SHIFT-SHARE ANALÝZA PRODUKTIVITY PRÁCE # Úvod

Transkript

1 SHIFT-SHARE ANALÝZA PRODUKTIVITY PRÁCE # Frantšek Střeleček, Radek Zdeněk, Jana Lososová Úvod Vedle konkurenceschopnost podnků a ednotlvých odvětví národního hospodářství své významné místo zauímá konkurenceschopnost ednotlvých regonů, která souvsí především s možností nabídnout občanům takové žvotní a pracovní podmínky a zabezpečení přímů obyvatelstva v ednotlvých regonech a tím s přrozenou reprodukcí a mgrací mez ednotlvým regony. Regonální pohled na produktvtu práce nemůže hodnott produktvtu práce a faktory ovlvňuící absolutně z hledska ednotlvých odvětví. Tato agregační úroveň neumožňue srovnatelnost. Hlavní poslání analýzy e hodnott dynamku produktvty práce v čase a faktory ovlvňuící. Rozhodování na regonální úrovn týkaící se ekonomckého rozvoe e vícerozměrný proces, který zahrnue stránku poltckou, ekonomckou socální. Jednou z šroce rozšířených technk pro analýzu regonálního rozvoe e shft-share analýza. Jeí využtí spočívá především v oblast prognózování, strategckého plánování v poltckých hodnoceních ednotlvých regonů. Jednou z významných aplkací shft-share analýzy e zkoumání vztahu mez zaměstnaností a produktvtou práce. Posouzení tohoto vztahu e možné ak ze statckého, tak z dynamckého hledska. Cíl a metodka Shft-share analýza byla poprvé užta v prác Dunn (1960) a byla určena zeména pro analýzu dynamky zaměstnanost. Rozkladánou velčnou může být zaměstnanost (Belk, Račánová 008; Rguelle, Thomas, Verhetsel 007; Blen, Wolf 00; Dnc, Haynes 1999), přdaná hodnota (Esteban 000), produktvta práce (Maudos, Pastor, Serrano 008) ná velčna. Analýza vybrané velčny touto metodou e vždy zaměřena na eden z následuících aspektů: na posouzení dynamky a strukturálních změn vybrané velčny z hledska ednotlvých odvětví; na statcké hodnocení strukturálních změn z hledska ednotlvých odvětví a regonů. Maudos, Pastor, Serrano (008) vyadřuí změny v produktvtě práce pomocí statckého odvětvového efektu, který spočívá v realokac zdroů do více produktvních sektorů. Dynamcký odvětvový efekt spočívá v analýze tempa růstu odvětví s vyšší produktvtou. Rozdíl v produktvtě práce dvou období se pak vysvětlue vntřním odvětvovým efektem (ntra sectoral effect), statckým odvětvovým efektem (statc sectoral effect) a dynamckým odvětvovým efektem (dynamc sectoral effect). Poslední dva tvoří tzv. efekt strukturálních změn (structural change effect). Uvedená metoda slně přpomíná rozklad změn produktvty práce se zbytkem. Analýza e uplatněna na 47 odvětvích EU 15 a USA. Esteban (000) prezentue statckou shft-share analýzu, pomocí níž hodnotí multsektorovou strukturu produktvty práce s regonálním rozdíly. Uvedenou metodu použl na analýzu produktvty práce států EU. Knudsen (000) rozšřue poznání shft-share analýzy o proporconální komponentu a zároveň se zabývá vztahy mez tradční shft-share analýzou a uplatněním # Článek e zpracován ako eden z výstupů výzkumného úkolu MSM

2 analýzy rozptylu u této metody. Ezcurra, Pascual, Rapún (007) popsuí regonální rozdíly v produktvtě ve státech EU pomocí Gnno ndexu a dalších ndexů vytvořených Thelem. Hodnotí podíly strukturální, regonální a alokační složky produktvty. Za hlavní cíle shft-share analýzy produktvty práce lze považovat: 1. Jak odvětvové zaměření regonu přspívá k růstu produktvty práce.. Sledue daný regon národohospodářský trend produktvty práce; která odvětví sou předností regonu, která e brzdí. Pro hodnocení vztahu mez zaměstnaností a produktvtou práce lze vyít údaů Českého statstckého úřadu o hrubé přdané hodnotě a zaměstnanost v odvětvích národního hospodářství podle kraů a odvětví za roky 00 a 006 př aplkac těchto základních ukazatelů (Esteban 000): p = podíl zaměstnanost v odvětví v regonu ; p = 1 p = podíl zaměstnanost v odvětví na národní úrovn; p = 1 x = produktvta práce na pracovníka v odvětví a v regonu x = produktvta práce na pracovníka v odvětví na národní úrovn x = produktvta práce na pracovníka v regonu ; x = p x x = produktvta práce na pracovníka v národním hospodářství; x = p x = p x = p x Mez produktvtu práce v regonu ( x ) a produktvtu práce celého národního hospodářství (x) lze vložt tyto tř komponenty: µ = p p x 1. komponenta odvětvového mxu ( ). komponenta rozdílné produktvty π = p ( x x ) 3. alokační komponenta α ( )( = p p x x ) Tyto komponenty sou ve vztahu x x = µ + π + α Podobně lze rozložt varabltu σ (x x) = σ (µ ) + σ (π ) + σ (α ) + cov(µ, π ) + cov(µ, α ) + cov(π, α ) K posouzení významnost varablty ednotlvých komponent lze porovnat následuící vztahy σ ( µ ) σ ( π ) σ ( α ) cov,,, σ x x σ x x σ x x σ x x Posouzení závslost rozdílu produktvty práce regonu a produktvty práce národního hospodářství na ednotlvých komponentách lze provést pomocí rovnc: x x = a µ + b µ µ + ε µ x x = a π + b π π + ε π x x = a α + b α α + ε α 316

3 Výsledky Analýzu produktvty práce lze provést posouzením rozdílů produktvty ednotlvých kraů a produktvty národního hospodářství (x x) a složek, které ovlvňuí. Průměrná produktvta v národním hospodářství byla v roce ,1 ts. Kč a v roce ,8 ts. Kč (graf 1). Tuto produktvtu významně ovlvňue produktvta práce v hlavním městě Praha ak svoí úrovní, tak počtem zaměstnaných pracovníků. To e také edna z příčn, proč ostatní krae maí podprůměrnou produktvtu. O více než 15 % nžší produktvtu maí v roce 006 ve srovnání s produktvtou v národním hospodářství tyto krae: Karlovarský, Pardubcký, Vysočna, Olomoucký a Zlínský. Na druhé straně Hl. město Praha má o 86 % vyšší produktvtu než e průměr ČR. Stupeň závslost rozdílu regonální a národohospodářské produktvty práce na zvolené komponentě vyadřue korelační koefcent (tabulka 1). Velm vysoký stupeň statstcké závslost vykazue komponenta rozdílné produktvty (r = 0,99 v obou sledovaných letech), rovněž komponenta odvětvového mxu dosahue vysoké závslost (r = 0,89). Tabulka 1 - Závslost rozdílů produktvty práce kraů a ČR na ednotlvých komponentách Komponenta Regresní koefcent Regresní konstanta Korelační koefcent odvětvového mxu 5,965 *** 5,744 *** 3,00 1,51 0,891 *** 0,887 *** - rozdílné produktvty 1,183 *** 1,6 *** 1,86 7,05 0,998 *** 0,997 *** - alokační 9,408 * 1,37 *** -53,1-111,54 *** 0,493 0,805 *** * p-level 0,05; ** p-level 0,01; *** p-level 0,001 Pramen: ČSÚ, vlastní výpočty Účnnost využívání odvětvového mxu e zřemá ze závslost mez hodnotou odvětvového mxu a celkovým rozdílem v produktvtě kraů. Vysoká hodnota regresního koefcentu znamená, že zvýšení odvětvového mxu o ednotku zvyšue celkové rozdíly v produktvtě o 5,7. Na vyšší výkonnost regonu a vyšší produktvtu práce působí především zda e v regonu zvyšována zaměstnanost u těch odvětví, u kterých e produktvta práce ednotlvých odvětvích nevyšší. Například odvětvová komponenta u hlavního města Prahy umožňue přírůstek produktvty práce o 66,7 ts Kč. Na tomto přírůstku produktvty práce se v kladném smyslu podíleí především odvětví nemovtost a pronáem (+110, ts. Kč), fnanční zprostředkování (+5,6 ts. Kč) a obchod (+0,5 ts. Kč). Zhoršuícím odvětví sou zeména zpracovatelský průmysl (-104,8 ts. Kč) a zemědělství (-13,5 ts. Kč) Neúspěšněším kraem z hledska komponenty rozdílné produktvty s výmkou hlavního města Prahy e Jhomoravský kra. Vlvem rozdílné produktvty v kra a v ČR u ednotlvých odvětví dochází ke snížení produktvty v kra o 31,6 ts. Kč. Na komponentu působí kladně odvětví těžba nerostných surovn (+14,4 ts. Kč), ostatní poztvní hodnoty přspívaí zanedbatelně. Zpracovatelský průmysl snžue produktvtu práce o 19,5 ts. Kč, výroba a rozvod elektřny o 9,9 ts. Kč a fnanční zprostředkování o 9,6 ts. Kč, vlv ostatních odvětví e nevýznamný. Nenžší komponentu rozdílné produktvty má Olomoucký kra (-119 ts. Kč). Průměrnou produktvtu v tomto kra přesahuí pouze odvětví zdravotní a socální péče (příspěvek 4,8 ts. Kč) a nemovtost a pronáem (+0,4 ts. Kč). Vlv ostatních odvětví z hledska komponenty rozdílné produktvty e záporný. Alokační komponenty ve většně kraů nabývaí nízkých hodnot, pouze v Praze (36, ts. Kč) a v kraích Vysočna (15,9 ts. Kč) a Moravskoslezský (1,6 ts. Kč) sou tyto eí hodnoty vyšší. Z tohoto důvodu se krae dostávaí z hledska produktvty práce do konkurenční 317

4 nevýhody. V kraích nesou realzována taková odvětví s vyšší produktvtou práce, která by př vysoké zaměstnanost v těchto odvětvích vytvářela regonální výhodu. Graf 1 - Závslost rozdílů produktvty práce kraů a ČR na komponentách; produktvta práce v kraích x - x (ts. Kč) x - x (ts. Kč) Komponenta odvětvového mxu (ts. Kč) Alokační komponenta (ts. Kč) x - x (ts. Kč) Komponenta rozdílné produktvty (ts. Kč) Pramen: ČSÚ, vlastní výpočty PR MS JM PL JČ SČ LI ÚS KH VY PA ZL KV OL Produktvta práce (ts. Kč) Tabulka - Dekompozce celkového rozptylu rozdílů produktvty práce kraů a ČR Komponenta Rozptyl, kovarance var(x x) var(µ ) var(π ) var(α ) cov(µ, π ) cov(µ, α ) cov(π, α ) Pramen: ČSÚ, vlastní výpočty Významnost vlvu ednotlvých komponent na odchylky regonů od průměrné produktvty práce v národním hospodářství lze vyádřt rozkladem varablty. Z hledska varablty e rozhoduící komponenta rozdílné produktvty (tabulka ). Varablta rozdílu mez produktvtou práce v ČR a v ednotlvých regonech e v roce 00 z 71 % (resp. z 66 % v roce 006) vysvětlována varabltou komponenty rozdílné produktvty. Významný e rovněž společný vlv komponenty odvětvového mxu a rozdílné produktvty (1 %). 318

5 Vlv varablty odvětvového mxu na celkové varabltě (x x) e málo významný a představue, % v roce 00 a,4 % v roce 006 Vlv varablty alokační komponenty na celkové varabltě (x x) e 0,3 % v roce 00 a 0,4 % v roce 006, což znamená, že se přílš neproevuí specfka ednotlvých kraů. Závěr V posledních letech e otázkám tertorální nerovnováhy v Evropské un věnována řada studí z mnoha různých hledsek. V tomto kontextu se stude soustředly na produktvtu práce ako na klíčový faktor. Je vhodné zabývat se podobným analýzam v České republce, neboť konkurenceschopnost ednotlvých regonů přspívá ke stablzac obyvatelstva v těchto regonech. Jednotlvé krae v ČR se vyznačuí řadou zvláštností, kterým by bylo třeba př řízení ednotlvých kraů věnovat zvláštní pozornost. Předně exstue vysoce významný rozdíl v produktvtě práce Hlavního města Prahy a ostatních kraů. Ten e dán významným rozdílem v produktvtě hlavních odvětví, který e akcelerován vysokým podílem některých odvětví, které sou významné především pro hlavní město, ako veřená správa, obrana a socální zabezpečení, nemovtost, pronáem a fnanční zprostředkování. U všech kraů lze za významná odvětví (t. odvětví, ve kterých e zaměstnána více ak polovna pracuících) označt zpracovatelský průmysl, stavebnctví a obchod. V prác e prokázán především významný vlv komponenty odvětvového mxu a komponenty rozdílné produktvty. Je na škodu věc, že ednotlvé krae nesou schopny tyto dvě komponenty využít ke zvýšení produktvty práce v kra. Alokační komponenta e v řadě rozhoduících odvětví záporná. Tyto krae nedovedou využít regonální zvláštnost ak z hledska výběru odvětví, tak z hledska úrovně produktvty. Jednotlvé komponenty pak snžuí úroveň produktvty práce v kraích ve srovnání s celým národním hospodářstvím. Lteratura [1] BIELIK P., RAJČÁNIOVÁ M. Shft-share analyss of employment growth the case of the V4 countres. Agrcultural Economcs Czech, 008, vol. 54 (8), pp [] BLIEN U., WOLF K. Regonal development of employment n eastern Germany: an analyss wth an econometrc analogue to shft-share technques. Papers n Regonal Scence, 00, vol. 81, pp [3] DINC M., HAYNES K. E. Sources of regonal neffcency. An ntegrated shft-share, data envelopment analyss and nput-output approach. The Annals of Regonal Scence, 1999, vol. 33, pp [4] DUNN, E.S. A statstcal and analytcal technque for regonal analyss. Papers and Proceedngs of the Regonal Scence Assocaton, 1960, vol. 6, pp [5] ESTEBAN J. Regonal convergence n Europe and the ndustry mx: a shft-share analyss. Regonal Scence and Urban Economcs, 000, vol. 30, pp [6] EZCURRA R., PASCUAL P., RAPÚN M. Spatal nequalty n productvty n the European unon: sectoral and regonal factors. Internatonal Regonal Scence Revew, 007, vol. 30, No. 4, pp [7] KNUDSEN D. C. Shft-share analyss: further examnaton of models for the descrpton of economc change. Soco-Economc Plannng Scences, 000, vol. 34, pp

6 [8] MAUDOS J., PASTOR J. M., SERRANO L. Explanng the US-EU productvty growth gap: Structural change vs. ntra-sectoral effect. Economc letters, 008, vol. 100, pp [9] RIGUELLE F., THOMAS I., VERHETSEL A. Measurng urban polycentrsm: a European case study and ts mplcatons. Journal of Economc Geography, 007, vol. 7, pp

7 Ttle: Shft-share analyss of labour productvty Název: Shft-share analýza produktvty práce Author/s: Frantšek Střeleček, Radek Zdeněk, Jana Lososová Abstract: Labour productvty n sectors of natonal economy and n regons s nfluenced by a number of factors. The am of the paper s to assess how the development of regonal and sector labour productvty contrbutes to the growth of labour productvty n natonal economy. The sgnfcant nfluence of ndustry mx component and productvty dfferental component has been proven by statc shft-share analyss. Abstrakt: Produktvtu práce v ednotlvých odvětvích národního hospodářství a v ednotlvých regonech ovlvňue řada faktorů. Cílem příspěvku e posoudt, ak produktvta práce v ednotlvých regonech a v ednotlvých odvětvích přspívá k růstu produktvty práce v celém národním hospodářství. Pomocí statcké shft-share analýzy e prokázán významný vlv komponenty odvětvového mxu a komponenty rozdílné produktvty. Key words: Shft-share analyss, labour productvty, employment Klíčová slova: Shft-share analýza, produktvta práce, zaměstnanost Contact prof. Ing. Frantšek Střeleček, CSc., dr.h.c. Jhočeská unverzta v Českých Buděovcích Ekonomcká fakulta, KUF Studentská 13, České Buděovce zdenek@ef.cu.cz 31