ČESKÁ REPUBLIKA USA EUROZÓNA POLSKO

Transkript

1 u David Navrátil, Mária Petr Bittner, Fehérová, Martin Martin Lobotka, Lobotka, Luboš Luboš Mokráš Mokráš tel.: , květen Instrument Úroveň z Prognóza 1 měsíc Prognóza 6 měsíců ČESKÁ REPUBLIKA CZK/EUR M Pribor Y Y USD/EUR 1,32 1,32 1,32 3M Libor 0,47 0,50 0,40 2Y swap 0,55 0,60 0,60 10Y swap 2,05 2,15 2,25 3M Euribor 0,71 0,75 0,75 2Y swap 0,92 0,95 1,10 10Y swap 2,17 2,20 2,30 PLN/EUR M Wibor Y Y Dubnová data nepřinesla žádná překvapení, jenom PMI dodává naději, že se průmysl od 2Q12 stane opět hnací silou (sice pomalého ale přece jenom) růstu. V 1Q12 však průmysl růstu bude ubírat, oproti prosinci klesl v únoru o 1% a klesne dál nás i dle dat za březen. Za 1Q/12 tak čekáme pokles HDP o 0,5%, překvapit (směrem nahoru) můžou fixní investice. Koruna zůstala po celý duben v rozmezí 24,5-25,0 spíše na jeho horním konci udržovalo ji tam napětí kolem Španělska a politické turbulence doma. Po zbytek 1H12 nevidíme prostor pro posílení pod 24,5 v baselinu vidíme oscilaci mezi 24,5-25,0 a jako možnost oslabení přes 25,0. Dluhopisy výnosově mírně poklesly, spread však stále zůstal široký zůstáváme názoru, že 1) se letos uzavře jenom velice mírně 2) výnosy českých dlouhých bondů by letos růst neměly. USA HDP za první čtvrtletí mírně zklamalo. Růst zajišťuje spotřeba domácností, brzdí ho vláda. Trh zneklidňuje mírně horší situace na trhu práce, většina indikátorů je však nadále umírněně optimistických. Nadále očekáváme pokračování lehkého růstu taženého domácnostmi a brzděného vládou. Fed by měl dlouho zůstat pasivní. Výnosová křivka by se měla držet velmi nízko, dolar k euru by měl kolísat mezi 1,30 a 1,33 s rizikem posílení dolaru pod 1,30. EUROZÓNA Stav ekonomiky v EMU je poněkud horší a to jak na jihu, tak na severu. Německo trpí slabostí poptávky v EMU i celosvětově. Jih trpí fiskální restrikcí. ECB by ráda zůstala pasivní, ale Španělsko ji může přinutit znovu odkupovat státní dluhopisy a slabý růst ji může přinutit snížit sazby. Výnosy benchmarkových dluhopisů by měly zůstat velmi nízko. POLSKO Nervozita na trzích způsobená novým zájmem o Španělsko a jednáním v Maďarsku ohledně půjčky od MMF se podepsaly i na zlotém. Ten se tak dostal až nad 4,21, aby se v závěru měsíce vrátil ke 4,15. Dubnová data většinou v souladu s očekáváním nebo o něco slabší to by i navzdory jestřábí rétorice po minulém zasedání nemělo vybídnout centrální banku ke zvýšení sazeb. Zlotý bude určitě pod vlivem událostí v Evropě a hrozí jeho oslabení až směrem ke 4,30. Nad touto úrovní by ho však pravděpodobně podpořila nejen CB, ale i vláda. V druhé polovině roku čekáme postupné mírné posilování. Pod 4,0 by se měl ale dostat až v 1H13. Výnosy ve vleku těch německých, s tím jak ty postupně porostou by měly lehce vzrůst i polské. Spready se totiž budou utahovat jen velmi pomalu. Poznámka: Směry ukazují rozsah změny daného indikátoru vzhledem k minulé volatilitě instrumentu. Symbol znamená posílení první měny vůči druhé měně, resp. růst výnosů dluhopisů, znamená mírné posílení. Při predikcích pracujeme s pěti intervaly (růst, mírný růst, stabilita, mírný pokles, pokles), které jsou stanoveny na základě minulé volatility (násobku směrodatné odchylky) daného ukazatele. Za předpokladu normálního rozdělení pak pro každý interval existuje 20% pravděpodobnost, že výsledek bude koncem měsíce právě v tomto intervalu. Důležitá upozornění (tzv. disclaimer ), včetně případného konfliktu zájmů, dle Vyhlášky o poctivé prezentaci investičních doporučení (114/2006 Sb.) jsou k dispozici na webových stránkách tvůrce tohoto dokumentu odboru odboru Ekonomických a strategických a strategických analýz České analýz spořitelny České spořitelny Přímý odkaz Přímý na dokument odkaz na s důležitými dokument upozorněními s důležitými naleznete upozorněními na: je: v Historie sekci "Důležitá vydaných upozornění". investičních Historie doporučení vydaných je k dispozici investičních v Měsíčních doporučení strategiích, je k dispozici které jsou v Měsíčních dostupné strategiích, na výše uvedené které jsou webové dostupné adrese. na výše uvedené

2 USA Luboš tel: Růst hospodářství táhla v prvním čtvrtletí osobní spotřeba Americká ekonomika sice v prvním čtvrtletí rostla přijatelným tempem 2,2% anualizovaně, ale struktura růstu nevypadá nijak zdravě. Velkou část růstu obstarala osobní spotřeba a z ní celých 0,68% celkového růstu hospodářství šlo na automobily. Fixní investice rostly nepatrně, zato pokračoval přírůstek zásob i když poněkud mírnějším tempem než ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku. Vzhledem k malé naději na urychlení růstu je zvyšování zásob negativní a zvětšuje riziko prudšího poklesu v případě nečekaného oslabení ekonomiky (například v důsledku externího šoku). Růst mírně podpořil sektor rezidenčních nemovitostí, jehož váha v podpoře růstu by se časem (ne v blízké budoucnosti) měla ještě podstatně zvýraznit. Zahraniční obchod byl z hlediska dopadu do HDP prakticky neutrální. Největší brzdou pak byly vládní výdaje a to především na federální úrovni. Jak jsme předpokládali dochází v USA k de facto fiskální konsolidaci, která omezuje prostor pro další akceleraci růstu. Co je vyloženě negativní je, že přes snižování výdajů se nijak podstatněji nesnižuje tempo růstu zadlužení (to souvisí především se stále nedostatečným zotavením a vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti). Trh práce přitom neposkytl data, která by naznačovala zlepšování situace, spíše naopak. Březnová data z trhu práce trh vyloženě zklamala a ani zvýšení počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, byť nijak dramatické, nepůsobí příliš dobře. Dosavadní vývoj do značné míry odpovídá našim očekáváním (mírný růst tažený osobní spotřebou, negativní vliv vlády), proto ponecháváme v platnosti náš hlavní scénář mírného růstu taženého spotřebou a brzděného vládou. Rizika jsou především externí (EMU, ropa), ale nelze podcenit ani možnost vyhrocení fiskálních problémů s negativním dopadem do ekonomiky. Fed zůstává pasivní Měnová politika se nemění a nepředpokládáme, že by 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, US: výnosová křivka (swapy) 3M 6M 1Y 2Y 3Y 5Y 10Y 30Y Dif 1M M + 6M Dif 6M v dohledné budoucnosti k nějaké změně došlo. Končí operace Twist, jejímž cílem bylo především snížit střednědobé a dlouhodobé výnosy státních dluhopisů a tím obecně zlevnit úvěry v ekonomice. Nemyslíme si, že by konec operace Twist měl nějaký výraznější dopad na trh, křivku drží a bude držet velmi nízko kombinace velkého množství hotovosti ve finančním systému a nejistoty ohledně dalšího vývoje světové ekonomiky. Stále není vyloučeno další kolo kvantitativního uvolňování, stav ekonomiky by se však předtím musel výrazně zhoršit a lze také čekat, že by podobný krok Fed signalizoval zřetelně a dlouho dopředu. Přechod k utahování měnové politiky zůstává otázkou vzdálené budoucnosti. Tempo zotavování ekonomiky je pomalé a pro Fed je v tomto směru brzdou především stále vysoká a jen velmi pomalu klesající míra nezaměstnanosti. Opět lze očekávat, že by Fed vyslal trhu signály v dostatečném předstihu pokud by došlo ke změně výhledu. Dolar pokračuje v kolísání v pásmu 1,30 až 1,33 Euru pomáhá zklidnění situace kolem dluhové krize a mírné zlepšení stavu evropského hospodářství. Pro nejbližší budoucnost nečekáme změnu, riziko však zůstává 1,50 1,45 1,40 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 jednoznačně na straně oslabení eura. Pod 1,30 může kurz posunout jak případná slabší výkonnost evropských ekonomik, tak další výbuch dluhové krize (volby v Řecku, komplikace kolem Španělska). Podstatně méně pravděpodobná je kombinace zhoršení vyhlídek americké ekonomiky a dalšího zklidnění napětí v eurozóně, která by mohla vést k oslabení dolaru. Výnosy se drží pod 2% Po krátké korekci, při které se desetiletý výnos dostal přechodně až k 2,5% se jeho výnos vrátil mírně pod 2%. Hlavními faktory ovlivňujícími trh jsou přebytek likvidity a averze vůči riziku. Určitý vliv měla i operace Fedu twist, neměl by však být podstatný. Nečekáme žádnou výraznější změnu, jen mírné kolísání. EMU 1/10 4/10 7/10 10/10 EUR/USD 1/11 4/11 Luboš Mokráš, lmokras@csas.cz, tel: Dubnová data potvrdila, že slabost jihu Evropy se negativně projevuje i na německé ekonomice Slábnoucí vyhlídky německé ekonomiky potvrdila nedávná data o vývoji indexu nákupních manažerů a také data z trhu práce. Kombinaci relativní slabosti globální poptávky a výrazné slabosti evropských ekonomik nestačí kompenzovat domácí poptávka. Spotřeba domácností zůstává slabá a existuje výrazné riziko, že domácnosti budou reagovat na zhoršení vyhlídek ekonomiky dalším snížením spotřeby. Stejně tak existuje riziko, že na slabší ekonomiku zareagují podniky rychlým poklesem investic..jih Evropy zůstává ve velmi špatném stavu. Nezaměstnanost rychle roste, pokračuje klesající spirála fiskální restrikce a následného slábnutí 7/11 10/11 1/12 Minulý vývoj Prognóza ČS 4/12 7/12 10/

3 ekonomiky s negativním dopadem na daňové příjmy. Vyhlídky zůstávají relativně nepříznivé, což se shoduje s naším opatrným hlavním scénářem. Pozornost trhu se soustředila na Španělsko Kombinace politické nejistoty a oznámeného zvýšení původně plánovaného schodku rozpočtu vedly k soustředění pozornosti trhu na Španělsko. Dalšími dobrými důvody k obavám jsou už zmíněna slabost ekonomiky (nezaměstnanost 24,1%, nezaměstnanost do 25 let 51%). Nebezpečná je také trvající slabost bankovního systému a regionálních vlád. Růst španělských výnosů se zastavil na 6% (pro desetiletý dluhopis) a Španělsko je nadále schopné se bez větších problémů financovat na trhu. Hrozba, že bude dotlačeno do podobné pozice jako Řecko, Irsko nebo Portugalsko však trvá. Vyloučit nelze ani potíže Itálie, i když se premiérovi Prodimu daří poměrně úspěšně stabilizovat fiskální situaci. Dalším rizikem jsou volby v Řecku, které by mohly přinést politickou reprezentaci neochotnou dodržovat podmínky pro poskytování finanční pomoci. Momentálně je tak sice dluhová krize EMU v relativním klidu, ale zůstává řada silných rizik a reálná možnost dalšího prudkého zhoršení. 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, EMU: výnosová křivka (swapy) M + 6M 3M 6M 1Y 2Y 3Y 5Y 7Y 10Y 15Y Dif 1M Dif 6M Výhled pro ECB beze změny V dubnu se toho kolem ECB moc nedělo, snad jen náznaky vnitřních rozporů (hlavně v podobně nezdolně jestřábích postojů německých centrálních bankéřů) trochu bavily publikum. ECB by ráda zůstala mimo dluhovou krizi, ale především vývoj kolem Španělska zvyšuje pravděpodobnost, že bude muset pokračovat v odkupech státních dluhopisů. Slábnoucí ekonomika v kombinaci s klesající inflací zvyšují riziko, že by ECB případně ještě mohla snížit sazby. Výnosy benchmarkových dluhopisů klesly na nová minima Po krátké korekci se výnosy vrátily na extrémně nízké úrovně a v průběhu dubna se dokonce výnos desetiletého německého dluhopisu přiblížil k 1,6% a dostal se tak na nové historické minimum. Příčinou extrémně nízkých výnosů je kombinace velkého množství likvidity v systému (LTRO její objem ještě podstatně zvětšilo) a nejistoty a nedůvěry vůči ekonomice. K udržení extrémně nízkých výnosů benchmarkových dluhopisů přispívají i stabilizovaná inflační očekávání. Zvýšená nervozita kolem Španělska vedla k růstu jeho výnosové křivky. Desetiletý dluhopis se dostal k 6% a nyní se drží mírně pod touto psychologicky důležitou úrovní. Pozitivní je, že aukce ukazují na dostatečnou poptávku jak po španělských, tak po italských dluhopisech. V měsíčním horizontu nečekáme výraznější změnu, možný je mírný drift benchmarkových dluhopisů nahoru, pokud bude situace klidná. Naopak vyhrocení situace v citlivých oblastech by mohlo posunout výnosy poněkud dolů na další historická minima. Česká republika Martin Lobotka, mlobotka@csas.cz ; tel: HDP v 1Q12 zřejmě pokleslo, PMI budí naději, že se průmysl od 2Q12 stane znovu motorem slabého růstu Data v dubnu ničím zvláštním nepřekvapila, až na PMI ten poskočil na 52,1 a budí tak naději, že se od 2Q12 znovu stane hnací silou (pomalého) růstu. V rámci PMI se dařilo zejména novým objednávkám (ačkoliv ty exportní vzrostly jenom velice lehce) a zaměstnanosti. Překvapivý je růst domácích objednávek ten potvrzují i data z ČSÚ, ale evidentně to není důsledek domácí poptávky. Ta je totiž stále slabá, u domácností v důsledku fiskální restrikce, což se zrcadlí i maloobchodních tržbách. Ty se stále motají kolem 1% r/r, což je např. o 2 p.b. méně než v 1Q11 a výrazně méně než před krizí. U firem a investic měsíční data nejsou solidní domácí objednávky by mohly ukazovat na růst investic, ale to by bylo ve světle dluhové krize v EMU překvapivé. Data za HDP, která budou zveřejněna v květnu, dle nás potvrdí mírný q/q pokles ekonomiky fixní investice však právě kvůli nevysvětlitelnému růstu domácích objednávek mohou překvapit směrem nahoru. Čekáme pokles o 0,5% q/q, záleží však, jak vyjdou prozatím neznámá data. Z těch nejdůležitějších čekáme na průmysl ten v únoru ve srovnání s prosincem 2011 klesl o 1%, a protože v březnu čekáme pokles o 0,3-0,4%, měl by se průmysl stát negativním přispěvatelem k q/q růstu v 1Q12. Vzhledem k tomu, že čekáme negativní příspěvky i od obchodu a dopravy, není překvapením, že čekáme q/q pokles tak, jak jsme napsali výše. Ke q/q růstu se ČR vrátí až ve 2Q12 (+0,3%). Kačka mírně oslabila, tížilo ji Španělsko i politika, po zbytek 1H12 prostor k návratu pod 24,5 nevidíme. Koruna v dubnu trendově mírně oslabovala (zhruba o 0,2-0,3 CZK, až ke 24,90 na jeho konci), tížily ji stupňující se obavy o Španělsko a chvílemi i napjatá politická situace (rozpad VV). Stále platí to, co jsme psali v minulých měsíčnících prostor pro posílení koruny je omezen trvající nejistotou kolem dluhové krize, makro se sice od 2Q12 zlepší, ale jenom marginálně. Po zbytek 1H12 čekáme oscilaci mezi 24,5-25,0 pravděpodobnější je (např. pokud dojde k další eskalaci španělských problému, k potížím po řeckých volbách atd.) oslabení přes 25 než posílení pod 24,50. Ve 2H12 bychom měli vidět stabilizaci makra a obnovení růstu, to povede k mírnému posílení koruny, i když volatilita kvůli dluhové krizi zůstane. Dluhopisy si rovněž příliš nepolepšily ačkoliv výnosově šly na dlouhém konci o cca 15 bazických bodů dolů, bylo to jenom díky poklesu německých výnosů, které tak znovu atakují historická minima (kolem 1,6 %). Spread tak zůstal v podstatě nedotčen, stále je však hodně vysoko bazických bodů. To dle nás neodpovídá skutečnému relativnímu stavu zůstává v platnosti náš názor, že 1) spread by se měl utáhnout, avšak jenom pozvolně (40 bodů do konce roku) 2) a že by absolutní české výnosy neměly letos růst, ale spíše stagnovat či dokonce mírně klesnout (nemalá část utažení spreadu by měla přijít ze strany německých Bundů). Vede nás k tomu skutečnost, že 1) česká vláda je na dobré fiskální trajektorii (např. deficit v roce 2011 byl dokonce nižší než se čekalo, dosáhl 3,1 % HDP) a hodlá ve snižování deficitu pokračovat 2) na trzích je dostatek likvidity, globálně i lokálně

4 3) vláda má letošní finanční potřebu solidně pokrytou (z cca 60%) a navíc delších nabídka dluhopisů je kvůli floaterům / kratším splatnostem omezenější. Konec roku tak stále vidíme kolem 3,4%-3,5% / /09 Polsko 11/09 2/10 5/10 EUR/CZK 8/10 Minulý vývoj Prognóza ČS 11/10 Petr Bittner, PBittner@csas.cz, tel: Další kolo dluhové krize si pohrálo i se zlotým. Po návštěvě nad 4,21 se v druhé půlce dubna vrátil ke 4,15. Zlotý byl více pod vlivem událostí v Evropě než na domácí scéně. Tím hlavním faktorem bylo odeznění optimistické nálady po LTRO a opětovné vyhrocení situace kolem Španělska. Zlotý se tak v polovině měsíce podíval až nad 4,21. Napětí na trzích následně o něco polevilo. Svou roli sehrálo i Maďarsko. Vrcholila totiž jednání o zahájení diskuze mezi ním a MMF ohledně kreditní linky. Minulý týden nakonec EK vydala prohlášení, že Maďarsko vyhovělo požadavkům a jednání s MMF mohou začít. To nepomohlo jen forintu, ale právě i zlotému. Ten se tak vrátil zpět ke 4,15. Pokud jde o další vývoj, z krátkodobého hlediska vidíme stále rizika směrem k oslabení, a stále za to mohou externí faktory. V Řecku se konají tento víkend volby, sledované budou i ty francouzské prezidentské. Trhy jsou nervózní a jakákoliv lehce negativní zpráva z ostře sledovaných zemí je může rozpohybovat. Nepochybujeme, že své poslední slovo ještě neřeklo ani Maďarsko. Z domácích faktorů by zlotému mohla pomoci centrální banka, ve zvýšení sazeb ale stále nevěříme (viz níže). Pokud by ale data ukazovala na vyšší inflaci a naopak 2/11 5/11 8/11 CZ: výnosová křivka (swapy) 11/11 2/ M + 6M 5/12 3M 6M 1Y 2Y 3Y 4Y 5Y 10Y 15Y Dif 1M Dif 6M nenaznačovala výraznější zpomalení ekonomiky, mohla by spekulace na hike zlotému pomoci. A připravena je také vláda, která, jak prohlásil v dubnu ministr financí, bude v případě potřeby intervenovat. A to tak, že bude měnit prostředky z EU fondů přímo na trhu. Zatím je mění u CB. Z dlouhodobějšího pohledu platí, že by měl zlotý k euru posilovat, i když pomaleji než třeba koruna. Polská ekonomika sice roste rychleji, ale konvergence cenových hladin se na rozdíl od Česka odehrává z větší části přes inflaci a pro posílení měny tak zbývá už jen málo prostoru. Deficit za rok 2011 lepší než bylo v plánu, cesta k vyrovnanému rozpočtu pokračuje Konečný deficit za rok 2011 činil 5,1% HDP, což je slušný pokles ze 7,8% v roce Původně měla vláda v plánu pokles jen na 5,6%. Pokud jde o celkový dluh, ten podle jednotné metodiky EU vzrostl na nové maximum 56,3% HDP. Již letos by měl ale začít klesat na 53,7% letos a 52,5% v roce Vláda si i podle posledních prohlášení ministra financí Rostowského a premiéra Tuska stojí za svým cílem vyrovnat rozpočet nejpozději do roku Zajímavým krokem je návrh ministerstva financí, změnit (domácí) metodiku výpočtu celkového dluhu. Polsko dnes používá pro necenění 4,60 4,40 4,20 4,00 3,80 5/09 8/09 EUR/PLN 11/09 2/10 5/10 8/10 11/10 Minulý vývoj Prognóza ČS 2/11 5/11 8/11 11/11 2/12 5/12 8/12 cizoměnových dluhopisů kurz k poslednímu dni v roce. Jelikož je přibližně třetina polského dluhu denominována v jiných měnách, riskuje tak situaci, kdy náhlé oslabení zlotého v závěru roku zvedne celkový dluh nad některý z limitů stanovených ústavou a Polsko tak bude muset nasadit drastická úsporná opatření. Nově by se měl používat průměrný kurz za celý rok. Krok je to určitě rozumný. Jelikož má vláda v ruce nástroj na ovlivnění kurzu (EU fondy) nebude inklinovat k manipulaci s trhem v závěru roku a místo toho se bude snažit vyhlazovat výraznější výkyvy v celém jeho průběhu. Sazby by se měnit neměly, data v souladu s očekáváním, nebo o něco horší Příští týden zasedá CB. Po výrazně jestřábí rétorice po minulém zasedání o něco vzrostla pravděpodobnost, že by mohla hiknout. My tomu ale stále nevěříme. Všechna důležitá data, která za poslední měsíc vyšla byla buď přesně v souladu s očekáváním (maloobchod, inflace, nezaměstnanost) nebo něco slabší (průmysl). Inflace tedy klesá, ekonomika lehce zpomaluje nic, co by bankovní radu mělo znepokojovat. I když by si asi někteří představovali oba procesy o něco rychlejší. Proti zvýšení sazeb mluví dvě věci riziko zhoršení situace v Evropě s negativním dopadem na polskou ekonomiku a zlotý, který se od posílení ze začátku roku drží na slušných úrovních. Polsko by tak riskovalo podobnou epizodu, kterou si ECB prošla za poslední tři roky dokonce dvakrát, kdy musela brzy po zvýšení sazby opět snižovat. A jak upozornil bývalý člen polské centrální banky Grabowski, podstoupit

5 takové reputační riziko si NBP na rozdíl od ECB nemůže dovolit. Pokud jde o další vývoj, jsme lehce skeptičtí, jestli vůbec dojde k námi očekávanému snížení sazeb začátkem příštího roku. Pokud totiž nedojde k výraznějšímu zpomalení a poklesu inflace, mohly by sazby zůstat na stávajících úrovních výrazně déle. Následoval by pak až hike, s tím jak by ekonomika a inflace začaly opět růst. Pokud jde o výnosy, ty si prošly podobným scénářem jako zlotý. Ty desetileté se dostaly až k hranici 5,6%. Aktuálně jsou o cca 10 bodů níže m/m. Stejně jako v případě českých bondů, se i u těch polských projevuje pokles výnosů německých spread se tak drží stále vysoko. A na tom se dokonce roku nic moc měnit nebude. Čekáme, že s tím jak se budou německé výnosy normalizovat a spread se bude utahovat jen velmi pomalu, půjdou nahoru i výnosy polské. Swapy se m/m prakticky nezměnily, o cca 10 bodů tak narostl spread k eurovým sazbám, které o stejnou hodnotu klesly. 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 4, PL: výnosová křivka (swapy) M + 6M 3M 6M 1Y 2Y 3Y 4Y 5Y 10Y 20Y Dif 1M Dif 6M

6 Česká republika dlouhodobá makroprognóza f 2012f 2013f Reálný HDP (meziroční růst v %) Spotřeba domácností (meziroční růst v %) Investice (meziroční růst v %) Nominální mzdy (meziroční růst v %) Maloobchodní tržby (meziroční růst v %) Zpracovatelský průmysl (meziroční růst v %) CPI (mez. růst v % na konci roku) Nezaměstnanost * (%) Obchodní bilance (% z HDP) Přímé zahraniční investice (mld. USD) Státní rozpočet (% z HDP) Repo sazba (konec roku) Krátkodobé úrokové sazby,pribor (3M, průměr) Dlouhodobé úrokové sazby, swap (10 let, průměr) CZK / USD (průměr) CZK / USD (konec roku) CZK / EUR (průměr) CZK / EUR (konec roku) * od roku 2004 podle nové metody výpočtu USA, EMU a Střední Evropa dlouhodobá makroprognóza HDP (%) f 2012f CPI (%, konec roku) f 2012f USA -3,5 3,0 1,7 2,0 USA -0,3 1,6 3,0 2,0 Eurozóna -4,2 1,8 1,6 0,6 Eurozóna 0,9 2,2 2,4 1,7 Slovensko -4,9 4,2 3,3 1,0 Slovensko 0,5 1,3 4,4 3,2 Maďarsko -6,7 1,2 1,6-0,5 Maďarsko 5,6 4,7 4,0 4,2 Polsko 1,7 3,9 4,3 2,4 Polsko 3,5 3,1 4,7 2,9 Běžný účet (% HDP) f 2012f Rozpočet (% HDP) f 2012f USA USA -12,5-10,0-9,5-7,0 Eurozóna -0,7-0,3-0,6-0,5 Eurozóna -6,3-6,0-4,1-3,4 Slovensko -3,6-3,3-1,1-1,8 Slovensko -8,0-7,9-5,5-4,8 Maďarsko -0,2 1,1 1,4 2,9 Maďarsko -4,5-4,2 3,8-3,4 Polsko -1,6-3,4-4,0-3,8 Polsko -6,9-7,8-5,8-3,6 Zdroj: Česká spořitelna, Erste Bank, Slovenská sporitel'ňa Sazby centrálních bank Klíčová sazba (%) Nejbližší zasedání Prognóza ČS (bp) Očekávání trhu (bp) Poslední změna (bp) Nejbližší očekávaná změna (bp) Česká republika / V /2H13 USA / XII /4Q14 Eurozóna / XII /3Q13 Polsko / VI /1Q

7 Kalendář makro dat čas zveřejnění Prognóza ČS/ERStE* minulá hodnota období datum Česká republika Obchodní bilance (mld. Kč) 3/ : mld CZK CPI Inflace (% meziměsíčně) 4/ :00 0.2% 0.2% CPI Inflace (% meziročně) 4/ :00 3.7% 3.8% Nezaměstnanost (nová, %) 4/ :00 8.3% 8.9% Průmyslová výroba (% meziročně) 3/ :00 1.2% 4.7% PPI Inflace (meziměsíčně) 4/ :00 0.4% 0.3% PPI Inflace (meziročně) 4/ :00 2.6% 3.0% Běžný účet 3/ : mld.czk USA Nově vytvořená pracovní místa 4/ : Obchodní bilance 3/ : mld. USD mld. USD Maloobchodní prodeje (meziměsíčně) 4/ :30 0.8% Průmyslová produkce (meziměsíčně) 4/ :15 0.0% Využití průmyslových kapacit 4/ : % PPI (meziměsíčně) 4/ :30 0.0% 0.0% CPI (meziměsíčně) 4/ :30 0.3% Předstihové indikátory 4/ :00 0.3% Philadelphia Fed 5/ : Obj. zboží dlouhodobé spotřeby (meziměsíčně) 4/ :30-4.2% Prodeje nových domů 4/ : Prodeje existujících domů 4/ : mil. Osobní příjmy 4/ :30 0.4% Osobní výdaje 4/ :30 0.3% Spotřebitelská důvěra 5/ : EU EMU: CPI (meziročně) 4/ :00 1.3% GE: ZEW 5/ : GE: IFO 5/ : EMU: M3 (meziročně) 4/ :00 3.2% Mad'arsko CPI (meziročně) 3/ :00 5.5% PPI (meziročně) 4/ :00 6.4% Průměrná mzda (meziročně) 3/ :00 6.9% Průmyslová výroba (meziročně) 3/ :00-3.4% Maloobchodní prodeje (meziročně) 3/ :00-1.4% Polsko CPI (meziročně) 4/ :00 3.9% PPI (meziročně) 4/ :00 4.5% Průměrná mzda (meziročně) 4/ :00 3.8% Průmyslová výroba (meziročně) 4/ :00 0.7% Maloobchodní prodeje (meziročně) 4/ % (*) pozn.: Kromě USA a EU, u těchto zemí se jedná o konsensus trhu

8 KONTAKTY Odbor Ekonomické a strategické analýzy Ředitel odboru, Hlavní ekonom David Navrátil +420/ dnavratil@csas.cz Makro tým (ČR) Martin Lobotka +420/ mlobotka@csas.cz Makro tým (USA, EMU) Luboš Mokráš +420/ lmokras@csas.cz Makro tým (bankovní sektor ČR) Petr Bittner +420/ pbittner@csas.cz Akciový tým (CEE Utilities, NWR) Petr Bártek +420/ pbartek@csas.cz Akciový tým (CEE media, Fortuna) Václav Kmínek +420/ vkminek@csas.cz Akciový tým (CEE Real Estate, PM CR, Pegas) Josef Novotný +420/ josnovotny@csas.cz Akciový tým (Market analyst, Equity Strategy, TA) Martin Krajhanzl +420/ mkrajhanzl@csas.cz Úsek Finanční trhy prodej a obchodování Ředitel úseku Libor Vošický +420/ lvosicky@.csas.cz Robert Novotný +420/ rnovotny@csas.cz Oddělní Debt Capital markets - ředitel Tomáš Černý +420/ tcerny@csas.cz Alice Racková +420/ arackova@csas.cz Martin Chudoba +420/ mchudoba@csas.cz Odbor Obchody treasury ředitel odboru Tomáš Picek +420/ tpicek@csas.cz Odbor Obchody na kapitálových trzích ředitel Ondřej Čech +420/ ocech@csas.cz odboru Odbor Inst. správa aktiv a strukt. produkty ředitel Viktor Kotlán +420/ vkotlan@csas.cz odboru Odbor Proprietary trading Robert Novotný +420/ rnovotny@csas.cz Úsek Investiční bankovnictví Ředitel úseku Jan Brabec +420/ jbrabec@csas.cz Oddělní Private Equity a Venture Capital František Havrda +420/ fhavrda@csas.cz Oddělní korespondenční bankovnictví ředitel Barbora Procházková +420/ bprochazkova@csas.cz Odbor Finanční instituce ředitel odboru Pavel Bříza +420/ pbriza@csas.cz Odbor Primární emise ředitel odboru Antonín Piskáček +420/ apiskacek@csas.cz Hanna Zikmundová +420/ hzikmundova@csas.cz M&A Frank Nosek +420/ Frank.Nosek@erste-cf.com Jan Vrátník +420/ jan.vratnik@erste-cf.com Erste Bank Vídeň CEE Equity Head of Group Research Friedrich Mostböck friedrich.mostboeck@erstegroup.at Co-Head of CEE Equities Henning Esskuchen henning.esskuchen@erstegroup.at Co-Head of CEE Equities Guenther Artner guenther.artner@erstegroup.at akcie sektor stavebnictví a ocel Franz Hoerl Franz.hoerl@csas.cz akcie sektor bankovnictví Guenter Hohberger guenter.hohberger@erstegroup.at akcie sektor ropa a plyn Thomas Unger Thomas.unger@erstegroup.com akcie sektor telekomunikace Maria Veronika Sutedja akcie sektor farmacie Vladimíra Urbánková Vladimira.urbankova@erstegroup.at akcie sektor IT Daniel Lion daniel.lion@erstegroup.at akcie sektor strojírenství Gerald Walek, CFA gerald.walek@erstegroup.at akcie sektor pojišťovnictví Christoph Schultes christoph.schultes@erstegroup.at akcie sektor doprava Martina Valenta martina.valenta@erstegroup.at Erste Bank Vídeň Macro/Fixed Income Head of Macro/ Fixed Income Research Gudrun Egger Gudrun.Egger@erstegroup.at Co-Head of CEE Fixed Income Research Rainer Singer rainer.singer@erstegroup.at Co-Head of CEE Fixed Income Research Juraj Kotian juraj.kotian@erstegroup.at Brokerjet On-line obchodování s CP