CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr HavlÌ- Ëek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1 (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Role Svazu pr myslu a dopravy»r p i posilov nì ekonomiky (Eva Trojanov )... 3 Kontinu lnì vzdïl v nì ñ nezbytn p edpoklad spïchu Ëesk ch pojistitel ñ 2. Ë st (Jaroslav Dostal, CSc., Ing. Petr PavlÌk)... 4 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )... 5 Nehodovost na mal ch okruûnìch k iûovatk ch (ZbynÏk Laube)... 5 Anketa o Pojiöùovnu r (Ing. Ivan äpirakus)... 7 Vozidlo a pojiötïnì: Pr vo pojiöùoven na p Ìstup k evidencìm (JUDr. Pavel Buöta)... 8 Cesty do zahraniëì a pojiötïnì (Mgr. Marie Nezvalov ) Elektrick poû rnì signalizace z pohledu pr vnìch p edpis a Ëesk ch technick ch norem (Ing. Pavel Ryb ) Evropsk trh pojiötïnì motorov ch vozidel (k ) R znè n zory EvropskÈ Komise a Francie na z konem stanoven systèm bonus (ËÌû) Rhodos 2001 ñ ceny za nejlepöì firemnì image roku (eva) Jak vyuûìvat genetickè inûen rstvì v pojiöùovnictvì? (jk) Zajiöùov nì po internetu: rozöì enì moûnostì pro cel svït (Michal äkorpil) CertifikaËnÌ institut»ap (Ing. ZdenÏk Veiner) PojistnÈ podvody: P Ìpad pojiötïnè p epravy (JUDr. Aleö»erm k) Telegraficky Pod izujete se snadno? (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) PojiöùovacÌ domy vypr vïjì ñ ZLAT ANDÃL (Josef Hrubeö) CONTENTS The role of the Industry and Transport Federation of the Czech Republic in strengthening the economy (Eva Trojanov ) Continuous education ñ necessary condition of Czech insurersç success 2 nd part (Jaroslav Dostal, CSc., Ing. Petr PavlÌk) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Accident frequency on small roundabout crossings (ZbynÏk Laube) The insurance company of the year 2000 (Ing. Ivan äpirakus) The vehicle and insurance: Insurance companiesç right to have access to information (JUDr. Pavel Buöta) Travel abroad and insurance (Mgr. Marie Nezvalov ) Electric fire alarm system from the point of view of legal provision and Czech technical standards (Ing. Pavel Ryb ) New publication in the»ap library: the European motor vehicle insurance market (k ) Differing opinions of the European Commission and France on the mandatory bonus system (ËÌû) Rhodos 2001 ñ prizes for the best company image of the year (eva) Possibilities of using genetic engineering in insurance (k ) Reinsurance on the Internet: wider possibilities for the whole world (Michal äkorpil)»ap Certification institute (Ing. ZdenÏk Veiner ) Insurance fraud: The case of insured carriage (JUDr. Aleö»erm k) By telegraph Advertisement Do you subordinate yourself easily? (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) The insurance companiesí buildings tell their stories: ZLAT ANDÃL (building of ING Nationale-Nederlanden insurance company head office) CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview entitled The role of the Industry and Transport Federation of the Czech Republic in strengthening the economy. The director general speaks of the origin, history, significance and aims of this organization which represents employers. Its members are both individual companies and professional associations, such as car manufacturers, chemical works, mining concerns and ñ last but not least ñ the Czech Insurance Association. The Federation is a partner to the government, the unions, the legislative bodies and similar organizations on the international level. The General Assembly held in April discussed the strategy for the next three years in the areas of economic and employment policy, environment and legislation that shapes the business environment. 2 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

2 Posl nìm Svazu pr myslu a dopravy»r je reprezentace, podpora a prosazov nì opr vnïn ch a spoleën ch z jm sv ch Ëlen z ad subjekt sdruûujìcìch zamïstnavatele nebo podnikatele ve vöech oblastech pr myslu a dopravy na z kladï odvïtvov ch, profesnìch Ëi region lnìch z jm, s cìlem vytv et vhodnè podnikatelskè a zamïstnavatelskè prost edì, kterè p i respektov nì etick ch z sad podnik nì vede k dlouhodobè prosperitï spoleënosti. Na valnè hromadï SP»R 26. dubna t.r. byl zvolen nov prezident SP»R (stal se jìm gener lnì editel ZVVZ a.s. Milevsko Ing. Stanislav K zeck, CSc.), d le doölo k pravï struktury a poëtu org n i Ëlen svazu. D leûit m n mïtem k posouzenì Role Svazu pr myslu a dopravy»r p i posilov nì ekonomiky Eva Trojanov a diskuzi se stal materi l nazvan Strategie SP»R do roku 2004 (podrobnïji takè viz O koment redakce PojistnÈho obzoru po dala gener lnìho editele SP»R Ing. ZdeÚka Liöku. Ve Svazu pr myslu a dopravy»r pracujete od jeho poë tku. M ûete naöim Ëten m blìûe p edstavit okolnosti vzniku, v znam a cìle tèto organizace? Tento svaz vznikl v roce 1990 s tìm, ûe nav zal na tradici prvorepublikovèho Svazu pr myslnìk, kter vznikl na poë tku 20. let minulèho stoletì. Za zmìnku urëitï stojì, ûe se jednalo o v ûenou a d leûitou organizaci, jejìchû akcì se z ËastÚoval i prezident Masaryk. Na zaë tku Curriculum vitae: Ing. ZdenÏk Liöka, 50 let, absolvent VäE, ûenat, 2 dïti, ve SP»R pracuje jeden ct m rokem, poslednì 2 roky ve funkci gener lnìho editele Svazu pr myslu a dopravy»r. 2. svïtovè v lky byl nucen, obdobnï jako mnoho dalöìch Ëesk ch institucì, ukonëit svoji Ëinnost. Po v lce byla snaha jej opït oûivit, ale po politick ch zmïn ch v roce 1948 uû to zase nep ich zelo v vahu. DalöÌ pokus o vzk ÌöenÌ tèto organizace se odehr l v letech 1968ñ9, ale opravdu se to poda ilo aû v kvïtnu Tento svaz zaloûilo 153 st tnìch firem jako dobrovolnou podnikatelskou organizaci, jejìmû smyslem bylo h jit spoleënè z jmy zamïstnavatel a b t partnery vl dï, odbor m, parlamentu a sen tu. Smyslem SP»R je vytv et vhodnè podnikatelskè prost edì tak, aby zamïstnavatelè mïli vïtöì moûnost obrany Jako p Ìklad spoleën ch z jm m ûeme mj. uvèst z jem o dobrè, jasnï formulovanè a efektivnï vymahatelnè pr vo, o bezchybnè a rychlè fungov nì naöeho soudnictvì i policie. SpoleËn m z jmem je t eba i to, aby dluûnìk nebyl zv hodúov n p ed vï itelem, aby st tnì spr va fungovala rychle a efektivnï v souladu se z kony, aby z kony nevytv ely zbyteënè barièry, kterè sniûujì konkurenceschopnost naöì ekonomiky. Pot ebujeme modernì pracovnì pr - vo. Respektujeme vyv ûen vztah k ûivotnìmu prost edì. Zcela jistï nechceme zakl dat svè konkurenënì v hody na devastaci ûivotnìho prost edì. Na druhè stranï nevidìme d vod, proë by v»r mïly b t p ijìm ny standardy a procedury nad roveú, obvyklou v zemìch EU, kterè ve sv ch d sledcìch sniûujì naöi konkurenceschopnost. Aby ve svè roli SP»R obst l, musì b t nanejv ö d vïryhodn a nez visl, finanënï zdrav a v konn. D vïryhodn musì b t p edevöìm ve vztahu ke sv m Ëlen m, ale takè ke sv m soci lnìm partner m, vl dï, parlamentu, samospr vï, ve- ejnosti i zahraniënìm partner m. Tato d vïryhodnost je prim rnï zaloûena na transparentnosti fungov - nì, komunikaënì otev enosti a partnerskè spolehlivosti. Nejsme jedin m svazem zamïstnavatel, ale jsme jakousi st eönì organizacì, sdruûujìcì jak individu- lnì Ëleny, tak i 33 odvïtvov ch svaz (automobilov, chemick, hutnick, celou ök lu asociacì ñ vëetnï»ap, atd). Dnes zastupujeme podniky s p ibliûnï 1 milionem zamïstnanc, coû uû je v znamn poëet. Pokud jde o vytv enì podìlu na pr myslov ch produkcìch, jedn se zhruba o 80 % pr myslovè produkce. NaöÌm cìlem je zìsk vat dalöì svazy pod n ö svaz, aby ölo o ucelen celek, jak je to obvyklè v zahraniëìch svazech. JakÈ je spoleëenskè postavenì SP»R? Svaz m ûe pomoci sv m Ëlen m ke zv öenì prestiûe v obchodnìm svïtï i na ve ejnosti.»lenstvì ve Svazu pr myslu a dopravy»r d v sv m Ëlen m moûnost participovat na utv enì pozitivnìho podnikatelskèho prost edì v»r.»lenovè oëek vajì, ûe sv m ËlenstvÌm zìskajì jak si exkluzivnì nebo vìce neû standardnì p Ìstup k informacìm a kontakt m, nejenom vnitrosvazov m, mezi sebou navz jem, ale i ke kontakt m externìm, aù uû je to smïrem k parlamentu, vl dï a dalöìm vlivn m osobnostem a institucìm. Svaz pr myslu si postupnï vytvo- il dosti v znamnè jmèno i na mezin rodnì rovni. Je Ëlenem svïtovè organizace zamïstnavatel IOE (International Organization of Employers) se sìdlem v éenevï, kde zastupuje vöechny zamïstnavatele a vöechny zamïstnavatelskè svazy z»r, i kdyû t eba nejsou naöimi Ëleny.»lenem totiû m ûe b t pouze jedna zamïstnavatelsk organizace z danè zemï. D le jsme Ëleny organizacì: UNICE (Union of Industrial and Employersí Confederations of Europe ñ Unie pr myslov ch a zamïstnavatelsk ch svaz Evropy) se sìdlem v Bruselu a BIAC (Business and Industry Advisory Committee to the OECD ñ PoradnÌ v bor pro obchod a pr mysl p i Organizaci pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj), kter sìdlì v Pa Ìûi. Takov ËlenstvÌ jsou uû sama o sobï uzn nìm. Jsme hrdì na to, ûe jsme byli vybr ni pr vï my, abychom zastupovali ostatnì organizace. Kdo jsou ËlenovÈ SP»R a jakè majì spoleënè z jmy? Jsme dobrovolnou z jmovou organizacì.»lenstvì ve svazu je dnè nebo ËestnÈ. ÿ dn mi Ëleny SP»R mohou b t subjekty sdruûujìcì zamïstnavatele nebo podnikatele ve vöech oblastech pr myslu a dopravy na z kladï odvïtvov ch, profesnìch Ëi region lnìch z jm, d le podnikatelskè subjekty zapsanè v obchodnìm rejst Ìku. Jak hodnotìte spolupr ci s asociacemi, respektive Ëleny z nev robnìch sfèr? Jak uû jsem naznaëil, chceme vybudovat svaz obdobn zahraniënìm svaz m. A to se net k jenom pr myslovè zûny, ale i vöech, kte Ì majì na nï vazbu a majì z jem o spolupr ci, aù uû jde o leasingovè spoleënosti, penzijnì fondy nebo pojiöùovny. KoneËn uûitek z toho majì vöichni. NicmÈnÏ chceme naöi Ëinnost posunout d l, coû pr vï bylo i z mïrem jiû v öe zmìnïnè poslednì valnè hromady. S»eskou asociacì pojiöùoven m me opravdu dob e fungujìcì spolupr ci. A nejenom s asociacì, takè s nïkter mi pojiöùovnami, se kter mi spolupracujeme p Ìmo. V dubnu se konala valn hromada SP»R ñ s jak mi v sledky? POJISTNÝ OBZOR 6/2001 3

3 Projedn van dokument ÑStrategie SP»R do roku 2004ì klade d raz zejmèna na Ëty i konkrètnì smïry, kterè jsou stïûejnì pro dalöì Ëinnost SP»R. Jedn se o oblasti: hospod skè a zamïstnavatelskè politiky, environment lnì a oblast legislativy z sadnï ovlivúujìcì podnikatelskè prost edì. KonkrÈtnÌ ustanovenì budou zpracov na do jednotliv ch program (zmïna organizace, zv öenì v konnosti a vybavenì sekretari tu svazu a servis, Ëlensk z kladna, integrace»r do EU, posìlenì vlivu svazu, spolupr - ce v regionech, konkurenceschopnost a celkovè posilov nì vlivu SP»R). ZlomovÈ je, ûe po 10 letech Ëinnosti svazu, kdy se pracovalo ur- Ëit m stylem pr ce, se musì s ohledem na v voj zaëìt tento styl v raznï mïnit. P jde o intenzivnïjöì spolupr ci, lobbing na ministerskè, vl dnì a parlamentnì rovni. I proto s nïkter mi resorty dojedn v - me smlouvy o spolupr ci tak, aby i naöe Ëlensk z kladna mohla na rovni resort lèpe spolupracovat na jednotliv ch secìch. Sekretari t SP»R m 30 zamïstnanc, vëetnï hospod skè spr vy budovy, obsluhy atd., a nem ûe ani p i nejlepöì v li obs hnout celou materii, kterou produkujì tisìce lidì na ministerstvech. Proto bude nutnè vyuûìvat zkè spolupr ce s odbornìky ËlenskÈ z kladny, aù uû ve svazech, firm ch nebo t eba pojiöùovn ch, aby se vìce podìleli na stanoviscìch, n mïtech, na n vrzìch z kon Ëi novel. TakÈ se poda ilo, ûe tato valn hromada rozhodla o snìûenì p edstavenstva na menöì poëet Ëlen tak, aby bylo opravdu dïlnè, aby kaûd Ëlen p edstavenstva mïl odpovïdnost za urëit v sek Ëinnosti. Pokud jde o ty svazy, kterè nemajì svè z stupce v p edstavenstvu, budou mìt svè z stupce v kolegiìch, p ÌpadnÏ budou pak na dalöìch niûöìch rovnìch pr vï pro p Ìpad p Ìpravy stanovisek, aù pro jedn nì tripartity, nebo p i p ÌpravÏ novel a z kon. J se domnìv m, ûe tìm budeme akceschopnïjöì, protoûe i pracovnì t my, kterè m me a r di bychom doplnili o dalöì odbornìky, by nemïly b t p Ìliö velkè. SpÌö by bylo vhodnïjöì, aby mïly r znè specializovanè pracovnì sekce a podsekce. Zkr tka, aby se uû nest valo, ûe se sejde 50 lidì a problèm by zajìm t eba jen desetinu z nich. VÏ Ìm, ûe v sledky prospïjì vöem. NOV FORMY A METODY VZDÃL V NÕ I forem a metod a subjekt vzdïl v nì, kterè se dnes v pojiöùovnictvì buô jiû vyuûìvajì nebo se zaëìnajì postupnï uplatúovat, je cel ada. Soudob mi nosn mi formami vzdïl v nì jsou kromï tradiënìch semin zejmèna trèninky, kouëink a workshopy, kterè vyûadujì vysokou aktivitu ËastnÌk a podporujì tak interaktivnì dimenzi vzdïl v nì. D leûitou souë stì v chovy, kter se st le vìce orientuje na praktickou aplikaci zìskan ch znalostì, jsou p ÌpadovÈ studie a kontrolnì testy osvojen ch znalostì a dovednostì. VzdÏl v nì vöak musì plnit i svou zpïtnovazebnì funkci, tj. umoûnit moderovanou v mïnu zkuöenostì a generovat zobecnïnè n mïty na nutnè Kontinu lnì vzdïl v nì ñ nezbytn p edpoklad spïchu Ëesk ch pojistitel 2. Ë st Jaroslav Dostal, CSc., editel person lnìho seku a Ing. Petr PavlÌk, vedoucì odboru vzdïl v nì, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. inovace. ÿadu zcela nov ch dimenzì a funkcionalit p in öì e-learning. Touto technologiì se neumocúuje pouze proces zefektivnïnì vzdïl v - nì vlastnìch zamïstnanc, ale i proces zvyöov nì informovanosti klient a ostatnìch obchodnìch partner, coû m ûe p in öet i velmi kvalitnì zpïtnou vazbu. St le ËastÏji jsou ve vzdïl v nì uplatúov ny metody zamï enè na n hradu tradiënìho ploönèho cìlen m individu lnìm vzdïl - SchÈma projektu rozvojovèho assessment centra (RAC) definice z mïru RAC z cìl. skupina z kriteria z metody z organizace realizace RAC z pozorov nì ËastnÌk z hodnocenì ËastnÌk v sledky RAC z skupinovè hodnocenì z individu lnì hodnocenì v nìm, a to nejen uzav en ch profesnìch skupin, ale i jednotlivc. Jak jiû bylo eëeno v souvislosti se zaëleúov nìm»r do EU, stojì na poli vzdïl v nì p ed Ëesk mi pojistiteli kol mimo dnè d leûitosti. V org nech»ap jiû byla zah - jena diskuse o ot zk ch akreditace ucelenèho systèmu certifikace vzdïl vacìch program. NynÌ je t eba se soust edit zejmèna na do eöenì institucion lnì podpory tohoto z - mïru, na v bïr prioritnìch cìlov ch skupin certifikace a na p Ìpravu studijnìch program, text i kontrolnìch test. P ivìtali bychom, kdybychom se sjednotili na myölence zaloûenì vlastnìho autorizovanèho certifikaënìho mìsta, a to jako neziskov organizace pod»ap. Ta by pak kromï monitoringu relevantnì legislativy a vöech administrativnìch kon s certifikacì spojen ch, zabezpeëovala i v chovu a p Ìpravu lektorskèho a certifikaënìho hodnotitelskèho sboru. S cìlem zv öit celkovou efektivnost vzdïl v nì se zaëìnajì uplatúovat i metody identifikujìcì zcela konkrètnì rozvojovè pot eby jednotlivc a homogennìch profesnìch skupin. Jednou z takov ch cest je i tzv. rozvojovè assessment centrum, p i kterèm doch zì k diagnostikov nì rozvojov ch pot eb jednotliv ch zamïstnanc jako rozdìlu mezi jejich st vajìcì a û doucì zp sobilostì. Metoda tedy pracuje s profily jednotliv ch funkcì, kterè jsou transformov ny do ady hodnotìcìch kritèriì obsahujìcìch klìëovè kompetence pro kaûdou pracovnì pozici. V sledkem je pak nejen stanovenì obsahu a rozsahu cìlenï zamï en ch vzdïl vacìch akcì, a to jak pro profesnì skupiny, tak i pro jednotlivce, ale i zìsk nì ucelenèho pohledu na jejich silnè a slabè str nky. KromÏ n hrady dosavadnìho ploönèho vzdïl v nì individu lnï zamï enou v chovou plnì rozvojov assessment i velmi podstatnou rolì, kterou je vysok motivace jeho ËastnÌk k dalöìmu vzdïl v nì a profesnìmu r stu. Z vïr ModernÌ spoleënosti si uvïdomujì, ûe systematick rozvoj lidsk ch zdroj je prost edkem pro trvale udrûitelnou konkurenënì v hodu. Ustupuje v nich p vodnì v znam organizace jako instituce a nastupuje v znam vzdïlanèho, vïci znalèho, aktivnìho, tvo ivèho, loaj lnìho zamïstnance. M -li st - le menöì poëet zamïstnanc realizovat st le vyööì oëek v nì a v kony, pot ebuje kaûd z n s neust le zìsk vat novè znalosti, rozhled, praktickè dovednosti, musì tedy po celou dobu svè karièry mìt moûnost celoûivotnìho vzdïl v nì, kterè vöemi prost edky podporuje vlastnì funkënì gramotnost. CÌlem je spïch, protoûe spïönè spoleënosti, kter mi pojiöùovny v»r nepochybnï jsou, se liöì od pr mïrn ch pr vï rozvojem person lu. PÈËÌ o lidsk kapit l pom - hajì sv m zamïstnanc m k vyööì produktivitï jejich pr ce. D vajì prostor pro vlastnì odpovïdnost, samostatnost v rozhodov nì, d vïru. DbajÌ o komunikaci, styl ÌzenÌ, sdìlenì hodnot, apod. VÏdÌ, ûe inovace a kreativita jsou st le d leûitïjöì pro budov nì konkurenënìch v hod. V znam naplnïnì cìl celoûivotnìho vzdïl v nì pak spoëìv zejmèna v naplnïnì spokojenosti klient, coû je jednìm ze spoleën ch cìl Ëlensk ch pojiöùoven sdruûen ch v»ap. vzdïl vacì akce dle RAC z skupinovè semin e z individu lnì semin e ovï enì v sledk z RAC zamï en na posun znalostì z novè pot eby 4 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

4 Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Pod Ë. 127/2001 Sb. byl zve ejnïn n lez stavnìho soudu ze dne , kter m byl zamìtnut n vrh na zruöenì ß 250a trestnìho z kona (pojistn podvod). 2. Z kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o ochranï hospod skè soutïûe) ñ Ëinnost Z kon nahradil dosavadnì z - kon Ë. 63/1991 Sb. ve znïnì z kona Ë. 495/1992 Sb. Pro Ëely tohoto z kona se Ëist m obratem pojiöùoven rozumì souëet p edepsanèho pojistnèho podle vöech uzav en ch pojistn ch smluv. 3. Vyhl öka NB Ë. 136/2001 Sb., o zajiötïnì kryptografickè ochrany utajovan ch skuteënostì, prov dïnì certifikace kryptografick ch prost edk a n leûitostech certifik tu ( Ëinnost ). 4. Z kon Ë. 137/2001 Sb., o zvl ötnì ochranï svïdka a dalöìch osob v souvislosti s trestnìm ÌzenÌm a o zmïnï z kona Ë. 99/ 1963 Sb., obëansk soudnì d, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 5. Z kon Ë. 138/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 592/2001 Sb., o pojistnèm na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 139/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 140/1961 Sb., trestnì z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. S ËinnostÌ od je trestn m Ëinem poökozov nì cizì vïci tìm, ûe ji pachatel post Ìk, pomaluje Ëi popìöe barvou nebo jinou l tkou. 7. Z kon Ë. 140/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na zemì»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost ). JUDr. Ji ina Kotrbat 8. Z kon Ë. 141/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 587/1992 Sb., o spot ebnìch danìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost Ë st , 1. 7., 1. 8.). 9. Z kon Ë. 142/2001 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 199/1994 Sb., o zad v nì ve ejn ch zak zek, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 10. Z kon Ë. 145/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 131/2000 Sb., o hlavnìm mïstï Praze ( Ëinnost ). 11. Z kon Ë. 148/2001 Sb., kter m se zruöuje z kon Ë. 304/1999 Sb., o opat enìch ve vztahu ke SvazovÈ republice Jugosl vii ( Ëinnost ). 12. Pod Ë. 31/2001 Sb. mezin rodnìch smluv byla zve ejnïna Smlouva mezi»eskou republikou a MaÔarskou republikou o spolupr ci a vz jemnè pomoci p i katastrof ch a z vaûn ch hav riìch (platnost ). 13. Pod Ë. 33/2001 Sb. mezin rodnìch smluv byla zve ejnïna Dohoda mezi vl dou»eskè republiky a vl dou SlovenskÈ republiky o vz jemnèm uzn - v nì rovnocennosti doklad o vzdïl nì vyd van ch v»eskè republice a ve SlovenskÈ republice (platnost ). ZbynÏk Laube je studentem 5. roënìku DopravnÌ fakulty»vut v Praze, oboru dopravnì infrastruktura se zamï enìm na bezpeënost silniënìho provozu na ve ejn ch komunikacìch. Jeho p ÌspÏvek se zab v poznatky ze sledov nì v voje nehodovosti na nïkolika novï vybudovan ch okruûnìch k iûovatk ch v Praze z hlediska vznikl ch ökod na majetku a zdravì ËastnÌk dopravnìch nehod. V stavba mal ch okruûnìch k iûovatek (MOK) pat Ì v souëasnosti mezi jedno z nej ËinnÏjöÌch dopravnï-inûen rsk ch opat enì p ispìvajìcìch ke snìûenì poëtu a z vaûnosti dopravnìch nehod a z roveú zvyöujìcìch plynulost silniënìho provozu. Toto, v z padnì EvropÏ jiû nïkolik desetiletì pouûìvanè, opat enì si dnes zìsk v st le vïtöì oblibu i na naöich silnicìch. Mezi zemï s nejdelöì tradicì v stavby okruûnìch k iûovatek lze za adit Velkou Brit nii, Francii a NÏmecko. DlouholetÈ zkuöenosti s pouûìv nìm okruûnìch k iûovatek v tïchto zemìch vedly odbornìky k vypracov nì podrobn ch doporu- ËenÌ, t kajìcìch se projektov nì, organizace provozu a z roveú i prevence vzniku dopravnìch nehod. Nap Ìklad z v zkum britskè TRL (Transport Research Laboratory) vych zì v»sn pro projektov nì k iûovatek doporuëenì k ur- ËenÌ kapacity velkè okruûnì k iûovatky. Naopak ze zkuöenostì rakousk ch a öv carsk ch odbornìk vych zì doporuëenì pro urëov nì kapacity mal ch okruûnìch k iûovatek (MOK). Pr vï MOK jsou dnes jednoduch m a p itom relativnï levn m eöenìm dopravnì situace v mìstech vykazujìcìch vysok po- Ëet dopravnìch nehod. MOK jsou skupinou kruhov ch objezd, jeû lze charakterizovat vïtöinou jednopruhov mi vjezdy, okruûnìm p sem o öì ce jednoho jìzdnìho pruhu a vnïjöìm polomïrem okruhu v rozmezì 28 ñ 40 m. Z dopravnï-inûen rskèho hlediska jsou MOK zvl ötï v hodnè pro svou vyööì bezpeënost a niûöì z - Nehodovost na mal ch okruûnìch k iûovatk ch ZbynÏk Laube vaûnost dopravnìch nehod (vzhledem k ne Ìzen m k iûovatk m). Toto je zp sobeno nejen geometrick m uspo d nìm a organizacì provozu, ale z roveú i nìzk mi rychlostmi vozidel projìûdïjìcìch MOK. V p ÌpadÏ vzniku dopravnìch nehod pak doch zì hlavnï ke st etu vozidel zezadu na vjezdov ch ramenech, k n razu vozidel do dopravnìch znaëek, pop. ned - nì p ednosti v jìzdï vozidl m jedoucìm po okruhu. N sledky takov chto dopravnìch nehod se ve vïtöinï p Ìpad obejdou bez zranïnì nebo jsou to zranïnì pouze lehkèho charakteru. Z hlediska plynulosti lze konstatovat, ûe MOK majì vïtöì kapa- POJISTNÝ OBZOR 6/2001 5

5 Tabulka 2 ñ PoËet nehod a zranïnì p ed a po p estavbï z pr seën ch na kruhovè k iûovatky citu ñ v konnost neû k iûovatky ne- ÌzenÈ p i stejn ch intenzit ch dopravnìho proudu. Co se t k provoznìch n klad, ty jsou oproti ne Ìzen m k iûovatk m takè niûöì, neboù provoz na MOK je plynulejöì a nedoch zì p i nïm ke zdrûenì vozidel. StavebnÌ n klady na p estavbu jednè pr seënè ñ ne ÌzenÈ k iûovatky na MOK se v Praze pohybujì v rozmezì 1,5 ñ 2,0 mil. korun, coû z hlediska n vratnosti (vyj d enè v hmotn ch ökod ch a ökod ch na zdravì v letech p ed a po p estavbï) na nïkter ch, zvl ötï nehodov ch, k iûovatk ch p edstavuje dobu 1 roku. MOK jsou vhodn m eöenìm nejen nehodov ch ne Ìzen ch k iûovatek, ale lze je s spïchem aplikovat i na vjezdech do obytn ch tvar. P ispìvajì tak k celkovèmu zklidnïnì dopravy v p ilehlèm seku a z roveú jako fyzick p ek ûka na vjezdu do oblasti sniûujì rychlost vozidel ËastnÌk silniënìho provozu. Nelze opomenout ani p Ìnos urbanistick, neboù MOK se podìlì sv m provoznìm uspo d nìm na dotv enì p ilehlèho prostoru (mal n mïstì, obytnè zûny apod.). Vnit nì ostr vek k iûovatky lze n slednï vyuûìt pro umìstïnì okrasnè zelenï, umïleck ch dïl nebo v krajnìm p ÌpadÏ i reklamnìch poutaë. Po v Ëtu klad, kterè v stavba MOK p in öì je spravedlivè uvèst i faktory omezujìcì aplikaci v stavby MOK jako dopravnï-bezpeënostnìho prvku. PatrnÏ nejd leûitïjöì je kapacitnì omezenì. Na z kladï v zkum prov dïn ch p ev ûnï v zemìch z padnì Evropy bylo potvrzeno, ûe meznì intenzita, p i kterè je provoz na MOK jeötï plynul, se pohybuje v rozmezì 2000 ñ 2500 voz./hod. V p ÌpadÏ vyööìch intenzit pak doch zì ke vzniku front vozidel na vjezdech, coû m za n - sledek zv öenì rizika vzniku dopravnì nehody, neboù idiëi ve snaze zkr tit sv zdrûenì riskujì vjezd do k iûovatky i v p Ìpadech, kdy se po okruhu blìûì jin vozidla. V stavba MOK se nedoporuëuje ani v mìstech k ÌûenÌ pozemnìch komunikacì s kolejovou MHD, v mìstech s vysok mi intenzitami pïöì a cyklistickè dopravy nebo v historick ch centrech mïst (hlavnï z prostorov ch d vod ). Ani v p ÌpadÏ, ûe p ilehlè k iûovatky jsou Ìzeny svïtelnou signalizacì nenì vhodnè navrhovat MOK (riziko vzniku n razovèho p etìûenì k iûovatky v d sledku zelenè f ze na p ilehlè k iûovatce). AlarmujÌcÌ situace ve v voji nehodovosti v 90. letech v Praze, kter v raznï p ekraëoval r st dopravnìch v kon, vedla p edstavitele Magistr tu hl. mïsta Prahy k rozhodnutì p ebudovat vybranè ne ÌzenÈ a vysoce nehodovè k iûovatky na malè okruûnì k iûovatky (MOK). Celkem bylo do roku 2000 p ebudov no 8 ne Ìzen ch k iûovatek na MOK. V p iloûenè tabulce lze sledovat jak meziroënì v voj poëtu dopravnìch nehod a zranïnì ËastnÌk, tak z - roveú v voj ökod vznikl ch na majetku a zdravì ËastnÌk dopravnìch nehod na jednotliv ch MOK. Lze konstatovat, ûe na vïtöinï k iûovatek (7 z 8 ñ Novodvorsk x Durychova v Praze 4 nikoliv) doölo k vìce N Z N Z N Z N Z N Z HornomÏcholupsk x Mil nsk l l »s. exilu x Lhoteck l l T rkova x MÌrovÈho hnutì l l VÌdeÚsk x Kunratick spojka l l Na jelen ch x Roztylsk 34* 26* * ñ stav do , kdy byla k iûovatka p ebudov na kruhov objezd N ñ nehody l ñ rok, kdy doölo k p estavbï na kruhov objezd Z ñ zranïnì neû 50% poklesu poëtu dopravnìch nehod (tento trend byl n sledov n obdobn m v vojem i u hmotn ch ökod). Jak poklesl poëet nehod absolutnï, tak jeötï ve vyööì mì e klesl poëet nehod se zranïnìm. Na 4 k iûovatk ch byl meziroënï pokles poëtu zranïn ch absolutnì. V p ÌpadÏ, ûe doölo ke zranïnì ËastnÌk, pak z vaûnost zranïnì byla v naprostè vïtöinï p Ìpad klasifikov na jako lehk (kromï jednoho p Ìpadu tïûkèho zranïnì). JeötÏ bych se vr til k p Ìpadu k iûovatky Novodvorsk x Durychova v Praze 4, kde sice doölo ke snìûenì poëtu nehod se zranïnìm ËastnÌk, nicmènï absolutnï se poëet nehod meziroënï nesnìûil. Naopak se zv öil. P i podrobnïjöì anal ze (podle stavu dopravnìho inûen rstvì hl. mïsta Prahy) bylo zjiötïno, ûe p ÌËinou nebyla mokr vozovka (0 DN za mokra) ani öpatn viditelnost za tmy (za tmy pouze 1 DN). Naopak k cca 65 % vöech dopravnìch nehod doölo na vjezdu z ulice NovodvorskÈ, coû je p iëìt no skuteënosti, ûe tato ulice byla p vodnï hlavnì. ÿidiëi pravdïpodobnï po v stavbï MOK nerespektovali zmïnu p ednosti v jìzdï a d le jezdili tzv. Ñpo pamïtiì. K tomu, aby se takov to situace jiû neopakovala, by mïlo p ispït jednoznaënè dopravnì znaëenì obsahujìcì nejen smïrovou p edvïst, ale novï dle z kona Ë.361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch a jeho prov dïcì vyhl öky i novou v straûnou znaëku ÑK iûovatka s kruhov m objezdemì, kter upozorúuje na blìûìcì se k iûovatku s kruhov m objezdem. DalöÌ k iûovatkou, kter se Ë steënï vymyk pr mïru, je k iûovatka Tupolevova x Libereck na Praze 9. Ta byla p ebudov na na MOK v roce V tomto p ÌpadÏ doölo k poklesu jak poëtu nehod absolutnï, tak i se zranïnìm, ale Ñpouzeì o 50 %. Pouze je v uvozovk ch z toho d vodu, ûe pokles na vïtöinï ostatnìch k iûovatek byl o vìce neû 75 %. Podle mèho n zoru se na tèto skuteënosti podepsalo otev enì n kupnìho centra Tesco LetÚany na konci roku 1999, kterè zhoröilo celkovou dopravnì situaci v oblasti. DalöÌ k iûovatkou, o nìû bych se r d zmìnil, je k iûovatka VÌdeÚsk x Kunratick spojka na Praze 4. Tato k iûovatka byla p estavïna v kvïtnu roku Pokles poëtu dopravnìch nehod byl o vìce neû 55 % (1998) a v letech 1999 a 2000 dokonce o 70 % (vzhledem k roku 1996). Pokles po- Ëtu nehod se zranïnìm je o 80 % vzhledem k roku 1996 (p ed p estavbou). Navzdory tomu tato k iûovatka je dnes jiû na hranici svè kapaci- Tabulka 1 ñ PoËet nehod a suma hmotn ch ökod p ed a po p estavbï z pr seën ch na kruhovè k iûovatky Intenzity 1998 N H N H N H N H N H vozidel/ den HornomÏcholupsk x Mil nsk l l »s. exilu x Lhoteck l l T rkova x MÌrovÈho hnutì l l VÌdeÚsk x Kunratick spojka l l Na jelen ch x Roztylsk 34* * ñ stav do , kdy byla k iûovatka p ebudov na kruhov objezd N ñ nehody l ñ rok, kdy doölo k p estavbï na kruhov objezd H ñ hmotnè ztr ty 6 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

6 ty a intenzity v p teënì öpiëkovè hodinï p esahujì hodnotu 2500 vozidel. Na vjezdov ch ramenech se vytv Ì fronty vozidel a prodluûuje se pr mïrnè zdrûenì. ÿeöenìm vzniklè situace bude patrnï rozs hlejöì investice, kter povede buô ke zvïtöenì rozmïr k iûovatky za Ëelem vytvo enì velkè okruûnì k iûovatky s vìcepruhov mi vjezdy, nebo zruöenì MOK a zavedenì svïtelnè signalizace. Z pohledu ökod na zdravì a majetku ËastnÌk dopravnìch nehod byl nejvïtöì meziroënì rozdìl v hmotn ch ökod ch zaznamen n na k iûovatk ch ulic Na Jelen ch x Roztylsk : KË Na Jelen ch x K HrnËÌ m: KË VÌdeÚsk x Kunratick spojka: KË. Na ostatnìch k iûovatk ch doölo v pr mïru k poklesu hmotn ch ökod o vìce neû KË. Tyto sumy vych zejì ze statistick ch daj dopravnìho inspektor tu, jak je odhadli policistè vyöet ujìcì jednotlivè dopravnì nehody. Bylo by zajìmavè porovnat tyto sumy se skuteën m pojistn m plnïnìm, kterè vzniklo pojiöùovn m. Vedle hmotn ch ökod jsem sledoval i v voj poëtu nehod se zranïnìm, z vaûnost zranïnì a pokusil jsem se vyj d it je z hlediska finanënìch prost edk vynaloûen ch na lèëenì zranïn ch. Tyto Ë stky lze vyj d it pouze orientaënï, neboù konkrètnì Ë stky nejsou v ofici lnìch statistik ch sledov ny. Studie odbornèho stavu Centrum dopravnìho v zkumu v BrnÏ, zab vajìcì se eliminacì p ÌËin dopravnìch nehod z hlediska pozemnìch komunikacì, uv dì, ûe lehkè zranïnì p edstavuje v pr mïru KË tïûkè zranïnì KË a v p ÌpadÏ mrtì nïkterèho z ËastnÌk dopravnì nehody lze uvaûovat o Ë stce KË. V tabulce 2 uv - dìm, ûe k nejvïtöìmu poklesu poëtu nehod se zranïnìm doölo meziroënï na k iûovatk ch Na Jelen ch x Roztylsk : p ed: 24 LZ + 2 TZ / po: 2 LZ VÌdeÚsk x Kunratick spojka: p ed: 20 LZ + 1 TZ / po: 1 LZ + 1 TZ Na Jelen ch x K HrnËÌ m: p ed: 9 aû 12 LZ / po: 5 LZ Jak jsem jiû v öe uvedl, na û dnè k iûovatce nebyl zaznamen n n r st poëtu nebo zv öenì z vaûnosti dopravnìch nehod. Naopak na Ëty ech k iûovatk ch byl pokles poëtu dopravnìch nehod se zranïnìm absolutnì. V stavba mal ch okruûnìch k iûovatek (MOK) v Praze tedy zatìm potvrzuje zahraniënì zkuöenosti s v stavbou podobn ch dopravnï-bezpeënostnìch opat enì. V voj nehodovosti na vöech dosud p ebudovan ch k iûovatk ch pokraëoval i v dalöìch letech po p estavbï v trendu poklesu sledovan ch parametr. Navzdory nespornèmu p Ìnosu takov chto opat enì dosud neexistuje ani v Praze ani v dalöìch velk ch mïstech»r cìlen program vytipov v nì k iûovatek vhodn ch pro p estavbu na MOK. Naopak dosud se jednalo spìöe o n hodn proces, kter eöì pouze lok lnì kritickè k iûovatky, coû znamen, ûe nikoliv prevence, ale aû eöenì vzniklè kritickè situace je dosud nejëastïjöìm podnïtem k vah m pro vybudov nì MOK. PouûitÈ materi ly a informaënì zdroje: DopravnÌ inspektor t hl. mïsta Prahy, stav dopravnìho inûen rstvì hl. mïsta Prahy. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Generali Po tom, kdy zaë tkem roku p evzala italskou pojiöùovnu Istituto Nazionale delle Assicurazioni, pojiöùovna Generali zvaûuje dalöì moûnosti rozöì enì. M vöeobecnï z jem o posìlenì sv ch ËinnostÌ jak v oblasti pojiöùovnictvì, tak i ve spr vï aktiv a pl nuje v voj produkt typu soci lnìho zabezpeëenì ñ soubïûnï s ûivotnìm pojiötïnìm. Z zemnìho hlediska se Generali d le zajìm o Latinskou Ameriku, z padnì i v chodnì Evropu a Asii. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/2000 Anketa o Pojiöùovnu r Komora pojiöùovacìch maklè jako profesnì organizace profesion lnìch zprost edkovatel pojiötïnì uspo dala mezi vöemi registrovan mi pojiöùovacìmi maklè i anketu o Pojiöùovnu roku. CÌlem ankety je posouzenì sluûeb pojiöùoven na ËeskÈm trhu z pohledu profesion l ñ nez visl ch zprost edkovatel pojiötïnì. Z 250 osloven ch maklè odpovïdïlo na anketu 81 firem, coû znamen 32,4 % vöech maklè sk ch spoleënostì. Komora pojiöùovacìch maklè proto povaûuje dosaûenè v sledky za reprezentativnì n zor maklè skèho trhu. HodnocenÌ probìhalo v 6 kategoriìch a kaûd maklè sk firma mïla pro hodnocenì k dispozici celkem 10 bod v kaûdè kategorii, p i- Ëemû minim lnï bylo t eba v kaûdè kategorii ohodnotit 3 pojiöùovny. SlavnostnÌ vyhl öenì v sledk probïhlo ve Ëtvrtek v p edn ökovèm s le pal ce KOVO, Jankovcova 2, Praha 7. V sledky ankety Pojiöùovna roku 2000: A) kategorie: éivotnì a razovè pojiötïnì poëet bod 1.»S-éivnostensk pojiöùovna, a.s »esk pojiöùovna a.s Kooperativa, pojiöùovna, a.s Allianz pojiöùovna, a.s IPB Pojiöùovna, a.s. 65 B) kategorie: PojiötÏnÌ obëan poëet bod 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s »esk pojiöùovna a.s »S-éivnostensk pojiöùovna, a.s Allianz pojiöùovna, a.s Generali Pojiöùovna a.s. 39 C) kategorie: PojiötÏnÌ motorov ch vozidel poëet bod 1.»esk pojiöùovna a.s Kooperativa, pojiöùovna, a.s Allianz pojiöùovna, a.s »S-éivnostensk pojiöùovna, a.s Z rich Pojiöùovna 35 D) kategorie: PojiötÏnÌ pr myslu a podnikatel poëet bod 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s »esk pojiöùovna a.s »S-éivnostensk pojiöùovna, a.s Allianz pojiöùovna, a.s IPB Pojiöùovna, a.s. 55 E) kategorie: Spolupr ce s maklè i poëet bod 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s »S-éivnostensk pojiöùovna, a.s »esk pojiöùovna a.s Generali Pojiöùovna a.s Allianz pojiöùovna, a.s. 60 F) HlavnÌ kategorie poëet bod 1. Kooperativa, pojiöùovna, a.s »esk pojiöùovna a.s »S-éivnostensk pojiöùovna, a.s Allianz pojiöùovna, a.s IPB Pojiöùovna, a.s. 43 JednoznaËn m vìtïzem ankety o Pojiöùovnu roku 2000 mezi pojiöùovacìmi maklè i je tedy Kooperativa, pojiöùovna, a.s., kter zvìtïzila jak v hlavnì kategorii, tak ve t ech dìlëìch kategoriìch. Komora pojiöùovacìch maklè vï Ì, ûe se touto akcì poda Ì zaloûit tradici podobnou hodnocenì pojiöùoven na vyspïl ch trzìch, a ûe v p ÌötÌm roce budou v sledky sestaveny z jeötï vyööìho poëtu maklè sk ch firem. Ing. Ivan äpirakus, mìstop edseda p edstavenstva Komory pojiöùovacìch maklè POJISTNÝ OBZOR 6/2001 7

7 Pro öet enì nutnè ke zjiötïnì rozsahu povinnosti pojiöùovny poskytnout pojistnè plnïnì z pojistnè ud losti jsou Ëasto v znamn m zdrojem informacì daje a z znamy vedenè v r mci r zn ch evidencì a registr Policie»R, pop ÌpadÏ jin ch org n. Proto je pro pojiöùovny d leûit moûnost jejich p Ìstupu k takto shromaûôovan m daj m. P ipomeúme si tedy, jakè p edpoklady k tomu vytv Ì n ö pr vnì d. Pojiöùovny versus evidence policie Podle ß 2 odst. 1 pìsm. l) z kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii»eskÈ republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, Policie»R vede eviden- Pr vo pojiöùoven na p Ìstup k evidencìm na p i öet enì pojistnè ud losti postavenì dalöìho st tnìho org nu nebo organizace podle uvedenèho ß 45a z kona o Policii»R. P Ìstup k daj m z registru idië Podle ß 119 z kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch, registr idië, novï veden okresnìmi ady, obsahuje a) osobnì daje o idiëi uvedenè v idiëskèm pr kazu a v mezin rodnìm idiëskèm pr kazu, b) evidenci vydan ch idiësk ch pr kaz, c) evidenci skupin a podskupin udïlen ch idiësk ch opr vnïnì, d) evidenci vydan ch mezin rodnìch idiësk ch pr kaz, i) daje o z kazech Ëinnosti spo- ËÌvajÌcÌch v z kazu ÌzenÌ motorov ch vozidel uloûen ch soudem za sp chanè trestnè Ëiny nebo spr vnìm org nem za sp chanè p estupky, j) evidenci vydan ch idiësk ch pr kaz za pr kazy ztracenè, zniëenè nebo neupot ebitelnè. Podle ß 121 z kona Ë. 361/2000 Sb. je p Ìsluön okresnì ad opr vnïn poskytnout daje z registru idië na z kladï pìsemnè û - dosti pouze a) org n m st tnì spr vy v rozsahu pot ebnèm k plnïnì jejich kol, b) soud m vöech stupú, st tnìmu zastupitelstvì vöech stupú, Vozidlo a pojiötïnì V pis daj z registru idië se ÌdÌ, pokud nenì v tomto z konï stanoveno jinak, zvl ötnìm pr vnìm p edpisem, kter m je z kon Ë. 106/1999 Sb. Zp sob vedenì z znam v registru idië, podrobnosti o dajìch veden ch v registru idië a zp sob p ed v nì podklad do centr lnìho registru idië upravuje vyhl öka Ë. 31/2001 Sb. V dej daj z evidence dopravnìch nehod Podle ß 123 z kona Ë. 361/2000 Sb. evidenci dopravnìch nehod vede Policie»R. Evidence dopravnìch nehod se t k daj o dopravnìch nehod ch nahl öen ch Policii»R. JUDr. Pavel Buöta, tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel»ap ci a statistiky pot ebnè pro plnïnì sv ch kol. Podle ß 45a cit. z kona informace z tïchto evidencì se poskytujì sluûb m, kterè p sobì v Policii»R, Ministerstvu vnitra, BezpeËnostnÌ informaënì sluûbï, VojenskÈmu obrannèmu zpravodajstvì a VojenskÈ policii; dalöìm st tnìm org n m a organizacìm, jen je-li to nezbytnè pro plnïnì jejich kol podle z kona. V n vaznosti na toto ustanovenì je v znamn prava podle ß 39 odst. 6 z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì, podle nïhoû p i provozov nì neûivotnìch pojiötïnì, u kter ch je povinnost uzav Ìt pojistnou smlouvu stanovena z konem, m pojiöùov- e) evidenci idiësk ch pr kaz vydan ch v mïnou za idiësk pr kaz vydan cizìm st tem nebo idiësk pr kaz Evropsk ch spoleëenstvì, f) evidenci odevzdan ch idiësk ch pr kaz a mezin rodnìch idiësk ch pr kaz, g) evidenci sp chan ch p estupk proti bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch, za kterè byla uloûena pokuta vyööì neû KË, a to po dobu t Ì let od jejìho sp ch nì, h) daje o odnïtì idiësk ch opr vnïnì pro ztr tu zdravotnì nebo odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ motorov ch vozidel a jejich navr cenì, c) org n m a organizacìm, kterè jsou povï eny zvl ötnìmi p edpisy k pr ci s tïmito daji, nap Ìklad pojiöùovnï ke zjiötïnì daj o idiëi, kter byl ËastnÌkem dopravnì nehody nebo takovou nehodu zavinil, d) org n m Ëinn m v trestnìm ÌzenÌ, e) obcìm v rozsahu pot ebnèm pro jejich Ëinnost, f) fyzick m osob m, pokud jde o daje o nich vedenè, g) jin m fyzick m nebo pr vnick m osob m na z kladï pìsemnèho souhlasu osoby, o jejìû daje fyzick nebo pr vnick osoba û d, ovï enèho p Ìsluön m org nem. Evidence dopravnìch nehod obsahuje a) daje o ËastnÌcÌch dopravnì nehody, b) daje o vozidlech, kter mïla Ëast na dopravnì nehodï, c) daje o mìstu a dobï dopravnì nehody, d) daje o p ÌËin ch dopravnì nehody. Centr lnì evidenci dopravnìch nehod vede Ministerstvo vnitra. Policie»R p ed v aktualizovanè podklady do centr lnì evidence dopravnìch nehod. Pro v dej daj z evidence dopravnìch nehod platì obdobnï v öe uvedenè ustanovenì ß 121 z kona Ë. 361/2000 Sb. 8 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

8 Zp sob vedenì z znam v evidenci dopravnìch nehod, podrobnosti o dajìch veden ch v evidenci dopravnìch nehod a zp sob p ed v nì podklad do centr lnì evidence dopravnìch nehod upravuje vyhl öka Ë. 32/2001 Sb. Podle tèto pr vnì pravy se pro Ëely vedenì z znam v evidenci dopravnìch nehod povaûuje a) za ËastnÌka dopravnì nehody kaûd, kdo se v Ëase a mìstï dopravnì nehody p Ìm m zp sobem Ëastnil dopravnì nehody, b) za usmrcenou osobu osoba, kter zem ela p i dopravnì nehodï nebo na n sledky zp sobenè dopravnì nehodou, nejpozdïji vöak do 30 dn po dopravnì nehodï, c) za tïûkè zranïnì tïûk jma na zdravì podle trestnìho z kona, d) za lehkè zranïnì jinè neû tïûkè zranïnì, a to i tehdy, nedojde-li k pracovnì neschopnosti, e) za ökodu jma vznikl na vozidle nebo na jinèm majetku p i dopravnì nehodï nebo v souvislosti s nì, jejìû v öi stanovì odhadem p ÌsluönÌk Policie»eskÈ republiky, kter dopravnì nehodu objasúuje. O ËastnÌku dopravnì nehody se v evidenci dopravnìch nehod eviduje a) stav a chov nì ËastnÌka v dobï dopravnì nehody, vëetnï p ÌpadnÈho ovlivnïnì alkoholem nebo jinou n vykovou l tkou, b) umìstïnì ËastnÌka ve vozidle v dobï dopravnì nehody, c) uûitì bezpeënostnìch pom cek a z drûnèho systèmu, d) n sledky dopravnì nehody na ûivotï a zdravì ËastnÌka, e) poskytnutì prvnì pomoci, f) zp sob vyproötïnì z vozidla po dopravnì nehodï. O idiëi, kter se Ëastnil dopravnì nehody, se v evidenci dopravnìch nehod evidujì kromï uveden ch daj jeötï tyto daje: a) idiësk opr vnïnì zapsan v jeho idiëskèm pr kazu, b) datum prvèho udïlenì idiëskèho opr vnïnì, c) nejvyööì ukonëenè vzdïl nì, d) stav idiëe a vnïjöì okolnosti majìcì bezprost ednì vliv na chov nì idiëe v dobï dopravnì nehody. O vozidle, kterè mïlo Ëast na dopravnì nehodï, se v evidenci dopravnìch nehod vûdy eviduje a) druh vozidla, b) st t, ve kterèm je vozidlo evidov no, c) tov rnì znaëka, typ a rok v roby vozidla, d) daje o zp sobu a druhu vyuûìv nì vozidla, e) up esúujìcì daje o vozidle, nap Ìklad celkov hmotnost a obsaditelnost, f) doplúujìcì daje o vozidle, nap Ìklad p eprava nebezpeënèho nebo nadmïrnèho n kladu a jìzda s pr vem p ednostnì jìzdy, g) postavenì vozidla na pozemnì komunikaci v dobï dopravnì nehody, vëetnï daje o p ÌpadnÈm smyku vozidla, h) n sledky dopravnì nehody na vozidle a n kladu a odhad ökody. O pozemnì komunikaci v mìstï dopravnì nehody se eviduje a) kategorie, t Ìda, ËÌselnÈ oznaëenì pozemnì komunikace a po- Ëet jìzdnìch pruh na pozemnì komunikaci, b) dalöì up esúujìcì daje o mìstu dopravnì nehody, nap Ìklad oznaëenì k iûovatky, kilometru pozemnì komunikace, zûny s omezenìm provozu, c) stavebnì a dopravnï technick stav pozemnì komunikace, d) druh a stav povrchu vozovky, e) situov nì dopravnì nehody na pozemnì komunikaci, f) pevn p ek ûka. O dopravnì nehodï se vûdy eviduje a) zemnì celek, datum a Ëas dopravnì nehody, b) druh dopravnì nehody, sr ûka s jedoucìm vozidlem, zaparkovan m vozidlem, pevnou p ek ûkou, chodcem, cyklistou nebo se zvì etem, c) druh sr ûky jedoucìch vozidel, nap Ìklad ËelnÌ, boënì, zezadu, d) zavinïnì dopravnì nehody, e) hlavnì p ÌËiny dopravnì nehody, kter mi jsou nap Ìklad nep imï en rychlost jìzdy, nespr vnè p edjìûdïnì, ned nì p ednosti v jìzdï, nespr vn zp sob jìzdy nebo technick z vada vozidla, f) povïtrnostnì podmìnky v mìstï dopravnì nehody, g) viditelnost a rozhledovè pomïry v mìstï dopravnì nehody, h) ÌzenÌ provozu na pozemnì komunikaci, i) specifick mìsta a objekty v mìstï dopravnì nehody. Evidence dopravnìch nehod se vede v elektronickè podobï. ZÌskanÈ daje se p ed vajì pr bïûnï ke zpracov nì do centr lnì evidence dopravnìch nehod. Informace z registru vozidel Do registru silniënìch vozidel, od 1. Ëervence t.r. vedenèho okresnìmi ady, pak m pr vo nahlìûet a od okresnìho adu poûadovat opis nebo v pis zapsan ch daj ten, kdo prok ûe pr vnì z jem (ß 4 z kona Ë. 56/2001 Sb., o podmìnk ch provozu vozidel na pozemnìch komunikacìch a o zmïnï z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì z kona Ë. 307/1999 Sb). Pr vo na informace podle z kona Ë. 168/1999 Sb. KoneËnÏ v p ÌpadÏ ökodnè ud - losti podle z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, nenì-li ohroûeno ÌzenÌ podle trestnìho du nebo projedn v nì p estupku, sdïluje na z kladï û dosti org n Ëinn v trestnìm ÌzenÌ nebo org n projedn - vajìcì p estupek pojiöùovnï nebo»eskè kancel i pojistitel daje pot ebnè pro öet enì ökodnè ud - losti, pop ÌpadÏ jim umoûnì nahlìûet do spisu a po izovat z nïho v pisy ve vïci, t kajìcì se ökodnè ud losti. SouhrnÏ lze konstatovat, ûe p es r znorodost pr vnì pravy se moûnosti pojiöùoven zìsk vat informace pot ebnè pro öet enì ökodn ch ud lostì postupnï zlepöujì. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ V pojiötïnì odpovïdnosti se r sujì novè problèmy Podle spot ebitelsk ch zpr v z USA jsou kaûdoroënï staûeny s trhu stovky velk ch i mal ch v robk, p edevöìm automobilov ch souë stek, hraëek, v robk pro dom cnost, potravin a lèk, potè, kdy se u nich projevì vady nebo bezpeënostnì rizika. PravdÏpodobnÏ historicky nejzn mïjöì p Ìpad se odehr l v r. 1982, kdy byl staûen Tylenol; ten vöak byl v r zastìnïn staûenìm pneumatik Firestone z trhu. N klady na staûenì v robk z trhu nejsou pojiöùov ny û dnou standardnì odpovïdnostnì smlouvou, jejich krytì je naopak z tïchto smluv v slovnï vylouëeno. PojiötÏnÌ staûenì v robk z trhu je specifick m produktem nabìzen m v r mci velmi malèho trhu, kde pojistnè je z evidentnìch d vod velice vysokè, a proto zn mè p Ìpady staûen ch v robk nemajì na provoz vïtöiny pojiöùoven prakticky û dn vliv. Zato problèm odpovïdnosti za v robek, tj. prok z nì, ûe urëit v robek je vadn nebo nïjak m zp sobem nebezpeën, m ûe mìt velk dopad na celè pojiöùovnictvì. St v se, ûe vada nebo nebezpeëì nejsou identifikov ny ihned, ale aû po dvaceti nebo i vìce letech, kdy se u lidì objevì rakovina, jak tomu bylo nap. u azbestu, kter je dnes hlavnì p ÌËinou spor souvisejìcìch s odpovïdnostì za v robek. R znè zdroje dnes naznaëujì, ûe dalöì p ÌËinou podobnè sèrie spor by mohly b t plìsnï. Mikrobi lnì houby, plìsnï a r znè prvky zneëiötïnì vzduchu se bïûnï vyskytujì v budov ch, kterè majì problèmy s vlhkostì. Jelikoû ve vïtöinï ûalob souvisejìcìch s mikrobiologick mi faktory se poûaduje mimo n hrady majetkov ch ökod a n pravy vadn ch podmìnek tèû odökodnïnì ökod na zdravì, jsou ze Spojen ch st t americk ch ËÌm d l tìm ËastÏji hl öeny vysokè Ë stky p isouzenè rozhodnutìm soudu nebo dohodnutè v mimosoudnìm jedn nì. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/200 POJISTNÝ OBZOR 6/2001 9

9 Cesty do zahraniëì a pojiötïnì Mgr. Marie Nezvalov,»esk asociace pojiöùoven, legislativnì sekce Evropsk cestovnì pojiöùovna, a.s. n PojiötÏnÌ pro p Ìpad padku cestovnì kancel e Velice aktu lnìm a Ëasto diskutovan m tèmatem se v letoönìm roce stalo tzv. pojiötïnì insolvence cestovnìch kancel Ì, spr vnï eëeno pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Toto pojiötïnì je nezbytn m p edpokladem pro zìsk nì koncese k provozov nì cestovnì kancel e, o kterou musely subjekty nabìzejìcì a prod vajìcì z jezdy podle novè pr vnì pravy poû dat. Pojiöùovny si od poë tku uvïdomovaly, jak velkè je riziko spojenè s tìmto doposud nevyzkouöen m pojiötïnìm, a proto se rozhodly sdruûit svè sìly. adem pro ochranu hospod skè soutïûe byla povolena v jimka ze z kona o ochranï hospod skè soutïûe, kter umoûnila devìti v znamn m pojiöùovn m, Ëlen m»eskè asociace pojiöùoven, sdruûit se v pool pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Dne 16. ledna 2001 podepsali smlouvu o sdruûenì z stupci Generali Pojiöùovny a.s., Allianz pojiöùovny, a. s.,»eskè podnikatelskè pojiöùovny, a. s.,»eskè pojiöùovny a. s.,»esko-rakouskè pojiöùovny, a.s.,»s-éivnostenskè pojiöùovny, a.s., IPB Pojiöùovny, a.s., KomerËnÌ pojiöùovny, a. s., a Kooperativy, pojiöùovny, a.s. V hody poolu spat ujì pojiöùovny zejmèna v rozloûenì, a tudìû minimalizaci p ijatèho rizika, v zìsk nì kvalitnìho zajiötïnì v zahraniëì, ve snìûenì spr vnìch n klad a v neposlednì adï v posìlenì pr vnì a finanënì jistoty z kaznìk cestovnì kancel e. VedoucÌm pojistitelem poolu je Generali Pojiöùovna a. s.; spr vou pojiötïnì a likvidacì p Ìpadn ch pojistn ch ud lostì (tzn. zabezpe- ËenÌm repatriacì a v platou finanënìch n hrad) byla povï ena Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna a.s. (tzv. Ñkancel pooluì). AËkoliv na pojistnèm trhu existujì i dalöì pojiöùovny provozujìcì p edmïtnè pojiötïnì (Z rich Pojiöùovna a CestovnÌ pojiöùovna AD- RIA Way, druûstvo), obr tilo se nejvìce cestovnìch kancel Ì pr - vï na pool. Pro ilustraci uv dìme nïkolik daj : ñ pool obdrûel k û - dostì cestovnìch kancel Ì o sjedn nì pojiötïnì, ñ bylo uzav eno 970 pojistn ch smluv, ñ p Ìmo odmìtnuto bylo cca 15 û dostì cestovnìch kancel Ì (öpatn finanënì situace), ñ s tèmï sto CK vöak nebyly uzav eny smlouvy (nap. z d vodu vysokèho pojistnèho stanovenèho pro p Ìsluönou CK pro jejì rizikovost, p Ìp. pro v öi spolu- Ëasti, event. pro dalöì nez jem CK o pojiötïnì Ëi p echod ke konkurenci), ñ dalöì û dosti CK pr bïûnï doch zejì, ñ co do poëtu CK tvo Ì nejvïtöì skupinu (41 %) malè CK s velice nìzk m obratem (pr mïrnè roënì trûby z prodeje z jezd u tïchto CK ËinÌ cca 350 tis. KË), ñ 33 % tvo Ì CK s pr mïrn mi trûbami z prodeje z jezd cca 2,3 mil. KË, ñ 11 % tvo Ì st ednì CK s pr mïrn mi trûbami z prodeje z jezd cca 7 mil. KË, ñ 14 % tvo Ì vïtöì CK s pr mïrn mi trûbami z prodeje z jezd cca 22,5 mil. KË, ñ 1 % tvo Ì velkè CK s pr mïrn mi trûbami z prodeje z jezd cca 516 mil. KË. UvedenÈ trûby jsou pr mïrem roënìch trûeb z prodeje z jezd (pl novan ch na tento rok, nebo skuteën ch za loúsk rok ñ podle toho, kterè jsou vyööì), z nichû byly stanoveny v souladu se z konem Ë. 159/1999 Sb. pojistnè Ë stky, a to vöech CK za azen ch do p ÌsluönÈ skupiny. Jak vypl v z tïchto daj, poolu se poda ilo bïhem velice kr tkè doby uzav Ìt velk poëet pojistn ch smluv (je t eba si uvïdomit, ûe proces sjedn v nì pojiötïnì v p ÌpadÏ pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku nenì jednoduch, je nutno ovï ovat a vyhodnocovat finanënì situaci kaûdèho subjektu atd.). HektickÈ obdobì nastalo koncem mïsìce b ezna, neboù CK musely p edloûit û dost o koncesi vëetnï pojistnè smlouvy na p Ìsluön ûivnostensk ad do 1. dubna; mnohè z nich poû daly o uzav enì pojistnè smlouvy aû na poslednì chvìli; podklady, kterè jsme vyûadovali, byly mnohdy ne plnè a nep esnè atd. Pro plnost uv dìme, ûe aëkoliv jsou pojistnè smlouvy uzav eny (tj. jsou platnè), pojiötïnì poëìn aû dnem, kdy rozhodnutì ûivnostenskèho adu o udïlenì koncese na provozov nì cestovnì kancel e nabude pr vnì moci. n Co mohou klienti cestovnìch kancel Ì od tohoto pojiötïnì oëek vat? Podle z kona Ë. 159/1999 Sb., o nïkter ch podmìnk ch podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu, je kaûd cestovnì kancel povinna sjednat pojiötïnì, z nïhoû vypl v osob m, kterè si u nì zakoupili z jezd, pr vo na pojistnè plnïnì, pokud cestovnì kancel z d vodu svèho padku neposkytne z kaznìkovi dopravu z mìsta pobytu v zahraniëì do»eskè republiky, pokud je tato doprava souë stì z jezdu, nevr tì mu zaplacenou z lohu nebo cenu z jezdu v p ÌpadÏ, ûe se z jezd neuskuteënil, nebo nevr tì rozdìl mezi zaplacenou cenou z jezdu a cenou Ë steënï poskytnutèho z jezdu v p ÌpadÏ, ûe se z jezd uskuteënil pouze z Ë sti. Je vöak t eba si uvïdomit, ûe se pojiötïnì vztahuje pouze na z jezdy. Co je a nenì z jezdem, stanovì p esnï shora uveden z kon. Z jezdem nap Ìklad nenì, pokud cestovnì kancel zajistì z kaznìkovi pouze ubytov nì a ten si s m zabezpeëì dopravu a stravov nì, nebo pokud cestovnì kancel sestavì sluûby aû na z kladï individu lnìho poûadavku klienta. Na oba uvedenè p Ìklady se tedy pojiötïnì vztahovat nebude. UrËit m vodìtkem by mohlo b t, ûe na poskytnutì z jezdu musì cestovnì kancel uzav Ìt tzv. cestovnì smlouvu. Pro z kladnì orientaci by vöak bylo lepöì, kdyby cestovnì kancel e v budoucnu ve sv ch katalozìch jednoznaënï oddïlily z jezdy, na kterè se pojiötïnì vztahuje, a sluûby, kterè pojiötïny nejsou. ZatÌm nezb v nic jinèho, neû se v cestovnì kancel i podrobnï informovat. DalöÌ d leûitou informacì je, ûe cestovnì kancel je povinna p edat sv m z kaznìk m spolu s cestovnì smlouvou doklad (certifik t), kter jednak stvrzuje, ûe cestovnì kancel sjednala pojiötïnì insolvence podle z kona, ale zejmèna obsahuje d leûitè informace o postupu p i pojistnè ud losti. Klienti by si tedy mïli tento doklad pozornï p eëìst a vzìt s sebou na cestu. n CestovnÌ pojiötïnì V souvislosti s p edchozìmi informacemi je d leûitè si p ipomenout, ûe pojiötïnì pro p Ìpad padku nenì totoûnè s cestovnìm pojiötïnìm a ûe klient vybaven certifik tem nenì automaticky pojiötïn i proti dalöìm rizik m, kter ho bïhem pobytu v cizinï mohou potkat. Podle novèho z kona o cestovnìm ruchu m sice cestovnì kancel povinnost upozornit klienty na moûnost sjedn nì individu lnìho pojiötïnì pro cesty a pobyt, ale o tuto nezbytnou souë st p Ìprav na zahraniënì cestu by se mïl postarat kaûd s m. Nejd leûitïjöì souë stì cestovnìho pojiötïnì je samoz ejmï pojiötïnì lèëebn ch v loh, z nïhoû pojiöùovna uhradì v p ÌpadÏ n hlèho onemocnïnì nebo razu oöet enì, lèëenì, v lohy za lèky, nezbytnè p evozy vëetnï repatriace nemocnèho zpït do vlasti atd.; jeho souë stì je vïtöinou i p evoz tïlesn ch ostatk v p ÌpadÏ mrtì pojiötïnèho.»astou souë stì cestovnìho pojiötïnì b v rovnïû pojiötïnì razu, z nïhoû vznik n rok na pojistnè plnïnì, pokud raz zp sobì pojiötïnè osobï trvalè n sledky nebo smrt. D leûitè je rovnïû sjedn nì pojiötïnì zavazadel pro p Ìpad jejich poökozenì Ëi ztr ty a pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu, kterou n ö obëan m ûe v zahraniëì zp sobit dalöì osobï na zdravì Ëi majetku. Vzhledem k tomu, ûe v öe ökody se posuzuje podle pr vnìch p edpis zemï, kde k nì doölo, je t eba br t v vahu ökodu dosahujìcì mnohdy velmi vysok ch Ë stek. Pojiöùovny samoz ejmï v r mci cestovnìho pojiötïnì poskytujì Ëasto mnohem öiröì pojistnou ochranu (nap. pojiötïnì opatrovnìka, pojiötïnì storna z jezdu, zruöenì Ëi zmeök nì cesty a dokonce i kompenzaci nevyuûitè dovolenè). S ohledem na cìl a z mïr cesty (aktivnì dovolen s provozov nìm rizikov ch sport, sluûebnì cesta do USA apod.) je proto vûdy dobrè se informovat o nejvhodnïjöìm rozsahu pojiötïnì pr vï pro naöi cestu a sezn mit se s pojistn mi podmìnkami. 10 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

10 Spr vn n vrh elektrickè poû rnì signalizace p edpokl d kromï jinèho dobrou znalost p Ìsluön ch pr vnìch p edpis a Ëesk ch technick ch norem, t kajìcìch se tohoto poû rnï bezpeënostnìho za ÌzenÌ. Vzhledem k pr bïûn m zmïn m v tèto oblasti nenì od vïci udïlat malou inventuru platn ch dokument, kterè stanovujì poûadavky na provedenì, zkouöenì, projektov nì, opravy, kontroly a revize elektrickè poû rnì signalizace. Z kon»nr Ë. 133/1985 Sb., o poû rnì ochranï ve znïnì pozdïjöìch p edpis ñ novela s ËinnostÌ od 1. ledna V ß 5, odst. 1 se pod pìsm. a) ukl d pr vnick m a podnikajìcìm fyzick m osob m povinnost obstar vat a zabezpeëovat v pot ebnèm mnoûstvì a druzìch poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ (elektrickou poû rnì signalizaci, stabilnì hasicì za ÌzenÌ a za ÌzenÌ odvïtr nì kou e a tepla) se z etelem na poû rnì nebezpeëì provozovanè Ëinnosti a udrûovat je v provozuschopnèm stavu. U vyhrazen ch poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ, kam podle ß 4 d le citovanè vyhl öky pat Ì i elektrick poû rnì signalizace (d le jen EPS), se musì pouûìvat pouze schv lenè typy, pokud se nejedn o v robky stanovenè zvl ötnìmi pr vnìmi p edpisy, coû je p Ìpad EPS. Institut schv lenì je u tohoto v robku nahrazen certifikov nìm (viz d le). Elektrick poû rnì signalizace z pohledu pr vnìch p edpis a Ëesk ch technick ch norem Ing. Pavel Ryb, Kooperativa, pojiöùovna, a. s., p edseda st lè pracovnì skupiny Poû rnì ochrana»ap Vyhl öka MV Ë. 21/1996 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona»eskè n rodnì rady o poû rnì ochranï. 1) V ß 2 jsou uvedeny poûadavky upravujìcì projektov nì, mont û, opravy a revize EPS, jakoû i ostatnìch vyjmenovan ch poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ. Tyto Ëinnosti mohou prov dït pouze Ñopr vnïnèì osoby na z kladï proökolenì v robcem, coû musì b t dokladov no pìsemnï. Revize za ÌzenÌ se prov dïjì pravidelnï v jednoroënìch lh t ch, pokud v robce nestanovil lh tu kratöì. U EPS jsou kromï toho p edepsanè zkouöky st eden a doplúujìcìch za ÌzenÌ ñ jedenkr t mïsìënï a zkouöky hl sië poû ru a za- ÌzenÌ ovl dan ch EPS v termìnu jedenkr t za p l roku. O provedenè kontrole, opravï nebo drûbï se vystavuje doklad, jehoû obsahovou n plú definuje odst. 7, ß 2. Pokud je poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ shled no nezp sobil m plnit svoji funkci, musì se to z etelnï na za ÌzenÌ vyznaëit s tìm, ûe provozovatel musì zabezpeëit poû rnì ochranu jin m dostateën m zp sobem, nap. zavedenìm pravideln ch poch zek. Z kon Ë. 22/1997 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky ve znïnì z kona Ë. 71/2000Sb., a souvisejìcì na ÌzenÌ vl dy Ë. 178/1977 ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon Ë. 22/1997 Sb., je z kladnìm z konem v»r, kter m se zav dïjì principy evropskèho spole- ËenstvÌ v regulovanè oblasti v robk, kterè mohou ohrozit zdravì a bezpeënost osob a majetku nebo p ÌrodnÌho prost edì. Podle citovanèho na ÌzenÌ vl dy pat Ì mezi stanovenè v robky k posouzenì shody i EPS, kter je ve skupinï v robk s nejvyööì mìrou ohroûenì ve ejnèho z jmu. StanovenÈ v robky, tedy i EPS, mohou v robci nebo dovozci uvèst na trh jenom po posouzenì shody jejich vlastnostì s poûadavky na bezpeënost v robk. P ed uvedenìm na trh musì v robce nebo dovozce vydat pìsemnè prohl öenì o shodï v robku s technick mi p edpisy a o dodrûenì stanovenèho postupu posouzenì shody. TÌm je u EPS certifikace v robku autorizovanou osobou zahrnujìcì i posouzenì systèmu jakosti. Nutno upozornit, ûe v robcem je podle citovanèho z kona osoba, kter vyr bì, nebo i jen navrhla, v robek, za kter odpovìd podle citovanèho z kona a kter hodl uvèst na trh pod sv m jmènem. 1 ) V dobï zpracov nì tohoto p ÌspÏvku probìh rezortnì p ipomìnkovè ÌzenÌ novely p edmïtnè vyhl öky, kter je v Ë sti t kajìcì se vyhrazen ch poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ zamï ena na zv öenì provozuschopnosti. Po dokonëenì a n slednèm zavedenì harmonizovan ch norem v oboru EPS budou p edmïtnè v robky (komponenty a soubory komponent ) oznaëovanè znaëkou CE, ËÌmû odpadne jejich n slednè p ezkuöov nì v jednotliv ch zemìch EU. Vytvo enì tohoto stavu se p edpokl d u EPS v r aû 2005.»SN poû rnì bezpeënost staveb ñ Nev robnì objekty (vyd - nì ñ prosinec 2000). Elektrick poû rnì signalizace je jednìm z poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ, kterè m v znamn vliv na zv öenì poû rnì bezpeënosti objekt. Ëinnost EPS se vyjad uje souëinitelem c 1, kter lze vyuûìt ke zvïtöenì meznìch rozmïr poû rnìho seku a ke zvïtöenì meznìch dèlek nechr nïn ch nikov ch cest v tomto seku. Samoz ejmï, ûe tato leva je podmìnïn splnïnìm urëit ch p edpoklad : ñ Poû rnì sek musì b t vybaven samoëinn mi hl siëi poû ru ve vöech mìstnostech oddïlen ch stavebnìmi konstrukcemi, kromï mìstnostì bez poû rnìho rizika. ñ Hl siëe musì b t zapojeny nep etrûitï a systèm musì mìt samostatn zdroj elektrickèho proudu. V p ÌpadÏ vypnutì proudu nesmì b t vy azeny z Ëinnosti, coû eöì nap. nap jenì z akumul tor. ñ Hl siëe musì b t napojeny na automatickou st ednu EPS umìstïnou v ohlaöovnï poû ru se st lou sluûbou.v ohlaöovnï musì b t telefonickè spojenì pro p ivol nì jednotky PO. Tam, kde nenì moûnè splnit podmìnku st - lè sluûby, je t eba instalovat za- ÌzenÌ d lkovèho p enosu, kterè zajistì samoëinnï p enos poplachu na jednotku PO. ñ V objektu musì b t instalov no za ÌzenÌ pro vyhl öenì akustickèho poplachu v n vaznosti na zjiötïnì vzniku poû ru EPS. D le je t eba zajistit samoëinnï n slednè Ëinnosti, jako je uzav enì poû rnìch dve Ì, aktivov - nì poû rnìch klapek, zastavenì dopravnìk a vypnutì proudu, aktivov nì odvïtr vacìch klapek, spuötïnì nucenèho vïtr nì nebo odblokov nì, resp. aktivov nì hasicìho za ÌzenÌ. POJISTNÝ OBZOR 6/

11 Tabulka 1 ñ EN 54: SystÈmy elektrickè poû rnì signalizace» st N zev 1 vod st edny elektrickè poû rnì signalizace AkustickÈ poplachovè za ÌzenÌ (2002) 4 Nap jecì za ÌzenÌ Hl siëe teplot bodovè (2002) 6 Hl siëe kou e bodovè vyuûìvajìcì rozpt lenèho svïtla, vysìlanèho svïtla nebo ionizace (2002) 7 neobsazeno ñ 8 neobsazeno ñ 9 neobsazeno ñ 10 Hl siëe plamene (2003) 11 Hl siëe tlaëìtkovè (2004) 12 Hl siëe kou e line rnì (2004) 13 Poûadavky na systèm (2004) 14 SmÏrnice pro pl nov nì, n vrh, instalaci, schvalov nì, pouûìv nì a drûbu (2004) 15 Hl siëe multisenzorovè? P edmïtn»sn v Ël stanovuje, kterè objekty musì b t vybaveny EPS. a) Objekty s v ökou vyööì neû 22,5 m, pokud v Ë sti objektu je v poû rnìm seku ve v öce nad 22,5 m vìce neû 300 osob (podle»sn ). b) Objekty s v ökou vyööì neû 45 m, kromï budov pro bydlenì skupiny OB 2, tj. bytovè domy. c) U kter ch je EPS poûadovan jin mi normami a p edpisy, nap.»sn Budovy pro bydlenì a ubytov nì,»sn ShromaûÔovacÌ prostory apod. V Ël je uveden poûadavek z sadnì d leûitosti, podle kterèho poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ musì b t eöena komplexnï, vëetnï n vaznostì na podmìnky evakuace a Ëinnost jin ch za ÌzenÌ, jako je vzduchotechnika. Problematika systèmovè integrity poû rnï bezpeënostnìch a technologick ch za ÌzenÌ musì b t eöena v poû rnï bezpeënostnìm eöenì stavby. Zp sob aktivov nì jednotliv ch poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ, kde mnohdy integrujìcì roli sehr v pr vï EPS, musì b t do eöen jednotliv mi dodavateli tak, aby byla zajiötïna bezz vadov funkce vöech instalovan ch za- ÌzenÌ, bez vz jemnèho negativnìho ovlivúov nì. BliûöÌ podrobnosti, t kajìcì se tèto problematiky, jsou uvedeny v technick ch podmìnk ch»eskè asociace pojiöùoven»ap CEA /00 (01). SystÈmov integrita se t k i p Ìpad plynov ch hasicìch za ÌzenÌ, kdy EPS, kter se pouûìv pro jejich aktivov nì, je dodan jin m dodavatelem neû hasicì Ë st. V tèto souvislosti lze odk zat na technickè podmìnky»ap VdS / 99(01) TechnickÈ poûadavky a aktivov nì a ÌzenÌ samoëinn ch a nesamoëinn ch hasicìch za ÌzenÌ.»SN stanovuje v Ël i poûadavky na dod vku elektrickè energie. U za ÌzenÌ slouûìcìch k protipoû rnìmu zabezpeëenì stavebnìch objekt, tedy i EPS, musì b t dod vka zajiötïna ze dvou na sobï nez visl ch nap jecìch zdroj. Porucha na za ÌzenÌ pro z sobov nì energiì se musì signalizovat na mìsto se st lou obsluhou. Jako druh zdroj elektrickè energie lze pouûìt nap. samostatn gener tor, akumul torovè baterie apod. P ipojenì na distribuënì sìù smyëkou nebo p ipojenìm na m Ìûovou sìù je omezeno adou podmìnek. Za v padek zdroje se povaûuje jeho odstavenì na dobu delöì neû 120 s. Poûadavky na provedenì kabel pro p ipojenì elektrick ch za ÌzenÌ pro protipoû rnì zabezpeëenì stavebnìch objekt jsou stanoveny v Ël Vûdy musì b t tato za- ÌzenÌ p ipojena samostatn m vedenìm z p ÌpojkovÈ sk ÌnÏ nebo hlavnìho rozvadïëe, a to tak, aby z stala funkënì i p i odpojenì ostatnìch elektrick ch za ÌzenÌ v objektu. VodiËe a kabely mohou b t volnï vedeny prostory s poû rnìm rizikem, pokud vyhovujì stanoven m norm m. V opaënèm p ÌpadÏ musì b t vedeny prostory bez poû rnìho rizika, nebo b t uloûeny a chr nïny tak, aby nedoölo k poruöenì jejich funkënosti.»sn Poû rnì bezpeënost staveb ñ V robnì objekty. ObdobnÏ jako u p edch zejìcì»sn i v tomto p ÌpadÏ se vyjad uje vliv poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ souëinitelem Ñcì, nicmènï instalace EPS se p Ìmo tìmto souëinitelem nezohledúuje. EPS je jednou z podmìnek akceptace jednotky PO, jejìû p Ìnos vyjad uje souëinitel c 1. SamoËinnÈ hl siëe se musejì umìstit v potenci lnìch mìstech vzniku poû ru, nap. nad v robnì linkou, v blìzkosti technologick ch za ÌzenÌ, u hnacìch motor dopravnìk apod. Hl siëe musì st eûit min. 50 % p dorysnè plochy poû rnìho seku a tato plocha musì zahrnovat vöechny provozy a prostory, v nichû je instalace EPS poûadovan jin mi normami nebo p edpisy. Podle konkrètnìch podmìnek se doporuëuje doplnit EPS dalöìmi signalizaënìmi systèmy, jako je plynov signalizace apod. Problematiku dod vky elektrickè energie eöì Ël s tìm, ûe uvedenè poûadavky odpovìdajì dobï jejìho vyd nì, tj. r V tèto souvislosti lze odk zat na zmìnïn Ël. 12.9»SN SouËasnÏ je t eba upozornit, ûe dalöì poûadavky na z sobov nì elektrickou energiì, konkrètnï pro EPS, stanovuje»sn EN 54-4 Nap jecì zdroje. Vyd no jako»sn EN (p edpokl danè vyd nì) EN 54 Elektrick poû rnì signalizace. KlÌËov v znam pro obor EPS m soubor norem»sn EN 54, kter definuje n zvoslovì v tomto oboru, stanovuje technickè poûadavky na zkuöebnì metody a kritèria provedenì jednotliv ch komponent, jakoû i technickè podmìnky pro zavedenì a pouûìv nì systèm EPS. Soubor norem»sn EN 54 obsahuje celkem 15 dìlëìch norem, kterè se postupnï p ev dïjì do soustavy Ëesk ch technick ch norem s p edpokl dan m ukonëenìm v r S netrpïlivostì se oëek v vyd nì Ë sti 14, coû by vytvo ilo podmìnky pro zruöenì st vajìcìch»sn a»sn , jejichû rok vyd nì je 1979, resp To je d vodem v ûn ch v hrad k tïmto normativnìm dokument m, kterè jiû dostateënï nereflektujì technick, a v p ÌpadÏ»SN , ani spoleëensk v voj v danèm oboru a spoleënosti. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Winterthur v»ìnï äv carsk pojiöùovna Winterthur je prvnì zahraniënì pojiöùovnou, kter vstoupila do strategickèho spojenectvì s ËÌnskou pojiöùovnou (Tai Kang Life Insurance) tìm, ûe v nì zìskala majetkov podìl. V öe tohoto podìlu ani jeho cena nebyly zatìm zve ejnïny. OstatnÏ je t eba tèû dodat, ûe Winterthur byla prvnì evropskou pojiöùovnou, kterè bylo v r udïleno povolenì k podnik nì v»ìnï a dnes m v äanghaji jiû zavedenou vlastnì poboëku. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/ POJISTNÝ OBZOR 6/2001

12 Evropsk trh pojiötïnì motorov ch vozidel Vprosinci roku 2000 vydal Evropsk pojiöùovacì v bor (CEA) v ediënì adï CEA ECO No. 13 podrobnè statistiky o v voji pojiötïnì motorov ch vozidel v Ëlensk ch st tech CEA a jeho stavu k roku NÌûe p in öìme v bïr nïkter ch zajìmav ch daj z tèto publikace, kter je k dispozici v knihovnï»ap. JednÌm ze z kladnìch ukazatel postavenì pojiötïnì motorov ch vozidel (havarijnì pojiötïnì + pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla) na pojistnèm trhu je jeho podìl na celkovèm p edepsanèm pojistnèm respektive na p edepsanèm pojistnèm v neûivotnìm pojiötïnì. NÌûe uveden graf vypovìd o signifikantnì z vislosti v öe tohoto podìlu na stupni ekonomickèho rozvoje a rozvoje pojistnèho trhu jednotliv ch st t ñ tranzitnì ekonomiky st ednì a v chodnì Evropy vykazujì shodnï velmi vysok podìl pojiötïnì motorov ch vozidel na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v neûivotnìm pojiötïnì, p evyöujìcìm 50 %. V p ÌpadÏ»R to bylo ve sledovanèm roce 49,8 %, zatìmco pr mïr CEA Ëinil 35,2 % (nutno p ipomenout, ûe v pr mïru zemì CEA jsou zapoëìt ny i v sledky zemì v chodnì a st ednì Evropy). ObdobnÏ je tomu i u podìlu pojiötïnì motorov ch vozidel na celkovèm p edepsanèm pojistnèm ñ v»r 34, 0 % a v CEA 13,5 %. Z prostorov ch d vod jsou v tabulk ch uv - dïny jen vybranè st ty. ZemÏ zkratka CEA podìl na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v % podìl na p edepsanèm pojistnèm v neûivotnìm pojiötïnì v % Polsko PL 42,7 68,3 Turecko TR 40,5 49,4 Slovensko SK 34,9 54,6 MaÔarsko HU 34,3 57,5»esk republika CZ 34,0 49,8 ÿecko GR 29,0 65,2 It lie IT 25,6 60,4 äpanïlsko ES 20,4 43,8 Rakousko AT 18,5 33,0 NÏmecko DE 15,2 27,8 CEA 13,5 35,2 Francie FR 12,4 35,9 Nizozemsko NL 10,1 24,4 Velk Brit nie GB 7,7 30,0 Na dokreslenì uv dìme u vybran ch st t i jejich podìl na celkovèm p edepsanèm pojistnèm zemì CEA. Jin mi slovy, v jakèm vz jemnèm pomïru k sobï jsou, pokud se t k velikosti n rodnìch trh pojiötïnì motorov ch vozidel. podìl na celkovèm trhu pojiötïnì ZemÏ motorov ch vozidel zemì CEA v % NÏmecko 21,0 It lie 16,8 Velk Britanie 15,5 Francie 15,0 äpanïlsko 7,0 Nizozemsko 4,1 Rakousko 2,1 Polsko 2,0 ÿecko 0,8 Turecko 0,8»esk republika 0,6 MaÔarsko 0,4 Slovensko 0,2 CEA 100,0 ZajÌmavÈ je i porovn nì jednotliv ch st t podle pomïru, v jakèm je u nich p edepsanè pojistnè v pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla k p edepsanèmu pojistnèmu v havarijnìm pojiötïnì: ÿecko 84,4 pojiötïnì odpovïdnosti 15,6 It lie Rakousko NÏmecko 83,5 65,5 61,5 z provozu vozidla v % havarijnì pojiötïnì v % 16,5 34,5 38,5 CEA 60,9 39,1 äpanïlsko 59,8 40,2 MaÔarsko 57,5 42,5 Nizozemsko 55,8 44,2 Polsko 54,1 45,9»R 50,6 49,4 Francie 44,6 55,4 Slovensko 33,8 66,2 Turecko 29,2 70, Zpracoval PhDr. Jan K brt AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ P edpovïô poëasì na rok 2001 Nep ÌmÈ n sledky hurik n, p edevöìm tïch, kterè se vytvo Ì bïhem letnìch mïsìc nad severnìm Atlantick m oce nem, jsou pociùov ny i v Ëesk ch zemìch ñ nejde vöak o vlivy na poëasì, ale o ceny zajiötïnì. AtlantickÈ hurik ny totiû obëas zas hnou Floridu, kde pojiötïnè ökody pak dos hnou miliardy dolar. Je tomu sotva deset let, co hurik ny Andrew a Hugo m lem zniëily ctyhodnou instituci, kter bïhem t Ì set let svè existence Ëelila mnoh m katastrof m, totiû lond nsk trh Lloydís. V voj meteorologick ch podmìnek nad Atlantick m oce nem je proto sledovan z obou b eh tohoto oce nu; na letoönì rok se vöak vïdci ve sv ch p edpovïdìch liöì. Skupina britsk ch meteorolog z University College v Lond nï oëek v zv öenì poëtu hurik n, kterè postihnou SpojenÈ st ty, a to o 20 % nad pr mïr. P edpovìd, ûe poëet hurik n vysokè intenzity, kterè dorazì k americk m b eh m, bude 0,8 ve srovn nì s pr mïrem 0,6 od r P edpovïô pro hurik ny st ednì sìly je 1,8 v porovn - nì s pades tilet m pr mïrem 1,5 a pro tropickè bou e je 3,3, o 10 % nad pr mïrem. Pro celou severoatlantickou oblast p edpovìdajì vïdci 3,4 hurik ny vysokè intenzity, 6,9 pr mïrn ch hurik n a 10,6 tropick ch bou Ì. Ve vöech kategoriìch jde o v znamnï nadpr mïrnè hodnoty v porovn nì s odpovìdajìcìmi pr mïry 2,5, 5,9 a 9,5. V zkumnìci vöak podot kajì, ûe zv öen hurik nov aktivita oëek van na r nesouvisì s glob lnìm oteplov nìm, protoûe bïhem devades t ch let, coû bylo podle z znam v bec nejteplejöì desetiletì, poëet hurik n na severnì polokouli klesl o 15 %. AmeriËtÌ specialistè z Colorado State University se naopak domnìvajì, ûe r bude z hlediska hurik n spìöe podpr mïrn, avöak varujì, ûe pravdïpodobnost, ûe nïkter z nich zas hne americkè pob eûì je vyööì neû jindy. P edpovìdajì v skyt devìti bou Ì, kterè budou poctïny vlastnìm jmènem, a pïti hurik n, z nichû dva vyööì intenzity, coû je ponïkud pod dlouhodob m pr mïrem. Tento t m vöak odhaduje na 63 % pravdïpodobnost, ûe jeden nebo vìce z tïchto hurik n zamì Ì na pob eûì Spojen ch st t, ve srovn nì s pr mïrem 52 % za celè minulè stoletì. V p ÌpadÏ v chodnìho pob eûì a floridskèho poloostrova je pr mïr pravdïpodobnosti hurik nu v r vyööì neû pro Mexick z liv. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 12/2000 POJISTNÝ OBZOR 6/

13 R znè n zory EvropskÈ Komise a Francie na z konem stanoven systèm bonus Evropsk komise se rozhodla poû dat Francii, aby p estala uplatúovat systèm bonus p i bezeökodnìm pr bïhu u pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorovèho vozidla. Podle n zoru Komise systèm, v nïmû prava pojistnèho nenì stanovov na svobodnï, ale musì splúovat z konem dan detailnì kriteria, musì b t povaûov n za systèm, kter je v rozporu se svobodou, zakotvenou ve t etì neûivotnì smïrnici (Pozn.: SmÏrnice 92/49/EHS o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis ohlednï p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì, kterou se mïnì smïrnice 73/239/EHS a 88/357/ EHS ñ nabyla Ëinnosti 1. Ëervence 1994). Tato smïrnice poskytuje pojiöùovn m moûnost, aby si samy stanovily sazby pojistnèho. Form lnì û dost Komise bude mìt podobu Ñzd vodnïnèho n zoruì a dalöìm krokem, kter by mïl n sledovat, by bylo form lnì nalèhavè ÌzenÌ o poruöenì smïrnice podle Ël nku 226 Smlouvy. Pokud Francie od vodnïnèmu stanovisku nevyhovì do dvou mïsìc od doby, kdy je obdrûì, m ûe Komise rozhodnout o p edloûenì celè z leûitosti EvropskÈmu soudnìmu dvoru. Komisa pro vnit nì trh Frits Bolkestein uvedl, ûe ÑKomise je p esvïdëena, ûe by pojiöùovny mïly mìt p i urëov nì sazeb pojistnèho plnou svobodu, a to jak ve Francii, tak i v ostatnìch Ëlensk ch st tech, aby mïli idiëi moûnost vybrat si tu nejv hodnïjöì nabìdku. NaöÌm z mïrem nenì zruöit systèm bonus pro rozliöov nì mezi dobr mi a öpatn mi idiëi, ale nechat na svobodnèm rozhodnutì pojiöùoven v bïr zp sobu, podle nïhoû budou odmïúovat dobrè idiëe niûöìm pojistn m.ì Ve Francii z kon stanovì 1), ûe 1)»l nek A 121ñ1 (ÑPojiötÏnÌ motorov ch vozidel ñ doloûka o slev ch/p ir ûk ch) francouzskèho z kona o pojiöùovnictvì. pojistnè hrazenè pojistnìkem m b t vypoëteno jako souëin referenënìho pojistnèho a koeficientu (sleva/p ir ûka). PoË teënì hodnota koeficientu se rovn 1. Jestliûe v pr bïhu kaûd ch n sledujìcìch dvan cti mïsìc nevznikne ökoda, je koeficient sniûov n o 5 % aû do v öe koeficientu 0,5. Jak koliv ökoda vznikl v pr bïhu dvan cti mïsìc trv nì pojiötïnì zvyöuje koeficient o 25 %; ke zv öenì koeficientu nedoch zì v p ÌpadÏ prvnì ökody, vzniklè v dobï n sledujìcì po t ÌletÈm obdobì v jehoû celèm pr bïhu mïl koeficient hodnotu 0,5. T etì neûivotnì smïrnice d v pojiöùovn m svobodu si urëovat ñ i u pojiötïnì motorov ch vozidel ñ sazby pojistnèho a zruöuje povinnost p edbïûnèho a soustavnèho schvalov nì sazeb. TÌmto opat enìm se sleduje dosaûenì koneënèho cìle ñ vytvo enì vnit nìho pojistnèho trhu. Komise nezpochybúuje ani pr - vo Ëlensk ch st t pouûìvat sazby zohledúujìcì ökody zp sobenè pojistnìky, ani systèm bonus p i bezeökodnìm pr bïhu. Zast v vöak stanovisko, ûe jelikoû z konem dan systèm bonus p i bezeökodnìm pr bïhu Ñstanovuje sazbyì, je v rozporu se t etì neûivotnì smïrnicì. PojistitelÈ p sobìcì na francouzskèm pojistnèm trhu nemajì moûnost urëit si kritèria zohledúujìcì Ñrejst Ìk ökodì pojistnìk z minulosti, a podle nïho zvyöovat nebo sniûovat pojistnè. Komise jiû informovala p ÌsluönÈ francouzskè ady o jin ch existujìcìch systèmech, zohledúujìcìch historii v skytu ökod pojistnìk a neobsahujìcìch prvky urëov nì sazeb. ExistujÌ nap. systèmy, u nichû nenì pouûìv n z konem dan koeficient sleva/p ir ûka, ale u nichû majì pojistitelè svobodnou volbu se rozhodnout jak stanovit pojistnè (tj. zohledúujìcì v ûnost ökody nebo poëet trestn ch bod a ne pouze poëet nehod). Kaûd pojiöùovna by mïla mìt moûnost urëit si svoji cenovou politiku a jednotlivè sloûky pojistnèho v souladu s touto politikou a nikoli na z kladï z kona. Z mïrem Komise nenì br nit Ëlensk m st t m ve zvyöov nì bezpeënosti provozu na silnicìch a br nit jim v p ijìm nì r zn ch preventivnìch opat enì. Tyto koly a cìle vöak musì b t plnïny v souladu s poûadavky dnèho fungov nì vnit nìho trhu a v souladu se svobodou nabìzet pojistnè produkty v EU v n vaznosti na t etì neûivotnì smïrnici. (Podle informace EvropskÈ komise ze dne 28. b ezna 2001 zpracoval ËÌû). Rhodos 2001 ñ ceny za nejlepöì firemnì image roku 17. kvïtna se konalo jiû pop tè vyhl öenì cen soutïûe Rhodos za nejlepöì firemnì image roku, jehoû vyhlaöovatelem a po adatelem jsou spoleënosti Economia, GfK Praha, Kairos a Ogilvy CID. Letos byla vyhl öena v 19 odvïtvov ch kategoriìch (banky, benzinovè a ËerpacÌ stanice, cestovnì kancel e, hypermarkety/supermarkety, pojiöùovny, stavebnì spo itelny, v robci destil t a likèr, v robci miner lnìch vod, mobilnìch telefon, nealkoholick ch n poj, osobnìch automobil, parfèm a toaletnìch vod, sportovnìho obleëenì, spot ebnì elektroniky a v poëetnì techniky). SamostatnÈ a nestandardnì soutïûnì oblasti p edstavujì kategorie mïsta»r a st ty. CÌlem soutïûe je stanovenì prestiûnìho ûeb ÌËku t Ì spoleënostì stejnèho odvïtvì, jejichû image je vnìm na jako nejlepöì a dosahuje nejvyööìho hodnocenì. V zkum probìh ve dvou f zìch ñ pilotnì v zkum (osobnì dotazov nì odbornìk ) a testem image (oslovenì 500 manager z celè republiky). PrvenstvÌ v oblasti pojiöùovnictvì zìskala jiû podruhè ING Nationale-Nederlanden. KritÈrii, kter rozhodla o umìstïnì pojiöùoven ING Nationale-Nederlanden (1), Allianz pojiöùovna, a.s. (2.), Generali Pojiöùovna a.s. (3) byla spolehlivost, seriûznost, d vïryhodnost, p Ìstup ke klient m a kvalifikovanost reprezentant. (eva) Jak vyuûìvat genetickè inûen rstvì v pojiöùovnictvì? KvÏtnovÈ vyd nì News Release BritskÈ asociace pojistitel (ABI) informuje o dopise gener lnì editelky ABI Mary Francis, adresovanèmu p edsedkyni Komise pro hum nnì genetiku. SdÏluje se v nïm, ûe britsk pojiöùovacì pr mysl si s plnou v ûnostì uvïdomuje obavy ve- ejnosti z vyuûitì genetick ch informacì v ûivotï spoleënosti. Z tohoto d vodu takè rozöi uje doposud platnè moratorium na vyuûitì v sledk genetick ch test p i uzavìr nì ûivotnìho pojiötïnì v zanèho na hypotèënì vïry aû do v öe pojistnè Ë stky GBP, kterè jiû d Ìve uzav el. Po zv ûenì vöech okolnostì novï navrhuje rozöì it toto moratorium na vöechny druhy pojiötïnì do v öe GBP. To znamen, ûe v sledky genetick ch test budou br ny v vahu pouze p i upisov - nì velmi malèho poëtu vysok ch pojistek. Moratorium se vyhlaöuje na dvouletè obdobì, jeû by mïlo poskytnout dostatek Ëasu na systèmovïjöì vy eöenì tohoto citlivèho problèmu. SouËasnÏ vöak ABI trv na tom, ûe v z jmu zachov nì z kladnìch princip pojiöùovnictvì musì b t zabezpeëena rovnost podmìnek pro spoleëenstvì pojiötïn ch, jin mi slovy, nem ûe b t a priori d no, ûe jedna skupina pojiötïn ch vstupuje p i stejnèm pojistnèm do pojiötïnì s vïtöì pravdïpodobnostì v skytu pojistnè ud losti neû druh. (k ) 14 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

14 Zajiöùov nì po internetu: rozöì enì moûnostì pro cel svït NÏmeck zajiöùovna Gothaer R ckversicherung AG zaloûila v srpnu 2000 v KolÌnÏ nad R nem svoji stoprocentnï vlastnïnou dce inou spoleënost Reway GmbH, jeû zah jila svou obchodnì Ëinnost v lednu V souëasnè dobï zamïstn v 4 pracovnìky, do konce t.r. se poëìt s jejich zdvojn sobenìm. Z kladnì jmïnì spoleënosti ËinÌ 5 milion eur, obrat pl novan na tento rok je stanoven na 500 ñ 750 tisìc eur. Reway spolupracuje se t emi dodavatelsk mi spoleënostmi: Living System AG z Donaueschlingenu, jeû pro ni obstar v v voj informaënìch technologiì, SNT International B.V. z nizozemskèho Zoetermeeru, kter jì slouûì jako call centrum, a UU.net Deutschland GmbH jakoûto providerem internetovè sìtï. ProË se pr vï zajiöùovna Gothaer R ck rozhodla zhostit se organizov nì zajiöùovacìch obchod po internetu? Jedn se o st ednï velikou zajiöùovnu s dlouhodobou zkuöenostì v oboru. Proto jejì management usoudil, ûe pr vï takov zajiöùovna m ûe velmi spolehlivï a p esvïdëivï p sobit jako inici tor neutr lnì trûnì internetovè platformy, na nìû jak pojiöùovny, tak i zajiöùovny mohou uzavìrat svè obchody lèpe neû dosud. V r mci posìlenì d vïryhodnosti hodl Gothaer R ck v dohlednè dobï odprodat Ë st svèho podìlu v Reway dalöìm z jemc m o tento obor. Internet nemïnì z kladnì p edpoklady pro vz jemnè obchodnì vztahy pojiöùoven a zajiöùoven. Doch zì vöak k modifikaci jednotliv ch f zì obchodnìho procesu, coû p in öì v hody vöem ËastnÌk m tïchto obchod : komunikace mezi pojiöùovnami a zajiöùovnami se zrychluje, sniûujì se jejì n klady a vzr st podstatnï jejì efektivita. P Ìstup na aukënì platformu funguje velmi jednoduöe: ËastnÌk obchod se registruje tìm, ûe zapìöe svè obchodnì daje do poskytnutè matrice. Po jejich automatickèm provï enì obdrûì identifikaci a heslo. Od tohoto okamûiku se m ûe Ëastnit vöech aukënìch internetov ch obchod. Vyps nì rizika a Ëast na inverznì aukci jsou z sadnï bezplatnè. Teprve ty zajiöùovny, jeû obdrûì p Ìklep na urëit obchod, odv dïjì provozovateli platformy transakënì poplatek mezi 0,5 % aû 2,5 % z dohodnutèho zajistnèho. Jak probìh inverznì aukce u spoleënosti Reway? Kaûd p ihl öen pojiöùovna si m ûe vybrat z rozs hlèho seznamu ty zajiöùovny, jeû pozve na aukci. Informuje je prost ednictvìm u a zajiöùovny si mohou p eëìst nebo st hnout nabìdku uve ejnïnou na platformï. BÏhem lh ty stanovenè pojiöùovnou odpovìdajì zajiöùovny na p edloûenou nabìdku. Pojiöùovna m ûe kdykoli v pr bïhu aukce jejich nabìdky p ijmout, odmìtnout nebo upravit svou cenovou p edstavu. Pr vnï z vazn m se elektronicky proveden obchod st v systèmovou zpr - vou, kterou pojiöùovna poöle. P Ìsluön zajiöùovna je tak automaticky informov na o tom, ûe pojiöùovna jejì nabìdku z vaznï p ijala. Zajiöùovny i pojiöùovny majì k dispozici p i uzavìr nì obchod na platformï Reway tzv. ticker, funkci na zp sob burzovnìho telegrafu, kter kontinu lnï ud v aktu lnì pozici vöech nabìdek od ËastnÌk aukce pro jednotliv rizika v popt vacì f zi obchodu. To jim umoûúuje okamûitï pruûnï reagovat na pohyb cenov ch nabìdek vöech ËastnÌk inverznì aukce a optimalizovat tak koneën v sledek. JednotlivÈ zajiöùovny mohou reagovat pouze na konkrètnì nabìdky rizik od pojiöùoven, kterè je p izvaly na aukci, nemajì vöak p Ìstup k cenov m nabìdk m ostatnìch z ËastnÏn ch zajiöùoven. Pojiöùovn m ticker ukazuje stav rozpisu, jakè nabìdky zajiöùoven jsou k dispozici, pop ÌpadÏ dalöì s tìm spojenè informace. V praxi m funkce ticker podobu okènka Ëi prouûku v hornì Ë sti poëìtaëovè obrazovky, kde se pr bïûnï pojiöùovn m ukazujì nabìdky zajistitel na popt van rizika a naopak, zajiöùovn m je pr bïûnï k dispozici informace, je-li roveú jejich nabìdky pod cenou, v cenï nebo nad nì. Ticker z st v aktivnì i v p ÌpadÏ, kdy pracovnìci pojiöùovny Ëi zajiöùovny opustì internet, nap Ìklad za Ëelem naps nì obchodnìho dopisu, pokud vöak nep estanou b t napojeni online na sìù Reway. Crede Experto Praha SpoleËnost Reway zaruëuje obïma ËastnÌk m inverznìch aukcì maxim lnì komfort v podobï jednoduchèho menu a formul e optim lnï navrûenèho pro smluvnì typy zajiöùovacìch obchod. Platforma zajiöùuje bezpeënost obchod na nejvyööìm toho Ëasu dosaûitelnèm standardu. Data jsou chr nïna adou vz jemnï se dopl- ÚujÌcÌch prvk. SouËasn m cìlov m trhem spoleënosti Reway je Evropa. DalöÌm krokem pak m b t otev enì tèto platformy pro celosvïtovè zajiöùovacì obchody, a to jeötï v z vïru tohoto roku. zvou metodiky pojiöùoven a penzijnìch fond na odborn semin GLOB LNÕ ÿeäenõ PRO POJIäçOVACÕ OBCHODY dne 12. Ëervna 2001 od 9.30 hod. do Club Hotelu Praha v Pr honicìch Z programu: l oëek vanè legislativnì pravy v pojiöùovnictvì l komplexnì informaënì systèm BIS l praxe v pojiöùovnictvì EvropskÈ unie Ëast na semin i je bezplatn. Michal äkorpil P ihl öky a dalöì informace: Crede Experto Praha, s.r.o. Nad Kazankou 57, CZ Praha 7 tel (2) , fax +420 (2) marketing@cep.cz POJISTNÝ OBZOR 6/

15 CertifikaËnÌ institut»eskè asociace pojiöùoven Ing. ZdenÏk Veiner CertifikaËnÌ institut»ap (d le jen institut) p sobì v oblasti prevence odcizenì a zpracov v pro»ap poûadovanè smïrnice. O jednè z nich chceme podrobnïji informovat, protoûe tvo Ì pomïrnï ucelen materi l. PoË tkem kvïtna 2001 byla vyd na nov smïrnice»ap P2333 k problematice zabezpeëenì majetku. Tato smïrnice s n zvem PojistnÈ t Ìdy m poskytnout p ehled o minim lnìch poûadavcìch na mechanickè z brannè systèmy a elektrickè zabezpeëovacì systèmy, kterè by mïly v jednotliv ch stavebnìch konstrukcìch zabezpeëovat majetek proti odcizenì. Tento materi l podrobnï rozebìr, jak majì vypadat jednotlivè Ë sti stavby, kterè ohraniëujì pojiötïnè prostory. Stanovuje optim lnì eöenì nap. stïn, strop, podlah a st ech. Pokud nelze splnit tyto poûadavky, uv dì jinè varianty eöenì. V p Ìpadech, kdy nelze stavebnï zajistit minim lnì poûadavky na konstrukci, je zde uvedeno doporuëenì na zabezpeëenì v kombinaci mechanick ch z bran a elektrickèho zabezpeëovacìho systèmu. JednotlivÈ rozhodujìcì stavebnì Ë sti, jako jsou dve e, okna, uz vïry a jejich souë sti (k Ìdlo, z vïs, z rubeú, r m, uzamykacì systèm, kov nì, m Ìûe atd.), jsou hodnoceny podle poûadavk normy»sn P ENV 1627 na odolnost proti n silnèmu vniknutì. N roënost elektrickèho zabezpeëovacìho systèmu se ÌdÌ podle»sn EN a jeho mont û musì b t provedena podle AplikaËnÌ smïrnice»ap P Poûadavek na zabezpeëenì je odstupúov n na öest pojistn ch t Ìd. Aby nedoch zelo k z mïnï s t Ìdami bezpeënosti a stupni zabezpeëenì, jsou pojistnè t Ìdy znaëeny pìsmeny A, B,... aû F. NejjednoduööÌ zabezpeëenì je v pojistnè t ÌdÏ A a nejn roënïjöì v t ÌdÏ F. SouË stì tèto smïrnice je p Ìloha, ve kterè je seznam nejëastïjöìch druh provozoven, kterè se vyskytujì na naöem trhu. Podle tohoto seznamu je moûnè odvodit i p ÌbuznÈ obory podnik nì, resp. provozovny. Uveden zp sob zabezpeëenì je stanoven jako minim lnì. P i posuzov nì zabezpeëenì objektu bude hr t svoji roli i v öe Ë stky, na jakou si bude klient p t pojistit. Tato smïrnice zapad do mozaiky ËinnostÌ, kter mi se zab v institut. Lze ji zakoupit nebo objednat na dobìrku v knihovnï»ap. Pro oznaëov nì komponent mechanick ch z brann ch systèm byl spuötïn projekt Pyramidy bezpeënosti, kter jednoduch m barevn m rozliöenìm oznaëuje bezpeënostnì t Ìdy mechanick ch z bran, vyûadovan ch ve smïrnici PojistnÈ t Ìdy. Institut d le certifikuje komponenty elektrick ch zabezpeëovacìch systèm a registruje mont ûnì firmy, kterè tyto systèmy instalujì podle pravidel»ap. DalöÌm z mïrem pro zlepöov nì systèmu kvality v poskytov nì sluûeb p i ochranï osob a majetku, s cìlem snìûit ökody zp sobenè p i pojistn ch ud lostech, je stanovit poûadavky na soukromè bezpeënostnì sluûby. roveú tïchto sluûeb, zejmèna provozov nì pult centralizovanè ochrany, m vliv na rozsah ökod n sledkem vloup nì. Institut p ipravuje mechanizmus hodnocenì a registrace tïchto sluûeb. V Ëet aktivit institutu nenì pln. P ipravuje dalöì projekty v oblasti prevence odcizenì, kterè pozitivnï ovlivnì sniûov nì ökod zp soben ch kr deûemi vloup nìm. JUDr. Aleö»erm k, CZ Expert, s.r.o. P Ìpad pojiötïnè p epravy PojiötÏnÌ p epravovanèho zboûì je Ëast m objektem Ñaktivitì nepoctiv ch klient. Vidina nïkolika milionovèho zisku byla d vodem trojn sobnèho nav öenì pojistnè Ë stky proti p edchozìmu obdobì, kterè si v r mci pojiötïnì p epravy dohodl podnikatel, majitel n kladnìho vozidla IVECO. Do dvou dn se majitel a idië vozidla v jednè osobï vydal s n kladem hracìch automat na cestu do Polska. JeötÏ p ed p Ìjezdem na hraniënì p echod se idië rozhodl zastavit na obëerstvenì u jednè z benzinov ch pump. Po p l hodinï, kdy se vr til zpït ke svèmu vozidlu jej vöak uû nenaöel. Automobil zmizel i s n kladem hracìch automat za Ëty i a p l milionu korun. MÌstnÌ policie, kterè bylo odcizenì nahl öeno, provedla dobr kus pr ce a v kr tkè dobï se jì v z poda ilo nalèzt. St l na nep Ìliö vzd lenèm parkoviöti, vyuûìvanèm k odpoëinku idiëi kamion. NepojiötÏn v z byl v po dku, po n kladu se vöak slehla zem. Hned p i prvotnìm öet enì policie bylo zaznamen no nïkolik rozpor u okolnostì, p i kter ch mïlo k odcizenì dojìt. Jeden z idië odpoëìvajìcìch na odstavnèm parkoviöti uvedl dobu, kdy zde byl nalezen n kladnì automobil zaparkov n. To vöak p Ìliö nesouhlasilo s Ëasem uv dïn m idiëem odcizenèho vozidla. ZlodÏji by mïli na kr deû kamionu, vyloûenì n kladu a p evezenì vozidla na mìsto jeho nalezenì vzd lenè osm kilometr necel ch deset minut Ëasu. Na nalezenèm kamionu p itom nebyly zjiötïny û dnè stopy po n silnèm vniknutì, ani u z mk dve Ì, ani na spìnacì sk ÌÚce. Plachta byla vöude zajiötïna emeny, zajiöùovacì öú ra peëlivï smot na ve vozidle. äkodu zp sobenou na p epravovan ch vïcech uplatnila u pojiöùovny mlad podnikatelka z Prahy, p itom doloûila zajiötïnì odbïru p ev ûen ch hracìch automat jednou polskou firmou. Pojiöùovna v tu dobu jiû mïla k dispozici informaci policie o podez el ch okolnostech odcizenì, proto od poë tku vïnovala ökodnì ud losti zvl ötnì pozornost. P i konzultacìch v pojiöùovnï, kdy byly probìr ny vöechny moûnosti eöenì n rokovanè ökody, byla specialisty na problematiku pojistnèho podvodu zd razúov na pot eba dokumentovat veökerè rozpory, kterè z öet enì pojiöùovny Ëi policie vyplynou. Nespokojit se tedy se st vajìcìmi informacemi, jeû byly ze strany policie k dispozici, ale do celèho procesu aktivnï vstoupit. Tento postup se pozdïji s ohledem na dalöì pr bïh policejnìho vyöet ov nì uk zal jako velice d leûit. KonkrÈtnÌ aktivity p i öet enì prov dïnèm pojiöùovnou byly vûdy p edem konzultov ny s pracovnìky policie, kte Ì p Ìpad vyöet ovali. V pr bïhu dvou mïsìc se specialist m na problematiku pojistnèho podvodu poda ilo zìskat adu informacì, kterè postupnï p ed - vali vyöet ujìcìm policist m. Tak byl zìsk n kontakt na polskou firmu, kter mïla hracì automaty odebrat, kde majitel firmy tento z mïr zcela pop el. D le byla provedena ada konzultacì k nakl d - nì s hracìmi automaty, jejich registraci a podmìnk ch provozov nì. P edpoklad, ûe by mohly b t st le provozov ny v»eskè republice, se uk zal jako spr vn. Dva kusy se po rozs hl ch aktivit ch v mìstech, kde panì podnikatelka provozovala svè herny, poda ilo nalèzt. Nebyla tak hloup, aby je mïla ve sv ch provozovn ch, ale nechala je odvèzt k repasov nì. SouËasnÏ s tïmito aktivitami se prov dïlo i porovn v nì loûnè plochy kamionu 16 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

16 s rozmïry dajnï odcizen ch automat. Pro sestavov nì moûn ch variant uloûenì Ëlenit ch hracìch automat byly vyrobeny papìrovè öablony a ty pozdïji pouûity i p i vyöet ovacìm pokusu za p Ìtomnosti policist. Druh strana, majitel vozidla a panì podnikatelka, vöak takè nez st vala neëinn. Na policii se s nimi a advok tem dostavil osobnï polsk podnikatel, kter do protokolu prohl sil, ûe hracì automaty hodlal odebrat a jejich doprava byla dnï domluvena. Pravdou je, ûe na policisty ve svèm ÑsecondhandovÈmì obleëenì nep sobil p Ìliö vïrohodnï, kdyû uv dïl svoji verzi o p ipravovanèm obchodu za nïkolik milion. SouËasnÏ doölo ke zmïnï v povïdi samotnèho idiëe odcizenèho kamionu, p i kterè se snaûil posunout dobu dajnèho odcizenì tak, aby nebyla v p ÌkrÈm rozporu se zjiötïn mi fakty. Ke dvïma nalezen m automat m podnikatelka po poradï s pr vnìkem uvedla omluvu, ûe se do soupisu dostaly jejich v robnì ËÌsla omylem. Odcizeny byly jinè dva automaty. Vyöet ovatel policie se ve svïtle st le nov ch v povïdì rozhodl provèst vyöet ovacì pokus k umìstïnì hracìch automat na loûnè ploöe, kter by mu potvrdil Ëi vyvr til zjiötïn podez enì. Majitelka hracìch automat s idiëem p i tèto prezentaci s lehkostì vysvïtlovali z ËastnÏn m, jak se dajì hracì automaty skl dat na sebe a tìm p ev ûet jejich nep ebernè mnoûstvì. Aû za pomoci papìrov ch öablon p esnï kopìrujìcìch tvary automat se poda ilo jasnï prok zat, ûe je vylouëenè p ev - ûet hracì automaty p edv dïn m zp sobem. Cel v ha tïch, kterè mïly b t naskl d ny naho e by leûela za jìzdy na sklenïn ch ploch ch automat spodnìch a v d sledku jejich v hy by muselo dojìt k vz jemnèmu poökozenì. DeklarovanÈ mnoûstvì hracìch automat nemohlo b t v odcizenèm vozidle uloûeno. SpoleËn postup policie a pojiöùovny, kter m se poda ilo z sadnìm zp sobem zpochybnit podez elou ökodnì ud lost a zjiötïnè rozpory prezentovat z vìce stran, n slednï umoûnil nevyplatit podvodnï n rokovanè pojistnè plnïnì. Mlad podnikatelka a idië kamionu se po nïjakè dobï doëkali nepodmìnïn ch trest. programu, kter byl pro hosty p ipraven, byl takè p ldennì semin, kter organizaënï i person lnï zabezpeëila Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Na semin, jehoû cìlem byla vz jemn v mïna informacì o situaci na pojistn ch trzìch obou zemì, byli pozv ni i z stupci»ap. Gener lnì tajemnìk asociace Ing. Jaroslav MesrömÌd referoval o hlavnìch rysech desetiletèho novodobèho v voje pojiöùovnictvì v»r a o loze, kterou v nïm sehr la»esk asociace pojiöùoven. Od balk nsk ch host se ËeötÌ partne i naopak dozvïdïli vìce o obtìûn ch pov leën ch podmìnk ch, v jak ch operuje celkem 18 pojistitel v BosnÏ a HercegovinÏ. RoËenka St tnìho dozoru nad pojiöùovnictvìm Federace Bosny a Hercegoviny ÑInsurance and Reinsurance Companies in Federation of BIH 2000ì je k dispozici v knihovnï»ap, stejnï jako v roënì zpr va nejvïtöìho tamnìho pojistitele (cca 30 % trhu) Sarajevo ñ Osiguranije d.d. (k ) * PoprvÈ pod nov m logem se letos seöli zamïstnanci»sob Pojiöùovny, a.s. PracovnÌ i spoleëenskè dvoudennì setk nì vìce neû t Ì set reprezentant pojiöùovny s vedenìm a z stupci obou akcion probïhlo jiû tradiënï ve sportovnìm are lu v Nymburku ve dnech 27. a 28. dubna. PracovnÌ Ë st setk nì umoûnila spoleënè vyhodnocenì v sledk a vyvolala ûivou diskusi nad dalöì strategiì spoleënosti. V souvislosti s v razn m posìlenìm pozice majoritnìho vlastnìka ñ belgickè KBC v pojiöùovnictvì i bankovnictvì v»r obsahuje strategie n roënè a z roveú vysoce perspektivnì koly pro celou spoleënost. (hm) Telegraficky * Dne t.r. p ivìtala»ap ve sv ch prostor ch gener lnìho editele rakouskèho Kuratoria pro prevenci a bezpeënost (KuSS) pana Othmara Thanna a jeho z stupce pro vnïjöì vztahy pana Klause Rosina. Toto Kuratorium je tvo eno t emi subjekty; jeden se zab v bezpeënostì silniënìho provozu, druh prevencì raz a t etì prevencì poû ru. JednodennÌ n vötïva zmìnïn ch odbornìk v»ap byla jednìm z v sledk jedn nì delegace naöì asociace s delegacì Svazu pojiöùoven Rakouska (VVO) ve dnech 18. ñ Na dopolednìm setk nì vybran ch pracovnìk sekretari tu»ap a p edsedy sekce pojiötïnì motorov ch vozidel s hosty probïhla v mïna z kladnìch informacì o charakteru a Ëinnosti obou institucì a o oblastech moûnè p ÌmÈ spolupr ce. V odpolednìch hodin ch se uskuteënil pracovnì semin, kterèho se z Ëastnili zejmèna ËlenovÈ sekce pojiötïnì motorov ch vozidel. V jeho prvnì Ë sti sezn mil pan Thann p ÌtomnÈ s rakousk m modelem prevence ökod, v nïmû hraje KuSS klìëovou roli a d le s vymezenìm vazeb tèto instituce na VVO, pojiöùovny, st t, policii i mèdia. V druhè Ë sti semin e pan Thann prezentoval v sledky Ëinnosti Kuratoria pro bezpeënost silniënìho provozu. Materi ly poskytujìcì podrobnè informace o Kuratoriu pro prevenci a bezpeënost jsou uloûeny v knihovnï»ap. * Pod patronacì akciovè spoleënosti BMS Harris & Dixon Praha, navötìvila v t dnu od »eskou republiku skupina reprezentant pojiöùoven a zajiöùoven Federace Bosny a Hercegoviny. SouË stì K nosnèmu tèmatu setk nì pat ily informace a prvnì v sledky projektu budov nì modernì distribuënì sìtï»sobp, odpovìdajìcì p edstav m KBC. * Na dovolenou se z jezdy cestovnìch kancel Ì by turistè od dubna letoönìho roku mïli cestovat bez vïtöìch rizik z krachu po dajìcìch organizacì. V roce 1997 jich zkrachovalo pïtadvacet, tïmito padky bylo postiûeno kolem lidì, zp sobenè ökody byly vyëìsleny na 270 milion korun. Nespokojenost ve ejnosti vedla z konod rnè org - ny k vïtöì p Ìsnosti v Ëi cestovnìm kancel Ìm. Z konem bylo stanoveno, ûe nejpozdïji do 1. dubna letoönìho roku musì vöechny tyto kancel e poû dat o koncesi k provozov nì svè Ëinnosti. JejÌ udïlenì p edpokl d sjedn nì pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e, informaci o jejìm podnikatelskèm z mïru a prohl öenì, ûe podnikateli nebylo v poslednìch pïti letech zruöeno ûivnostenskè opr vnïnì. Na tiskovè konferenci vedoucìho pojistitele poolu pro p edmïtnè pojiötïnì, Generali Pojiöùovny a. s., informovala novin e Ëlenka p edstavenstva Ing. Anna Petikov, ûe k 3. kvïtnu bylo sjedn no z vìce neû tisìce doöl ch û dostì 924 pojistn ch smluv. Kolem stovky cestovnìch kancel Ì vöak z r zn ch d vod, zvl ötï vöak pro nedostateënè hospod skè v kazy, pojiötïnì dosud sjedn no nemïlo. Pojiöùovny sdruûenè v poolu p evzaly celkovè riziko ve v öi tèmï 4,327 miliardy KË. (eva) POJISTNÝ OBZOR 6/

17 Kaûd organizovan pr ce vyûaduje, aby nïkdo na izoval a jinì se pod izovali. Do kategorie nad Ìzen ch pat Ì menöì Ë st pracovnìk, naproti tomu vöichni pracovnìci bez v jimky jsou nïkomu pod ÌzenÌ. Pod Ìzenost neznamen pod azenost, stejnï jako nad Ìzenost nenì nad azenì. Nad Ìzen m pr va a povinnosti v Ëi pod ÌzenÈmu, pr vï tak jako pod Ìzen v Ëi nad ÌzenÈmu. V tom je jejich vztah ekvivalentnì. Pod Ìdit se znamen uznat svou z vislost, podrobit se. Na pracoviöti se vûdy najdou lidè, kter m to nenì zatïûko, zatìmco jinì se pod izujì jen velmi neradi. P Ìstup k pod Ìzenosti je poznamen n Pod izujete se snadno? doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. mentalitou, postoji, pot ebami a z jmy lidì naöì souëasnosti. ObecnÏ ho lze charakterizovat jako: l pokles ochoty ke slepè posluönosti a bezv hradnèmu pod izov nì se autorit m opìrajìcìm se jen o form lnì moc; l nechuù plnit striktnì p Ìkazy bez moûnosti vlastnìho posouzenì Ëelu a smyslu vykon vat Ëinnosti; l snahu prok zat a uplatnit svè vzdïl nì, schopnosti a iniciativu; l v raznou citlivost na rozpor slov a Ëin, na neopodstatnïnè preference v systèmu hodnocenì lidì, na sniûov nì osobnì d stojnosti; l zv öen z jem o dalöì vzdïl - öìmi, p edevöìm bohatou spletì neform lnìch vztah, kterè p i jeho realizaci vznikajì,... m direktivnï-v konn charakter, jeho upevúov nìm, rozvìjenìm a sbliûov nìm doch zì ke shodï mezi subjektem a objektem ÌzenÌ,... je sloûit, dynamick a nezbytn, i kdyû s m nevytv Ì û dnè materi lnì ani duchovnì hodnoty,... m trvalou platnost vöude tam, kde existuje organizovan Ëinnost lidì, vyûadujì ÌzenÌ. JakÈ jsou zkuöenosti z v voje vztahu nad Ìzen -pod Ìzen? Co ÌkajÌ v sledky sociologick ch v zkum? Potvrzuje ÌdÌcÌ praxe vöechny poznatky teorie? V Ëem v nì, dosaûenì poëìtaëovè gramotnosti, ovl dnutì svïtov ch jazyk ; l pot ebu zn t dlouhodobïjöì perspektivu v profesi Ëi organizaci, moûnost dalöìho uplatnïnì, svou karièru. ÿìdìcì proces jako mezilidsk vztah m podobu vz jemnèho p sobenì mezi nad Ìzen m a pod Ìzen m. P evaûujìcì vliv nad ÌzenÈho je do znaënè mìry urëen nejen cìli a pot ebami ÌdÌcÌ Ëinnosti, ale takè p edstavou ÌdÌcÌho pracovnìka, jak m pod Ìzen jednat a pracovat. Vztah nad Ìzenosti a pod Ìzenosti je form lnï dan organizaënïpr vnì vztah, ovlivúovan daljsou rozdìlnè p Ìstupy pracovnìk ke vztahu pod Ìzenosti? n VÏtöina lidì vì, ûe v ûivotï je t eba pod izovat se nïkter m autorit m. To vöak jeötï neznamen, ûe je uzn vajì. Snadno se pod izujì a nenì jim zatïûko bez rept nì se podrobit vöem na ÌzenÌm. Nad ÌzenÈho povaûujì za svèho ochr nce, kter odpovìd za uspokojov nì jejich pot eb. ÑPod ÌzenÌì se pod Ìzenosti je ËinÌ svobodn mi. P ednosti vidì p edevöìm v tom, ûe je nïkdo jin zbavuje tìhy rozhodnutì a odpovïdnosti. Autoritu uzn vajì i tehdy, kdyû jim pr vï nad Ìzen ÑnesedÌì, m ûe dojìt k lehk m odchylk m. Ale to nic nemïnì na jejich z sadnìm postoji. Respektov nì pod Ìzenosti je vede k tv rëìmu a iniciativnìmu plnïnì stanoven ch povinnostì a svï en ch kol. n O nïkter ch se ned Ìct, ûe se neradi pod izujì. Z leûì v hradnï na osobï, kter jim je nad Ìzena. Je-li kompetentnì, p ijmou ji, v opaënèm p ÌpadÏ ji odmìtajì. Uzn vajì-li jejì osobnì a odbornè kvality, ochotnï hrajì druhè housle. Uposlechnou i Ñrozumn ì na- ÌzenÌ, o jejichû smyslu pochybujì. Pokud jsou v opozici, zdr hajì se pod Ìdit. Doch zì u nich ke ztr tï z jmu o pr ci, coû vyvol - v nespokojenost nad ÌzenÈho a zp sobuje neshody mezi spolupracovnìky. Jen ve v jimeën ch p Ìpadech vystupúujì situaci do krajnosti. n Jsou pracovnìci, kte Ì ch pou pod Ìzenost jako nucenou a vnucenou pozici zvenëì. Podrobit se je pro nï neobyëejnï tïûkè. MajÌ siln sklon k nez vislosti, v nïkter ch p Ìpadech je lze oznaëit za svèr znè jedince ñ individuality. Nemohou se smì it se skuteënostì, ûe jsou na nad ÌzenÈm vìce z vislì neû oni na nich. Pot eba nez vislosti je u mnoh ch tak siln, ûe jen s obtìûemi akceptujì i vïënï zd vodnïnou autoritu. P i pod izov nì se svèmu nad ÌzenÈmu, kterèho potajmu a nïkdy i ve ejnï kritizujì, musejì p ekon vat znaën vnit nì odpor. Jsou liknavì p i plnïnì pracovnìch povinnostì, neplnì koly ve stanoven ch termìnech a v poûadovanè kvalitï. Od p ÌmÈho nad ÌzenÈho chtïjì, aby je uzn val jako svobodnï jednajìcì partnery zbavenè svazujìcì pod Ìzenosti. Vzhledem k jejich m lo odpovïdnèmu p Ìstupu k pr ci, o kterèm nechtïjì ani slyöet, je pro ÌdicÌho pracovnìka takovè uzn nì nep ijatelnè. SouË st pod Ìzenosti je vykon - vat p Ìkazy nad Ìzen ch. Podle postoje k uloûen m kol m a jejich plnïnì lze usuzovat na vztah pracovnìka k pod izov nì se. 1. Akceptov nì kolu ñ p ijetì, podpora, spolupr ce, aktivnì souëinnost p i jeho plnïnì. 2. Lhostejnost k kolu ñ vzetì na vïdomì, ÑdÏl m, co dostanuì, pozice z jmu: apatie. 3. PasivnÌ odpor ñ Ëinnost pod rovnì vlastnìch moûnostì. 4. AktivnÌ odpor ñ nesouhlas, Ñtak tohle dïlat nebudu!ì Respektovat pod Ìzenost nespo- ËÌv jen v ochotï plnit p Ìkazy, pat Ì vöak k jejìm z kladnìm p edpoklad m. PracovnÌk p ispìv k bezkonfliktnì pod Ìzenosti: ñ odpovïdn m plnïnìm zadan ch kol v poûadovan ch termìnech, ñ sebekontrolou p i v konu Ëinnosti, ñ dodrûov nìm pracovnìch postup, ñ vst Ìcnou spolupracì s ostatnìmi, ñ dodrûov nìm bezpeënostnìch p edpis, hygienick ch pravidel, ñ plnïnìm ustanovenì organizaënìch norem, ñ zachov nìm zvyklostì bïûn ch na pracoviöti. Nad Ìzen ovlivúuje kvalitu oboustrannèho vztahu: ñ p Ìstupem k pod Ìzen m pracovnìk m, ñ zp sobem jedn nì s nimi, ñ stylem ÌdÌcÌ pr ce, ñ v konem kontroly, ñ umïnìm komunikovat s pod Ìzen mi, ñ vytv enìm podmìnek pro plnïnì jejich povinnostì, ñ respektov nìm pr v pracovnìk. Pod Ìzenost pracovnìka je st l, nemïnì se zmïnou jeho za azenì. Nad Ìzenost je doëasn, trv jen pro dobu v konu vedoucì funkce. Kaûd pod Ìzen je potenci lnìm ÌdicÌm pracovnìkem ñ m ûe se st t nad Ìzen m. Z nad ÌzenÈho, po zbavenì ÌdÌcÌ funkce, z st v pod- Ìzen. Tuto skuteënost by si mïl kaûd uvïdomit a podle toho se chovat a jednat s ostatnìmi. 18 POJISTNÝ OBZOR 6/2001

18 V znamn m administrativnìm a obchodnìm centrem, a to i z celopraûskèho hlediska, se stal ZLAT ANDÃL, nov komplex vytvo en modernì architekturou z dìlny francouzskèho architekta Jeana Nouvela, pat ÌcÌho v souëasnosti mezi desìtku nejv znamnïjöìch svïtov ch architekt. VzpomeÚme vöak nejd Ìve alespoú ve struënosti na minulost tohoto mìsta. Koncem prvnì poloviny 19. stoletì si tady, na k iûovatce tehdejöì ävarcenberskè a PlzeÚskÈ silnice, postavil d m praûsk sl dek Josef Preisler. Rozs hlè, klasicistnì, jednopatrovè dvouk ÌdlÈ stavenì dostalo Ëp. 222 a n zev U ZlatÈho andïla. To proto, ûe v typmanonu jeho v chodnìho k Ìdla se jako domovnì znamenì objevila freska letìcìho andïla ve zlatoûlutèm vlajìcìm rouchu s palmovou ratolestì mìru. V objektu byl pivovar se sladovnou a samoz ejmï i hostinec. VzpomÌnan sl - dek Josef Preisler vlastnil jeötï dalöì d m U T Ì kominìk na druhè stranï PlzeÚskÈ silnice, jak se tenkr t ulici Ìkalo, kde byla slavn hospoda, s prostorn m taneënìm s lem, vyzdoben m znaky zemì Koruny ËeskÈ, tedy»ech, Moravy a Slezska. Podnikav sl dek tak mïl dokonale polìëeno na ûìznivè pocestnè, aù öli po kterèkoliv stranï silnice. Domu U ZlatÈho andïla Ëp. 222 zaëala zvonit hrana koncem sedmdes t ch let 20. stoletì v n vaznosti na v stavbu trasy B praûskèho metra. Spolu s dalöìmi sedmi domy mezi PlzeÚskou t Ìdou a BozdÏchovou ulicì a s nïkolika dvornìmi objekty byl v sobotu 16. nora 1980 odst elen. Co do plochy i poëtu ran to byla v tè dobï nejvïtöì destrukce v Praze. Domy byly vesmïs jednopatrovè, v parteru slouûily drobn m obchod m, byla tady i restaurace a bufet. JeötÏ p edtìm, dìky pochopenì Metrostavu, bylo k tympanonu domu U ZlatÈho andïla p istaveno leöenì a doölo k odbornèmu sejmutì fresky. Ta mï ila i s drapèriemi Ëty i a p l metru, p i v öce jeden a p l metru a byla sejmuta bez nejmenöìho poökozenì. Po n slednèm obrouöenì p ebyteënè malty byla freska oboustrannï impregnov na a p elepena g zou. V tomto stavu byla p ed na do pèëe Muzea hl. m. Prahy a uloûena v depozit i v DolnÌch Chabrech. P edpokl dalo se, ûe bude vr cena do novèho are lu. K tomu takè skuteënï doölo, ale aû v roce 2000, kdy byla freska restaurov na v restaur torskè ökole v Litomyöli a ZLAT ANDÃL POJIäçOVACÕ DOMY VYPR VÃJÕ umìstïna na ËestnÈm mìstï uvnit novèho komplexu. V mìstï vybudovan stanice metra je raûen, trojlodnì unifikovan pilì ovèho typu, v hloubce 37,4 m pod rovnì terènu. DÈlka prostoru n stupiötï se sedmadvaceti p ry pr chod dosahuje 105 m. Z obou Ëel st ednì lodi vych zejì eskal torovè tunely; do jiûnìho vestibulu v dèlce 51 m, do severnìho v dèlce 55 m. JiûnÌ vestibul s rozmïrnou pas ûì p i OstrovskÈho ulici slouûì p edevöìm k p estup m z Ëetn ch autobusov ch linek z rozs hlèho zemì jihoz padnìho sektoru Prahy. SevernÌ vestibul je orientov n p edevöìm k tramvajovè dopravï. Stanice byla nazvan Moskevsk a mïla tìm p ipomìnat rozs hlou spolupr ci se SovÏtsk m svazem ve vöech oblastech v stavby a provozu praûskèho metra. Proto byla na celè z padnì stïnï severnìho vestibulu osazena monument lnì mozaika symbolizujìcì dominanty Moskvy, kolektivnì dìlo sovïtsk ch v tvarnìk. TÈmatiku boje za mìr vyjad ovalo osm rozmïrn ch bronzov ch relièf na obou stïn ch n stupiötï. Trasa metra B mezitìm pokroëila aû na samou z padnì hranici Prahy a n zev stanice Moskevsk byl po roce 1990 nahrazen n zvem AndÏl. Z jem o pozemek poblìû k iûovatky AndÏl projevila nizozemsk spoleënost ING Real Estate (tehdy Nationale-Nederlanden nemovitosti) jiû poë tkem roku PrvnÌ koncept budoucìho komplexu ZLAT ANDÃL od arch. Jeana Nouvela vznikl koncem roku V polovinï roku 1996 bylo rozhodnuto o prodeji pozemku spoleënosti ING Real Estate. Tak zde mohl v p ÌötÌch letech (stavba byla zah jena v lednu 1999) vyr st nov obchodnï administrativnì komplex ZLAT ANDÃL na pozemku o rozloze 7600 m 2, n kladem cca 1 miliardy KË. NabÌzÌ p es m 2 kancel sk ch a 7000 m 2 prodejnìch ploch, souë stì are lu bude i restaurace. Velkou Ë st obchodnì plochy tvo Ì supermarket, skryt v trob ch budovy a p Ìstupn z pas ûe. TÈmÏ polovina vöech kancel sk ch ploch byla pronajata pojiöùovnï Nationale-Nederlanden a ING PenzijnÌmu fondu. Ve dvoupodlaûnìch gar ûìch je k dispozici 224 parkovacìch mìst. Projekt tvo en Ëty mi samostatn mi, funkënï nez visl mi, administrativnìmi budovami dotv Ì z urbanistickèho hlediska chybïjìcì z stavbu v tèto Ë sti mïsta. SpoleËnÏ s cel m komplexem vznikla prvnì Ë st pïöì zûny. Jde o spoleënou investici MÏstskÈ Ë sti Praha 5 a nïkter ch dalöìch investor z tèto oblasti. Jednou z nejsloûitïjöìch a nejviditelnïjöìch Ë stì stavby byla realizace fas dnìho pl ötï. Na t ech budov ch, vyjma hlavnì rohovè budovy, probìhajì konstrukce ve vodorovn ch p sech. Na severnì celosklenïnè fas dï se mïly objevit tzv. zborcenè (zak ivenè) plochy a bylo tedy t eba pouûìt speci lnì skla. Technologie v roby a mont ûe tak byla nesmìrnï n roën. Realizace fas dnìho pl ötï ZlatÈho andïla podle n - vrhu arch. Jeana Nouvela se z mnoha d vod dostala na hranici sou- Ëasn ch technologick ch moûnostì. HlavnÌm a souëasnï zcela origin lnìm motivem je postava andïla na ËelnÌ fas dï budovy. Jeho umìstïnì symbolizuje zrozenì novèho domu na mìstï historickèho p edch dce. Jedn se o fotografii, techniku typickou pro druhou polovinu dvac tèho stoletì. Z fotografie shlìûì na k iûovatku AndÏl, osmn ct metr vysok Damiel, ËlovÏkñandÏl z filmu Nebe nad BerlÌnem. TÈma andïla se objevuje takè formou kompozice z verö napsan ch na fas dï tak, aby byly ËitelnÈ i p i pohledu z ulice. Jde o fragmenty b snì Konstantina Biebla, Rainera Marii Rilkeho, Franze Kafky, Ji Ìho Ortena, Gustava Meyrinka a Guillaume Apollinaria. VÌce neû slavnostnì otev enì komplexu ZLAT ANDÃL za mnoh ch filmov ch, akustick ch a svïteln ch efekt se uskuteënilo ve Ëtvrtek 2. listopadu Vedle ofici lnìch host p ihlìûely, na praûskè pomïry nevìdanè show, i tisìce div k. Z vïrem autor Ël nku dïkuje pracovnìk m pojiöùovny Nationale- Nederlanden, tiskovè mluvëì panì Lence Lib nskè a vedoucìmu technickèho oddïlenì panu Karlu HercÌkovi, nejen za poskytnutè tiskovè materi ly, ale i za moûnost podrobnèho sezn menì se s cel m objektem, vëetnï detailnìho v kladu. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 6/