KOMPARATIVNÍ ANALÝZA DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A NĚMECKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPARATIVNÍ ANALÝZA DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A NĚMECKU"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance KOMPARATIVNÍ ANALÝZA DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A NĚMECKU The Comparative Analysis of the Corporate Tax in the Czech Republic and Germany Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Autor: Vojtěch Vrána Brno, 2015

2 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Vojtěch Vrána Komparativní analýza daně z příjmů právnických osob v České republice a Německu The Comparative Analysis of the Corporate Tax in the Czech Republic and Germany Financí Ing. Petr Valouch, Ph.D. Rok obhajoby: 2015 Anotace Diplomová práce Komparativní analýza daně z příjmů právnických osob v České republice a Německu je zaměřena na srovnání právních předpisů týkajících se daně z příjmů právnických osob v České republice a Spolkové republice Německo. Nejprve jsou v této práci vymezeny daňové systémy Spolkové republiky Německo a České republiky spolu s analýzou daní uvalených na příjem právnických osob v obou státech. Následuje část obsahující cíl této práce, ve které jsou srovnány daně z příjmů právnických osob v obou státech, a na základě v něm odhalených rozdílů navrţena doporučení legislativních úprav této daně v České republice. Annotation Thesis The Comparative Analysis of the Corporate Tax in the Czech Republic and Germany is focused on comparison of legal regulations of the corporate taxes in Czech Republic and Germany. At first in this thesis there are defined tax systems in Germany and in the Czech Republic together with analysis of income taxes imposed on incomes of corporate entities in both states. The following part contains the goal of this thesis, where I compare corporate taxes in both countries and make recommendations for legal changes in the Czech Corporate tax law based on discovered differences. Klíčová slova Německo, Česká republika, daň z příjmů právnických osob, Gewerbesteuer, srovnání Key Words Germany, Czech Republic, corporation income tax, Gewerbesteuer, comparison

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Komparativní analýza daně z příjmů právnických osob v České republice a Německu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. května 2015 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Valouchovi, Ph.D., za jeho vstřícnost, cenné rady a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Janě Dufkové a Marii Vránové za slohovou revizi tohoto textu.

5 OBSAH ÚVOD VYMEZENÍ NĚMECKÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU ROZDĚLENÍ DANÍ SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM (GESELLSCHAFT MIT BESCHRÄNKTER HAFTUNG) DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (KÖRPERSCHAFTSTEUER) DAŇOVÍ POPLATNÍCI (STEUERSUBJEKTEN) Neomezená daňová povinnost Omezená daňová povinnost Osvobození od daňové povinnosti PŘÍJEM KE ZDANĚNÍ (ZU VERSTEUERNDES EINKOMMEN) Korektury o bilanční položky Korektury o mimobilanční položky Odečitatelné Dary a Příspěvky Odečtení ztráty Nezdanitelná částka SAZBA DANĚ VYMĚŘENÍ DANĚ A VÝBĚR DANĚ SOLIDÁRNÍ PŘÍSPĚVEK (SOLIDARITÄTSZUSCHLAG) ŽIVNOSTENSKÁ DAŇ (GEWERBESTEUER) PŘEDMĚT A PLÁTCE DANĚ (STEUERGEGENSTAND UND STEUERSCHULDNER) OSVOBOZENÍ OD DAŇOVÉ POVINNOSTI ZISK Z PODNIKÁNÍ (GEWERBEERTRAG) Zvýšení zisku z podnikání Snížení zisku z podnikání Ztráty z podnikání z minulých let Konečný zisk z podnikání SAZBY DANĚ VYMĚŘENÍ A VÝBĚR DANĚ VYMEZENÍ ČESKÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU ROZDĚLENÍ DANÍ SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB DAŇOVÍ POPLATNÍCI... 62

6 5.2 ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ Osvobozené příjmy Příjmy nezahrnované do základu daně Očištění o nedaňové rezervy a opravné položky Účetní náklady, které nejsou daňovými náklady VÝPOČET DANĚ Odečitatelné položky Bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely Sazba daně Slevy na dani VYMĚŘENÍ A VÝBĚR DANĚ KOMPARATIVNÍ ANALÝZA DANÍ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČR A SRN A NÁVRHY NA ZMĚNY V DAŇOVÉ SOUSTAVĚ ČR NA ZÁKLADĚ POZNATKŮ ZE SRN SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM DAŇ Z PŘÍJMŮ Příjmy a výdaje Sazba a výběr daně ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 98

7 ÚVOD Pojem německá firma je v České republice synonymem úspěchu. Většina z nás si pod tímto pojmem představí dobře fungující stroj na peníze. Vezmeme-li v úvahu, ţe je Spolková republika Německo jako celek, tvořený těmito jednotlivými firmami, tahounem evropské ekonomiky, vyvstává otázka, proč tomu tak není v České republice, jejíţ ekonomika je z velké části závislá právě na Spolkové republice Německo? Můţe být jednou z těchto příčin daňová soustava těchto dvou zemí, především daň z příjmů uvalená na právnické osoby? Jsou tyto daně z příjmů těchto zemí odlišné? Pokud ano, v čem? Toto jsou otázky, které mě přivedly k tématu této diplomové práce, ve které zachytím rozdílný výpočet daně z příjmů právnických osob u společností s ručením omezeným ve Spolkové republice Německo a v České republice. Společnost s ručením omezeným jsem zvolil proto, ţe se jedná o kapitálovou společnost, tedy společnost, za kterou neručí společníci vším majetkem ale pouze do výše svých vkladů. Především je to ale nejjednodušší forma kapitálové společnosti, která je v obou státech zastoupena mnohonásobně více neţ jiné formy kapitálových společností. Dá se také očekávat, ţe se v České republice tato forma obchodní společnosti, po rekodifikaci soukromého práva účinné do roku 2014, stane ještě dostupnější. V neposlední řadě jsem si tuto formu společnosti vybral i z důvodu její podobnosti a tím pádem i moţnosti smysluplného srovnání s německou formou společnosti s ručením omezeným, jejíţ oficiální název je Gesellschaft mit beschränkter Haftung (dále GmbH). Daň z příjmů právnických osob jsem zvolil v návaznosti na výběr společnosti a především proto, ţe zisk je hlavním cílem a motivačním faktorem ekonomické činnosti těchto společností. Zajímalo mě tedy, jestli je nějaký rozdíl mezi zdaněním zisku společností v obou zemích, ať uţ tím, jaké daně jsou na zisk společností s ručením omezeným uvaleny nebo samotnou metodikou jejich výpočtu. Cílem práce je provést komparativní analýzu daně z příjmů právnických osob v České republice a Německu a na jejím základě navrhnout případné změny české daňové legislativy inspirované německou legislativou. 10

8 V prvních pěti kapitolách bude vyuţitím metod deskripce a analýzy zachyceno základní vymezení daňových systémů, společností s ručením omezeným a daní uvalených na jejich příjem v ČR a SRN. V šesté kapitole budou metodou komparace srovnány předcházející kapitoly. Nejprve dojde ke srovnání společností s ručením omezeným, protoţe zdanění těchto společností je předmětem této práce, a následovat bude srovnání daní z příjmů právnických osob obou zemí. Zároveň budou v této kapitole pomocí metody syntézy formulována doporučení, která by mohla zlepšit český systém. Hlavními zdroji této práce, díky nimţ jsem byl schopen nastínit základní úkony nutné pro výpočet jednotlivých daní, byly zákony zabývající se těmito daněmi. Na německé straně to byly Körperschaftsteuergestez (dále KStG), Einkommensteuergesetz (dále EStG) a Gewerbesteuergesetz (dále GewStG), na české straně převáţně zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nejen tyto, ale i všechny další pouţité zákony byly vyuţity ve znění pro rok Protoţe jsem ve velké míře čerpal z německy psané literatury, musel jsem do češtiny překládat nejen termíny obecné němčiny, ale také odborné termíny. Ne vţdy jsem měl však znalosti potřebné k samostatnému překladu, proto jsem nahlíţel do německo-českého právnického slovníku a německo-českého slovníku. Protoţe často ani tyto slovníky nepomohly k překladu konkrétních termínů, snaţil jsem se o jejich vlastní překlad s pomocí německých výkladových slovníků nebo i německo-anglického slovníku. Důleţité termíny jsou proto v textu práce dvojjazyčně, aby nedošlo při jejich překladu k nedorozumění. 11

9 1 VYMEZENÍ NĚMECKÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU Co je to vůbec daň v německém právním prostředí, se dozvíme v 3 Abgabenordnung (dále AO) z definice, která by po přeloţení označovala daně jako peněţitá plnění, která nepředstavují protiplnění za konkrétní sluţby a která jsou na základě konsensu veřejnoprávního sektoru uloţena kaţdému, kdo naplňuje zákonem stanovenou skutkovou podstatu, s níţ zákon takové plnění spojuje. Účelem těchto plnění je dosahování příjmů státu. Dosahování příjmů však můţe být i účelem vedlejším. Spolková republika Německo (dále SRN) je federativní republikou, která je rozdělena na 16 spolkových zemí. Jednotlivé země jsou tedy autonomními státy mající vlastní moc. Z toho je patrné, ţe je otázka německého daňového systému sloţitá a musí být ukotvena v zákonech ústavě. To potvrzuje fakt, ţe v SRN existuje na 40 různých daní, které mohou být rozděleny podle různých kategorií (viz kapitola 1.1). Ústava SRN (Grundgesetz, dále pouze GG) stanovuje kompetence jednotlivých územních správních celků 1 k daním. Jedná se o zmocnění k vydávání zákonů (Steuergesetzgebungshoheit), rozdělení výtěžků z daní na územní správní celky (Steuerertragshoheit) a závazek k výběru a správě daní (Steuerverwaltungshoheit). Zmocnění k vydávání zákonů určuje, který zákonodárný orgán má pravomoc k vydávání a rušení daňových zákonů. Je upraveno článkem 105 GG. Spolková republika (dále pouze stát) má výhradní právo na úpravu zákonů pouze ohledně cla a finančních monopolů 2. Spolkovým zemím pak přísluší právo na vydávání ostatních daňových zákonů. Stát ale můţe za určitých situací zasáhnout a převést tuto kompetenci na sebe. Jedná se o případ, kdy příjem z daní přísluší z části nebo úplně státu, nejedná-li se o místní spotřební daně nebo daň z přepychu (Aufwandsteuer), a nejedná-li se o církevní daň (Kirchensteuer). Tato kompetence můţe přejít na stát, i pokud je to nezbytné v celonárodním zájmu. Spolkové země mají výhradní právo na církevní daň, určení sazby daně z koupě pozemku (Grunderwerbsteuer), místní spotřební daně nebo daň z přepychu (např. daň za psa, daň z druhého bytu). Obce mají pravomoc určit pouze 1 Spolková republika, spolkové země, obce 2 Jediný je Branntweitmonopol (do roku 2017), zabývající se kontrolou obchodu s destiláty 12

10 sazbu daně u ţivnostenské daně nebo daně z pozemku, nemohou vydávat ţádné daňové zákony. Rozdělení výtěžků z daní na územní správní celky určuje, který územní správní celek získá prostředky vybrané z jednotlivých typů daní. Oporou pro to je článek 106 GG. Příjmy státu tedy tvoří například tyto daně: finanční monopoly (Finanzmonopole) pouze destilátový monopol (Branntweinmonopol) spotřební daně pokud nepřipadají spolkovým zemím nebo obcím, například daň z pohonných hmot (Mineralölsteuer), daň z elektrického proudu (Stromsteuer), daň z tabáku (Tabaksteuer), daň z kávy (Kaffeesteuer), daň z destilátů a šumivého vína (Branntwein und Schaumweinsteuer) pojišťovací daň (Versicherungsteuer) jednorázové odvody majetku a odvody k provedení odškodnění obětí nacismu solidární příspěvek (Solidaritätszuschlag) odvody v rámci Evropského společenství část ze společných daní daně z příjmu fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty (Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Umsatzsteuer) poplatek od obce z ţivnostenské daně Spolkové země obdrţí výtěţky z těchto daní: dědické a darovací daně (Erbschaft- und Schenkungsteuer) silniční daně (Kraftfahrzeugsteuer) daně z úkonu (Verkehrsteuer) pokud nepřipadají státu nebo obcím, například daň z koupě pozemku (Grunderwerbsteuer), daň z protipoţární ochrany (Feuerschutzsteuer), sázkařská a loterijní daň (Rennwett- und Lotteriesteuer) pivní daně (Biersteuer) 13

11 odvodů z kasin (Spielbankabgabe) části ze společných daní daně z příjmu fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty (Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Umsatzsteuer) poplatku od obce z ţivnostenské daně Obce získávají výtěţek z nejmenšího počtu vybíraných daní, a to z těchto daní: pozemkové daně (Grundsteuer) ţivnostenské daně po odečtení poplatků státu a spolkové zemi (Gewerbesteuer) příjmů z místních spotřebních daní nebo daní z přepychu (Verbrauchssteuer a Aufwandsteuern), např. daň ze psa (Hundesteuer) a daň ze zábavního průmyslu (Vergnügungsteuer) části daně z příjmu fyzických osob (Einkommensteuer) části daně z přidané hodnoty (Umsatzsteuer) Daně, u kterých dochází k rozdělení jejich výtěţku mezi více územně správních celků, jsou daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty. Jejich rozdělení je následující. 15 % daně z příjmu fyzických osob připadá na obce, zbytek se rozdělí na polovinu mezi stát a spolkové země, jedná se tedy o 42,5 % pro kaţdou stranu. Daň z příjmu právnických osob se rozdělí mezi stát a spolkové země rovnoměrně, tedy kaţdý získá polovinu vybraných prostředků. Rozdělení daně z přidané hodnoty je sloţitější, avšak v roce 2013 získal stát 53,4 %, spolkové země 44,6 % a obce 2 % z vybraných prostředků této daně. 3 Závazek k výběru a správě daní náleţí v zásadě úřadům spolkových zemí. Konkrétní rozdělení těchto kompetencí upravuje článek 108 GG. V něm je dáno, ţe finanční úřady státní 3 Lexikon zur öffentlichen Haushalts- und Finanzwirtschaft: Umsatzsteuer. Haushaltssteuerung: Portal zur öffentlichen Haushalts- und Finanzwirtschaft. [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

12 správy spravují cla, finanční monopoly, odvody v rámci Evropského společenství a spotřební daně řízené státem. Jménem státu spravují zemské úřady státní správy ty daně, které plynou zcela nebo částečně státu. Svým jménem spravují např. daň darovací, dědickou, daň z koupě pozemku, daň z pozemku, odvody z kasin nebo daň z protipoţární ochrany. Správu daní, které částečně nebo zcela proudí obcím, mohou převzít samotné obce. To se týká majetkových daní, u kterých má obec pravomoc měnit sazbu výběru daně, jako například u ţivnostenské daně nebo daně z majetku, a také místních spotřebních daní a daní z přepychu, například daně ze psa nebo ze zábavního průmyslu. Konstrukce úřadů státní správy SRN je určena zákonem 4. Finanční správa je součástí veřejné správy, která je zodpovědná za výběr a vyměření daní. Finanční správa SRN je rozdělena na finanční správu státu a finanční správu spolkových zemí zemskou finanční správu. Nejvyšším finančním úřadem státní správy je Ministerstvo financí. Následují vrchní úřady, například státní centrální úřad pro daně (Bundeszentralamt für Steuer), úřady druhého stupně, mezi které patří celní kriminální úřad (Zollkriminalamt) nebo 5 státních finančních ředitelství (Bundesfinanzdirektorium), a nakonec místní úřady vyšetřovací celní úřady (Zollfahndungsamt) a hlavní celní úřady (Hauptzollamt). 5 Zemská finanční správa je dvou nebo třístupňová. Nejvyšším úřadem kaţdé spolkové země je zemské finanční ministerstvo (Landesfinanzministerium), kterých je tedy celkem 16. Devět z nich má jako druhý stupeň vrchní finanční ředitelství (Oberfinanzdirektorium). Nejniţším stupněm zemské finanční správy jsou finanční úřady (Finanzamt). 6 V příloze A je k nalezení tabulka sumarizující veškeré výše zmíněné kompetence jednotlivých správních celků ve vztahu ke kaţdé z daní. 4 Zákon o finanční správě (Finanzverwaltungsgesetz) 5 Bundesministerium der Finanzen: Die Steuerverwaltung in Deutschland [online]. [cit ]. Dostupné z: blob=publicationfile&v=3; str. 7 6 Bundesministerium der Finanzen: Die Steuerverwaltung in Deutschland [online]. [cit ]. Dostupné z: blob=publicationfile&v=3; str. 7 15

13 1.1 Rozdělení daní Na následujících řádcích jsem se pokusil shrnout v bodech moţné rozdělení daní 7. Daně je moţné rozdělit podle následujících kritérii: Podle toho, který územně správní celek vybranou daň získá (viz výše Rozdělení výtěžků z daní na územní správní): o stát o spolková země o obec o společná daň rozdělená mezi více subjektů (Gemeinschaftsteuer) Podle toho, kdo daň odvádí: o přímé daně plátce je zároveň poplatníkem, např. daň z příjmu fyzických nebo právnických osob (Einkommensteuer a Körperschaftsteuer) o nepřímé daně oddělení osoby plátce od poplatníka, např. daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer) nebo spotřební daň (Verbrauchsteuern) Podle plátce daně: o osobní daně (Personensteuer) např. daň z příjmu fyzických osob (Einkommensteuer) o majetkové daně (Realsteuer / Objektsteuer) např. daň z pozemku (Grundsteuer) a ţivnostenská daň (Gewerbesteuer) 7 Podle SCHNEELOCH, Von Dieter. Betriebswirtschaftliche Steuerlehre. 6. Aufl. München: Vahlen, ISBN ;str

14 Podle základu daně, ze kterého bude daň odváděna: o daň z výnosů (Ertragsteuer) daň z příjmů fyzických a právnických osob (Einkommensteuer a Körperschaftsteuer), ţivnostenská daň (Gewerbesteuer), solidární příspěvek (Solidaritätszuschlag) a církevní daň (Kirchensteuer) o zdanění podstaty majetku (Substanzsteur) zdaňuje existující majetek, např. daň z pozemku (Grundsteuer), daň dědická a darovací (Erbschaftsteuer a Schenkungsteuer) o daň z úkonů (Verkehrsteuer) daň na procesy probíhající v hospodářském styku, například na prodej zboţí daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer), na prodej pozemku daň z prodeje pozemku (Grunderwerbsteuer, dále také sázkařská a loterijní daň (Rennwettsteuer a Loteriesteuer), pojišťovací daň (Versicherungsteuer) a silniční daň (Kraftfahrzeugsteuer) Podle předmětu daně: o daň z vlastnictví (Besitzsteuer) např. daň z pozemku (Grundsteuer), daně z příjmů fyzických i právnických osob a ţivnostenská daň o daň z úkonů (Verkehrsteuer) stejné rozdělení jako u předchozího rozdělení podle základu daně. o spotřební daň (Verbrauchssteuer) uvaluje se na určité druhy zboţí jakoţto předměty daně, na celorepublikové úrovni např. pivní daň (Biersteuer), daň z destilátů (Branntweinsteuer), daň ze šumivého vína (Schaumweinsteuer), daň z elektrického proudu (Stromsteuer), daň z pohonných hmot (Mineralölsteuer) a také celá řada obecních daní jako například daň ze psa (Hundesteuer), daň z lovu a rybaření (Jagdsteuer a Fischereisteuer), daň z druhého bytu (Zweitwohnungsteuer) o cla (Zöllen) inkasovány při dovozu zboţí do SRN, neplatí však pro dovoz zboţí z Evropské Unie (dále EU) U osobních daní jsou plátci daně fyzické nebo právnické osoby, které jsou zdaňovány s ohledem na jejich osobní vztahy, např. počet dětí. Majetkové daně se vztahují na věci a u 17

15 jejich zdanění se odhlíţí od osobních vztahů jejího vlastníka. Mezi daně z vlastnictví patří daně, jejichţ základ daně se váţe na vlastnictví. Jedná se nejen o vlastnictví majetku, ale i zisků z něj. Protoţe různé daně mohou mít stejného plátce daně, můţe dojít ke kumulování daní. Příkladem je zdanění zisku daněmi z výnosů, kdy je zisk zdaněn nejprve daní z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuer), následně je vybrán solidární příspěvek (Solidaritätszuschlag) z této daně a nezávisle na tom podléhá podnikový zisk ještě ţivnostenské dani (Gewerbesteuer). Protoţe tématem této diplomové práce je daň uvalená na příjmy právnických osob, můţeme podle předchozího rozdělení daní určit, ţe nejvhodnější rozdělení daní, vystihující naše téma, je rozdělení podle základu daně, tedy příjmu GmbH. Konkrétní skupinou daní, která nás bude zajímat, jsou daně z výnosu (Ertagssteuer) zahrnující jak daň z příjmů právnických osob plus na ní navázaný solidární příspěvek, tak i ţivnostenskou daň. Pomocí dat z roku 2012 na obrázku 1 můţeme nahlédnout na to, jakým podílem se jednotlivé daně, především daně z výnosu, podílely na celkové sumě vybraných daní v daném roce. Celková suma činila zhruba 600 miliard Eur. Na první pohled je zřejmé, ţe největší podíl nese daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer), a to celých 32 %. Následuje ji daň ze mzdy (Lohnsteur) s 25 %, která je prvním zástupcem daní z výnosů. Druhým zástupcem je ţivnostenská daň, která se tím stává třetí nejvýnosnější daní s vybranými 42,7 miliardami Eur, coţ činí zhruba 7 % celkové sumy. Je tedy patrné, ţe přestoţe je ţivnostenská daň třetí nejdůleţitější daní pro financování státu, má pro něj téměř 3,5x menší výnosnost. Samotná daň z příjmu právnických osob je na tom z celkového pohledu ještě hůře, protoţe příjmy z ní činí necelá 3 % celkové sumy vybraných daní, coţ je pouze o 0,5 % méně, neţ u daně z tabáku (Tabaksteuer). Poslední daní, která nás zajímá především, je solidární příspěvek, který se skoro 14 miliardami vybraných Eur a 2 % uzavírá skupinu daní z výnosu. 18

16 Obrázek 1: Příjmy SRN z jednotlivých daní v roce 2012 v milionech Zdroj: CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung) V této kapitole si nastíníme základní charakteristiky německé verze společnosti s ručením omezeným - Gesellschaft mit beschränkter Haftung. Jako zdroj vyuţiji internetové stránky Obchodní komory Hamburk (Handelskammer Hamburg). 8 8 Existenzgründung und Unternehmensförderung: Die Gesellschaft mit beschränkter Haftung - GmbH. Handelskammer Hamburg [online]. [cit ]. Dostupné z: H.html 19

17 GmbH je kapitálová společnost, ručící pouze do výše svého majetku. Jedná se tedy o právnickou osobu, jejíţ vlastnosti stanovuje zákon týkající se právě pouze této společnosti. Jedná se o zákon Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung (dále pouze GmbHG). GmbH můţe být zaloţena jedním nebo více společníky (Gesellschafter). Společníkem můţe být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. GmbH jako taková vznikne zápisem do obchodního rejstříku (Handelsregister). Paragraf 5 GmbHG určuje základní kapitál společnosti, který musí činit minimálně , a je tvořen součtem vkladů jednotlivých společníků. Jednotlivé vklady mohou být v rozdílných výších, všechny však zaokrouhlené na celá Eura. Vklady mohou být tvořeny peněţními vklady, věcnými vklady i kombinací obojího. K momentu zápisu do obchodního rejstříku musejí být splaceny jednotlivé vklady v následujících výších: Peněţité vklady nemusí být splaceny v plné výši, ale pouze do výše jedné čtvrtiny. Věcné vklady musí být splaceny v plné výši. U kombinovaného vkladu musí být splacen věcný vklad v plné výši, peněţitý do jedné čtvrtiny. Ovšem pozor, celkově musí být před zápisem do obchodního rejstříku splaceno alespoň , tedy 50 % základního kapitálu. Orgány GmbH jsou, jednatel (Geschäftsführer), valná hromada (Gesellschafterversammlung) a dozorčí rada (Aufsichtsrat). Jednatel je povinný orgán, který zastupuje společnost navenek. Počet jednatelů není omezen, minimálně však musí být alespoň jeden. Jednatelem se můţe stát kaţdá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, starší 18 let. Její povinnosti jsou mimo jiné vedení společnosti, účetnictví, vystavení účetní závěrky, svolání valné hromady, informování společníků, hlášení do obchodního rejstříku (změna základního kapitálu nebo stanov, předání roční závěrky), ochrana základního kapitálu před nepovoleným vyplácením. Pokud jednatel poruší povinnosti dobrého hospodáře, ručí jednatel vlastní GmbH za vzniklé škody vlastním majetkem. Jedná se například o situaci, kdy zamlčí valné hromadě informaci o ztrátě 50 % základního kapitálu. 20

18 Jednatel ručí vlastním majetkem i proti třetím osobám, například v situaci, kdy není při podpisu smlouvy jasné, ţe jedná jménem společnosti, ale vytváří dojem, ţe jedná jako samostatný obchodník. Valná hromada je nejvyšším rozhodovacím orgánem GmbH. Je tvořena všemi společníky společnosti. Valná hromada musí plnit úkoly jí svěřené ve společenské smlouvě. Pokud ţádné nejsou, vstoupí do hry zákon v paragrafu 46 GmbHG, který říká, ţe povinnostmi valné hromady je mimo jiné určení roční uzávěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku, vymáhání splátek základního kapitálu, jmenování, odvolání a propuštění jednatelů, rozdělení nebo zabavení obchodních podílů aj. Usnesení valné hromady je přijato, pokud vyslovilo kladný postoj více neţ 50 % odevzdaných hlasů. 50 Eur nominální hodnoty obchodního podílu je rovno jednomu hlasu. V případech jako je změna společenské smlouvy, změna právní formy nebo zrušení společnosti je potřeba alespoň 75 % hlasů. Dozorčí rada není povinným orgánem. Nutnost mít dozorčí radu ukládá zákon 9 společnosti za předpokladu, ţe GmbH zaměstnává minimálně 500 zaměstnanců. Zvolení dozorčí rady probíhá usnesením valné hromady. Jejím úkolem je kontrola společnosti, k výkonu toho má právo na veškeré informace, týkající se obzvláště roční závěrky. Paragraf 5a GmbHG umoţňuje ovšem vytvoření ještě jiného typu GmbH, přesněji řečeno její podskupiny. Jedná se o Unternehmergesellschaft zvanou také například Mini-GmbH. Jedná se o takovou formu právnické osoby, která má povinnou minimální výši základního kapitálu 1. Jako vklad do základního kapitálu jsou vyloučeny jakékoliv nepeněţní vklady a ty peněţité musí být splaceny ještě před zápisem do obchodního rejstříku v plné výši. Opatřením vyvaţující moţnost nesplnění základního kapitálu GmbH je povinnost ukládat jednu čtvrtinu zisku po odečtení ztráty jako rezervu. Aţ dosáhne výše součtu této rezervy a základního kapitálu společnosti alespoň , můţe být tato rezerva pouţita na zvýšení základního kapitálu, coţ by vedlo k přeměně Unternehmergesellschaft na GmbH a ke zrušení nutnosti tvorby rezervy a tím pádem i k volnému nakládání se ziskem společnosti. 9 1 odst. 1 o účasti třetích osob (Drittelbeteiligungsgesetz) 21

19 2 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (KÖRPERSCHAFTSTEUER) V této kapitole se budeme zabývat první z daní uvalenou na zisk GmbH., a to daní z příjmů právnických osob. Je to daň uvalená pouze na právnickou osobu, nikoli na její společníky. Jak jsme si jiţ uvedli, jedná se o daň z výnosu, osobní daň, daň přímou a daň společnou. Zajímat nás bude celý průběh jejího výpočtu, to znamená určení osob majících daňovou povinnost a kdo je od ní osvobozen, výpočet výše příjmu, který společnost bude danit včetně všech jeho nezbytných úprav, výše daňové sazby, úpravy vypočítané daně a průběhu jejího výběru. 2.1 Daňoví poplatníci (Steuersubjekten) Nejprve je nutné zjistit, kdo je povinen daň z příjmů právnických osob platit. Zákon o dani z příjmů rozlišuje mezi dvěma moţnostmi plátců: s neomezenou a s omezenou daňovou povinností. Zároveň ještě definuje velké mnoţství subjektů, které jsou od platby této daně osvobozeny Neomezená daňová povinnost Jaké subjekty mají neomezenou daňovou povinnost je upraveno v 1 KStG. Jedná se o kapitálové společnosti (Kapitalgesellschaften), druţstva včetně evropských druţstev (Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften), vzájemné pojistné a penzijní fondy (Versicherungs- und Pensionsfondsvereine auf Gegenseitigkeit), ostatní právnické osoby soukromého práva (sonstige juristische Personen des privaten Rechts), ale také právně nezpůsobilé spolky (nichtrechtsfähige Vereine), zařízení (Anstalten), nadace a účelová sdruţení majetku, která spadají do soukromě-právní sféry (Stiftungen und andere Zweckvermögen des privaten Rechts) a podniky, které jsou provozovány jako ţivnost některou veřejnoprávní korporací (Betriebe gewerblicher Art von juristischen Personen des öffentlichen Rechts). Pokud mají zmíněné právnické osoby své sídlo nebo sídlo svého vedení v SRN, potom se jich týká neomezená daňová povinnost, coţ pro ně znamená, ţe zdaněny budou jejich celkové příjmy, jak tuzemské, tak i zahraniční. Tuzemskem se v této kapitole označuje SRN, protoţe na věc nahlíţíme z pohledu tamních zákonů. Pro nás je důleţité, ţe do této kategorie spadá i GmbH, jakoţto zástupce kapitálové společnosti, a má tedy neomezenou daňovou povinnost. 22

20 2.1.2 Omezená daňová povinnost Paragraf 2 KStG dále definuje subjekty mající omezenou daňovou povinnost. Hlavní podmínkou u zahraničních subjektů je, aby tyto subjekty, kterými jsou korporace (Körperschaften) a sdruţení osob nebo majetkové podstaty (Personenvereinigungen und Vermögensmassen), neměly v tuzemsku ani své sídlo, ani sídlo svého vedení. V případě, ţe bude tato podmínka splněna, budou zdanění podléhat pouze takové tuzemské příjmy, které jsou vymezeny v 49 EStG 10. Řadí se mezi ně například příjmy z podnikatelské činnosti, jestliţe se v tuzemsku nachází pobočka nebo stálý zástupce, pronájem nebo prodej v tuzemsku nacházejícího se pozemku, souboru věcí nebo práva, dividendy a podíly na zisku, jestliţe jejich dluţník sídlí v tuzemsku aj. Pokud nespadá jeden z výše zmíněných subjektů ani do doposud definovaných subjektů majících omezenou daňovou povinnost, ani do subjektů majících neomezenou daňovou povinnost, ale pobírá tuzemské příjmy, které podléhají sráţce daně, potom má také omezenou daňovou povinnost vztahující se právě na tyto příjmy. Mezi takové subjekty se řadí veřejnoprávní korporace (stát, spolková země, obec), komora, cech Osvobození od daňové povinnosti Podmínky pro osvobození od daně z příjmů právnických osob u kapitálových společností jsou popsány dále v 5 KStG. V prvním odstavci jsou vyjmenovány všechny případy, u kterých lze osvobození uplatnit. Jsou jimi například podniky s národní nebo zemskou svrchovaností jako Bundeseisenbahnvermögen, který je nadřízeným úřadem Německých drah, Německá centrální banka, státní loterijní úřad, investiční banky jednotlivých zemí. Dále také svazy odborářů, svazy zaměstnavatelů, politické strany nebo korporace a sdruţení osob nebo sdruţení majetkové podstaty, které podle svých stanov provozují nadační činnost a slouţí skutečně výhradně obecně prospěšným, dobročinným nebo církevním účelům. Druhý odstavec následně vyjímá z tohoto osvobození všechny tuzemské příjmy, u kterých se uplatňuje sráţková daň. 10 JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str

21 2.2 Příjem ke zdanění (zu versteuerndes Einkommen) Základem pro vyměření daně z příjmů právnických osob je tzv. zu versteuerndes Einkommen, v překladu příjem ke zdanění. Výpočet tohoto příjmu se řídí jak zákonem o dani příjmů právnických osob (KStG), tak i zákonem o dani z příjmů fyzických osob (EStG). U osob s neomezenou daňovou povinností jsou veškeré příjmy povaţovány za příjmy z podnikání (Einkünfte aus Gewerbebetrieb). Příjmy z podnikání jsou totiţ jedním ze sedmi druhů příjmů vymezených v EStG. Na rozdíl od fyzických osob se tedy příjmy GmbH nijak nerozlišují a platí pro ně, pokud není uvedeno zákonem jinak, stejná pravidla. Kapitálové společnosti jsou zákonem povinné vést účetnictví, proto musí svůj zisk při dodrţení všech účetních zásad zveřejňovat. 12 Všechny částky, které vstupují do výpočtu daně z příjmů, se zaokrouhlují na celá Eura ve prospěch poplatníka daně. 13 Základním kamenem pro výpočet příjmu ke zdanění je zisk/ztráta z obchodní bilance. Ta se vypočítá jako rozdíl mezi stavem vlastního kapitálu na konci období a stavem vlastního kapitálu na začátku období zveřejněným v obchodní bilanci daného období, sníţený o vklady a zvýšený o majetek odebraný pro své potřeby, domácnost nebo jiné nepodnikatelské účely během celého období. 14 Tento výsledek se následně upraví o bilanční poloţky, které zvyšují nebo sniţují zisk/ztrátu, coţ není pro výpočet daně ţádoucí. Výsledná částka odpovídá pojmu zisku/ztrátě podle daňové bilance. Dále dojde k úpravě o mimobilanční poloţky, které mohou znovu zvýšit i sníţit příjem ke zdanění. Nový výsledek se nazývá zisk ke zdanění. Od něj se dále odečtou odečitatelné dary a příspěvky, z čehoţ vyvstane nový pojem celková částka příjmů. V dalším kroku následuje odečtení ztráty z minulých let a výsledek zvaný příjem. Od tohoto příjmu se jako poslední úprava odečte ještě nezdanitelná částka a vyjde konečný výsledek nutný k výpočtu daně z příjmů právnických osob, tedy příjem ke zdanění. Přehledně nalezneme tento proces vyobrazen ve schématu odst. 1 EStG KStG odst EstG 24

22 Schéma 1: Úpravy zisku/ztráty z obchodní bilance vedoucí k zjištění příjmu ke zdanění Zisk/ztráta podle obchodní bilance (Jahresüberschuss/-fehlbetrag laut Handelbilanz) +/- Korektury o bilanční poloţky (Bilanzsteuerrechtliche Korrekturen) = Zisk/ztráta podle daňové bilance (Steuerbilanzergebnis) +/- Korektury o mimobilanční poloţky (Außerbilanzielle Korrekturen) = Zisk ke zdanění (Steuerlicher Gewinn) - Odečitatelné dary a příspěvky (Abziehbare Spenden und Mitgliedsbeiträge) = Celková částka příjmů (Gesamtbetrag der Einkünfte) - Odečtení ztráty (Verlustabzug) = Příjem (Einkommen) - Nezdanitelná částka (Freibeträge) = Příjem ke zdanění (zu versteuerndes Einkommen) Zdroj: Vlastní překlad podle JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN str Korektury o bilanční položky V německém systému daně z příjmů platí, ţe ocenění a pouţití poloţek, které je uţito při vedení účetnictví a tedy v bilanci podniku v souladu s obchodněprávními předpisy 15, se přejímá do výpočtu příjmu ke zdanění (Maßgeblichkeitsprinzip). 16 Nejedná se ale o všechny případy, protoţe ne na všechny poloţky, které byly zahrnuty do výpočtu zisku/ztráty z obchodní bilance, nahlíţí zákon o dani z příjmů stejně. Některé poloţky bilance jsou zákonem (EStG) povaţovány jako daňově uznatelné pouze v určité míře nebo zcela zakázány a z toho důvodu musí dojít ke korekturám v obchodní bilanci. Následně si uvedeme několik zákonem definovaných případů spadajících do 5 EStG. U nehmotného vkládaného majetku se vytvoří aktivní poloţka pouze v případě, ţe byl získán za úplatu. V opačném případě bude daňově povaţován jako náklad. 15 Handelsgesetzbuch (dále HGB) 16 5 odst. 1 EStG 25

23 Rezervy, vytvořené proti porušení cizího patentu, autorského nebo jiného ochranného práva (Rückstellungen für die Verletzung fremder Patentrechte) se mohou tvořit pouze, pokud si majitel této ochrany nárokuje úplatu za porušení práva, nebo je nutné váţně počítat s vymáháním nároku za porušení práva. Pokud ale nebyl do tří let tento nárok vyčíslen, musí se rezerva rozpustit a zvýšit tím výnosy daného období. Rezervy tvořené za účelem pokrytí finančního příspěvku ke sluţebnímu jubileu (Rückstellungen für Dienstjubiläen) se mohou tvořit, trvá-li pracovní vztah zaměstnance k zaměstnavateli alespoň 10 let nebo pracuje-li dotyčný nejméně 15 let pro jednoho konkrétního zaměstnavatele, a tato podpora zaměstnance musí být písemně sepsána. Rezervy na hrozící ztráty z nedokončených obchodů se nesmí tvořit. (Rückstellungen für drohende Verluste aus schwebenden Geschäften) Paragraf 6a EStG následně upravuje tvorbu rezerv na důchodové zabezpečení, které mohou být tvořeny, pokud na to má dotyčná osoba, v jejíţ prospěch jsou tvořeny, právo. Další podmínkou je, ţe vyplacení dávek musí být zveřejněno písemně, ţe pojistné plnění nebude závislé na budoucích ziscích a ţe dávky nebudou v budoucnu sníţeny. Rezerva na důchodové zabezpečení smí být poprvé vytvořena buď ještě před vznikem pojistné událostí pro rok, ve kterém byl slib vyplácení dávek zveřejněn, nejdříve však v roce, v jehoţ první polovině oprávněný překročil 27. rok svého ţivota, nebo v roce vzniku pojistné události. Rezerva na důchodové zabezpečení je daňově uznatelná nejvýše do výše částečné hodnoty (Teilwert). Částečná hodnota je: Před ukončením pracovního vztahu oprávněného, současná hodnota budoucího závazku na konci účetního období, od které se odečte ke stejnému datu připadající současná hodnota budoucích ročních příspěvků. Předpokladem je, ţe na začátku účetního období, ve kterém vznikl pracovní vztah, se obě tyto současné hodnoty rovnají, částečná hodnota je tedy nula. 17 Po ukončení pracovního vztahu oprávněného nebo po nastání pojistné události, současná hodnota budoucího závazku na konci účetního období 17 Pensionsrückstellung - berechnen, bewerten, ermitteln. [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

24 Při výpočtech současných hodnot se k odúročení u této rezervy pouţívá úroková míra o hodnotě 6 %. Další věcí, která musí být prověřena, je oceňování jednotlivých poloţek, popsané v 6 EStG. Protoţe zákon vyuţívá různá rozdělení majetku, nadefinujeme si nejprve, o jaké se jedná. Majetkem podléhajícím opotřebení (Abnutzbare Wirtschaftsgüter) jsou především budovy a jejich části, ostatní nemovitý majetek bez pozemků, veškerý movitý majetek a některá nehmotná aktiva jako například zakoupená obchodní značka. Majetkem nepodléhajícím opotřebení (Nicht abnutzbare Wirtschaftsgüter) jsou pozemky, finanční investice jako podíly na kapitálových a osobních společnostech, investice do cenných papírů, peněţních pohledávek nebo samotných peněz. Také určitá nehmotná aktiva například paličské právo (Brennrecht). K oběţnému majetku patří takový majetek, který byl pořízen nebo vyroben k tomu, aby byl prodán, spotřebován nebo upraven. Podle 266 HGB tam patří zásoby, pohledávky, ostatní majetek uloţený ve věcech, cenné papíry, pokladna, vklady na bankovních účtech, šeky. Podle 6 odst. 1 EStG se majetek podléhající opotřebení oceňuje pořizovací cenou 18 (Anschaffungskosten) nebo vlastními náklady 19 (Herstellungskosten) sníţenou o odpisy podle 7. Při trvalém sníţení hodnoty majetku můţe být oceněn niţší částečnou hodnotou (Teilwert). Tato částečná hodnota je tamtéţ definována jako částka, kterou by nabyvatel celého podniku v rámci celkové nákupní ceny byl ochotný zaplatit za tento jednotlivý majetek. Částečná cena tedy zohledňuje vliv, který na majetek má jeho příslušnost k podniku. Přitom se vychází z předpokladů, ţe nabyvatel bude nadále pokračovat v provozu podniku. Jako příklad k určení této ceny bych zmínil pozemek, jehoţ trţní cena je , přičemţ je ale jeho poloha atraktivní pro kupující podnik (například kvůli napojení na dálnici), a tak by byl ochotný za něj zaplatit Částečná hodnota je tedy rovna Samozřejmě s podmínkou, ţe podnik bude dále pokračovat v provozu odst. 1 HGB odst. 2 HGB 20 BIRK, Dieter. Steuerrecht. 15., neu bearbeitete Auflage. Heidelberg, Neckar: Müller, C F in Hüthig Jehle Rehm, ISBN ; str

25 K vlastním nákladům u budov patří také náklady na opravy a modernizace, které byly provedeny v průběhu tří let po pořízení, pokud tyto náklady bez DPH přesáhly 15 % pořizovacích nákladů. Do těchto nákladů se nepočítají náklady na rozšíření 21 stejně jako kaţdoroční udrţovací náklady. Vstupují tedy do pořizovací ceny, nikoliv do nákladů. Movitý majetek podléhající opotřebení, který je schopen samostatného vyuţití, tedy ţe je schopen vykonávat svůj účel bez nutnosti vyuţití jiného majetku, můţe být v roce pořízení zaúčtován v celé své výši jako náklad, pokud pořizovací cena bez DPH nepřesáhla 410. Jestliţe takovýto majetek přesahuje hodnotu 150, musí k němu být veden speciální soupis, pokud to není patrné z účetnictví, kde bude zanesen jak den pořízení, tak pořizovací cena. Vedle této moţnosti umoţnuje v 6 odst. 2a EStG ještě jednu variantu, jak daňově zacházet s movitým majetkem podléhajícího opotřebení. Jedná se o majetek, jehoţ pořizovací cena bez DPH překročí 150, ale nepřesáhne 1000, a který je, stejně jako v předchozím případě, schopen vykonávat svůj účel nezávisle na jiném majetku. V takovém případě je moţné tento majetek vloţit na sběrný účet (Sammelkonto) a odepisovat ho 5 let, kaţdý rok tedy jednu pětinu. Pokud se podnik pro tuto moţnost rozhodne, musí na tento sběrný účet zařadit všechny majetky pořízené v tomto daňovém období, které splňující kritéria. Pokud je majetek vloţený na sběrný účet později vyloučený z obchodního majetku, nesniţuje se hodnota tohoto účtu. Majetek, splňující kritéria, s pořizovací cenou bez DPH niţší neţ 150, můţe být, namísto na sběrný účet, vloţen rovnou do nákladů. Ocenění majetku nepodléhajícího opotřebení a oběžného majetku se provádí také pořizovací cenou nebo vlastními náklady. Rozdílem oproti ocenění majetku podléhajícímu opotřebení je zákaz odpisů. Při dlouhodobém sníţení hodnoty majetku můţe být znovu vyuţita jejich niţší částečná hodnota, coţ znamená, ţe se toto trvalé sníţení stane nákladem. Závazky se oceňují ve stejném smyslu jako například oběţný majetek, tzn. také pořizovací cenou nebo vlastními náklady a pokud je částečná hodnota ke dni uzávěrky z důvodu předpokládaného dlouhodobého sníţení hodnoty niţší, potom můţe být také vyuţita. Rozdíl je ale takový, ţe se hodnota závazku musí odúročit. Musí se tedy vypočítat čistá současná hodnota závazku, přičemţ se pouţije úroková sazba sjednaná při vzniku závazku. Jestliţe ţádná sazba stanovena nebyla, závazek je tedy bezúročný, musí být k výpočtu vyuţita 21 Podle 255 odst. 2 věta 1 HGB 28

26 zákonem stanovená roční úroková sazba o hodnotě 5,5 %. Rozdíl mezi čistou současnou hodnotou při zaúčtování závazku a nominální hodnotu závazku se rovná výnosu, a tedy zvyšuje zisk. V následujících letech se porovnává čistá současná hodnota závazku na začátku a na konci období a v případě jejího zvyšování je rozdíl zaúčtován do nákladů a naopak při jejím sníţení do výnosů. Odúročení nepodléhají takové závazky, které mají v době uzávěrky kratší dobu splatnosti neţ 12 měsíců nebo jsou spláceny ve splátkách nebo jiném předběţném plnění. Dalším pasivem, u kterého je nutno při oceňování vyuţít 5,5% odúročení, jsou rezervy. Pro rezervy, které nepodléhají odúročení, platí stejné pravidlo jako u závazků i princip výpočtu je stejný. Rozhodujícím dnem pro ocenění je jejich hodnota v den uzávěrky, budoucí změny cen nebo nákladů nesmí být zohledněny. Další korektury budou prováděny z důvodu daňové uznatelnosti odpisů. Odpisům je věnován 7 EStG, který vymezuje, ţe odpisovat se můţe majetek, který podléhá opotřebení a který bude podle zkušeností vyuţíván déle neţ 1 rok. Odpisy se vztahují vţdy na dobu ţivotnosti majetku. Při rovnoměrném odpisování dochází k rovnoměrnému rozdělení pořizovacích nákladů na dobu ţivotnosti majetku, tedy ţe roční odpis je vţdy stejný. Doba ţivotnosti majetku je stanovena tabulkami ministerstva financí pro různé typy majetků a různé typy odvětví. 22 V roce pořízení majetku se odpis sníţí o jednu dvanáctinu za kaţdý měsíc, který v tom roce nákupu předcházel. U movitého majetku, u kterého je ekonomicky odůvodněné odpisovat podle míry výkonu a neodpisovat stejné roční částky, se toto pravidlo můţe pouţít za předpokladu, ţe je daňový poplatník schopný tento roční výkon dokázat. U majetku, u kterého docházelo k odpisování ještě před vkladem do obchodního majetku, se sníţí vkladová hodnota tohoto majetku o tyto odpisy, nejvýše však do výše zůstatkové hodnoty majetku. Pokud je vkladová hodnota niţší neţ zůstatková hodnota, odepisuje se dále z vkladové hodnoty. Doba odpisování goodwillu je stanovena na 15 let. U budov je situace podle zákona odlišná. U budov, které jsou obchodním majetkem, neslouţí k bydlení, a zároveň bylo stavební povolení uděleno po 31. březnu 1985, se odpisuje ročně částka v hodnotě 3 % pořizovací ceny nebo vlastních nákladů. U budov, které nesplňují tyto 22 Dostupné z: A_Tabellen/afa_tabellen.html 29

27 podmínky a byly dokončeny po 31. prosinci 1924, se odepisují ročně 2 % a u budov, které byly dokončeny před 1. lednem 1925, se odepisují ročně 2,5 % z pořizovací ceny nebo vlastních nákladů. Budovy, které jsou zapsány v jiném státě, jsou rozděleny do několika kategorií, pro které platí různé odpisové sazby. 23 EStG dále upravuje v paragrafech 7a 7k případy, kdy je moţné vyuţívat zvýšené (erhöhte Absetzungen) nebo zvláštní odpisy (Sonderabschreibungen). Tyto upravují rodinné domy a domy v osobním vlastnictví, stavební opatření na budovách k vytváření nových nájemních bytů, majetek slouţící k ochraně ţivotního prostředí, stavební památky, budovy leţící v sanovaných oblastech, sociální byty, majetek podléhající opotřebení soukromých nemocnic a pohledávky malých a středních podniků Korektury o mimobilanční položky Poté, co jsme získali korekturami bilančních poloţek zisk/ztrátu podle daňové bilance, se takový výsledek dále upraví o mimobilanční poloţky. Mezi tyto poloţky patří následující úpravy: - osvobozené příjmy (Steuerfreie Einnahmen) + neodečitatelné výdaje (Nichtabziehbare Betriebsausgaben) + skryté rozdělení zisku (Verdeckte Gewinnauschütung) - skryté vklady (Verdeckte Einlagen) Osvobozené příjmy Mezi osvobozené příjmy, které sniţují zisk/ztrátu podle daňové bilance se řadí účasti na jiných obchodních a osobních společnostech a také osvobozené investiční přídavky (Investitionszulage). V souvislosti s moţností účasti jedné společnosti na jiné společnosti, a tím tedy moţným zvýšením příjmů této společnosti o příchozí podíly ze zisku nebo výnosy z prodeje účasti, se 8b KStG věnuje problematice zdanění takových příjmů. 23 Podle 7 odst. 5 EStG 30

28 Dividendy, podíly na zisku společnosti s ručením omezeným, příjmy z vypořádání zrušené společnosti, které jsou vyšší, neţ jmenovitá hodnota podílu na základním kapitálu a další, v 1. odstavci tohoto paragrafu zmíněné příjmy, jsou od daně osvobozené, tzn., ţe se nezapočítávají do příjmů, které by zvýšily příjem ke zdanění. Jak stanovuje odstavec 5 tohoto paragrafu, musí se však 5 % jejich hodnoty zdanit jakoţto fiktivní neodečitatelný náklad. Fakticky je tedy 95 % částky od daně osvobozeno a 5 % se musí zdanit. Tato pravidla se uplatní ale pouze tehdy, pokud podíl nabyvatelské společnosti, GmbH, převyšuje 10 % podílu na základním kapitálu společnosti, která tyto příjmy vyplácí. Podmínkou je, ţe se musí jednat o přímý podíl na této společnosti a to navíc k prvnímu dni v kalendářním roce. Pokud GmbH získá během roku nákupem nový, více neţ 10% podíl na základním kapitálu vyplácející společnosti, povaţuje se tento podíl za vlastněný i na začátku kalendářního roku. To vede k tomu, ţe přestoţe neměla GmbH na začátku roku ţádný podíl v jiné společnosti, bude si moci i v tomto případě 95 % jiţ zmíněných příjmů od daně osvobodit. Pakliţe ovšem podíl GmbH nedosahuje 10% podílu na jiné společnosti, potom nemůţe dojít k osvobození od ní nabytých výše zmíněných příjmů, a ty podléhají zdanění v plné výši. Zvyšují tedy zisk společnosti. Následně se u nich ani neuplatní pravidlo o 5 % jejich hodnoty, které by měly vytvořit fiktivní neodečitatelný náklad. Tato úprava by měla zamezit dvojímu zdanění stejného příjmu. Kdyby byl celý příjem zdanitelný, tak by mohlo docházet k tomu, ţe by byl u společnosti A zdaněn, část by byla převedena na společnost B jako její podíl na zisku ze společnosti A, a tam by musela být znovu celá zdaněna. Takto by došlo ke druhému zdanění stejného příjmu a mohlo by dojít i ke třetímu, pokud by byla část zisku společnosti B převedena jako podíl na zisku na společnost C. Podle zákona však musí platit kaţdá společnost, která takový příjem obdrţí, daň jen z těch 5 % příjmu, který je roven neodečitatelnému nákladu. 24 Stejný princip platí i pro zisk z prodeje účastí na jiné společnosti. Tento zisk je roven prodejní ceně účasti sníţené o náklady na její prodej. Celý zisk je znovu osvobozen od daně, avšak 5 % z tohoto rozdílu je nutné zdanit, znovu jako fiktivní neodečitatelný náklad. Moţné sníţení zisku související s prodejem podílů na jiné společnosti zůstane při výpočtu daně z příjmů nezohledněno. 24 SCHREIBER, Ulrich. Besteuerung der Unternehmen: eine Einführung in Steuerrecht und Steuerwirkung. 3., Aufl Wiesbaden: Betriebswirtschaftlicher Verlag Gabler, ISBN ; str

29 Příjem, který podnik získá od státu jako investiční příspěvek, je také osvobozen od daně. V tomto případě se jedná pouze o investiční příspěvek, definovaný zákonem o tomto investičním příspěvku (Investizionszulagegesetz). Tento příspěvek nesniţuje pořizovací hodnotu majetku. 25 Nemá na něj ovšem nárok kaţdá právnická osoba podléhající dani z příjmů právnických osob v SRN. Mohou jej získat jen podniky z určitých spolkových zemí při splnění zákonných podmínek. Jde o Berlín, Braniborsko, Maklenbursko Přední Pomořansko, Sasko, Sasko Anhaltsko a Durynsko. Jedná se tedy o státy bývalé Německé demokratické republiky. Neodečitatelné výdaje Obchodní společnost vykazuje v obchodní bilanci a posléze i v daňové bilanci všechny své výdaje jako náklady, tedy i takové, které podle KStG a EStG daňově uznatelnými nejsou. O tyto náklady se tedy musí zisk zvýšit. EStG vymezuje neodečitatelné poloţky od zisku/ztráty z daňové bilance v 4 odst. 5. Jsou jimi: Dary darované jiné osobě neţ zaměstnanci GmbH jsou odečitatelné pouze do výše 35. Náklady na pohoštění při obchodních příleţitostech jsou odečitatelné pouze do výše 30% dokázaných nákladů. Z tohoto důvodu musí GmbH písemně zaznamenat den, místo, výši nákladů a všechny zúčastněné daného pohoštění. Náklady na zajištění pohoštění, ubytování a zábavu mimo podnik osobám, které nejsou zaměstnanci. Náklady na rybaření, lov, plachtění a s tím související pohoštění. Dodatečné náklady na stravování s výjimkou v 9 odst. 4a EStG. V tom se vyjasňuje situace ohledně pracovní činnosti zaměstnance mimo domov nebo první místo jeho 25 Podle 13 InvZulG 32

30 činnosti 26 (erste Tätigkeitsstätte) a daňově uznatelné náklady s tím spojené. Pokud pracuje zaměstnanec mimo tyto lokality, potom mu: o Přísluší za 24 hodin 24. o Přísluší 12 za den předcházející nebo následující příjezdu nebo odjezdu na místo práce, jestliţe k přespání došlo mimo jeho domov. o Přísluší 12, jestliţe je pracovně činný více neţ 8 hodin mimo vymezené lokality, ovšem nepřespí mimo domov. Pokud se tato doba osmi hodin rozprostírá přes 2 pracovní dny, potom se částka vyplácí za den, ve kterém strávil mimo dané lokality více času. Jedná-li se o pobyt v zahraničí, potom se liší částky podle země, ve které je zaměstnanec činný. Záleţí na délce pobytu v této zemi. Zákon stanovuje 2 částky, jednu pro pobyt o délce mezi 8 a 24 hodinami, která zároveň slouţí jako částka pro výši náhrady za příjezdový a odjezdový den a druhou pro pobyt delší neţ 24 hod. Seznam částek a zemí je vydáván ministerstvem financí. 27 Jestliţe bude zaměstnanci zajištěna snídaně, dojde k 20% krácení, jestliţe mu bude zajištěn oběd nebo večeře, dojde vţdy k 40% krácení. Tyto náklady na stravování můţe GmbH vykázat jako daňově uznatelné. Ostatní zůstávají neodečitatelné. Náklady na domácí kancelář a její vybavení, pokud neexistují jiné prostory pro obchodní činnost v ní vykonávanou. V takovém případě jsou daňově uznatelné náklady omezeny na To ale platí pouze v případě, ţe činnost prováděná v kanceláři není hlavní obchodní činností podniku. Ostatní náklady spjaté s ţivobytím, které jsou podle obecného veřejného mínění shledány neodpovídajícími. 26 Jedná se o pracovní místo zaměstnance určené zaměstnavatelem. Pokud není určené zaměstnavatelem, potom o místo, kde zaměstnanec pracuje denně, nebo 2 celé dny pracovního týdne, nebo minimálně 1/3 jeho celkové pracovní doby. Pokud by tyto podmínky splnilo více pracovišť, pak ho musí určit zaměstnavatel. 27 Dostupné z: blob=publicationfile&v=2 33

31 Náklady na peněţité pokuty, pořádkové pokuty, pokuty za drobné přestupky nařízené soudem, úřadem nebo orgánem EU a plnění na splnění úředních nařízení (Auflagen) a závazných pokynů (Weisungen) udělených profesním soudem, pokud neslouţí pouze k odčinění vzniklých škod. Úroky za nezaplacené daně. Náklady na zisk výhody, které jsou v rozporu se zákony úplatky. Příplatky podle 162 odst. 4 AO, tedy za opoţděný, nedodaný nebo neinformativní seznam osob blízkých finančnímu úřadu. 10 KStG rozšiřuje následně tuto problematiku ještě o další body a to o: Náklady na splnění účelu, které jsou předepsány v úkonech potřebných k zaloţení nadace, stanovách nebo v jiném podobného řádu. Daně z příjmů, tedy například Gewerbesteuer nebo Solidaritätszuschlag, Kapitalertragsteuer, a samozřejmě také Körperschaftsteuer, ostatní osobní daně, daně z přidané hodnoty (Umsatzsteuer) pro obraty, týkající se převodů majetku do osobního vlastnictví a skrytého rozdělení zisku a náklady vydané na platbu daně z přidané hodnoty (dále DPH) ve většině případů popsaných neodečitatelných výdajů podle 4 odst. 5 viz výše. Platí to i pro všechny na tyto daně připadající vedlejší náklady. V trestném řízení uloţené pokuty, plnění na splnění úředních nařízení a závazných pokynů, pokud neslouţí pouze k odčinění vzniklých škod. Polovinu jakéhokoliv úhrady dozorčí radě nebo jiné osobě, vykonávající dohled nad vedením firmy. Další poloţkou, která musí být nejdříve prověřena, neţ bude odečtena z nákladů, jsou úroky. Prověření spočívá ve výpočtu úrokové meze (Zinsschranke) s pomocí 8a KStG s odvoláním na 4h EStG. Nákladové úroky 28 jsou odečitatelné do výše výnosů z úroků 29, kromě toho ale 28 Odměna za poskytnutý cizí kapitál a odúročení neúročených závazků podle 4h odst. 3 EStG 29 Výnosy z poskytnutí kapitálu a úročení neúročených pohledávek podle 4h odst. 3 EStG 34

32 pouze do výše 30% propočítaného EBITDA. Propočítané EBITDA je 30 % rozhodujícího příjmu (Maßgebliches Einkommen) zvýšeného o nákladové úroky, odpisy movitého majetku podléhajícího opotřebení a sníţeného o výnosové úroky, přičemţ rozhodující příjem je podle EStG a KStG zjištěný příjem bez úrokové meze, odečtení ztráty a odečitatelných příspěvků podle 9 odst. 1 č. 2. KStG. Toto ustanovení neplatí, tudíţ jsou všechny nákladové úroky odečitatelné v plné výši, v několika případech: Pokud úrokové náklady nepřevýší úrokové výnosy o více neţ 3 miliony. Pokud podnik není součástí koncernu 30 a získá cizí kapitál od majitele podílu vlastnícího alespoň 25 % základního kapitálu, od jemu blízké osoby, nebo od třetí osoby, kterým za jeho poskytnutí neplatí více neţ 10 % rozdílu mezi nákladovými a výnosovými úroky. Pokud je podnik součástí koncernu 31 a jeho poměr vlastního kapitálu k bilanční sumě je nejvýše o 2 % niţší neţ poměr vlastního kapitálu k bilanční sumě celého koncernu, a získá-li cizí kapitál od společníka podniku ze stejného koncernu vlastnícího alespoň 25% základního kapitálu, od jemu blízké osoby nebo od třetí osoby, kterým za jeho poskytnutí neplatí více neţ 10% rozdílu mezi nákladovými a výnosovými úroky. To platí ale pouze na úroky ze závazků, které jsou na konci účetního období vykázané v konsolidované bilanci. Pokud propočítané EBITDA převyšuje saldo mezi úrokovými náklady a výnosy, potom se tento rozdíl převádí do následujících pěti let (EBITDA-Vortrag). Jestliţe naopak převyšují úrokové náklady propočítané EBITDA, nebyly by tedy plně odpočitatelné a zároveň by jiţ byl do tohoto účetního období převeden EBITDA-Vortrag z minulých účetních období, potom tyto náklady sniţují EBITDA-Vortrag aţ do jeho plné výše. 30 Podnik je součástí koncernu, jestliţe je nebo by mohl být dle základních principů účetnictví zkonsolidován s jiným podnikem/podniky. 31 Podnik je v tomto případě součástí koncernu i v případě, kdy můţe být jeho finanční a obchodní politika určována společně s jiným podnikem/podniky. 4h odst. 3 EStG 35

33 Skryté rozdělení zisku Zisk společnosti nesmí být sniţován skrytým rozdělením zisku. 32 Skryté rozdělení zisku je takové sníţení zisku, jehoţ původ je v existenci společenského vztahu (vztah mezi společností a jejími společníky) a nevychází z obchodně právních předpisů o rozdělení zisku. 33 Rozhodující je tedy srovnání s chováním třetí osoby ve stejné situaci. Posuzuje se, zda by byly podmínky stejné jako v případě vztahu společnosti a společníka. Ve své podstatě je výsledkem skrytého rozdělení zisku to, ţe společnost vykazuje niţší zisk neţ by měla, ať uţ z důvodu, ţe platí víc, neţ musí a tím svůj zisk sniţuje nebo získává méně, neţ by získat měla, a tím svůj zisk nenavyšuje. Formy skrytého rozdělení zisku: 34 Ze sluţebních vztahů společník nebo jemu blízká osoba zaměstnaná ve společnosti bude dostávat vyšší plat neţ je obvyklé. Částka, která převyšuje obvyklý plat, je povaţována za skryté rozdělení zisku. Z půjček společník poskytne společnosti půjčku za vyšší úrokovou sazbu neţ je na trhu obvyklé. Společnost mu tedy musí vyplácet vyšší úroky, neţ by vyplácela za trţní úrokovou míru, a tím skrytě sniţuje svůj zisk. Naopak pokud poskytne půjčku společnost společníkovi za niţší úrokovou sazbu, neţ je na trhu obvyklé, bude od něj získávat niţší úroky, neţ by získala na trhu, a sniţuje si tedy výnosy. Z pronájmu společník pronajímá společnosti pozemky za nepřiměřeně vysoké nájemné a tím tedy dochází k tomu, ţe společnost platí víc neţ by měla a sniţuje tím svůj zisk. V opačné situaci pronajímá společnost společníkovi pozemky za nepřiměřeně nízké nájemné, z čehoţ jí plyne niţší zisk. Rozdíl mezi tímto fiktivním trţním příjmem je tedy také skryté rozdělení zisku. Z dodávek poskytuje-li společník společnosti předměty za příliš vysoké ceny nebo naopak dodává-li společnost společníkovi předměty za příliš nízké ceny, potom se jedná o skryté rozdělení zisku. 32 Podle 8 odst. 3 KStG 33 R 36 KStR 34 WATRIN, Begr. von Gerd Rose. Fortgef. von Christoph. Ertragsteuern: Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Gewerbesteuer. 20., völlig neu bearb. und erw. Aufl. Berlin: Schmidt, ISBN ; str

34 Z poradenských sluţeb jestliţe je honorář společníka poskytujícího poradenské sluţby společnosti příliš vysoký nebo honorář společnosti za poskytování sluţeb společníkovi příliš nízký, jedná se o skryté rozdělení zisku. Ze zřeknutí se práva pokud má společnost nárok na odškodnění vůči společníkovi a to není uplatněno, potom je výše nárokované částky skryté rozdělení zisku. Skryté rozdělení zisku má ve všech popsaných případech vliv na zisk společnosti a to takový, ţe jej sniţuje, proto musí dojít k úpravě zisku/ztráty z obchodní bilance a to tím způsobem, ţe k ní bude přičten. Skryté vklady Skryté vklady nesmí zvyšovat zisk. Pokud se tak stane, potom se od něj musí odečíst. Stejně jako u skrytého rozdělení zisku se jedná o případy, kdy je původ v existenci společenského vztahu, to znamená mezi společností a společníkem. Ke skrytému vkladu dochází, pokud společník poskytne společnosti majetkový prospěch (Vermögensvorteil), který se dá do společnosti vloţit, to znamená, buď zvýší aktiva, nebo sníţí závazky, a neodpovídá obchodně právním předpisům. 35 Musí tedy znovu dojít k porovnání s chováním jiné třetí osoby ve stejné situaci. Například by se jednalo o situaci, kdy společník převede bezúplatně pozemek v nějaké hodnotě na společnost. Tato hodnota potom nesmí zvýšit zisk společnosti. Pokud by se tak stalo, musel by být o tuto částku sníţen Odečitatelné Dary a Příspěvky Příspěvky se řadí mezi odečitatelné výdaje do výše a na účely povolené 9 KStG. Příspěvkem se rozumí finanční nebo majetková podpora za účelem podpory v AO vymezených a podrobněji definovaných situací, jako jsou například podpora vědy a výzkumu, náboţenství, mládeţe a postarších, ochrana zvířat, prevence kriminality, ochrana přírody, podpora osob, kteří jsou odkázáni z tělesných, psychických nebo duševních důvodů na pomoc jiných, podpora církví. Naopak příspěvky, které jsou neodečitatelné, jsou například příspěvky na sport, chov zvířat, pěstování květin, tradiční slavnosti, amatérský rozhlas a jiné. Příspěvky 35 R 40 KStR 37

35 politickým stranám jsou také neodečitatelné. 36 Odečitatelné příspěvky mohou dosahovat maximální výše 20 % příjmů 37 nebo 4 promile součtu obratu a nákladů na mzdy a platy za dané účetním období a musí být odvedeny na zákonem specifikované organizace 38 například na právnickou osobu veřejného práva, veřejný úřad na území EU nebo Evropského hospodářského společenství. Příspěvky, které překročí hranici odečitatelnosti, mohou být převedeny do dalších účetních období a tam být následně odečteny. Při výpočtu daně z příjmů právnických osob se postupuje tak, ţe se k zisku/ztrátě podle daňové bilance nejdříve přičtou všechny příspěvky a teprve poté se odečítají ty, u kterých vzniklo právo je odečíst Odečtení ztráty Celková částka příjmů nemusí vyjít vţdy jen kladná. Náklady mohou přesahovat výnosy a můţe tedy dojít k situaci, kdy je GmbH ve ztrátě. V takové situaci se pouţije ustanovení 10d EStG, které platí nejen pro daň z příjmů fyzických osob, ale i právnických. Dojde-li tedy ke ztrátě v účetním období, má podnik podle tohoto zákona moţnost, nikoli povinnost, odečíst tuto ztrátu od celkové částky příjmů v bezprostředně předcházejícím období (Verlustrücktrag). Platí ovšem, ţe nejvyšší částka, kterou můţe odečíst je rovna Pokud zbývá i po odečtení této částky v aktuálním daňovém období ztráta, musí dojít k jejímu převodu do následujících let (Verlustvortrag). Pokud tedy v následujícím daňovém období dojde k tomu, ţe celková částka příjmů podniku bude kladná, tedy ţe podnik generuje zisk, dojde k odečtení zbývající ztráty. I tady však zákon klade omezení. Nejvyšší částka, kterou můţe podnik neomezeně odečíst je Pokud je zbývající částka vyšší neţ tento , potom ještě zákon umoţňuje odečtení částky nad rámec tohoto , a to nejvýše do částky 60 % z celkové částky příjmů v daném období. Zbylých 40% musí zůstat zdaněno. Toto ale neznamená, ţe pokud by zbývající ztráta přesáhla částku odpovídající těmto 60 %, nebyla by jiţ dále vyuţitelná. Jde pouze o jakési stanovení minimální roční zdanitelné částky. Jestliţe totiţ ani v 1. následujícím období nedošlo k naprostému rozpuštění 36 4 odst. 6 EStG 37 Příjem před odečtením odečitatelných příspěvků a ztráty z minulých let 38 9 odst. 2 KStG 38

36 ztráty a stále jí část zbývá, pak se opakuje postup z tohoto období i v následujícím období, eventuálně dalších následujících obdobích. Pokud by podnik v jednom z následujících období vykázal znovu ztrátu, aniţ by stihl rozpustit zbývající ztrátu z předchozích období, došlo by k přičtení této nové ztráty ke zbývající ztrátě. Paragraf 8c KStG dále upravuje pravidla pro odečítání ztráty pro kapitálové společnosti. Jde především o to, aby nedocházelo ke zneuţívání ztráty podniku, kdy by jiný podnik jeho nákupem a tím i moţností vyuţití jeho ztráty profitoval na tom, ţe by si touto ztrátou sniţoval svůj zisk a tím tedy sniţoval i svou daňovou povinnost. Pokud dojde v průběhu pěti let přímo nebo nepřímo k převodu alespoň 25% podílu na kapitálové společnosti na jednoho nabyvatele, potom dojde k tomu, ţe zbývající ztráta z předchozích období včetně ztráty v roce převodu není plně odečitatelná. Konkrétně není podle zákona dále odečitatelná její část ve výši převedeného procentního převodu. Pokud ale dojde v průběhu pěti let přímo nebo nepřímo k převodu alespoň 50% podílu na kapitálové společnosti na jednoho nabyvatele, potom není zbývající ztráta z minulých období, včetně ztráty v roce převodu, odečitatelná. Dojde-li k situaci, ţe je podnik, jehoţ podíl je převáděn, i nabyvatel podílu, vlastněn přímo nebo nepřímo 100% jednou osobou, nevztahuje se na něj zákaz odečitatelnosti ztráty. Stejně tak se tento zákaz nevztahuje na situace, které jsme si popsali výše a na které by se jinak vztahoval, pokud ztráty z minulých období nepřesahují, k datu převodu podílu, výši tichých rezerv podniku Nezdanitelná částka Paragrafy 24 a 25 KStG objasňují, kdy a v jaké výši je moţné si od příjmu odečíst nezdanitelnou částku, a tím sníţit svůj příjem ke zdanění. Této moţnosti jsou ale zbaveny kapitálové společnosti, a tím tedy i GmbH. Naopak vyuţít ji mohou především osobní společenství nebo spolky, které si tímto mohou příjem sníţit o 5 000, případně Tiché rezervy rozdíl mezi hodnotou vlastního kapitálu vykázanou při výpočtu daně z příjmů a trţní cenou podílu připadajícího na tento vlastní kapitál 39

37 Jelikoţ, jak jiţ bylo zmíněno, GmbH nárok na tento odečet nemá, potom je příjem roven zdanitelnému příjmu. 2.3 Sazba daně Sazba daně z příjmů právnických osob je rovna 15 %. Jedná se tedy, na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob, o daň rovnou, tedy platící bez rozdílu pro všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob. Touto sazbou se vynásobí námi vypočítaný zisk ke zdanění a vyjde tarifní daň (tarifliche Körperschaftsteuer) připadající na společnost. Tato daň ovšem ještě není konečná. Jak je vidět v následujícím schématu 2, dojde ještě k jejím několika úpravám. Schéma 2: Úpravy vypočítané daně z příjmů právnických osob Příjem ke zdanění x 15% sazba daně (zu versteuerndes Einkommen) = Tarifní daň (tarifliche Körperschaftsteuer) - Započítání zahraničních daní (anzurechnende ausländische Steuern) = Určená daň (festzusetzende Körperschaftsteuer) - Započítání daně z kapitálových výnosů (anzurechnende Kapitalertragsteuer) = Zůstatková daň (Verbleibene Körperschaftsteuer) - Čtvrtletní zálohy na daň (vierteljährliche Körperschaftsteuervorauszahlungen) = Doplatek / přeplatek (Abschlusszahlung / Abschlusserstattung) Zdroj: vlastní překlad a úprava podle R 30 Körperschaftsteuer-Richtlinien 2004: Allgemeine Verwaltungsvorschrift zur Körperschaftsteuer vom 13. Dezember 2004 (BStBl I Sondernummer 2/2004). Dostupné z: Můţe být sníţena ještě o v zahraničí zaplacenou daň srovnatelnou s německou daní z příjmů, spadající na příjmy pocházející z té země. 40 Zároveň je ale nutné zjistit, jestli má SRN s danou zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, které konkrétně upravuje postup zdanění zahraničních příjmů z této země. Jestliţe tomu tak je, potom je nutné tento postup vyuţít a neřídit se obecným ustanovením z KStG c EStG a 26 KStG 40

38 Další poloţkou, o kterou se můţe vypočtená tarifní daň sníţit, jsou daně z kapitálových příjmů. Jak bylo jiţ zmíněno, jsou všechny příjmy GmbH příjmy z podnikání, tedy i kapitálové příjmy. Z tohoto důvodu se na ně nevztahuje daň z kapitálových příjmů platící pouze pro fyzické osoby. Protoţe ale k naší GmbH doputuje příjem jiţ sníţený o tuto daň, má naše společnost moţnost sníţit si o jejich částku vypočtenou tarifní daň. Poslední poloţkou, které se od tarifní daně odečtou, jsou čtvrtletní zaplacené zálohy na daň z příjmů právnických osob. 2.4 Vyměření daně a výběr daně Daň z příjmů právnických osob je daň časová, kdy daňovým obdobím, za které se určuje, je kalendářní rok, eventuálně hospodářský rok. 41 GmbH musí odevzdat daňové přiznání nejpozději následujícího roku. 42 Jestliţe si ale společnost nechá zpracovat daňové přiznání daňovým poradcem, prodlouţí se termín jeho odevzdání do téhoţ roku. Daňové přiznání se musí předat elektronicky přes program k tomu poskytnutý daňovým úřadem. V případě poţadavku od toho můţe finanční úřad upustit a vyţadovat daňové přiznání na jím předepsaném papírovém formuláři, který musí být podepsán zástupcem daňově povinného. 43 Určení a stanovení daně následuje po odevzdání daňového přiznání finančnímu úřadu, který následně zašle společnosti vyrozumění v psané formě, ve kterém dává na vědomost nejen výši daně z příjmů právnických osob a výši solidárního příspěvku, ale také doplatek / přeplatek 44, který po započítání zaplacených záloh musí společnost finančnímu úřadu uhradit nebo naopak, pokud na zálohách zaplatila více, neţ nakonec skutečná daň je, kolik od něj získá. Tuto konečnou částku musí společnost uhradit do jednoho měsíce od obdrţení vyrozumění. Daň z příjmů právnických osob vzniká podle 30 KStG u příjmů GmbH k okamţiku, kdy jim zdanitelný příjem přiteče, u záloh na daň se začátkem kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla záloha odvedena, a u vyměřené daně po uplynutí daňového období Abs. 3 KStG odst. 2 AO odst.1a KStG 44 Viz schéma 2 41

39 Daňově povinný musí finančnímu úřadu kaţdé čtvrtletí odvést zálohu na daň. Paragraf 37 odst. 1 EStG určuje přesné dny na 10. březen, 10. červen, 10. září a 10. prosinec. Jakou částku musí na zálohách společnost zaplatit, se dozví od finančního úřadu, který se na základě zůstatkové daně zaplacené v předchozím roce snaţí odhadnout, jakou daň bude společnost platit za aktuální daňové období Solidární příspěvek (Solidaritätszuschlag) Zdaněním zisku GmbH daní z příjmů právnických osob však jeho zdanění nekončí. Na řadu přijde totiţ ještě solidární příspěvek. Ten je upraven v zákoně o solidárním příspěvku (SolZG), v jehoţ prvním paragrafu je solidární příspěvek definován jako dodatečná daň uvalená na daň z příjmů fyzických, a pro nás je důleţité, ţe i právnických osob. Základem pro vyměření daně je určená daň upravená o příjmy zdaněné sráţkou, které nebyly zahrnuty do výpočtu daně z příjmů, kterou jsme si popsali při výpočtu daně z příjmů právnických osob. Solidární příspěvek je vypočítáván zároveň se stanovením daně z příjmů právnických osob a to součinem zůstatkové daně a sazbou solidárního příspěvku. 46 Sazba solidárního příspěvku činí 5,5 %. 47 K odvodu solidárního příspěvku dochází zároveň s odvodem daně z příjmů, v podstatě je na ni navázán, z čehoţ plyne, ţe je solidární příspěvek také součástí záloh na daň z příjmů právnických osob. Po podání daňového přiznání a stanovení konečné daně z příjmů je tedy stanovena i výše konečného solidárního příspěvku. Od této částky jsou odečteny zálohy na solidární daň a její zbytek je poté buď společně s doplatkem na daň z příjmů právnických osob doplacen, nebo naopak spolu s přeplatkem vrácen odst. 3 EStG 46 3 SolZG 47 4 SolZG 48 1 SolZG 42

40 3 ŽIVNOSTENSKÁ DAŇ (GEWERBESTEUER) Ţivnostenská daň je poslední daň, kterou musí GmbH zaplatit ze svého zisku. Jedná se o nejvýznamnější daňový příjem obce, který jí připadá v celé jeho výši, kromě poplatku 49, který musí obec odvést spolkové zemi a státu. Její charakteristikou je, ţe se jedná o přímou daň, daň z výnosů, daň z vlastnictví a daň z majetku. Hlavní odlišností od daně z příjmů právnických osob je právě poslední zmíněná vlastnost, a to proto, ţe daň z příjmů právnických osob není majetkovou daní, nýbrţ daní osobní. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak a s pomocí jakých úprav vypočítáme základ daně, jaká je sazba daně a kdo a komu ji za jakých podmínek odvádí. 3.1 Předmět a plátce daně (Steuergegenstand und Steuerschuldner) Předmětem daně je podle 2 GewStG podnik (Gewerbebetrieb) provozovaný v tuzemsku. Tuzemskem se v této kapitole označuje SRN, protoţe na věc nahlíţíme z pohledu tamních zákonů. Podnikem se rozumí, pro účely ţivnostenské daně podle zákonů GewStG a EStG, činnost všech kapitálových společností, tedy nejen GmbH, ale i akciových společností, evropských společností, komanditních společností na akcie, vzájemných pojistných a penzijních fondů. Dále také činnost ostatních právnických osob soukromého práva, pokud provozují obchodní činnost s výjimkou zemědělství a lesního hospodářství. Podnikem jsou ale také činnosti osobních společností a fyzických osob, jestliţe se jedná o činnost samostatnou, trvalou, vykonávanou za účelem zisku a vykonávanou na všeobecném obchodním trhu, ovšem s výjimkou zemědělství a lesního hospodářství a samostatné činnosti popsané v 18 EStG. Podle 35 GewStG spadají do definice podniku také tzv. Reisegewerbebetriebe, tedy podniky, které nemají jednu pevnou pobočku a činnost v nich je tedy vykonávána na různých místech. V předchozím odstavci jsme se dozvěděli, co je předmětem daně, teď vyvstává otázka, kdo je povinen tuto daň odvést. Plátcem daně je v souladu s 5 GewStG podnikatel. V případě GmbH se tedy jedná o celou tuto společnost. Jestliţe by došlo k situaci, ţe podnik změní 49 Pravidlo pro výpočet poplatku definuje 6 zákona o reformě obecních financí (Gemeindefinanzreformgesetz) 43

41 majitele, potom je plátcem daně původní majitel do data, kdy došlo ke změně, následně se stává plátcem nový majitel. Jestliţe vlastník, kterým je fyzická osoba, nevlastní pouze jeden podnik, nýbrţ více, musí se zohlednit jejich provázanost. Jsou-li finančně, organizačně nebo obchodně provázané, potom se povaţují za jednu jednotku, tedy jeden podnik. Jestliţe tomu tak není, je kaţdý z nich samostatným podnikem a také předmětem ţivnostenské daně samostatně. U kapitálových společností, tedy i GmbH, je tato otázka irelevantní, protoţe tam se jedná vţdy o jeden podnik, nezávisle na jejich činnosti Osvobození od daňové povinnosti Od ţivnostenské daně je osvobozená celá řada subjektů zmíněná v 3 GewStG. Například podniky s národní nebo zemskou svrchovaností jako Bundeseisenbahnvermögen, který je nadřízeným úřadem Německých drah, Německá centrální banka, státní loterijní úřad, kasina, investiční banky jednotlivých zemí, sdruţení osob nebo majetkové podstaty, které podle svých stanov provozují nadační činnost a slouţí skutečně výhradně obecně prospěšným, dobročinným nebo církevním účelům, lesnická druţstva, rybáři, jestliţe průměrně zaměstnávají méně neţ 7 zaměstnanců nebo mají jejich lodě motory slabší neţ 100 koňských sil. Dále soukromé školy, nemocnice, domovy důchodců při splnění zákonných podmínek a spousta dalších. 3.3 Zisk z podnikání (Gewerbeertrag) Zisk ze živnosti je hlavním podkladem pro výpočet ţivnostenské daně. 51 Paragraf 7 GewStG podrobněji popisuje jeho výpočet, jejímţ výchozím bodem je zisk z podnikání (Gewinn aus dem Gewerbebetrieb). Protoţe jsou, jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 2.2, všechny příjmy GmbH, příjmy z podnikání, je ziskem z podnikání u této formy společnosti jeden z příjmů ke zdanění, vypočítaný podle zákona z příjmů právnických osob. Přesněji se jedná o celkovou částku příjmů, tedy příjem, který ještě nebyl upraven o ztrátu z předchozích let. 52 Tato částka je následně upravena o částky, které se buď k zisku podnikání podle 8 GewStG přičtou nebo 50 WATRIN, Begr. von Gerd Rose. Fortgef. von Christoph. Ertragsteuern: Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Gewerbesteuer. 20., völlig neu bearb. und erw. Aufl. Berlin: Schmidt, ISBN ; str Podle 6 GewStG 52 Viz. Schéma 1 44

42 se od něj podle 9 odečtou. Těmito operacemi získáme rozhodující zisk z podnikání. Následně dojde ke sníţení vypočítané sumy o ztráty z podnikání z minulých let, čímţ získáme předběžný zisk z podnikání, jehoţ úpravou o nezdanitelnou částku dojde k zisku konečné sumy, která se označuje jako konečný zisk z podnikání. Celý proces je přehledně vyobrazen ve schématu 3. Schéma 3: Úpravy zisku z podnikání vedoucí ke zjištění konečného zisku z podnikání Zisk z podnikání (Gewinn aus dem Gewerbebetrieb) + Zvýšení podle GewStG (Hinzurechnungen) - Sníţení podle GewStG (Kürzungen) = Rozhodující zisk z podnikání (Maßgebender Gewerbeertrag) - Ztráty z podnikání z minulých let (Gewerbeverluste aus Vorjahren) = Předběžný zisk z podnikání (Vorläufiger Gewerbeertrag) - Nezdanitelná částka (Freibetrag) = Konečný zisk z podnikání (Endgültiger Gewerbeertrag) Zdroj: Vlastní překlad podle JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str. 122 Protoţe se tedy zisk z podnikání přejímá z výpočtu daně z příjmů právnických osob, můţe dojít k tomu, ţe se podniku hospodářsky nedaří a zisk z podnikání bude záporný. To ovšem neznamená, ţe i konečný zisk z podnikání musí mít bezpodmínečně zápornou hodnotu. Jestliţe dojde k vysokému navýšení zisku z podnikání, můţe dojít k situaci, ţe konečný zisk z podnikání bude kladný. Zvýšení a sníţení zisku z podnikání má za cíl následující: 53 zachování předmětného charakteru (jedná se o majetkovou, ne o osobní daň) daně z podnikání 53 CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str

43 zachování tuzemského charakteru daně z podnikání vyhnutí se dvojitému zdanění ţivnostenskou daní vyhnutí se společnému zdanění ţivnostenskou daní a daní z pozemku zamezení nezdanění přenesení hospodářsko-politických cílů Zvýšení zisku z podnikání Zisk z podnikání se navýší o takové poloţky, které jsou stanoveny v 8 GewStG a které byly při výpočtu daně z příjmů právnických osob odečteny od zisku/ztráty z obchodní bilance. To je velmi důleţitá podmínka, protoţe pokud by konkrétní poloţka nebyla odečtena při výpočtu daně z příjmů a zároveň by byla přičtena při výpočtu daně ze ţivnosti, došlo by k tomu, ţe by byla započítána dvakrát. Příkladem můţe být tzv. Zinsschränke (odečítání úrokových nákladů), kterou jsme si nastínili v kapitole v části neodečitatelné výdaje. Nejvýznamnější skupinou, kterou je nutné připočíst, jsou náklady na cizí kapitál. Hlavním důvodem je, aby měli všichni poplatníci ţivnostenské daně zhruba stejné podmínky a nebyli zvýhodněni ti, kteří vyuţívají k financování cizí zdroje oproti těm, kteří vyuţívají vlastní kapitál. K naprostému srovnání obou skupin sice nedojde, ale významně se přiblíţí. Částka, kterou bude nutné připočíst k zisku z podnikání, se vypočítá jako součet pěti poloţek stanovených v 8 odst. 1 GewStG, přičemţ pro kaţdou z nich zákon stanovuje procentní podíl, který bude do součtu zahrnut. Od tohoto součtu se následně odečte a ze vzniklého rozdílu se vypočítá jedna čtvrtina. Teprve tato částka se přičítá k zisku z podnikání a vstupuje tak do výpočtu ţivnostenské daně. Poloţky, jejich procentní podíly a celý výpočet nalezneme v následujícím schématu 4. 46

44 Schéma 4: Výpočet nákladů na cizí kapitál % Odměny za přijatý úvěr % Renty a dlouhodobé závazky vzniklé z různých důvodů % Podíl na zisku tichého společníka + 20 % Nájemné nebo pachtovné za přenechání dlouhodobého hmotného majetku + 50 % Nájemné nebo pachtovné za přenechání dlouhodobého nehmotného majetku + 25 % Odměna za časově omezené přenechání práv = součet * ¼ Výsledek, který se přičítá k zisku z podnikání Zdroj: Vlastní konstrukce podle; SRN. Gewerbesteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 15. Oktober 2002 (BGBl. I S. 4167), das durch Artikel 7 des Gesetzes vom 22. Dezember 2014 (BGBl. I S. 2417) geändert worden ist. In: Dostupné z: 8 odst. 1 Odměnou za přijatý úvěr jsou všechny úroky zaplacené za jak krátkodobý, tak i dlouhodobý úvěr a jiné odměny zaplacené za přijetí cizího kapitálu. Vedle pevných úroků se jedná i o pohyblivé úroky, závislé například na zisku, nebo i disáţio. Podle zákona se musí přičítat i část poskytnutého skonta, které neodpovídá běţným obchodním zvykům je nepřiměřené. Pokud se skonto nijak nevymyká běţným zvyklostem, nepřipočítává se. 54 Renty a dlouhodobé závazky vzniklé z různých důvodů jsou speciálním druhem dluhu. U obou musí dojít k přičtení takové částky k zisku z podnikání, která byla odečtena při výpočtu daně z příjmů. Protoţe k vypořádání renty a závazku dochází jeho umořováním, jedná se tedy o tu část splátky, která zastupuje zaplacení úroku. Úmor se k zisku z podnikání nepřičítá. Zákon ovšem vylučuje přičítání penzí, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str

45 Podíl na zisku, který GmbH vyplácí svému tichému společníkovi, je v zásadě také jeho odměna za přenechání peněz, musí tedy také dojít k tomu, ţe jeho suma bude přičtena k zisku z podnikání. Nájemné nebo pachtovné za přenechání dlouhodobého hmotného majetku a také nájemné nebo pachtovné za přenechání dlouhodobého nehmotného majetku 56, které GmbH platí pronajímateli, eventuálně propachtovateli, musí být přičteny k zisku z podnikání. Do tohoto ustanovení spadají také leasingové úroky. Protoţe si podnik můţe pronajmout nejen hmotný, ale i nehmotný majetek, myslí 8 také na případ časově omezeného přenechání práv. Jedná se tedy o to, ţe odměna například za licenci nebo koncesi musí být znovu přičtena k zisku z podnikání. Výjimku tvoří pouze takové licence, které umoţňují výhradně následné prodání práva na třetí osoby. Podíly na zisku (dividendy), které jsou vyplacené GmbH, musí být přičteny k zisku z podnikání, jestliţe byly osvobozeny podle 8b KStG při výpočtu daně z příjmů a zároveň GmbH vlastní menší neţ 15% podíl na společnosti vyplácející podíly. Protoţe se ale nejedná o 100% osvobození, nýbrţ, jak bylo popsáno v kapitole v části neodečitatelné výdaje, pouze o 95% osvobození, dochází při přičtení k zisku z podnikání k přičtení pouze těchto 95 %. 57 Další poloţkou, o kterou je nutné podle 8 GewStG upravit zisk z podnikání, jsou výdaje podniku popsané v 9 odst. 1. Jedná se o dary a příspěvky, o které byl upraven výpočet daně z příjmů právnických osob. Podrobněji jsme se tímto tématem zabývali v kapitole Snížení zisku z podnikání Zisk z podnikání se sníţí o takové poloţky, které jsou stanoveny v 9 GewStG a které byly při výpočtu daně z příjmů právnických osob přičteny k zisku/ztrátě z obchodní bilance. Podobně jako v předchozí podkapitole se jedná o velmi důleţitou podmínku vedoucí k vyhnutí se dvojitému zdanění těchto poloţek. 56 Podle občanského zákoníku (BGB Bürgerliches Gesetzbuch) 57 WATRIN, Begr. von Gerd Rose. Fortgef. von Christoph. Ertragsteuern: Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Gewerbesteuer. 20., völlig neu bearb. und erw. Aufl. Berlin: Schmidt, ISBN ; str

46 Nejvýznamnější poloţkou sniţující zisk z podnikání je část hodnoty nemovitého majetku podniku. K tomuto kroku dochází z toho důvodu, ţe nemovitý majetek podléhá jiţ jiné majetkové daní (Realsteur), dani z pozemku, a došlo by tedy k jeho dvojitému zdanění. Jedná se o sníţení ve výši 1,2 % daňového ocenění (Einheitswert) daného nemovitého majetku. Pro výpočet daně z příjmů dojde ale nejprve k 40% zvýšení hodnoty tohoto daňového ocenění. Ke sníţení ovšem vůbec nedojde, jestliţe byl daný pozemek osvobozený od daně z pozemku. Další podmínkou pro moţnost sníţení zisku z podnikání o tuto poloţku je, ţe daný nemovitý majetek musí být majetkem podniku na začátku kalendářního roku. U podniků, které spravují a pouţívají výhradně vlastní nehmotný majetek nebo vedle něj i kapitálový majetek, dochází ke sníţení zisku z podnikání o část, která spadá na správu a vyuţití tohoto majetku. 58 Podíly na zisku tuzemských i zahraničních osobních společností jsou další poloţkou, která sniţuje zisk z podnikání. Podíly na zisku tuzemských kapitálových společností jsou také odečitatelné od zisku z podnikání. Ovšem toto pravidlo má podmínku, ţe podíl GmbH na kapitálové společnosti vyplácející zisk musí být alespoň 15%. Podíly na zisku komanditní společnosti na akcie (Komanditgesellschaft auf Aktien 59 ) jsou také odečitatelnými, jestliţe by v ní GmbH byla osobně ručícím společníkem, tedy komplementářem. 60 Zisky ze zahraničních poboček podniku se musí podle 9 odst. 3 GewStG od zisku z podnikání také odečíst, protoţe jak jiţ bylo zmíněno, postihuje ţivnostenská daň pouze tuzemské příjmy. Dary a příspěvky mohou být po jejich přičtení k zisku z podnikání (viz kapitola 4.3.1) při dodrţení zákonných pravidel také znovu, v určité výši, odečteny. Odečitatelné příspěvky mohou dosahovat maximální výše 20 % zisku z podnikání před odečtením těchto příspěvků nebo 4 promile součtu obratu a nákladů na mzdy v daném hospodářském roce. Příspěvky 58 CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str SRN. Aktiengesetz vom 6. September 1965 (BGBl. I S. 1089), das zuletzt durch Artikel 26 des Gesetzes vom 23. Juli 2013 (BGBl. I S. 2586) geändert worden ist. In: Dostupné z: druhá kniha 60 9 odst. 2b GewStG 49

47 musí být ale převedeny pouze na zákonem definované organizace. 61 Dále je vyloučeno odečítat příspěvky jdoucí na jeden z uvedených účelů: sport, kulturní činnosti, které jsou organizacemi volného času, chov zvířat, pěstování květin, tradiční slavnosti, amatérský rozhlas a jiné. Dividendy získané od tuzemských kapitálových společností, ve kterých má GmbH vyšší neţ 15% účast, a to po celou dobu zdaňovacího období, nepodléhají odečtu. Jak jsme se dozvěděli v kapitole nezdanitelné příjmy, podléhá při výpočtu daně z příjmů právnických osob zdanění pouze 5 % této dividendy. Protoţe je pro výpočet ţivnostenské daně základem celková částka příjmů, ve které tedy jiţ figuruje těchto 5 %, a v předchozí kapitole jsme si uvedli, ţe nedojde k navýšení zisku z podnikání u společností s alespoň 15% účastí na společnosti vyplácející dividendu, je těchto 5 % dividendy vše, co se z původní celkové výše dividendy započítává do zisku z podnikání. Paragraf 9 odst. 2a věta 4 GewStG následně zakazuje, aby došlo k odečtení těchto 5 %. Jedná-li se o dividendy zahraničních kapitálových společností, je podmínkou znovu alespoň 15% účast na ní po celou dobu zdaňovacího období. Výnosy zahraniční společnosti musí v podstatné míře pocházet z aktivní obchodní činnosti společnosti podílející se na zahraničním obchodním trhu. Ke sníţení zisku z podnikání dojde ale pouze za předpokladu, ţe z důvodu nějakého jiného předpisu jiţ nedošlo ke sníţení o tuto částku. Zisk plynoucí ze zahraniční kapitálové společnosti je většinou podle dohod o dvojím zdanění mezi zeměmi také odečitatelný. Tyto dohody ovšem obsahují často minimální výši zisku, kterou je i tak nutno zdanit. Paragraf 9 odst. 8 GewStG toto upravuje a říká, ţe pokud je podíl GmbH na zahraniční společnosti vyšší neţ 15%, je celý zisk, nehledě na stanovenou minimální zdanitelnou výši, odečitatelný Ztráty z podnikání z minulých let V předchozích dvou podkapitolách jsme si určili, které poloţky se musí k zisku z podnikání přičíst a které od něj odečíst. Výsledná suma následně odpovídá rozhodujícímu zisku z podnikání. Jestliţe je její výše záporná, tedy podnik vykazuje ztrátu, dochází stejně jako u daně z příjmů právnických osob k jejímu převodu do následujících daňových období. Jestliţe 61 9 odst. 5 věta 2 50

48 je ovšem její výše kladná a zároveň má podnik vytvořenou ztrátu z minulých zdaňovacích období, dojde k jejímu odečtení od rozhodujícího zisku z podnikání. Touto tématikou se zákon zabývá v 10a GewStG. Na rozdíl od ztráty u výpočtu daně z příjmů právnických osob zákon nepřipouští moţnost zpětného odečtení ztráty, tedy jejího převedení do předchozího zdaňovacího období. Hlavním důvodem pro toto omezení je, ţe by mělo negativní dopad na finanční situaci obce, především na její likviditu. Jedinou moţností je její převedení do následujících daňových období, a to bez časového omezení. Od rozhodujícího zisku z podnikání můţe být odečtena ztráta vţdy ve výši To ovšem není vše, protoţe zákon umoţňuje odečíst ještě 60 % částky rovnající se rozdílu mezi rozhodujícím ziskem z podnikání a odečteným jedním milionem eur. Pokud byla ztráta z minulých období vyšší neţ celková částka, která můţe být odečtena, dojde k převodu jejího zbytku do následujícího daňového období. Stejně jako u ztráty daně z příjmů právnických osob se ztráty sčítají. Pro převod ztráty z podnikání platí i stejná omezení jako u ztráty u daně z příjmů právnických osob 62. Hlavním motivem je to, aby ztrátu, kterou vytvoří určitý podnik, v našem případě GmbH, rozpustil v následujících letech ten stejný podnik, znovu ta stejná GmbH. Platí tedy, ţe pokud dojde v průběhu pěti let přímo nebo nepřímo k převodu alespoň 25% podílu na GmbH na jednoho nabyvatele, následně dojde k tomu, ţe zbývající ztráta z předchozích období, včetně ztráty v roce převodu, není plně odečitatelná. Konkrétně není podle zákona dále odečitatelná její část ve výši převedeného procentního převodu. Pokud ale dojde v průběhu pěti let přímo nebo nepřímo k převodu alespoň 50% podílu na kapitálové společnosti na jednoho nabyvatele, potom není zbývající ztráta z minulých období, včetně ztráty v roce převodu, odečitatelná v plné výši Konečný zisk z podnikání Odečtením ztráty z minulých let od rozhodujícího zisku z podnikání získáme předběžný zisk z podnikání, který je nutné podle 11 GewStG zaokrouhlit směrem dolů na celé stovky. Po této úpravě následně dochází k odečtení nezdanitelné částky. Toto však neplatí pro drtivou 62 8c KStG 51

49 většinu kapitálových společností. I tady totiţ zákon 63 vyjmenovává několik výjimek, u kterých je moţné vyuţít jako zdanitelnou částku Protoţe se ale jedná jen o výjimky, obecně platí, ţe je předběžný zisk z podnikání u kapitálových společností roven konečnému zisku z podnikání. 3.4 Sazby daně Paragraf 11 GewStG dále nařizuje vynásobení konečného zisku z podnikání 3,5% vyměřovací sazbou živnostenské daně, čímţ získáme vyměřenou částku živnostenské daně. Následně dojde k vynásobení této částky sazbou výběru daně. Sazbu výběru daně, jak je určeno v 16 GewStG, si určuje kaţdá obec sama, a to na jeden kalendářní rok nebo i více let. Tato sazba musí být ale určena nejpozději do 30. června roku, ve kterém jiţ bude platit. Pokud tento termín obec překročí, nesmí dojít ke zvýšení sazby oproti předešlému kalendářnímu roku. Sazba musí být pro všechny podniky náleţící do jedné obce stejná. Nejniţší moţná výše činí 200 % a to z toho důvodu, aby nedocházelo v rámci konkurence mezi obcemi ke sniţování sazby na nepřijatelně nízkou úroveň. Horní hranice ovšem není nijak omezena. Pro zajímavost jsem do přílohy B zařadil srovnání průměrné výšky sazby výběru daně v jednotlivých spolkových zemích v roce Součin zmíněných poloţek vede k zisku určené živnostenské daně, tedy sumě, kterou je podnik povinen odvést obci jako daň z podnikání na jejím území. Schéma č. 5 předkládá přehledný pohled na výpočet odst. 1 věta třetí 52

50 Schéma 5: Výpočet živnostenské daně z konečného zisku z podnikání Konečný zisk z podnikání * 3,5 % vyměřovací sazba ţivnostenské daně (Gewerbesteuermesszahl) = Vyměřená částka živnostenské daně (Gewerbesteuermessbetrag) * Sazba výběru daně (Gewerbesteuerhebesatz) = Určená živnostenská daň (Festzusetzende Gewerbesteuer) - Zálohy na daň (Gewerbesteuervorauszahlungen) = Doplatek / přeplatek živnostenské daně (Gewerbesteuer -Nachzahlung/- Erstattung) Zdroj: vlastní překlad podle JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN ; str Vyměření a výběr daně Podle 18 GewStG vzniká ţivnostenská daň po uplynutí zdaňovacího období, za které je vyměřena. To znamená k následujícího roku, jestliţe je zdaňovací období rovno kalendářnímu roku. Protoţe musí dojít k určení vyměřené částky živnostenské daně, je plátce daně povinen podat daňové přiznání finančnímu úřadu. To je povinen udělat elektronickou formou. Ovšem za předpokladu, ţe by to vyţadovalo přílišné náklady, můţe finanční úřad povolit vyplnění přiznání na podepsaný papírový formulář. To musí plátce daně stihnout nejpozději do pěti měsíců, tedy do konce května 64. Finanční úřad následně vydá vyrozumění o vyměření (Steuermessbescheid) obsahující výši vyměřené částky živnostenské daně. Toto vyrozumění předá následně obci, která po vynásobení svou sazbou výběru daně vypočítá výšku daně. Odečtením čtvrtletních záloh je získán doplatek daně, který musí podnik zaplatit, eventuálně přeplatek na zálohách, který podnik dostane vyplacen zpět. Toto zašle obec plátci daně ve formě oznámení o dani z ţivnostenské činnosti (Gewerbesteuerbescheid). Není-li podnik spokojen s výší daně, musí se obrátit ne na obec, ale na finanční úřad. Podnik musí doplatek zaplatit v průběhu jednoho měsíce od zveřejnění vyrozumění. 65 Důleţité je připomenout, ţe platby probíhají na účet obce, nikoliv finančního úřadu AO GewStG 53

51 Plátce daně má povinnost dle 19 GewStG platit zálohy na ţivnostenskou daň, které vznikají na začátku kaţdého čtvrtletí daňového období. Jejich platba se musí provést do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu. Kaţdá z těchto záloh je ve výši jedné čtvrtiny daně vyměřené v předchozím období, nejméně však 50. Jestliţe by měla být záloha niţší, nedošlo by k jejim platbám. Splátky se zaokrouhlují dolů na celá Eura. Výše záloh mohou být upraveny finančním úřadem. Můţe také nastat situace, kdy bude podnik platit ţivnostenskou daň více obcím. Tato situace je popsána v 28 GewStG. Má-li podnik závody vykonávající během daňového období podnikatelskou činnost v různých obcích, dojde k rozdělení vyměřené částky živnostenské daně na odpovídající díly, které následně připadnou jednotlivým obcím. Stejná procedura se vyuţije i v případě, kdy se jedná pouze o jeden závod, který se však rozkládá na území více obcí, a také v případě, kdy během daňového období dojde k přesunu závodu z jedné obce do jiné. Při rozdělení vyměřené částky určitých podniků dojde k vynechání obcí, ve kterých se stará tento podnik (dopravní podnik) pouze a koleje, ve kterých se nachází zařízení tohoto podniku slouţící pouze k transferu pevných, kapalných, plynných látek, stejně jako elektrické energie, aniţ by v nich došlo k jejich spotřebě, a ve kterých nemají těţební společnosti ţádné nadzemní zařízení, ve kterém by docházelo k podnikatelské činnosti. Toto ovšem neplatí v případě, ţe by kvůli tomu nemohlo dojít k rozdělení vyměřené částky na ţádnou obec. Klíč k rozdělení vyměřené částky nalezneme v 29 GewStG. Jedná se o poměr mezi celkovou sumou mezd zaměstnanců vyplacených v daném podniku během zdaňovacího období oproti sumě mezd vyplacených zaměstnancům za zdaňovací období v závodech na území jednotlivých obcí. Při tomto výpočtu dochází k zaokrouhlení sum mezd dolů, na celé tisíce. V případě, ţe podnik provozuje zařízení výhradně k výrobě proudu, stejně jako tepla z větrných a solárních elektráren, potom má při rozdělení vyměřené částky poměr mezi platy pouze 30% váhu, zbylých 70 % tvoří poměr mezi celkovým dlouhodobým hmotným majetkem podniku a dlouhodobým hmotným majetkem v jednotlivých obcích s výjimkou vybavení závodu. 54

52 4 VYMEZENÍ ČESKÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU Daní se podle 2 Daňového řádu (dále DŘ) rozumí peněţité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, pokud zákon stanoví, ţe se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona a peněţité plnění v rámci dělené správy. Daně jsou významným příjmem českého státního rozpočtu, ovšem neplynou pouze do centrálního rozpočtu, ale také do rozpočtu krajů, obcí a Státního fondu dopravní infrastruktury. Přerozdělením vybraných daní se zabývá zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. (dále UrčD). Kraje získají podle 3 UrčD: daň z příjmů právnických osob, kdy je kraj poplatníkem 8,92 % z daně z příjmů právnických osob, jejímţ poplatníkem není obec 7,86 % DPH cca. 9 % daně z příjmů fyzických osob Obcím náleţí podle 4 UrčD: výnos daně z nemovitých věcí 20,83 % DPH cca 24 % daně z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob, jichţ jsou poplatníkem 23,58 % daně z příjmů právnických osob, jejímţ poplatníkem není kraj Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury jsou podle 5 UrčD: silniční daň 9,1 % daně z minerálních olejů Všechny ostatní daně nebo jejich částí získává státní rozpočet. 55

53 Zabezpečení výběru daní má na starost správce daně. Správcem daně je správní orgán, jemuţ je svěřena správa daně zákonem. 66 Výběr daní a cel mají na starost územní orgány finanční správy a celní orgány, jejichţ ústředním orgánem je Ministerstvo financí. Rozdělení a působnost orgánů finanční správy ukládá zákon o finanční správě (dále FinSpr). Ten zřizuje Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, jejichţ posláním je mimo jiné vykonávat správu daní. 67 Rozdělení a působnost orgánů celní správy ukládá zákon o celní správě. Jako orgány celní správy zřizuje Generální ředitelství cel a celní úřady, jejichţ úkolem je mimo správy cel také správa určených daní. Jedná se o správu spotřebních daní, správu daní ze zemního plynu a některých dalších plynů, z pevných paliv a daně z elektřiny Rozdělení daní Základním rozdělením daní v České republice (dále ČR) je rozdělení na daně přímé a nepřímé. Jejich rozdělení se odvíjí od toho, jestli poplatník daně zároveň i daň odvádí přímé daně nebo se tyto dvě osoby liší nepřímé daně. Podle Vančurové a Láchové (2014, s ) se daně dělí následujícím způsobem. Přímé daně se rozdělují na daně z příjmů a daně z majetku. Daň z příjmů se dělí na dvě skupiny podle toho, kdo jí podléhá. Daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na fyzické osoby, zatímco daň z příjmů právnických osob zdaňuje příjmy právnických osob. Daň z majetku se v současnosti dělí na 3 skupiny daní, a to daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí a daň silniční (zdaňuje uţívání vybraných motorových vozidel). Daň z nemovitých věcí v sobě zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb. Nepřímé daně se dělí na všeobecné a selektivní. Jedinou všeobecnou daní, tedy daní, která se vztahuje na zboţí nebo sluţby bez rozdílu, je daň z přidané hodnoty DŘ 67 1 FinSpr 10 FinSpr 68 1 CelSpr a 8 CelSpr 56

54 Selektivní daně se naopak zaměřují vţdy na určitou skupinu komodit. Spadají do ní spotřební daně, cla (zdaňuje dovoz zboţí do EU) a energetické daně. Spotřební daně zdaňují státem vybrané komodity, které tedy budou podléhat nejen dani z přidané hodnoty, ale ještě také dani speciálně uvalené na ně, čímţ dojde k jejich prodraţení. Do spotřebních daní spadají daně z minerálních olejů, z lihu, z vína a meziproduktů, z piva a daň z tabákových výrobků. Do energetických daní spadá daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. V následujícím grafu 1, můţeme pozorovat význam jednotlivých daní pro státní rozpočet. Nejvýznamnější daní je daň z přidané hodnoty, ze které získá stát téměř dvakrát více peněz neţ z druhé v pořadí spotřební daně. V té mají ale nejvyšší důleţitost daň z minerálních olejů a tabáku. Daň příjmů právnických osob se s vybranými 136 mld. řadí na 4. místo za daň z příjmů fyzických osob. Z toho se dá usoudit, ţe co se významnosti pro státní rozpočet týče, má daň z příjmů právnických osob pro ČR veliký význam. 57

55 Graf 1: Daňové příjmy ČR za rok 2012 v mld. Zdroj: vlastní konstrukce podle VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR , aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2014, 391 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN ; str. 64 a Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2012 [online]. [cit ]. Dostupné z: %C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%2 0za%20rok% pdf 4.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (dále s. r. o.) je kapitálová společnost, jejíţ pravidla jsou ukotvena v Zákonu o korporacích (dále ZOK). Obecnou úpravu právnických osob, kam s. r. o. také spadá, nalezneme také v Novém občanském zákoníku. Ovšem důleţité, je, ţe tato právní úprava, se bezpodmínečně pouţije pouze na společnosti, které vznikly aţ po Společnosti s ručením omezeným, které vznikly před tímto datem, se mohou rozhodnout, jestli se chtějí podřídit nové právní úpravě nebo si i nadále řídit obchodním zákoníkem JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN ; str

56 V této diplomové práci budeme pracovat pouze s aktuální variantou, tedy definujeme si základní znaky s. r. o. podle nových pravidel. S.r.o. můţe být zaloţena jedním společníkem, neexistuje ale jejich horní hranice, tudíţ jich můţe být neomezeně mnoho. Společníkem můţe být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. 70 Paragraf 132 ZOK definuje s. r. o. jako společnost za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podle 8 ZOK se společnost zakládá společenskou smlouvou, pokud ji zakládá jediný společník, potom zakladatelskou smlouvou. Samotná společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Základní kapitál společnosti není nijak omezen, ovšem jedná se o součet jednotlivých vkladů kaţdého společníka. Minimální výše vkladu kaţdého společníka je jiţ ovšem zákonem v 142 ZOK omezena, a to na minimální výši, která činí 1 Kč. Výše vkladů společníků se mohou lišit, a pokud jsou vyšší, neţ 1 Kč, budou určeny ve společenské smlouvě. Vklady mohou být jak peněţité, tak nepeněţité. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceny nepeněţité vklady celé, 71 zatímco kaţdý peněţitý vklad musí být splacen minimálně ze třiceti procent. Kaţdý společník má podíl, který představuje účast společníka na dané společnosti. Paragraf 135 ZOK umoţňuje společníkovi vlastnit více podílů. Jeden druh tvoří podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, dalším jsou podíly základní, tzn. podíly, se kterými nejsou spojena ţádná zvláštní práva a povinnosti. Jestliţe je tak určeno ve společenské smlouvě, můţe být podle 137 ZOK podíl (jehoţ převoditelnost není omezena) reprezentován kmenovým listem, který je cenným papírem. Společník má práva na 72 podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, informace, na účast na hlasování na valné hromadě, společnickou ţalobu, domáhání se neplatnosti usnesení valné hromady. Společník má také povinnosti. Těmi jsou 73 především loajalita společníka, vkladová povinnost, příplatková povinnost, povinnost odevzdat kmenový list ZOK ZOK 72 JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN ; str

57 Orgány s. r. o. jsou valná hromada a jednatelé. Ty musí ustanovit kaţdá s. r. o. Společnosti, které ze zákona podléhají auditu, musí vytvořit ještě výbor pro audit. Ve společenské smlouvě mohou být vytvořeny i jiné orgány, ty ale nesmí zasahovat do působnosti povinně zřizovaných orgánů. 74 Valná hromada je nevýznamnější orgán společnosti, protoţe se zde rozhoduje o důleţitých otázkách ve společnosti. Hlasovací právo mají společníci. K hlasování dojde tehdy, pokud je přítomno tolik společníků, kteří mají dohromady alespoň polovinu hlasů. 75 Jeden hlas odpovídá 1 Kč vkladu společníka. Rozhoduje se prostou většinou, tedy většinou z platně odevzdaných hlasů. 76 Do působnosti valné hromady patří případy zachycené v 190 ZOK. Jedná se například o rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, o volbě a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena, rozhodování o změnách výše základního kapitálu aj. Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Společnost musí mít alespoň jednoho jednatele, pokud jich má více, mohou tvořit, na základě společenské smlouvy, kolektivní orgán. Přísluší jim obchodní vedení společnosti. 77 Jednatelem se můţe stát také právnická osoba, která ale musí být zastoupená fyzickou osobou nebo svým statutárním orgánem. 78 Na jednatele dopadne zodpovědnost, pokud nejedná s péčí řádného hospodáře. Podle 53 ZOK je povinen vydat prospěch, který získal nebo ho nahradit penězi, stejně tak můţe společnost poţadovat náhradu újmy způsobenou jednatelem. Dozorčí rada, pokud je zřízena, je dozorový orgán, který především dohlíţí na činnost jednatelů JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN ; str JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN ; str ZOK ZOK ZOK a 195 ZOK NOZ 79 JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN ; str

58 Výbor pro audit je stanoven pro společnosti, kde to zákon nařizuje například pro s. r. o. s průměrným ročním počtem zaměstnanců přesahující 4000 osob a mezi jeho funkce patří podle 44 AudtZ 80 : sledování postupu sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, hodnocení účinnosti vnitřní kontroly společnosti, sledování procesu povinného auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky aj. 80 Zákon o auditorech 61

59 5 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Daň z příjmů právnických osob je jedinou daní, která je uvalena na příjem právnických osob. Jedná se o daň přímou, coţ znamená, ţe samotný poplatník je i jejím plátcem. V této kapitole se budeme zabývat tím, kdo je povinen daň platit, jak se vypočítá základ daně, včetně všech důleţitých úprav provedených k jejímu získání, jaké má poplatník moţnosti sníţit si základ daně, jaká je sazba daně a jak se musí odvádět. 5.1 Daňoví poplatníci Daňoví poplatníci jsou definováni v 17 Zákona o daních z příjmů (dále ZDP). Jedná se o právnické osoby, organizační sloţky státu, svěřenecký fond podle občanského zákoníku, dále také o podílové fondy, podfondy akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem, fondy penzijních společností. Tyto fondy jsou přesněji definovány vlastními zákony. Poplatníci se dělí podle jejich rezidentury na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňoví rezidenti mají podle stejného paragrafu své sídlo nebo místo svého vedení na území ČR. Naopak daňoví nerezidenti nemají své sídlo na území ČR nebo je jako nerezidenty ustanoví mezinárodní smlouvy. Právě rozdělení podle rezidentury je klíčové pro ustanovení toho, jaké příjmy budou zdaněny v tuzemsku. Tuzemskem je v této kapitole označována ČR. Daňoví rezidenti mají povinnost zdaňovat příjmy plynoucí nejen ze zdrojů na území ČR, ale také ze zahraničních zdrojů. Mají tedy neomezenou daňovou povinnost. Omezenou daňovou povinnost potom mají daňoví nerezidenti, kteří zdaňují pouze tuzemské příjmy. Paragraf 17a ZDP definuje následně ještě, kdo je to veřejně prospěšný poplatník. Jeho hlavní činností není činnost, která by byla podnikáním. Veřejně prospěšným poplatníkem nemohou být podle zákona obchodní korporace, tedy také s. r. o., nebo například Česká televize nebo zdravotní pojišťovny. Veřejně prospěšný poplatník podléhá dani z příjmů omezeně, a to v tom smyslu, ţe jsou zdaněny především jeho vedlejší příjmy jako například příjmy z reklamy, členské příspěvky nebo příjmy z nájemného. Podrobněji jsou příjmy, které podléhají a které nepodléhají zdanění, rozpracovány dále v 18a ZDP. Tímto druhem poplatníka se dále nebudeme zabývat. 62

60 5.2 Základ daně z příjmů Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou podle 18 ZDP příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Právnické osoby, tedy i s. r. o. jsou povinny podle zákona o účetnictví 81 vést účetnictví. Veškeré příjmy a náklady jsou u nich tedy zachyceny ve výkazu zisku a ztráty. Výsledek tohoto výkazu výsledek hospodaření, je tedy moţné vyuţít jako základ, ze kterého vycházíme při stanovení základu daně z příjmů. Musí se ale samozřejmě jednat o výsledek hospodaření před zdaněním a navíc by měl být očištěn od veškerých mezinárodních standardů, pokud je podnik ve svém účetnictví vyuţívá. 82 Výsledek hospodaření je nutné upravit nejdříve o příjmy, které do základu daně nevstoupí, a následně také o náklady, které nejsou daňově uznatelné. Toto jsou základní úpravy, které je potřeba udělat, abychom získali základ daně, viz schéma 6. Schéma 6: Výpočet základu daně Výsledek hospodaření před zdaněním - Osvobozené příjmy - Příjmy nezahrnované do základu daně (včetně samostatného základu daně) + Očištění o nedaňové rezervy a opravné poloţky + Účetní náklady, které nejsou daňovými náklady = Základ daně Zdroj: VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR , aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2014, 391 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN ; str Osvobozené příjmy Od daně mohou být osvobozeny, a od výsledku hospodaření tedy odečteny, příjmy stanovené v 19 ZDP. Přestoţe jich zákon zmiňuje celou řadu, jedná se o velmi specifické a v praxi pro s. r. o. velice zřídka vyuţitelné příjmy. Příkladem by mohly úroky z přeplatku zaviněných správcem daně nebo orgánem sociálního zabezpečení nebo například příjmy plynoucí jako 81 1 odst. 2 Zákona o účetnictví odst. 2 ZDP 63

61 náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu. Osvobozeny jsou také příjmy z podílu na zisku vyplácené dceřinou společností (tuzemským daňovým rezidentem) mateřské společnosti a prodeje podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti. Pokud plynou příjmy od dceřiné společnosti, která je daňovým nerezidentem, osvobozují se pouze podíly ze zisku. Mateřskou společností je kapitálová společnost vlastnící po dobu alespoň 12 po sobě následujících měsíců nejméně 10% podíl na základním kapitálu. Od daně z příjmů právnických osob se osvobozují i takzvané bezúplatné příjmy z 19b ZDP. Mezi ně patří např. příjmy nabyté dědictvím, příjmy pokud k nim došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu v podobě nabytí vlastnického práva k pozemku, zřízení věcného břemene Příjmy nezahrnované do základu daně Jedná se o příjmy, které zmiňuje 23 odst. 4 ZDP. O tyto příjmy se upraví výsledek hospodaření tím způsobem, ţe se sníţí. Sníţí se z toho důvodu, ţe jsou tyto příjmy zahrnuty ve výkazu zisku a ztát, zatímco danit se podle zákona nebudou. Jedná se mimo jiné o příjmy, u kterých je daň vybírána sráţkou, o příjmy zahrnované do samostatného základu daně, o částky, které jiţ byly zdaněny u téhoţ poplatníka. Příjmy zahrnované do samostatného základu daně jsou podle 20a ZDP příjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku, které plynou poplatníkům ze zahraničí a zároveň nejsou od daně osvobozené. Tyto příjmy se ve své hrubé výši, tedy včetně daně strţené v zahraničí zahrnují do samostatného základu daně, a proto se o jejich čistou výši (tedy bez strţené daně) musí sníţit výsledek hospodaření Očištění o nedaňové rezervy a opravné položky Rezervy, které si s. r. o. tvoří libovolně na základě především své opatrnosti, se automaticky nestávají také daňově uznatelnými. Naopak, daňově uznatelné jsou pouze ty, které zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále RezDPříj) zmiňuje. Nejvýznamnější rezervou je rezerva na opravu hmotného majetku upravená v 7 RezDPříj. Za opravu se nepovaţuje technické zhodnocení majetku. Rezerva se můţe tvořit, tedy náklad na její tvorbu bude daňově uznatelný, na majetek, jehoţ doba odpisování je alespoň 5 let, a 64

62 poplatník je majitelem majetku. Toto ovšem není jediná podmínka pro to, aby byl náklad na její tvorbu daňově uznatelný. Rezerva se nesmí vytvářet na majetek v likvidaci, na kaţdoroční opravy, na opravy v důsledku nepředvídatelné nahodilé události. Peněţní prostředky, pouţité na tvorbu rezervy, musí být převedeny na samostatný bankovní účet vedený v eurech nebo českých korunách banky sídlící na území EU nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Rezerva nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období, naopak má ale určen maximální počet zdaňovacích období tvorby. Tento počet se liší v závislosti na zařazení majetku do odpisové skupiny. Viz následující tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Maximální počet zdaňovacích období pro tvorbu rezerv v závislosti na odpisové skupině. Odpisová skupina Počet let odpisování Maximální počet zdaňovacích období Zdroj: vlastní konstrukce podle RezDPříj. a ZDP; oboje dostupné v: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k Praha: Grada, sv. ISBN Jestliţe nebude oprava zahájena nejpozději v daňovém období následujícím po daňovém období, ve kterém byla oprava plánována, potom musí dojít ke zrušení rezervy. Pokud by k tomuto došlo, musí být zvýšen výsledek hospodaření v daném období o výši rozpuštěné rezervy. Je-li ovšem průběh a následně čerpání rezervy v souladu s podmínkami zákona, nedochází k ţádné korekci hospodářského výsledku. Další zákonem uznatelné rezervy jsou rezerva na pěstební činnost, která se týká obnovy lesa, a také rezerva na odbahnění rybníka. U těchto rezerv, pokud jsou splněny podmínky RezDPříj, také nedochází k úpravě výsledku hospodaření. Všechny ostatní rezervy jsou ovšem takové rezervy, které nemohou být vyuţity jako daňově uznatelné. Při jejich tvorbě tedy musí docházet ke zvýšení výsledku hospodaření o právě tuto částku. Při následném vyuţití a tedy rozpuštění rezervy naopak dojde k odečtení rozpuštěné 65

63 částky od výsledku hospodaření, tedy dojde ke zpětnému uznání nákladů na tvorbu rezervy, jako daňově uznatelných. Opravné poloţky, tedy náklady vytvořené k nesplaceným pohledávkám, mohou být také daňově uznatelné, splní-li zákonné podmínky. Paragraf 8 RezDPříj řeší situaci pohledávek, které byly přihlášeny poplatníkem u soudu v insolvenčním řízení. U takové pohledávky můţe být vytvořena opravná poloţka v tomto zdaňovacím období v plné výši, čímţ tedy nedojde k úpravě výsledku hospodaření. Daňově uznatelné opravné poloţky u nepromlčených pohledávek se mohou podle 8a RezDPříj tvořit teprve po uplynutí určité doby od doby splatnosti pohledávky. Pokud uplynulo jiţ více neţ 18 měsíců, potom je aţ 50 % hodnoty pohledávky, po 36 měsících jiţ 100 % hodnoty pohledávky, daňově uznatelných. U pohledávky nabyté postoupením, jejíţ hodnota je alespoň Kč, se mohou daňově uznatelné poloţky tvořit teprve poté, co bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení za účasti poplatníka daně z příjmů. Musí se jednat buď o rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení. Tvorba opravných poloţek k těmto pohledávkám tedy nemá ţádný vliv na výsledek hospodaření, při jejich rozpuštění je postup podobný jako u rezerv, dojde ke sníţení výsledku hospodaření v daném zdaňovacím období o rozpuštěnou částku. Tuto metodiku lze vyuţít ale pouze u pohledávek vzniklých po U všech ostatních opravných poloţek nedochází k uznání nákladů jako daňových, proto musí být zvýšen výsledek hospodaření o částku ve výši dané opravné poloţky Účetní náklady, které nejsou daňovými náklady O náklady, které zákon neuznává jako daňově uznatelné, musí být výsledek hospodaření zvýšen. V této kapitole to ale vezmeme z opačného konce a budeme se věnovat hlavním druhům nákladů, které jsou po splnění zákonných podmínek zcela nebo z části daňově uznatelné. Zabývá se jimi 24 ZDP a jedná se náklady vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. Mezi nejvýznamnější patří daňové odpisy, zůstatková cena majetku, náklady na finanční majetek, nájemné, nákladové úroky, náklady na automobil, náklady na zaplacené sociální a zdravotní pojištění, náklady na stravování při pracovních cestách aj. Paragraf Čl. IV Přechodná ustanovení k zákonnému opatření Senátu č. 344/2013 Sb. 66

64 ZDP naopak vyjmenovává situace, při kterých se náklady neuznávají jako daňově uznatelné. Následně si některé podrobněji vysvětlíme. Daňové odpisy Odpisovat lze hmotný a nehmotný majetek. My si zmíníme pouze základní principy odpisování v ČR. Podrobnější právní podklad pro odpisování nalezneme v paragrafech 26 aţ 32a ZDP. Hmotným majetkem se pro daňové účely rozumí mimo jiné samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se vstupní cenou vyšší neţ Kč, dále budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek, zvířata se vstupní cenou vyšší neţ Kč nebo pěstitelské celky s dobou plodnosti delší neţ 3 roky. 84 Naopak vyloučen z odpisování je mimo jiné bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud náklady na jeho pořízení nepřekročí Kč, nebo umělecká díla. 85 V prvním roce odpisování musí poplatník zařadit majetek do příslušné odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k ZDP. Těchto skupin existuje šest, přičemţ doba odpisování majetku v nich určená se zvyšuje od 3 let, přes 5, 10, 20, 30, aţ po 50 let. Ne vţdy můţe poplatník uplatnit odpis v celé roční výši. Jeho poloviční výši musí uplatnit v případech specifikovaných v 26 odst. 7, například pokud dojde k nabytí majetku aţ v průběhu zdaňovacího období, a poplatník pokračuje v odpisování po původním majiteli nebo v případě, ţe majetek vlastněný na počátku období prodáme. Zákon umoţňuje dvě základní metody odpisování. Rovnoměrnou a zrychlenou. Poplatník si můţe libovolně zvolit, kterou metodu bude vyuţívat, musí ji ale následně vyuţívat po celou dobu odpisování daného majetku. Pro rovnoměrnou metodu stanovuje zákon v 31 ZDP maximální roční odpisovou sazbu, tedy sazbu, jejímţ vynásobením setiny vstupní ceny získáme maximální moţný roční odpis. Kaţdá odpisová skupina má vlastní výši sazby. Výše sazeb se můţe v prvním roce u specifických zákonem stanovených hmotných majetků po splnění dalších podmínek zvyšovat. Tabulky s odpisovými sazbami je moţné nalézt v příloze C této práce. Metoda zrychleného odpisování funguje na bázi koeficientů určených pro jednotlivé odpisové skupiny zákonem v 32 ZDP. Jejich tabulka je k nahlédnutí v příloze D. V prvním roce ZDP ZDP 67

65 odpisování se odpis určí jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu. V dalších letech se odpis určí jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po které jiţ byl odepisován. V prvním roce je znovu v zákonem specifikovaných případech moţné zvýšit odpis. Nehmotný odepisovatelný majetek musí splňovat kritérium minimální vstupní hodnoty alespoň Kč, doba pouţitelnosti musí být delší neţ 1 rok a musí být nabyt úplatně, vkladem, darováním, zděděním nebo vytvořen vlastní činností. Majetkem, který je moţné odepisovat, jsou například zřizovací náklady, software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva. 86 Goodwill a emisní povolenky se nepovaţují za nehmotný majetek a nedochází tedy k odpisování. Goodwill se ale podle své hodnoty započítává buď do nákladů, nebo výnosů. Je-li goodwill kladný, zahrnuje se 180 měsíců rovnoměrně do nákladů, zatímco je-li záporný, rovnoměrně zvyšuje výsledek hospodaření po dobu 180 měsíců. 87 Doba odpisování je u nehmotného majetku s právem uţívání na určitou dobu právě dobou stanovenou ve smlouvě. U audiovizuálních děl 18 měsíců, u softwaru a nehmotných výsledků výzkumu a vývoje 36 měsíců, u zřizovacích výdajů 60 měsíců a u ostatního nehmotného majetku 70 měsíců. Odpis se počítá rovnoměrně podělením vstupní ceny dobou odpisování a můţe být uplatněn pouze ve výši připadající na dané daňové období. 88 Speciální paragraf se zabývá pouze odpisy ze hmotného majetku vyuţívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Jedná se o 30b ZDP. Zůstatková cena majetku Daňově uznatelným nákladem je také zůstatková cena při vyřazení pěstitelských celků, porostů nebo zvířat. Dále také zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného odepisovatelného majetku. Zůstatková cena prodaného hmotného majetku vyřazeného z odpisování je daňově uznatelná pouze do výše příjmů z prodeje tohoto majetku. Zůstatková cena u hmotného majetku vyřazeného z odpisování z důvodu škody (ne ţivelných pohrom) jen do výše náhrad. Škody vzniklé v důsledku ţivelných pohrom nebo policejním potvrzením 86 32a odst a 68

66 neznámým pachatelem jsou v plné výši daňově uznatelné. 89 Paragraf 25 ZDP vylučuje jako daňově uznatelné náklady zůstatkovou cenu darovaného majetku. Náklady na finanční majetek. Při prodeji je hodnota cenného papíru, která je zachycena v účetnictví také daňově uznatelná. Samozřejmou výjimkou jsou cenné papíry osvobozené od daně z příjmů a také například podíl na s. r. o., který je daňově uznatelný jen do výše příjmů z prodeje. 90 Nákladové úroky Nákladové úroky na pořízení dlouhodobého majetku mohou vstupovat do pořizovací ceny majetku 91 a stávají se tedy daňově uznatelnými, ať uţ ve formě odpisů nebo v určitých případech při vyřazení majetku (viz zůstatková cena). Jestliţe se poplatník rozhodne, ţe tyto úroky nevstoupí do pořizovací ceny majetku, potom jsou spolu s ostatními nákladovými úroky, které neplynou fyzickým nebo spojeným osobám, daňově uznatelné. 92 Daňově uznatelné nemohou být úroky navázané na zisk dluţníka. 93 Úroky z prodlení, smluvní pokuty, poplatky z prodlení a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou daňově uznatelné, jen pokud byly zaplaceny. 94 Nájemné Nájemné je daňovým nákladem aţ na pár výjimek, například nájemné za umělecká díla. Vlastní kapitolou je finanční leasing, tedy pronájem majetku (nesmí se jednat o nehmotný majetek) s povinností majitele jej po uplynutí doby nájemní smlouvy nájemci prodat. 95 Aby mohla být úplata za finanční leasing odepisovatelného majetku daňově uznatelná, musí být splněno několik podmínek 24 ZDP. Minimální doba finančního leasingu musí být podle zákona následující. U odepisovatelného majetku zařazeného v 1. odpisové skupině 36 měsíců, ve 2. odpisové třídě 54 měsíců, ve 3. odepisovatelné skupině 114 měsíců a u nemovité věci ZDP ZDP odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb odst. 1 ZDP, 24 odst. 2 písm. zi ZDP, 25 odst. 1 písm. w ZDP odst. 1 písm. zl ZDP odst. 1 písm. zi 95 21d ZDP 69

67 alespoň 30 let. Následná kupní cena nesmí být vyšší zůstatková cena majetku u vlastníka, který majetek odpisoval rovnoměrně. Náklady na automobil Paragraf 24 ZDP poskytuje poplatníkovi moţnost, pokud neuplatní výdaje na dopravu motorovým vozidlem v prokázané výši či ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, uplatnit je výdajem paušálním. 96 Maximální výše paušálu můţe být Kč měsíčně na jedno vozidlo. Nejvýše se však můţe jednat o 3 vozidla. Náklady na stravování při pracovních cestách. Náklady na stravování zaměstnanců při pracovních cestách jsou pro s. r. o. daňově uznatelné v souladu se zákonem 97. Jejich výši lze najít v Zákoníku práce v 163, kde je upravena jejich výše pro zaměstnance, tedy i pro s. r. o. Denně přísluší zaměstnanci stravné ve výši 67 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 12 hodin, 102 Kč, pokud trvá hodin, 160 Kč, trvá-li déle neţ 18 hodin. Jestliţe však zaměstnanec získá bezplatné jídlo ve formě snídaně, obědu nebo večeře, dojde ke krácení stravného ve výši 70 % při pracovní cestě dlouhé 5 12 hodin, 35 % při její délce hodin a 25 % pokud je delší neţ 18 hod. Při zahraničních cestách se liší stravné podle jednotlivých zemí. Jejich seznam je k nalezení ve Vyhlášce č. 354/2013 Sb. 98 Jestliţe pobyt v zahraničí překračuje 18 hodin za den, potom má nárok zaměstnanec podle 170 Zákoníku práce na částku v plné výši, pokud pobyt dosahuje délky mezi 12 a 18 hodinami, má nárok na dvě třetiny částky, a pokud je doba pobytu kratší, ale alespoň 1 hodina, má nárok na jednu třetinu částky. Mezi náklady, které 25 ZDP neuznává za daňově uznatelné, patří mimo jiné vyplácené podíly na zisku, nepeněţní plnění vyplácené zaměstnanci na zájezdy, sportovní akce, výdaje vynaloţené na příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou osvobozené nebo nezahrnované do základu daně. Dalšími neuznatelnými náklady jsou daně z příjmů právnických i fyzických osob, a to včetně ekvivalentních daní zaplacených v zahraničí nebo daně zaplacené za jiného 96 PELECH, Petr. Daně z příjmů: s komentářem k Olomouc: ANAG, sv. Daně (ANAG) odst. 2 písm. k 98 Dostupná z: 70

68 poplatníka. Naopak uznatelné jsou daně z nemovitých věcí, z nabytí nemovitých věcí a také ostatní nevyloučené daně. Daň z přidané hodnoty je uznatelným nákladem pouze u neplátců daně z přidané hodnoty, u plátců pouze v případě, ţe nemohl uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty. 99 Výdaje na reprezentaci, kam se řadí především pohoštění, občerstvení nebo bezúplatné plnění, jsou aţ na výjimku propagačního předmětu 100 do hodnoty 500 Kč také daňově neuznatelné. Zákon pamatuje také na situaci, kdy se liší ceny mezi spojenými osobami a nespojenými osobami. 101 Pokud není tento rozdíl uspokojivě doloţitelný, musí se o něj upravit základ daně Výpočet daně Po úpravách provedených v předchozí kapitole jsme získali základ daně. Tento výsledek ale musí projít ještě několika úpravami, jejichţ výsledkem bude vypočítání daně z příjmů právnických osob. Nejdříve od základu daně odečteme odečitatelné poloţky stanovené zákonem, čímţ získáme mezisoučet, od kterého zákon umoţňuje právnickým osobám odečíst ještě bezúplatné plnění na veřejně prospěšné účely. Výsledek, základ daně po snížení o odpočty, následně vynásobíme sazbou daně pro výpočet daně z příjmů právnických osob a získáme daň. Tato daň ovšem není konečnou daní, kterou má s. r. o. povinnost zaplatit, protoţe jí zákon umoţňuje vyuţít slevy, které daň ještě sníţí. Aţ daň po slevě je konečný výsledek, který nás zajímá a který musí být zaplacen. Tyto kroky vedoucí k výpočtu daně po slevě nalezneme přehledně ve schématu VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 368 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN ; str Musí být opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele a nesmí podléhat spotřební dani, s výjimkou šumivého vína. 101 Podrobný popis spojených osob nalezneme v 23 odst. 7 ZDP odst. 7 ZDP 71

69 Schéma 7: Výpočet daně Základ daně - Odečitatelné poloţky = Mezisoučet - Bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely = Základ daně po snížení o odpočty x = Daň Sazba daně - Slevy na dani = Daň po slevě Zdroj: VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR , aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2014, 391 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN ; str. 137 Pokud vyjde základ daně záporně, tedy ţe zdanitelné náklady převyšují zdanitelné příjmy, hovoříme o daňové ztrátě. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny dolů Odečitatelné položky Paragraf 34 ZDP zmiňuje poloţky, které lze odečíst od základu daně. Jedná se o daňovou ztrátu, odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání. Pokud by nastala situace, ţe by rozdíl mezi základem daně a odečtenou daňovou ztrátou neumoţňoval odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání, můţe dojít k přenesení odpočtů do následujících daňových období, ovšem nejpozději je lze uplatnit ve třetím období následujícím po jejich vzniku. Daňová ztráta Jestliţe dojde k situaci, ţe se podnik ocitne v daňové ztrátě, znamená to, ţe si o tuto částku můţe sníţit kladný základ daně v pěti obdobích bezprostředně následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. 104 U s. r. o. se musí také sledovat, zda nedošlo k podstatné změně ve sloţení osob, které se účastní na základním kapitálu společnosti. Podstatnou změnou rozumí 38na ZDP nabytí nebo zvýšení vlastnického podílu o více neţ n ZDP ZDP 72

70 25 % nebo o takové zvýšení, kterým získá podílník rozhodující vliv. Časový úsek, za který se změna určuje, je situace k poslednímu dni období, ve kterém byla ztráta vyměřena, a situace na konci období, ve kterém má být ztráta uplatněna. Pokud došlo k podstatné změně, nemůţe být daňová ztráta uplatněna. Pravidlo o podstatné změně se nepouţije, pokud poplatník dokáţe, ţe nejméně 80 % trţeb za vlastní výkony a zboţí z období podstatné změny a následujících období, ve kterých by mohl uplatňovat ztrátu, bylo vytvořeno stejnou činností jako v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje Jedná se o náklady shrnuté v 34b ZDP, které poplatník vynaloţil při realizaci projektu například na projekční a konstrukční práce, na výpočty, na výrobu prototypu, dále náklady na dosaţení a zajištění a udrţení příjmů a to vše pod podmínkou, ţe jsou evidovány odděleně od ostatních nákladů. Zákon také obsahuje výčet nákladů, které naopak nesmí být zahrnuty do odpočtu. Jedná se především o náklady, na které byla alespoň z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, licenční poplatky a sluţby, které jsou dále specifikované v zákoně. Paragraf 34a ZDP následně určuje, jaká výše těchto nákladu můţe být od základu daně odečtena. Nabízí dvě moţnosti v závislosti na tom, jestli úhrn nákladů na podporu výzkumu a vývoje v aktuálním zdaňovacím období převyšuje úhrn nákladů vynaloţený na podporu výzkumu a vývoje v předchozím zdaňovacím období. Jestliţe úhrn v aktuálním období nepřevyšuje úhrn minulého období, zahrne se do odpočtu 100 % těchto nákladů. Náklady, které převyšují úhrn za minulé období, se zahrnou do odpočtu dokonce ve výši 110 %. Náklady, které poplatník můţe zahrnout do odpočtu a sníţit o ně základ daně mohly být zároveň daňově uznatelné jiţ při výpočtu základu daně. Zákon tedy umoţňuje, aby došlo k dvojímu odečtení těchto nákladů, tedy je patrná snaha zákonodárců o podporu výzkumu a vývoje. Odpočet na podporu odborného vzdělávání Odpočet na podporu odborného vzdělávání dělí zákon na dva typy, na podporu pořízení nového majetku na odborné vzdělávání a na podporu výdajů vynaloţených na ţáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání. Odborným vzděláváním je myšlena činnost v rámci praktického vyučování ve středním vzdělávání, odborné praxe na vyšší odborné škole nebo činnost v rámci akreditovaného studijního programu vysoké školy, který je uskutečňován na 73

71 pracovišti poplatníka. Poplatník musí mít ale oprávnění k činnosti související s daným oborem a se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu vzdělávací činnosti. 105 Odpočet na podporu odborného vzdělávání na podporu pořízení nového majetku má svá pravidla zakotvená v 34g ZDP. Především se musí jednat o majetek, který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a poplatník musí být jeho prvním vlastníkem nebo u finančního leasingu jeho vlastník musí být prvním vlastníkem a u poplatníka musí splňovat tento finanční leasing zákonné podmínky pro uznání nákladů jako daňově uznatelných. Odpočet tohoto majetku je moţný ve výši 110 % vstupní ceny majetku, jestliţe je pouţit na odborné vzdělávání více neţ 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě následujících daňových obdobích. Jestliţe je majetek pouţit na odborné vzdělávání 30 % aţ 50 % doby jeho provozu, znovu ve třech po sobě následujících daňových období, je povolen odpočet pouze ve výši 50 % vstupní ceny majetku. Paragraf ovšem klade další podmínky k tomu, aby mohlo dojít k odpočtu. Suma odpočtu majetku nemůţe přesáhnout výši součinu počtu hodin vyučování na pracovišti poplatníka a 5000 Kč. Jinými slovy můţe poplatník odpočítat pouze majetek v hodnotě 5000 Kč na hodinu výuky. Na majetek vyuţívaný ke vzdělávání nesmí být poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, musí se také jednat o majetek z první, druhé nebo třetí odpisové skupiny a u softwaru musí být jeho vstupní cena alespoň Kč. Odpočet na podporu výdajů vynaloţených na jednoho ţáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání je určen paragrafem 34h ZDP jako součin počtu hodin vzdělávání u poplatníka a 200 Kč Bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely Po odečtení všech odečitatelných poloţek od základu daně získáme mezisoučet (viz schéma 7). Ovšem ani tento mezisoučet není konečnou fází výpočtu základu daně. I on můţe být ještě sníţen, a to o bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely. Paragraf 20 ZDP umoţňuje odečtení úhrnu všech bezúplatných plnění v maximální výši 10 % hodnoty mezisoučtu. Zákon stanovuje ale i spodní hranici, a tou je částka 2000 Kč na jedno bezúplatné plnění. Předmětem bezúplatného plnění nemusí být pouze peníze, ale také hmotný a nehmotný majetek. Jeho hodnota odpovídá nejvýše zůstatkové ceně, eventuálně hodnotě zachycené v účetnictví f ZDP 74

72 Ne kaţdé bezúplatné plnění má ale šanci být podle 20 ZDP od mezisoučtu odečtené. Tento paragraf obsahuje poměrně dlouhý výčet situací, kdy je moţné bezúplatné plnění odečíst. Jedná se například o situace, kdy je poskytnuto obcím, krajům, právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování kultury, školství, vědy, výzkumu, policie, poţární ochrany, podpory mládeţe, na humanitární, sociální, tělovýchovné nebo charitativní účely nebo také politickým stranám. Bezúplatné plnění můţe být poskytnuto i fyzickým osobám konkretizovaným v tomtéţ paragrafu Sazba daně Základ daně po snížení o odpočty se zaokrouhlí na celé tisíce dolů. 106 Teprve tato částka se vynásobí sazbou daně a dojde k výpočtu daně z příjmů právnických osob. Sazba stanovená 21 ZDP činí 19 %. Tato sazba platí pro drtivou většinu poplatníků. Najdou se ale i výjimky, pro něţ bude sazba daně činit 5 %. Jedná se o investiční fondy nebo fondy penzijních společností. Pro samostatný základ daně, zmíněný v kapitole 5.2.2, existuje také zvláštní sazba ve výši 15 % Slevy na dani Slevy na dani sniţují jiţ vypočtenou daň. Slevy na dani, které mohou čerpat s. r. o., jsou sleva na postiţeného zaměstnance a investiční pobídky. 107 Za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením náleţí poplatníkovi sleva Kč za zdaňovací období. Pokud se jedná o zaměstnance s těţším zdravotním pojištěním, náleţí poplatníkovi sleva Kč za zdaňovací období. Počet zaměstnanců se v tomto případě stanovuje jako průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. 108 S. r. o., které byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách, která pro poskytnutí příslibu zahájila podnikání a registrovala se k dani z příjmů, můţe, splnila-li všeobecné podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách a podmínky 35a odst. 2 ZDP, uplatnit slevu na dani, a to ve výši součinu sazby daně a základu daně po ZDP ZDP a 35a ZDP 108 Algoritmus pro výpočet obsahuje 35odst. 2 ZDP 75

73 snížení o odpočty sníţené ještě o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnuté do základu daně převyšují s nimi související náklady. 109 Slevu na dani lze uplatňovat po dobu deseti po sobě jdoucích daňových období, ovšem nejdříve po splnění podmínek zmíněných výše, ale nejpozději 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. 110 Odečtením slev na dani od vypočítané daně získáme výslednou daň, kterou musí poplatník daně odvést. Daň zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru Vyměření a výběr daně Daň z příjmů právnických osob je daň časová. Zdaňovacím obdobím je 1 rok. Nejčastěji kalendářní, můţe být ale i hospodářský. 112 Výpočet daně se provádí na daňovém přiznání, které musí s. r. o. odevzdat osobně nebo elektronicky nejpozději do tří měsíců od konce zdaňovacího období za které daňové přiznání podává. Jestliţe má s. r. o. povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditem nebo je jeho daňové přiznání zpracováno daňovým poradcem, prodluţuje se tato lhůta na 6 měsíců. 113 K těmto datům je daň také splatná, ovšem za uskutečněnou se povaţuje, aţ kdyţ dojde k jejímu připsání na účet správce daně. 114 To znamená, ţe je poplatník povinen zaplatit vypočítanou výši daně, od které odečte jiţ zaplacené zálohy na dani. Pokud daň uvedená na daňovém přiznání odpovídá dani vyměřenou správcem daně, nemusí její vyměření správce daně oznamovat. Jestliţe se však správce daně dopočítá k jinému výsledku, musí poslat společnosti s ručením omezeným daňový výměr a ta je povinna doměrek daně zaplatit do 15 dnů. 115 S. r. o. má ale nejdříve povinnost se registrovat k dani z příjmů právnických osob, a to do 15 dnů od svého vzniku a ZDP a ZDP DŘ (Daňový řád) a ZDP DŘ 114 DVOŘÁKOVÁ, Veronika. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: Linde Praha, 2013, 327 s. ISBN , str a 140 DŘ a ZDP 76

74 Jak bylo jiţ zmíněno, daň z příjmů se neplatí jednorázově, nýbrţ v zálohách. Pravidla pro platbu záloh nalezneme v 38a ZDP. Zálohy se platí v průběhu zálohové období, které začíná první den následující po posledním dni lhůty pro odevzdání daňového přiznání za minulé zdaňovací období, nejčastěji se tedy jedná o 2. března, a končí posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání za aktuální zdaňovací období, nejčastěji tedy 1. března. V jaké výši a kolikrát musí poplatník zálohy platit, se odvodí od poslední známé daňové povinnosti. Tou se rozumí částka, kterou si poplatník vypočítal v daňovém přiznání za předcházející období. Jestliţe poslední známá daňová povinnost nepřesáhla Kč, neplatí poplatník ţádnou zálohu. Jestliţe byla výše poslední známé daňové povinnosti mezi Kč a Kč, musí poplatník zaplatit 2 zálohy na dani, první do 15. dne šestého měsíce a druhou do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období, kaţdou ve výši 40 % poslední známe daňové povinnosti. Přesáhne-li poslední známá daňová povinnost Kč, musí poplatník platit 4 zálohy, vţdy do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období, kaţdou ve výši jedné čtvrtiny poslední známe daňové povinnosti. Zálohy se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru DŘ 77

75 6 KOMPARATIVNÍ ANALÝZA DANÍ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČR A SRN A NÁVRHY NA ZMĚNY V DAŇOVÉ SOUSTAVĚ ČR NA ZÁKLADĚ POZNATKŮ ZE SRN V této kapitole srovnám 2 výše popsané daně dopadající na příjmy právnických osob v SRN s daní z příjmů právnických osob účinnou v ČR. V našem případě se zaměřujeme pouze na zákonná ustanovení daní z příjmů obou států dopadající pouze na společnost s ručením omezeným a její německý ekvivalent (GmbH). I tyto dvě formy společností si krátce srovnáme. Výsledkem jednotlivých srovnání bude doporučení ke změně českých právních předpisů na základě fungování německého systému, a to u těch situací, kdy by to podle mého názoru českému systému prospělo. Systém daní v SRN a ČR se liší nejen z důvodu toho, ţe se jedná o dvě různá státní zřízení, ale také o dva státy s diametrálně odlišným počtem obyvatel a rozlohou. Příjmy z daní připadají v SRN na stát, spolkové země a obce, zatímco v ČR připadají místo spolkových zemí krajům. Do spolkových zemí ve srovnání s kraji putuje více daní. Nejedná se pouze o jejich mnoţství, ale také o procentní podíl finančně nejvýznamnějších daní. Těmi jsou daň z příjmů fyzických osob, u které 42,5 % míří do spolkových zemí, oproti necelým 9 % do krajů. Také 50 % daně z příjmů právnických osob a necelých 45 % DPH míří do spolkových zemí, zatímco do krajů pouze necelých 9 % daně z příjmů právnických osob a necelých 8 % DPH. Situace u obcí je trošku odlišná. Mnoţství daní se diametrálně neliší, ovšem je zde zásadní rozdíl. V SRN nedostávají obce část vybraných příjmů z daně z příjmů právnických osob, zatímco v ČR dostávají necelých 24 %. Toto je v SRN vykompenzováno tím, ţe obcím připadá celá částka ţivnostenské daně, kterou v ČR nemáme. Z daně z příjmů fyzických osob se rozděluje obcím necelých 24 % v ČR proti 15 % v SRN a u DPH téměř 21 % v ČR oproti pouhým 2 % v SRN. Podle mého názoru je systém financování obcí z daní v ČR zaloţen více na solidaritě, kdy jsou financovány především z daní, které jsou odváděny ze všech koutů republiky, a kaţdá obec následně dostane nějakou část, zatímco v SRN je důleţitým příjmem obce ţivnostenská daň, tedy daň odváděná především všemi právnickými osobami a podnikateli, kteří mají 78

76 provozovnu v dané obci. Tím tedy dochází k tomu, ţe obec, která má nebo vytvoří takové podmínky, které do ní přitáhnou podnikání, získá vyšší daňový výnos z této daně. V podstatě je to také daň, která obci kompenzuje to, ţe ji podniky zatěţují, ať uţ například ekologicky nebo jakkoliv jinak. Myslím si, ţe německý model je pro obce velice motivační a mohl by být uplatněný i v ČR. 6.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je jak v ČR, tak v SRN kapitálovou společností, která ručí pouze svým majetkem. V SRN je moţné zaloţit standardní GmbH vkladem základního kapitálu v minimální výši , zatímco v ČR je jeho minimální výše 1 Kč. Minimálně tuto korunu musí vloţit ale kaţdý společník. Vedle standardní GmbH je moţné zaloţit i Mini- GmbH (Unternehmergesellschaft), s povinnou minimální výší vkladu kaţdého společníka, podobně jako v ČR, 1. Tato výhoda je oproti standardní GmbH vykompenzována nutností kaţdoroční tvorby rezervy ve výši 25 % zisku společnosti, dokud výše rezervy a základního kapitálu neumoţní přechod na standardní GmbH. Vklady společníků mohou být v obou zemích jak peněţité, tak nepeněţité nebo kombinované. Liší se ale jejich výše, která musí být před zápisem do obchodního rejstříku splacena. V SRN musí být nepeněţní vklad splacen v celé výši, zatímco peněţitý alespoň z jedné čtvrtiny. Celková splacená suma musí činit alespoň V ČR musí být nepeněţitý vklad splacen také v celé výši, peněţitý ovšem alespoň z 30 %. Celková minimální výše splaceného základního kapitálu není určena. Jednatelem se v GmbH můţe stát pouze fyzická osoba, zatímco u s. r. o. se jím můţe stát i právnická osoba zastoupená svým statutárním orgánem nebo fyzickou osobou. Valná hromada společnosti jakoţto nejvyšší rozhodovací orgán tvořená společníky musí činit rozhodnutí, ke kterým dochází hlasováním společníků. Aby bylo hlasování platné, musí být na hlasování v ČR přítomno tolik společníků, aby součet jejich hlasů překročil polovinu všech hlasů. V SRN taková podmínka neexistuje. V obou zemích je pro přijetí návrhu potřeba alespoň polovina odevzdaných hlasů, přičemţ u GmbH je v určitých případech potřeba dokonce 75 % hlasů. Jeden hlas u s. r. o. odpovídá 1 Kč, zatímco u GmbH 50. Zřízení dozorčí rady nepodléhá u s. r. o. ţádnému nařízení, zatímco u GmbH musí být zřízena, překročí-li počet zaměstnanců společnosti

77 6.2 Daň z příjmů V následující části se budeme věnovat bliţšímu srovnání daně z příjmů právnických osob v SRN (Körperschaftsteuer) a daně z příjmů právnických osob v ČR, protoţe se jedná principiálně o stejnou daň, k jejímuţ výpočtu ovšem vedou trochu odlišné postupy a ustanovení. Poplatníci daně mají v obou zemích buď omezenou, nebo neomezenou daňovou povinnost související s jejich rezidenturou a to díky příslušnosti obou zemí do EU a tedy nutnosti sjednocení tohoto základního údaje z důvodu jasného určení toho, kde k odvodu daně musí dojít. V SRN dochází také k definici osob, které jsou od daně osvobozené, zatímco v ČR existuje pouze status veřejně prospěšného poplatníka, který zdaňuje pouze některé, vedlejší, příjmy. Pro s. r. o. i GmbH ovšem v obou zemích platí, ţe mají neomezenou daňovou povinnost, jsou-li rezidenty ve svých státech, s tím, ţe v ČR není moţnost, jak se vyhnout daňové povinnosti, zatímco v SRN je moţné patřit do osob, které jsou od daně osvobozené. Předmětem daně v obou státech je příjem společnosti. Abychom se ale dostali k částce, která podlehne zdanění, v ČR se nazývá základ daně, v SRN příjem ke zdanění, vychází oba státy z různých vstupních údajů. Zatímco v ČR je vstupním dokumentem podle zákona výkaz zisku a ztráty, v SRN je jím bilance, přesněji řečeno upravený rozdíl mezi vlastním kapitálem na začátku a na konci období. Oba dva výkazy musí být následně upraveny o takové poloţky, které tamní zákony nepovaţují za daňově uznatelné, osvobozené od daně nebo odečitatelné od daně. Protoţe se jedná o různé výkazy, musí být i postup výpočtu konečné částky podléhající daňové sazbě jiný. V SRN se jedná o příjem ke zdanění, v ČR se jedná o základ daně po snížení o odpočty. Základní srovnání těchto úprav lze nalézt ve schématech 1 a 6. V SRN dojde nejprve k tomu, ţe se upraví obchodní bilance o bilanční položky, které se v českém výpočtu skrývají především v účetních nákladech, které nejsou daňovými náklady, a nedaňových rezervách. Následující korektury o mimobilanční položky obsahují poloţky, které v ČR nalezneme mezi osvobozenými příjmy, účetními náklady, které nejsou daňovými náklady a poučením o obchodování mezi spojenými osobami. Dalším krokem je odečtení darů a příspěvků, které má v ČR velice podobné označení, a to bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely. Toto je ve své podstatě jediná část výpočtu, která se dá povaţovat za ekvivalentní v systémech obou států. Poslední úpravy na straně SRN jsou odečtení ztráty a nezdanitelných částek, k čemuţ dochází v ČR prostřednictvím odečitatelných položek. 80

78 Konkrétní případy některých příjmů a nákladů relevantních pro výpočet daně z příjmů v obou státech si srovnáme v následující podkapitole Příjmy a výdaje Zákon v SRN umoţňuje v porovnání s českým zákonem tvorbu většího mnoţství různých daňově uznatelných rezerv, jako jsou například rezervy vytvořené proti porušení cizího patentu, autorského nebo jiného ochranného práva, rezervy tvořené za účelem pokrytí finančního příspěvku ke sluţebnímu jubileu, rezervy na důchodové zabezpečení. Rozdílem oproti českému přístupu je nutnost tyto rezervy odúročit, tedy rozdíl mezi čistou současnou hodnotu a nominální hodnotou zaúčtovat jako výnos, který se postupně v následných letech bude rozpouštět do nákladů. Stejný princip funguje v SRN také u závazků, kde je nutné závazky bez stanovené úrokové míry se splatností delší neţ 1 rok taktéţ odúročit. Myslím si, ţe systém odúročení, především závazků, by mohl být vyuţíván i v ČR, protoţe se v něm lépe odráţí skutečnost, ţe podnik na takovém závazku získá, coţ by přesunem části závazku do výnosů a v následujících letech rozpuštěním do nákladů bylo vykompenzováno. Dočasné sníţení hodnoty majetku je V ČR upraveno tak, ţe zákon specifikuje konkrétní opravné poloţky a podmínky pro jejich daňové uznání. V SRN tato moţnost z daňového hlediska neexistuje. Pokud ale dojde k trvalému sníţení hodnoty majetku, je v SRN zákonem umoţněno jeho přecenění na niţší částečnou hodnotu (Teilwert), jestliţe je splněn předpoklad trvalého sníţení hodnoty. Zde si myslím, ţe by nebylo vhodné převzít německý systém. Pokud si vezmeme jako příklad pohledávky, které jsou po splatnosti, potom nám český systém umoţňuje daňově uznat jako náklad část této pohledávky po uplynutí určitého času, zatímco v SRN je moţno její hodnotu sníţit, aţ kdyţ je jisté, ţe se jedná o trvalé sníţení. Mezi majetek podléhající opotřebení, tedy odpisovaný majetek patří v ČR samostatné movité věci se vstupní cenou vyšší neţ Kč, zatímco v SRN neexistuje jedna přesná hranice a podnik má na výběr. Jestliţe je pořizovací cena niţší neţ 410 můţe se podnik rozhodnout tento majetek zaúčtovat do nákladů. Další moţností je vloţit veškerý majetek, jehoţ cena nepřesáhla 1000 a zároveň překročila 150, na sběrný účet a odepisovat ho 5 let. V kaţdém případě je zřetelné, ţe minimální hodnota odepisovatelného majetku je v SRN podstatně niţší 81

79 neţ v ČR, coţ si myslím, ţe vede ke zpřesnění rozdílu mezi skutečně dlouhodobým a krátkodobým majetkem. Domnívám se, ţe sníţení české hranice ze Kč by nebylo v tomto ohledu na škodu. Druhou moţností by mohlo být zachování hranice na Kč, ale zároveň přenechání moţnost výběru podnikům, zda by vkládali krátkodobý majetek do určité výše na sběrný účet s následnou moţností jeho odpisování, podobně jako v SRN. Rozdíly jsou také v samotném odpisování. Český systém nabízí podnikům v zásadě 2 moţnosti odpisů u hmotného majetku. Rovnoměrnou a zrychlenou. Kaţdá metoda podléhá jinému výpočtu a zároveň umoţňuje ještě několik modifikací samotného výpočtu u majetků vyjmenovaných zákonem. Německý systém umoţňuje vyuţívat pouze rovnoměrné odpisy. Podniky tam nezařazují majetek do odpisových skupin, ale kaţdý majetek má dánu dobu ţivotnosti, která determinuje výši ročního odpisu. Na rozdíl od pouze 6 odpisových skupin a tedy 6 různých délek odpisování v ČR, můţe být doba odpisování v SRN různá. Pokud dojde k nabytí majetku v průběhu roku, potom se v SRN od ročního odpisu odečítá poměrná částka odpisu za měsíce, kdy majetek podniku ještě nepatřil, zatímco v ČR je v případě, ţe poplatník pokračuje v jiţ započatém odpisování, daňově uznatelná pouze polovina vypočítané roční výše odpisu. Sloţitější je situace u budov, kde německý zákon stanovuje několik moţností jejich odpisování, zatímco v českém zákoně jsou budovy standardním majetkem. Myslím si, ţe přestoţe nabízí český systém moţnost volby, je celý systém mnohem sloţitější neţ německý systém a doporučil bych, aby došlo k jeho zjednodušení. Ať uţ odstraněním spousty ustanovení týkajících se specifických majetků a jejich odpisování nebo celkový přechod pouze na systém rovnoměrného odpisování, který je pro uţivatele jednodušší. Na druhé straně jsem si vědom toho, ţe současný český systém více motivuje k nákupu nových majetků, ovšem myslím, ţe tato vlastnost nehraje tak významnou roli, protoţe dochází pouze k přelévání daňově uznatelných nákladů do prvních let odpisování, nikoliv ke změně celkové výše odpisů daného majetku. Nehmotný majetek se v SRN řídí stejnými pravidly jako hmotný, zatímco v ČR dochází k specifikování jednotlivých nehmotných majetků a jejich délky odpisování. Například software se ale odpisuje v obou zemích 3 roky. Stejně tak goodwill se v obou zemích rozpouští do nákladů 15 let. V SRN ve formě odpisů, v ČR pouze jako náklad, protoţe se nepovaţuje za nehmotný majetek. 82

80 Příjmů osvobozených od daně z příjmů nabízí česká legislativa celou řadu. Nejvýznamnějším z nich je pro kapitálové společnosti příjem ze zisků vyplácených dceřinou společností mateřské společnosti nebo prodej podílu na dceřiné společnosti. V ČR jsou tyto příjmy od dceřiných společností s daňovým rezidentstvím v ČR od daně osvobozeny. Jedná-li se o zahraniční dceřinou společnost, osvobozují se pouze příjmy z podílu na zisku. Ostatní zahraniční neosvobozené příjmy jsou zdaněny v samostatném základu daně. Mateřskou společností se v ČR rozumí kapitálová společnost, které vlastní alespoň 10 % podílu na základním kapitálu mateřské společnosti po dobu 12 měsíců. Německý zákon taktéţ poţaduje vlastnictví alespoň 10 % základního kapitálu dceřiné společnosti, ovšem ne striktně po dobu 12 měsíců, ale pouze k 1. dni kalendářního roku, eventuálně také 10% zvýšení podílu během roku. Zásadní rozdíl se ale nachází v samotném osvobození. Příjmy z podílu na zisku i z prodeje účasti na mateřské společnosti nejsou zcela osvobozeny, ale dochází k osvobození pouze 95 % těchto příjmů, pakliţe jsou splněny podmínky o výši drţeného podílu na základním kapitálu. Myslím si, ţe německý systém vede k motivaci společností nepřeposílat zisk od první dceřiné společnosti aţ k mateřské přes spoustu dalších společností, protoţe to vede vţdy ke zdanění alespoň 5 % tohoto příjmu. Nejedná se sice o nijak obrovské procento, na druhé straně by se podobná věc mohla přenést i do českého prostředí, přestoţe by byla, co se výpočtu týče, trochu sloţitější. Co se týká komparace dalších odečitatelných nákladů, stojí za zmínku například daňová odečitatelnost darů pro jiné osoby neţ zaměstnance do hodnoty 35, zatímco v ČR pouze do 500 Kč a to ještě s podmínkou, ţe se jedná o propagační předmět. Náklady na pohoštění jsou v SRN odečitatelné do výše 30 %, zatímco v ČR nejsou vůbec odečitatelné. Řekl bych, ţe u těchto nákladů dává smysl, ţe jsou alespoň částečně daňově uznatelné, protoţe se jedná o propagaci podniku a činnost vedoucí k zajištění dalších příjmů. Otázkou ovšem je, jestli by nedocházelo ke zneuţívání tohoto systému, pokud by měl fungovat na území ČR. Další odlišností obou systému je systém náhrad stravného jak u domácích tak zahraničních cest, které si poplatník můţe odečíst. Zatímco v SRN se u domácích cest výše náhrad dělí podle délky cesty na 24 hodin s přespáním mimo domov, den příjezdu a den odjezdu s přespáním mimo domov a alespoň 8 hodin s přepsáním doma, v ČR jsou mezníky pro výši 83

81 stravného 5, 12 a 18 hodin. Krácení při zajištění jídla zaměstnanci se v ČR děje procentně v závislosti na délce sluţební cesty, v SRN také procentně, ale v závislosti na jídle, které bylo zajištěno. U zahraničních cest dochází v ČR k rozdělení výše náhrad znovu podle délky pracovní cesty. Mezníky jsou 1 hodina, 12 hodin a 18 hodin, podle kterých se následně vypočítává procentní část tabulkového stravného. V SRN platí také rozdělení podle délky pracovní cesty, ovšem mezníky jsou 8 a 24 hodin a také den příjezdu a den odjezdu. V obou zemích jsou tyto náhrady nejvyššími částkami, které mohou být poplatníkem daně z příjmů právnických osob daňově odečitatelné. Myslím si, ţe český systém je velice precizní při výpočtech a snaţí se pracovat s přesnými hodinami, zatímco německý systém operuje spíše s rozdělením v rámci délky pracovní doby (8 hodin) a více nahlíţí na den jako celek, ne jako součet jednotlivých hodin. Podle mého názoru je to dáno především rozlohou samotných státu, kdy vícedenní a delší cesty budou častěji uskutečňované v SRN neţ v ČR a tomu je i uzpůsoben výpočet. Proto jediné, co bych navrhl, ţe by mohlo být přeneseno do českého systému, je, ţe by docházelo ke krácení náhrad v závislosti na typu jídla, ne na délce sluţební cesty, jak je tomu doposud. Nájemné je v SRN vţdy daňovým nákladem a nedochází k jeho úpravě v obchodní bilanci, zatímco v ČR dochází především u finančního leasingu k nutnosti splnění několika podmínek, aby mohlo dojít k jeho uznání nájemného jako daňového nákladu. Zajímavé je srovnání zdanitelnosti úroků. V ČR je velká část z nich daňově uznatelná, ať uţ vstoupily do pořizovací ceny hmotného majetku nebo ne. Daňová uznatelnost je omezena především u úroků připadajícím fyzickým osobám nebo spřízněným osobám. Úroky z prodlení a různé další sankce jsou také daňově uznatelné, pokud dojde k jejich zaplacení. Německý zákon umoţňuje odečíst nákladové úroky jen do výše výnosových úroků a to ještě s horní hranicí vztahující se k procentní části přepočítaného EBITDA. I toto pravidlo má ale výjimky, a tou nejvýznamnější je, ţe pokud nákladové úroky nepřevýší výnosové úroky o více neţ 3 miliony, dojde k jejich úplnému daňovému uznání. Podle mého názoru, by podobné omezení mohlo být zavedeno v budoucnu i v ČR, ovšem vzhledem k tomu, ţe je spousta místních podniků financována zahraničním kapitálem, proti jehoţ zneuţití v podobě sniţování daňové povinnosti v tuzemsku a následného odtoku peněz 84

82 do zahraničí, je vlastně toto pravidlo namířeno, mohlo by dojít k situaci, ţe by zahraniční vlastníci přestali vnímat české podniky za vhodné k investici a přesunuli by svůj kapitál do jiných zemí. To by asi nebylo v současné situaci vhodné. Daňově uznatelnými náklady nemohou být v obou zemích všechny daně z příjmů placené plátcem daně. DPH v ČR je uznatelná pouze u neplátců daně z přidané hodnoty, v SRN není uznatelná především v případech, kdy se jedná o platby za neodečitatelné výdaje. Zajímavou poloţkou, která není z části (jedná se o její polovinu) daňově uznatelná, je v německém systému jakákoliv úhrada dozorčí radě nebo jakékoliv osobě vykonávající dohled. Myslím si, ţe toto je velmi zajímavý nápad, který by mohl najít uplatnění i v ČR. Otázkou je, nakolik by to našlo uplatnění ve vztahu k s.r.o., které si vytváří dozorčí rady dobrovolně. Český systém umoţňuje, na rozdíl od německého, uplatnění paušálního měsíčního výdaje na aţ 3 automobily. Podle mého názoru je tato moţnost poměrně výhodná pro především malé společnosti, ovšem asi bych v průběhu času doporučil její zrušení a přešel na standardní prokazování výdajů. Došlo by tak k vypuštění další výjimky a zjednodušení systému. Obě země se ve svých zákonech také zabývají situací, kdy dojde mezi spojenými osobami k nějakému plnění, které se svými podmínkami liší od standardního plnění mezi různými osobami. V SRN se tyto praktiky skrývají pod označením skryté rozdělení zisku a skryté vklady, v ČR je o nich zmínka u výpočtu základu daně. V kaţdém případě se takovéto případy, pokud nastanou, musí v obou zemích danit za takových podmínek, jako by šlo a obchod mezi různými osobami, dá se říci za trţních podmínek. Odhlédneme-li od trochu jiné konstrukce výpočtu daně v obou zemích, která ovlivňuje pořadí úpravy základu daně nebo zisku ke zdanění o odečitatelné poloţky, odečtení ztráty nebo bezúplatná plnění (dary a příspěvky v SRN), nalezneme rozdíly i v samotných poloţkách. Odečitatelné poloţky, které vedle odečtení ztráty umoţňují českým poplatníkům vyuţít i odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu vzdělávání, se v SRN vůbec nevyskytují. Jejich ekvivalentem by mohla být nezdanitelná částka, která ovšem není vyuţitelná u GmbH. 85

83 Nicméně i SRN umoţňuje poplatníkům daně z příjmů právnických osob odečíst si ztrátu od zisku ke zdanění. Její uplatnění se ale velice liší od českého přístupu. V SRN je moţné ztrátu převést do bezprostředně předcházejícího období, nejvýše však 1 milion, stejně jako ji rozpouštět neomezeně dlouho v následujících letech. I tam je však její výše omezena na 1 milion a procentuální část z přebývající ztráty ročně. V ČR je moţné ztrátu rozpouštět pouze v následujících obdobích, a to pouze po dobu 5 let. Její výše však není zákonem omezena. V obou zemích také platí určitá pravidla pro zamezení zneuţití ztráty změnou majitele. V ČR je hranicí převod 25% podílu, při jejímţ překročení nesmí být ztráta uplatněna, neprokáţe-li poplatník, ţe se mu nezměnily činnosti vedoucí k velké části trţeb. Německý systém má stanovené 2 hranice. Převod 25% podílu během 5 let, při jehoţ překročení dojde k zamezení vyuţití stejného procenta ztráty z toho a předcházejících období. Pokud převod podílu dosáhne ale více neţ 50 %, dojde ke kompletnímu zákazu vyuţití ztráty z toho a předcházejících období. Obě země se liší svojí filosofii na tuto problematiku. Zatímco ČR umoţňuje neomezené vyuţití ztráty v rámci zdaňovacího období, ovšem uţ omezuje počet zdaňovacích období, kdy ji lze uplatnit, u SRN je to naopak. Mým návrhem by byla implementace moţnosti odečtení ztráty jiţ v předcházejícím období do českého systému, coţ by umoţnilo poplatníkům větší moţnost jejího vyuţití a především moţnost v roce ztráty sníţit své daňové zatíţení za předcházející rok, coţ by mohlo ovlivnit situaci podniku pro další období. Dary a příspěvky poplatníků jsou povoleny v obou zemích. Kaţdá z nich má zákonný výčet činností a situací, kdy mohou být tyto dary zároveň odečteny od základu daně eventuálně zisku ke zdanění. Jedná se například o různé dobročinné účely nebo také podporu mládeţe. Rozdílný názor panuje v příspěvcích např. politickým stranám, kdy v ČR jsou a v SRN nejsou daňově odečitatelné. Obě země zastřešují moţnost darů horní hranicí, která je v obou případech relativní a je závislá na hospodářských výsledcích podniku. Do českého systému bych doporučil, po německém vzoru, vyloučení darů politickým stranám z daňově uznatelných darů. Pravděpodobně by došlo ke sníţení jejich příjmů, ale věřím, ţe by to vedlo i k jejich očištění od různých lobbistů. 86

84 6.2.2 Sazba a výběr daně Daňová sazba vyuţívaná pro výpočet samotné daně se také liší. V ČR je stanovena její výše na 19 % s tím, ţe pro určité skupiny poplatníků nebo zahraničních příjmů je niţší, zatímco v SRN je sazba pouze jedna a činí 15 %. Vykompenzováno je to osvobozením od daně pro určité poplatníky v určitých situacích. Poplatník má v ČR ale ještě moţnost si jiţ vypočítanou daň sníţit, a to vyuţitím slev na dani. Jedná se o slevu na postiţeného zaměstnance a investiční pobídky. Tato moţnost se v německém systému nevyskytuje. Investiční přídavek od státu, který mohou někteří poplatníci od státu získat je v SRN osvobozen od daně, není tedy slevou na dani. Zatímco na české straně se příjmy daněné zvláštní sazbou daně vůbec nezahrnují do základu daně, v SRN tomu tak není. Z důvodu, ţe tedy dojde ke dvojímu zdanění těchto příjmů, dochází k odečtení vypočítané daně pouze pro tyto příjmy od celkové daně. Rozdíly mezi oběma státy nalezneme také u vyměřování a výběru daně. V obou státech musí poplatník podat daňové přiznání, v SRN je ovšem vyţadováno jeho podání elektronicky. 118 Liší se ale lhůty, do kterých to daňový poplatník musí stihnout. V ČR na to má poplatník 3 měsíce, při zpracování přiznání finančním poradcem aţ 6 měsíců, zatímco v SRN musí dojít k odevzdání do 6 měsíců, při zpracování daňovým poradcem do 12 měsíců. Další odlišností je, ţe jestliţe byla daň vypočítána poplatníkem v daňovém přiznání správně, nemusí ho o tom finanční úřad v ČR informovat. Jestliţe byla vypočtena špatně a poplatník musí daň doplácet, musí tak učinit do 15 dnů. V SRN musí finanční úřad poplatníka vţdy vyrozumět o tom, jaká je správná výše daně a pokud musí dojít k jejímu doplatku, musí tak být učiněno do 1 měsíce od získání vyrozumění. Dá se tedy odvodit, ţe veškeré lhůty týkající se výběru daně jsou v SRN delší neţ v ČR, coţ dává poplatníkům více času na jejich přípravu. Myslím si, ţe v tomto případě by převzetí německého systému bylo spíše kontraproduktivní. Jestliţe poplatníci stíhají odevzdávat svá daňová přiznání v zavedených kratších lhůtách, předpokládám, ţe jejich prodlouţením by se výběr daní nezlepšil. 118 V ČR bylo v roce 2014 elektronické odevzdání taky moţné, ne však povinné 87

85 Platby daně nejsou jednorázové, nýbrţ v obou státech probíhají formou čtvrtletních záloh. Jestliţe se zdaňovací období rovná kalendářnímu roku, potom se jedná v SRN o zálohy splatné do 10. března, 10. června, 10. září a 10. prosince ve výši stanovené finančním úřadem. V ČR je situace sloţitější, protoţe se daňoví poplatníci dělí podle výše daně z předchozího zdaňovacího období na 3 skupiny. První neplatí zálohy vůbec, druhá pololetně a třetí čtvrtletně, vţdy do 15. dne v březnu, červnu, září a prosinci. Daň z příjmů právnických osob v SRN je ovšem zvýšena o solidární příspěvek ve výši 5,5 %, který je uvalen na splatnou daň a který je placen spolu se zálohami a následným moţným doplatkem daně. Tímto se tedy vlastně sazba daně z příjmů zvýší ze zmíněných 15 % na 15,825 %. Podobný příspěvek se v české dani z příjmů právnických osob nevyskytuje, a ať uţ byla motivace jeho zavedení v SRN jakákoliv, rozhodně bych ho nedoporučoval zavést v ČR. Pokud by mělo dojít k výběru vyšší částky z daní z příjmů, pak si myslím, ţe je z čistě praktického hlediska jednodušší zvýšit samotnou sazbu daně z příjmů právnických osob a nezavádět daň novou. Jak jiţ víme, nejsou daň z příjmů právnických osob a solidární příspěvek jedinými daněmi, které zdaňují příjem GmbH v SRN. Přidává se k nim ještě ţivnostenská daň, která vychází z výpočtu daně z příjmů, který je následně pro potřeby výpočtu ţivnostenské daně upraven. Vzhledem k tomu, ţe k této dani neexistuje srovnatelná daň v ČR, nebudeme metodiku jejího výpočtu porovnávat s českou daní z příjmů právnických osob. Odvození a tedy základní odlišnosti ţivnostenské daně od německé daně z příjmů právnických jsme si podrobně rozebrali v kapitole 3. V kaţdém případě touto daní dochází k ještě vyššímu daňovému zatíţení GmbH, které se ovšem liší obec od obce. Nejniţší sazbou musí ale po přepočtu na procenta být 7 %. Nedá se ovšem říct, ţe by byl příjem GmbH minimálně zdaněn celkovou sazbou ve výši 22,825 % (15,825 % + 7 %), protoţe se u obou sazeb nevyuţívá stejný základ, ze kterého jsou daně počítané. Vezmeme-li ale v potaz, ţe průměrná sazba, kterou obce vyuţívají (viz. Příloha B) vede po přepočtu na procenta k sazbě 13,825 %, potom by celková sazba tvořila 29,65 % (15,825 % + 13,825 %). Je zřejmé, ţe ve srovnání k 19% sazbě daně v ČR bude v drtivé většině případů, i přes rozdílný základ daně, daň uvalená na GmbH vyšší. 88

86 ZÁVĚR Cílem této práce bylo provést komparativní analýzu daně z příjmů právnických osob v České republice a Německu a na jejím základě navrhnout případné změny české daňové legislativy inspirované německou legislativou. Téma této práce je natolik široké, ţe není v jejích moţnostech, a není to ani jejím účelem, zachytit všechny detaily týkající se daní, kterými se zabývá a které jsou zachyceny v zákonech těchto zemí. Nejedná se pouze o daňové zákony, ale i zákony zabývající se obchodním právem nebo účetnictvím. Mým cílem bylo postihnout především nejvýznamnější znaky jednotlivých daní a jejich systémů a předloţit je čtenáři tak, aby získal základní ucelenou představu o tom, jak fungují daňové systémy v obou zemích, daně, které jsou v těchto zemích uvaleny na příjmy právnických osob, jaké je metodika výpočtu jednotlivých daní a především jejich následné srovnání a moţnost implementace některých opatření do českého daňového systému. Protoţe jsem si v úvodu vytyčil za cíl srovnat dopad daní z příjmů na společnosti s ručením omezeným v obou zemích, musel jsem nejprve srovnat, jestli, a případně v jakých oblastech, je tato forma obchodní společnosti v SRN odlišná od té v ČR. Hlavní odlišností mezi nimi je moţnost zaloţit v SRN nejen standardní GmbH, ale také její zjednodušenou formu Mini- GmbH, kdy je její povinná výše základního kapitálu sníţena z na 1. Kompenzací této výhody je povinnost tvorby 25% rezervy ze zisku, určenou právě na zvýšení základního kapitálu na V ČR lze zaloţit pouze jednu formu s. r. o., a to s minimální výší základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. U s. r. o. je také nutné, aby byla na hlasování valné hromady přítomna alespoň polovina všech hlasů společníků, jinak je hlasování neplatné. V SRN minimální počet hlasů na valné hromadě omezen není. Další srovnání ukazuje, ţe je podobnost mezi společnostmi s ručením omezeným obou států velmi vysoká. Z toho hlediska lze povaţovat srovnání daní z příjmů právnických osob v SRN a ČR za relevantní, protoţe dopadají v obou zemích na takovou formu obchodní společnosti, která si je podobná nejen názvem, ale i vlastnostmi. Přestoţe je sazba daně z příjmů niţší v SRN neţ v ČR, dá se obecně říct, ţe německé společnosti s ručením omezeným musí platit celkově vyšší daně ze svých příjmů. Důvodem je jejich povinnost platit vedle 15,825% daně z příjmů právnických osob (jiţ včetně solidárního 89

87 příspěvku), také ţivnostenskou daň v minimální výši 7 %. Průměrná výše sazby ţivnostenské daně je však v Německu 13,825 %. Součet sazeb těchto daní tak i s ohledem na rozdílnou výši jejich základů daně převýší sazbu daně z příjmů české společnosti s ručením omezeným, která činí ve většině případů 19 %. Detailní komparaci jsem provedl srovnáním výpočtu daně z příjmů právnických osob v ČR a daně z příjmů právnických osob v SRN, protoţe jak solidární příspěvek, tak daň ze ţivnosti v ČR neexistují a jejich výpočet je navázán na daň z příjmů právnických osob. Při srovnávání jsem se zaměřil především na rozdílnost obou systémů. Tyto odlišnosti nalezneme obzvláště ve výdajích společností s ručením omezeným, které mohou být uznány jako daňově uznatelné náklady. Co se mých doporučení na změnu českého systému týče, především bych doporučil, aby se v české úpravě sníţil počet výjimek a podmínek, které dělají zákon sloţitější, neţ by podle mého názoru musel být. Typickým příkladem tohoto problému jsou odpisy. Ty bych zjednodušil přechodem pouze na rovnoměrné odpisování a zároveň sníţením počtu ustanovení zabývajících se moţnými změnami v odpisování při splnění předepsaných podmínek. Jako další příklad bych uvedl moţnost měsíčních paušálních výdajů aţ na 3 automobily. I toto je, podle mého názoru, ustanovení, jehoţ zrušení by vedlo k zjednodušení celého zákona. To však neznamená, ţe všechna má doporučení vedou ke zjednodušení českých právních norem. Narazil jsem několik oblastí, kde bych naopak vyuţil formulace z německých zákonů, protoţe si myslím, ţe jsou vhodnější nebo je české normy vůbec nepostihují. Takovým příkladem můţe být zdaňování nákladových úroků, kdy je moţnost jejich daňové uznatelnosti v SRN navázána na výnosové úroky. Dalším příkladem můţe být změna hranice, určující kdy jsou samostatné nemovité věci povaţované za hmotný majetek podléhající odpisování. Na bázi německého systému bych vytvořil cenové pásmo niţší neţ Kč, ve kterém by se poplatník mohl rozhodnout, zda chce tento majetek zaúčtovat přímo do nákladů nebo ne. Naopak bych dal poplatníkům také moţnost vytvořit sběrný účet, který by jim umoţňoval odpisovat veškerý drobný majetek s hodnotou vyšší neţ např. německých 150. Je tedy zřejmé, ţe se liší nejen daňové systémy obou států, ale i velká spousta ustanovení v zákonech týkajících se daní z příjmů společností s ručením omezením. Nemyslím si ale, ţe by se jednalo o tak zásadní odlišnosti, aby daně uvalené na příjem právnických osob v ČR měly 90

88 být důvodem, proč by se české firmy, a tím pádem i celá ekonomika, nemohly rovnat těm německým. 91

89 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ LITERATURA [1] BIRK, Dieter. Steuerrecht. 15., neu bearbeitete Auflage. Heidelberg, Neckar: Müller, C F in Hüthig Jehle Rehm, ISBN [2] CORNELIA KRAFT, GERHARD KRAFT. Grundlagen der Unternehmensbesteuerung Die wichtigsten Steuerarten und ihr Zusammenwirken. 4., vollst. überarb. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN [3] DVOŘÁKOVÁ, Veronika. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: Linde Praha, 2013, 327 s. ISBN [4] JESGARZEWSKI Tim, SCHMITTMANN Jens M. Steuerrecht Grundlagen und Anwendungsfälle aus der Wirtschaft [online]. Aufl Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, ISBN [5] JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN [6] KOLEKTIV. Německo-český-česko německý slovník. Olomouc, 2003, 1380 s. ISBN [7] HORÁLKOVÁ, Milena. Německo-český právnický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2003, 382 s. ISBN X. [8] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k Praha: Grada, sv. ISBN [9] PELECH, Petr a PELC Vladimír. Daně z příjmů: s komentářem k Olomouc: ANAG, sv. Daně (ANAG). ISBN [10] SCHNEELOCH, Von Dieter. Betriebswirtschaftliche Steuerlehre. 6. Aufl. München: Vahlen, ISBN [11] SCHREIBER, Ulrich. Besteuerung der Unternehmen: eine Einführung in Steuerrecht und Steuerwirkung. 3., Aufl Wiesbaden: Betriebswirtschaftlicher Verlag Gabler, ISBN

90 [12] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 368 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN [13] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR , aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2014, 391 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN [14] WATRIN, Begr. von Gerd Rose. Fortgef. von Christoph. Ertragsteuern: Einkommensteuer, Körperschaftsteuer, Gewerbesteuer. 20., völlig neu bearb. und erw. Aufl. Berlin: Schmidt, ISBN ZÁKONY [15] ČR. Daňový řád. In: 280/2009 Sb. Dostupné z: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k Praha: Grada, sv. ISBN [16] ČR. Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [17] ČR. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [18] ČR. Zákon o celní správě. In: 17/2012 Sb. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [19] ČR. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: 90/2012 Sb. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [20] ČR. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. Dostupné z: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k Praha: Grada, sv. ISBN [21] ČR. Zákon o finanční správě. In: 456/2011 Sb. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [22] ČR. Zákon o rozpočtovém určení daní. In: 243/2000 Sb. Dostupné z: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [23] SRN. Abgabenordnung in der Fassung der Bekanntmachung vom 1. Oktober 2002 (BGBl. I S. 3866; 2003 I S. 61), die zuletzt durch Artikel 16 geändert worden ist. Dostupné z: Dostupné z: 93

91 [24] SRN. Aktiengesetz vom 6. September 1965 (BGBl. I S. 1089), das zuletzt durch Artikel 26 des Gesetzes vom 23. Juli 2013 (BGBl. I S. 2586) geändert worden ist. In: Dostupné z: [25] SRN. Einkommensteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 8. Oktober 2009 (BGBl. I S. 3366, 3862), das zuletzt durch Artikel 3 des Gesetzes vom 25. Juli 2014 (BGBl. I S. 1266) geändert worden ist. Dostupné z: [26] SRN. Gewerbesteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 15. Oktober 2002 (BGBl. I S. 4167), das durch Artikel 7 des Gesetzes vom 22. Dezember 2014 (BGBl. I S. 2417) geändert worden ist. In: Dostupné z: [27] SRN. Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung in der im Bundesgesetzblatt Teil III, Gliederungsnummer , veröffentlichten bereinigten Fassung, das zuletzt durch Artikel 27 des Gesetzes vom 23. Juli 2013 (BGBl. I S. 2586) geändert worden ist. In: Dostupné z: [28] SRN. Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland in der im Bundesgesetzblatt Teil III, Gliederungsnummer 100-1, veröffentlichten bereinigten Fassung, das zuletzt durch Artikel 1 des Gesetzes vom 23. Dezember 2014 (BGBl. I S. 2438) geändert worden ist. In: Dostupné z: [29] SRN. Handelsgesetzbuch in der im Bundesgesetzblatt Teil III, Gliederungsnummer , veröffentlichten bereinigten Fassung, das zuletzt durch Artikel 13 des Gesetzes vom 15. Juli 2014 (BGBl. I S. 934) geändert worden ist. Dostupné z: [30] SRN. Investitionszulagengesetz 2010 vom 7. Dezember 2008 (BGBl. I S. 2350), das durch Artikel 10 des Gesetzes vom 22. Dezember 2009 (BGBl. I S. 3950) geändert worden ist. Dostupné z: [31] SRN. Körperschaftsteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 15. Oktober 2002 (BGBl. I S. 4144), das zuletzt durch Artikel 4 des Gesetzes vom 25. Juli 2014 (BGBl. I S. 1266) geändert worden ist. Dostupné z: [32] SRN. Körperschaftsteuer-Richtlinien 2004: Allgemeine Verwaltungsvorschrift zur Körperschaftsteuer vom 13. Dezember 2004 (BStBl I Sondernummer 2/2004). Dostupné z: [33] SRN. Solidaritätszuschlaggesetz 1995 in der Fassung der Bekanntmachung vom 15. Oktober 2002 (BGBl. I S. 4130), das zuletzt durch Artikel 6 des Gesetzes vom 7. Dezember 94

92 2011 (BGBl. I S. 2592) geändert worden ist. In: Dostupné z: INTERNETOVÉ ZDROJE [34] Bundesministerium der Finanzen: Die Steuerverwaltung in Deutschland [online]. [cit ]. Dostupné z: die-steuerverwaltung-in-deutschland.pdf? blob=publicationfile&v=3 [35] Afa-Tabellen. Bundesministerium der Finanzen: Steuern. [online]. [cit ]. Dostupné z: triebspruefung/afa_tabellen/afa_tabellen.html [36] Das Bundesministerium der Finanzen. Steuern von A bis Z [online] [cit ]. Dostupné z: [37] Existenzgründung und Unternehmensförderung: Die Gesellschaft mit beschränkter Haftung - GmbH. Handelskammer Hamburg [online]. [cit ]. Dostupné z: eine/363140/gmbh.html [38] Gabler Wirtschaftslexikon: Das Wissen der Experten. [online]. [cit ]. Dostupné z: [39] Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2012 [online]. [cit ]. Dostupné z: %C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%2 0za%20rok% pdf [40] Lexikon zur öffentlichen Haushalts- und Finanzwirtschaft: Umsatzsteuer. Haushaltssteuerung: Portal zur öffentlichen Haushalts- und Finanzwirtschaft. [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] Online Dictionary English-German. [online]. [cit ]. Dostupné z: [42] Pensionsrückstellung - berechnen, bewerten, ermitteln. [online]. [cit ]. Dostupné z: 95

93 [43] Hebesätze der Realsteuern der Kommunen 2014 auf Höchstand. Rheinland - Pfalz Statistisches Landes. [online]. [cit ]. Dostupné z: [44] Steuerliche Behandlung von Reisekosten und Reisekostenvergütungen bei betrieblich und beruflich veranlassten Auslandsreisen ab 1. Januar In: Dostupné z: /Lohnsteuer/ reisekosten-reisekostenverguetung-auslandsreisen pdf? blob=publicationfile&v=2 [45] Vyhláška č. 354/2013 Sb. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Úpravy zisku/ztráty z obchodní bilance vedoucí k zjištění příjmu ke zdanění Schéma 2: Úpravy vypočítané daně z příjmů právnických osob Schéma 3: Úpravy zisku z podnikání vedoucí ke zjištění konečného zisku z podnikání Schéma 4: Výpočet nákladů na cizí kapitál Schéma 5: Výpočet ţivnostenské daně z konečného zisku z podnikání Schéma 6: Výpočet základu daně Schéma 7: Výpočet daně SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Daňové příjmy ČR za rok 2012 v mld..58 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Příjmy SRN z jednotlivých daní v roce 2012 v milionech 19 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AO Abgabenordnung (daňový řád) BGB Bürgerliches Gesetzbuch (občanský zákoník) CelSpr Zákon o celní správě 96

94 ČR Česká republika DŘ Daňový řád DPH Daň z přidané hodnoty EBITDA Earnings before interest, taxes, depreciation, and amortization (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) EStG Einkommensteuergesetz (Zákon o dani z příjmů fyzických osob) EU Evropská Unie FinSpr Zákon o finanční správě GewStG Gewerbesteuergesetz (Zákon o ţivnostenské dani) GG Grundgesetz (Ústava spolkové republiky) GmbH Gesellschaft mit beschränkter Haftung (společnost s ručením omezeným) GmbHG - Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung (zákon o společnosti s ručením omezeným) HGB Handelsgesetzbuch (obchodní zákoník) InvZulG Investitionszulagengesetz (zákon o investičních přídavcích) KStG Körperschaftsteuergesetz (Zákon o dani příjmů právnických osob u kapitálových společností) KStR Körperschaftssteuerrichtlinie (směrnice k dani příjmů právnických osob u kapitálových společností) NOZ Nový občanský zákoník SolZG Solidaritätszuschlaggesetz (zákon o solidárním příspěvku) SRN Spolková republika Německo RezDPříj Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů UrčD Zákon o rozpočtovém určení daní ZDP Zákon o daních z příjmů ZOK Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) 97

95 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A kompetence jednotlivých územních celků k jednotlivým daním Příloha B - průměrná výšky sazby výběru daně v jednotlivých spolkových zemích Příloha C maximální roční odpisové sazby hmotného majetku při rovnoměrném odpisování Příloha D maximální roční odpisové sazby hmotného majetku při zrychleném odpisování 98

96 Přílohy Příloha A kompetence jednotlivých územních celků k jednotlivým daním

97 (Zdroj: DAS BUNDESMINISTERIUM DER FINANZEN. Steuern von A bis Z [online] [cit ]. Dostupné z:

98 Příloha B - průměrná výšky sazby výběru daně v jednotlivých spolkových zemích (Zdroj: Hebesätze der Realsteuern der Kommunen 2014 auf Höchstand. Rheinland - Pfalz Statistisches Landes. [online]. [cit ]. Dostupné z:

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz.

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz. Katedra práva Osobní finace Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.

Více

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

Účetnictví operačních programů

Účetnictví operačních programů Účetnictví operačních programů 1 Účetnictví 2 Předmět účetnictví OP 3 Evidence a vybrané postupy účtování 4 Ověřování účetnictví v souvislostech s OP Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. Ústav regionální a podnikové

Více

INFORMACE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014

INFORMACE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014 INFORMACE K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014 PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI A KAPITULY BRNĚNSKÉ DIECÉZE Biskupství brněnské 31. 7. 2014 1

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10 Úvod 15 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 1 Sídlo s. r. o. v bytě, který je v podílovém vlastnictví manželů 20 2 Povinné

Více

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Felina ČR s.r.o. I. Obecné informace 1) Popis účetní jednotky Obchodní firma: Felina ČR s.r.o. Sídlo: Korunovační 6, Praha 7, 170 00 IČ: 49615840

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ 2) informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odpisování 3) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty je třeba vysvětlit každou významnou položku či skupinu položek, pohledávky

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

1. Pražská účetní společnost, s. r. o. Účetní závěrka k 31. prosinci 2013

1. Pražská účetní společnost, s. r. o. Účetní závěrka k 31. prosinci 2013 1. Pražská účetní společnost, s. r. o. Účetní závěrka k 31. prosinci 2013 Rozvaha v plném rozsahu k 31.12.2013 v celých tisících Kč 1. Pražská účetní společnost s.r.o. Na Výtoni 1259/12 128 00 Praha 2

Více

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč)

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč) Zpracováno v souladu s vyhláškou ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve zjednodušeném rozsahu název účetní jednotky (v celých tisících Kč) Bytové družstvo ke

Více

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. 2. Daňově neuznatelné výdaje. Český daňový systém Jedná se o výdaje, resp. náklady, které jsou výdaji na: dosažení

Více

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014 UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Obsah: 2 1. Úvod do účetnictví 1.1. ZPŮSOBY VEDENÍ EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Daňová evidence je upravena

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

ROZVAHA. ve zjednodušeném rozsahu ke dni ( v celých tisících Kč ) označ PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní. řád

ROZVAHA. ve zjednodušeném rozsahu ke dni ( v celých tisících Kč ) označ PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní. řád Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 ( v celých tisících Kč ) IČ 25 00 37 80 Obchodní firma nebo jiný název účetní

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013 Finanční právo 1. seminář 4. října 2013 Daňové právo Daňové právo je součástí zvláštní části finančního práva, řadí se do veřejnoprávních práv (převažuje zde kogentní úprava, práva a povinnosti vznikají

Více

Základy zdanění. Kapitalizační podíly AT0000720065 EUR. Dividendové podíly AT0000720057 EUR

Základy zdanění. Kapitalizační podíly AT0000720065 EUR. Dividendové podíly AT0000720057 EUR Základy zdanění Následující údaje se vztahují výhradně na investory podléhající v Rakousku neomezeně dani (investoři se sídlem, bydlištěm či obvyklým pobytem v Rakousku). Ostatní investoři musí dodržovat

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30 Obsah Editorial..................................................... 9 Předmluva autora............................................ 10 Poznámky k zapisování příkladů................................ 11

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce sestavené společností Chemin a.s. ke dni 31.12.214 v tis. Kč Příloha k účetní závěrce za rok 214 1. Obecné vysvětlivky k rozvaze a výkazu zisku a ztráty Tato příloha k účetní závěrce

Více

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob Legislativa Daň z příjmů právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuální znění Poplatníci daně osoby, které nejsou osobami fyzickými organizační

Více

Zaúčtujte jednotlivé operace Sestavte novou rozvahu a výsledovku. 1) 200 Nákup zboží na fakturu na sklad. 2) 20 Vyúčtování mezd pracovníků

Zaúčtujte jednotlivé operace Sestavte novou rozvahu a výsledovku. 1) 200 Nákup zboží na fakturu na sklad. 2) 20 Vyúčtování mezd pracovníků AKTIVA PASIVA Stroje 320 Základní kapitál 200 Oprávky 80 Rezervní fond 20 Stálá aktiva 240 Nerozdělený zisk 50 Vlastní kapitál 270 Peníze na BÚ 30 pokladna 0 Dluhy 0 Oběžná aktiva 30 Aktiva celkem 270

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku

4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH 4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku Dle 34 ZOK náleží právo na podíl na zisku především společníkům. Společníci se podílejí na zisku v poměru

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

předseda představenstva

předseda představenstva PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE ZA ROK 2014 1 OBECNÉ INFORMACE O ÚČETNÍ JEDNOTCE 1.1 Založení a charakteristika společnosti Název účetní jednotky: Bytové družstvo Sulova Sídlo účetní jednotky: Praha, Zbraslav,

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. 2. Daňově neuznatelné výdaje. Daňový systém ČR Jedná se o výdaje, resp. náklady, které jsou výdaji na: dosažení příjmu;

Více

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1.

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. 1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. příklad - Co je kursovým rozdílem při částečné platbě 2. příklad - Co je směnou

Více

Manažerská ekonomika Daně

Manažerská ekonomika Daně DANĚ (zkouška č. 5) Cíl předmětu Učivo se zaměřuje na komplexní zobrazení daňového systému České republiky a na základní konstrukční prvky a přístupy k přímým a nepřímým daním. Dále jde o objasnění systému

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty Směrná účtová osnova Příloha č. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními

Více

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část)

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) 1/ Finance a finanční činnost státu. Předmět a systém finančního práva. Věda o finančním právu 2/ Finanční

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce sestavené společností Praha 2 a.s. Křemencova 4/175, 11 Praha 1 ke dni 31.12.213 v tis. Kč Příloha k účetní závěrce za rok 213 1. Obecné vysvětlivky k rozvaze a výkazu zisku a

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/Základy účetnictví Přednáška 4 a 5 a 6 Nabytí dlouhodobého

Více

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Ing. Hana Čermáková Účetní závěrka v JÚ a vyplnění DP za rok 2003 Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Účetní závěrka v JÚ se týká fyzických

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1

Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1 Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1 var. Aa Úloha 1 - Zásoby 1. Na sklad převzato zboží pořizovací ceně 62 000,- 132 131 2. Faktura od zahraničního dodavatele za pom. materiál 10 000 USD (aktuální

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Finanční právo. 4. seminář 15. listopadu 2013

Finanční právo. 4. seminář 15. listopadu 2013 Finanční právo 4. seminář 15. listopadu 2013 Daně z příjmů Daň z příjmů fyzických osob doplnění. Daň z příjmů právnických osob a společná ustanovení Příklad pro vyplnění daňového přiznání O příjmech pana

Více

Obsah. 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11

Obsah. 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11 Obsah 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daně z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2 Schéma

Více

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablona III/2 č.e5_daňová soustava daně přímé Výpočet daně z příjmů fyzických osob Ekonomika M4D Anotace:

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Název nadřízeného orgánu: Název účetní jednotky: Zotavovna Pracov Sídlo: Radimovice u Želče 390 11 Radimovice u Želče Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti: ROZVAHA (BILANCE) organizačních

Více

Příloha k účetní závěrce k 31.12.2007 společnosti EURO Šarm spol. s r.o. Příloha je zpracována v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU

OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU Metodický list pro první soustředění kombinované formy Mgr. studia předmětu OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU ODOP (4 soustředění) Název tématického celku : Optimalizace daně z příjmů v oblasti vztahu

Více

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI. KŘINICE KRÁSNÁ LÍPA, s.r.o. ZA ROK 2002

VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI. KŘINICE KRÁSNÁ LÍPA, s.r.o. ZA ROK 2002 VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI KŘINICE KRÁSNÁ LÍPA, s.r.o. ZA ROK 2002 1. přehled činností vykonávaných v kalendářním roce 2002 s uvedením vztahu k účelu založení společnosti; 2. roční účetní uzávěrka a zhodnocení

Více

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709 Vlastní zdroje 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 5 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 4 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POŽADAVKY NA KAPITÁL INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Česká národní banka podle 18e odst. 1 zákona

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,

Více

P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U. Sestavené k 31. 12. 2005

P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U. Sestavené k 31. 12. 2005 R E D A S H, a.s. Branická 43/26, PRAHA 4 IČO 44 01 20 80 P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U Sestavené k 31. 12. 2005 1. Obecné údaje Obchodní firma : R E D A

Více

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň...

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Stránka č. 1 z 22 Publikováno: 28.11.2011 Typ: výklady Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/12 Ing. Jiří Strouhal, Ph. D., VŠE Praha,

Více

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004 Ing. Hana Čermáková daňová poradkyně certifikovaná bilanční účetní Přechod z jednoduchého na podvojné k 1. 1. 2004 Povinnosti podnikatele při přechodu z jednoduchého (dále JÚ) na podvojné (dále PÚ): Způsob

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

A K T I V A. 3. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky (031) 16 Umělecká díla a předměty (032) 17 Stavby (021) 18 1 338 355,00 1 777 183,00

A K T I V A. 3. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky (031) 16 Umělecká díla a předměty (032) 17 Stavby (021) 18 1 338 355,00 1 777 183,00 Název nadřízeného orgánu: Obec Doudleby Název účetní jednotky: Základní škola a Mateřská škola Doudleby Sídlo: Doudleby 2 370 07 České Budějovice Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti:

Více

Příloha k účetní závěrce,

Příloha k účetní závěrce, Příloha k účetní závěrce, sestavená podle 39 vyhlášky č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli. Obecné údaje

Více

OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11

OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11 OBSAH 3 OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daní z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 dlouhodobý hmotný majetek (dhm) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2

Více

Obsah. Právo. Část I. Díl 1. Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000. Díl 2

Obsah. Právo. Část I. Díl 1. Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000. Díl 2 Obsah Část I Právo Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000 Občanská sdružení KAPITOLA 1 Obecné principy... 1002 kapitola 2 Vznik občanského sdružení... 1003 2.1 Návrh na registraci... 1005 2.2

Více

Spolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5.

Spolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. Spolková republika Německo Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Německo je federativní parlamentní zastupitelská

Více

připravili TAX PARTNERS pro své klienty

připravili TAX PARTNERS pro své klienty Změny daňových zákonů od roku 2009 připravili TAX PARTNERS pro své klienty 1 Změny zákonů: 1. Daň zpříjmů 2. Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění 3. Zákon o rezervách 4. Daň z nemovitostí 5. Daň

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního pojištění

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního pojištění Finanční účetnictví Přednáška 28.3. Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního pojištění 33. skupina účtů. i zúčtovací vztahy k institucím sociálního a zdravotního pojištění zúčtovací

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce sestavené společností Praha 2 a.s. Křemencova 4/175, 11 Praha 1 ke dni 31.12.214 v tis. Kč Příloha k účetní závěrce za rok 214 1. Obecné vysvětlivky k rozvaze a výkazu zisku a

Více

Příloha k účetní závěrce společnosti Lesy-voda, s. r. o. P Ř Í L O H A k rozvaze a výkazu zisku a ztráty k rozvahovému dni 31. 12.

Příloha k účetní závěrce společnosti Lesy-voda, s. r. o. P Ř Í L O H A k rozvaze a výkazu zisku a ztráty k rozvahovému dni 31. 12. P Ř Í L O H A k rozvaze a výkazu zisku a ztráty k rozvahovému dni 31. 12. 2014 I. Základní údaje Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Předmět podnikání: Datum vzniku: Lesy-voda, s.r.o.

Více

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10 460 01 Liberec 1 IČO 25916751 Příloha dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě

Více

Název nadřízeného orgánu: Název účetní jednotky: Zotavovna Pracov Sídlo: Radimovice u Želče 390 11 Radimovice u Želče Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti: ROZVAHA (BILANCE) organizačních

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

R O Z V A H A ( B I L A N C E )

R O Z V A H A ( B I L A N C E ) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2002 Sb. s účinností pro organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace R O Z V A H A ( B I L A N C E ) ( v tis. Kč na dvě desetinná

Více

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA INVENTARIZACE - inventarizace fyzická a dokladová - inventarizace majetku (všech účtů aktiv) - inventarizace závazků (vlastní kapitál a cizí zdroje) - zjištění a vypořádání, zaúčtování

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Obsah. Předmluva... XIII Zkratky a užité právní předpisy... XIV. Daň z příjmů fyzických osob. Obecné principy daně z příjmů fyzických osob

Obsah. Předmluva... XIII Zkratky a užité právní předpisy... XIV. Daň z příjmů fyzických osob. Obecné principy daně z příjmů fyzických osob Obsah Předmluva................................................. XIII Zkratky a užité právní předpisy................................ XIV ČáST I DÍL 1 Daň z příjmů fyzických osob Obecné principy daně z

Více

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha je zpracována v souladu s Opatřením MF ČR čj. 281/97 417/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví obsah účetní

Více

9. Účetní výkazy 702 Konečný účet rozvažný (v tis. Kč)

9. Účetní výkazy 702 Konečný účet rozvažný (v tis. Kč) 9. Účetní výkazy Obsah kapitoly: Účetní závěrka postup, obsah Vazba mezi účetní uzávěrkou a závěrkou Vazba mezi účty a výkazy Konečný účet rozvažný, účet zisků a ztrát Rozvaha, výkaz zisku a ztráty Mlékárny

Více

Příloha k účetní závěrce za rok 2014. pro podnikatele. (v plném rozsahu)

Příloha k účetní závěrce za rok 2014. pro podnikatele. (v plném rozsahu) Příloha k účetní závěrce za rok 2014 pro podnikatele (v plném rozsahu) I. Obecné údaje 1. Popis účetní jednotky Název účetní jednotky: Sídlo: Bobrava a.s. IČ: 607 47 668 Právní forma: Rozhodující předmět

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

Převzetí jmění společníkem

Převzetí jmění společníkem KAPITOLA 21 Převzetí jmění společníkem 21.1 Vymezení převzetí jmění Zákon o přeměnách upravuje jako jednu z přeměn převzetí jmění společnosti přejímajícím společníkem. V důsledku této přeměny zaniká zanikající

Více

Lidový demokrat 2000, bytové družstvo Bajkalská 672/14 IČO 26429381 --------------------- Příloha k roční účetní závěrce k 31.12.2010 ( v tis. Kč) I. 1. Rozvahový den: 31.12.2010 Účetní jednotka: název

Více

Příloha k účetní závěrce k 31. prosinci 2007

Příloha k účetní závěrce k 31. prosinci 2007 Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. Valentinská 91/1 110 00 Praha 1 Příloha č. 1 c Příloha k účetní závěrce k 31. prosinci 2007 Tato příloha je zpracována podle hlavy IV., druhé části Vyhlášky Ministerstva

Více

Odpisování dlouhodobého majetku. Právní rámec. Odpisy - charakteristika. Ing. Alena Kučerová. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Odpisování dlouhodobého majetku. Právní rámec. Odpisy - charakteristika. Ing. Alena Kučerová. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Odpisování dlouhodobého majetku Ing. Alena Kučerová Právní rámec Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhláška č. 410/2009 Sb., 66 Český účetní standard č. 708 Odpisy DM Odpisy - charakteristika DM se v

Více

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích spolu s novým občanským zákoníkem přinesly zásadní změny v zakládání a fungování obchodních

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

Příloha k účetní závěrce za rok 2014

Příloha k účetní závěrce za rok 2014 k 31.12. 2014 Příloha k závěrce za rok 2014 Sestavené podle 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví Obecné údaje Popis jednotky Obchodní

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

Příloha k účetní závěrce ke dni 31. 12. 2008

Příloha k účetní závěrce ke dni 31. 12. 2008 Collegium Marianum Týnská vyšší odborná škola, s.r.o. Melantrichova 971/19, 110 00 Praha 1 Příloha k účetní závěrce ke dni 31. 12. 2008 I. Obecné údaje Účetní jednotka: Collegium Marianum Týnská vyšší

Více