Editorial. Jan Solpera na své v stavû Space Cowboy v Galerii V UP Více na stranû 16.

Transkript

1

2 Editorial Psát editorial dva mûsíce pfied volbami, v dobû vrcholící krize, není Ïádn med. Mnozí lidé se nechovají pfiirozenû, politické lïi nemají krátké nohy a prûzkumûm, nûkdy ani médiím, pr není radno vûfiit. Tahanice o stávku za zvlá tní v hody pro dosti velkou skupinu pracujících a jejich pfiíbuzn ch také nebudí velkou dûvûru. Co kdyby tuhle filipiku zaãaly uplatàovat v echny branïe, touïící po v hodách a bonusech, to bychom platili v ichni na v echny a vlastnû by nastala pro mnohé k Ïená doba dokonalého pfierozdûlování, moïná bychom se koneãnû pfiiblíïili ráji nebo nûkterému mnohokrát slibovanému rozvinutému ismu. Pedagog mi nedávno vyprávûl o svém pfiekvapení, Ïe pfiib vá studentû, kter m je zcela jedno, jak jsou hodnoceni. Ani pûtka pr nevadí a nevzru í. MládeÏ není ani hor í, ani lep í, ale taková poznání nejsou jistû pfiíjemná. Nepochybnû pfiib vá zátûïí na té stranû vah, kde jde o v chovu, morálku, vedení, odpovûdnost, neï na stranû rûstu spotfieby, ba i v roby. Znalci potvrzují, Ïe spoleãnost do la k metám, kdy mnohé v roby jiï ani nemusí rûst, stroje i knowhow se prostû dají koupit, ale nehmotné kvality, jako dûvûra, spolehlivost, vzdûlanost ãi vy í kvalifikace a mnohé dal í hodnoty, jako tfieba dobrá rodinná v chova a prostfiedí, se jen tak snadno a rychle koupit nedají. Jejich získání vyïaduje celoïivotní úsilí a mnoho dobr ch pfiitaïliv ch pfiíkladû. Mluvili o tom i nûktefií z na ich zku en ch kolegû, ktefií v posledním roce ukonãili svou Ïivotní pouè. V pfiedloïeném ãísle Typografie pfiipomínáme celoïivotní úsilí moudrého a vûfiícího vzdûlance, muïe Sokola sportovního typu, hloubavého a zodpovûdného odborníka, RNDr. Karla âermína, CSc. Vzpomínám na jeho osobní vypravování o velkém úsilí, kdy se po druhé svûtové válce a osvobození snaïil najít sluchu u novû utváfien ch pováleãn ch kolsk ch úfiadû, a usiloval intenzivnû o to, aby ãesk tiskafisk a reprografick obor s v znamnou minulostí zaloïil pfii obnovû hospodáfiství a kolství vysokou kolu grafickou nebo mediální. Vidûl mnohem dál, neï mnozí lidé ve vysok ch funkcích, ale pfies v echno své úsilí se pfies jejich bariéry nedostal. Vysoce jsem cenil jeho smyslu pro ãest, zodpovûdnost a poctivost, coï byly jeho pfiíkladné vlastnosti. Podotknûme, Ïe to bylo v dobû, kdy tradiãní, zejména nûmecké kolství bylo v troskách a jeho v hledy je tû byly mlhavé a skoro beznadûjné, takïe ne lo jen o historickou pfiíleïitost, ale také o nutnou potfiebu stfiední Evropy vzdûlávat kvalifikované odborníky pro fiízení a rozvoj tehdy hlavního média, tisku. Co by to mûlo za v znam a pfiínos v dal ích letech aï po dne ní dny a jaké postavení mezi evropsk mi státy by to âeskoslovenské republice pfiineslo, je zfiejmé. Ve tfietím ãísle opût pfiiná íme téma ãernobílého tisku, pfiedev ím digitálního. Dal í z na ich kulat ch stolû pfiedních odborníkû otiskujeme pro inspiraci na na ich stránkách a nûkolik stran bfieznového vydání je opût vyrobeno ãernobíl m digitiskem. Od posledního obdobného vydání neubûhlo pfiíli ãasu a uï vidíme z diskuze zku en ch praktikû, jak rychl ch pokrokû je v meziroãních srovnáních dosahováno. âerné umûní i nadále pûsobí ãernobíl m kouzlem, jak reprodukãnû, tak ekonomicky. Otiskujeme dal í rozhovor redakce se ãlenem Kolegia Typografie a reportáï z náv tûvy v tiskárnû Improx. K zajímav m tématûm souãasného svûta tisku a médií patfií zfiizování muzejních komplexû ve svûtû. Pfiední zemû mají i nûkolik muzejních sbírek, v nichï probíhá ãil Ïivot. Tisk a média jsou tak pestrou a zajímavou oblastí lidsk ch zájmû, Ïe daleko svou poutavostí pfiedãí velké a hospodáfisky nosné obory. Musí v ak b t dobfie a systematicky fiízeny, s opravdu zajímav m a tvûrãím programem, pfiitahující lidi nejen k procházení a prohlíïení statick ch exponátû, ale umoïàující spoluúãast a moïnost poznat potû ení z tisku a tvûrãí práce. V ãásti designu pfiiná íme ãlánek ze Soukromé stfiední umûlecké koly Ave Art Ostrava od tamního pedagoga M. A. Romana Witaska o klauzurních pracích studentû. Sedmdesátka Jana Solpery. S ãasopisem Typografia spolupracoval fiadu let v znamn typograf, kaligraf a tvûrce písem, profesor Jan Solpera, kter si svou tvorbou získal mnoho obdivovatelû. Pro ná ãasopis psal spolu se svou manïelkou krásné stránky s ukázkami moderních i klasick ch abeced, doplnûné vïdy informacemi o slohu, autorech písem z Evropy a zámofií v dobû, kdy na e zemû byla obehnána ostnat m drátem a byli jsme chránûni pfied pokrokem a zhoubnou kulturou ze západní poloviny svûta. Pfiiná íme ukázky ze Solperovy bfieznové v stavy typografick ch písem, plakátû, kniïní typografie, znaãek a po tovních známek, kter mi obohatil ãesk design. Pfieplnûná v stavní hala na Vysoké kole umûleckoprûmyslové v Praze pfii vernisáïi potvrdila, jak vysoce oblíben m byl profesorem, tvûrcem a ãlovûkem. V stavu uspofiádala Solperova dcera Barbora. Vladislav Najbrt Autorem obálky na mûsíc bfiezen je Jakub Wygrys Jsem absolvent propagaãní grafiky Soukromé stfiední umûlecké koly Ave Art Ostrava. Bûhem studií jsem se zab val a více inklinoval k poãítaãové grafice, zúãastnil jsem se i nûkolika v tvarn ch soutûïí, stáïí a plenérû. Velmi mû zajímá hlavnû ve volném ãase i volná grafika s historick mi prvky a námûty, pokou ím se to také pfievést i do sv ch voln ch grafik. TakÏe obálka pro ãasopis Typografia byl pro mne docela zajímav, oddechov a fajn úkol. Jan Solpera na své v stavû Space Cowboy v Galerii V UP Více na stranû 16.

3 1 Obsah Contents 1 Milan Lelek Ofset i digitální tisk pod jednou stfiechou? Offset and digital printing under one roof? 5 Kulat stûl Aktuální podíl ãernobílého digitálního tisku v ofsetové tiskárnû #1 Round table Black and white digital printing in offset printing house #1 7 Anketa ãernobíl digitální tisk v ofsetové tiskárnû #1 Questionnaire Black and white digital printing in offset printing house #1 8 Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie v tiskárnû Improx Visiting member of Kolegium Typografie in printing house Improx 10 Milan Souãek Velká Británie v znamnû zvy uje v robu novinového papíru United Kingdom significantly increases the production of newsprint 11 Zemfiel RNDr. Karel âermín, CSc. Died RNDr. Karel âermín, CSc. 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Pfiedná ka Standardizace na VO G Lecture on Standardization in VO G 14 Ondfiej Sedláãek Ti tûná propagace stále aktuální?! Is printed promotion still actual?! 16 Jubilejní v stava Jana Solpery v Galerii V UP Jubilee exhibition of Jan Solpera at the Gallery of AAAD in Prague 18 Muzea tisku a medií nudná nejsou! Museums of printing and media are not boring! 19 Roman Witasek Klauzury studentû Ave Art Ostrava Students works of Ave Art Ostrava 20 Aktuality z domova a zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem Více uvnitfi ãísla Typografia 3/2010/1211/roãník 113 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, Fax ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Malovan, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Alan Záruba, Jan âinãera, Jifií Zápotock Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf Obálka: Jakub Wygrys, AVE ART Ostrava Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s.r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú /0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN , Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Toto ãíslo je ti tûno barvami dodan mi firmou Michael Huber CZ Toto ãíslo je ti tûno na papífie Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy), kter sponzorsky dodala spoleãnost OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz, Ofset i digitální tisk pod jednou stfiechou? Na zaãátku jakékoliv úvahy o spojení digitálního a ofsetového tisku pod jedinou stfiechou je nezbytné se zamyslet nad strukturou podnikání tiskárny, beze vztahu k technice tisku. Na prvním místû je struktura mûnících se zakázek, zvlá tû v souãasnû probíhající hospodáfiské krizi. Známé pravidlo fiíká, Ïe zákazník, kter pfiekroãí sv mi zakázkami 20 % objemu produkce, se stává potenciálním nebezpeãím. V pfiípadû jeho v padku bude obtíïné, pfiípadnû i nemoïné takovouto ztrátu krátkodobû nahradit. Dal ím nebezpeãím je zamûfiení v roby na úzk segment trhu. Soustavnû se zvy ující produktivita skr vá nebezpeãí nadbyteãn ch, nevyuïiteln ch kapacit. DÛleÏitá je i znalost v voje trhu, pro ofset je to tisk obalû, napfi. v kombinaci s tiskem speciálních etiket/cenin pro boj s v robkov m pirátstvím. Milan Lelek 1 Tabulka (1) pfievzatá z prezentace Heidelbergu pfied v stavou drupa 2008 ukazuje fiadu hybn ch faktorû ãlenûn ch do dvou trhû. V tomto smûru se nabízí fiada projektû. Pfiedev ím nelze podléhat módním trendûm a z moïností trhu vybírat nové technologie oãima potenciálních zákazníkû. Jak ovlivnit nákladovou strukturu ofsetového tisku? Jaké aplikace moderní techniky a technologie mohou ovlivnit efektivnost produkce na tiskov ch strojích Heidelberg aï po automatizaci workflow: Zvût ující se formáty tisku. XL 105 4/4 (8 tiskov ch jednotek) produkuje v porovnání s ditálním tiskem ppm max. rychlost inkoustového tisku je 3080 ppm. U velkoformátov ch strojû XL 145 a XL 162 se dostáváme na dal í násobky v konu. Zvy ování ãistého obratu je ov em také spojeno s vy í investiãní nároãností. Proto pfii nasazení techniky krátkého barevníku Anicolor vyuïíváme jiné postupy pfii zkrácení pfiípravy tisku, neï je tomu pfii souãasné v mûnû v ech tiskov ch desek na strojích souãasné generace XL. Integrace oblastí pfiípravy tisku aï po automatizaci workflow je pro ofset a digitální tisk prakticky shodná. Vzhledem k vy í v konnosti archového ofsetu by se dalo oãekávat, Ïe se spí e prosadí tam, ale protoïe je pro digitální tisk nezbytná, je do dûsledkû realizována právû tam a zatím ne tak úplnû v ofsetu. Pro Anicolor je zcela nezbytná, proto nejlep í v sledky jsou

4 Typografia docilovány u firem s hybridní tiskovou produkcí. Pfiíklad Digitální tisk Xerox DocuColor igen3 (36 x 52 cm), ofsetov tisk 27 tiskov ch jednotek, od Dino 10 (SM 102, 5/5 barev, 72 x 104 cm) aï po Turbino (SM 52, 5 barev + disperzní lak) v technice Anicolor DÛleÏité jsou také sluïby spojené s preventivní údrïbou a dálkov m servisem, které zaji Èují provoz bez v padkû produkce Velmi dûleïitá je také vysoká zûstatková hodnota pro prodej ojetého stroje (ãasto po 8 letech provozu). To v e je spojeno s financováním (úroky). Nezbytn m v sledkem je zisk, kter je zárukou pfieïití tiskárny ve stále obtíïnûj ích podmínkách, zvlá tû v období krize. Anicolor u firmy FO Print & Media AG/Fotorotar FO Print & Media AG /Fotorotar patfií ke tfiem firmám v Evropû, kde byl testován nov Anicolor Speedmaster SM 52. Pfiedpokladem Anicolor technologie je integrace do standardního workflow. V podstatû se jedná o stejn workflow jako u ostatních ofsetov ch strojû: Na kaïdou zakázku se pfiipraví CtP tiskové desky a papír. DÛleÏitá je také konfigurace stroje Anicolor SM 52:5 tiskov ch jednotek a lakovací jednotka se su ícím zafiízením ve vykladaãi je zárukou tiskovin, které mohou b t produkovány tímto systémem v lep í kvalitû a racionálnûji neï v digitálním tisku. Zvlá tû v hodn je tisk obálek speciálními barvami Pantone, pohlednice s lakem a tiskoviny na speciálním papíru. Rychlá reakce krátkého barevníku Zatímco u konvenãního ofsetu je bûïnû vyïadován rozjezd nákladu se ãtyfimi pfieru eními, a to ãasto i s rozjíïdûním pomocí 150 archû makulatury, postaãí u Anicoloru do prodejného v tisku 20 aï 30 archû. Ofset a digitální tisk z technického hlediska (zdroj: sappi) ofsetov tisk digitální tisk s tonery digitální tisk s inkousty tiskové barvy stále vût í podíl na oleji zaloïen ve vodû rozpu tûné rostlinn ch olejû polymerní prá ek barvivo, nebo ve funkci pojiva, pigmentové inkousty, vysoká viskozita nízká viskozita barev Vzhledem k tomu, Ïe odpadá fiízení zón barevníkû a zásobování barvou probíhá z rastrového válce etfií se ãas pfiípravy. Navíc je zaruãeno shodné vybarvení u celého nákladu. Tím odpadají zásahy do vybarvení podle dosavadního vzoru. To vyïaduje disciplinu v pfiípravû tisku. U firmy Fotorotar to vyfie ili tím, Ïe z dat zákazníka zhotoví vïdy digitální nátisk pfies inkoustovou tiskárnu Epson Pfiitom lze simulovat tfii druhy papíru: leskl, matn a ofsetov (nenatíran, bezdfiev ). Îádné dal í schvalování tisku u stroje se zákazníkem se neprovádí. Tím je zákazník pfiinucen k disciplinû, protoïe jiï nadále nemûïe pouïívat známou v mluvu, Ïe ne zcela pfiipravená data lze nakonec zachránit nûjakou manipulací na barevníku u stroje. Na druhé stranû to ale vyïaduje zvládnutí color managementu. Konkrétnû Fotorotar pouïívá Prinect Color Management worflow od Heidelbergu. Na v stup odladûn prepress workflow je nejdûleïitûj ím pfiedpokladem celé technologie Anicolor. Vzhledem k vysok m poïadavkûm na speciální barvy a vzhledem ke skuteãnosti, Ïe maximálnû pfiená ené mnoïství barvy pfies rastrov válec pfiedstavuje pouze cca 9 gramû na metr ãtvereãní, je zfiejmé, Ïe nelze dosáhnout intenzity urãit ch Pantone barev. Firma Fotorotar to vyfie ila spoluprací se v carsk m v robcem barev Amra. Obdobnû to fie í Heidelberg ve svém sortimentu barev Saphira, které jsou pro tuto technologii nabízeny ve vysoké intenzitû. Hospodárnost technologie Anicolor aï do nákladu exempláfiû Vzhledem k investici do stroje Anicolor SM 52 vyfiadila firma Fotorotar ze svého portfolia produkãních strojû pro ofsetov tisk stfiední formát (50 x 70 cm). VyuÏíván je mal formát pfies tónerov tisk na stroji Xerox igen3 PoÏadavky na vlastnosti papíru pfii tisku (zdroj: sappi) a pûtibarevn Anicolor Speedmaster a ve velkém formátu disponuje vïda jedním strojem pro 2, 6 a 10 barev vïdy z fiady Speedmaster. Ukázalo se, Ïe obálku ãasopisu v nákladu exempláfiû lze produkovat na Anicolor Speemasteru v hodnûji, neï ve ãtyfinásobné produkci na systému tisku 70 x 100 s následn m ofiezem. To vypl vá také z toho, Ïe mal stroj produkuje také s poloviãními personálními náklady. Velk Speedmaster vyïaduje ãasto obsazení dvûma pracovníky, tiskafiem a pomocnou silou, kdeïto na Anicolor stroji postaãí pouze jedin pracovník. Souãasné sloïení firmy FO Print & Media AG FO-Fotorotar (tiskárna), FO-Cyberfactory (WEB, automatizace), FO-Smartprint (na Internetu zaloïené tiskové procesy), FO-Security (tisk cenin a zabezpeãení proti padûlání ochrann ch známek), FO-Publishing (vydavatelství), FO-Services (sluïby). Na trhu vystupují jednotlivé divize samostatnû, ale v pozadí velmi úzce spolupracují. Zákazníci profitují ze vzájemnû propojené databáze vûdomostí v rámci celé spoleãnosti FO Print & Media AG. âlenûní tiskov ch zakázek ve firmû FO-Fotorotara Digitální tiskov stroj Xerox DocuColor igen3 Personalizované a individualizované tiskoviny Fotoknihy Rozsáhlé, sná ené tiskoviny, jako pofiadaãe, návody a podklady pro semináfie On-Demand tiskoviny produkované z databank, jako jsou podklady pro kolení, vizitky, apod. Speedmaster SM 52 Anicolor pûtibarvov ofsetov stroj s lakem a su ícím agregátem Obchodní tiskoviny a dopisní papíry/obálky se speciálními Pantone barvami Malé a stfiední náklady na speciální a kreativní papíry anebo s tiskem Pantone barev Pohlednice, zvlá tû se zu lechtûním lakem Obálky ãasopisû ofsetov tisk digitální tisk s tonery digitální tisk s inkousty pórovitost Rychlá absorpce Mikro- porezita pro Ultra rychlá penetrace vlhãícího filmu. vodu. vodních kapek Rychlá penetrace oleje. Odpafiování bûhem roztavení toneru povrchové napûtí Afinita k oleji Afinita k polymerûm Afinita k vodû Vyti tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz, poïadavky v závislosti na poãtu su ení papíru bûhem provlhnutí bûhem na proces tisku tiskov ch jednotek fixace toneru tisku, následuje su ení 4 aï 10 za sebou následujících procesû vlhãení pfii tisku su ení pfii heatset ofsetu drsnost povrchu Odpuzování velk ch Mechanická fixace Fixace inkoustu blízko pigmentû na povrchu. tónerov ch ãástic povrchu (barviva, nebo nanoskopické pigmenty) vlhkost papíru Optimální pro rychlou Minimální pro Podle dokonãujícího absorpci vody vodivost a stabilitu zpracování (aby rozmûru pfii tisku nedocházelo k po kození filmu barvy na lomu)

5 2 3 Velkoformátové ofsetové stroje Speedmaster (70 x 100) Klasická akcidence ve velk ch nákladech, jako jsou prospekty, katalogy, pfiílohy, atd. V roãní zprávy (o hospodafiení podniku) âasopisy a broïury Knihy Plakáty Co je u digitálního tisku jinak? (FOGRA / Andreas Kraushaar) V ditálním tisku jsou typické malé náklady (do 200 listû/archû) Velké náklady pouze s variabilním obsahem dat Rychlá realizace zakázek / tisk na zakázku / odvolávku (print on demand) Tisk nezávisle na místû a ãasu (tiskne se kdekoliv) Tiskové systémy jsou zaloïeny na tonerech nebo inkoustech (tisk InkJet) Jako substrát pro tisk slouïí papír, nebo dal í rûzné materiály (plátno, folie, atd.) Velkoformátov digitální tisk inkoustem, jak pro vnitfiní, tak vnûj í pouïití (bilbordy, závûsná reklama na budovách) Tisk nákladû o více neï 100 listech na v konn ch tiskov ch systémech produkujících více neï 40 stran za minutu Digitální tiskové stroje dûlíme podle malého aï stfiedního v konu s doporuãen m mûsíãním v konem mezi aï stránkami (vïdy ve vztahu k formátu A4) Zásadní rozdíly mezi ofsetov m a digitálním tiskem Základními komponenty ofsetu jsou STROJ PAPÍR BARVA a ve své prûmyslové podobû tiskne mokrá do mokré (napfi. oboustrannû aï 5/5 barev plus 1/1 disperzní lak) Digitální tisk pfiedstavuje spojení navzájem sladûn ch a prakticky jen tûïko oddûliteln ch komponentû (napfi. u InkJet tiskárny je to tisková hlava a inkoust). Komponenty stroj toner/inkoust jsou na sobû závislé. Také potiskovan substrát (vût inou papír) je vybírán k danému digitálnímu systému tisku. V sledek digitálního tisku má vypadat jako ofsetov tisk, pfiípadnû i s intenzivnûj ím vybarvením. Takové je souãasné mínûní potenciálních zákazníkû digitálního tisku, ktefií souãasnû zadávají i zakázky pro ofset. Pfii tisku novin ofsetem se jako standard poãítá s tím, Ïe prodejn v tisk je dosaïen po 200 obrátkách u studené a po 120 u zahfiáté rotaãky, pfiiãemï A-kvalitu tisku dosáhneme po 600 v tiscích (DD Nr.3, 2009, s.25), obdobn standard u digitálního tisku nemáme. U tonerov ch tiskáren oãekáváme jiï první v tisk jako prodejn. Na prûmyslov inkoustov tisk klademe také vy í poïadavky, neï na tisk ofsetem. Ze zásadních rozdílû mezi ofsetov m a digitálním tiskem vypl vá, Ïe kritéria osvûdãená u ofsetového tisku jsou pro digitální tisk vhodná jen pro porovnávání, ale ne pro stanovení závazn ch hodnot s pfiíslu n mi odchylkami. Takov je názor velké ãásti odborné vefiejnosti. V oblasti návrhu je v souãasné dobû norma pro digitální nátisk (pro ofsetov tisk) jako Contract Proof (7), digitální kontrolní tisk pro pfiípravu tisku (grafické návrhy) jako Validation Print (8) a koneãnû norma pro digitální tisk jako Digital Print (9). Tato norma by mûla b t základem pro certifikaci digitálního tisku (fogra cert). Komise ISO / TC 130 v záfií minulého roku rozhodla na svém zasedání v Pekingu, Ïe návrh normy ISO je pfiijat jako Working Draft (20 stupeà schvalovacího procesu). Proti tomu bylo rozhodnuto o v voji normy pod pfiedbûïn m názvem: Grafická technologie poïadavky na tiskoviny produkované za vyuïívání digitálních technologií tisku pro komerãní a prûmyslovou v robu. Lze proto oãekávat, Ïe do nûkolika let vznikne ISO norma pro digitální tisk. Pfiíklad standardizace digitálního tisku podle standardu ofsetu Wegner GmbH Servis pro digitální komunikaci Stuhr, Nûmecko Spoleãnost byla zaloïena v roce 1983 jako fotosázecí studio. Poskytování CtP sluïeb (tiskové desky pro ofset) od roku Certifikace pro ofsetov tisk poprvé v roce Vzhledem k poïadavkûm zákazníkû na porovnatelnost tisku s ofsetem (konformita podle ISO ) bylo po instalaci digitálního tiskového stroje HP Indigo 3050 nezbytné vytvofiit pro tisk vlastní ICC profily. Pfii odpovídajících mûrn ch fiadách se ale ukázalo, Ïe purpurová elektroink barva neodpoovídá barvovému prostoru ISO Pro dal í testy proto firma Wegner objednala purpurovou barvu, která se znaãnû pfiiblíïila poïadovanému odstínu. V ãervnu 2008 bylo proto moïno digitální tisk certifikovat. Vlastní certifikaci pfiedcházel v bûr Heidelberg Anicolor bod zlomu Schematick obraz tiskové jednotky Anicolor

6 Typografia vhodného papíru pro tisk. Byly provedeny testy 20 druhû papíru vïdy v plo né hmotnosti 135 g/m 2. Na stroji byl optimalizován soutisk, obrazová kvalita a tónové pfiechody. Dennû je také provádûno sefiízení stroje pfies LUT (look up tables model interpolace na bázi tabulek). To umoïàuje zaji Èovat web to print sluïby na vysoké kvalitativní úrovni. Data zákazníkû jsou pfiijímána podle profilu ISOcoated_V2, pfiiãemï vlastní pfiípravu k tisku zaji Èuje kvalifikovan colormanagement personál. To je vyjádfieno certifikací PDFX-redy a Adobe Print Provider. Vhodnost digitálního tisku pfies HP Indigo potvrzuje certifikace fogra Contract Proof Creation s ãíslem Dal í pfiíklad integrace digitálního tisku do tradiãní tiskárny Jak si bylo moïno pfieãíst v ãasopise EURO 08 z dosáhla tiskárna Boom Tisk v Kolínû trïeb 152 milionû Kã. Z toho samotná divize Digitál utrïila za minul rok 63,4 milionû Kã. to je cca 42 % z celkového objemu trïeb. TrÏby Ïene vpfied technologie TransPromo, do které investovala spoleãnost pfiedloni sto milionû korun s vlastní realizací produkce na zaãátku roku Ov em je tfieba si uvûdomit, Ïe Boom Tisk se zab vá v robou direct mailu jiï od roku V té dobû si fiada tiskáren nebyla vûbec vûdoma, co jsou sluïby a projekty pro zákazníky, bez kter ch se v souãasné dobû nelze obejít. Linka na direct mail mûïe pfii jediném prûchodu obsahovat v obálce dopis, leták a odpovûdní kartu. Vlastní obálkovací linka pro TransPromo PitneyBowes FPS: obálek/hod., aï 6 pfiíloh, vyplácení (frankování) obálek. Je prokázáno, Ïe pfii ãtení faktury, v pisu nebo obdobného dokumentu z dat zákazníka pfies TransPromo, vûnuje pfiidruïenému sdûlení adresát více ãasu, neï jakékoliv jiné reklamû. To lze prokázat na realizované odezvû takov chto sdûlení, novoãesky response. High Chroma toner a srgb a CMYK barvov prostor K TransPromo je novou strategií, nov m komunikaãním médiem. Co je tisk TransPromo? tisk transakcí (faktur, v pisû, vyúãtování a podobnû tisk reklam (direkt mail, personalizovaná reklama vlastní technika tisku z kotouãe na kotouã pro dvoustrann tisk dva agregáty / dva stroje za sebou v kon pfii tisku inkoustem od cca 500 do 3080 ppm* Spoleãenská odpovûdnost firem Corporate Social Responsibility (CSR) pfii zavádûní zmûn pfii produkci vychází z pojmu trojí odpovûdnosti: Dobrovolnû si stanovit vysok etick standard, minimalizovat dopady na Ïivotní prostfiedí, mít dobré vztahy se sv mi zamûstnanci a podporovat region, ve kterém pûsobí (zdroj: Business Leaders Forum). Pojem trojí odpovûdnosti vyïaduje, aby byla firma zodpovûdná spí e subjektûm, které mohou b t, aè jiï pfiímo, ãi nepfiímo její ãinností ovlivnûny, neï vlastním podílníkûm (akcionáfiûm). Pfii jak chkoliv problémech je v souãasné dobû nezbytné uvaïovat v rámci udrïitelného rozvoje, jak v ekologick ch, tak i v ekonomick ch a sociálních smûrech. Ofsetov tisk je zaloïen na komplexních (ale ve své podstatû znám ch) komponentech, které mohou nezávisle na sobû vytváfiet standardizované komponenty. Ofsetov stroj je prakticky nezávisl na potiskované m materiálu papíru a tiskové barvû. Je moïné vybírat dodavatele papíru a barvy nezávisle na tiskovém stroji. Jak bude dal í v voj? V oblasti digitálního tisku budeme i nadále vyuïívat znalosti z tisku ofsetem (v Nûmecku také z oblasti hlubotisku, zvlá tû z hlediska barev). Na druhé stranû se bude prosazovat v digitálním tisku technika intenzivní barevnosti. Barvov prostor High Chroma toneru v porovnání s barvov m prostorem digitálního snímku srgb a barvov m prostorem CMYK ofsetového tisu. Jedná se o Konica Minolta osvûdãenou tonerovou technologii Simitri HD. Proti tomu pracuje Konica Minolta bizhub PRO C6501 s barvov m prostorem ofsetu, coï dokládá i odpovídající certifikace fogra. Z uvedeného je zfiejmé, Ïe systém High Chroma toneru bude vhodnûj í pro fotoknihy, proti tomu systém 6501 pro tiskoviny, které mají odpovídat ofsetovému tisku. Proto musíme stále sledovat, co poïaduje uïivatel tûchto popisovan ch technologií, a co mûïe uïivateli poskytnout dodavatel. Co nabízejí dal í postupy digitálního tisku? Je to, jak jiï nûkolikrát zmínûn WEB to Print (tisk pfies Internet), tak i Easy Proofing (bezproblémov digitální nátisk), ãlenûní tiskovin do verzí za podpory databank a speciálního programového vybavení, zkrácení doby produkce, individualizace tisku z variabilních dat) a koneãnû ménû odpadu, ménû chemie (na základû tisku bez makulatur). Na závûr bych pfiipomnûl je tû jednou pojem trojí zodpovûdnosti, kter by mûl b t zvaïován pfii jakékoliv váïné zmûnû v robní a obchodní strategie firmy, ná obor nevyjímaje. VÏdy lze usilovat o stav globální rovnováhy mezi Ïivotním prostfiedím, ekonomií a sociální oblasti pracovního procesu. Poznámka: ppm* (pages per minute) nebo také ipm (Images per minute) popisuje nov, ISO certifikovan údaj tiskové rychlosti u inkoustov ch a laserov ch tiskáren. Mûfiení je zaloïeno na ãtyfiech standardních stránkách ve formátech dat PDF, WORD a EXCEL s grafikou a texty, které jsou ti tûny pfii nastavení ovladaãe tiskárny na normal. Tyto údaje mají umoïnit jednotné a tím plnû porovnatelné zobrazení rychlosti tisku nejrûznûj ích modelû a v robcû. Jedná se o podmínky certifkace podle ISO/IEC FCD 24734/5. Kodak transpromovl2000 tiskne rychlostí aï 76 m/min. Vyti tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz,

7 Aktuální podíl ãernobílého digitálního tisku v ofsetové tiskárnû #1 Kulat stûl Lze digitálnû tisknout knihy? Kvalita digitálního tisku je dnes jiï srovnatelná nebo vût í neï u ofsetového tisku. JiÏ mnoho tiskáren tuto technologii úspû nû pouïívá a zákazníci jsou spokojeni. V dûsledku sniïujících se nákladû a rostoucího poãtu vydávan ch knih dostává digitální ãernobíl tisk moïnost uplatnûní v segmentu tisku knih. JestliÏe pfiedstaví dodavatelé technologií moïnost tisknout knihy digitálním ãernobíl m tiskem uïivatelûm-tiskárnám, tiskárny fieknou: my tuto moïnost známe, ale fieknûte to nakladatelûm. Proto jsme k na í debatû dodavatelû a uïivatelû zafiízení pozvali i dva nakladatele, ktefií nám mohli objasnit svá stanoviska proã digitální tisk knih ano, ãi ne. Debaty u kulatého stolu se tentokrát zúãastnili: Milan Mar o (pfiedseda redakãní rady ãasopisu Typografia), Milan Bobek (Academia nakladatelství AV âr), Petr Jetel (Canon CZ), Milan Pûgfiim (INFO PRESS), Eva Kaiserová (nakladatelství Levné knihy, a.s.), Martin Kfiikava (Océ âeská republika), Ing. Jifií Zápotock (xprint, s.r.o.), Richard Jílek (Xerox Czech Republic), Petr Pánek (Typos, tiskafiské závody, s.r.o.) a Jitka Böhmová, odborná redaktorka ãasopisu Typografia. Mar o: Vítám vás na debatû u kulatého stolu ãasopisu Typografia na téma Aktuální podíl ãernobílého digitálního tisku v ofsetové tiskárnû. âernobíl digitální tisk do ofsetové tiskárny urãitû patfií, otázka zní, zda se dají touto technologií kvalitnû vyrábût knihy a jaké to má v hody. Moje zku enost je taková, Ïe nakladatele stále pfiedev ím zajímá, kolik stojí jeden kus, kdyï si spoãítají 1000, 1500 nebo 2000 kusû. Toto bude hlavní otázka vïdy, ale mûlo by zaznít, co digitální technologie mûïe pfiinést nakladateli. eknûte nám dodavatelé svûj názor: proã si pofiizovat do tiskárny digitální tisk? Co by si mûl uïivatel uvûdomit a pfiedávat za informace dál sv m klientûm? Jílek: Já to vezmu z úplnû jiného pohledu neï technologického; myslím si, Ïe digitální tisk a malonákladová produkce má primárnû v hodu pro nakladatele a toho, kdo obchoduje s knihami tu, Ïe dokáïe okamïitû promûnit produkt v peníze, které se mu vrátí. To co vloïí, okamïitû otoãí a prodá a nevede to k tomu, Ïe knihy leïí na skladû a tím se zlevàují a degradují profit na dal ích zakázkách. Kfiikava: Z na eho pohledu je to hlavnû o tom, Ïe se mûní situace na trhu. Pfied pár lety, kdyï se chtûl ãlovûk bavit s ofsetov mi tiskárnami o tom, Ïe chce tisknout knihy digitálnû, tak spoleãnosti, které dodávaly digitální tiskové stroje, byly pro ofsetáfie kopírkáfii a koukalo se na nû pejorativnû. V té dobû to mûlo své opodstatnûní, protoïe kvalita digitálních tiskáren v té dobû nebyla taková jako dnes. Dodavatelé digitálních technologií tlaãí trh k tomu, aby se nûco zmûnilo, protoïe mají zájem na tom prodávat své produkty. Pro nás je pfiíjemná jedna vûc: my kdyï jsme pfied pár lety tohle tlaãili do trhu, tak jsme byli my ti aktivní. V poslední dobû i sami tiskafii chodí za námi, protoïe se tisknou stále men í náklady ale vût ího poãtu titulû a to je jeden z hlavních dûvodû, proã si myslím, Ïe digitální tisk v tiskárnách pro urãité typy knih a urãité tipy titulû urãitû ano. Jetel: S tím, co bylo fieãeno lze jen souhlasit. Je fiada argumentû, proã mají ofsetové tiskárny nabízet také digitální tisk. Já si myslím, Ïe se situace zmûnila a nedûvûra ofsetov ch tiskáren vûãi digitálnímu tisku jiï patfií minulosti. DÛkazem je celá fiada instalací v âeské republice i na Slovensku, kdy se fiada ofsetov ch tiskáren vybavila digitálními tiskov mi stroji. I z hlediska objemu tisku lze zaznamenat, Ïe tiskárny, které k tisku vyuïívají digitální tiskové technologie, objemy tisku navy ují, pfiestoïe víme, Ïe celkov trh objemu tisku klesá. To je jednoznaãn m dûkazem, Ïe digitální technologie poskytují sluïbu, kterou ofsetové tiskárny potfiebují a co trh vyïaduje. Mar o: KdyÏ vezmu, co teì fiekli dodavatelé zafiízení, kopíruje to nûjak potfiebu nakladatelû? Jak vy máte problém nakladatelé, co se t ká obchodu, v roby, skladování? Jde vám podle vás ta technologie naproti? Informovali vás uïivatelétiskárny, co mûïete získat digitální technologií? Bobek: Ano i ne. Osvûta je co do m ch potfieb omezená, fiekl bych nedostateãná proto jsem dnes tady. Já získávám teprve zku enosti s digitálním tiskem a zhruba tak 6 aï 10% na eho ediãního plánu bude ti tûno digitálnû, pravdûpodobnû. Pochopitelnû to vychází z velikosti nákladu. Kdybych nezohledàoval tlak na maximální v robní úspory, tak bych rád tiskl dál klasicky ofsetem, ale cena u nûkter ch nákladû mû se to zatím jeví u ãernobíl ch tiskû zhruba 300 kusû V2 tam je digitální tisk v raznû levnûj í neï ofsetov. AlespoÀ tak, jak já mám zmapovan trh. Jsou to tituly specifického rázu, které dûlá Academia malonákladové odborné, ale na trhu mají svoje místo. Mar o: Jsou vám nabízeny dûlené náklady? Bobek: To nám nabídnuto nebylo, ale já tuto moïnost znám, získávám si informace a nabízím obchodnímu oddûlení v hody, které pfiiná í digitální tisk. Není to jen o cenû knihy, ale i o logistice a o nauãení se pracovat ve firmû bez knih na skladû. Kaiserová: V bornû jste vybrali zúãastnûná nakladatelství. Academia, která je specifická mal mi náklady, asi nemusí tolik fie it vstupní náklady, u odborn ch textû poãítá s malonákladov m tiskem, je spí závislá na dotacích a grantech. Levné knihy jsou na zcela opaãné stranû, fie ím koneãnou cenu, hraji si s desetníky, a proto je pro mne dûleïitá nejen cena tisku a i vstupní pevné náklady (licence, pfieklad, redakãní práce, sazba, grafická úprava), tu rozpoãítávám do vyrobeného nákladu. Se v ím souhlasím, máte pravdu pánové, ale problém nakladatele je vstupní náklad ne tisk. Tisk sice není zanedbateln, ale pokud dûláte mal náklad, nabude vám cena pfiedev ím díky pevn m vstupûm. Ceny na digitálním tisku jsou v souãasné dobû celkem v hodné, pokud by lo jen o tisk, nebyl by mal náklad problém. Problém je jak honorovat autora, pfieklad, sazbu, a pfiitom se pfii malém nákladu dostat na cenu, která je na trhu akceptovatelná. TakÏe toto je problém nakladatele. S technologií digitálního tisku a její kvalitou mám dobré zku enosti, jedin problém, Milan Mar o Petr Jetel Milan Bobek Eva Kaiserová Martin Kfiikava

8 Typografia kter jsem fie ila vícekrát byla vazba, kdy se vlnil papír, kter byl kanceláfisk, zfiejmû se nepoãítalo s dráhou papíru, a tudíï byl nevhodn pro knihy. Mar o: Technologie digitálního tisku reaguje na zmen ující se náklady knih a nabízí fie ení. Mnû pfiipadá, Ïe nakladatelé ãekají na to, Ïe uïivatel-tiskárna musí vyfie it v echny ekonomické vûci. On je nemûïe vyfie it. Tiskárna mûïe nabídnout v hodné ceny digitálního tisku. Já jsem se ptal pana kolegy Bobka, jestli uïivatelé informují nakladatele, ale opûtovnû se to strhává na otázku, kolik stojí jeden kus. Tato otázka vïdycky bude, ale nakladatelé si musí fiíci, jak pfiispûjí k tomu, aby byl jeden kus levnûj í. Tím naráïím na sklady: v echny tiskárny vïdy mají sklady, které mají pro nakladatele a potom jsou dal í sklady, kde nakladatelé skladují dal í knihy. BûÏná cena za paletu a den je 7 Kã, takïe já se ptám: dají se omezit skladové zásoby knih, kdyï nabídka rychlé v roby malého nákladu ze strany tiskáren je? Dá se omezit ãást skladû nebo nedá? Kaiserová: Máte naprostou pravdu. Doposud byli nakladatelé v pohodû v tom smyslu, Ïe vymysleli knihu, vyrobili ji, mnohdy se ani neporadí s distributorem ani s knihkupcem, prostû vymyslí titul a myslí si (nakonec, co jim zb vá), Ïe ten je ten nejlep í. Dají jej do distribuce a tím mají titul uskladnûn (pochopitelnû hovofiím o vût ích zaveden ch nakladatelích, mal nezaveden nakladatel má první problém v té chvíli, kdy chce titul dostat do knihkupectví resp. do distribuce). Distributofii teprve po roce zaãínají poãítat skladné, mnohdy ani tehdy ne. Nakladatelé tedy nebyli nijak tlaãeni starat se o skladování knih, které se neprodávají, tato starost byla na distributorech. MoÏná Ïe zrovna teì uï nastala doba, kdy pfietlak knih v echny zúãastnûné donutí pfiem let, jak netisknout do zásoby, jak efektivnû pracovat s dotisky. Ale znovu musím pfiipomenout, Ïe jsem na jiné stranû barikády neï kolega z Academie, u odborné literatury je ãast dotisk pravdûpodobnûj í neï u bûïn ch kníïek. O distribuci hovofiím z dlouholeté zku enosti v branïi, Levné knihy jsou sv m zpûsobem fungovaní specifické, distribuujeme sami a do sv ch obchodû. Mar o: Asi pfied deseti dny si mi jeden nakladatel stûïoval, Ïe pfiedal distributorûm svoje náklady, ale oni mu je nezaplatili. A on nyní poãítá s penûzi z distribuce, které ví, Ïe nedostane. Otázka tedy zní: MÛÏe vám uïivatel digitální technologie pomoci s distribucí, aby se zrychlila? Pánek: Já s distribucí zku enost nemám. Máme jednoho zákazníka, kter vyïaduje kompletní servis vãetnû distribuce, ale to není pfiíklad pro tuto debatu. U knih je moje zku enost taková, Ïe trh u nás na to není zatím moc zral, co se t ká nakladatelství. Co se t ká klasického vydávání broïur paperbackû, máme vût í úspûch v zahraniãí, protoïe tam je na to trh více zvykl neï v âesku. U nás nakladatelství nejsou zvyklá na kvalitu, která je z digitálních tiskáren vïdycky jiná neï z ofsetu. Obchodník, kter nabízí tisk nakladatelstvím, má vy í provizi za ofsetov tisk neï za digitální zakázku. Proã by nabízel digitální tisk, kdyï za nûj dostane niï í provizi a jediné mûfiítko, které je, je v e nákladu? Dûlit to jen podle v e nákladu je chyba, stejnû jako dotiskovat 150 kusû digitálnû. Hovofiím z vlastní zku enosti. Nûmeck trh funguje zcela opaãnû: dûlá se signální náklad 800 kusû, coï je v jejich mûfiítku mal náklad, a pokud je kniha úspû ná, dûlá se dotisk napfi. 150 kusû opût digitálnû, nebo se dotiskne ofsetem, kdyï je náklad vy í. Druh extrém: máme nakladatelství, pro která dûláme opakovanû knihy, jak digitálnû (asi 40 %), tak ofsetem. Dochází k tomu, Ïe tiskárna se snaïí naplnit velké stroje, dûlá hraniãní náklady a po nûjaké dobû nám dávají nakladatelé knihy ke skartaci. Pro nás jsou na digitální tisk zajímavûj í napfi. nakladatelství univerzit, kdy se dûlají skripta do V2, kde kvalita jde nahoru, a jsme schopní reagovat na poïadavky dotisku nûkolika kusû. Takto fungujeme jiï asi osm let se Západoãeskou univerzitou i s nûkter mi dal ími. Velk potenciál je u grafomanû, také jim vyrábíme. To jsou náklady 100, 200 kusû, je jich relativnû dost. Tam je ov em jeden problém, Ïe my jako klasická merkantilní tiskárna s digitálním doplàkem nemáme dostateãn kontakt s tímto typem zákazníkû. To je pfiíleïitost pro toho, kdo provozuje copyshop a mûïe tiskárnu saturovat. Co se t ká vazby, je zde problém u it ch kníïek, Ïe se musí V8 vyrábût ruãnû, coï je drahé. Máme takové zákazníky, ktefií na V8 trvají a cena jim nevadí, ale je jich bohuïel málo. Pûgfiim: Já bych do té debaty vstoupil, protoïe já jsem asi na úplnû jiné stranû barikády neï vy v ichni. Na e firma se zab vá digitální produkcí a dûláme právû ty malé náklady od 10 kusû do 200, 300, 500 kusû, aè je to vazba V2, V1, ale alternací na zpracování je hodnû a myslím si, Ïe je v digitálním tisku velk potenciál ne pro velké nakladatele, ale pro rostoucí okruh samovydavatelû. Nejsme závislí na jednom zákazníkovi, ale máme stovky zákazníkû a nemáme problém s tím, kdyï jich nûkolik vlivem krize své zakázky nezrealizuje. V robu fie íme od zaãátku do konce od grafického návrhu po expedici. Jsme schopni vyrobit zakázku do t dne, nejãastûji do tfií dnû. Za mûsíc poïaduje zákazník dotisk titulu a my jej do tfií dnû vyrobíme. TakÏe my jsme asi jedni z mála, ktefií zákazníky od vysok ch nákladû odrazují: Vyrobte si tolik knih, kolik jste schopni v souãasné chvíli udat a nefie te skladování. Cena za jeden kus je samozfiejmû vy í neï u 5000 kusû nákladu, ale co s tím? KdyÏ si to zákazník financuje sám nebo za pfiispûní rûzn ch dotací apod., tam je tendence uchylovat se spí e k niï ím nákladûm. Jsme zafiízeni na dotisky a dobfie nám to funguje. Není to samozfiejmû obchodní ãinnost, na které by mohla stát velká tiskárna. Kaiserová: Je otázka, jestli toto není budoucnost: pokud se prosadí e-knihy, vedle nich budou fungovat malé tiskárny (Print-on-Demand) a velké tiskárny budou tisknout zcela nûco jiného neï knihy to bude moïná zánik jednoho oboru. Pûgfiim: Já si dovolím oponovat: stále se najdou zákazníci, ktefií budou chtít hmatatelnou knihu. Kaiserová: Od toho bude digitální tisk. Zpracovala Jitka Böhmová Pokraãování debaty v digitální ãásti ãasopisu. Petr Pánek Vyti tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz, Jifií Zápotock Milan Pûgfiim Richard Jílek

9

10 Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie v tiskárnû Improx Tiskárna Improx, spol. s r.o. z Rudné u Prahy byla pûvodnû knihárnou, která si postupem ãasu pofiídila tiskové stroje. MnoÏili se zákazníci, ktefií u ní poptávali i tisk. Knihafiská v roba stále dominuje a ofsetov m tiskem Improx kvalitnû tiskne mnoïství ãasopisû i publikací. V Kladnû má Improx vlastní DTP studio, kde se pfiipravují data pro tisk, a které má k dispozici i digitální tiskov stroj. Zakázky ti tûné digitálnû, jsou ov em jen okrajové, hlavní pozornost se orientuje na ofset a knihafiské zpracování. O aktuální situaci na polygrafickém trhu jsem hovofiila s panem ZdeÀkem Jizbou. Co máte za poslední rok nového, probûhly nûjaké investice do strojového vybavení? V minulém roce 2009 Ïádné investice neprobûhly, poslední investice byly v roce 2008, kdy jsme pofiídili tiskov stroj Heidelberg Speedmaster CD-102 a nové fiezací centrum Polar AT XT 115 od Heidelbergu, se stfiásacím stolem, nakládáním a vykládáním. Rok pfiedtím jsme kupovali nov skládací stroj Stahlfolder B1 od Heidelbergu. V tomto roce jsme investovali do vysekávacího stroje Bobst, protoïe s formátem tiskového stroje, kter máme, je i poptávka po rûzn ch vysekávan ch krabiãkách. Tím jsme roz ífiili své v robní moïnosti o v sek, ev. bigování a perforaci ve velkém formátu. Na Kladnû máte vlastní DTP studio, máte v nûm i vlastní CTP zafiízení? Ne, osvit desek úspû nû kooperujeme s nûkolika firmami. Koncem roku 2008 jsme uvaïovali o koupi CTP zafiízení, ale potom na nás dopadly dûsledky celosvûtové finanãní krize, která byla v roce 2009, a koupû neprobûhla. Nicménû my lenkou pofiízení vlastního CTP se v budoucnu zab vat budeme, ale v souãasné dobû je pro nás i finanãnû v hodnûj í v robu desek kooperovat. S dopravou neb vá problém a pfiípadû, kdy jsme zniãili desku, a stroj musel stát, bylo minimum. Máte i digitální tiskov stroj nebo jen ofset? Digitální tiskov stroj máme na Kladnû, ale vzhledem ke stlaãen m cenám pfiíprav a rozjezdu ofsetového stroje, jej pouïíváme minimálnû. Na digitálním stroji si zhotovujeme digitální nátisk, kdyï si vyrábíme vlastní tiskoviny, není to certifikovan nátisk. Pokud chce nûkdo nûkolik vstupenek nebo vizitek, tak mu je vytiskneme na digitálním tisku, ale není to produkãní stroj. TakÏe zakázky na digitální tisk jsou pro vás okrajové Máme reklamní studio na Kladnû, takïe pro Kladno a okolí zpracováváme reklamní tiskoviny a jestliïe dáme letáky na arch a vytiskneme je ofsetem, je to pro nás i pro zákazníka cenovû v hodnûj í, neï kdybychom je tiskli digitálnû. Specializujeme se tedy spí na ofset, i kdyï moïnost tisknout digitálnû máme. NeuvaÏujete do budoucna o digitálním produkãním tisku? Digitální tiskov stroj OKI jsme pofiizovali pfied rokem místo star ího stroje Canon, tehdy jsme uvaïovali o koupi produkãního digitálního stroje, ale preferovali jsme hlavnû kvalitu a moïnost zhotovení nátisku neï vy í produktivitu. Digitální tisk je pro nás v souãasné dobû pofiád draï í neï ofset. Studia, se kter mi kooperujete osvit desek, vám dûlají i certifikovan nátisk nebo si jej dûláte sami? KdyÏ jej chceme, jsou schopní nám ho udûlat. MontáÏ, nátisk aï po v robu tiskov ch desek. Na Kladnû dûláme inzertní regionální ãasopis, kde je asi 300 reklam a na na em digitálním stroji dûláme pro tyto inzerenty nátisk, kde se blíïíme ti tûnému originálu. JestliÏe se tiskne nûjak nároãnûj í katalog, udûlají nám studia certifikovan nátisk vybran ch obrazû. Asi záleïí i na dohodû se zákazníkem, jestli poïaduje certifikovan nátisk... Zhruba 60 % na ich zákazníkû jsou grafická studia, která si komunikaci se zákazníkem zaji Èují sami, a buì nám dodají nátisk, kter m my se pfii tisku fiídíme, nebo pfiedpokládají, Ïe jedeme na klasické mûfiení a kvalitu si hlídáme. UvaÏujete o zavedení ISO normy 9001 nebo ISO 12647? Normu ISO 9001 máme. V souãasné dobû dolaìujeme kalibraci tiskového stroje a chtûli bychom letos získat certifikaci ISO PoÏadují nûkdy va i zákazníci, aby jejich dodavatel tisku mûl ISO 9001 nebo ne? Pfiiznám se, Ïe ISO 9001 jsme zatím pro nikoho nepotfiebovali. JestliÏe spolupracujeme se studii ãi tiskárnami, která ISO 9001 mají, a jejichï zákazníci normu ISO vyïadují, tak staãí, Ïe si zkontrolují na i kvalitu, udûlají zápis, aniï bychom my certifikaci ISO potfiebovali. Samozfiejmû norma ISO dobrá je, proto aï doladíme potfiebné vûci, ji zavedeme. Urãitû se zab váte standardizací a kvalitou tisku dlouhodobû Ano, studia, která nám dodávají desky, pravidelnû dûlají testovací tisk, podle nûjï se upravuje kfiivka, aby desky odpovídaly normû. Praktikují nûkdy zákazníci v rámci úspor náhled na kalibrovaném monitoru nebo radûji podepí í nátisk v hmotné formû? Vrchol je, Ïe podepí í nátisk, poãkají u stroje na náhled. Ov em, kdyï uï tady zákazník je tak chce opravdu ãernou a vyïene denzitu k 3, coï se potom málokdy shoduje s nûjakou normou. Stejnû tak je zbyteãné, kdyï uï probûhne nûjaká reklamace, argumentovat zákazníkovi, Ïe máme v e v pofiádku, jak má b t podle normy. Zákazník chce mít ãern obrázek, tak se musí ãerná pfiidat. Zpravidla je dobré, kdyï uï sem zákazník pfiijde, aby si fiekl, jak chce, aby tisk vypadal, ale to pak nemá s normou a standardizací nic spoleãného. Zdenûk Jizba a Libor Mach Tiskov stroj Heidelberg Speedmaster CD-102 Pohled do haly dokonãovacího zpracování v tiskárnû Improx Vyti tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz,

11 Skládací stroj Stahlfolder KC 78 od Heidelbergu Linka na vazbu V2 Wohlenberg City 4000 Linka na vazbu V1 Stahl ST 300 Máme zákazníky, pro které tiskneme pravidelnû, mûsíãnû a víme, Ïe chtûjí barvy záfiivé a kfiivka nebo hodnota barvy je nezajímá. Jsou ochotni poãkat ãtyfii dny, neï tisk uschne, ale potfiebují to mít ãerné a barvy záfiivé. Podnikli jste nûjaká konkrétní opatfiení v rámci sniïování nákladû na v robu kvûli krizi? Vzhledem k tomu, Ïe jsme z organizaãního hlediska stále pfiedev ím knihárna, jsme krizi pocítili zejména proto, Ïe dûláme pro velkou prûmyslovou firmu návody. Tento zákazník koncem roku 2008 omezil v robu, coï se dotklo i nás. K velkému podílu ruãní práce, máme znaãné mzdové náklady, jsme vyuïívali agenturní síly a u pracovních agentur není vût inou problém ze dne na den poptávku po pracovnících zru it. To znamená, Ïe jsme zûstali v základním poãtu tfiiceti lidí a v souãasnosti tfii, ãtyfii mûsíce zpátky opût agentury nûkdy vyuïíváme. Trochu jsme museli restrukturalizovat organizaci práce, ale propou tût jsme zatím nemuseli. Jste pfiedev ím knihárna, jaké vidíte trendy v knihafiském zpracování napfi. z hlediska vazeb? Po kter ch vazbách je nejvût í poptávka? Asi tfii, ãtyfii roky zpátky existoval v âesku hlad po tuh ch vazbách. Ov em v dobû tohoto boomu vzniklo i mnoho kniháren nebo vût ích tiskáren, které si zafiízení pofiídily. Dnes jsou v této oblasti znaãné cenové rozdíly, ale moïnosti v roby tuh ch vazeb jsou, nemusí se objednávat mûsíce dopfiedu. Pro periodika, která dûláme, pouïíváme nejãastûji lepenou vazbu, na návody je poïadována itá. Nevím, jestli je to trend, kter se objevuje nebo nutnost PUR. PUR kooperujeme. Na zaãátku roku jsme se setkali s tím, Ïe zákazník odmítl PUR, protoïe je to neekologické JestliÏe se dûlají klasické knihy v tuh ch deskách, je tendence zlevnit v robu tím, Ïe blok bude lepen, nebo je stále hodnû zákazníkû, ktefií chtûjí klasickou itou knihu? Myslím, Ïe to není úplnû otázka na nás. Obecnû mohu fiíci, Ïe dûláme i hodnû vazeb V4, to znamená, Ïe poïadavek na v drïnost vazby trvá, aè je to PUR nebo itá. Jsou urãité katalogy nebo uïivatelské pfiíruãky, které pouïíváte víc a pokud jsou vyti tûny na stotfiicetigramovou kfiídu, tak tam klasická lepená vazba drïet nebude. Proto kdyï uï zákazník investuje do vazby V8, mûlo by to b t asi ité. Zkracují se dodací lhûty zakázek? Îe zákazníci chtûjí vyrobit tiskoviny co nejrychleji? Dnes je to tak zkrácené, Ïe uï to snad ani krat í b t nemûïe. Dnes ãasto lidé pracují aï od odpoledne a je skoro na denním pofiádku, Ïe zákazník zavolá v 7 nebo 8 hodin veãer a chce mít zakázku druh den, dodá data, ráno je tisk. Pokud ov em ta kapacita je, a nejedete nûjaké periodikum. Máme harmonogramy od tiskáren, se kter mi spolupracuje, ale dnes jiï není problém ãasopis, kter má v úter uzávûrku expedovat v pátek. Nûjaké schnutí jiï nehraje roli, musíte si ov em ohlídat kvalitu papíru a barev. Máte nûjaké vize do budoucna, jak by mohl pokraãovat rozvoj va í firmy? V souãasné dobû pûjdeme cestou úspor mzdov ch nákladû a to formou obmûny v robních prostfiedkû, které vyïadují minimum pracovních sil. V budoucnu budeme investovat do pofiízení strojového parku s vy í kapacitou produkce. Zásadní zmûnu v orientaci na jin segment neï je knihafiské zpracování a tisk neplánujeme (s v jimkou v e zmínûného CTP). Dûkuji vám za rozhovor. Pfiipravila Jitka Böhmová Materiály pro CTP fotopolymerní desky: Fuji, Kodak stříbrné desky: Agfa termální desky: Fuji, Kodak chemie Dodavatel veškerého sortimentu pro polygrafický průmysl Repromat a.s. U Stavoservisu 1, , Praha 10 Tel.: , Fax repromat@repromat.cz Konvenční materiály filmy: Kodak, Typon, Agfa, Fuji nátisky: Matchprint, Cromalin, Agfa Dry Proof (Ozasol), Rainbow ofsetové tiskové desky: Kodak, Fuji, Konica Minolta chemie Ofsetové tiskové barvy Coates Lorilleux Sun Chemical Brancher míchané tiskové barvy Tankujte u nás! My vaše stroje na suchu nenecháme! Tisková chemie Varn, Prisco Bezalkoholové vlhčení Papíry pro ink-jet: Typon, KPG Matchprint Media, Foma Široký sortiment, příznivá cena, ověřená pověst spolehlivého partnera

12 d i g i t á l n í Typografia 1/ 2010 roãník 1

13 Obsah Contents 2 Anketa ãernobíl digitální tisk v ofsetové tiskárnû #2 Questionnaire Black and white digital printing in offset printing house #2 3 Richard Jílek Co nabízí souãasn digitální tisk What offer digital printing now 4 Digitální tisk podrïel poskytovatele tiskov ch sluïeb Digital printing held print service providers 5 Rozhovor o digitálním tisku s Robertem Domnosilem z Boom Tisku Discussion about digital printing with Robert Domnosil from Boom Tisk 6 PR Xerox PR Xerox 8 Kulat stûl Aktuální podíl ãernobílého digitálního tisku v ofsetové tiskárnû #2 Round table Black and white digital printing in offset printing house #2 11 Semináfi nakladatelé a digitální tisk Seminar publishers and digital printing 11 Spojení tiskov ch a dokonãovacích technologií Connection printing and finishing technologies 12 V stava fotografií Herberta Tobiase Exhibition of photographs Herbert Tobias Typografia digitální 1/2010 Pfiíloha ãasopisu Typografia 3/2010/1211/roãník 113 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, Fax ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Malovan, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Alan Záruba, Jan âinãera, Jifií Zápotock Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf Obálka: Jakub Wygrys, AVE ART Ostrava Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Agentura 5, s.r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú /0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN , Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Tato pfiíloha je vyti tûna na stroji XEROX 4127 EPS, na papífie Hello Silk 150 g/m 2, kter sponzorsky dodala spoleãnost OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz, Anketa âernobíl digitální tisk v ofsetové tiskárnû #2 Na této stranû pokraãujeme v anketû ze strany 7. 1 V ãem vidíte hlavní v hodu tiskárny, která má k dispozici digitální i ofsetov tisk? (aè obû technologie vlastní nebo jednu z nich úspû nû kooperuje) 2 Jaké tiskoviny ãernobíl m digitálním tiskem zpracováváte? MnoÏí se nûkteré? (dotisk personalizace na ofsetové tisky, broïury, personalizované digitální tiskoviny, knihy, obaly, malonákladové ãasopisy ) 3 Jak se vám dafií digitálním tiskem potiskovat speciální grafické papíry se strukturou nebo specifick m povrchem? 4 Jste spokojeni s kvalitou ãernobílého digitálního tisku nebo byste nûco vylep ili? (kvalita tisku, vazba ) 5 Co rozhoduje o tom, zda vyrábíte zakázku ofsetem nebo digitálnû? (poïadovaná kvalita, náklad, rychlost expedice ) Petr Pánek Petr PiÏl Petr PiÏl, Agentura 5, s.r.o. 1 2 V operativnosti. Kromû obalû v echny jmenované tiskoviny: dotisk personalizace na ofsetové tisky, broïury, personalizované digitální tiskoviny, knihy, obaly, malonákladové ãasopisy. 3 Tyto papíry radûji nepotiskujeme anebo vybíráme k tisku pfiedem papíry urãené pro tisk na digitálních strojích. 4 5 S kvalitou tisku jsme spokojeni. Parametry v bûru, které uvádíte, jsou pfiesné: poïadovaná kvalita, náklad, rychlost expedice. Petr Pánek, Typos, tiskafiské závody, s.r.o. 1 Hlavní v hoda spoãívá v rozsáhlej ím portfoliu nabídky. Je moïno uspokojit spektrum zákazníkû, ktefií poïadují jednu, nebo druhou technologii tisku, anebo zvolit takovou technologii, která bude z hlediska zadavatele i tiskárny vhodnûj í. 2 Nejvût í ãást na í produkce tvofií broïury V2, broïury V1 nebo dûrované lístkovnice (do anonû). Z vût í ãásti se jedná o odborné publikace (skripta, uãebnice, pfiedpisy, manuály), u kter ch je v hoda digitální technologie zfiejmá: levná produkce opakovan ch men ích nákladû. Relativnû malou ãást tvofií knihy V8. V posledních 2 letech lze vysledovat zvy ující se zájem o malonákladov tisk ãasopisû a ostatních periodik. 3 Potisk papírû s raïen m nebo jinak upravovan m povrchem je vïdy otázka konkrétního materiálu, konkrétní tiskárny a v neposlední fiadû tiskafie a jeho zku eností. Tiskneme na rûzné typy materiálu (raïené, hlazené, natírané, lakované atd.), ale nelze zobecnit, Ïe to je moïné vïdy. VÏdy se ale vyplatí nad nestandardním poïadavkem zamyslet a témûfi vïdy se vyplatí o tisk pokusit. 4 Nikdy nemûïeme b t spokojeni to bychom stagnovali. Lépe bych to formuloval tak, Ïe ãernobíl digitální tisk je schopen svoji kvalitou uspokojovat souãasné nároky vût iny zákazníkû. Technologické fie ení dne ních digitálních strojû dává pfiedpoklad udrïitelnosti této situace na nûkolik let. MÛj odhad je cca 2 3 roky. ZáleÏí velmi na v voji technologií tiskáren, vãetnû RIPÛ. 5 Jedná se vïdy o syntézu v ech poïadavkû. Nejvût í chybou je rozdûlovat zakázky podle vzorce: mal náklad = digitální tisk, velk náklad = ofsetov tisk. Je vïdy nutné zváïit v echny moïnosti, které nám obû technologie sk tají a potom (po konzultaci se zadavatelem) zvolit tu vhodnûj í. Pokud se tímto pravidlem budou fiídit zadavatelé, tiskárny, ale i v robci strojû, vûfiím, Ïe se digitálnímu tisku zaãne v na ich konãinách dafiit lépe.

14 Kalkulace digitálního tisku aneb proã digitální produkãní tisk mûïe b t opravdu v raznû levnûj í neï ofsetov? Kolik stojí tisk na digitálním produkãním systému a jak jej vlastnû porovnat s ostatními pouïívan mi technologiemi? Je náklad na tiskovou stranu cena, kterou platí provozovatel servisní organizaci, nebo je to souhrn v ech nákladû na proces v roby? Obvyklá odpovûì vyãtená z nabídky napfiíklad na ãernobíl produkãní tiskov systém je nûco okolo 15 haléfiû. A jsou tyto haléfie jen za tisk, nebo i za dal í procesy ve v robû tiskoviny? Zásadní rozdíl je v celém procesu v roby v porovnání s analogovou ofsetovou formou. Pokud chci kalkulovat náklady, je tfieba kalkulovat cel proces v roby tiskoviny od obchodního úsilí, datové pfiípravy a vyfiazení publikace pfies proces tisku, snesení archû ãi sloïek a finalizaci aï ke skladování hotového produktu, pfiípadnû doruãení tiskoviny uïivateli ãi ãtenáfii. Neptejme se tedy jen na cenu tiskové strany, ale i na celkové náklady pfiepoãítané na jeden kus knihy, publikace ãi broïury, pfievedené na peníze, které za nû dostane tiskafi ãi zadavatel s jejím prodejem. Za celkov mi náklady je tfieba vidût nejen investici, její amortizaci a provozní náklady, ale také personální náklady na v echny procesy v roby, náklady na místo potfiebné pro produkci, energie, procento makulatury, produktivní a neproduktivní ãas a reïii chodu firmy. V nedávné minulosti jsme se ãasto setkávali s názorem polygrafû, Ïe náklady na tisk s produkãními digitálními technologiemi jsou stále pfiíli vysoké. Ano, jsou, pokud se dívá polygraf pouze a jen na cenu za tisk a nespoãítá si, kolik musí vûnovat ãasu, personálu a místa pro vytvofiení tiskoviny napfiíklad technologiíí ofsetu. Velmi obvyklé je také pfiehlíïet (nebo nekalkulovat do nákladû) investice do technologíí, které jiï v minulosti byly pofiízeny, nebo nepoãítat s vytváfiením rezerv pro investice do oprav ãi obnovy. UÏ také neplatí, Ïe poãítat do nákladû poãet pracovníkû, ktefií se na tiskovinû podílí je nepodstatné. S rostoucími personálními náklady a extrémním tlakem na sníïení prodejních cen je jednou z moïn ch cest optimalizce procesû pomocí nejrûznûj í automatizace a nahrazením lidského faktoru strojov m. V digitální tiskové produkci je dnes úplnou samozfiejmostí u ãernobíl ch, ale i barevn ch systémû, v jednom kroku vyrobit broïuru aï do finálního produktu s itím a napfiíklad i ãelním ofiezem. CoÏ v podstatû z technologického hlediska znamená slouãit tfii procesy do jednoho a tím u etfiit v znamn poãet pracovníkû, ktefií se mohou vûnovat dal í zakázce. Vazba do broïury s itím skobiãkou nebo drátem je souãásti cca 80 % instalovan ch technologií na trhu v rozsazích stran broïur maximálnû od 60 nebo aï 260 stran se sraïenou hfibetní hranou a ãelním oïezem, kdy broïura vypadá jako kniïní vazba s mûkkou obálkou. Velmi v znamn m nákladem, kter se projevuje v kalkulacích a v reálném provozu, je manipulace s daty. Na tyto procesní náklady se i v digitálních provozech zcela zapomíná a velkou mûrou ovlivàují celkové náklady na tiskovinu. Správnou cestou je automatizace i v tomto smûru, napfiíklad moïností RIP serveru, kter umí udûlat ablonu pro automatické vyfiazení uïitkû na arch tak, aby opakovaná zakázka nebo i nová data byla vyfiazena na arch stejnû, jako pfiedchozí. Tímto zpûsobem lze u etfiit procesní ãas pfii nastavování rutinních operací, pfienastavování následného zpracování, ale i na primitivním poãtu kliknutí my í. eknûme, Ïe tato automatizace a úspora na datech je vlastnû tou nejzákladnûj í a lze jí ovlivnit procesní náklady bûhem samotného tisku. Je ale také pfiípad, kdy automatizací práce s daty lze ovlivnit velmi v znamné náklady na následné zpracování ve smyslu kompletace zakázek. Tento pfiípad lze demonstrovat na tiskovém produktu, jako je návod pro jak koliv spotfiební produkt, nebo jako je napfiíklad praãka. Návod na praãku se víceménû nikdy nevyskytuje v balení jako jedna broïura, ale jako sada bruïur v rûzn ch jazycích zabalen ch v pytlíku spoleãnû s dal ími informacemi o záruce nebo servisních místech. Vzhledem k technologii digitálního tisku, kdy kaïdá tisková strana je vïdy novû vytvofiena a obraz pfienesen na arch, následnû snesen a vytvofiena vazba do broïury v jednom kroku, je moïné automatizovanû tisknout napfiíklad kaïdou jazykovou mutaci za sebou v jednom tiskovém bûhu a na konci tiskového stroje s on-line vazbou odebírat zkompletovanou sadu návodû a rovnou ji balit do pytlíku. Tím dokáïeme u etfiit velmi v znamné procento nákladû na ruãní kompletaci, skladování vyti tûn ch návodû, minimalizovat Richard Jílek

15 Typografia digitální chyby nesprávného obsahu balení a efektivnû fiídit proces celého v roby komplexního produktu. Pokud zaãneme poãítat celkové náklady na takov proces v roby a kompletace jednotliv ch návodû formou analogovou ofsetovou a formou digitální, mûïeme velmi jednodu e dojít k faktu, Ïe náklad na tiskovou stranu u digitálního produkãního systému je v porovnání s ostatními náklady na vyprodukovan balíãek návodû vcelku zcela zanedbatelnou poloïkou. Eliminujeme chyby v kompletaci, minimalizujeme potfiebn personál pro produkci, sníïíme potfiebné místo pro skladování polotovarû a místo pro kompletaci. Ve chvíli, kdy takto porovnáváme pfiímé náklady na tiskovinu, lze velmi jednodu e porovnat i produktivitu digitálních produãních systémû s ofsetov m procesem. Pro mnohé polygrafy jsou digitální systémy stále nûjak mi hraãkami o nízk ch rychlostech v porovnání s mnohdy teoretick mi tiskov mi archy za hodinu na ofsetovém stroji ale co dal í ãásti procesu v roby tiskoviny, prostoje a nastavování strojû pro následné zpracování? V takov ch porovnáních technologií není mnohdy bráno v potaz ãasové hledisko v roby, kdy vlastnû zakázka mûïe b t vyhotovena, kdy si mûïe zákazník odebrat alespoà ãásteãnou produkci po zaãátku v roby a jaké procesy budou zcela vylouãeny. V znamn m ãasov m nákladem, kter není u digitální cesty potfiebn, je su ení archû po tisku. Takov prostoj pfied následn m zpracováním (napfiíklad sná ením) mûïe mnohdy zabrat i nûkolik hodin (nebo celou smûnu). Tento proces se opût nepfiepoãítává jen na ãas, ale také na prostor, kter je potfiebn pro uchování polotovaru. Pokud se napfiíklad zamûfiíme na v robu publikací do mûkk ch desek, lze navrhnout efektivní produkãní digitální tiskov systém pro men í provozy firem zamûfiujících se na v robu publikací, kter v jednom kroku po tisku i zavûsí kniïní blok do obálky a trojstrannû ofieïe. Z ãasového hlediska a porovnání jak rychle budu mít zakázku vyhotovenou lze fiíct, Ïe od samotné datové pfiípravy vyfiazení, pfies tisk a on-line proces vazby, trojstranného ofiezu mohu od poãáteãní minuty do jedné hodiny produkce reálnû vytvofiit okolo 120 ks publikací ve formátu A5 ãi B5, rozsahu 256 stran. Zakázku o 300 kusech publikací lze tedy vyhotovit za pûl smûny s jedním tiskafiem, knihafiem a fiezaãem v jedné osobû. Tím v ak moïnosti produktivity digitálních systémû nekonãí, v souãasné chvíli lze realizovat systémy a on-line linky, které opût s personálním nákladem jednoho operátora dokáïí produkovat publikace v taktu aï ks publikací za hodinu. Takové linky nepotfiebují nutnû zastavovat cel proces z dûvodu doplàování barviv, materiálû, ãi tûní nebo pfienastavování jednotliv ch modulû v roby. Ve kerá ãinnost systémû je plnû automatizována a tím eliminován ãas prostojû a neproduktivního ãasu. V e uveden proces digitální v roby publikací lze v dne ní dobû aplikovat na rozsahy knih od jednoho kusu publikace do pfiibliïnû ks (jednoho titulu) tak, aby efektivita a nákladovost byla lep í, neï je tradiãní ofsetová produkce. Ekonomika kalkulací a porovnání nákladû na v robu v ak velmi záleïí na otevfienosti a pfiiznání si podnikatele v oboru polygrafie, jestli nákladové procesy do kalkulace na v robu poãítá, odhaduje je nebo je zcela opomíjí. Souãasná doba, kdy v ichni hledají úspory v procesech a sníïení nákladû, nejvíce nahrává digitálním produkãním systémûm a komplexním linkám polygrafické v roby. Richard Jílek, Produktov specialista spoleãnosti Xerox pro produkãní ãernobílé digitální tiskové stroje XEROX CZECH REPUBLIC s.r.o. Vinohradská 151/2828 (vchod C) Praha 3, T , F E cze.info@xerox.com Vyti tûno na stroji XEROX 4127 EPS, papír Hello Silk 150 g/m 2, Ospap a.s.

16 Kulat stûl Aktuální podíl ãernobílého digitálního tisku v ofsetové tiskárnû #2 Lze digitálnû tisknout knihy? Zde pokraãujeme v debatû odborníkû u kulatého stolu, které se tentokrát zúãastnili: Milan Mar o (pfiedseda redakãní rady ãasopisu Typografia), Milan Bobek (Academia nakladatelství AV âr), Petr Jetel (Canon CZ), Milan Pûgfiim (INFO PRESS), Eva Kaiserová (nakladatelství Levné knihy, a.s.), Martin Kfiikava (Océ âeská republika), Ing. Jifií Zápotock (xprint, s.r.o.), Richard Jílek (Xerox Czech Republic), Petr Pánek (Typos, tiskafiské závody, s.r.o.) a Jitka Böhmová, odborná redaktorka ãasopisu Typografia. Pûgfiim: Já si myslím, Ïe tiskárny si musí portfolio zákazníkû rozloïit, a vûdût komu mûïou nabídnout tisk ve velkém a pro koho je v hodné men í mnoïství. Pracujeme i tak, Ïe vnitfiní stránky se tisknou ofsetem a obálky digitálem, i toto je zpûsob. Mar o: Pfiesnû chápu pana Pánka a obchodníky, o kter ch mluvil. To je dûvod proã si PB Tisk vytvofiil druhou firmu, protoïe kdyby tam byl jeden obchodník, kter vïdycky pfiinese ofset, tak v Ïivotû digitál nenaplníte, to je jasné. Bez digitálu se v podstatû nedá kniha vyrobit ekonomicky. Nesouhlasím s tím, Ïe by kvalita od jednoho dodavatele byla rozkolísaná, vïdy bude stejná. Zeptám se pana Zápotockého: jak na vznik va eho podniku reagují nakladatelé, zmûnili za rok va eho fungování my lení nebo je stále zajímá jen cena? Zápotock : Je to nová sluïba a nakladatelé se s ní uãí zacházet na trhu. Nûktefií nakladatelé, kter m jsme své sluïby pfiedstavili, nám okamïitû dali dotisknout 20 knih po 100 kusech, a je to pro nû levnûj í neï uspokojovat malou poptávku souborem PDF. Pro nû je tedy moïnost mít knihy v ti tûné podobû daleko lep í. To je jeden zpûsob, jak zákazníci reagují a druh je ten, ze strany vût ích nakladatelû s vût ími náklady, ktefií se na to dívají optikou jednoho kusu ne celého nákladu. Pohybují se na trhu 20 let a zhruba vûdí, jaká má b t cena knihy, aby se prodávala. My jim dáme kalkulaci na poïadovan ch 200 kusû a oni nám fieknou, Ïe na e cena za kus je o 10 Kã niï í neï prodejní cena, kde je nûco pro knihkupce a distribuci? Pro toto to není urãené, jak fiekl pan Pûgfiim. NemÛÏeme konkurovat 2000 nákladu. DÛleÏité je nastavit si správnou cenu jiï od zaãátku. V dobû, kdy je hospodáfiská krize, si nakladatel fiekne, budu vyrábût knihy po 200 kusech a vïdy je dotisknu a sníïím tak riziko, Ïe mi zbytek z 2000 zbude. Spí abych vyuïíval, Ïe konkurence tolik není v tomto segmentu, musím pfiesvûdãovat zákazníky, Ïe je to dobrá vûc a Ïe stojí za to ji vyzkou et. âesk polygrafick trh od nakladatelû po tiskárny je v tomto smûru stále dost konzervativní. Jsou i v jimky, které pfiem lí hodnû progresivnû, jak zefektivnit proces. Mar o: Pro obchod v tiskárnû je nebezpeãné mít spojen digitál a ofset, protoïe to pofiád porovnáváte a potom zjistíte, Ïe dûláte zadarmo. Obû strany musí vydûlávat nakladatel i tiskárna. Proto si myslím, Ïe je správné tyto technologie oddûlit, na dvû spoleãnosti, které spolu kooperují. Dal í otázka: Na ãem se dá nejvíce vydûlat v digitálním tisku? Kfiikava: Toto je spí otázka na tiskárny. Jílek: Technologie jsou na trhu více ménû stejné, co se t ká nákladovosti. Konkurenti to dotlaãili tak, Ïe ceny jsou identické. Vydûlat se dá na tom, kdyï se nûkdo orientuje na ten správn trh, nelétá zleva napravo a jde si jen jednou cestou. My jako dodavatelé technologií se snaïíme konzultovat se zákazníky, jestli zvolen business pro nûho bude profitabilní, protoïe jestli on bude profitabilní, budeme profitabilní i my, dodavatelé technologií. V digitálním tisku Ïijeme primárnû z produkce a ne z prodeje stroje. SmûrÛ je hodnû, kde najít správné zamûfiení. Zákazníci se snaïí mnohdy obsáhnout úplnû v echno. Máme specifického zákazníka, kter se orientuje na tituly zpro tûné autorského práva, mûïe je vydávat bez autorsk ch práv, ví, Ïe na trhu nejsou a dûlá pouze správn poãet knih, které trh sní, aby obrátil peníze co nejrychleji. Profitabilnost je v technické literatufie, stejnû i kusov dotisk pro univerzity na vyïádání. Kfiikava: Vydûlává se na tom, Ïe najdete segment, kter na trhu chybí. Není to o tom, Ïe se to nakonec tiskne na nûjaké konkrétní tiskárnû, je to o nápadu. Jetel: ZáleÏí na typu zakázek. Zakázka rozhoduje o tom, jakou technologií je moïné ji efektivnû vytisknout. Je zde technická literatura, directmailové zásilky mnoho firem se v dne ní dobû specializuje na tisk directmailû, kde pfievládá dotisk do ofsetov ch barevn ch formuláfiû ãernobíl m digitálním tiskem. Transpromo nabídky a rûzné v pisy, kde zaãíná hodnû nastupovat barva. Klíãová je specializace. Firmy, které na trhu najdou místo, na které se specializovat, získají v hodu a jsou schopné uspût. Z hlediska prodeje, pokud jsem se díval na nárûsty tiskû za posledních nûkolik mûsícû, v souãasné dobû rostou spoleãnosti, které vyuïívají moderní komunikaãní prostfiedky a to jsou webové portály. Jsou úspû ní z hlediska získávání mal ch klientû. Nejúspû nûj í jsou v robci fotoknih, ktefií mají webové portály, pfies které si z domova objednáte svou fotoknihu nebo

17 Typografia digitální fotokalendáfi, dovedené k dokonalosti. Objednáte si a za tfii dny jej máte doma. Domnívám se, Ïe tyto portály jsou budoucnost. Mar o: Za uïivatele mûïu fiíci, Ïe vydûláte, kdyï si to pofiádnû spoãítáte. Digitální tisk je v hodn i pro uïivatele, protoïe vy ani u digitálního stroje b t nemusíte, kdyï tiskne. NaloÏíte papír, zadáte zakázku, ukáïe se vám, za jak dlouho bude tisk hotov, a mûïete jít dûlat nûco jiného. To u ofsetu neexistuje. Dal í otázka: Lze digitálním tiskem kvalitnû tisknout a dokonãovat knihy? Kaiserová: S knihami vyrábûn mi digitálním tiskem máme dobré zku enosti, jen jednou jsem nebyla spokojená s vazbou, protoïe papír nemûl vlákno soubûïné se hfibetem knihy a vlnil se. Bobek: Celou dobu, co poslouchám debatu, mû napadá jedna otázka na pány dodavatele: Jaká je ambice jak dodavatelû, tak tiskáren kam smûfiovat digitální tisk? Co mû jako zákazníka chcete nauãit a pro co mû chcete získat? Jetel: Nabízíme nûkolik tiskov ch technologií a kaïdá je vhodná pro jiné tipy zakázek. Co se t ãe tisku knih, tam jsou nejlep í tiskárny pouïívající such toner, laserové technologie nebo led technologie. Kontinuální ink-jety, sice zatím nedosahují kvality laseru, ale dosahují velmi nízk ch nákladû na tisk, takïe do budoucna mají také velk potenciál. Bobek: To, co jste fiíkal, je relevantní odpovûì na mûj dotaz, zároveà bych chtûl sly et filozofiãtûj í odpovûì, protoïe o technologiích jiï nûco vím. Oãekával jsem odpovûì, Ïe chcete vybavit ofsetové tiskárny digitální technologií nebo chcete nastartovat úplnû novou oblast podnikání, která nûco pohltí, nûco odbourá a nasmûruje trh nov m smûrem. Mar o: Já vám rozumím. Já si myslím, Ïe je to jednoduché. V podstatû tiskárny jsou nucené dnes za v ím hledat peníze. JestliÏe nakladatelûm klesají náklady a mnoïí se tituly, tak pfii stávající technologii tiskárna nebude vydûlávat, pokud nepûjde vyloïenû na dampingové ceny. Jediná cesta, jestliïe chce tiskárna vyrábût kníïky, je investice do nové technologie a vám jako nakladatelûm by mûlo b t úplnû jedno, na ãem se to dûlá. Já dokonce tvrdím, Ïe by bylo úplnû nejlep í, kdybychom vûbec nemluvili o digitálu a ofsetu. Nakladatel by chtûl kníïku, my mu ji kvalitnû vyrobili, on by byl spokojen a vûbec by se neptal, jakou technikou jsme ji vytiskli. Tiskárny jsou dnes tlaãené ke sniïování cen, ty nahoru nepûjdou. Jediná moïnost jak zlevnit v robu knih je zmûna technologie. Doby kdy náklady knih byli , jsou pryã, dnes je náklad úspû né knihy 3000 kusû. V segmentu digitálního tisku se bavíme o nákladech do 600 kusû. Cenu za kus mûïete porovnávat s ofsetem, ale jde také o zmûnu strategie, nakladatelé. Dnes digitální tisk umoïàuje dûlat dûlené náklady, pfii dlouhodobé spolupráci vám tiskárna nabídne dobrou cenu, je to tedy i o zmûnû uvaïování nakladatelû. Technologie umoïàuje i kombinaci ofsetu a digitálu. V hoda dvou technologií v tiskárnû je obrovská, ãili v hoda pro nakladatele je, Ïe dostanete kvalitnûj í v robek za niï í cenu neï doposud. JestliÏe bude nûkdo tisknout 200 kusû knih ofsetem, je blázen. Kaiserová: Nev hoda nakladatele je, Ïe do technologického mnoïství musí rozpustit pevné náklady. TakÏe vy musíte vyrobit a prodat 1500 kusû, abyste zaplatili napfi. honoráfi autora, u pfiekladû je to 2000 kusû a honoráfi pro pfiekladatele. Aby se vám kniha vyplatila, a cenu jste udrïel na trïní cenû, je potfieba prodat urãit poãet kusû, kter si u kaïdé knihy spoãítáte. Potom teprve mûïete dotiskovat. Druhá varianta je to, o ãem jste mluvil, Ïe se dûlají testovací náklady. Problém testovacího nákladu na ãeském trhu je ten, Ïe abyste rozdistribuoval knihu po celé republice, potfiebujete urãit náklad napfi kusû, aby se vám to vyplatilo. MoÏná se to ãasem zmûní. V souãasné situaci vyrobit 500 kusû jen tak je nereálné, nakladatel nemá jistotu odbytu. Levné knihy mají své prodejny, ale bûïn nakladatel je odkázán na knihkupce, ktefií jeho knihy vezmou, a buì je viditelnû vystaví, nebo ne. Mar o: Vy byste testovací náklady, kdyï máte své prodejny, neuïivili? Kaiserová: Ne. Levné knihy vyrábí velké náklady na bûïn trh a ná majitel má geniální ãuch vybrat tituly, které se prodají. TakÏe my vyrobíme 3000 kníïek a víme, Ïe se prodají. Levné knihy asi nejsou ty pravé pro digitální tisk, nicménû nás to také zajímá napfi. moïnost tisku na objednávku. Dal í cesta jsou e-knihy, ale klasická kniha, tam se narazí na autorská práva, to je dal í problém. Jílek: Pokud to chápu správnû, tak na zaãátku celého fietûzce není problém udûlat mal poãet kníïek, ale Ïe autorovi musím zaplatit cel honoráfi. Ne lo by se s autorem domluvit, Ïe na zaãátku dostane 50% honoráfie a zbytek podle toho, jak se bude kniha prodávat? Dnes dostane celou ãástku, jak jsem pochopil. Kaiserová: Autor nedostane celou ãástku, ale urãitou zálohu. KdyÏ o nûjakou knihu stojíte, tak klidnû zaplatíte vysokou cenu za práva na román. Nakladatelé spolu o autory soupefií a existují Vyti tûno na stroji XEROX 4127 EPS, papír Hello Silk 150 g/m 2, Ospap a.s.

18 Typografia digitální i burzy autorsk ch práv. U pfiekladû musíte zaplatit pln honoráfi pfiekladateli, protoïe odvedl svoji práci, tam nejde fiíct: dostane pûlku, a kdyï se bude prodávat, tak druhou. Vstupní náklad je asi 20% z prodejní ceny kníïky. Mar o: Nestálo by za to udûlat jak si pfiehled z ãeho se tvofií prodejní cena knihy? Bylo by dobré, aby ti, ktefií chtûjí nabízet kníïky, vûdûli, s ãím se budou muset porvat. Vy jako nakladatelé asi nûjaké kroky udûláte, ale jsou vûci, se kter mi se hnout nedá. Mám na mysli napfi. aukce na autorská práva. Kde je hranice toho poãtu, kter potfiebujete vyrobit? Nûkdy fiíkáte 1500 nûkdy 2000 to je dané vstupními náklady na honoráfie? Kaiserová: Ano, u ãesk ch knih máte honoráfi pro autora, u zahraniãní knihy platíte autora a pfiekladatele. Vy si zvolíte, za jakou cenu chcete knihu na trhu prodávat a potom poãítáte, pfii jakém nákladu se na tuto cenu dostanete. Mar o: Má nakladatelství Academia pfiehled o poãtu skartovan ch knih? Bobek: Máme o tom pfiehled. Nikdy nelze pfiesnû odhadnout, kolik se jich opravdu prodá a kolik jich zûstane na skladû. Dfiíve bylo rozhodování o tisku jednodu í, u ofsetové technologie bylo ménû moïností, teì se musíme rozhodovat, zda je v hodnûj í ofset nebo digitál. Mar o: Pane Zápotock, proã by mûlo nakladatelství Academia dûlat digitální tisky? Zápotock : Pokusím se odpovûdût popisem na eho pfiístupu k práci a na í pracovní filozofií. KdyÏ jsme zaãínali s digitálním tiskem knih, jsme si dûlali v zkum, jak dokáïeme konkurovat ofsetu. Nûkdy v roce 2008, jsme si fiekli, Ïe kvalita digitálního tisku, je jiï taková, Ïe nám kníïky nakladatelé nevrátí pro nekvalitu. Digitálnû se dûlají kníïky jiï fiadu let, pro urãité tituly to ani jinak není moïné, protoïe víc neï 100 kusû se neprodá. My se v ak orientujeme na malonákladovou produkci v kvalitû, na kterou jsou nakladatelé zvyklí z klasického provozu. Dûláme testovací náklady, dotisky, dûlené náklady moïností je spousta. Je to i vûc marketingu, nabízíme více produktû, protoïe se snaïíme oslovit více cílov ch skupin v segmentu knih. Jak jiï fiíkali pánové Kfiikava a Jílek správná cesta je specializace. Hlavní v hodou digitálního tisku je tedy sníïení ceny mal ch nákladû a poskytnutí zákazníkovi rûzn ch nástrojû, jak knihu více zviditelnit nebo ji udûlat hezãí ãi prodat v souãtu více kusû, popfi. prodat jen tolik kusû, kolik je schopn trh pojmout. Kfiikava: Jestli se mohu pfiidat z hlediska technologií, pfied nûkolika lety to fungovalo tak, Ïe ofset byl kvalitou a velikostí produkce úplnû jinde neï digitál. Dnes se i ofsetové technologie posunují a vyvíjejí tak, aby umoïàovaly tisk mal ch nákladû. Naopak u digitálu se zvy uje kvalita i schopnost dûlat velké objemy. V urãitém okamïiku tedy vzniká pfiekryv, kdy si lze vybírat. KaÏdá technologie má nûco, co ta druhá neumí a jde o to nabídnout optimální technologii pro segment trhu, kter je ji schopen vyuïít. Jetel: My se o tom hodnû bavíme z technologického hlediska, zkusme se na to zamûfiit z hlediska obchodního modelu. Máte autora a zámûr, spoãítáte si, jak náklad potfiebujete, aby se to zaplatilo, nûkdo to vyrobí a va ím pfiáním je, aby se to prodalo a investice se vám vrátila. Existují ale i jiné obchodní modely, které fungují na jiném principu. Zákazník si objedná urãit titul, zaplatí jej a teprve poté jej vyrobíte. To je obchodní model, kter jiï úspû nû funguje, a jsou firmy, které takto kníïky vyrábûjí pro ãesk i zahraniãní trh. MoÏná pro Academii by to byl model, jak se zbavit skladov ch zásob a vyrábût pouze v okamïiku, kdy si zákazníci titul objednají. Kaiserová: Toto je moïné pouze u dobfie mrtvého autora nebo autora, kter se vzdá honoráfie. Jetel: Vy také mûïete takto vyrábût tisíce knih, ale vïdy aï v okamïiku, kdy to zákazník zaplatí a tím se vyvarujete ztráty, která vzniká, jestliïe tisknete na sklad. Kaiserová: Vy mluvíte o webovém portálu, ãili ne o klasickém modelu nakladatel-knihkupecdistributor. Toto je budoucnost za pfiedpokladu, Ïe mladá generace se nauãí nakupovat knihy pfies internet, my potom budeme vyrábût na objednávku. Mar o: Pfiesvûdãili jsme nakladatele o tom, Ïe by mûli jít do digitálního tisku? Kaiserová: To jste mû nemuseli pfiesvûdãovat, do budoucna to tak bude. (smích) Bobek: Za nakladatelství Academia mohu fiíci, Ïe nárûst digitálního tisku knih u nás bude. Mar o: Já po sv ch zku enostech z nakladatelství i z tiskárny tvrdím, Ïe stejnû není jiná cesta. Bude to del í dobu trvat, neï si nakladatelé pfiestanou myslet, Ïe to za nû vyfie í tiskárna ta to nemá kde fie it. My jako tiskárny asi dûláme chybu, Ïe nakladatele dostateãnû neinformujeme o moïnostech, Ïe to není jen o cenû za kus, ale i o dal ích vûcech. Dûkuji vám v em, Ïe jste se na eho kulatého stolu zúãastnili a uvidíme, jak se nám podafií to, o ãem jsme zde mluvili zavést do praxe. Zpracovala Jitka Böhmová

19 V stava fotografií Herberta Tobiase Retrospektiva fotografií Herberta Tobiase v Galerii Rudolfinum v Praze je doposud nejobsáhlej í prezentací rozmanitého Ïivotního díla tohoto v znamného nûmeckého fotografa, kter zemfiel v roce 1982 ve vûku pouh ch 57 let. Na konci padesát ch let 20. století byl Herbert Tobias rebelem a hvûzdou nûmecké fotografické scény. Dnes si na jeho jméno vzpomenou jen nemnozí pamûtníci. Jeho obrazy jsou v ak dobfie známé: Andreas Baader s obnaïenou horní polovinou tûla, mlad Klaus Kinski, hereãka Hildegard Knef, Nico, hrající si dûti a erotické módní fotografie. Tyto snímky se zapsaly hluboko do obrazovépamûti a Herbert Tobias se díky nim stal v odborn ch a znaleck ch kruzích opravdovou legendou. V stava Fotografick odkaz Herberta Tobiase se v letech 1985 aï 1996 stal díky nákupûm, darûm a dûdictví souãástí sbírek Berlinische Galerie. Retrospektiva pfiedstavuje dílo tohoto fotografa poprvé v celé ífii a rozmanitosti. Jejím tûïi tûm jsou práce z padesát ch a poãátku edesát ch let, která pfiedstavují nejproduktivnûj í a nejv znamnûj í fázi v Tobiasovû tvorbû. V stava rezignuje na obvyklé Ïánrové nebo chronologické ãlenûní, sleduje Tobiasovu tvûrãí dráhu v devíti tematick ch sekcích, které odpovídají specifickému naladûní a postojûm, jeï urãovaly TobiasÛv pohled na svût. K v stavû vy el v nakladatelství Steidl-Verlag katalog (ca. 260 s., 240 obr.) s pfiíspûvky Ulricha Domröseho, Janose Frecota, Anny-Caroly Krausse, Pali Mellera Marcovicze, Adelheid Rasche, Ingo Taubhorna a Ulfa Erdmanna Zieglera. V stavu pfiipravila Berlinische Galerie, Berlin s Museum for Modern Art, Photography and Architecture. Tobiasovo forografické dílo Rusko Herbert Tobias se dostal k fotografii jako autodidakt. Jako mlad, teprve devatenáctilet voják fotografoval na ruské v chodní frontû. JiÏ tyto obrazy prozrazují jeho neobvykl pohled na skuteãnost. Jejich metaforická hloubka a symboliãnost dalece pfiesahují jak bûïnou váleãnou fotografii, tak i upomínkové snímky mladého vojáka. PafiíÏ Vlastní fotografická dráha Herberta Tobiase zaãíná v PafiíÏi, kde umûlec Ïil v letech 1951 aï 1953 se sv m pfiítelem Dickem. Zde vznikly náladové mûstské v jevy, pûsobivé portréty existencialistické bohémy a první módní snímky pro ãasopis Vogue. Berlín Poté, co se Tobias vrátil do Nûmecka, získal v krátké dobû jméno jako fotograf. Kritika byla nad ená jeho snímky, pln mi sladce jedovaté erotiky a popisovala je slovy dráïdivé jako Ïivá skuteãnost, pfiekypující atmosférou pikantní svûdnosti. Nekonvenãního fotografa, kter se nezajímal o bûïné trendy, si brzy v imli módní tvûrci a ãasopisy, zakázky renomovan ch módních domû na sebe nedaly dlouho ãekat. V módních fotografiích mohl Tobias dát voln prûchod své zálibû v pfiekvapivû inscenovan ch fotografiích. Zvlá tní kouzlo a lesk mají pfiedev ím jeho snímky z noãního Kurfürstendammu. Souãasnû s módními zakázkami vznikaly pûsobivé obrazy zniãeného a pozdûji rozdûleného Berlína. V tûchto fotografiích kreslí Tobias psychogram mûsta, ve kterém Ïil aï do roku Vystupuje zde do popfiedí absurdní poezie v edního dne v troskách mûsta, ale také pováleãná touha po Ïivotû, pfiitom zde není ani stopy po fale ném patosu a sentimentalitû. 05 Ty a já, PafiíÏ 1952, ãernobílá fotografie 34,5 x 34,6 cm Berlinische Galerie/VG Bild-Kunst Tobiasovy obrazy jsou nositeli ducha doby a zároveà nadãasové pfiítomnosti. Emocionální pûsobivostí se vyznaãují i poãetné portréty. Ústfiedním tématem jeho fotografií je ãlovûk, ãi pfiesnûji fieãeno muï. Fotograf neskr vá svou homosexuální perspektivu, naopak ji staví do popfiedí. Tobiasovy portréty oïívají intimním dialogem s modelem a jsou protkané sugestivní smyslností a touhou. Ofenzivní prezentace vlastní homosexuality v dobû, kdy byla homosexuální aktivita pfiedmûtem trestního stíhání, mohla b t chápána jako politick postoj. Îivot Stejnû jedineãn a neopakovateln jako jeho fotografické dílo byl i Tobias sám. V polovinû edesát ch let vystoupil zcela zámûrnû z rozjetého vlaku své kariéry. Následovaly roky plné excesû, kdy fotografie hrála jen druhotnou roli. Rebel, kter utváfiel svûj Ïivot podle vlastních pravidel, dával prûchod své touze po extrémech a extázi, která pr tila z neuti itelné touhy po Ïivotû. Ta se v jeho obrazech projevuje nûkdy v poetickomelancholické poloze, jindy v patetické teatrálnosti. Od poloviny sedmdesát ch let nalezl Tobias nové pole pûsobnosti v gay magazínech. Fotografie a texty, které tu zvefiejàoval, mu získaly proslulost na homosexuální scénû. 11 Cestou na frontu, Rusko stfied 1942 nebo 1943, ãernobílá fotografie Berlinische Galerie/VG Bild-Kunst 08 a nad ruinami se vypíná nov Ïivot... Berlín 1954, ãernobílá fotografie, 34,5 x 34,5 cm Berlinische Galerie/VG Bild-Kunst 13 Autoportrét, PafiíÏ 1953, ãernobílá fotografie 27,9 x 23,6 cm Berlinische Galerie/VG Bild-Kunst Vyti tûno na stroji XEROX 4127 EPS, papír Hello Silk 150 g/m 2, Ospap a.s.

20 Jubilejní v stava Jana Solpery v Galerii V UP Nejv znamnûj í grafické práce z typografické, plakátové, kniïní a známkové tvorby Jana Solpery jsou prezentovány vefiejnosti na souhrnné jubilejní v stavû ve dnech 18. února aï 20. bfiezna 2010 v Galerii Vysoké koly umûleckoprûmyslové v Praze. VernisáÏ v stavy za úãasti autora Jana Solpery se uskuteãnila 17. bfiezna V stavní síà Vysoké koly umûleckoprûmyslové v Praze ãas od ãasu pfiipomíná tvorbu a pûsobení sv ch v znamn ch pedagogû a osobností, které touto kolou pro ly, jako tomu bylo u Franti ka Muziky nebo Václava Bláhy. Souãasná v stava prezentuje v tvarníka, kter se na V UP neodmyslitelnû zapsal. Jedná se o v stavu k sedmdesát m narozeninám jednoho z nejv znamnûj ích pedagogû na í koly, uvádí Karel Haloun, jeden z iniciátorû v stavy a souãasn vedoucí Ateliéru tvorby písma a typografie. Jan Solpera se narodil v Jindfiichovû Hradci. Studoval na V tvarné kole v Praze ( ) a pak na Vysoké kole umûleckoprûmyslové v Praze ( ). Na této kole pûsobil od roku 1973 do roku 2003 jako pedagog, od roku 1992 jako profesor vedl Ateliér písma a typografie. TûÏi tû jeho v tvarné ãinnosti je v práci s písmem, které je pro nûj nejen prostfiedkem k vytváfiení verbálního sdûlení, ale i tím nejúãinnûj ím v tvarnû-emotivním prvkem. Písmenka mû nepfiestávají fascinovat, protoïe nejsou jen prostfiedkem k stabilizování a pfiedání lidské my lenky, ale svou v tvarnou formou dovedou tuto my lenku konkretizovat a umocnit, uvádí Jan Solpera. Jeho aktivita zahrnuje grafick design, kniïní grafiku, plakáty, grafiku v architektufie i známkovou tvorbu. Je autorem fiady podnikov ch znaãek a logotypû, napfiíklad pro âeskou národní banku, Akademii vûd a Subterru. Navrhuje typografická písma a písmem se rovnûï zab vá jako teoretik. Je ãlenem profesních organizací Type Directors Club v New Yorku, Double Crown Club v Cambridge a TypoDesignClub v Praze. Za svou v tvarnou ãinnost získal pfies ãtyfiicet ocenûní doma i v zahraniãí. Od roku 1966 se zúãastnil asi sto edesáti v stav a domácích i zahraniãních pfiehlídek grafického designu a plakátu. Podílel se na v ech dvaceti devíti v stavách Typo& a osmkrát vystavoval samostatnû. Aktuální v stava Space Cowboy umoïàuje praïskému publiku po dlouhé dobû shlédnout ve velkém rozsahu to nejlep í ze Solperovy tvorby. Je zastoupen v fiadû na ich i zahraniãních sbírek, vefiejn ch i soukrom ch. Îije a pracuje v Praze a Tfieboni. V 77. ãísle Revolver Revue se pfii pfiíleïitosti autorova v znamného jubilea za Solperovou prací ohlíïí Franti ek torm, b val SolperÛv asistent a následnû vedoucí Ateliéru písma a typografie. Vysoká kola umûleckoprûmyslová v Praze se ke gratulantûm pfiipojuje a v prostorách své galerie pofiádá retrospektivu Solperovy typografické, plakátové, kniïní a známkové tvorby. Rádi bychom upozornili na skuteãnost, Ïe v stava je gratulací k v znamnému jubileu a podûkováním ãlovûku, kter na na í kole uãil tfiicet let a je jedním z nejv znamnûj ích ãesk ch typografû a grafikû, doplàuje Karel Haloun. Bûhem v stavy bude moïné v galerii zakoupit plakáty, dále knihy a katalogy, které vydalo Nakladatelství V UP. Tisková zpráva z 11. února 2010 V stava k sedmdesátinám prof. Jana Solpery Jan Solpera je jedním z tûch typografû, ktefií hned v poãátcích svého pûsobení zabloudili do tvûrãího prostfiedí tiskárny a tam si sáhli do tiskafiské ãerni, kterou nelze podle tradice sm t. KdyÏ vnímavého mladého ãlovûka osloví tiskafiské a typografické vûnû (tehdy sazárna je tû typograficky vonûla), kdyï podlehne kouzlu liter, písmenek, jak sám fiíká a kdyï se dobere aï kreativní tvorby a navrhování písma, je ovlivnûn uï na cel dal í Ïivot. Tak tomu bylo také u dne ního pana profesora Solpery, jak ho dodnes jeho b valí studenti naz vají. Zmínûné základy a pracovní praxe v tiskárnách u nûj zapûsobily podobnû, jako u jeho slavn ch pfiedchûdcû a jeho grafická a umûlecká dráha probíhala podobnû, jako u mistrû písmafiû a typografû, jak mi byli Vojtûch Preissig, Slavoboj Tuzar, Karel Dyrynk, Oldfiich Menhart, Karel Svolinsk, Franti ek Muzika, Oldfiich Hlavsa, Josef T fa, Bohuslav BlaÏej a dal í, ktefií nejen tvofiili originální ãeská písma, ale pfiitom pozitivnû pûsobili na kniïní grafiku a typografick design na vysok ch kolách, v nakladatelstvích a kniïní kultufie vysoké úrovnû. Dopady na typografii v tiskárnách, zejména v sazárnách, vyústily aï do mezinárodního vûhlasu ãeské a ãeskoslovenské kniïní tvorby. S ãasopisem Typografia, kter ve v ech etapách svého stodvacetiletého vycházení spojoval typografick design se vzdûláváním tiskárensk ch pracovníkû, spolupracoval Jan Solpera hned od poãátku svého písmafiského zamûfiení. V dobû rostoucího zájmu o nová typografická písma a jejich tvorbu pro nové techniky sazby se ponofiil do nového úkolu a stal se postupnû uznávan m autorem a znalcem písma v mezinárodním mûfiítku. Neúnavnû pracoval na nov ch typech s potfiebn mi vyznaãovacími fiezy a uãil své studenty i nakladatele zásadám krásné typografické sazby a krásné knihy, tak jak uãili jeho pfiedchûdci. Jeho aktivita se stupàovala do té míry, Ïe jednu ze sv ch v stav v roce 1980 v Praze nazval Typománie, coï potvrdilo jeho zaujatost pro znaky a písma. V Typografii pak v dobách, kdy v na í zemi byl kritick nedostatek moderních souborû písem a pfies témûfi neprody nû uzavfiené hranice pfii kritickém nedostatku deviz na nákupy ze západních zemí nebylo moïné drïet krok se svûtov m v vojem, otiskoval Solpera abecedy nov ch, ale i zmodernizovan ch klasick ch písem a pozitivnû ovlivnil nastupující technologie fotosazby a digitální elektronické sazby, bez nichï si dnes tiskafiské a nakladatelské kapacity nedovedeme pfiedstavit. Spolupracovali jsme v té dobû dosti úzce, podobnû jako v první polovinû dvacátého století a dlouhá období pfiedtím ãinili písmolijci a typografové s písmafii a rytci typû v knihtiskové éfie. Byla to doba nároãná, obtíïná, ale vedla i u nás k totální promûnû tiskov ch technik a tvorby stran knih, novin, periodik, uãebnic, vûdecké literatury a reklamy. Do znaãné míry to byla skuteãná revoluce v tisku a tvorbû. Pfiejeme profesoru Janu Solperovi zdraví a tvûrãí sílu do pfií tích let a vûfiíme, Ïe nám opût svûfií nûkteré stránky o v voji a tvorbû svého dal ího písma. Tû íme se i na dal í v stavu Jana Solpery v Brnû u pfiíleïitosti Bienále Vladislav Najbrt Vyti tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m 2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m 2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru ovu 4/292, Praha 10, Tel.: , Fax: , ospap@ospap.cz,