ëlenem je i»ap a CI»AP, p i p ebìr nì evropsk ch norem v tomto oboru. Jedn se zejmèna o ady norem: EN ñ ElektrickÈ zabezpe- ËovacÌ systèmy EN ñ CCTV sledovacì systèmy EN ñ SystÈmy kontroly vstupu EN ñ SystÈmy p ivol nì pomoci EN ñ P enosovè systèmy EN ñ KombinovanÈ a integrovanè systèmy. V n vaznosti na p ebìranè evropskè normy byl vysvïtlen CI»AP vztah a v znam produktov ch smïrnic»eskè asociace pojiöùoven. Absence poûadavk na komponenty elektrick ch zabezpeëovacìch systèm, podle nov ch hledisek p ipravovanè ady norem, byla impulsem pro tvorbu uveden ch p edpis. SouËasnÏ byla vytvo ena i pravidla pro jejich projektov nì, mont û a drûbu. To, ûe se jedn o uzn vanè p edpisy, potvrzuje i skuteënost, ûe se na nï Ing. ZdenÏk Veiner odkazujì i BezpeËnostnÌ standardy N rodnìho bezpeënostnìho adu. K dispozici byly smïrnice p ed ny PolicejnÌmu prezidiu»r k vyuûitì, zejmèna p i p ipojov nì zabezpeëen ch objekt na pulty centralizovanè ochrany Policie»R. PrvnÌ zkuöebnì laborato TESTALARM Praha je akreditov na na zkouöky podle poûadavk smïrnic»ap. V znam tvorby smïrnic»ap neust le roste i v oboru poû rnì prevence a soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb. V souvislosti s dodrûov nìm z - konn ch norem a p edpis byla velice zajìmav p edn öka pracovnìka st ednìho inspektor tu»eskè obchodnì inspekce Praha, Ing. K chlera, kter p iblìûil dozor nad trhem ve smyslu z kona Ë. 22/1997 Sb., ve znïnì z kona Ë. 71/2000 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky a z kona Ë. 102/2001 Sb., o obecnè bezpeënosti. Uv dïn ËÌsla ve statistik ch nebezpeën ch v robk na naöem trhu, zjiötïn ch p i kontrol ch»oi, jsou alarmujìcì. V robk poplachov ch systèm se t k zejmèna Na ÌzenÌ vl dy Ë. 281/2000 Sb., pro elektrickou bezpeënost a Na ÌzenÌ vl dy Ë. 282/2000 Sb., pro elektromagnetickou kompatibilitu. Na z vïr se zmìnil o protokolu PECA, kter odstraúuje technickè p ek ûky obchodu mezi»r a EU. V sekci B byl na vod p edn - öek p edstaven projekt ÑBezpeËn lokalitaì JUDr. Pavlem Koc bkem z odboru prevence kriminality MV»R. Ing. Jakub K Ìû z N rodnìho bezpeënostnìho adu vyslovil podporu vöem iniciativ m vedoucìm ke zlepöenì kvality v oboru. Z roveú vöak upozornil na skalì z kona 148/1998 Sb., o utajovan ch skuteënostech, kdy p i provï ov nì mont ûì m ûe nastat jeho poruöenì, a to tak, ûe nebudou p ÌsluönÌ audito i mìt provï enì a souëasnï povï enì, ûe se smïjì seznamovat s utajovan mi skuteënostmi. Ing. Fredegar Former ze SdruûenÌ inûen r p i VäB v OstravÏ se vïnoval krizovèmu pl nov nì a ÌzenÌ ve sfè e soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb. Upozornil na skuteënost, ûe se nov situace po 11. z Ì 2001 promìt do Ëinnosti i tïchto sloûek. Ing. Jan Merhaut, jako p edstavitel odbornè sekce AGA pro elektrickè zabezpeëovacì systèmy, vyzdvihl vst ÌcnÈ kroky k jednotnèmu postupu v bezpeënostnìm oboru mezi AGA, ASBS»R a»ap p i prosazov nì kvality. Druh den kon nì konference byl zamï en zejmèna na komerënì bezpeënost. V vodu prezident AGA V clav R ûiëka ocenil rozvìjejìcì se spolupr ci mezi odborn mi sdruûenìmi, st tnìmi institucemi,»ap a CI»AP. Tato spolupr ce m kladn vliv na firmy p sobìcì v bezpeënostnìm pr myslu, zvyöuje kvalitu jimi poskytovan mi sluûbami a p ispìv tak k prevenci kriminality v»r. V tèto Ë sti vystoupil prezident Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb (ASBS) Jaroslav Zav zal. Upozornil na nutnost nastavenì standard v tèto oblasti zejmèna v souvislosti s p ipravovan m vstupem»r do EU. ÿeditel CertifikaËnÌho institutu»ap Ing. Miroslav Urban v vodu svè p edn öky informoval o vyhl öce 202/2001 Sb., adu pro hospod skou soutïû, zn mou pod n zvem ÑBlokov v jimkaì. Tento p edpis umoûúuje, ve vztahu k bezpeënostnìmu pr myslu, pojiöùovn m stanovit jednotnè poûadavky na zabezpeëenì majetku. D vodem je kvalitnï zabezpeëit majetek ob- Ëan a podnikatel proti kr deûi. D le v kr tkosti p edstavil projekt Pyramidy bezpeënosti, kter znamen jednoduchou orientaci v barevnï oznaëen ch mechanick ch z brann ch systèmech. Na podporu tohoto projektu vydala»ap let k, kter obdrûeli vöichni n vötïvnìci konference. Mezi hlavnì tèmata p edn öky editele CI»AP pat il i pilotnì projekt registrace firem v oblasti soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb. RegistraËnÌ d»ap, AplikaËnÌ smïrnice pro fyzickou ochranu a provozov nì PCO byly vyzkouöeny v praxi. P Ìnos tohoto systèmu registrace je hodnocen pozitivnï ze stran z jmov ch sdruûenì, vlastnìch firem i CI»AP. Seznam registrovan ch firem bude k dispozici zejmèna pojiöùovn m. Za p Ìtomnosti p edsedkynï pracovnì skupiny prevence odcizenì Jany UrbanovÈ, prezidenta ASBS Jaroslava Zav zala, viceprezidenta JUDr. Josefa»ernÈho a dalöìch v znamn ch osobnostì p edal editel CI»AP na konferenci OsvÏd- ËenÌ o registraci firm m SECURI- TAS a TUEBOR. Na z vïr JUDr.»ern pozitivnï zhodnotil pr bïh a v sledky pilotnìho projektu registrace firem. Vyj d il p esvïdëenì, ûe cel systèm bude p Ìnosem pro vöechny zainteresovanè strany, vëetnï pojiöùoven a jejich klient. V nejbliûöì dobï se p ipravuje rozöì enì systèmu na dalöì odbornosti, nap. p evozy cennostì. Konferenci vyuûila ada odbornìk z celè republiky k v mïnï n zor a zkuöenostì. POJISTNÝ OBZOR 12/

15 Nov verze webu Komory pojiöùovacìch maklè V pr bïhu z Ì letoönìho roku spustila Komora pojiöùovacìch maklè novou verzi svè internetovè prezentace ( Komora pojiöùovacìch maklè (KOPM) je od poë tku svè existence v roce 1999 v raznï orientov na na modernì elektronickou formu komunikace, a to jak mezi sv mi Ëleny navz jem, tak v Ëi ve ejnosti. P estoûe prvnì verze internetov ch str nek byla obsahovï kvalitnì, jednalo se o prezentaci statickou, jejìû drûba a aktualizace si vyûadovala znaënè silì. Letos v lètï proto p edstavenstvo KOPM p ijalo rozhodnutì o zmïnï. Z kladnì v hodou dynamickèho eöenì je moûnost pr bïûnè aktualizace obsahu. Ve ve ejnè Ë sti p ibyly novè zajìmavè funkce jako je anketa nebo moûnost registrace pro zasìl nì upozornïnì na zmïny. To lze v hodnï pouûìt pr vï pro öì enì informacì o vzdïl vacìch akcìch pro neëleny komory. Beze zmïn byly ponech ny vöechny osvïdëenè odkazy, jako legislativa s obsahy hlavnìch z kon a p ehledem dokument, informace o sloûenì org n KOPM a formul ËlenskÈ p ihl öky. Obsah byl zkvalitnïn i umìstïnìm Ël nk, kterè komora v minulosti publikovala v tisku. Pro z jemce o sluûby maklè - Ëlen KOPM je jistï pohodln m interaktivnìm n strojem pro vyhled nì maklè e nebo jeho kancel e podle kraje. Aktualizov n a rozöì en byl i p ehled uûiteën ch odkaz v ËeskÈm pojiöùovnictvì. AtraktivnÌ novinkou na titulnì stranï jsou aktu lnì zpr vy z pojiöùovnictvì, kterè jsou automaticky p ebìr ny z informaënìho serveru ( Neve ejn Ë st serveru poskytuje souëasn m 34 Ëlensk m firm m dalöì informace a uûivatelsk komfort. KromÏ z pis ze vöech jedn nì Ëlensk ch sch zì a zased nì p edstavenstva se tu nalèz rozs hl sekce aktualit o nejnovïjöìm dïnì na pojistnèm trhu, zejmèna s p ihlèdnutìm k probìhajìcì dynamickè zmïnï pr vnìch p edpis. O kaûdè zmïnï na str nk ch jsou ËlenovÈ automaticky informov ni na svè ovè adresy.»lenovè KOPM oceúujì rovnïû moûnost p ÌmÈ editace sv ch kontaktnìch daj ze seznamu Ëlen. VeökerÈ zmïny, nap. telefon Ëi adres nebo p id nì svèho loga mohou nynì prov dït pohodlnï sami. P edstavenstvo KOPM si je vïdomo p idanè hodnoty a spory n klad, kterou plnè vyuûìv nì elektronickè komunikace p in öì Ëlensk m firm m, a proto p ipravuje dalöì zajìmavè aplikace, p edevöìm v ËlenskÈ Ë sti str nek webov ch str nek. Tou prvnì by jiû v kr tkè dobï mïla b t klasick diskuse (chat) nad jednotliv mi tèmaty, kterè jsou p edmïtem z jmu maklè sk ch firem. Tato forma vz jemnè komunikace d le p ispïje k aktivnïjöìmu vyjad- ov nì n zor Ëlensk ch firem a umoûnì p edstavenstvu zìsk vat od Ëlen rychlejöì zpïtnou vazbu p i eöenì r zn ch problèm. Ing. Ivan äpirakus, mìstop edseda p edstavenstva KOPM Kr tce z»eskè asociace pojiöùoven Ve dnech 30. ñ 31. Ìjna t.r. se v Praze uskuteënilo zased nì prezidiì»ap a Celost tnìho svazu nïmeckèho pojiöùovnictvì (GDV). Delegaci prezidia GDV p i vlastnìm jedn nì vedl jeho prezident Dr. Bernd Michaels (prvnì zprava na snìmku naho e) a delegaci prezidia»ap viceprezident Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA (t etì zprava na snìmku dole). AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Swiss Re nav öila p edpovïdi o sv ch ztr t ch zp soben ch tokem na SvÏtovÈ obchodnì centrum na 2 mld. CHF (1,25 mld. USD) z p vodnìho odhadu 1,2 mld. CHF. Tento n r st je zp soben tìm, ûe poë teënì odhady nezahrnovaly ökody na poökozen ch nebo plnï zniëen ch budov ch v blìzkosti WTC. P estoûe zajiöùovna ozn mila, ûe m rezervy ve v öi 2,5 mld. CHF, kterè ztr tu pokryjì, nepadlo zatìm û dnè rozhodnutì, kolik prost edk bude pouûito a jak ÑnegativnÏì budou ovlivnïny dividendy na akcii v roce Sazby leteckèho pojiötïnì v LatinskÈ Americe se podle mìstnì obchodnì asociace zv öì aû trojn sobnï. Jeden z nejvïtöìch dopad bude mìt toto zdraûov nì na Kolumbii, kde leteckè spoleënosti oznamujì 6,3% r st n klad na pojiötïnì, tzn. na 32 mil. USD, od 11. z Ì tohoto roku. (pl) Pramen: Heath Lambert International Newsletter 10/2001 V pr bïhu jedn nì se delegace vz jemnï informovaly o v voji sv ch pojistn ch trh, o v sledcìch dosaûen ch v roce 2000 a dìl- ËÌch v sledcìch dosaûen ch v roce 2001, a takè o moûnèm dalöìm v voji pojiöùovnictvì v obdobì nadch zejìcìm, kter bude rozhodnï poznamen n ñ a to jak v oblasti zajiötïnì, tak i pojiötïnì ñ teroristick mi toky na New York dne 11. z Ì Delegace GDV takè poskytla, na p nì»ap, podrobnïjöì v klad o reformï d chodovèho systèmu v SRN (tzv. Riesterova reforma) a jejìch oëek van ch dopadech na nïmeck pojistn trh. D le byl prezentov n informaënì systèm CIRS, zpracovan GDV a financovan Ëleny GDV, jenû obsahuje mj. daje o zûn ch pro z plavy a p ÌvalovÈ deötï v SRN. (ËÌû) 16 POJISTNÝ OBZOR 12/2001

16 Setk nì redakënìch rad Jednou roënï se sch zejì ËlenovÈ redakënìch rad odborn ch periodik»eskè asociace pojiöùoven (mïsìënìk Pojistn obzor) a Slovenskej asoci cie poisùovnì (dvoumïsìënìk PoistnÈ rozhæady) k v mïnï zkuöenostì ze svè Ëinnosti. Z tïchto podzimnìch setk nì se pro obï strany stala p Ìjemn a uûiteën tradice. V letoönìm roce se z stupci tïchto rad setkali 16. ñ 17. Ìjna v L nech u Prahy. Mezi hosty byli nejvyööì p edstavitelè sekretari t obou asociacì. Gener lnì tajemnìk»ap Ing. J. MesrömÌd a jeho z stupkynï PhDr. Z. Tvarohov p ivìtali slovenskou delegaci vedenou gener lnìm tajemnìkem SAP Ing. V. RanËÌkem. ËastnÌci se z jmem vyslechli informace obou tajemnìk o stavu a v voji legislativnìch pracì atp. v»r a SR. ËastnÌci setk nì ocenili srozumiteln a popul rnï podan v klad Mgr. Marie NezvalovÈ k problematice pojiöùov nì cestovnìch kancel Ì, stejnï jako i n - slednou diskuzi. Pl novan p edn öka Mgr. Marie NezvalovÈ o zkuöenostech z poolu pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e p imïla i neëleny redakënì rady ze SlovenskÈ pojiöùovny a UNION, pojiöùovacì a.s. k dalekè cestï. Vzhledem k tomu, ûe na Slovensku bude tato ot zka teprve eöena, zajìmalo je logicky vöechno kolem tèto problematiky. Jedn nì redakënìch rad o zkuöenostech s kvalitnìm naplúov nìm obsahu Ëasopis a o konkrètnì Ëinnosti redakcì opït potvrdilo, ûe se pot kajì s obdobn mi HromadnÈ foto na z vïr... radostmi i starostmi. Eva Trojanov Fond pomoci, vzdïl nì, jakosti a prevence AGA 20. z Ì 2001 se konalo ustavujìcì zased nì poradnìho org nu Spr vnì rady fondu AGA. Zased nì zorganizovala Asociace GrÈmium Alarm za podpory ASBS»R v hotelu Panorama za p Ìtomnosti v znamn ch p edstavitel a autorit z oboru.»lenstvì ve Spr vnì radï fondu za»eskou asociaci pojiöùoven p ijal gener lnì tajemnìk Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Fond pomoci, vzdïl nì, jakosti a prevence AGA zaloûila Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm a cìlem tohoto fondu je p edevöìm: ñ pomoc obïtem majetkovè a n silnè trestnè Ëinnosti, ñ pomoc obïtem p ÌrodnÌch a ûivelnìch katastrof, ñ podpora vzdïl v nì v oboru technickè zabezpeëovacì systèmy, ñ podpora jakosti a kvality v oboru, ñ prevence trestnè Ëinnosti, drogovè z vislosti a boj proti kriminalitï ml deûe, ñ podpora v znamn ch akcì v oboru a propagaci AGA. Na svèm ustavujìcìm zased nì Spr vnì rada fondu AGA podpo ila myölenky a cìle, jeû si tento fond stanovil. Schv lila prvnì Ëerp nì finanënìch prost edk z fondu AGA na podporu a propagaci akce ÑBezpeËn lokalitaì, po danè ve spolupr ci s Ministerstvem vnitra»r. DalöÌ p ÌspÏvek smï uje na vytvo enì systèmu vzdïl v nì a jakosti v bezpeënostnìm pr myslu. A vzhledem ke dni, ve kterèm ustavujìcì zased nì probïhlo (v tzv. Den dobrè v le), byla urëit suma zasl na takè na fond podpory dïtì v pïstounskè pèëi, podporovan NadacÌ Olgy HavlovÈ. Na zased nì byl d le prezentov n konkrètnì v znam InspekËnÌho org nu AGA pro kvalitnì mont ûe a byl odsouzen teroristick tok na USA. V r mci diskuse ËastnÌci hovo ili takè o v znamu soukrom ch technick ch a bezpeënostnìch sluûeb pro zajiötïnì bezpeënosti v»r. P ÌötÌ zased nì je pl nov no na jaro 2002 v r mci doprovodn ch program mezin rodnìho veletrhu Pragoalarm (Zä) Telegraficky * V souvislosti se zmïnami v Union pojiöùovnï, a.s., se na tiskovè konferenci 30. Ìjna t.r., novin m p edstavil nov gener lnì editel spoleënosti Ing. Igor Valtr. KromÏ jinèho uvedl, ûe se sìdlo a gener lnì editelstvì tèto pojiöùovny p emìstilo do Prahy. SouvisÌ to i s novou strategiì, kter poëìt s vïtöìmi ambicemi pojiöùovny neû dosud. DosavadnÌ vìcemènï region lnì p sobenì s hlavnìm zamï enìm na pojiötïnì podnikatel a pr myslu se mïnì na celorepublikovè s d razem na rozvoj zejmèna neûivotnìho pojiötïnì. Union pojiöùovna navìc v souëasnè dobï novï p ebìr i klienty ûivotnìho pojiötïnì Pojiöùovny Universal. KromÏ smluv neûivotnìho a ûivotnìho pojiötïnì bude p evzata i vïtöina obchodnì sìtï a zamïstnanc. P evzetì se nedotkne obsahu uzav en ch pojistn ch smluv, kterè z stanou v platnosti v dohodnutèm rozsahu, dokonce pojistnè budou moci klienti platit na stejn Ëet. O dalöìm osudu Universal pojiöùovny bude, podle slov p ÌtomnÈho nucenèho spr vce Ing. ZdeÚka Pet- ÌËka, rozhodnuto do konce roku. Uvedl, ûe existuje moûnost poû dat Ministerstvo financì o p elicencov nì, coû ostatnï musejì uëinit vöechny pojiöùovny, nebo se zmïnì na bïûnou obchodnì spoleënost. (et) POJISTNÝ OBZOR 12/

17 Ze ûivota pojiöùoven»ap»sob Pojiöùovna a.s. podporuje zdravotnï postiûenè spoluobëany»sob Pojiöùovna se spolu s obëansk m sdruûenìm PROSAZ z Ëastnila mezin rodnì v stavy rehabilitaënìch a kompenzaënìch pom cek pro zdravotnï postiûenè, kter se pod n zvem REHAPROTEX konala ve dnech 6. ñ v are lu BrnÏn ch v stav a veletrh.»sob Pojiöùovna dlouhodobï spolupracuje s organizacemi tïlesnï postiûen ch. Jako jedin v»eskè republice jiû nïkolik let nabìzì tïlesnï postiûen m klient m pojistn program SPECI L, kter vych zì vst Ìc pot eb m handicapovan ch. Ti si mohou pojistit nap Ìklad invalidnì vozìk proti kr deûi, ûivlu Ëi mechanickèmu poökozenì. Pojiöùovna navìc nabìzì tïlesnï postiûen m i klasickè pojistnè produkty s v raznou slevou. DalöÌ v znamnou aktivitou v tèto oblasti je p Ìnos»SOB Pojiöùovny na vzniku databanky z jemc z ad tïlesnï postiûen ch spoluobëan o zamïstn nì v pojiöùovnictvì. Tento projekt je realizov n pod z ötitou»eskè asociace pojiöùoven, takûe spolupracovat na nïm mohou vöechny pojiöùovny u n s p sobìcì.»sob Pojiöùovna byla takè sponzorem a partnerem ËeskÈho t mu na svïtovè abilympi dï v loúskèm roce v Praze, spolupracovala na organizaci rehabilitaënìho t bora pro vozìëk e a tïlesnï postiûenè apod.»sob Pojiöùovna a.s. p ich zì s nabìdkou pojiöùovacìch sluûeb urëenou vöem postiûen m spoluobëan m ñ p i zachov nì maxim lnì pojistnè ochrany poskytuje»sobp v raznè slevy. Touto cestou chce»sob Pojiöùovna vyj d it ctu a obdiv jejich sìle, odhodl nì a schopnosti za- ËlenÏnÌ do bïûnèho obëanskèho ûivota. (Tiskov zpr va»sob Pojiöùovny a.s., ñ kr ceno) Nov n mïstek v»eskè pojiöùovnï N mïstkem v konnèho editele»eskè pojiöùovny pro ûivotnì pojiötïnì se od 1. Ìjna stal Ivo Folt n (31), kter v tèto novï z ÌzenÈ pozici bude zast eöovat jak oblast ûivotnìho pojiötïnì, tak i penzijnìho p ipojiötïnì v r mci celè finanënì skupiny»p. Vznik novè funkce je v souladu s rostoucìm v znamem ûivotnìho pojiötïnì na ËeskÈm trhu a stoupajìcì popt vkou po koordinaci ûivotnìch a penzijnìch produkt. Ivo Folt n je absolventem fakulty strojnì VUT Brno a fakulty podnikohospod skè VäE Praha. Ve skupinï»eskè pojiöùovny p sobì od roku 1997 ve funkci p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele PenzijnÌho fondu»p. Je ûenat, m dvï dcery. (er) 18 POJISTNÝ OBZOR 12/2001

18 JUDr. Aleö»erm k äkodn ve vlastnìch ad ch D vody, proë se ökodnì spis hav rie vozidla Audi A6 Avant dostal na st l specialist m na problematiku pojistn ch podvod, nejsou dnes jiû d leûitè. äkoda byla likvidov na jednìm ze zkuöen ch pracovnìk pojiöùovny a v r mci celèho procesu likvidace nevybo- Ëila od ostatnìch desìtek a stovek bïûnï likvidovan ch p Ìpad. DoloûenÌ poökozenì vozidla fotodokumentacì, v poëet vzniklè ökody rozpoëtem a odesl nì pojistnèho plnïnì ve v öi p es p l milionu korun majiteli vozidla. P i podrobnïjöìm prostudov nì ökodnìho spisu zarazilo specialisty na problematiku pojistn ch podvod nïkolik okolnostì vztahujìcìch se k p edmïtu pojiötïnì i ud - losti jako takovè. V z byl silnï havarov n v p ednì Ë sti a veöker poökozenì byla dokumentov na fotografiemi po Ìzen mi v nïjakè menöì dìlnï. Mohlo by se zd t, ûe likvid tor nemïl kolem sebe p Ìliö mìsta, nebo se nakonec rozhodl öet it, a tak se mezi fotografiemi nenach zely takovè, kterè by zabìraly zadnì nepoökozenou Ë st automobilu. P i peëlivèm prohlìûenì z bïr zp edu mïl ËlovÏk pocit, ûe boënì linie st echy vozidla mïla pokraëovat jeötï d l, vûdyù se jednalo o Avant, tedy ÑkombÌkì. Podle policejnìho z pisu o malè dopravnì nehodï mïlo k poökozenì vozidla dojìt v noënìch hodin ch, kdy majitel automobilu nezvl dl p i odboëov nì do vedlejöì ulice ÌzenÌ a ve smyku narazil do z bradlì. Tento popis pr bïhu hav rie podle n zoru specialist p Ìliö nekorespondoval s prezentovan m poökozenìm vozidla. PoökozenÌ automobilu odpovìdalo spìöe bïûnèmu st etu s jin m vozem, nap Ìklad p i n razu do p ed nìm stojìcìho auta. Majitel, kter dajnï podnikal v autooprav renstvì, si svè Audi p Ìliö dlouho neuûil. Podle doklad v z zìskal teprve p ed t emi t dny. A takè pojistil. P edchozìm majitelem byla pro pracovnìky pojiöùovny nezn m firma z Prahy, kter v z zakoupila jako nov asi p ed dvïma lety. RozbÏhlo se d kladnè vyöet ov nì celèho p Ìpadu. ProhlÌdka mìsta dajnè hav rie p inesla prvnì potvrzenì pochybnostì. Na mìstï, kde k dopravnì nehodï vozu Audi mïlo podle policejnìch z - znam dojìt nebylo z bradlì nijak viditelnï poökozeno. N razu automobilu jako z zrakem odolalo. Aby se toto zjiötïnì nedalo pozdïji zpochybnit mysln m poökozenìm, byl na mìsto hav rie posl n soudnì znalec, mechanoskop, kter z bradlì ohledal a zadokumentoval jeho stav. SouËasnÏ se vyû - dalo i stanovisko spr vy komunikacì, ze kterèho vyplynulo, ûe v poslednì dobï nebylo z bradlì mïnïno, opravov no a ani nebylo spr vï komunikacì hl öeno jeho poökozenì. NejvÏtöÌ p ekvapenì p inesla konzultace s odbornìkem na motorov vozidla. Tento soudnì znalec pojiöùovnï sdïlil, ûe automobil nafocen ve ökodnìm spisu pojiöùovny nenì vozidlo Audi A6, ale Audi 100, tedy p edchozì typ, v p ednì Ë sti karoserie velice podobn. V z byl podle technickèho pr kazu vybaven dieslov m motorem, kdeûto fotografovan v z mïl motor benzinov. Jako naprosto z sadnì zjiötïnì vyznïlo konstatov nì, ûe ve ökodnìm spisu nenì nafoceno vozidlo kombi s p t mi dve mi, ale klasick limuzìna. Nelze si pravdïpodobnï p edstavit, ûe by pracovnìk likvidace dokumentujìcì rozsah ökody jaksi nevïdomky p ehlèdl tyto z sadnì rozdìly. V pìsemnèm vyj d enì, kde likvid tor pojiöùovny vysvïtloval sv m nad Ìzen m zjiötïnè rozpory, uvedl tento mlad muû, ûe havarovanè vozidlo peëlivï prohlèdl a nafotil. P i p evìjenì filmu fotoapar t nechtïnï otev el a film tak znehodnotil. Fotodokumentace, kter se nach zì ve ökodnìm spisu nenì vlastnï jeho, ale byla po Ìzena pojiötïn m, kter ji likvid torovi zaslal, aby mu uöet il Ëas s dalöì prohlìdkou. P ed org ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ pozdïji uvedl dalöì verzi svè v povïdi a to, ûe se fotodokumentace znehodnotila proto, ûe fotoapar t byl porouchan a byly s nìm neust lè problèmy. I po dvou letech probìhajìcìch aktivit org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ v tomto p ÌpadÏ se fotoapar t pouûìval bez jakèkoliv opravy a ke spokojenosti likvid tor. Neû pojiöùovna podala v tèto vïci trestnì ozn menì, poda ilo se jejìm specialist m nalèzt jeötï pojiötïnè vozidlo. K jejich p ekvapenì byl automobil dva mïsìce po hav rii, tedy necelè t i mïsìce od dajnèho zakoupenì pojiötïn m, opït ve vlastnictvì p edchozìho majitele. SoudnÌ znalec pozdïji konstatoval, ûe v z nebyl nikdy v minulosti poökozen v rozsahu prezentovanèm pojiöùovnï. Majitel uvedl, ûe po dobu t ÌmÏsÌËnÌho Ñzap jëenìì vozu, p esnïji zaps - nì jinèho drûitele do technickèho pr kazu, uûìval sv j automobil bïûnï d l a û dnou dopravnì nehodu v tu dobu nemïl. Vöe udïlal za platu pro svèho zn mèho. ScÈn p ÌbÏhu byl v tu dobu jiû jasn. Byl zde dovezen nebo u n s havarovan automobil, ke kterèmu se sh nïl druh v z totoûnèho typu a barvy, ale nepoökozen. Ten se mïl po p evedenì na spolehlivèho ËlovÏka pojistit. N sledovalo by zajiötïnì podklad od policie k dopravnì nehodï (pravdïpodobnï za platu) a pojistn ud lost se mohla nahl sit pojiöùovnï (a domluvenèmu likvid torovi). Organiz tor m pojistnèho podvodu se vöak nepoda ilo sehnat v z totoûn, ale pouze podobn. RozdÌly mezi vozem Audi 100 a Audi A6 nejsou v raznè a to p edevöìm u p ednì Ë sti, kter mïla b t focena. HoröÌ vïc byla se zadnì Ë stì automobilu, rozdìl mezi limuzìnou a ÑkombÌkemì by p i revizi ökody nemohl projìt. Proto likvid tor musel fotodokumentaci prov dït velice obez etnï, aby tento rozdìl nebyl patrn. Co vöak p i pohledu zep edu pouh m okem nebylo vidït ñ linie karoserie jdoucì k z di vozidla, to objektiv fotoapar tu proti p edpoklad m dok - zal vykreslit. N sledoval Ñdobrovoln ì odchod p istiûenèho pracovnìka z pojiöùovny, obvinïnì z trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu a soud. S podobn mi p Ìpady se v pojiöùovn ch setk v me. PotrefenÌ pracovnìci likvidace a obchodnì sluûby (to jsou nejëastïjöì pachatelè tzv. vnit nìho pojistnèho podvodu) z pojiöùovny obratem dobrovolnï odch zì. Ve vïtöinï p Ìpad se s nimi vz pïtì setk v me u maklè sk ch spoleënostì nebo p Ìmo u jinè pojiöùovny. LÈta je potom i p es probìhajìcì trestnì ÌzenÌ m ûeme potk vat nap. jako z - stupce zavedenè maklè skè spoleënosti a to dokonce i p es nïkolikalet nepodmìnïn trest odnïtì svobody uloûen za pojistn podvod soudem (proti kterèmu se pochopitelnï odvolali). PozitivnÌ v tomto sloûitèm procesu prokazov nì tèto z vaûnè organizovanè trestnè Ëinnosti je skuteënost, ûe odsouzeni byli a pomïrnï k p Ìsn m trest m. P es adu manipulacì, zmïn v povïdì, fingovanè svïdky. P i procesech s pracovnìky pojiöùovny, kte Ì byli souzeni za pojistn podvod, p ihlìûel soud k tomu, ûe trestnou Ëinnost p chali coby zamïstnanci pojiöùovny, jako k p itïûujìcì okolnosti. Za Ëelovou byla br na i jejich obhajoba, ûe nevïdïli, netuöili, nerozpoznali, neboù se jednalo (v naprostè vïtöinï) o pracovnìky dlouholetè, zkuöenè a pojiöùovna mohla jejich odbornost soudu doloûit. Odbornost, byla v tïchto p Ìpadech d na do sluûeb organizovanèho zloëinu. POJISTNÝ OBZOR 12/