"Competitivness in the EU Challenge for the V4 countries" Nitra, May 17-18, 2006

Transkript

1 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, 006 VÝVOJ PORODNOSTI, ÚMRTNOSTI A PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VELIKOSTNÍCH SKUPIN OBCÍ THE PROGRESS OF THE NATALITY, MORTALITY AND NATURAL INCREASE IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO THE SIZE GROUPS OF MUNICIPALITIES DUFEK Jaroslav, (ČR) ABSTRACT The am of ths artcle s to analyse the progress of natalty and mortalty n the Czech Republc accordng to the sze groups of muncpaltes and to descrbe changes n natural ncrease progress. There were sze groups of muncpaltes: the muncpaltes under 000 nhabtants of rural type, muncpaltes from 000 to nhabtants as a transent group and muncpaltes above nhabtants characterzng towns. In year 00 lved 6 % of nhabtants n rural group of muncpaltes, 0 % n transent group and 5 % n towns. The natalty n bgger towns s much more lower than n other two groups, whch have nearly parallel progress. The bggest dfferences n mortalty progress shows the rural group of muncpaltes, where s the hghest general rate. The hgh declne of the natural ncrease settled down and showed soft ncrease. The trends are expressed by a polynomal functon. KEY WORDS Czech Republc, natalty, mortalty, natural ncrease, trend ÚVOD Demografcké výzkumy a stude, které se zabývají zkoumáním reprodukce obyvatelstva, nemohou probíhat zolovaně od společenských podmínek, neboť reprodukční proces je úzce spjat se ekonomckým, socologckým, geografckým a ekologckým podmínkam. Nejenže je demografcký vývoj výsledkem jejch působení a odráží v sobě jejch změny, ale na druhé straně úroveň a ntenzta demografckých změn v důsledku změn společenských působí zpětně na společenský vývoj. Hodnocení demografckého vývoje má však značný význam pro podnkovou sféru z hledska ldských zdrojů, neboť ze zabývá mmo jné velkostí, zatížením, strukturou a změnam produktvní složky obyvatelstva. Je to jeden v významných vnějších faktorů pro udržení a zvyšování konkurenceschopnost. Je zřejmé, že demografcké změny neprobíhají ve stejné ntenztě plošně na celém území České republky, ale že se projevuje větší č menší regonální varablta a že se vyskytují rovněž rozdíly mez populačním vývojem ve městech a na venkově. Příspěvek s klade za cíl analyzovat vývoj porodnost a úmrtnost podle velkostních skupn obcí a změny vyjádřt ve vývoj přrozeného přírůstku. MATERIÁL A METODY Zdroje údajů pro analýzu jsou převzaty ze statstcké evdence Českého statstckého úřadu, z jeho webových stránek zabývajících se statstkou obyvatelstva. Za výchozí údaje posloužly údaje o středním stavu obyvatel a pohybu obyvatelstva v České republce v období od jejího osamostatnění v roce 199 do roku 00. Žvě narození a zemřelí v absolutním vyjádření podle 9 velkostních skupn obcí z hledska počtu v nch žjících obyvatel (do 99, , , , , , , , a více) se stal podkladem pro přepočet na 1000 obyvatel, tj. pro stanovení porodnost a úmrtnost v těchto skupnách. Pro zjednodušení a větší přehlednost byly velkostní skupny přeřazeny do skupn: 161

2 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, skupna obcí do 000 obyvatel (venkovské obce),. skupna obcí s obyvatel (přechodná skupna mez venkovem a městem),. skupna obcí nad obyvatel (města). Vzhledem k tomu, že výchozí údaje jsou ve formě časových řad, jsou ze statstckých metod uplatněny jen základní metody jejch analýzy. Větší praktckou vypovídací schopnost však má grafcké vyjádření, které umožňuje posoudt, v kterých případech je mez skupnam obcí rozdílný vývoj a kdy je u venkova a měst vývoj praktcky stejný. VÝSLEDKY V roce 199 byl střední stav obyvatel v České republce osob. V dalším období docházelo až na menší výjmky v prvním a posledních dvou letech k poklesu stavu, takže v roce 00 čnl střední stav obyvatel osob. Pokles počtu obyvatel lze za hodnocené období charakterzovat trendovou funkcí y = t př koefcentu korelace r = 0,956 a vysoké statstcké průkaznost funkce jejích parametrů. Zatímco teoretcký roční úbytek je 11 osob, z emprckých hodnot je vypočítaný průměrný roční úbytek 11 osob a průměrný koefcent růstu 0,9989 (průměrné tempo úbytku je 0,11 %). Rozdělení obyvatel České republky podle velkostních skupn obcí je přehledně znázorněno na obr % 9 % 7 1% 6 1 8% 5 11% Velkostní skupny obcí do 99 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel a více obyvatel 6 % 0 % 5 % Obr. 1: Procentcké zastoupení obyvatel v ČR podle velkostních skupn obcí Je zřejmé, že počet obyvatel je ovlvňován počtem žvě narozených a zemřelých, přčemž rozdíl představuje přrozený přírůstek (resp. úbytek). U žvě narozených dochází v ČR ve sledovaném období k poklesu, neboť zatímco se v roce 199 narodlo 1105 dětí, v roce 00 to bylo jen 9766 dětí. Výrazný pokles se projevl v prvních čtyřech letech, poté vývoj stagnoval a ke konc období došlo k mírnému růstu. Počáteční pokles byl ovlvněn novým žvotním stylem, kdy se rození dětí odkládá do pozdějšího věku. Ke změně došlo rovněž v důsledku početnějších ročníků žen v reprodukčním věku. Všeobecně lze pokles hodnott průměrným ročním úbytkem 1 žvě narozených dětí s průměrným koefcentem růstu 0,9807 (průměrným tempem úbytku 1,0 %). Rovněž u zemřelých došlo k poklesu, přčemž snžování jejch počtu bylo více méně plynulé. Průměrný roční úbytek čnl 1001 zemřelých s průměrným koefcentem růstu 0,9911 (průměrným tempem úbytku 0,89 %). Je tedy pokles mírnější než v případě žvě narozených, 16

3 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, 006 z hledska absolutní úrovně je však počet zemřelých vyšší. Pokles počtu zemřelých je dán věkovou strukturou obyvatelstva, ale prodlužování průměrného věku v důsledku zlepšování zdravotního stavu a tím prodlužováním střední délky žvota. Pro srovnatelnost ntenzty rození a umírání v průběhu času je vzhledem ke změnám středního stavu obyvatel vhodnější vycházet z relatvních ukazatelů, tedy z přepočtu žvě narozených a zemřelých na 1000 obyvatel, tzn. z obecné míry porodnost a obecné míry úmrtnost. Pro posouzení vývoje porodnost a úmrtnost na venkově a ve městech byly, tak jak bylo jž uvedeno v metodce, vytvořeny skupny: venkovské obce do 000 obyvatel, obce na přechodu mez venkovem a městem s obyvatel a města nad obyvatel. Pro lepší názornost a přehled je vývoj znázorněn grafcky na obr. a obr.. 1,00 obce do 000 obyv. obce s obyv. obce nad obyv. 1,00 11,00 PORODNOST 10,00 9,00 8, Obr. : Porodnost v ČR podle velkostních skupn obcí obce do 000 obyv. obce s obyv. obce nad obyv. 1,00 1,00 1,00 ÚMRTNOST 11,00 10,00 9, Obr. : Úmrtnost v ČR podle velkostních skupn obcí Vývoj relatvních ukazatelů, tj. obecné míry porodnost a obecné míry úmrtnost, se jen málo lší od odpovídajících absolutních ukazatelů vyjadřujících počet žvě narozených a počet zemřelých. S ohledem na velkostní skupny lze konstatovat, že porodnost ve větších městech je výrazně nžší než ve zbývajících dvou skupnách, které mají praktcky shodný vývoj. Je to 16

4 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, 006 pravděpodobně důsledek ntenzvnějšího uplatňování nového žvotního stylu ve městech spočívajícího v odkládání rození dětí. Ke konc období však v úrovn porodnost dochází ve všech třech skupnách k postupnému vyrovnání. Naprot tomu ve vývoj úmrtnost se nejvíce lší skupna venkovských obcí, kde je nejvyšší obecná míra. Zatímco u měst a přechodné skupny je vývoj praktcky konstantní s mírně nžší úrovní u měst, u venkovských obcí byla úmrtnost na počátku hodnoceného období výrazně vyšší, postupně se snžuje a přblžuje se úmrtnost zbývajících skupn. Trendové funkce: porodnost: - obce do 000 obyv. - obce s obyv. = 1,507 0,90 t 0,0577 t I = 0,9** = 1,750 1,019 t 0,067 t I = 0,91** y + y + - obce nad obyv. y = 11,598 0,989 t + 0,065 t I = 0,99** úmrtnost: - obce do 000 obyv. y = 1,961 0, 1 t I = 0,969** - obce s obyv. y = 11,16 0,187 t + 0,0096 t I = 0,88** - obce nad obyv. y = 10, ,7756 t 0,919 t + 0,05 t 0,001 t I = 0,911** Změny ve vývoj početního stavu obyvatel kvantfkují přrozený a mgrační přírůstek. Srovnatelné relatvní změny v důsledku porodnost a úmrtnost vyjadřuje přrozený přírůstek na 1000 obyvatel. Jeho vývoj je znázorněn na obr..,00 obce do 000 obyv. obce s obyv. obce nad obyv. přírůstek na 1000 obyvatel 1,00 0,00-1,00 -,00 -,00 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK ,00 Obr. : Přrozený přírůstek na 1000 obyvatel v ČR podle velkostních skupn obcí Ve všech velkostních skupnách obcí docházelo v prvních letech hodnocení ( ) k prudkému poklesu přrozeného přírůstku, projevujícího se v úbytku obyvatel. Pokračoval tak negatvní vývoj z předchozích let ovlvněný odkládáním sňatků a rození dětí do vyšších věkových skupn. V dalších letech se vývoj ustáll a vykazoval dokonce mírný vzestup, který se ke konc období zvýraznl, neboť do reprodukčního věku dospěla rozsáhlejší skupna žen. V důsledku vyldňování venkova a velkého podílu starých ldí mají venkovské obce výrazně 16

5 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, 006 větší úbytek oprot oběma zbývajícím skupnám, u kterých byl dokonce v prvém roce hodnocení (199) kladný přírůstek. Trendové funkce přrozeného přírůstku na 1000 obyvatel: - obce do 000 obyvatel: y = 1,5557,61 t + 0,86 t 0,0785 t + 0,007 t I = 0,988** - obce s obyvatel: y =,685,0870 t + 0,67 t 0,057 t + 0,0019 t I = 0,978** - obce nad obyvatel: y =,986,51 t + 0,8158 t 0,0777 t + 0,006 t I = 0,98** Všechny vypočítané trendové funkce velm dobře vysthují průběh toho kterého ukazatele v hodnoceném období, o čemž svědčí statstcky vysoce průkazné ndexy korelace dosahující vysokých hodnot. Funkce však nelze s ohledem ne vyšší stupně polynomů využít pro předpověď dalšího vývoje. DISKUSE Dosažené výsledky potvrzují všchn autoř, kteří se demografckým vývojem v ČR v poslední době zabývají. Rovněž podle Dufka a Ospalé (00) celkový počet obyvatel klesá, neboť počet zemřelých převyšuje nad počtem narozených, takže přrozený přírůstek obyvatelstva je dlouhodobě negatvní. Burcn a Kučera (00) uvádějí, že snžování počtu a stárnutí obyvatel se stane základním rysem budoucího populačního vývoje ČR. Kučera a Šmek (000) se zmňují o tom, že od stagnace počtu narozených dětí ve výš 90 ts. ročně dochází v posledních letech k jejch úbytku, od roku 1991 zhruba o čtyř procentní body. Úbytek obyvatelstva v letech 1996 až 1999 potvrzují Kučera a Šmek (1997, 1998, 1999, 000) a v letech 000 až 00 Kretschmerová (001, 00, 00). Přechod na nový žvotní styl v ČR charakterzují Mnařík a Dufek (005), podle nchž dochází k zásadním kvaltatvním změnách populačního chování obyvatelstva. Mladí ldé nejenže odkládají vstup do manželství, ale v rámc manželství narození dětí. Vůbec nejnžší úroveň porodnost byla zaznamenána v roce 1999, kdy dosahovala pouze 8,7 promle. Upřednostňují se jné nabízené alternatvy jako jsou dobré pracovní příležtost a s tím souvsející rozvíjení karéry, možnost práce v zahrančí a rozmanté využívání volného času. - Práce je dílčím výstupem výzkumného záměru č. MSM Česká ekonomka v procesech ntegrace a globalzace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského ntegrovaného trhu řešeného na PEF MZLU v Brně, tematckého směru 5 Socálně ekonomcké souvslost trvale udržtelného multfunkčního zemědělství a opatření agrární a regonální poltky a jeho dílčího úkolu Analýza demografckého vývoje ČR, důsledky zpoždění oprot vyspělým západním zemím, projevy ve venkovském prostředí u základních demografckých charakterstk obecně a podle konkrétních specfckých podmínek regonů ČR. ANOTACE Cílem příspěvku je analýza vývoje porodnost a úmrtnost v ČR podle velkostních skupn obcí a vyjádření změn ve vývoj přrozeného přírůstku. Byly vytvořeny velkostní skupny obcí: obce do 000 obyvatel venkovského typu, obce s 000 až obyvatel jako přechodná skupna, obce nad obyvatel charakterzující města. V roce 00 žlo ve venkovské skupně obcí 6 % obyvatel, v přechodné skupně 0 % a ve městech 5 %. Porodnost ve větších městech je výrazně nžší než ve zbývajících dvou skupnách, které mají 165

6 INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 006 Faculty of Economc and Management SAU n Ntra "Compettvness n the EU Challenge for the V countres" Ntra, May 17-18, 006 praktcky shodný vývoj. Ve vývoj úmrtnost se nejvíce lší skupna obcí venkovských, kde je nejvyšší obecná míra. Prudký pokles přrozeného přírůstku se ustáll a vykazoval dokonce mírný vzestup. Trendy jsou vyjádřeny polynomckým funkcem. KLÍČOVÁ SLOVA Česká republka, porodnost, úmrtnost, přrozený přírůstek, trend LITERATURA 1. BURCIN B.-KUČERA T.: Stárnutí obyvatelstva a hrance důchodového věku. In: Demografe, 00,, s. 0-. ISSN DUFEK, J.-OSPALÁ, M.: An analyss of the basc characterstcs of demographc development n an urban, a suburban and a provncal dstrct n the Czech Republc. In: Zemědělská ekonomka, 00, 5, no 1, p ISSN X.. KRETSCHMEROVÁ, T. Vývoj obyvatelstva České republky v roce 000 (In: Demografe, 001, : ), 001 (In: Demografe, 00,, s ), 00, ( In: Demografe, 00, 5, s ), 00 (In: Demografe, 00, 6, s ). ISSN KUČERA, M.-ŠIMEK, M. Vývoj obyvatelstva České republky v roce 1996 (Demografe, 1997, 9: ), 1997, (In: Demografe, 1998, 0: -6), 1998 (In: Demografe, 1999, 1: ), 1999 (In: Demografe, 000, : ). ISSN MINAŘÍK, B.-DUFEK, J. Změny v demografckém vývoj České republky a jejch hospodářské dopady. In: Zborník vedeckých prác z medznárodnej konference. Ntra, 005, (v tsku). KONTAKTNÍ ADRESA Prof. Ing. Jaroslav Dufek, DrSc., Mendelova zemědělská a lesncká unverzta v Brně, Zemědělská 1, Brno, dufek@mendelu.cz Recenzent: doc. RNDr.Beáta Stehlíková, CSc. 166