POJISTNÝ OBZOR 7/2001

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POJISTNÝ OBZOR 7/2001"

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr HavlÌ- Ëek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1 (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH AGA a jejì partne i pro v bïr nejlepöì hodnoty (Eva Trojanov )... 3 Aktuality z CertifikaËnÌho institutu»ap (Ing. ZdenÏk Veiner)... 5 Setk nì odbornìk bezpeënostnìch systèm a bezpeënostnìho pr myslu (Ing. ZdenÏk Veiner)... 6 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )... 6 V zva padla na rodnou p du (JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek)... 7 Pojistn podvod a r znè p Ìstupy k jeho eöenì (JUDr. Aleö»erm k)... 8 N rodnì zpr va»ap za trh pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»eskè republice za rok 2000 (Ing. V clav Zik n)... 9 Rating Ëesk ch pojiöùoven agenturou Standard & Poorís Vozidlo a pojiötïnì: DopravnÌ nehody v»r za leden aû duben 2001 (JUDr. Pavel Buöta) PojiötÏnÌ pro energetiku (Ing. Ji Ì Janata) Kooperativa oslavovala 10. v roëì zaloûenì (eku) PojistnÈ podvody: ProblÈm identifikace sho elèho automobilu (JUDr. Aleö»erm k) stavnì soud»eskè republiky a pojistn podvod (JUDr. Ji ina Kotrbat ) TermÌnov kalend v kaz, jin ch doklad a zpr v pojiöùoven v roce Telegraficky P Ìloha: PojistnÈ produkty Ëlensk ch pojiöùoven»ap CONTENTS AGA and its partners favor the selection of the best value (Eva Trojanov ) Current news from the»ap Certification Institute (Ing. ZdenÏk Veiner) Meeting of specialists in the field of security systems and safety industry (Ing. ZdenÏk Veiner) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) The challenge fell on fertile ground (JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek) Insurance fraud and different ways to tackle it (JUDr. Aleö»erm k)»ap National Report on the liability insurance market in the Czech Republic for the year 2000 (Ing. V clav Zik n) Standard & Poorís rating of Czech insurance companies The vehicle and insurance: Traffic accidents in the Czech Republic from January to April 2001 (JUDr. Pavel Buöta) Insuring utilities (Ing. Ji Ì Janata) Kooperativa celebrated the 10 th anniversary of its foundation (eku) Insurance fraud: Identification of a burnt vehicle (JUDr. Aleö»erm k) Constitutional Court of the Czech Republic and insurance fraud (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Time limits calendar By telegraph Supplement: Insurance products of»ap member companies in 2001 CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview of the new president of AGA, the organization federating companies active in the security business. In AGA and its partners favor the selection of the best value, he explains the history of the Association, its work, its aims and its broad links with many partners, among which the»ap Certification Institute stands out as one of the most significant. The Association is planning a closer cooperation in educational activities and the preparation of textbooks, but complains that insurance companies neither require their clients to install adequate protection nor do they give rebates for quality security systems. Insurance fraud and different ways to tackle it focuses on the differing attitudes of insurance companies towards a phenomenon which harms their shareholders and clients by causing not only financial losses, but also losses of the moral kind. Recently, the managements of some companies have declared war on insurance fraud and announced an uncompromising stance on all company levels. However, unless such declarations are followed by implementation, their effect might soon dissolve into thin air. In other companies, the mention of fraud is tinged with panic, maybe because some consciences are not quite free from some shades of the past. Although it is not possible to uproot insurance fraud completely, it can be controlled. Yet, to achieve best results, insurance companies should seek out the advice of an expert, who can handle it successfully, instead of getting bogged in lengthy investigations on their own. POJISTNÝ OBZOR 7/2001

2 Nov m prezidentem Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA) byl po valnè hromadï 26. dubna t.r. prezidiem AGA zvolen V clav R ûiëka (40 let). V oblasti bezpeënosti a kriminality nenì û dn m nov Ëkem. Touto problematikou se zab v od roku 1982, je absolventem policejnì akademie, katedry ochrany objektu. V r zaloûil firmu ALKOM-IPC s.r.o. a v r ALKOM Security a.s. (zab v se projekty a realizacì technickèho zabezpeëov nì objekt ), nejd Ìv jako spoleënost s ruëenìm omezen m a nynì se ALKOM transformuje v akciovou spoleënost. Protoûe dnes ji ÌdÌ profesion lnì management, mohl se uvolnit pro pr ci v AGA. AGA a jejì partne i pro v bïr nejlepöì hodnoty Eva Trojanov S houûevnatostì a el nem sobï vlastnìm hodl z roëit zìskanè zkuöenosti a spolu s dalöìmi spolupracovnìky m v pl nu v raznï rozöì- it posl nì a z bïr Ëinnosti tèto asociace. O to, konkrètnï jak, se zajìmala i redakce PojistnÈho obzoru a poû dala V clava R ûiëku o rozhovor. vodem by bylo moûn uûiteënè se vr tit do historie, na zaë tek 90. let. V roce 1992 vznikly hned dvï organizace sdruûujìcì v robce a prodejce zabezpeëovacìch za- ÌzenÌ: GrÈmium Alarm a CZBS (Cech z izovatel bezpeënostnìch systèm ). Na poë tku mïla kaûd z nich svoje p edstavy o zamï enì Ëinnosti; ve zkratce se d Ìci, ûe z mïrem GA bylo vybudovat jakousi Ñteoretickouì z kladnu pro svè Ëleny, zatìmco CZBS mïl b t v nejuûöìm kontaktu s firmami a pom hat eöit jejich praktickè problèmy. Ve svè p sobnosti se ovöem zaëaly p ekr vat a stagnovat. Proto takè nakonec doölo k dohodï mezi obïma organizacemi a od roku 1995 doölo ke spolupr ci pod hlaviëkou jedinè firmy ñ Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA), coû bylo a je samoz ejmï jen ku prospïchu vïci. Pan V clav R ûiëka pracoval od samèho zaë tku v obou organizacìch a zejmèna se specializoval na bezpeënostnì anal zy, projekënì Ëinnosti a komplexnì pohledy na bezpeënost. Od roku 1992 publikoval v adï odborn ch Ëasopis a vïnoval se i p edn ökovè Ëinnosti, v poslednì dobï na tèma ÑProjekce na PCì a akreditovan InspekËnÌ org n AGA (nap. semin Pragoalarm 2001). n To byla historie a ned vn sou- Ëasnost. Z vaöich elektronick ch uk zek pl n a r zn ch schèmat je jasnè, ûe v raznè zmïny v Ëinnosti AGA m te podrobnï promyöleny a myslìte je v ûnï, m ûete up esnit v Ëem zejmèna? Za p Ìmo revoluënì zmïnu povaûuji usnesenì letoönì dubnovè valnè hromady, kter m si ËlenovÈ AGA odhlasovali, ûe jsou povinni dodrûovat akreditovanè postupy. A druhou v znamnou zmïnou je snaha o rozöì enì a o otev enou komunikaci asociace, aby se naöìm cìlem stal, kromï ochrany Ëlensk ch firem AGA, takè boj proti kriminalitï, zneuûìv nì informacì o ochranï majetku. Jsme si totiû dob e vïdomi, ûe technika do nïkolika m lo let vnese do komerënìch bezpeënostnìch sluûeb skok v dynamice v voje, a chceme b t na to p ipraveni. Proto je takè logickè a valn hromada to potvrdila, ûe naöimi hlavnìmi partnery pro nejuûöì spolupr ci je MV»R odbor prevence,»ap, resp. CI»AP, Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»r (ASBS»R), PolicejnÌ akademie, Mezin rodnì asociace policejnìch sbor, agentura AMBO,»esk rada pro jakost, Hospod sk komora a dalöì instituce. ZmÏnu zaznamenalo i person lnì obsazenì prezidia AGA. Nov mi Ëleny prezidia jsou Ing. P. KubÌn z firmy OLYMPO Controls, s.r.o., z Brna ñ jednoho z nejvïtöìch distributor zabezpeëovacì techniky, v oboru zn m a uzn - van osobnost Ing. V. Nepraö z firmy LIBRAX, s.r.o., z Liberce, stejnï jako Ing. M. Zda il z LITES, a.s., z Liberce, takûe se jedn o reprezentativnì a v raznè posìlenì zastoupenì celè»r. PrvnÌm viceprezidentem je Ing. L. HledÌk z Trade FIDES, a.s., z Brna, druh m viceprezidentem pak je Mgr. J. Douöa z TECHNICOMU s.r.o., z Roudnice n./l. DalöÌmi Ëleny prezidia jsou Ing. J. Dufek z CON- STRUCT, s.r.o., I. Kol z ELSER- VIS, Ing. M.KoöÌËek ze ZETT- LER»R, s.r.o., V. Mr Ëek EL- SIGN L, s.r.o., a S. ävancar z praûskè firmy Z mky-kov nì-inûen ring. n Z toho, co jste zatìm uvedl, vypl v, ûe dojde k jistèmu zp ÌsnÏnÌ pravidel pro vstup i plnïnì Ëlensk ch podmìnek, neodradì to z jemce o ËlenstvÌ? V souëasnè dobï tvo Ì Ëlenskou z kladnu velkè mnoûstvì firem, cca 350 firem. DalöÌ z jemci vstupujì do organizace, kter m uû vytvo- en pravidla, vybudovan akreditaënì inspekënì org n a ËlenovÈ jsou povinni se tïmito akreditovan mi postupy Ìdit.»lenovÈ AGA v sou- ËasnÈ dobï poskytujì nejvyööì garanci z pohledu kvality projekënì pr ce, mont ûe i servisu. Jiû nynì po nïkolika t dnech a velkè propagaci Ëlen AGA je o ËlenstvÌ v AGA ze strany firem velk z - jem, kter n s tïöì a zavazuje. n D se Ìci, ûe vaöimi Ëleny jsou vöechny v znamnè firmy na ËeskÈm trhu? Ano, vïtöina, a s adou dalöìch jedn me, je to zhruba 80 % trhu technickèho zabezpeëenì v»r. V poslednìch t dnech jsme vedli jedn nì s nïkolika firmami, kterè vesmïs po vyjasnïnì smïr v voje projevujì z jem o vstup do asociace i za podmìnky vyööìch vstupnìch poplatk (ËlenskÈ p ÌspÏvky z staly na rovni roku 1996).»lenem AGA m ûe b t ten, kdo splnì urëitè vstupnì podmìnky a zav ûe se dodrûov nì stanoven ch povinnostì. A to, ûe zvyöujeme n roky a kvalitu na ËlenstvÌ by pro kaûdèho mïlo b t spìöe povzbuzenìm. n MluvÌte o jistè jedineënosti Asociace GrÈmium Alarm. V Ëem spoëìv? JedineËn je v tom, ûe öpiëkovì odbornìci tohoto oboru jsou v Ëlensk ch firm ch AGA. A naöìm cìlem je tyto odbornìky aktivizovat pro vzdïl v nì a spolupr ci se subjekty bojujìcìmi proti kriminalitï, p i minimalizaci ökod i ochranï zdravì. Spousta firem poznala v praxi, ûe jejich pr ce se skuteënï t k i ûivota a zdravì lidì. Nap Ìklad v p Ìpadech, kdy se jedn o loupeûnè p epadenì banky, bytu Ëi domu. V poslednìm roce jsem s m byl u dvou z vaûn ch p Ìpad, kdy umìrali lidè. NevÌm, zda v tomto smyslu vöechny z ËastnÏnÈ strany (öirok ve ejnost, ady, pojiöùovny apod.) doce- ÚujÌ v znam pr ce zabezpeëovacìch firem sdruûen ch v AGA. POJISTNÝ OBZOR 7/2001 3

3 n Jak by tedy mïla vypadat takov ide lnì praxe vaöì asociace? Co se t k ide lu, je dobrè se podìvat jak do minulosti, tak na souëasnè zkuöenosti z»eskè republiky, a moment lnï je pro n s v raznï aktu lnì takè praxe EvropskÈ unie. Pracujeme s materi ly EU, aby AGA p ispïla k v bïru nejlepöìch hodnot pro z kaznìka. Ide lnì stav je, kdyû informovan z kaznìk vì, co chce. Nap Ìklad to, ûe kdyû si chce nechat zajistit objekt s urëitou rizikovostì, je k tomu nutn jist kvalita, certifikovanè v robky, kvalitnì mont û a mïl by si b t vïdom faktu, ûe nejd leûitïjöì je stanovenì kvalitnìho zad - nì, pak uû je dobrè a jednoduchè se poptat u vìce firem, kterè se tèto oblasti vïnujì profesion lnï a spl- ÚujÌ poûadovanè poûadavky a garance. Bohuûel se Ëasto st v, ûe z kaznìk se spìöe se ÌdÌ cenou, vybìr tu nejlevnïjöì, coû je kontraproduktivnì. To jsou pak ty p Ìpady, kdy technika neslouûì jak m, nebo, ûe ËlenovÈ nekvalitnì ostrahy sami p chajì trestnou Ëinnost... AGA by mïla b t urëitou z rukou, ûe jejì Ëlensk firma spl- Úuje p edpoklady kvality. V tomto smïru n s jeötï Ëek dlouhodob intenzivnì osvïtov Ëinnost. J vï Ìm v sìlu, pracovitost a schopnosti ËlenskÈ z kladny AGA a prezidia AGA k prosazenì jakosti a kvality. K takovèmu ide lnìmu stavu chybì a podle naöeho n zoru by pat it mïlo i to, ûe pojiöùovny s v hodami pojistì jen objekty zabezpeëenè kvalitnì, garance poskytujìcì firmou, kter m provï enè komponenty a svoji kvalitu pr ce akreditovan m inspekënìm org - nem AGA, p ÌpadnÏ d le certifikacì firmy. VÏ Ìm, ûe i k tomu dospïjeme, kdo jin by mïl mìt z - jem na kvalitnìm zabezpeëenì a poûadovat jej. Prezidium AGA odsouhlasilo i vyd v nì dokladu osvïdëenì Ëlena AGA, ze kterèho by bylo na prvnì pohled patrnè, kterè certifik ty a provïrky dotyën firma doloûila a m (nap. NB, ISO 2000, ËlenstvÌ v AGA, registrace v CI»AP, nositel Czech made a podobnï). n Co se t k novinek a zmïn v Ëinnosti AGA, zmiúoval jste se 4 i o vïcech pro dosavadnì Ëinnosti tèto asociace netypick ch, m ûete b t konkrètnïjöì? V poslednì dobï jsme provedli nïkolik z sadnìch zmïn, nap Ìklad ËlenovÈ AGA se mohou z ËastÚovat zased nì prezidia AGA, pokud majì z jem vïdït, o Ëem se jedn. D le zpracov v me doporuëenè ceny v naöem oboru, aby firmy mïly orientaënì oporu v cenov ch hladin ch a kritèria pro v bïr firem investory. Maxim lnï se chceme vïnovat propagaci AGA a dn m Ëlen m AGA. Prezidium AGA bude udïlovat, vlastnï jiû udïluje, ËestnÈ uzn nì prezidia AGA za spolupr ci. Chceme spolupracovat s maxim lnìm mnoûstvìm souvisejìcìch subjekt. Vytvo ili jsem Fond pomoci, vzdïl nì, jakosti a prevence AGA, na kter AGA vloûila 50 tisìc korun, mnozì pak osobnì finanënì dary; ada pracovnìk AGA, Ëlen AGA, aù uû jako firma nebo jako soukrom osoba, vkl d prost edky na konto, kterè je urëeno na pomoc obïtem trestnè Ëinnosti, poz stal m po mimo dn ch ud lostech, na podporu prevence ve ökolstvì, ale t eba i na oceúov nì kvalitnìch ökolenì a semin. P ipravujeme takè zaloûenì spr vnì rady naöì asociace, ve kterè n m p islìbili Ëast p ednì osobnosti oboru, jako nap Ìklad editelka oboru prevence kriminality MV Mgr. Jitka GjuriËov, na dalöì obdobì opïtovnï zvolen rektorka PolicejnÌ akademie doc. Ing. Hana Bartoöov, CSc., a dalöì. Samoz ejmï m me z jem o Ëast i p edstavitele»ap, aby na ËtvrtletnÌch setk nìch mohl spolu s ostatnìmi posoudit, co se vykonalo, co se poda ilo a svojì radou a autoritou p ispït k rozvoji tohoto oboru. Budou i schvalovat rozdïlenì prost edk z Fondu pomoci, vzdïl nì, jakosti a prevence AGA. R di bychom spolupracovali i s Pojistn m obzorem a samoz ejmï i s dalöìm tiskem, a zìsk - vali a öì ili mor lnì podporu. Samoz ejmï se budeme v raznï angaûovat v oblasti prevence trestnè Ëinnosti a chceme zce spolupracovat s odborem prevence MV, kde AGA cìtì z pal pro vïc a podporu. V pl - nu toho m me hodnï a dalöì vïci pr bïûnï vznikajì. Proto bylo vyps no i v bïrovè ÌzenÌ na tajemnìka AGA. n CÌtÌm spr vnï, ûe prvek spolupr ce d v te teô vìc do pop edì neû v minulosti? AGA nem ûe jen tzv. h jit svoje z jmy. To by za chvìli byla v izolaci a tlumu. NaöÌm hlavnìm kolem je bojovat proti trestnè Ëinnosti a proti kriminalitï tìm, v Ëem jsme nejlepöì ñ v budov nì spolehliv ch bezpeënostnìch systèm. ObËas je t eba se zapojit i do prvk solidarity, kdy je t eba pomoci i lidem, kte Ì to pot ebujì. AGA nap Ìklad p ispïla 50 tisìci korunami na likvidaci z plav v roce 1997 na MoravÏ, podporuje programy MV, p ipojili jsme se k akci dostavby domu pro postiûenè dïti a podobnï. KromÏ jinèho vytv Ìme kalend oborov ch akcì, vöe zapisujeme a evidujeme, aby naöi ËlenovÈ mohli b t informov ni o vöem, co se kde dïje. VËetnÏ toho, kdy se kon prezidium, ökolenì atd. N ö nov Ëasopis ÑAktu lnì informace AGAì rozesìl me Ëlen m a na 100 nejv znamnïjöìch adres v oboru. ZÌsk - v me a vyz v me odbornìky, aby u n s publikovali svè zkuöenosti a post ehy. Pro maxim lnì snahu o spolupr ci jsme p ipravili desìtky tèmat, kterè bychom chtïli uvèst. Ze setk nì se z stupci naöich Ëlensk ch firem jsem vûdycky p ÌjemnÏ p ekvapen, kolik z nich je vynikajìcìch profesion l s chutì se zapojit do Ëinnosti AGA. A tïöìm se na spolupr ci s nimi. n JakÈ m AGA pl ny v dalöì spolupr ci s CertifikaËnÌm institutem»eskè asociace pojiöùoven? Pojiöùovny pat Ì k naöim nejv znamnïjöìm partner m. P i spolupr ci s CI»AP m me naprosto stejn cìl ñ dos hnout kvalitnìch zabezpeëovacìch systèm, kterè ochr nì ûivoty a zdravì lidì, informace a majetek obëan. JistÈ vyladïnì n s vöak Ëek jeötï ve dvou vïcech: prvnì z nich se t k akreditovanèho InspekËnÌho org nu pro mont ûe EZS. AGA je dnes jedin org n, kter tuto akreditaci m a mïl by plnohodnotnï jìt Ñruku v ruceì s tìm, co posuzuje CI»AP. To by mïlo b t jasnï stanoveno. V novï p ipravovanèm registraënìm du m me nynì moûnost ve spolupr ci s»ap uplatnit naöe n vrhy. Druh nejasnost spo- ËÌv ve v öi poplatk za registraci firem v CI»AP. Jsou stanoveny na 15 tisìc korun, coû je zejmèna pro menöì a st ednì firmy hodnï.»lenovè AGA ze sv ch p ÌspÏvk hradili a hradì akreditaci inspekënìho org - nu a za tèmï 10 let, v raznï v - dech desetitisìc KË, p ispïli ke zkvalitnïnì oboru. VÏ Ìm, ûe i v tomto bodï se rozumnï dohodneme ve prospïch oboru a stejnèho cìle. NejvÏtöÌ slabinu ovöem spat ujeme v tom, ûe pojiöùovny zatìm nevyûadujì a nezohledúujì kvalitu zabezpeëenì. To je nejëastïjöì p ipomìnka Ëlen AGA. SpoleËnÏ pl nujeme spolupr ci p i ökolenì lidì, vytv enì uëebnic, od z Ì 2001 na PolicejnÌ akademii bude pravidelnè ökolenì a podobnï. V tom mezi n mi panuje shoda, a aû na ty v öe zmìnïnè dva momenty, m ûeme spolupr ci jen podpo it a deklarovat. Prezidium AGA si uvïdomuje v znam pojiöùoven,»ap, jejich pr ce a m up Ìmnou snahu maxim lnï spolupracovat a vytvo it spoleënè aktivnì kroky. n DÏkuji za rozhovor. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Montrealsk mluva PodmÌnkou pro to, aby Montrealsk mluva z r o sjednocenì nïkter ch pravidel o mezin rodnì leteckè dopravï vstoupila v platnost, je jejì ratifikace t iceti st ty. Osm st t tak jiû uëinilo a nynì se p idala patn ctiëlenn Evropsk unie, kdyû Evropsk parlament hlasoval pro schv lenì. LeteckÈ spoleënosti v Ëlensk ch st - tech EU se jiû ÌdÌ SmÏrnicÌ 2027/97, kter stanovì reûim neomezenè odpovïdnosti, avöak vïtöina st t na svïtï uzn v zatìm jen Varöavskou mluvu z r.1929, kterou evropsk komisa pro dopravu oznaëil za Ñdohodu poplatnou svè dobï, kdy bylo nutnè rodìcì se leteckou dopravu chr nitì. mluva z r zav dì neomezenou odpovïdnost za ökody na zdravì nebo smrt cestujìcìch a maxim lnï 6200 SDR za Ñökody zp sobenè zpoûdïnìmì. (ko) Pramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01. POJISTNÝ OBZOR 7/2001

4 I nstitut posuzuje kvalitu v robk v oblasti elektrick ch zabezpeëovacìch systèm a zp sob jejich mont ûe. SystÈm certifikace komponent EZS a registrace mont ûnìch firem vytv Ì tlak na kvalitu firem, kterè vyr bïjì nebo dov ûejì nekvalitnì zboûì a takè na ty firmy, kterè z r zn ch d vod prov dïjì nekvalitnï mont û. Tak, jak je to ve svïtï bïûnè, takè»ap vydala poûadavky na projekci, mont û, revize a servis zabezpeëovacìch systèm v AplikaËnÌ smïrnici»ap P V jednotliv ch kapitol ch jsou poûadavky, postupy a n vody k jednotliv m Ëinnostem, kterè s mont ûì souvisejì. V p Ìloh ch nalezneme doporuëenì pro jednotlivè etapy v stavby systèmu. Aktuality z CertifikaËnÌho institutu»ap»ap povï ila institut, aby registroval mont ûnì firmy, kterè jsou schopnè podle uveden ch poûadavk prov dït Ëinnosti souvisejìcì s mont ûì elektrick ch zabezpeëovacìch systèm. Pokud firma usoudì, ûe m dostateënè moûnosti plnit n roënè poûadavky na mont û, p ihl sì se prost ednictvìm ÑProhl öenì z izovateleì k registraci u institutu. Po splnïnì z kladnìch povinnostì je firma zaregistrov na. Od toho okamûiku je ve vöech p Ìpadech, kdy se odkazuje na registraci u institutu, povinna db t pravidel uveden ch v AplikaËnÌ smïrnici. Mont ûnì firmy vyplúujì na z - vïr mont ûe tzv. Atest, potvrzenì, na d kaz toho, ûe mont û je v souladu s pravidly AplikaËnÌ smïrnice a uv dì zde stupeú zabezpeëenì, d leûit p i uzavìr nì pojistnè smlouvy. Co je novèho v registraci mont ûnìch firem EZS Uplynul tèmï rok, kdy zaëal institut registrovat mont ûnì firmy Ing. ZdenÏk Veiner v oblasti EZS, kterè se rozhodly jìt cestou kvality a zav zaly se k dodrûov nì evropsk ch standard p i svè Ëinnosti, uveden ch v AplikaËnÌ smïrnici. N roky na tyto firmy, kterè dobrovolnï zvolily cestu kvality, budou nar stat nejen s v vojem novè techniky, ale i s poûadavky pojiöùoven, kterè se snaûì zabr nit moûn m ökod m nebo alespoú snìûit jejich dopad. Jak probìh provï ov nì registrovan ch firem Pokud budou mìt mont ûnì firmy z jem prodlouûit svoji registraci u institutu, umoûnì hodnocenì plnïnì z vazk, kterè jsou uvedeny v Prohl öenì z izovatele. K poûadavk m na Ëinnosti mont ûnì firmy podle AplikaËnÌ smïrnice jsou stanovena i pravidla jejich kontroly. Institut m moûnosti Ëinnost mont ûnìch firem kontrolovat, tak jak je to bïûnè v systèmech ÌzenÌ kvality. Je samoz ejmè, ûe mont ûnì firma nenech provï ovat svoji Ëinnost konkurenënì firmou nebo z visl mi odbornìky. HodnocenÌ Ëinnosti probìh na z kladï poûadavk uvedenè AplikaËnÌ smïrnice. Audit vlastnì firmy je zamï en na jejì zp sobilost, technickè podmìnky, dosaûitelnost a schopnost udrûovat instalovanè systèmy u z kaznìk v provozuschopnèm stavu. DalöÌm p edmïtem auditu je posuzov nì skuteënostì uveden ch ve vyplnïn ch Atestech pro pot eby pojiöùoven. Firma, po dohodï se z kaznìkem, umoûnì prohlìdku nïkterè z instalacì, na kterè byl vystaven Atest. MÏ Ìtkem hodnocenì je opït AplikaËnÌ smïrnice, kter stanovì z kladnì postupy pro n vrh, projekci, mont û a servis. JednotlivÈ komponenty a zp sob jejich mont ûe musì odpovìdat stupni zabezpeëenì pro dan charakter objektu. KoneËn stav po mont ûi musì b t promìtnut do projektu. Nezbytnou souë stì je v chozì revize elektrickèho za ÌzenÌ. Po zkuöebnìm provozu, kdy jsou odstranïny p ÌpadnÈ neshody, je systèm p ed n z kaznìkovi s p Ìsluönou dokumentacì a zaökolenìm. K dokumentaci musì b t p iloûena kromï uvedenèho projektu a protokolu o v chozì revizi, jeötï provoznì kniha EZS, uûivatelsk n - vod a samoz ejmï Atest pro moûnost pojiötïnì. SouËasnÏ firma nabìzì z kaznìkovi servisnì smlouvu na pravidelnou drûbu za ÌzenÌ. Jak se zp ÌsÚujÌ pravidla registrace SystÈm registrace mont ûnìch firem se neust le vyvìjì a zdokonaluje. V souëasnè dobï»ap vypracov v verzi RegistraËnÌho du, kter popisuje mechanismus ovï ov nì kvality mont ûì. K doloûenì kvality mont ûe bude moci mont ûnì firma p edloûit inspekënì certifik t od InspekËnÌho org - nu AGA. PodmÌnkou je, ûe firma bude dodrûovat AplikaËnÌ smïrnici»ap a InspekËnÌ org n musì mìt tuto smïrnici zapracovanou celou ve sv ch akreditovan ch postupech. Institut nem ûe uzn vat u nov ch instalacì inspekënì certifik ty provedenè podle zastaralè normy»sn , kter je sou- Ë stì akreditovan ch postup AGA a je v rozporu s AplikaËnÌ smïrnicì. V tomto smïru byla uzav ena dohoda mezi institutem a InspekËnÌm org nem AGA. AplikaËnÌ smïrnice»ap P je zapracov na i v ÑBezpeËnostnÌch standardechì N rodnìho bezpeënostnìho adu. SmÏrnice byla p ed na k vyuûìv nì i Policii»R. Jedn se tedy o vöeobecnï uzn - van dokument. Je nutno Ìci, ûe registrovanè firmy, kterè si vzaly zlepöov nì kvality za prost edek k dosaûenì sv ch cìl, majì dobr p edpoklad, ûe p i vstupu»r do EU budou schopnè konkurence v n roën ch podmìnk ch. Institut takovè firmy podporuje a p ipravuje program pro jejich rozvoj. V souëasnè dobï je registrov no 38 mont ûnìch firem a dalöì se zajìmajì o podmìnky registrace u CI»AP. Institut p in öì registrovan m firm m aktualizovanè informace o nov ch norm ch, z konn ch prav ch a dalöìch p edpis, kterè souvisì nejen s EZS, ale i s dalöìmi specializacemi v oblasti ochrany osob a majetku. Co p ipravuje institut pro soukromè bezpeënostnì sluûby (SBS) Jak jsme jiû informovali, pro tuto oblast vznikajì smïrnice»ap. Soukrom m bezpeënostnìm sluûb m, kterè budou mìt z jem o registraci u institutu, bude v nejbliûöì dobï p edloûena AplikaËnÌ smïrnice»ap pro provozovatele PCO, kter vznikala ve spolupr - ci s AsociacÌ soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb (ASBS) jako prvnì. Ke smïrnicìm vznik registraënì d, kter stanovì obecnè podmìnky registrace. Po spïönèm splnïnì poûadavk bude SBS zaregistrov na u institutu. POJISTNÝ OBZOR 7/2001 5

5 6 Setk nì odbornìk oboru bezpeënostnìch systèm a bezpeënostnìho pr myslu Ing. ZdenÏk Veiner Dne 14. Ëervna 2001 se konalo setk nì odbornìk v oboru bezpeënostnìch systèm a bezpeënostnìho pr myslu v PolicejnÌ akademii»r v Praze. Toto setk nì iniciovala Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb (AGA) ve spolupr - ci s Ministerstvem vnitra, PolicejnÌ akademiì»r, AsociacÌ soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb (ASBS),»eskou asociacì pojiöùoven (»AP), Hospod skou komorou»r a dalöìmi v znamn mi institucemi. Setk nì zah jil novï zvolen prezident AGA V clav R ûiëka. Sezn mil p ÌtomnÈ se z kladnìmi zmïnami a hlavnìmi cìli tèto asociace. Prvo ad m cìlem AGA, ekl V clav R ûiëka, je h jit z jmy Ëlensk ch firem. PotÈ informoval p ÌtomnÈ o vzniku InspekËnÌho org nu AGA a moûnosti vyuûìv nì jeho sluûeb. Jako v raznou zmïnu v AGA d le oznaëil podstatnè zv öenì vstupnìch poplatk pro novè Ëleny. Mezi nov mi aktivitami jmenoval charitativnì Ëinnost a zaloûenì Fondu pomoci a prevence AGA a vyzval p ÌtomnÈ k podpo e tohoto fondu. Na z vïr vyj d il snahu rozvìjet spolupr ci s ostatnìmi subjekty na naöem trhu, kterè budou podporovat Ëinnost AGA a jejì InspekËnÌ org n. Rektorka PolicejnÌ akademie»r doc. Ing. Hana Bartoöov, CSc., p ivìtala vöechny p ÌtomnÈ na p dï akademie s tìm, ûe do budoucna chce podporovat podobn setk nì na odbornè rovni. D le hovo ila o lidskèm faktoru p i technologickè revoluci v soukrom ch bezpeënostnìch sluûb ch se z kladnì ideou ñ ûe ten, kdo nenì aktivnì, bude pohlcen. Potleskem byl odmïnïn p ÌspÏvek Mgr. Jitky GjuriËovÈ, editelky odboru prevence kriminality MV»R, kter p ivìtala aktivity vöech, kte Ì chtïjì p ispït ke zv öenì kvality v oboru technickèho zabezpeëenì a v Ëinnosti soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb. P edstavitel ASBS, gener lnì tajemnìk JUDr. Josef»ern, zmìnil aktivnì p Ìstup tèto asociace ke zvyöov nì kvality ËinnostÌ v soukrom ch bezpeënostnìch sluûb ch. Vyzdvihl dobrou spolupr ci s CertifikaËnÌm institutem»ap p i n vrhu smïrnic pro provozovatele pult centralizovanè ochrany (PCO) a dalöìch p edpis pro SBS. Velkou pozornost zaznamenal p ÌspÏvek gener lnìho tajemnìka»ap Ing. Jaroslava MesrömÌda, CSc. Po kr tkèm p edstavenì asociace a jejì dce inè spoleënosti CertifikaËnÌho institutu»ap hovo il o p Ìnosu pojiöùoven v oblasti prevence. ZmÌnil se o vst Ìcnosti»AP a CI»AP p i jedn nì s AGA v ot zk ch vz jemnè spolupr ce. Informoval p ÌtomnÈ o p ipravovanè tzv. ÑblokovÈ v jimceì ß 5 vyhl. 202/2001 Sb., pro pojiöùovny ve vztahu ke stanovenì standard pro zabezpeëenì objekt. D le p edstavil novè projekty CertifikaËnÌho institutu»ap, vypl vajìcì ze schv lenè Ëinnosti do roku 2003 prezidiem»ap. Mezi novè projekty pat Ì Pyramida bezpeënosti, registrace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb, registrace firem pro mont û mechanick ch z bran a elektrickè poû rnì signalizace.»innost institutu bude smï ovat k certifikaci systèmu ÌzenÌ jakosti. Na z vïr, gener lnì tajemnìk»ap, pozitivnï zhodnotil dosavadnì spolupr ci se vöemi zainteresovan mi stranami v oblasti prevence kriminality. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 160/2001 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 102/ 1995 Sb., o schvalov nì technickè zp sobilosti a technick ch podmìnk ch provozu silniënìch vozidel na pozemnìch komunikacìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 2.Vyhl öka Ë. 162/2001 Sb., o poskytov nì daj z katastru nemovitostì»eskè republiky ( Ëinnost ). 3. Vyhl öka Ë. 163/2001 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 190/ 1996 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 265/1992 Sb., o z pisech vlastnick ch a jin ch vïcn ch pr v k nemovitostem, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostì»eskè republiky (katastr lnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 4. Z kon Ë. 164/2001 Sb., o p ÌrodnÌch lèëiv ch zdrojìch, zdrojìch p ÌrodnÌch miner lnìch vod, p ÌrodnÌch lèëebn ch l znìch a l zeúsk ch mìstech a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (l zeúsk z kon) ñ Ëinnost Z kon Ë. 168/2001 Sb., o d lniënìm obchvatu PlznÏ ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 170/2001 Sb., o st tnìm dluhopisovèm programu na hradu z vazk plynoucìch ze Smlouvy mezi vl dou»eskè republiky, vl dou SlovenskÈ republiky a vl dou SpolkovÈ republiky NÏmecko o ukonëenì vz jemnèho z ËtovacÌho styku v p evoditeln ch rublech a vypo d nì vz jemn ch z vazk a pohled vek, kterè vznikly jako saldo v p evoditeln ch rublech ve prospïch SpolkovÈ republiky NÏmecko, o zmïnï z kona Ë. 407/2000 Sb., o st tnìm dluhopisovèm programu na Ë steënou n hradu ökod zemïdïlsk m subjekt m postiûen m suchem v roce 2000, a o zmïnï z kona Ë. 424/1991 Sb., o sdruûov nì v politick ch stran ch a v politick ch hnutìch, ve znïnì JUDr. Ji ina Kotrbat pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 172/2001 Sb. k provedenì z kona o poû rnì ochranï ( Ëinnost ). 8. stavnì z kon Ë. 176/2001 Sb., kter m se mïnì stavnì z kon Ë. 347/1997 Sb., o vytvo enì vyööìch zemnìch samospr vn ch celk a o zmïnï stavnìho z kona Ë. 1/1993 Sb., stava»eskè republiky ( Ëinnost ). 9. Z kon Ë. 177/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì z kona Ë. 227/2000 Sb., a z kon Ë. 65/1965 Sb., z konìk pr ce, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 10. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 178/2001 Sb., kter m se stanovì podmìnky ochrany zdravì zamïstnanc p i pr ci ( Ëinnost ). Prov dïcì p edpis k z konìku pr ce. 11. SdÏlenÌ MZV Ë. 39/2001 Sb. o sjedn nì RozhodnutÌ Ë. 2/2000 Rady p idruûenì EU ñ»esk republika o p ijetì podmìnek Ëasti»R v programech SpoleËenstvÌ v oblasti p Ìpravy na zamïstn - nì a vzdïl v nì (platnost ). 12. SdÏlenÌ MZV Ë. 41/2001 Sb. o sjedn nì RozhodnutÌ Ë. 4/2000 Rady p idruûenì EU ñ»esk republika o p echodu do druhè etapy p idruûenì (platnost ). POJISTNÝ OBZOR 7/2001

6 CÌl prevence kriminality ñ zajiötïnì bezpeëì v obcìch a mïstech je vlastnì vöem Ëlen m PoradnÌho sboru MV»R pro situaënì prevenci kriminality (PS). Bohuûel dosavadnì Ëinnost PS ( zk spolupr ce, v mïna informacì, p Ìprava a realizace spoleën ch preventivnìch projekt ) tomu zatìm stoprocentnï neodpovìd. Impulzem pro zlepöenì pr ce v oblasti ochrany majetku a osob se stal semin CertifikaËnÌho institutu»eskè asociace pojiöùoven, kter se uskuteënil na podzim roku Naöe v zva k vïtöì aktivitï a spolupr ci s Ministerstvem vnitra a PoliciÌ»R p i realizaci konkrètnìch projekt padla koneënï na rodnou p du. dy ze strany tïch nejvìce ohroûen ch ñ dïtì. Policist m na 129 stanoviötìch v celè»r p i silniënì kontrole pom hali û ci ze Ëtvrt ch a p t ch t Ìd, kte Ì brali sv j kol velice zodpovïdnï. Pokud kontrolovan idië neporuöil pravidla silniënìho provozu a mïl v po dku i vöechny doklady, dostal od dïtì za od- V zva padla na rodnou p du vè akci bylo tak velkè, ûe se vraceli na stanoviötï, aby dïtem p ivezli nïkde ûv kaëky, jinde nïco k pitì, drobnè suven ry apod. A jak cel akce dopadla v eëi ËÌsel? Na 129 stanoviötìch bylo celkem 548 policist a 237 z stupc pojiöùovny. Pedagogick dozor u vöech stanoviöù dohlìûel nad 2375 û ky z kladnìch ökol, kte Ì se akce z Ëastnili. PolicistÈ celkem zkontrolovali 5822 vozidla. DÏti se nenudily a p edaly idië m 3294 jablìëka a 2136 citron. U 541 idiëe nestaëil ani citron, a to proto, ûe p estupek byl vyööì a byl eöen blokovou pokutou. NÏkolik p estupc policistè ozn mili na mìstnì ady. ñ sponzorskou podporu policejnìch projekt (nap Ìklad dny s policiì, v stavy, vybavenì poradensk ch mìstnosti a vozidel, v roba diplom a samolepek STOP 24, datab ze a registrace odcizen ch p edmït ), ñ vyd v nì spoleën ch preventivnìch skl daëek, publikacì a videokazet, ñ po d nì preventivnìch medi lnìch kampanì apod. Odbor prevence kriminality MV nabìzì vöem z jemc m Ëast na dalöìch jiû p ipravovan ch preventivnìch projektech. Jde zejmèna o: ñ I. roënìk kulturnï-spoleëenskèho, popul rnï odbornèho a sportovnìho festivalu prevence zlo- JUDr. Pavel Koc bek, JUDr. Tom ö KonÌËek, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra S pojiöùovnou Generali se poda ilo zorganizovat prvnì celost tnì preventivnì akci s n zvem ÑJablko nebo citronì. Akce probïhla ve dnech 21. aû 25. kvïtna 2001 a mïla za cìl upozornit na problèmy nedodrûov nì rychlosti v obcìch. Jak akce probìhala? P edem vybranè seky a stanoviötï zaplnily kaûd den dopoledne dïti v bìl ch triëk ch a v Ëerven ch ËepiËk ch s logem jablka a citronu, kterè zajistila pojiöùovna. MotoristÈ se tak setk vali s dopravnìmi policisty v doprovodu dïtì na vozovk ch v blìzkosti ökol. CÌlem preventivnì akce bylo vyvolat pocit osobnì Ëasti a uk zat problèm rychlè jìz- mïnu sladkè jablìëko a stejnè ovoce namalovanè na Ëtvrtce. ÿidië, kter nejel zrovna p edpisovï, slyöel domluvu jak z st muû z kona, tak i samotn ch dïtì a odnesl si kysel citron ñ namalovan i opravdov. To proto, aby si sv j proh eöek lèpe zapamatoval. P ev ûn vïtöina idië byla s touto dopravnï preventivnì akcì spokojena a svoji p ÌötÌ jìzdu jistï p izp sobì stanovenè rychlosti. Byla vöak zjiötïna i tak z vaûn poruöenì pravidel silniënìho provozu, na kterè ani kysel citron nestaëil a idië musel za p estupek uhradit vysokou pokutu. P ekvapenì i potïöenì nïkter ch idië z Ëasti dïtì na tèto zajìma- DopravnÏ preventivnì akci vïnovala neb valou pozornost mèdia. Jednak p Ìmou ËastÌ na nïkter ch stanoviötìch a d le pr bïûn m informov nìm ve ejnosti na rovni celoploön ch ve ejnï pr vnìch sdïlovacìch prost edk, ale i soukrom ch televizì, r diì a novin v regionech. Moûnost spolupr ce s resortem MV a Ëast na jeho konkrètnìch preventivnìch projektech majì i ostatnì subjekty PS. Pro ilustraci jde o: ñ zve ejúov nì seznam certifikovan ch v robk na internetov ch str nk ch MV v souëinnosti s certifikaënìmi org ny a zkuöebnami, Ëinnosti, kter se bude konat v HavlÌËkovÏ BrodÏ ve dnech 14. aû 16. z Ì 2001 pod n zvem ÑKRIMIFESTì, ñ projekt ÑBEZPE»N LOKALI- TAì, kter si klade za cìl minimalizovat, cestou urbanistickèho pl nov nì, navrhov nì a v stavby staveb s vyuûitìm zabezpeëovacì, poû rnì techniky, osvïtlenì Ëi stavebnìch prav, regenerace a zp ehlednïnì staröì z stavby, podmìnky pro p ch nì trestnè Ëinnosti v konkrètnìm sìdliöti, obci, mïstï ñ lokalitï. Ëast na tïchto projektech jiû p islìbily Asociace technick ch a bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm a pojiöùovna Generali. POJISTNÝ OBZOR 7/2001 7

7 FenomÈn pojistnèho podvodu obch zì pojiöùovny, poökozuje akcion e i klienty, p sobì ökody nejenom materi lnì, ale i mor lnì. R znè pojiöùovny k jeho eöenì p istupujì r znï. NÏkde fundovanï s vïdomìm, ûe ochrana proti tèto nejz - vaûnïjöì trestnè Ëinnosti poökozujìcì pojiöùovny musì b t eöena komplexnï, efektivnï, na z kladï informacì odbornìk na danou problematiku. Od tohoto postoje se pak odvìjì odpovìdajìcì aktivity. T eba ve ejn proklamace vedenì pojiöùovny formou internì smïrnice o ökodlivosti podvodn ch jedn nì poökozujìcìch pojiöùovnu a snaze managementu ËinnÏ vystupovat proti tïmto aktivit m, nekompromisnï, na vöech 8 Pojistn podvod a r znè p Ìstupy k jeho eöenì JUDr. Aleö»erm k, CZ Expert, s. r. o. rovnìch. V poslednìm obdobì jsme se s tìmto p Ìstupem setkali u nïkolika pojiöùoven. NenÌ t eba zd raz- Úovat, jak pr vï tato ve ejn proklamace nekompromisnìho potìr nì podvodn ch jedn nì a dalöìch aktivit poökozujìcìch pojiöùovnu na vöech rovnìch, je neobyëejnï d leûit pro vöechny zamïstnance pojiöùovny. TakovÈto vyhl öenì m nejen dopad na mravnì principy uvnit pojiöùovny, ale m i zcela pragmatick preventivnì v znam. PochopitelnÏ, bez d slednèho naplúov nì vöech vyhl öen ch princip v kaûdodennì praxi se jak koliv efekt vz - pïtì rozplyne. V nïkter ch pojiöùovn ch je p Ìstup k eöenì problematiky ochrany p ed pojistn m podvodem odliön. Bezradnost, nïkdy alibismus Ëi p Ìmo zdïöenì pramenìcì pravdïpodobnï z vlastnì minulosti Ëi souëasnosti, i s tïmito projevy se setk v me p i argumentaci o nutnosti eöit pojistn podvod v prost edì pojiöùovny. NenÌ t eba zd razúovat, ûe u tïchto vedoucìch pracovnìk lze tïûko oëek vat nïjakè ve ejnè proklamace a z sadovè postoje, natoû pak aktivnì snahu problèm eöit. Vzhledem k existenci odhad sp chan ch pojistn ch podvod si m ûe kaûd pojiöùovna provèst vlastnì odhad, jakè procento pojistn ch podvod bylo v pojiöùovnï indikov no v souvislosti s poëty ökod v jednotliv ch druzìch pojiötïnì. Kolik ökod pojiöùovna vlastnìm mechanismem vyëlenila k jejich d kladnèmu proöet enì s ohledem na moûnost sp ch nì pojistnèho podvodu? Od tïchto ËÌsel se bude n slednï odr ûet obr zek silì pojiöùovny a jejìho managementu sniûovat obrovskè ökody poökozujìcì akcion e pojiöùoven. V sou- ËasnÈ dobï, kdy se o fenomènu pojistnèho podvodu hovo Ì nïkolik let, kdy byla provedena ada konkrètnìch osvïtov ch akcì (semin a ökolenì) v r mci»eskè asociace pojiöùoven a existujì odbornè subjekty v r mci nïkter ch pojiöùoven Ëi jako servis pro pojiöùovny na externì b zi, se st le setk v me s argumenty o nemoûnosti zìskan podez enì eöit, kdy se podez enì o pojistnèm podvodu sice konstatuje, ale tìm aktivita odpovïdn ch konëì. P itom je zcela logickè, ûe jakèkoliv konkrètnì podez enì, ze kterèho by vypl vala moûnost, ûe je zde pojiöùovna poökozov na, zcela jednoznaënï musì zakl dat pro toho pracovnìka, kter podez enì zìskal, povinnost toto podez enì sdïlit nad ÌzenÈmu (Ëi dalöì osobï v r mci mechanismu pojiöùovny) a konkrètnì ökodnì ud lost musì b t s ohledem na toto zjiötïnì nestandardnï provï ena. PochopitelnÏ, ûe nelze oëek vat vym cenì pojistn ch podvod jako takov ch, ani vytvo enì takov ch mechanism, kterè umoûnì zadokumentov nì a n slednèho prok - z nì kaûdèho podvodnèho jedn - nì. Z naöich zkuöenostì z poslednìho obdobì vöak lze konstatovat, ûe u p ibliûnï 80 procent n mi proöet ovan ch ökodnìch ud lostì se poda Ì zadokumentovat konkrètnì skuteënosti, jeû majì n slednï p Ìm vliv na moûnost nevyplacenì pojistnèho plnïnì Ëi jeho kr cenì. Jak zaznamen v me u nïkter ch pojiöùoven, vzr st z jem jejich akcion i o oblast eöenì ökod zp sobovan ch pojistn m podvodem ñ jak m zp sobem jsou jejich prost edky svï enè pojiöùovnï oöet ov ny, jak konkrètnì opat enì jsou ËinÏna, jakè mechanismy byly zavedeny a jak je jejich konkrètnì p Ìnos. V r mci zav dïnì ochrann ch mechanism je nutnè zìskat maximum informacì k r zn m variant m eöenì tohoto problèmu. V nïkter ch p Ìpadech se totiû na z kladï vnïjöìho tlaku zav dïjì ochrannè mechanismy v pojiöùovnï izolovanï, bez d kladn ch konzultacì s odbornìky, nap. se specialisty pojiöùoven na problematiku pojistn ch podvod v r mci»ap. OchrannÈ mechanismy pak vytv - ejì sice odbornìci nap. na oblast likvidace ökod, absencì specialist na problematiku pojistnèho podvodu se vöak p ijat opat enì st vajì pouze bezzubou proklamacì, bez odpovìdajìcì praktickè vyuûitelnosti. Lze konstatovat, ûe se v prost edì pojiöùoven o pojistnèm podvodu hovo Ì a zaznamen v me konkrètnì snahy o vytv enì obrann ch mechanism proti jeho p sobenì. Vzhledem k p edpokl dan m po- Ët m pojistn ch podvod je vöak nutno podotknout, ûe naplúov nì p edstav o aktivnìch krocìch smï- ujìcìch k potìr nì pojistn ch podvod v konkrètnìch p Ìpadech, u konkrètnìch podez el ch ökod, je u vïtöiny pojiöùoven naprosto nedostateënè. Z rozhovor v pojiöùovn ch je p itom z ejmè, ûe o existenci podez enì p itom pracovnìci eöìcì ökodu vïdì, na jejich zjiötïnì vöak nenavazuje û dn dalöì konkrètnì aktivita umoûúujìcì nevyplacenì pojistnèho plnïnì, p ÌpadnÏ pouze amatèrsk polodetektivnì pokus o odhalenì podvodnìka. V praxi se Ëasto setk v me se situacì, kdy odbornìk na problematiku pojistnèho podvodu je vyzv n ke spolupr ci, aû kdyû je na stole stìûnost, ökoda se v raznï vzhledem k ËasovÈ prodlevï v pojiöùovnï zkomplikovala, dalöì ot lenì se st - v neudrûitelnè. BÏûnÏ se pak eöì p Ìpady starè adu mïsìc i let. P itom samotnè podez enì z nekal ch praktik zde bylo tèmï od prvopo- Ë tku. PochopitelnÏ v tèto f zi jiû pojiöùovna nem manèvrovacì prostor a celè vyöet ov nì se realizuje pod tlakem na urychlenè ukonëenì. Moûnost jakoukoliv podez elou ökodu nez vaznï konzultovat s odborn m subjektem se pro pojiöùovnu jevì jako z sadnì. Od tèto konzultace se pak odvìjì rozhodnutì pojiöùovny, jak m zp sobem vïc eöit, jakè varianty zvolit. Specialista na problematiku pojistnèho podvodu vïtöinou dok ûe jiû z prvotnìho sezn menì s konkrètnì kauzou urëit perspektivy p ÌpadnÈho öet enì a souëasnï i navrhnout konkrètnì kroky, jeû jsou pro eöenì p Ìpadu optim lnì. Aù jiû aktivity k eöenì pojistn ch podvod budou vych zet z vlastnìho vïdomì managementu, ûe mnohamiliûnovè spory lze zìskat jeho d sledn m potìr nìm Ëi se bude jednat o d sledek tlaku akcion, pojiöùovny v blìzkè budoucnosti budou nuceny v podstatnï vïtöì mì e neû doposud zab vat se kaûdou konkrètnì podez elou ökodou. Vnit nì mechanismy pojiöùoven budou zajiöùovat vy- ËlenÏnÌ takovè ökody a jejì eöenì specifick mi postupy v souëinnosti s odbornìky. NÏkterÈ pojiöùovny u n s se jiû tìmto smïrem vydaly. POJISTNÝ OBZOR 7/2001

8 N rodnì zpr va»ap za trh pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»eskè republice za rok 2000 Ing. V clav Zik n, z stupce»ap v CEA,»S-éivnostensk pojiöùovna a.s. 1. StatistickÈ daje MeziroËnÌ n r st p edepsanèho pojistnèho 1999/1998 v neûivotnìm pojiötïnì Ëinil 6,82 %, p iëemû n r st v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt byl vyööì a Ëinil 8,17 %, rovnïû tak v pojiötïnì odpovïdnosti obëan byl n r st o 16,7 %. U z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì V sledky za rok 2000 nejsou k dispozici. (zkr ceno) PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu ñ p edepsanè pojistnè v tis. KË vèho a r stem pojistnèho z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel u obëan i podnikatelsk ch subjekt. U podnikatelsk ch subjekt je up ednostúov no pojiötïnì ûivelnì, vëetnï pojiötïnì p eruöenì provozu p ÌpadnÏ strojnì pojiötïnì s ohledem na moûnosti financov nì podnik. äkodnì pomïr z odpovïdnostnìch pojiötïnì je st le p Ìzniv, avöak s v hledem na postupnè zhoröov nì v p ÌötÌch letech. Tento trend se jiû zaëìn projevovat p edevöìm u pojiötïnì podnikatel, kde n r st vyplacen ch pojistn ch plnïnì meziroënï stoupl o tèmï 46 %. Na jednè stranï se pr mïrnè pojistnè plnïnì na jednu pojistnou ud lost sice snìûilo z KË v roce 1998 na 9286 KË v r. 1999, ale na druhè stranï se zvyöuje Ëetnost tïchto ökod. äkodnì pomïr z pojiötïnì odpovïdnosti za ökody obyvatel je setrval, avöak absolutnï vyplacen plnïnì i jejich pr mïrn v öe (4995 KË v r. 1999) mìrnï rostou (i po odeëtenì zhruba 3 % inflace v r. 1999). äkodnì pomïr v z konnèm pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì Vyplacen pojistn plnïnì v tis. KË Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì äkodnì pomïr (v % ñ bez zapoëtenì rezerv) Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt 34,79 25,06 24,12 PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel 54,82 53,04 57,99 Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì 70,06 63,99 54, 86 z povol nì zamïstnanci je meziroënì n r st jen 3,25 %. MeziroËnÌ n r st celkovèho p edepsanèho pojistnèho z odpovïdnostnìho pojiötïnì je vyööì neû v voj inflace a ËinÌ zhruba 6 %. PodÌl odpovïdnostnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je dlouhodobï setrval a pohybuje se mezi 10,5 ñ 12 %. To je d no up ednostnïnìm pojiötïnì majetkonebo nemoci z povol nì se oproti r zhoröil o 6 % a pr mïrnè pojistnè plnïnì na jednu pojistnou ud lost vzrostlo o tèmï 28 % oproti r na KË. V pojiötïnì odpovïdnosti podnikatel za ökodu a zë sti takè v pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì roste i poëet nevy Ìzen ch pojistn ch ud lostì, coû je jednak d no charakterem tohoto pojiötïnì tzv. dlouhou odezvou (long tail business), ale i z ejmï n r stem p Ìpad eöen ch soudnï. 2. V voj a zmïny v legislativnì oblasti a pr vnìch norm ch l K opïtovnèmu projedn nì v parlamentu bude v pr bïhu r p edloûen n vrh z kona o pojistnè smlouvï, l p ipravuje se z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch, pojiöùovacìch poradcìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì, kter by mïl b t schv len do konce r. 2002, l v pr bïhu roku 2000 vstoupily v Ëinnost z kony ukl dajìcì povinnost dotyën m subjekt m uzav Ìt povinnè smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu: ñ osoby povï enè v konem soci lnï pr vnì ochrany dïtì (z. Ë. 359/ 1999 Sb.), ñ pojiöùovacìho nebo zajiöùovacìho maklè e a pojiöùovacìho agenta (z.ë. 363/1999 Sb.) s minim lnì pojistnou Ë stkou 5 mil. KË, ñ ve ejnèho draûebnìka (z. Ë. 26/ 2000 Sb.), ñ autorizovanè osoby (z. Ë. 22/1997 Sb. ve znïnì z. Ë. 71/2000 Sb.), ñ novela z kona o cenn ch papìrech, kter je Ëinn od 1. ledna 2001 ukl d povinnost dealerovi s cenn mi papìry uzav Ìt povinnè smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu s minim lnì pojistnou Ë stkou 5 mil. KË, ñ od 1. ledna 2001 nabyly Ëinnosti dvï novelizace obchodnìho z konìku Ë. 367/2000 Sb. a Ë. 370/2000 Sb., kterè upravujì postavenì Ëlen vrcholov ch org n organizacì, kterè majì vazbu na pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou Ëleny p edstavenstva a managementu spoleënosti. POJISTNÝ OBZOR 7/2001 9

9 Dne 29. ledna 2000 nabyl Ëinnosti z kon o prevenci z vaûn ch hav riìch Ë. 353/1999 Sb., kter je implementacì SmÏrnice Rady 96/82 ES z do ËeskÈho pr vnìho du. Ten ukl d povinnost dotyën m 3. V voj produkt odpovïdnostnìho pojiötïnì a p Ìsluön ch sazeb (v KË) PojiötÏnÌ odpovïdnosti obëan subjekt m mìt sjednanè pojiötïnì odpovïdnosti za ökody vzniklè v d sledku z vaûnè hav rie po celou dobu, kdy se na nï vztahuje tento z kon. PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ , obvykle nebo Z klad pro v poëet pojistnèho pojistn Ë stka, rozsah krytì, druh a hodnota budovy, poëet podlaûì, velikost pozemku, hodnota dìla, plavidla, v kon motor Spolu Ëasti obvykle sjedn v no bez spolu Ëasti nebo 500 P edepsanè pojistnè vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì äkodnì pr bïh r zn u jednotliv ch poötoven, nep esahujìcì vöak 75 %. obvykle mezi 25 aû 50 % PovÏdomost u z kaznìk stejn aû mìrnï lepöì Z jem o produkt stabilnì aû mìrnï rostoucì Prodejnost produktu stabilnì aû vyööì Moûnosti zajiötïnì nezajiötïno nebo schopnè zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem lze oëek vat r st popt vky v souvislosti s nast vajìcìm oûivenìm hospod skèho r stu, zvl ötï v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu z pracovnï-pr vnì oblasti PojiötÏnÌ obecnè odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ , obvykle 5, 10 Ëi 20 milion Z klad pro v poëet pojistnèho roënì obrat, pojistn Ë stka, objem mezd, poëet zamïstnanc, odvïtvì podnik nì, poëet l ûek nebo kapacita mìst Spolu Ëasti 500 ñ , obvykle 1000, 5000 nebo P edepsanè pojistnè vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì aû mìrnï klesajìcì äkodnì pr bïh r zn u jednotliv ch pojiöùoven, obvykle mezi 25ñ50 %, nïkterè pojiöùovny vykazujì i mènï neû 25 %, v û dnèm p ÌpadÏ vöak ne vìce neû 90 % PovÏdomost u z kaznìk stejn aû lepöì Z jem o produkt stabilnì aû rostoucì Prodejnost produktu stabilnì aû vyööì Moûnosti zajiötïnì dobrè, bez potìûì, s v jimkou nïkter ch pr myslov ch aktivit s vyööì pojistnou Ë stkou obvykle nad 20 milion Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem dosavadnì recese, zejmèna v regionech s nejvyööì nezamïstnanosti, jakoû i niûöì pr vnì vïdomì ovlivúujì sjedn v nì tohoto pojiötïnì na relativnï nìzkè pojistnè Ë stky ve srovn nì s pr myslovï vyspïl mi zemïmi, obecnï lze oëek vat r st popt vky s nastupujìcìm oûivenìm hospod stvì PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ v jimeënï aû , obvykle 5, 10 nebo 20 milion Z klad pro v poëet pojistnèho roënì obrat, pojistn Ë stka, druh v robku, objem exportu, rozsah teritori lnìho krytì Spolu Ëasti obvykle 5000, nebo , v jimeënï nebo P edepsanè pojistnè stabilnì aû vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì aû mìrnï klesajìcì äkodnì pr bïh nep evyöujìcì 60 %, u jednotliv ch pojiöùoven zpravidla 25ñ50 %, u nïkter ch pojiöùoven i niûöì neû 25 % PovÏdomost u z kaznìk stejn aû lepöì Z jem o produkt stabilnì aû mìrnï rostoucì Prodejnost produktu stabilnì Moûnosti zajiötïnì u rizikovïjöìch v robk nepatrnï horöì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem pokraëuje mìrn r st popt vky v souvislostì s p ijetìm z kona Ë. 59/98 Sb., o odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku zvl ötï u spoleënostì se zahraniënì ËastÌ, u firem s aktivnìm v vozem (podmìnka uzav enì kupnì smlouvy); nïkolik pojiöùoven, zejmèna zahraniënìch, uzavìr toto pojiötïnì jako p ipojiötïnì v r mci pojiötïnì obecnè odpovïdnosti podnikatelsk ch subjekt za ökodu 10 POJISTNÝ OBZOR 7/2001

10 PojiötÏnÌ profesnì odpovïdnosti za ökodu PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ v jimeënï aû , obvykle Z klad pro v poëet pojistnèho Spolu Ëasti P edepsanè pojistnè V voj pojistn ch sazeb pojistn Ë stka, v öe p Ìjm, specializace, poëet l ûek, struktura person lu stanoveny v % (5ñ20 %), minim lnï vöak 1000 aû 5000, p ÌpadnÏ i vyööì stabilnì aû vyööì stabilnì äkodnì pr bïh obvykle menöì neû 25 %, u nïkolika pojiöùoven 25ñ50 % PovÏdomost u z kaznìk Z jem o produkt Prodejnost produktu Moûnosti zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem lepöì aû rostoucì stabilnì aû rostoucì stabilnì aû mìrnï vyööì m ûe b t sloûitïjöì od urëitè P» ( ) a pro urëitou profesi uzavìr nì r mcov ch pojistn ch smluv s profesnìmi komorami a asociacemi; s poslednìmi zmïnami v legislativï popsan mi v p edch zejìcì textovè Ë sti zpr vy lze oëek vat r st popt vky po pojiötïnì profesnì odpovïdnosti; neobvykle nìzk ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi s prognûzou postupnèho zhoröov nì zejmèna v pojiötïnì profesnì odpovïdnosti za ökodu u zdravotnick ch za ÌzenÌ a lèka PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou managamentem PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») Z klad pro v poëet pojistnèho ñ , obvykle 10 aû 50 milion individu lnï, v öe celkov ch a obïûn ch aktiv, v sledky hospoda enì za poslednì 3 roky na z kladï finanënìch v kaz, pojistn Ë stka, obor podnik nì Spolu Ëasti pro jednotlivce obvykle ñ , pro spoleënost od do P edepsanè pojistnè V voj pojistn ch sazeb äkodnì pr bïh PovÏdomost u z kaznìk Z jem o produkt Prodejnost produktu Moûnosti zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem stabilnì aû mìrnï vyööì stabilnì mènï neû 25 %, u nïkter ch pojiöùoven zatìm nulov lepöì aû rostoucì rostoucì vyööì v nïkter ch p Ìpadech (P», obor podnik nì, ekonomickè v sledky pojiötïnèho) m ûe b t sjedn nì zajiötïnì obtìûnè, akceptace danèho rizika zajistitelem vyûaduje zevrubnè posouzenì rizika ve vöech aspektech rozvìjejìcì se produkt nabìzen vybran m klient m; oëek van r st popt vky s ohledem na poslednì novelizace obchodnìho z konìku, z visl na ekonomickèm rozvoji firem, rovnïû s ohledem k cenï tohoto pojiötïnì; dosud neobvykle velmi p Ìzniv ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody zp sobenè na ûivotnìm prost edì Toto pojiötïnì sjedn v jen nïkolik m lo pojiöùoven, a to individu lnï pro klienty v souvislosti s pojiötïnìm podniku na dalöì pojistn rizika v r mci komplexnìho pojistnèho krytì. Zpravidla jsou kryty jen ökody zp sobenè nahodilou poruchou ochrannèho za ÌzenÌ, p iëemû se jedn o zneëiötïnì jednor zovè, nikoliv postupnè. PojistnÈ Ë stky zpravidla nep evyöujì Ë stku 100 mil. KË, ökodnì pr bïh je p Ìzniv. V souvislosti s ËinnostÌ z kona o prevenci z vaûn ch hav riì lze oëek vat r st popt vky po tomto pojiötïnì poëìnaje koncem r PojiötÏnÌ n klad na staûenì v robku z trhu Na Ës. trhu se jedn o nov produkt, kter nabìzì asi 7 pojiöùoven individu lnï vybran m klient m jako doplúkovè pojiötïnì k pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem. Prodejnost je nìzk, coû je d no skuteënostì, ûe podniky nemajì vïtöinou zpracov n program pro staûenì v robku z trhu, kter poûaduje zajistitel p ed akceptacì rizika a rovnïû skuteënost, ûe pojistn sazba je v mnoha p Ìpadech konsultov na se zajistitelem, p iëemû se jedn o produkt na naöe pomïry drah. Pojistn Ë stka obvykle nep ekroëì 100 milion KË a poëet uzav en ch pojistek na trhu lze poëìtat jen v desìtk ch. 4. Z vïr P estoûe podìl p edepsanèho pojistnèho v odpovïdnostnìm pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je v p ÌpadÏ trhu»eskè republiky nezanedbateln, skyt trh odpovïdnostnìho pojiötïnì dalöì znaën potenci l s ohledem na nìzkou mìru propojiötïnosti, kter vöak m ûe b t ve vïtöì mì e generov n aû s n - stupem hospod skèho r stu, kter je pr vï nastartov n (1/2 Q. 2001) To se t k vìcemènï vöech pojistn ch produkt odpovïdnostnìho pojiötïnì. POJISTNÝ OBZOR 7/

11 12 Rating Ëesk ch pojiöùoven agenturou Standard & Poorís Standard & Poorís p ipravil Ël nek pro Pojistn obzor o pojistnèm trhu v»r, jenû byl publikov n v Ë. 4/2001. V tèto souvislosti takè sdïlil, ze udïlil rating nïkolika Ëlensk m pojiöùovn m»ap. Redakce tyto pojiöùovny oslovila s nabìdkou moûnosti zve ejnïnì vlastnì informace o tèto skuteënosti. Zde jsou p ÌspÏvky tïch, kte Ì je zaslali do poûadovanèho termìnu. n»esk pojiöùovna a.s. zìskala od mezin rodnì agentury Standard & Poorís dlouhodob rating finanënì sìly a vïrov rating na rovni BB+ s pozitivnìm v hledem, coû je druhè nejvyööì ratingovè hodnocenì, kterè Standard & Poorís p idïlila komerënì finanënì instituci v»eskè republice a z roveú jedno z nejvyööìch ocenïnì v r mci finanënìch institucì ve st ednì a v chodnì EvropÏ. ÑRating je p Ìznivou zpr vou pro klienty»eskè pojiöùovny, protoûe Ìk, ûe»esk pojiöùovna je finanënï siln spoleënost, kter je schopn dost t z vazk m v Ëi pojiötïn m bez ohledu na eventu lnì v kyvy ekonomiky,ì uvedl v konn editel»eskè pojiöùovny Petr Prokop. Do budoucna Standard & Poorís ve svèm hodnocenì oëek v p esun do oblasti ratingu A. Jiû v minulèm roce p idïlila»eskè pojiöùovnï rating takè agentura Fitch IBCA, a to rating finanënì sìly (schopnosti dost t z vazk m v Ëi klient m) BBB+ a vïrov rating BBB-. Prioritou»eskÈ pojiöùovny pro nejbliûöì obdobì je zv öenì trûnì sìly spoleënosti, a to zejmèna v oblasti ûivotnìho pojiötïnì. Velkou pozornost proto»esk pojiöùovna p ikl d rozvoji kombinovan ch bankovnìch a pojiöùovacìch produkt a nov ch prodejnìch kan l prost ednictvìm svè dce inè spoleënosti ebanka.»esk pojiöùovna je nejvïtöì tuzemsk pojiöùovna, jejì trûnì podìl v roce 1999 p esahoval 53 procent. Od roku 1996, kdy nad nì manaûerskou kontrolu p evzala Skupina PPF, proöla»esk pojiöùovna rozs hlou finanënì a organizaënì restrukturalizacì, kter p ispïla k tomu, ûe se v poslednìch Ëty ech letech»eskè pojiöùovnï da Ì neust le zlepöovat v sledky hospoda enì. V roce 1999 dos hl Ëist zisk»p 1,058 miliardy korun a za rok 2000 bude Ëist zisk podle p edbïûn ch daj opït vyööì. VlastnÌ jmïnì»eskè pojiöùovny p edstavuje bezm la sedm miliard korun, z kladnì jmïnì ËinÌ 3, 412 miliardy korun. HlavnÌmi akcion i jsou ve shodï jednajìcì spoleënosti PPF investiënì holding a.s., Cespo Holdings B.V. a CESPO B.V., jejichû souhrnn podìl na z kladnìm jmïnì»p ËinÌ 52 procent. Fond n - rodnìho majetku»r drûì v»p podìl 30,25 procenta a KomerËnÌ banka 10 procent. (Tiskov zpr va, 18. ledna 2001) n Na BBB pi zv öila svïtozn m agentura Standard & Poorís (S & P) rating Kooperativy, pojiöùovny, a.s. D vodem je podle z stupc S & P zejmèna dobr solventnost, zlepöen likvidita a pozice na trhu. ÑZv öenì ratingu jistï potïöì vöechny naöe klienty, protoûe takto vysokè ocenïnì znamen, ûe Kooperativa je finanënï siln spoleënost, kter je za vöech okolnostì schopna dost t sv m z vazk m,ì komentoval zv öenì ratingu z p vodnìho BB pi p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr z. Kooperativa je kladnï oceúov na d le p edevöìm za posìlenì trûnìho podìlu, jednak dìky f zi sesterskè»eskè a MoravskoslezskÈ Kooperativy, jednak spïön m vstupem na trh povinnèho ruëenì. ÑJestliûe spoleënost dok ûe vytïûit kapit l z tèto novï zìskanè z kaznickè z kladny k Ìûov m prodejem sv ch produkt, jejì podìl na trhu se rapidnï zv öì,ì uv - dì se v d vodovè zpr vï agentury Standard & Poorís, kter je nejv znamnïjöì svïtovou ratingovou agenturou v pojiöùovnictvì. HodnotitelÈ takè pozitivnï ocenili silnèho vïtöinovèho vlastnìka Kooperativy a skuteënost, ûe v roce 1999 se snìûil Ëist objem ökod. Za vysokou oznaëili naopak vystavenost v Ëi zajistitel m (p edloni si Kooperativa ponechala na sv j vrub 55,8 procenta pojistnèho). Na druhou stranu hodnotì S & P kladnï, ûe vysok podìl postoupenèho pojistnèho je umìstïn u zajistitel s vysok m ratingem. ÑTento fakt odr ûì n ö zodpovïdn p Ìstup k rozloûenì rizik. Mezi zajistitele Kooperativy pat Ì p ednì svïtovì giganti, kdyû vedoucìm zajistitelem je nejvïtöì francouzsk zajiöùovna SCOR. Mezi dalöì pat Ì Munich Re, Swiss Re, Cologne Re a ERC Frankona,ì doplnil Ing. Mr z. Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druh m nejvïtöìm pojiöùovacìm stavem v»eskè republice. Firma m z kladnì kapit l jednu miliardu korun a zamïstn v vìce neû 2500 lidì. V roce 2000 p edepsala pojistnè v celkovèm objemu tèmï 12 miliard. V souëasnè dobï firma disponuje vìce neû 200 obchodnìmi mìsty (kancel e a agentury), klient m je k dispozici d le nïkolik tisìc externìch spolupracovnìk a nonstop bezplatn Zelen linka 0800/ HlavnÌm akcion em a strategick m partnerem Kooperativy je jedna z nejvïtöìch rakousk ch pojiöùovacìch skupin Wiener St dtische Allgemeine Versicherung AG, kter zamïstn - v celkem 11 tisìc lidì. Do skupiny Wiener St dtische pat Ì dalöì v znamnè pojiöùovny Donau, Volksf rsorge-jupiter, Union, Montan a pojiöùovna CA. V zahraniëì vlastnì skupina v znamnè podìly v pojiöùovn ch v»r, na Slovensku, v MaÔarsku, NÏmecku, It lii, Polsku a Chorvatsku. (Tiskov zpr va, 15. nora 2001) n PrvnÌ americko-ëesk pojiöùovna, a.s., je dce inou spoleënostì holdingu American International Group, Inc. (AIG), svïtovèho lìdra v oblasti pojiöùovnictvì a finanënìch sluûeb. SpoleËnost AIG byla zaloûena v roce 1919 a m poboëky ve vìce neû 140 zemìch svïta. JejÌ aktiva ke konci roku 2000 p es hla Ë stku 300 miliard americk ch dolar. PrvnÌ americko-ëesk pojiöùovna, a.s., spïönï p sobì na ËeskÈm pojiöùovacìm trhu jiû vìce neû devït let a byla jednou z prvnìch pojiöùoven v»eskè republice se 100% zahraniënì majetkovou ËastÌ. PoË tkem roku 1999 byla PrvnÌ americko-ëesk pojiöùovna, a.s., ocenïna prestiûnì ratingovou agenturou Standard & Poorís nejvyööìm moûn m ratingem AAA. RatingovÈ ohodnocenì AAA vyjad uje mimo- dnï vysokou schopnost spoleënosti dost t vöem sv m z vazk m vypl vajìcìm z uzav en ch pojistn ch smluv, tj. z vazk m, kterè jsme dali naöim klient m. VÏ Ìme, ûe toto v znamnè ocenïnì udïlenè uzn vanou a nez vislou agenturou jeötï vìce posìlì jiû tak zn mou vynikajìcì povïst naöì spoleënosti. Na ocenïnì AAA jsme o to pyönïjöì, ûe jsme je obdrûeli jako prvnì a jedin pojiöùovacì spoleënost v»eskè republice. Pro vöechny naöe st - vajìcì i budoucì klienty to znamen p edevöìm maxim lnì jistotu, ûe starost o svou budoucnost a budoucnost sv ch rodin svï ili do rukou spoleënosti, kter jejich d vïru nezklame. Michaela R kosnìkov n UNIQA pojiöùovna, a.s., (tehdy jeötï jako»esko-rakousk pojiöùovna, a.s.) zìskala v kvïtnu 2000 jako jedna z prvnìch, v»eskè republice p sobìcìch, pojiöùoven rating finanënì sìly hodnoty BBBpi od ratingovè agentury Standard & Poorís. Tento vynikajìcì rating byl potvrzenìm silnè pozice tehdejöì»rp na ËeskÈm pojistnèm trhu, jejì celkovè finanënì stability a vynikajìcìho kapit lovèho z zemì. Od b ezna roku 2001 probìhal proces znovuposouzenì jiû udïlenèho ratingu a v Ëervnu 2001 byl pojiöùovnï, na z kladï v sledk dosaûen ch v roce 2000, rating na rovni BBBpi znovu potvrzen. Standard & Poorís p itom poukazuje zejmèna na prvot ÌdnÌ kapitalizaci, v öi rezerv ve srovn nì s konkurenënìmi spoleënostmi na trhu, kvalitnì zajistn program a nadpr mïrnou dynamiku r stu. UdÏlen rating neobsahuje dodateënè nav öenì za p Ìsluönost k silnè mezin rodnì pojiöùovacì skupinï. Z tohoto pohledu je nejvyööìm, kter byl pojiöùovnï p i v luënèm posuzov nì jejìch aktivit v»eskè republice, udïlen. Martin é Ëek, mìstop edseda p edstavenstva POJISTNÝ OBZOR 7/2001

12 Podle daj systèmu poëìtaëovè evidence nehod v silniënìm provozu se na zemì»eskè republiky za prvnì Ëty i mïsìce letoönìho roku stalo celkem nehod, p i kter ch bylo 306 osob usmrceno, 1410 osob tïûce zranïno a 7367 osob zranïno lehce. Hmotn ökoda podle odhadu policist na mìstï nehod je 2395,9 mil. KË. V porovn nì se stejn m obdobìm roku 2000 doölo: k n r stu ñ hmotnè ökody o 188,1 mil. KË (tj. o 8,5 %), ñ lehce zranïn ch o 124 osob, tj. o 1,7 %, k poklesu ñ poëtu nehod o , tj. o 20,3 %, DopravnÌ nehody v»r za leden aû duben 2001 Vozidlo a pojiötïnì NejËastÏjöÌm druhem nehod byla vz jemn sr ûka jedoucìch motorov ch vozidel ñ nehod, n sledujì nehody konëìcì sr ûkou s pevnou p ek ûkou ñ 9451 nehod atd. NejvÌce usmrcen ch bylo p i nehod ch konëìcìch sr ûkou jedoucìch motorov ch vozidel ñ 117 osob, n sledujì nehody kon- ËÌcÌ sr ûkou s chodcem ñ 88 usmrcen ch osob; n razem na pevnou p ek ûku zahynulo 71 lidì atd. NejvÏtöÌ riziko v sobï skr vajì nehody konëìcì sr ûkou s chodcem, neboù na 1000 nehod p ipad 56 usmrcen ch, u nehod konëìcìch sr ûkou s pevnou p ek ûkou m uveden ukazatel hodnotu 7,5 usmrcen ch na 1000 nehod, u vz jemn ch kolizì vozidel pak Ñjenì 4,3 usmrcen ch na 1000 nehod atd. NejËastÏjöÌ p ÌËinou nehod je st le nespr vn zp sob jìzdy, na kter p ipad 60 % nehod, dalöìch 22 % nehod zavinili idiëi motorov ch vozidel z d vodu nep imï enè rychlosti jìzdy, necel ch 16 % jde na konto ned nì p ednosti atd. PrvenstvÌ v poëtu usmrcen ch osob st le pat Ì nep imï enè rychlosti jìzdy ñ 144 osob, tj. tèmï 53 % z n - sledk nehod idië. Oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku je poëet nehod niûöì u vöech hlavnìch p Ì- Ëin a nejvyööì absolutnì i relativnì snìûenì je v kategorii nespr vn zp sob jìzdy ñ o 9537 nehod, tj. o 23,8 % atd. JUDr. Pavel Buöta, tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel»ap ñ poëtu usmrcen ch o 60 osob, tj. o 16,4 %, ñ poëtu tïûce zranïn ch o 76 osob, tj. o 5,1 %, ñ poëtu nehod se zranïnìm nebo usmrcenìm (tzv. osobnì nehody) o 36 nehod (tj. o 0,5 %). P Ìznivou skuteënostì letoönìho v voje nehodovosti je vysok pokles poëtu usmrcen ch a tïûce zranïn ch osob a poëtu nehod v bec. Pokles poëtu nehod nastal v celèm spektru sledovan ch vinìk nebo p ÌËin nehod, ale rozhodujìcìm zp sobem byl ovlivnïn p edevöìm idiëi vöech druh motorov ch vozidel a nejvïtöì pokles v absolutnìch hodnot ch byl v kategorii osobnì automobil ñ pokles o nehod, v kategorii n kladnì automobil byl pokles o nehod atd. PoËet nehod zavinïn ch chodci byl niûöì o 204 nehod, u cyklist je snìûenì o 137 nehod atd. PodobnÏ p Ìzniv v voj je i v n - sledcìch nehod ñ pokles poëtu usmrcen ch pozitivnï ovlivnili p edevöìm idiëi osobnìch automobil ñ snìûenì o 47 osob (tj. cca o 15 %) a v znamn pokles je i u nehod zavinïn ch chodci ñ snìûenì o 12 osob (tj. cca o 38 %). Naproti tomu u nehod zavinïn ch idiëi nemotorov ch vozidel (zatìm jen v kategorii cyklist ) trv nep Ìzniv v voj a v tèto kategorii registrujeme n r st o 4 usmrcenè osoby; n r st je i u nehod zavinïn ch idiëi autobus ñ o 3 osoby atd. Velmi nep Ìzniv v voj je i u nehod konëìcìch poû rem vozidla ñ zatìm se stalo Ñjenì 71 tïchto nehod, ale zahynulo p i nich 11 osob, tj. o 8 osob vìce, a vyööì jsou i poëty tïûce a lehce zranïn ch osob; rovnïû odhad hmotn ch ökod je znaënï vysok a v pr mïru na jednu tuto nehodu p ipad ökoda p es KË. Nep Ìzniv v voj n sledk je i u nehod, kdy vinìk z mìsta nehody ujede, celkem se stalo 5332 tïchto nehod (cca o 17 % mènï), p i nichû bylo usmrceno 6 osob (o 2 osoby vìce) a dalöìch 320 osob bylo zranïno (o 4 osoby vìce) atd. Deset nejëetnïjöìch p ÌËin nehod idië motorov ch vozidel uv dì tabulka Ë. 1: Tabulka Ë. 1 Po- adì 10 nejëetnïjöìch p ÌËin nehod idië motorov ch vozidel PoËet nehod 1. ÿidië se plnï nevïnoval ÌzenÌ vozidla NedodrûenÌ bezpeënè vzd lenosti za vozidlem Nep izp sobenì rychlosti stavu vozovky Nespr vnè ot ËenÌ nebo couv nì Nezvl dnutì ÌzenÌ vozidla Ned nì p ednosti p ik zanè dopravnì znaëkou ÑDej p ednostì VjetÌ do protismïru Nep izp sobenì rychlosti dopravnï technickèmu stavu vozovky Vyh b nì bez dostateënè boënì v le Ned nì p ednosti p i odboëov nì vlevo 1039 POJISTNÝ OBZOR 7/

13 14 NejtragiËtÏjöÌ p ÌËinou nehod idië motorov ch vozidel bylo nep izp sobenì rychlosti dopravnï technickèmu stavu vozovky ñ p i tïchto nehod ch zahynulo 51 lidì, p i nehod ch zavinïn ch nep izp sobenìm rychlosti stavu vozovky (mokr nebo jinak kluzk vozovka) zahynulo 49 lidì, p i nehod ch zp soben ch nevïnov nìm pot ebnè pozornosti ÌzenÌ vozidla zahynulo 39 lidì atd. Deset nejtragiëtïjöìch p ÌËin nehod idië motorov ch vozidel uv dì tabulka Ë. 2. Tabulka Ë. 3 uv dì ËlenÏnÌ nehod podle mìsta, vëetnï porovn - nì se stejn m obdobìm minulèho roku, index ñ rok 2000 = 100 %. V hodnocenèm obdobì jsou nehodami nejvìce zatìûeny mìstnì komunikace ( nehod) a vybran komunikaënì sìù velk ch mïst ( nehod), v po adì Ëetnosti pak n sledujì silnice I. t Ìdy (9 722 nehod). PoËet nehod byl niûöì na vöech druzìch komunikacì a nejvïtöì relativnì pokles nastal na Ëelov ch a mìstnìch komunikacìch ñ o 38,9 %, resp. o 27,9 %. NejniûöÌ pokles byl na silnicìch I. t Ìdy ñ jen o 9,8 %. NejvÌce usmrcen ch st le p ipad na silnice I. a II. t Ìdy (121, resp. 79 osob). PoËet usmrcen ch byl vyööì na silnicìch II. t Ìdy a na d lnicìch ñ shodnï o 6 osob. NejvÏtöÌ absolutnì pokles nastal na silnicìch I. t Ìdy a na vybranè komunikaënì sìti velk ch mïst ñ o 28, resp. o 17 osob. Na d lnicìch se v tomto obdobì stalo 1114 nehod (ñ 244 nehod), p i kter ch 14 osob zahynulo, tj. o 6 osob vìce, neû p ed rokem a 144 osob bylo zranïno ñ o 2 osoby vìce. Pod vlivem alkoholu bylo zavinïno celkem 2365 nehod (tj. 4,5 % z celkovèho poëtu), p i kter ch bylo 30 osob usmrceno a 1194 zranïno. Oproti loúskèmu obdobì je tïchto nehod o 54 mènï, poëet usmrcen ch je niûöì o 4 osoby (tj. o 11,8 %), ale poëet zranïn ch je o 18 osob vyööì. PoËet usmrcen ch p i tïchto nehod ch p edstavuje tèmï 10 % z celkovèho poëtu letoönìch silniënìch obïtì. Z celkovèho poëtu 2365 tïchto nehod zavinili idiëi osobnìch automobil ñ 2006, chodci ñ 103, idiëi n kladnìch automobil ñ 110, cyklistè ñ 94, idiëi motocykl ñ 17 atd. P itom nejvyööì podìl tïchto nehod byl u cyklist a u idië mal ch motocykl ñ 24 %, resp. 17 % atd. AbsolutnÌ pokles poëtu nehod se projevil ve vöech dnech t dne a nejvïtöì relativnì snìûenì p ipad na st edy a na nedïle ñ pokles o 23,4 %, resp. o 22,5 %. NejvÌce nehod p ipad na p tky ñ 9867 a pondïlky ñ 8741 nehod. Prim t poëtu usmrcen ch majì sobotnì nehody, kdy bylo usmrceno 63 osob. VyööÌ poëet usmrcen ch je registrov n pouze p i sobotnìch nehod ch ñ zv öenì o 13 osob. NejvÏtöÌ pokles usmrcen ch p ipad na st edeënì a p teënì nehody ñ snìûenì o 30, resp. 18 osob. NejhoröÌm dnem tohoto obdobì byl p tek 23. nora, kdy se stalo 1008 nehod. Ve sledovanèm obdobì (leden aû duben) v pr mïru na jeden den p ipadlo 456 nehod. NejtragiËtÏjöÌm dnem tohoto obdobì byla sobota 17. b ezna, kdy zahynulo 8 lidì. V pr mïru na jeden den tohoto obdobì p ipad 2,55 usmrcen ch osob. V lednu aû v dubnu bylo celkem 12 dnì, kdy p i nehod ch nep iöel nikdo o ûivot. P i nehod ch zavinïn ch idiëi motorov ch vozidel z d vodu ned nì p ednosti chodci p ech zejìcìmu po vyznaëenèm p echodu zahynulo v prvnìch Ëty ech mïsìcìch 11 chodc (+ 8 usmrcen ch oproti loúskèmu obdobì), 57 bylo tïûce zranïno (+ 9 osob) a 242 bylo lehce zranïno (+ 127 osob). V tabulce Ë. 4 je uvedeno porovn nì n sledk nehod pro z kladnì kategorie ËastnÌk silniënìho provozu. NejvÌce usmrcen ch bylo v kategorii idië osobnìho automobilu a chodec. NejvÏtöÌ absolutnì pokles poëtu usmrcen ch byl v kategorii idië osobnìho auta a chodec ñ shodnï o 17 osob, u idië motocykl je pokles o 10 usmrcen ch, ale u cyklist je zv öenì o 4 osoby (tj. o 17,4 %) atd. Z anal zy dostupn ch statistick ch dat se ukazuje, ûe pokles po- Ëtu nehod a zatìm p Ìzniv v voj celkov ch n sledk nehod byl ve velkè mì e ovlivnïn p edevöìm niûöì intenzitou provozu vyvolanou mj. i cenou pohonn ch hmot. Podle p edbïûn ch informacì z»eskèho statistickèho adu poklesla v prvnìch dvou mïsìcìch letoönìho roku (oproti srovnatelnèmu obdobì loúskèho roku) spot eba automobilovèho benzinu o 23,9 % a spot eba motorovè nafty poklesla o 16,7 %. Pokles poëtu nehod a jejich n sledk je tak prakticky v relaci s poklesem spot eby pohonn ch hmot. V razn vliv na snìûenì poëtu evidovan ch nehod lze p iëìst i novè pr vnì pravï ohlaöovacì povinnosti ËastnÌk dopravnìch Tabulka Ë. 2 Tabulka Ë. 3 MÌsto nehody Tabulka Ë. 4 Kategorie ËastnÌka silniënìho provozu PoËet nehod PoËet usmrcen ch nehod, kdyû s ËinnostÌ od 1. ledna 2001 podle z kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch, se jim ukl d povinnost ohl sit dopravnì nehodu aû p i hmotnè ökodï p evyöujìcì KË (d Ìve 1000 KË), dohodnou-li se na zavinïnì, nejedn -li se o ökodu zp sobenou na majetku t etì osoby a nedoölo-li p i nehodï k usmrcenì nebo ublìûenì na zdravì. D vod k optimismu proto zatìm mnoho nenì. Pramen: PolicejnÌ prezidium»r Po- 10 nejtragiëtïjöìch p ÌËin nehod poëet adì idië motorov ch vozidel usmrcen ch 1. Nep izp sobenì rychlosti dopravnï technickèmu stavu vozovky Nep izp sobenì rychlosti stavu vozovky ÿidië se plnï nevïnoval ÌzenÌ vozidla VjetÌ do protismïru Nep izp sobenì rychlosti viditelnosti Nep izp sobenì rychlosti vlastnostem vozidla a n kladu Ned nì p ednosti chodci na vyznaëenèm p echodu Ned nì p ednosti p ik zanè dopravnì znaëkou ÑDej p ednostì 9 9. Kolize s protijedoucìm vozidlem p i p edjìûdïnì Nespr vnè ot ËenÌ nebo couv nì 5 PoËet tïûce zranïn ch V OBCI ,66 Index 77,1 72,7 82,3 98,5 107,7 MIMO OBEC ,25 Index 88,0 91,5 112,1 107,0 109,9 D LNICE ,99 Index 82,0 175,0 112,5 99,2 92,1 PoËet usmrcen ch rok 2001 PoËet lehce zranïn ch RozdÌl oproti r Hmotn ökoda v mil. KË Index rok 2000 =100% ÿidië osobnìho automobilu 104 ñ17 86,0 Chodec 88 ñ17 83,8 Spolujezdec v osobnìm automobilu 69 ñ4 94,5 Cyklista ,4 ÿidië motocyklu 8 ñ10 44,4 ÿidië mopedu 2 2 ÿidië n kladnìho automobilu 7 ñ6 53,8 ÿidië autobusu 0 0 OstatnÌ 1 ñ4 20,0 POJISTNÝ OBZOR 7/2001

14 VprvnÌ dek dï 21. stoletì oslavì pojiötïnì technick ch rizik svè 150. v roëì. PoË tky jeho vzniku souvisejì s pr myslovou revolucì, zaloûenou na adï tehdejöìch objev a vyn lez, z nichû nejv znamnïjöì byla realizace funkënìho kotle a parnìho stroje jako stabilnì Ëi mobilnì pohonnè jednotky. KolÈbkou technologickèho pokroku se stala Anglie. V Manchesteru byla v roce 1854 zaloûena Steam Users Association, jejìmû posl nìm bylo shromaûôov nì provoznìch daj a zkuöenostì, a o pït let pozdïji vznikla Steam Boiler Assurance Company, z ejmï prvnì pojiöùovna na svïtï, zamï en na technick za ÌzenÌ. PojiötÏnÌ pro energetiku Ing. Ji Ì Janata, CSc., MARSH s.r.o. PojiötÏnÌ je odrazem v voje spoleënosti. Spolu s nov mi aplikacemi doch zelo k z vaûn m hav ri- Ìm, kterè znamenaly pro investory velkè a tïûko nahraditelnè ztr ty. HmotnÈ ökody b valy zp sobeny jin m mechanismem neû ûivelnou ud lostì, nap. explozì kotle na z - kladï p Ìliö velkèho vnit nìho p etlaku, zborcenìm trubkovèho systèmu v d sledku p eh tì pro nedostatek vody nebo zad enìm v lce; pozdïji, s rozvojem v roby elekt iny, se zaëaly objevovat zkraty vinutì gener toru, motoru nebo transform toru. Nutnost zìskat finanënì prost edky pro p Ìpad z vaûnè hav rie vedla ke vzniku strojnìho pojiötïnì, kterè se pak rychle rozöì ilo do dalöìch evropsk ch st t a do SevernÌ Ameriky. V poë teënì f zi se jednalo jen o materi lnì ökody. Teprve ve dvac t ch aû t ic t ch letech dvac tèho stoletì se nabìdka rozöì ila o n slednou ztr tu hrubèho zisku a pojiötïnì v pr bïhu v stavby a mont ûe. Principem strojnìho pojiötïnì, platn m do dneönì doby, je vöerizikov ochrana proti vnit nì mechanickè nebo elektrickè z vadï, doplnïn o p dy anebo n razy na pojiötïnè za ÌzenÌ. Specifick m rysem souëasnèho produktu je krytì ökody vzniklè v d sledku selh nì lidskèho Ëinitele p i obsluze. P ÌËinou m ûe b t i vada materi lu nebo chybn n vrh. Podstatn m znakem pojistnè ud losti vöak musì b t to, ûe k nì dojde n hle a neoëek vanï, ûe se nejedn nap. o d sledek vïdomèho zanedb v nì drûby nebo p edepsan ch revizì. Mezi v luky pat Ì koroze, eroze, kavitace, p irozenè st rnutì a opot ebenì. StrojnÌ pojiötïnì zpravidla vyûaduje, aby za ÌzenÌ bylo souëasnï pojiötïno proti ûivelnìm nebezpeëìm. Spolu s rozvojem pojiötïnì se za- Ëala vïnovat n leûit pozornost prevenci. Zdokonalovaly se v poëetnì metody a experiment lnì postupy, kterè znamenaly pokrok v oblasti dimenzov nì strojnìch a elektrick ch souë stì, byly propracov v ny ËinnÈ zp soby drûby, konstruktè i reagovali na praktickè v sledky rozbor hav riì. Tuto Ëinnost rovnïû podporovali a nad le podporujì pojistitelè. ModernÌ provozy s kotli vöech druh, parnìmi, vodnìmi nebo plynov mi turbinami, elektrick mi gener tory a transform torov mi stanicemi, jsou ve svïtï provozov - ny pouze za p edpokladu strojnìho a ûivelnìho pojiötïnì vëetnï pojiötïnì st l ch n klad a uölèho zisku p i v padku v roby. NechybÌ ani odpovïdnost za ökody zp sobenè t etìm stran m. Trvale udrûiteln rozvoj Pr myslovou revoluci povaûuje za v znamn meznìk v voje i Alvin Toffler ve svè knize T etì vlna. DospÏl k n zoru, ûe v dïjin ch lze rozliöovat t i z sadnì zvraty, neboli t i vlny. Jako prvnì vlna byla ozna- Ëena neolitick revoluce, spadajìcì zhruba do 6. aû 5. tisìciletì p ed naöìm letopoëtem, jejìmû v sledkem byl vznik a rozvoj zemïdïlstvì. Druhou vlnou je v öe zmìnïn pr myslov revoluce. N stup t etì vlny by mïl charakterizovat obdobì, kterè pr vï proûìv me. ObÏ p edchozì vlny byly doprov zeny zv öenìm ûivotnì rovnï a n r stem populace. Pr myslov revoluce zvl öù v raznï zas hla do ûivota lidì. Doölo ke zmïnï postavenì ËlovÏka; postupnï dos hl vyööìho stupnï osobnì svobody ale i zv öenè mìry odpovïdnosti. Jiû v devaten ctèm stoletì Ëi dokonce jeötï d Ìve byly poloûeny z klady standardizace a tvorby norem. Prvo ad v znam zìsk vala tov rna jako mìsto, kde se vytv ejì materi lnì hodnoty. Proto nastal odchod za pracì z venkova do mïst, kter je dosud patrn v nïkter ch rozvojov ch zemìch. TradiËnÌ vìcegeneraënì model venkovskè rodiny prakticky p estal existovat. Ovöem i zemïdïlstvì pr myslovï vyspïl ch st t znaënï zmïnilo svoji tv dìky mechanizaci a pouûìv nì chemick ch prost edk. Industrializace vedla ke kumulaci majetku a bohuûel takè i k n rustu negativnìch vliv na ûivotnì prost edì. Vöechny tyto jevy pojistn pr mysl velice pozornï sleduje. CÌlem t etì vlny by mïla b t p edevöìm komplexnì n prava ökod zp soben ch dosavadnì lidskou ËinnostÌ. V tïchto aktivit ch by nejvïtöì v znam a dokonce rozhodujìcì slovo mïly mìt univerzity. Vliv politik, prosazujìcìch jen z jmy urëit ch skupin, by mïl b t potlaëen. P edpokl d se stïhov nì obyvatelstva z mïst na venkov, zpït k p ÌrodÏ, protoûe dìky informaënìm technologiìm bude moûnè, aby kvalifikovanì pracovnìci vykon vali adu kon p Ìmo ze svèho domova. Ze stejn ch d vod bude domov tèû mìstem, kde bude moûnè dos hnout rozhodujìcìho podìlu univerzitnìho vzdïl nì. Energetickou spot ebu bude nutnè co nejvìce omezit, zejmèna na z kladï spor, lepöìho vyuûìv nì paliva a p ÌrodnÌch zdroj. Bude tèû nezbytnè, aby v voj lidskèho spoleëenstvì probìhal v souladu s principy trvale udrûitelnèho rozvoje, t.j. aby reagoval na pot eby souëasn ch generacì ale bez omezov nì pot eb generacì budoucìch. JedinÏ dodrûov nì tïchto z sad znamen nadïji pro budoucnost. TÏchto cìl lze dos hnout pouze p i vz jemnè spolupr ci vöech zemì svïta. ZatÌm vöak nenì mnoho d vod ke spokojenosti. SvÏtov konference o ûivotnìm prost edì v roce 1992 v Rio de Janeiro stanovila z sadnì opat- enì v oblasti emisì, kter sice byla vöemi z ËastnÏn mi st ty p ijata, ale podle dostupn ch zpr v se jejich realizace v praxi neprov dì. Cesty k zìsk v nì energie RozloûenÌ spot eby prim rnìch energetick ch zdroj ve svïtï je zatìm v raznï nerovnomïrnè. Jen 20 % celkovè populace, p ipadajìcì na pr myslovï vyspïlè st ty svïta, spot ebov v 80 % celkovè svïtovè energetickè produkce. Vzhledem k p edpokladu postupnèho vyrovn - v nì ûivotnì rovnï i r stu poëtu obyvatel, zejmèna v rozvojov ch zemìch, lze oëek vat dalöì zvyöov nì energetickè spot eby. ZatÌmco v roce 2000 bylo na svïtï 6 mld. lidì a roënì spot eba elekt iny dosahovala 16,8 mld. MWh, podle propoët by v roce 2020 celkov populace mïla vzr st na 8 mld. a spot eba elekt iny na 25,0 mld. MWh. Z hlediska perspektiv v voje lidstva z st vajì st le otaznìky nad zabezpeëenìm energiemi. Nejd leûitïjöìm prim rnìm neobnoviteln m zdrojem je od druhè poloviny 20. stoletì ropa. P i jejìm zpracov nì se rovnïû zìsk v öirokè POJISTNÝ OBZOR 7/

15 spektrum dalöìch v robk a polotovar. Podle souëasn ch znalostì se vyëerp nì dostupn ch z sob p edpokl d nïkdy okolo roku O nïco lèpe je na tom zemnì plyn, kter by mïl b t k dispozici jeötï po roce TakÈ svïtovè z soby uhlì jsou zatìm dostateënè, hled se vöak cesta k jejich efektivnïjöìmu vyuûitì, zaloûenèmu na chemickèm zpracov nì. Oxidy sìry a dusìku vzniklè p i spalov nì lze sice chemickou cestou odstranit za cenu zv öen ch n klad, ale spoleën m problèmem vöech za ÌzenÌ s p Ìm m spalov nìm fosilnìch paliv z st vajì masivnì emise oxidu uhliëitèho, kterè mohou p ispìvat ke vzniku sklenìkovèho efektu a glob lnìmu oteplov nì naöì planety. Jedinou sch dnou alternativu z hlediska omezov nì emisì p edstavuje v souëasnosti jadern energetika. Je vöak velmi neöùastnè, ûe v povïdomì lidì je nukle rnì technika spojov na p edevöìm s v robou niëiv ch zbranì, a proto b v laickou ve ejnostì p ijìm na s velk mi obavami. NejvyööÌ prioritou p i v robï tepla a elekt iny musì b t ot zky bezpeënosti. Pojistn pr mysl podpo il jiû od poë tku rozvoj tohoto oboru stejnï tak jako tomu bylo u jin ch technick ch novinek. Jadern rizika jsou kryta pouze v r mci specializovanèho jadernèho poolu, kter propojuje kapacitnì moûnosti vöech zainteresovan ch zemì svïta. PojistitelÈ financujì Ëinnost rizikov ch inûen r, zamï en ch na prevenci hav riì. Db se na to, aby vöechny d leûitè funkënì prvky byly zdvojn sobeny nebo ztrojn sobeny. Jiû jen prost fakt, ûe obï ËeskÈ jadernè elektr rny byly p ijaty do pojiötïnì, by mïl b t urëitou z rukou kvality. Mnohdy neopodstatnïnè protesty proti jadernè energetice jsou z roveú projevem pohrd nì v Ëi spoleënè pr ci tv rc elektr ren. Je 16 nutnè zd raznit, ûe jadern elektr rna v»ernobylu, p i jejìû hav rii v roce 1986 uniklo do ovzduöì velkè mnoûstvì radioaktivnìho materi- lu, pojiötïna nebyla. Zatajov nì skuteënèho stavu a situace p ed ve- ejnostì bylo jen typickou uk zkou zv le totalitnì moci. Moûnost zabezpeëenì energetickè spot eby poskytujì tèû obnovitelnè zdroje, k nimû pat Ì vodnì, sol rnì, vïtrn, geoterm lnì energie a moûnost vyuûitì biomasy, kter je odpadem v zemïdïlstvì, lesnictvì nebo v d evozpracujìcìm pr myslu. Elektr rny s vodnìmi turbinami jiû existujì adu let; mohou se vöak stavït pouze na mìstech s vhodn mi podmìnkami. SluneËnÌ kolektory pro oh ev vody majì takè dlouholetou tradici; st le se vöak neda Ì komerënï zvl dnout v robu fotovoltaick ch Ël nk s p Ìmou p emïnou sol rnì energie na elektrickou. Ani vïtrnè elektr rny zatìm nezaznamenaly velkè rozöì enì, jejich v stavba se omezuje spìöe na nezalidnïnè oblasti. Lze konstatovat, ûe obnovitelnè energetickè zdroje p edstavujì d leûit prost edek spor prim rnìch zdroj, ovöem samy o sobï zatìm nestaëì pokr t vöechny poûadavky. V souëasnè dobï se jako perspektivnì jevì p edevöìm dva n - sledujìcì zp soby zìsk v nì energie, splúujìcì ekologick kriteria: SyntÈza lehk ch jader p i teplot ch nad 100 mil. C. ZatÌm je ve stadiu intenzivnìho v zkumu, moûnè komerënì vyuûitì se oëek - v okolo roku VyuûitÌ vodìku jako ekologickèho paliva k p ÌmÈmu spalov nì. P edpokl d se, ûe by mohl nahradit zemnì plyn. M ûe b t podobnï skladov n v z sobnìcìch a dopravov n potrubnìmi rozvody. P i spalov nì smïsi se vzduchem vznik pouze malè mnoûstvì oxid dusìku a voda. Nedo eöen m problèmem vöak z st v jeho levn v roba. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ PojiötÏnÌ v leën ch rizik UpisovatelÈ na trhu Lloydís zavedli moûnost sjedn vat krytì v - leën ch rizik v r mci pojiötïnì n mo nìho kaska. Syndik ty 376, 609 a 623 nabìzejì maklè m na sv ch adres ch na sìti krytì do 100 mil. USD pro jednu loô. Je moûnè obdrûet nabìdky, sjednat pojiötïnì i hl sit ökody p es poëìtaë. (ko) Pramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01. Kooperativa oslavovala 10. v roëì zaloûenì VelkolepÈ oslavy desetiletèho p sobenì Kooperativy na trhu jako prvnì soukromè pojiöùovny na naöem trhu, vyvrcholily dvïma celopodnikov mi akcemi, kterè se konaly 30. a 31. kvïtna Do p ekr snèho prost edì PraûskÈho hradu pozvala Kooperativa akcion - e, zajistitele, v znamnè obchodnì partnery, klienty i z stupce konkurenënìch pojiöùoven, aby spoleënï s nimi oslavila svè des tè narozeniny. Oslav m p lo poëasì ñ po nïkolika chladn ch dnech byl 30. ditel rakouskè pojiöùovny Wiener St dtische Dkfm. Dr. Siegfried Sellitsch. V duchu Ëesko-rakouskÈ soun leûitosti byly vybr ny takè skladby Wolfganga Amadea Mozarta a AntonÌna Dvo ka, kterè zahr l Praûsk komornì orchestr. Lesk slavnostnìmu veëeru dodal sv m vynikajìcìm v konem n ö p ednì houslov virtuos V clav HudeËek. Hudba vyhr vala i bïhem recepce, kter se konala ve vöech z koutìch JiûnÌch zahrad. Na svè si mohli Ob Ì dort ozdoben logem Kooperativy slavnostnï spoleënï rozkrojili p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr z, n mïstek gener lnìho editele Wiener St dtische a p edseda dozorëì rady Kooperativy Dr. G nter Geyer. kvïten prvnìm tèmï letnìm dnem ñ takûe p ibliûnï 700 host se mohlo bïhem recepce obdivovat n dhe e JiûnÌch zahrad. Program slavnostnìho setk nì byl opravdu bohat. HostÈ p ed vstupem do äpanïlskèho s lu, kde se konala prvnì ofici lnì Ë st ve- Ëera, mïli jedineënou moûnost prohlèdnout si reprezentaënì prostory PraûskÈho hradu, kterè jsou urëeny pouze pro p ijìm nì st tnìch zahraniënìch n vötïv. Kooperativa p edstavila deset let svè Ëinnosti zajìmav m dokument rnìm filmem. O spïöìch uplynul ch let a vizìch do budoucnosti promluvili p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr z a z stupce hlavnìho akcion e, gener lnì ep ijìt milovnìci rozliën ch û nr ñ atmosfèru m jovèho veëera zp ÌjemÚovali skupina älapeto, cimb - lov muzika BROLN, Hawaj Melody a Kl rovo kvarteto. ÿeditelka Nadace naöe dìtï Zuzana Baudyöov si kromï kr sn ch z ûitk odnesla z oslav Kooperativy i cenn d rek. Kooperativa jì pro Ëinnost nadace darovala öek na 100 tisìc korun. K darovacìmu aktu se p ipojili jeötï akcion Kooperativy Wiener St dtische a v znamn zajiöùovna Kooperativy se sìdlem v MnichovÏ GE Frankona, takûe panì Baudyöov zìskala pro Nadaci naöe dìtï celkem 300 tisìc korun. Hned n sledujìcì den ñ 31. kvïtna upo dala Kooperativa oslavy pro svè zamïstnance. Ani do jed- POJISTNÝ OBZOR 7/2001

16 noho z nejvïtöìch s l v EvropÏ, do KongresovÈho centra, kter pojme 2500 div k, se neveöli vöichni zamïstnanci Kooperativy, kter ch v souëasnosti je tèmï TakÈ v KongresovÈm centru Kooperativa vïnovala öek ve v öi 100 tisìc korun, tentokr t manûelce producenta a hudebnìho skladatele muzik lu Monte Cristo (Kooperativa je sponzorem tohoto muzik lu) Vendulce SvobodovÈ pro nadaci, kter pom h dïtem nemocn m leukemiì. KromÏ zmìnïn ch dvou dn JUDr. Aleö»erm k, CZ Expert, s.r.o. ProblÈm identifikace sho elèho automobilu oslavovala Kooperativa v pr bïhu dubna aû Ëervna 2001 deset let svè p sobnosti po celè»eskè republice. TiskovÈ konference a spoleëenskè veëery v agentur ch doplnily klientskè dny ve vybran ch kancel Ìch, jejichû cìlem bylo sluûby a produkty Kooperativy jeötï vìce p iblìûit obëan m. (eku) Pozn mka redakce: Redakce PojistnÈho obzoru se p ipojuje k Ëetn m gratulant m a KooperativÏ, pojiöùovnï, a. s., p eje i nad le mnoho spïch v podnik nì jako v onïch uplynul ch deseti letech. PoblÌû Prahy sho ela Ë st zemï dïlskè usedlosti s uskladnïn mi pneumatikami a star mi zemïdïlsk mi stroji. Objekt byl p vodnï stodolou a st l osamocenï od dalöìch budov. P i p Ìjezdu na mìsto poû ru zjistili zasahujìcì hasiëi, ûe v objektu takè stojì luxusnì automobil Chrysler. Na zachraúov nì bylo jiû pozdï, cel budova byla v plamenech. Po skonëenì hasebnìch pracì byla z poû iötï vytaûena jen oho el karosèrie, silnï poniëen padajìcìmi tr my. Co bylo z ejmè, v z nemïl p ipevnïny st tnì pozn vacì znaëky. Vyöet ovatel HasiËskÈho z chrannèho sboru urëil jako p ÌËinu poû - ru myslnè zap lenì, mìstnï p Ìsluön policie zah jila svè vyöet ov nì. Majitel stodoly uplatnil vz pïtì vzniklou ökodu u pojiöùovny. KromÏ poökozenè budovy, uskladnïn ch z sob a strojnìho za ÌzenÌ uplatnil i n rok na n hradu ökody za zniëen automobil. P itom pojiöùovnï p edloûil doklady k poökozenèmu automobilu. V r mci likvidace ökody se rozebïhl standardnì proces v poëtu pojistnèho plnïnì, souëasnï byl pojiötïn poû d n o odhl öenì vozidla z provozu na dopravnìm inspektor tu P»R. Po delöìm nalèh nì, kdy pracovnìk likvidace urgoval dod nì odhl öenèho technickèho pr kazu k sho elèmu vraku, dostalo se pojiöùovnï vysvïtlenì, ûe doklady od zniëenèho vozidla uû jeho majitel prodal. V pìsemnèm stanovisku se pojiöùovnï vyj d il, ûe se prodej doklad uskuteënil za Ëelem vyuûitì k takzvanè p estavbï vozidla. SouËasnÏ pojiöùovnï sdïlil, ûe samotn vrak vozu jiû nechal zlikvidovat. V r mci likvidace ökody poû dala pojiöùovna o spolupr ci specialisty na problematiku pojistnèho podvodu, kte Ì peëlivï zanalyzovali materi ly pojiöùovny, hasië i policie. V r mci tohoto provï ov nì zjistili, ûe v objektu zemïdïlskè usedlosti, kde doölo k poû ru stodoly, byl ve stejnèm obdobì policiì zajiötïn automobil, kter byl n slednï identifikov n jako odcizen. P estoûe byl nalezen v objektu majitele usedlosti, nedoölo k jeho trestnìmu stìh nì a ten ve vïci figuroval pouze jako svïdek, kter o niëem nevì. SouËasnÏ z anal zy spisov ch materi l vyplynulo, ûe vlastnï û dn ze subjekt, kte Ì se na likvidaci poû ru a öet enì ökody podìlely, neidentifikoval sho el automobil jinak, neû pouze jeho tov rnì znaëkou a typem. Nikdo z p Ìtomn ch hasië, policist prov dïjìcìch vyöet ov nì poû ru, ale ani pracovnìk pojiöùovny, kter n slednï prohlìûel poû iötï, neprohlèdl a nezadokumentoval dalöì identifikaënì znaky, p edevöìm ËÌslo karoserie (VIN). Na vysvïtlenou pracovnìk pojiöùovny pozdïji uvedl, ûe p i prov dïnè prohlìdce bylo vìko motorovèho prostoru deformacemi silnï poökozenè a neölo dajnï otev Ìt. Tak problèm d l ne eöil. P i individu lnì identifikaci automobilu se tedy vych zelo pouze z doklad, jeû p edloûil pojiötïn. SpecialistÈ na problematiku pojistnèho podvodu ve sv ch vah ch vych zeli z p edpokladu, ûe poû - rem poökozen automobil mohl b t v z kraden nebo v minulosti silnï poökozen a k n rokov nì pojistnèho plnïnì byly vyuûity doklady jinèho vozu. K tomuto p edpokladu p ispïl i fakt, ûe pojiötïn se stal majitelem vozidla Chrysler necelè dva mïsìce p ed poû rem a kr tce po nïm podle svèho vyj d enì uû z vozidla nem ani doklady. Vrak zmizel nïkde v nen vratnu, nebylo tedy co zkoumat a p ÌpadnÏ potvrdit zìskanè pochybnosti. Pojiöùovna se proto rozhodla podat podnït k proöet enì vïci Policii»R. P i spoleën ch konzultacìch byly dohodnuty konkrètnì kroky, kterè podle specialist pojiöùovny mohly p Ìpad objasnit. V r mci tïchto aktivit se zjistilo, ûe automobil Chrysler nebyl dosud vy azen z provozu a nebyla na nïm ednï potvrzena tzv. p estavba. Podle policejnìch evidencì mïl uû v z novèho drûitele a jakè bylo p ekvapenì vöech z ËastnÏn ch, kdyû zjistili, ûe je jìm p vodnì majitel automobilu. V z (nebo jeho doklady) se tedy po Ëty ech mïsìcìch vr - til ke stejnè osobï, kter jej vlastnila p ed poû rem. P Ìpad automobilu Chrysler se blìûil k z vïru. SpecialistÈ pojiöùovny zkontaktovali experta na identifikaci vozidel, policie zajistila p edvol nì majitele i s vozidlem na dopravnì inspektor t. Vöe se zda ilo. Pan majitel p ivezl sv j luxusnì nabl skan automobil, interièr v k ûi a d evï. Z - vïr expertìzy byl z ejm a jednoznaën. Vozidlo nebylo v minulosti nikdy poökozeno poû rem. Majitel sho elèho objektu si tak vyslouûil trestnì stìh nì pro pojistn podvod. AËkoliv samotnè zap - lenì objektu nebo jeho zorganizov nì nebylo pojiötïnèmu nikdy prok z no, p lmilionov podvod na pojiöùovnï vedl k jeho odsouzenì. Ned slednost pracovnìka pojiöùovny p i individu lnì identifikaci prohlìûenèho vozidla, tak rozöì en p i pojiöùov nì motorov ch vozidel obchodnìmi z stupci pojiöùoven i maklè i, tentokr t nemïla za n sledek neopr vnïnou v platu pojistnèho plnïnì. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Kosmick stanice MIR Rusk kosmick ad sjednal pojiötïnì odpovïdnosti v souvislosti s b eznov m n vratem stanice MIR na zem a jejìm pl novan m dopadem do TichÈho oce nu jihoz padnï od ostrova Pitcairn. Stanice MIR byla umìstïna na obïûnou dr hu v r a byla pouûìv na i dlouho po uplynutì stanovenè ûivotnosti. Vl dy r zn ch st t vyj d ily svoje znepokojenì ohlednï technick ch problèm na stanici, zvl ötï pak p i plnèm p eruöenì spoj s nì v prosinci r RuskÈ ady opakovanï ujiöùovaly, ûe majì velkè zkuöenosti s n vraty druûic, a tudìû û dnè nebezpeëì ökod na ûivotech ani na majetku nehrozì. Proto bylo tèû sjedn no pojiötïnì se t emi rusk mi pojistiteli Megaruss, Avikos a Industrial Insurance na 200 mil. USD, kterè bylo fakultativnï zajiötïno v Lond nï u Westminster Aviation Insurance Group a u Lloydís. PojistnÈ Ëinilo 1 mil. USD. Jeden specializovan upisovatel, kter riziko odmìtl, prohl sil, ûe Ñv öe pojistnèho se odvìjela od schopnosti pojiötïnèho zaplatitì a ûe ÑpomÏr mezi pojistn m a limity neodpovìdal skuteënè nep edvìdatelnosti rizikaì. VÏtöÌ Ë st kosmickè stanice v ûìcì 135 tun sho- ela po vniku do zemskè atmosfèry, nïkterè nesp lenè zbytky spadaly do m lo frekventovanè oblasti oce nu. PojiötÏnÌ mïlo za Ëel kr t riziko n hodn ch ökod zp soben ch tïmito troskami. (ko) Pramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01. POJISTNÝ OBZOR 7/

17 stavnì soud»eskè republiky a pojistn podvod stavnì soud se zab val n vrhem na zruöenì ß 250a trestnìho z kona (trestn Ëin pojistn podvod, kter byl za azen do z kona s ËinnostÌ od ) a dne rozhodl tak, ûe se n vrh zamìt. N lez byl uve ejnïn pod Ë. 127/2001 Sb. Z od vodnïnì: * I. Navrhovatel byl uzn n vinn m pokusem trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu a byl mu uloûen trest odnïtì svobody v trv nì jednoho roku, jehoû v kon soud odloûil na stejnï dlouhou zkuöebnì dobu. TÌm bylo podle jeho n zoru poruöeno stavnì pr vo zakotvenè v Ël. 11 odst. 1 Listiny z kladnìch pr v a svobod, podle nïhoû vlastnickè pr vo vöech vlastnìk m stejn z konn obsah a ochranu. Ve srovn nì s obecnou skutkovou podstatou trestnèho Ëinu podvodu podle ß 250 tr. z k. ustanovenì o pojistnèm podvodu (ß 250a odst. 1 a 2) je konstruov no jako tzv. p ed- ËasnÏ dokonan delikt, tedy jako zvl ötnì forma p Ìpravy, kdy se k trestnosti nevyûaduje uvedenì v omyl ani vyuûitì omylu, ale postaëì jiû uvedenì nepravdivèho nebo hrubï zkreslenèho daje, nevyûaduje se ani mysl zp sobit ökodu nebo obohatit sebe nebo jinèho. Zp sobenì ökody je pouze okolnostì podmiúujìcì pouûitì vyööì trestnì sazby. P edmïtem toku ñ podle navrhovatele ñ je majetek pojiöùoven a s ohledem na konstrukci skutkovè podstaty k trestnì odpovïdnosti postaëì i jedn nì, u nïhoû nenastane û dn ökodliv n sledek, jakoû i jedn nì, kdy ökodliv n sledek nastane jen v d sledku nedostatku pèëe vlastnìch zamïstnanc pojiöùovny, kte Ì neurëì v öi pojistnèho plnïnì spr vnï. Z toho navrhovatel dovozuje, ûe majetek soukrom ch pojiöùoven je chr nïn v raznï p ÌsnÏji a podstatnï rozdìln m zp sobem neû majetek subjekt jin ch, coû je v rozporu s Listinou. * II. stavnì soud dospïl k z vïru, ûe konstrukce skutkovè podstaty pojistnèho podvodu jakoûto deliktu p edëasnï dokonanèho podvodu ve formï jeho p Ìpravy, tzn. z roveú jako Ëinu ohroûovacìho, p edstavuje z hlediska trestnïpolitickèho standardnì postup z konod rce, kter zintenziv- Úuje trestnïpr vnì ochranu p ed jedn nìmi, kter znamenajì v podstatï zneuûitì institutu pojiötïnì majetku, jako je tomu i jinde v zahraniëì. Objektem trestnèho Ëinu nenì jen ochrana sjedn v nì pojistn ch smluv a plnïnì z nich, tedy majetek pojiöùoven samotn ch, n brû i v koneënèm d sledku cizì majetek v bec. To znamen i majetek subjekt odliön ch od pojistitel, zejmèna dalöìch ËastnÌk pojiötïnì (i navrhovatele), jichû se pojistn podvod sp chan jin m pojiötïn m majetkovï dot k tìm, ûe objektivnï zuûuje moûnost tvorby p ebytk pojistnèho, na nichû se pojiötïnì jinak podle urëit ch prin- cip podìlejì. Kaûd ze subjekt pojistnè smlouvy m ûe b t jak pachatelem podvodu, tak i poökozen m, pokud je pachatelem jin subjekt smlouvy. OhroûenÌ majetku Ëi jeho porucha zp sobenè pojistn m podvodem jsou proto ve svèm re lnèm d sledku typicky z vaûnïjöì neû poruchy vyvolanè podvodem obecn m, kde prov zanost r zn ch subjekt pojiötïnì chybì. Proto je trestnïpoliticky û doucì a nutnè, aby byla existujìcì objektivnì nerovnost v dopadech obecnèho a pojistnèho podvodu vyrovn v na trestnïpr vnì pravou. Ta se toho zhostila tak, ûe kriminalizovala ne pouhè majetkovè poruchy, jako u podvod obecn ch, n brû i jiû zmìnïnè jejich Ñp edpolìì, tzn. kriminalizuje Ëiny teprve hrozìcì takov mito poruchami. V r mci smluvnìho pojiötïnì jsou si vöichni jeho ËastnÌci rovni uû na rovni obëanskèho z kona. V tèto jejich rovnosti je trestnì z kon cestou ß 250a Ñusazujeì z mïrnï nerovnï ve vztahu k jin m osob m poökozen m obecn mi podvody. TrestnÏpolitickÈ (kriminalizaënì) prost edì, z nïhoû napadenè z konnè ustanovenì vych zelo a takè se jeho prost ednictvìm projevilo, z hlediska stavnïpr vnìho, zejmèna z pohledu principu rovnosti ve smyslu Ël. 11 odst. 1 Listiny, nevyvol v û dn ch pochybnostì, tudìû ani napadenè ustanovenì trestnìho z kona samotnè. Tento z vïr je do jistè mìry podporov n i srovn nìm se zahraniënì pravou obdobnè problematiky. TermÌnov kalend v kaz, jin ch doklad a zpr v pojiöùoven v roce 2001 Ve FinanËnÌm zpravodaji Ë. 5/2001 bylo publikov no SdÏlenÌ k jin m doklad m v Ëinnosti pojiöùoven a zajiöùoven, jejichû obsah a formu vyhlaöuje Ministerstvo financì podle ß 26 odst. (3) pìsm. a) z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì. Jeho souë stì jsou vlastnì formul e v kaz vëetnï vysvïtlivek (koment e) a takè nìûe uveden TermÌnov kalend vöech poûadovan ch v kaz, jin ch doklad a zpr v pojiöùoven v roce po. termìn v kaz ñ zkratka n zev v kazu ËÌslo odevzd nì na MF 1. Poj 3-04»tvrtletnÌ v kaz pojiöùoven a penz. fond za 1. Q V roënì zpr va V roënì zpr va pojiöùoven a zajiöùoven za rok POL5»KP ñ PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla k POL6/1 PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla k Solventnost Vykazov nì solventnosti za rok Poj P 5a-01 RoËnÌ v kaz pojiöùoven za rok Poj 3-04»tvrtletnÌ v kaz pojiöùoven a penz. fond za 2. Q TR V kaz o tvorbï a v öi technick ch rezerv a skladbï fin. umìstïnì aktiv, jejichû zdrojem jsou technickè rezervy, k POL1 VybranÈ ukazatele k POL2/1 P ehled o v voji vybran ch pojistn ch kmen ûivotnìch pojiötïnì k POL2/2 P ehled o v voji vybran ch pojistn ch kmen k POL3»innost zprost edkovatel k POL4/1 AktivnÌ zajiötïnì k POL4/2 AktivnÌ zajiötïnì k POL5»KP ñ PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla k POL6/1 PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla k POL6/2 PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla k P ehled zajiötïnì POL6/3»innost zprost edkovatel k t kajìcì se POPV R ( Ë Poj 2ñ01) Rozvaha pojiöùoven k VZ+Z ( Ë Poj 1ñ01) V kaz zisk a ztr t pojiöùoven k Poj 3-04»tvrtletnÌ v kaz pojiöùoven a penz. fond za 3. Q Pramen: FinanËnÌ zpravodaj Ë. 5/ POJISTNÝ OBZOR 7/2001

18 Telegraficky * Ministerstvo financì oznamuje, ûe odejmulo povolenì k podnik nì v pojiöùovnictvì v odvïtvì neûivotnìho pojiötïnì»eskè razovè pojiöùovnï, a.s., podle ß 33 odst. 1 pìsm. f) z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì). Toto rozhodnutì nabylo pr vnì moci dne TÌm nenì dotëeno povolenì»eskè razovè pojiöùovny, a.s., k podnik nì v pojiöùovnictvì. (Tiskov zpr va z 30. kvïtna 2001)»ESKO-RAKOUSK POJIäçOVNA ZMÃNILA N ZEV *»esko-rakousk pojiöùovna, a.s. je dce inou spoleënostì mezin rodnìho pojiöùovacìho holdingu UNIQA Group Austria, nejvïtöì rakouskè pojiöùovacì skupiny s vìce neû 20% podìlem na tamïjöìm trhu. Vznikl v r z pojiöùoven Bundesl nder, Austria-Collegialit t a Raiffeisen. V r p ijala tato skupina n zev UNIQA. Z roveú bylo rozhodnuto, ûe i jejì dce inè spoleënosti, kterè v souëasnè dobï p sobì v»eskè republice, Chorvatsku, It lii, Lichtenötejnsku, Polsku, Slovensku, äpanïlsku a ve äv carsku postupnï p evezmou n zev UNIQA. Valn hromada»esko-rakouskè pojiöùovny 9. kvïtna t.r. rozhodla o zmïnï n zvu na UNIQA pojiöùovna, a.s., pod kter m bude vystupovat od Doölo i ke zmïnï stanov, kterè reflektovaly poûadavky vypl vajìcì z novely z kona o pojiöùovnictvì, jakoû i obchodnìho z konìku aj. RovnÏû byly potvrzeny hospod skè v sledky, kter ch spoleënost dos hla v r. 2000, kdy dos hlo p edepsanè pojistnè 1 miliardu 258 milion KË. Oproti r to p edstavuje n r st o 33,4 %. PoËet pojistn ch smluv se zv öil o 49 % na 178 tis. Generali na ËeskÈm pojistnèm trhu. Dr. Mayer-Rˆnne bude nad le zodpovïdn za vedenì sestersk ch spoleënostì Generali na Slovensku a v Polsku. N stupcem Dr. H.Mayer-Rˆnne ve v öe zmìnïn ch funkcìch ustanovila dozorëì rada Ing. Jaroslava Mlyn e, CSc. * Nov m gener lnìm editelem Commercial Union, ûivotnì pojiöùovny, a.s., kter pat Ì nejvïtöìmu britskèmu pojiöùovacìmu koncernu CGNU Group, se stal Jeroen K. van Leeuwen. Nahradil tak od 22. kvïtna Martina Cullena. Nov editel m z oboru pojiöùovnictvì bohatè zkuöenosti. V»R p sobil od roku 1993, ve vedoucìch funkcìch pojiöùovny Nationale-Nederlanden, Pr myslovèho penzijnìho fondu a takè byl Ëlenem p edstavenstva Allianz pojiöùovny. * Od 1. Ëervna t.r. vyst Ìdal ve funkci gener lnìho editele HasiËskÈ vz jemnè pojiöùovny, a.s., Ing. Jaroslavu Reichlovou dlouholet pracovnìk v pojiöùovnictvì Ing. Josef Kubeö. * Dne se stal p edsedou p edstavenstva a gener lnìm editelem UNION pojiöùovny, a.s., Ing. Igor Valtr (53). Ing. Valtr absolvoval VysokÈ uëenì technickè v BrnÏ a vìce neû 20 let pracuje v pojiöùovnictvì. V letech 1991ñ1998 byl Ëlenem p edstavenstva a n mïstkem gener lnìho editele»eskè pojiöùovny, v letech 1998ñ2000 byl p edsedou p edstavenstva a gener lnìm editelem»p DIRECT pojiöùovny, a.s. UNION pojiöùovna, a.s., chce pod nov m vedenìm rozöì it svou p sobnost a nabìdnout klient m produkty a sluûby, kterè dosud nejsou standardem na ËeskÈm pojistnèm trhu, vëetnï moûnosti vyuûitì modernìch technologiì p i komunikaci klienta s pojiöùovnou. * Ministr financì Ji Ì Rusnok odvolal ke konci kvïtna t.r. öèfa adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì RNDr. Ji Ìho DoubravskÈho, kter do Ëela adu nastoupil letos v dubnu, a jeho vedenìm znovu povï il dlouholetèho editele tohoto tvaru Ing. V clava K ivohl vka, CSc. KONFERENCE *»esk n rodnì banka uspo dala 18. Ëervna t.r. konferenci na tèma 10 let v voje trûnìho finanënìho systèmu v»r a jeho perspektivy v r mci p Ìpravy na ËlenstvÌ v EvropskÈ unii. Se sv mi p ÌspÏvky vystoupili viceguvernèr»nb RNDr. LudÏk Niedermayer, n mïstek ministra financì Ing. Jaroslav äulc, vrchnì editel a Ëlen bankovnì rady ZmÏna n zvu a loga souvisì s celoevropsk m v vojem a p edpokl dan m vstupem»r do EvropskÈ unie. P i p Ìleûitosti s p ejmenov nìm uspo dala tato pojiöùovna 18. Ëervna 2001 slavnostnì veëer na praûskèm éofìnï za Ëasti mnoha vz cn ch host. Mezi hosty bylo moûnè spat it ministra financì»eskè republiky, rakouskèho velvyslance v»r, delegaci z UNIQA Group Austria v Ëele s gener lnìm editelem H. Schimetschkem a mnoho dalöìch vz cn ch host. PERSON LNÕ ZMÃNY * DozorËÌ rada spoleënosti Generali Pojiöùovna a.s. na svèm zased nì dne 18. kvïtna 2001 vzala na vïdomì abdikaci Dr. Haralda Mayer-Rˆnne z funkce p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele pojiöùovny Generali a vyslovila mu podïkov nì za jeho vìce neû öestiletè p sobenì v tèto funkci i za dosaûenè v sledky p i opïtovnèm budov nì pozice Konference se konala za p edsednictvì viceguvernèra»nb RNDr. L. Niedermayera (druh zleva), jenû dok zal s nadhledem glosovat a odlehëovat vystoupenì k tak v ûnèmu tèmatu, jak m v voj trûnìho finanënìho systèmu v»r bezesporu je. Ing. Pavel Racocha, MIA, a Ëlen prezidia Komise pro cennè papìry Ing. Milan Sim Ëek. V panelovè diskuzi na tèma Je Ëesk finanënì systèm schopen konkurence na jednotnèm trhu EvropskÈ unie? se prezentovali p edstavitelè jednotliv ch segment finanënìho trhu. Za»eskou asociaci pojiöùoven vystoupil se sv m p ÌspÏvkem jejì prezident Ing. VladimÌr Mr z. K nïkter m p ÌspÏvk m se na str nk ch PO vr tìme v nïkter ch z dalöìch ËÌsel. (eva) POJISTNÝ OBZOR 7/

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r Rok 23 byl v oblasti stavebnìho spo enì rokem v znamn ch legislativnìch zmïn. Po dlouh ch debat ch byla na podzim parlamentem schv lena novela stavebnìho spo enì, jejìmû cìlem bylo p iblìûit Ëesk systèm

Více

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 12 RoËnÌk 2008 Praha 4. Ëervence 2008 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 33. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/13/06.2008-6, kter m se mïnì

Více

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění DE-VI s. r. o., Břeclav 1999 é dn Ë st z obsahu tohoto kompendia nesmì b t kopìrov na a rozmnoûov na bez pìsemnèho souhlasu vydavatele. 3 Všeobecné

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 21 RoËnÌk 2006 Praha 25. Ëervence 2006 OBSAH: A. NormativnÌ Ë st 137. Opat enì obecnè povahy Ë st pl nu vyuûitì r diovèho spektra Ë. PV-P/24/07.2006-24

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 8 RoËnÌk 2009 Praha 13. kvïtna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 28. RozhodnutÌ o zruöenì povinnosti Ë. REM/4/04.2009-6 podniku s

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 18 RoËnÌk 2007 Praha 30. listopadu 2007 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 86. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/5/11.2007-14, kter m se stanovì

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 17 RoËnÌk 2010 Praha 17. z Ì 2010 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 134. Opat enì obecnè povahy ñ» st pl nu vyuûitì r diovèho spektra Ë.

Více

POJISTN OBZOR 6 2003 OBSAH RO»NÕK LXXX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 6 2003 OBSAH RO»NÕK LXXX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 6 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr

Více

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky N sledujìcì sèrie mapek pod v z kladnì p ehled o fyzickè dostupnosti byt a bytovè v stavbï v okresech»eskè republiky. Data o fyzickè dostupnosti

Více

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 7 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 17 RoËnÌk 2009 Praha 2. Ìjna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 64. Opat enì obecnè povahy - Anal za trhu Ë. A/7/09.2009-11, trh Ë.

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 16 RoËnÌk 2009 Praha 11. z Ì 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 57. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/10/09.2009-10, kter m se mïnì opat

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 RoËnÌk 2011 Praha 4. listopadu 2011 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 107. Zpr va o pr bïhu a v sledcìch v bïrovèho ÌzenÌ na udïlenì

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 16 RoËnÌk 2006 Praha 15. Ëervna 2006 OBSAH: A. NormativnÌ Ë st 109. SdÏlenÌ o vyd nì vöeobecnèho opr vnïnì Ë. VO-R/10/05.2006-22, kter m se mïnì vöeobecnè

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 3 ó Ë st 1/2 RoËnÌk 2009 Praha 19. ledna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 5. Opat enì obecnè povahy ó Anal za trhu Ë. A/5/01.2009-3,

Více

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH vod............................................................... 2478 I. Registrace a) DoplnÏnÌ zruöen ch registracì

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 7 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov,

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 5 RoËnÌk 2009 Praha 3. b ezna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 17. Vyhl öenì v bïrovèho ÌzenÌ pro p ÌdÏly r diov ch kmitoët k zajiötïnì

Více

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2 Obsah vod a ediënì pozn mka 1»lenÏnÌ 2» st I UZAVÕR NÕ KUPNÕ SMLOUVY 3 SouvisejÌcÌ legislativa 4 ZobecnÏnÌ dotaz a odpovïdì 4 KAPITOLA 1 P Ìprava na n kup zboûì nebo sluûby 5 Kdo je spot ebitel? 5 Uzav

Více

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21 OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 1.1 Historicka pozna mka... 13 1.2 Pojem mezina rodnı smlouvy... 13 1.3 Funkce mezina rodnı smlouvy: smlouva kontraktua lnı a pravotvorna... 16 1.4 Pra vnı rez

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXII SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč Část normativní OBSAH Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

Vydání občanského průkazu

Vydání občanského průkazu Vydání občanského průkazu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání občanského průkazu 04. Základní informace k životní situaci Občanský průkaz je povinen mít občan,

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXI SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH» st normativnì ñ Protokol z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè

Více

Auditorské postupy z pohledu managementu

Auditorské postupy z pohledu managementu 3. KAPITOLA Auditorské postupy z pohledu managementu 3.1 Dokumentace auditorského postupu P i prov dïnì auditu je povinnostì auditora respektovat z kon Ë. 254/2002 Sb., o auditorech, ve znïnì pozdïjöìch

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014

ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014 Městská policie Desná, Údolní 633, Desná v Jizerských horách ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014 Městská policie Desná Zpracoval: Ing. Miroslav ERLEBACH Desná leden 2015 Obsah: 1. Obecná

Více

PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 ISSN 0862-6162 OBSAH Semin pr vnìk»ap ñ letos jiû patn ct roënìk... 4 Workshop of the lawyers of Czech insurance Association ñ 15th Anniversary Ing.

Více

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì N sledujìcì grafy ilustrujì v voj ve skladbï penïûnìch v daj Ëesk ch dom cnostì v pr bïhu 90. let a na zaë tku novèho tisìciletì (do u ). V kaûdè publikaci Standard, vyd vanè s roënì periodicitou, jsou

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 3 ó Ë st 1/2 RoËnÌk 2009 Praha 19. ledna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 5. Opat enì obecnè povahy ó Anal za trhu Ë. A/5/01.2009-3,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2005 RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru CZELS 1002 / b ezen 2002 P Ìstroje nìzkèho napïtì Úsporná bezpojistková ochrana motoru do výkonu 7,5 kw Technologie, které můžete

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH» st normativnì ñ ñ Protokol mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov

Více

/01. Identifikační kód PDY 00001. 02. Kód životní situace SC00001. 03. Pojmenování (název) životní situace. 04. Základní informace k životní situaci

/01. Identifikační kód PDY 00001. 02. Kód životní situace SC00001. 03. Pojmenování (název) životní situace. 04. Základní informace k životní situaci /01. Identifikační kód PDY 00001 02. Kód životní situace SC00001 03. Pojmenování (název) životní situace Žádost o vydání občanského průkazu 04. Základní informace k životní situaci Od 01.01.2012 se vyrábějí

Více

Pomůcka pro zařazení způsobilých výdajů při vyplňování přílohy č. 1. Žádosti o finanční příspěvek (rozpočtu).

Pomůcka pro zařazení způsobilých výdajů při vyplňování přílohy č. 1. Žádosti o finanční příspěvek (rozpočtu). FOND MIKROPROJEKTŮ Pomůcka pro zařazení způsobilých výdajů při vyplňování přílohy č. 1 Žádosti o finanční příspěvek FMP (rozpočtu) V rámci výzvy Fondu mikroprojektů je zveřejněna následující Pomůcka pro

Více

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ RoËnÌk XXXI V Praze dne 28. Ëervence 2003 Ë stka 8 Cena 51 KË 1. V mïr MF Ë. 03/2003, kter m se mïnì seznam zboûì s regulovan mi cenami vydan v mïrem MF Ë. 01/2003...

Více

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony 121 9 121 Návrh zákona, kterým o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o související zákony 717 z 6 uplyne 17. 2013 2013 ZÁKON ze dne.. 2013, kterým se m ní zákon. 56/2001 Sb., o podmínkách

Více

POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII

POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì Strana 2 Z HLINECKÉ RADNICE USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY z 10. dnè sch ze rady mïsta Hlinska, kter se konala v pondïlì 2. srpna 2004 v 15.30

Více

Čtyři atesty a přece není pravá

Čtyři atesty a přece není pravá ZNALECKÁ HLÍDKA Čtyři atesty a přece není pravá Jde o jednu z nejvzácnějších známek naší první republiky, 10 K Znak Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru - a nadto v úzkém formátu! Zezadu je opatřena

Více

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,

Více

Stanovy občanského sdružení BALETKA při ZUŠ Habrmanova, o.s.

Stanovy občanského sdružení BALETKA při ZUŠ Habrmanova, o.s. Stanovy občanského sdružení BALETKA při ZUŠ Habrmanova, o.s. Část I. OBECNÁ USTANOVENÍ čl.1 Obsah a cíl 1) Občanské sdružení BALETKA při ZUŠ Habrmanova, o.s. (dále jen sdružení ) bylo založeno podle zákona

Více

POJISTN OBZOR 10 2000

POJISTN OBZOR 10 2000 POJISTN OBZOR 10 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop

Více

Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt

Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt 1 Značka MORAVSKÝ KRAS regionální produkt 1.1 Cíl značky Značka MORAVSKÝ KRAS regionální produkt (dále jen značka ) se uděluje výrobkům

Více

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009 Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: JM Net, o. s. (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu zákona č. 83/1990

Více

KATALOG ODBORNÝCH SEMINÁŘŮ

KATALOG ODBORNÝCH SEMINÁŘŮ již 25 let s Vámi KATALOG ODBORNÝCH SEMINÁŘŮ KVĚTEN - ČERVEN 2016 KVĚTEN ČERVEN 2013 ÚSTÍ NAD LABEM Informace pro: pracovníky státní správy: Od roku 2003 Akreditovaná instituce MV ČR v souladu se zákonem

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 KYNOLOGICKÝ KLUB DRAHELČICE RUDNÁ, O.S. Obsah ÚVODNÍ SLOVO...3 DŮVOD EXISTENCE A CÍLE OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ...3 LIDÉ V OBČANSKÉM SDRUŽENÍ...4 ČINNOST V ROCE 2009...4 Výcvik základní poslušnosti

Více

POJISTN OBZOR 2 2001 OBSAH RO»NÕK LXXVIII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 2 2001 OBSAH RO»NÕK LXXVIII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 2 2001 RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: PhDr. V clav B lek, Ing. Petr Bl - ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav

Více

Vý mě na kopelitový ch tabulíza plastová okna v budově školy

Vý mě na kopelitový ch tabulíza plastová okna v budově školy FAKULTNÍ ZÁ KLADNÍ ŠKOLA PŘI PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY ZÁ KLADNÍ ŠKOLA PÍSNICKÁ V PRAZE 12, PÍSNICKÁ 760/11, PRAHA 4 KAMÝ K IČ: 613 882 54, TEL: 241 470 306, ZSPISNICKA@SEZNAM.CZ, WWW.ZSPISNICKA.CZ

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

Ovoce do škol Příručka pro žadatele

Ovoce do škol Příručka pro žadatele Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

P r a v i d l a. Odstranění škod po jarní povodni v roce 2006 na hrázích a objektech rybníků.

P r a v i d l a. Odstranění škod po jarní povodni v roce 2006 na hrázích a objektech rybníků. P r a v i d l a České republiky - Ministerstva zemědělství č. j. 21179/2006 16000 pro poskytování a čerpání přímých dotací vodnímu hospodářství na úhradu odstranění škod po jarní povodni 2006 na hrázích

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 153/0 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Více

2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10. mezi těmito subjekty

2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10. mezi těmito subjekty 2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10 č. OKP 28/2015 mezi těmito subjekty Městská část Praha 10 se sídlem v Praze 10, Vršovická 68, PSČ 101 38 zastoupena JUDr. Radmilou Kleslovou, starostkou

Více

OdsavaË par ZHT 510 (610)

OdsavaË par ZHT 510 (610) OdsavaË par ZHT 510 (610) N VOD K POUéITÕ Obsah» st 1: Pokyny k mont ûi... 3-4 VöeobecnÈ pokyny... 3 BezpeËnostnÌ pokyny... 3 Mont û odsavaëe par... 3 Mont û na zeô... 3 Mont û na vrchnì kuchyúskou sk

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Obsah. Předmluva Irsko ve zkratce Pobyt a vstupní pravidla Život v Irsku... 23

Obsah. Předmluva Irsko ve zkratce Pobyt a vstupní pravidla Život v Irsku... 23 Předmluva........................................... 11 Irsko ve zkratce...................................... 12 Politická a ekonomická struktura........................... 12 Ekonomika..........................................

Více

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 http://www.msmt.cz/vzdelavani/k-novemu-zpusobu-prijimaciho-rizeni-rijen-2008 K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 Odpovědi MŠMT na časté dotazy k přijímacímu řízení do středních škol K novému

Více

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -.

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. Škol (MŠMT) P 1-04 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. čtvrtletí 2010 Pokyny a vysvětlivky pro vyplnění Do nadpisu výkazu

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy I. Základní ustanovení 1. Poskytování a použití dotací se řídí obecně

Více

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 ISSN 0862-6162 OBSAH 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv a pojiöùovnictvì... 4 50 th anniversary of the Treaty of Rome and the insurance industry Ing.

Více

Výzva k podání cenové nabídky

Výzva k podání cenové nabídky Výzva k podání cenové nabídky Městská knihovna Týniště nad Orlicí vyhlašuje výzvu k podání cenové nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných

Více

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD.

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD. EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO DANĚ A CELNÍ UNII Nepřímé zdanění a daňová správa DPH a jiné daně z obratu V Bruselu, 01.2010 TAXUD/C/1 DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH

Více

Co poskytuje Czech POINT

Co poskytuje Czech POINT Co poskytuje Czech POINT Výpis z Katastru nemovitostí O výpis z Katastru nemovitostí České republiky může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí.

Více

TECHNICKÉ A PROVOZNÍ STANDARDY IDSOK

TECHNICKÉ A PROVOZNÍ STANDARDY IDSOK TECHNICKÉ A PROVOZNÍ STANDARDY IDSOK květen 2011 Úvod... 3 1. Základní pojmy... 3 2. Standard vybavení vozidel IDSOK... 4 2.1 Základní požadavky na vozidla a jejich vybavení... 4 2.2 Standardy vybavení

Více

Daňová soustava. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňová soustava. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňová soustava Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Téma : Daň z příjmů fyzických osob (II) 1. Explikace pojmů podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost. 2. Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů

Více

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Více

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění název veřejné zakázky: Rekonstrukce VZT zařízení č. 1, 2 a 3 v OZ druh zadávacího

Více

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích:

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích: Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě

Více

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti KVÃTEN 2011 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Domaûlice adresa: MÏstsk ú ad Domaûlice Odbor v stavby a územního plánování

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LIX SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč» st normativnì OBSAH ñ ñ Ujedn nì mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a

Více

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných

Více

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Rozhodnutí Stavební povolení

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Rozhodnutí Stavební povolení VÁŠ DOPIS ZN: ZE DNE: NAŠE ZN: ČÍSLO JEDNACÍ: MV 33634/2015/OD VYŘIZUJE: TESAŘ ZDENĚK TEL: 517 301 416 E-MAIL: Z.TESAR@MEUVYSKOV.CZ Obec Radslavice IČ 00373567 Radslavice 91 683 21 Pustiměř DATUM: 10.8.2015

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění

STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění I. Firma Firma společnosti zní: Zemědělská společnost Zalužany a.s. ------------------------------------

Více

56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

Více

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Z á p i s ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Přítomni: Jiří Filip Koláček, MBA 1. místostarosta PaedDr. David Holman, MBA, Ing. Oldřich Štarha členové rady města. Omluven: Mgr.

Více

56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o.

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Iweol EU s.r.o., se sídlem Kovářská 140/10,

Více

POJISTN OBZOR 4 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 4 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 4 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

POJISTN OBZOR 2 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 2 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 2 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda),

Více

Využití EduBase ve výuce 10

Využití EduBase ve výuce 10 B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský

Více

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád Obsah: 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů 3. Evidence dokumentů 4. Vyřizování dokumentů 5. Podepisování dokumentů a užití razítek 6. Odesílání dokumentů 7. Ukládání dokumentů

Více

Výtah ze zápisu z jednání Rady města Lanškroun dne 15. února 2010

Výtah ze zápisu z jednání Rady města Lanškroun dne 15. února 2010 Spisový znak: 101 2.2 Počet listů dokumentu: 5 Počet listů příloh: 0 Spisová značka: SEK/4910/2010/PBr Přítomni: 7, dle prezenční listiny Výtah ze zápisu z jednání Rady města Lanškroun dne 15. února 2010

Více

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie NEPRODEJN ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie P ijato v Postupimi ministry zemì EU, kte Ì zodpovìdajì za zemnì pl nov nì KvÏten

Více

Zásady pro udělování a užívání značky HANÁ regionální produkt ve znění platném od 19. 9. 2014

Zásady pro udělování a užívání značky HANÁ regionální produkt ve znění platném od 19. 9. 2014 Zásady pro udělování a užívání značky HANÁ regionální produkt ve znění platném od 19. 9. 2014 1/8 Zásady pro udělování a užívání značky HANÁ regionální produkt 1. Značka HANÁ regionální produkt 1.1 Cíl

Více

Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV. Dlouhodobý majetek. Typ vnitřní normy: Identifikační znak: Název:

Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV. Dlouhodobý majetek. Typ vnitřní normy: Identifikační znak: Název: Typ vnitřní normy: Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV Identifikační znak: Název: Dlouhodobý majetek Vazba na legislativu: Závazné pro: Zákon č. 563/1991 Sb.,

Více

Předmětem podnikání společnosti je:

Předmětem podnikání společnosti je: STANOVY Zemědělské společnosti Nalžovice a.s. I. Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: Zemědělská společnost Nalžovice, a.s. II. Sídlo společnosti Sídlem společnosti jsou: Nalžovice č.p. 23, okres

Více

HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA,

HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA, HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA, a.s. se sídlem v Praze 2, Římská 2135/45, PSČ 120 00, IČ: 46973451, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2742, zve své akcionáře

Více