Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesncká unverzta v Brně Provozně ekonomcká fakulta Ústav ekonome Analýza vybraných makroekonomckých ukazatelů České republky, Slovenské republky a Evropské une Dplomová práce Brno 2006 Petra Poláchová

2 Analýza vybraných makroekonomckých ukazatelů České republky, Slovenské republky a Evropské une Prohlášení: Prohlašuj, že jsem tuto dplomovou prác vypracovala samostatně s použtím lteratury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne

3 Analýza vybraných makroekonomckých ukazatelů České republky, Slovenské republky a Evropské une Poděkování: V úvodu bych chtěla poděkovat Ing. Pavlu Brenkov za poskytnutí cenných rad a přpomínek př zpracování této dplomové práce.

4 Analýza vybraných makroekonomckých ukazatelů České republky, Slovenské republky a Evropské une Abstrakt: Tato dplomová práce se zabývá analýzou kauzálních vztahů mez vybraným ekonomckým, socálním a demografckým ukazatel na úrovn krajů České republky, Slovenské republky a na úrovn jednotlvých států Evropské une, kam oba sledované státy nyní jž patří. Snaží se odhalt ntenztu závslost mez zvoleným ukazatel, kterým jsou nezaměstnanost, hrubý domácí produkt na osobu, průměrná mzda a celkový přírůstek obyvatelstva a rovněž prokázat č vyvrátt, zda dosažené výsledky odpovídají poznatkům o vztazích mez jednotlvým ukazatel v ekonomcké teor. Také se snažíme se posoudt, zda můžeme regony České a Slovenské republky považovat za srovnatelné s regony ve vyspělých zemích, čl zda tyto jsou zkoumané vztahy plně rozvnuty v ČR a SR. Statstckou analýzou se za pomocí statstckých testů rovněž pokusíme zjstt, zda můžeme dosažené závěry považovat za dostatečně průkazné. Abstract: Ths thess deals wth the analyses of the causal relatonshps between the selected economc, socal and demografc ndcants measured on the level of regons of the Czech Republc, Slovak Republc and on the level of ndvdual countres of Europen unen where both studed countres now Belny. It tres to repeal the strenght of the correlaton between the selected ndcants such as unnemployment, GDP per person, average earnngs and total growth of populaton and also t tres to prove or dsprove f the reached results correspond to nformaton about the relatonshps between ndvdual ndcants n economc theores. We also try to revew f we can consder the regons of the Czech Republc and Slovak Republc comparable wth the regon of the developed countres that means f the selectec relatonshps are fully developed n Czech and Slovak Republc. By usng statstcal analyss wth the help of statstcal tests we wll also try to fnd out f we can consder the reached results as evdental.

5 Obsah. ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodka a zdroje dat LITERÁRNÍ PŘEHLED Hospodářské ukazatele Nezaměstnanost Hrubý domácí produkt (HDP) Průměrná mzda Přírůstek obyvatel Evropská une a územní jednotky NUTS Metody analýzy statstckých dat Regresní a korelační úloha Regresní funkce Metoda mnmálních čtverců Sdružené regresní přímky Výpočet parametru sdružených regresních přímek ve standardním tvaru Charakterstka korelace Koefcent korelace a koefcent determnace Statstcký odhad modelu Statstcká hypotéza a obecný postup př testování Intervaly spolehlvost modelu a jeho parametrů Intervaly spolehlvost regresní přímky Pás spolehlvost modelu Testy hypotéz, používané př volbě regresní funkce Testy hypotéz o korelačním koefcentu Testování průkaznost regresní funkce STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT Vztah průměrné mzdy a počtu nezaměstnaných Vztah průměrné mzdy a celkového přírůstku obyvatelstva Vztah regonálního HDP a celkový přírůstek obyvatelstva Vztah regonálního HDP a počtu nezaměstnaných VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY

6 8. PŘÍLOHY

7 . Úvod Tématem této dplomové práce je analyzovat vztahy vybraných ukazatelů ekonomckých, demografckých a socálních v jednotlvých krajích České republky a Slovenska, tedy na úrovn jednotek NUTS 3 pro členění v Evropské un, a následně analýza těchto vztahů na úrovn jednotlvých států Evropské une, tedy pro jednotky NUTS. Dplomová práce se nspruje dílem Mnaříka a Lacny [0], kde se v souvslost se vznkem nových územně samosprávních celků krajů, zabývají posuzováním kauzálních vztahů mez vybraným ukazatel pro rok 200, a to především těm, které se používají jako podpůrné př rozhodování o opatřeních strukturální a regonální poltky Evropské une. My se pokusíme zjstt, zda se vývoj vztahů mez hospodářským ukazatel (nezaměstnanost, průměrná mzda, celkový přírůstek obyvatelstva na ts. osob, a HDP na osobu) změnl nebo zůstal stejný, tzn. zda můžeme ve sledované české ekonomce vypozorovat pokrok a přblížení se tak ekonomckým teorím platným pro vyspělé ekonomky. Pro srovnání s českou ekonomkou provedeme tutéž analýzu pro jednotlvé regony Slovenské ekonomky a pro celou Evropskou un. Tato problematka byla př zpracovávání této dplomové práce velm blízká z důvodu zpracovávání velm podobně zaměřeného tématu př zpracovávání bakalářské práce na téma Analýza vybraných ukazatelů trhu práce a ekonomckého rozvoje na úrovn regonů České republky [2], kde byly zkoumány vzájemné závslost vybraných ukazatelů v podmínkách České republky, posuzoval se vlv přítomnost Prahy na sledovaný soubor dat a na sledovaných datech byly provedeny testů statstcké průkaznost. V této prác je cílem tuto problematkou rozšířt. Výsledky získané za pomocí následující analýzy budou poté srovnávány s teoretckým poznatky o vztazích těchto ukazatelů v ekonomcké teor. Motvem pro tuto prác je zjštění, zda se ekonomcké zákony projevují stejným způsobem u regonů České republky, Slovenska a následně u jednotlvých států Evropské une. Za pomocí analýzy můžeme odhalt problematcké regony, které se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanost, a následně navrhnout doporučení pro hospodářskou poltku pro tento regon. Jelkož se Česká republka Slovensko staly dne. května 2004 členy Evropské une a jejch územní uspořádání začalo odpovídat standardům Evropské une, umožnlo toto přzpůsobení provádět statstckou analýzu a vzájemné srovnávání - 7 -

8 na meznárodní úrovn, což bylo pro vypracování této práce zásadní a rovněž danou problematku můžeme považovat za dostatečně aktuální. 2. Cíl práce a metodka 2.. Cíl práce Cílem této práce je analýza vzájemných vztahů u vybraných ukazatelů charakterzujících demografckou, ekonomckou a socální stuac v územních jednotkách NUTS 3, tj. krajích České republky a Slovenska a rovněž v územních jednotkách NUTS, tj. jednotlvých států Evropské une. Jednotlvým dílčím cíly jsou: o analýza vzájemných vztahů mez vybraným ukazatel u jednotlvých regonů ČR, o analýza vzájemných vztahů mez vybraným ukazatel u jednotlvých regonů SR, o analýza vzájemných vztahů mez vybraným ukazatel u jednotlvých států Evropské une, o porovnání dosažených výsledků u jednotlvých analýz a posouzení, zda odpovídají poznatkům o vztazích mez jednotlvým ukazatel v ekonomckých teorích, o posouzení, zda dle předešlých analýz, můžeme regony ČR a SR považovat za srovnatelné regony s regony vyspělých zem, čl zda jsou vztahy mez pozorovaným ukazatel plně rozvnuty, o posouzení vlvu Prahy a Bratslavy v jednotlvých zkoumaných souborech dat. Pro účel analýzy v této dplomové práce byly zvoleny jen některé vybrané ukazatele a vztahy z díla Mnaříka a Lacny [0], a jsou to tyto ukazatele: nezaměstnanost (č počet nezaměstnaných), průměrná mzda, celkový přírůstek obyvatelstva na ts. osob, a HDP na osobu. U těchto ukazatelů byly porovnávány jejch vzájemné vztahy. Př hodnocení jednotlvých vztahů budeme vycházet z následujících ekonomckých teorí, jež byly použty rovněž v díle Mnaříka a Lacny [0]. Po tomto srovnávání se pokusíme rovněž statstcky ověřt průkaznost dosažených výsledků. Našm dílčím cíl bude také ověřt průkaznost dat za pomocí testu průkaznost korelačního koefcentu. Dále odhalt, jaký má vlv přítomnost Bratslavského kraje na zkoumaný soubor SR, stejně tak Praha na zkoumaný soubor dat pro ČR

9 2.2. Metodka a zdroje dat Pro zpracování dplomové práce můžeme za velm důležtou považovat volbu vhodných materálů pro danou prác a užtí vhodných postupů a metod zpracování. V lterárním přehledu byly soustředěny získané poznatky jak o jednotlvých ukazatelích, tak o statstckých metodách, které budou př jednotlvých výpočtech v praktcké část použty. Ve vlastní prác budeme analyzovat vztahy mez jednotlvým ukazatel, ntenztu závslostí a vlvy, které na tyto vztahy působí. Pokusíme se rovněž otestovat reálnost a průkaznost dosažených výsledků. V této fáz bude využto nabytých znalostí získaných v teoretcké část a jejch aplkace na zvolené soubory dat. Dále byly př posuzování dosažených výsledků práce použty metody komparace č srovnávání dosažených výsledků pro jednotlvé soubory zkoumaných dat, následně metody dedukce a ndukce př odvozování závěrů ze získaných výsledků. Př zpracovávání této praktcké část práce byly nejdříve všechny soubory dat pro vztah dvou vybraných ukazatelů proloženy přímkou podle metody mnmálních čtverců, kterou s představíme a podrobně vysvětlíme v kaptole Následně byly vypočteny vybrané druhy ukazatelů pro jednotlvé dvojce. Pro výpočet koefcentů a, b bylo použto vzorců obsažených v kaptole 3.2.5, a to konkrétně vzorců 3.8 a 3.9. Pro výpočet koefcentů determnace a korelace bylo použto vzorců v kaptolách a 3.2.7, pro výpočet ndexu determnace vzorec 3.4 a pro koefcent korelace vzorec 3.5. U souboru dat pro Evropskou un bylo př vytváření ntervalu spolehlvost regresní přímky použto vzorce 3.8 v kaptole a pro vyobrazené pásu spolehlvost ekonometrckého modelu vzorce 3.9 z kaptoly Následně byly všechny dosažené výsledky otestovány testem průkaznost pomocí vzorce 3.23 z kaptoly V případě testování průkaznost u dat za Českou republku a Slovensko byl použt test o průkaznost korelačního koefcentu, pro případ Evropské une bylo toto testování ještě rozšířeno o test průkaznost regresní funkce a tedy celého ekonometrckého modelu vysvětleno v kaptole vzorcem yx yx Na závěr byly shrnuty veškeré dosažené výsledky a následovalo jejch porovnání s ekonomckou teorí, jejíž platnost bychom předpokládal u rozvnutých ekonomk. Touto analýzou se nám tak - 9 -

10 podařlo zjstt, zda můžeme Českou a Slovenskou republku považovat za srovnatelnou s ostatním vyspělým zeměm jako jsou státy Evropské une, kam oba sledované státy jž patří. Zdrojová data pro tuto prác se v případě České republky a Evropské Une vztahující k roku 2004 a v případě Slovenska k roku Veškeré získané údaje o hospodářských ukazatelích byly čerpán z nformačních materálů Českého statstckého úřadu, na jeho nternetových stránkách a z nformačních materálů Štatstckého uradu Slovenskej republky, na jeho stránkách 3. Lterární přehled Ekonomcká teore předpokládá, že v regonech s vyšší nezaměstnaností dochází k převsu nabídky práce nad poptávkou, což by se mělo projevt nžší úrovní mezd v těchto regonech. V delším období pak v přílvu nvestc, které využívají potencálu nízké ceny práce. Můžeme proto očekávat přílv nvestc náročných na pracovní sílu, jedná se však většnou o obory, které nevyžadují vysokou kvalfkac pracovní síly. V zemích Evropské une, České republce na Slovensku dochází k cílené podpoře státu, jejchž snahou je formou různých nvestčních pobídek přlákat nvestory právě do regonů s vysokou nezaměstnaností. Pokusíme se tedy tuto ekonomckou teor prokázat v jednotlvých regonech ČR, SR v Evropské un. Dále se pokusíme se prokázat na vztahu mez průměrnou mzdou a celkovým přírůstkem obyvatelstva na ts. obyvatel v jednotlvých regonech ČR, SR v Evropské un, zda bude docházet k negatvnímu přírůstku obyvatel v regonu s nžší průměrnou mzdou a poztvnímu přírůstku v regonech s vyšší průměrnou mzdou. Síla závslost je ovlvněna jednak výškou rozdílu v průměrné mzdě, náklady spojeným se stěhování a ochotou osob změnt místo pobytu. Př další analýze vztahu mez regonálním HDP a přírůstkem obyvatelstva budeme vycházet z toho, že ve vyspělých ekonomkách lze pozorovat úbytek obyvatel v regonech s nžším HDP na úkor nadprůměrných. Čím vyšší je rozdíl ve sledovaném ukazatel, tím vyšší je pozorovaná míra mgrace. Pokusíme se tedy tento vztah ověřt v podmínkách ČR, SR v EU. Poslední vztah, který budeme analyzovat, je vztah mez HDP a nezaměstnaností. Lze předpokládat, že regony s vysokou úrovní HDP mají velký potencál trhu práce. Jsou tak - 0 -

11 atraktvním místem pro přílv nových nvestc, které následně vytvářejí nové pracovní příležtost. Proto můžeme očekávat v těchto regonech nžší úroveň nezaměstnanost, než v regonech s nízkým HDP. Opět ověříme, zda tato teore platí v podmínkách ČR, SR v EU. Následující hospodářské ukazatele pro naš analýzu byly vybrány z okruhu ukazatelů, jež byly použty v díle Mnaříka a Lacny [0] a můžeme tyto ukazatele považovat za jedny z nejvýznamnějších ukazatelů žvotní úrovně daných regonů. Okruh ukazatelů byl dále omezen na menší počet z důvodu dodržení zadaného rozsahu dplomové práce. Veškeré výše zmíněné ekonomcké teore vycházejí z práce Mnaříka a Lacny [0], kteří jako zdroj a podklad svých teorí použl následující díla: HUČKA, M. Strukturální poltka a její regonalzace, Reprons: Ostrava, 200, HUČKA, M. Stratege a nástroje regonální poltky v procesu transformace, Národní hospodářství, 993, č. 2, KONZÍKOVÁ, L., LACINA, L. Mgraton Study the regonal perspektve. Acta unv. Agrc. Slvc. Mendel. Brun, 200, roč. II., č. 2, s (ISBN 2-856), Regonal Polcy at the Crossroads. European Perspectves. Jessca Kngsley Publsher: London, Hospodářské ukazatele Vybrané ukazatele ekonomcké teore, ze kterých budeme př posuzování praktcké část vycházet, jsme s jž představl. Než bude možné přejít ke zpracování získaných dat, seznámíme se s jednotlvým ukazatel, které jsou v této prác pro veškeré výpočty a testování použty. Pro porozumění následně získaným výsledkům je nutné porozumět, co jednotlvé ukazatele symbolzují, aby bylo možné konečné výsledky správným způsobem nterpretovat. Zvolené ukazatele lze rozčlent způsobem, jakým bylo toto členění provedeno jž podle Mnaříka a Lacny [0]. Zde jsou dsponblní ukazatele orentačně rozděleny do skupn, které v jednotlvých regonech charakterzují o demografckou stuac (namátkou například hustota obyvatelstva, průměrná velkost obce, ndex stáří, koefcent zatížení produktvní populace aj.), o hospodářskou stuac (regonální HDP na obyvatele, podíl pracujících v jednotlvých sektorech národního hospodářství, délka pracovního týdne, míry nezaměstnanost aj.), - -

12 o socální stuac (úroveň vzdělání, průměrná mzda, podíl osob pracujících na vlastní účet atd.). Jak jž bylo řečeno, pro následující analýzu byly vybrány tyto ukazatele: nezaměstnanost a HDP na osobu jako jedny z nejdůležtějších ukazatelů, které svědčí o žvotní úrovn, dále průměrná mzda, jejíž výše vypovídá o struktuře hospodářství v regonu, zda převládá sféra zemědělská č sféra služeb, kde je dosahováno vyšších mezd a nakonec celkový přírůstek obyvatelstva na ts. osob, z něhož můžeme zjstt stupeň mgrace obyvatel mez regony Nezaměstnanost Ukazatel nezaměstnanost je podle Mankwa [7] jedním z nejdůležtějších faktorů, který přspívá k žvotní úrovn země. Na většně trhů v ekonomce ceny přzpůsobují tak, aby uváděly nabízené a poptávané množství do rovnováhy. Na deálním trhu práce by také cena práce mzda vyrovnávala nabídku práce a poprávku po ní. Přzpůsobení mezd by zajstlo vždy plnou zaměstnanost. Ve skutečnost je trh práce tomuto deálu velm vzdálený. Vždy exstují ldé bez práce, v ekonomce, která prosperuje, tzn. že nezaměstnanost nkdy neklesá na nulu, ale pohybuje se kolem přrozené míry nezaměstnanost. Vysvětlením nenulové hodnoty přrozené míry nezaměstnanost slouží následující příčny odlšnost reálného trhu práce od deálního trhu práce a jsou to: zákony o mnmální mzdě, odbory, efektvnostní mzda (vyšší než rovnovážná mzda, kterou platí frmy proto, aby zvýšly produktvtu svých pracovníků) a hledání pracovního místa. Podle Stutelyho [5] vysoká nezaměstnanost (ve srovnání s průměrem za několk předchozích let) naznačuje produkční mezeru ve směru recese. Nízká nezaměstnanost na vrcholu cyklu je hrubým ndkátorem nflačních tlaků. Důležté však je, že nezaměstnanost se zpožďuje za cyklem o zhruba šest měsíců. Pokud se jedná o celkovou nezaměstnanost jsou údaje založeny na počtu osob regstrovaných jako nezaměstnaní (např. v Rakousku, ve Švýcarsku) nebo žádajících o podporu (např. Belge, Brtáne, nebo na statstckých šetřeních (opět Brtáne a mnoho dalších zemí). Statstcká šetření obvykle dávají lepší výsledky, protože zachytí osoby, které by přjaly zaměstnání, pokud by se naskytlo, ale neregstrují se jako nezaměstnaní. Zkreslení a problémy s meznárodní srovnatelností vznkají kvůl faktorům, jako jsou student žádající o podporu v nezaměstnanost - 2 -

13 během prázdnn, způsob zachycení osob dočasně propuštěných, osob, které se jž přestaly hlást jako schopné pracovat, a osob s částečným úvazky, které hledají plný úvazek. Podle Macha [6] je nezaměstnanost dle Eurostatu defnována jako nezaměstnané osoby 5-t leté a starší (bez horní věkové hrance), které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tř základní podmínky: Byly bez práce, to znamená, že nebyly an v placeném zaměstnání an nebyly sebezaměstnané. Hledaly aktvně práce v průběhu posledních 4 týdnů. Formou aktvního hledání práce se rozumí regstrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podncích, využívání nzerce, podnkání kroků pro založení vlastní frmy, podání žádost o pracovní povolení a lcence nebo hledání zaměstnání jným způsobem. Byly přpraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dspozc okamžtě nebo nejpozděj do 4 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasfkovány jako zaměstnané nebo ekonomcky neaktvní. Míra nezaměstnanost (v dané zem a k určtému období) je měřena jako počet nezaměstnaných osob (značíme U) k pracovním slám (značíme L). Pracovní síly tvoří zaměstnané osoby (značíme E), tj. t, kdož prác mají a nezaměstnané osoby (U), tj t, kdož prác aktvně hledají. Míra nezaměstnanost (značíme u a vyjadřujeme j v %) se tedy rovná U = U/(E+U) * 00, kde součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob ve jmenovatel se rovná pracovním slám, tj. ekonomcky aktvnímu obyvatelstvu (tedy E + U = L). Mez nezaměstnané patří osoby, které nehledají prác, protože j jž našly a jsou schopny j nastoupt nejpozděj do 4 dnů. Ukazatel je konstruován podle metodky Eurostatu vypracované na základě doporučení Meznárodní organzace práce (ILO). Zařazení do této kategore nesouvsí s kategorí regstrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a an s faktem, zda tyto osoby pobírají č nepobírají příspěvek v nezaměstnanost č jné socální dávky nebo příspěvky

14 Podle Stutelyho [5] exstují tyto druhy nezaměstnanost:. Frkční nezaměstnanost. Vždy se naleznou ldé, kteří mění zaměstnání a jsou dočasně regstrován jako nezaměstnaní. Jejch počty se dají snížt lepší nformovaností (propojením údajů o volných místech a nezaměstnaných osobách) a vzděláním. 2. Strukturální nezaměstnanost. Tento pojem označuje osoby, jejchž dovednost a místo pobytu neodpovídají pracovním příležtostem obvykle proto, že mají kvalfkac pro odvětví, která upadají pod konkurenčním tlakem moderní technky č dovozů. Je možné j snžovat rekvalfkací a zvýšením moblty pracovní síly. 3. Sezonní nezaměstnanost. Zemědělství, stavebnctví a turstcké služby jsou obzvlášť slně vystaveny sezonním výkyvům. 4. Rezduální nezaměstnanost. Exstuje tvrdé jádro ldí, kteří jsou praktcky nezaměstnatelní, například vlvem jejch neschopnost ntegrovat se do moderní společnost. Podle Mankwa [7] rozeznáváme ještě dva druhy nezaměstnanost. Prvním je přrozená míra nezaměstnanost, která se týká úrovně nezaměstnanost, jež v hospodářství převažuje. Termín přrozená označuje to, že se nezaměstnanost od této míry v dlouhém období neodchyluje. Je to normální míra nezaměstnanost, kolem které kolísá míra nezaměstnanost. Druhým druhem je cyklcká nezaměstnanost, což je odchylka nezaměstnanost od přrozené míry. Podle Stutelyho [5] se nezaměstnanost obvykle defnuje jako procentní podíl nezaměstnaných na pracovní síle (zaměstnaní nezaměstnaní). Časté jsou národní odchylky. Německo vylučuje z pracovní síly osoby samostatně výdělečně čnné, Belge publkuje dvě míry nezaměstnanost, a to podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle, resp. Na pojštěné pracovní síle, Švýcarsko zakládá své údaje o pracovní síle na sčítání ldu z roku 980. Změnou defnce, což vlády s oblbou dělají, lze míru nezaměstnanost posunout vzhůru, častěj ale dolů, o několk procentních bodů. Meznárodní organzace práce (ILO) a další meznárodní organzace publkují standardzované míry nezaměstnanost, které se lší od národních údajů, ale dávají konzstentní základ pro meznárodní srovnání

15 Regonální údaje o nezaměstnanost vypovídají také o strukturální nezaměstnanost, protože osvětlují vztah mez zánkem pracovních míst a rozmístěním upadajících odvětví. Podle zdroje [7] exstují v České republce mnmálně dva ukazatele nezaměstnanost o sledovaný Mnsterstvem práce a socálních věcí, o sledovaný Českým statstckým úřadem. Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomckým ukazatelům. V medích se převážně uvádí ta, kterou zveřejňuje Mnsterstvo práce a socálních věcí ČR na základě statstk úřadů práce. Nezaměstnanost zjšťovaná Českým statstckým úřadem na základě tzv. Výběrového šetření pracovních sl (VŠPS) je u nás méně známá. Používá se hlavně pro meznárodní srovnávání a je zjšťována jak v zemích EU, tak zemích kanddátských. Zásadní rozdíl spočívá především ve způsobu zjšťování a v jeho metodce. Mnsterstvo práce vychází ze statstk úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregstrují. Míra nezaměstnanost je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregstroval, na celkové pracovní síle (nezaměstnaní MPSV + zaměstnaní VŠPS). MPSV zjšťuje a zveřejňuje tzv. regstrovanou míru nezaměstnanost. ČSÚ provádí každé čtvrtletí specální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sl (VŠPS). Na jeho základě pak (kromě jného) stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanost. Míra nezaměstnanost je v tomto případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠP na součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. Jak jž název napovídá, šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomcké aktvtě obyvatel, kteří žjí v bytech. Provádí se kontnuálně v náhodně vybraném vzorku domácností s cílem zjstt charakterstky socálního ekonomckého postavení obyvatelstva na území republky. Rozsah šetření a charakterstky zaměstnanost a nezaměstnanost osob bydlících ve vybraných bytových domácnostech plně odpovídají defncím Meznárodní organzace práce (ILO) a metodckým doporučením Eurostatu. Míra nezaměstnanost ČSÚ se tak od té z mnsterstva práce lší nejen kvůl jnému způsobu zjšťování, ale též rozdílnou metodkou. Za nezaměstnané jsou podle defnce ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly an jednu hodnu za - 5 -

16 mzdu nebo odměnu a aktvně hledaly prác, do které by byly schopny nastoupt nejpozděj do dvou týdnů. Od. ledna 2002 byl plně harmonzován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu včetně otázek kladených respondentov. Prortou je dotaz na ekonomckou aktvtu respondentů v referenčním týdnu. Jestlže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň hodnu, je podle metodky ILO strktně klasfkován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasfkován rovněž t, kteří sce patří mez regstrované uchazeče, ale nehledají s aktvně prác. Ve VŠPS proto náležejí do kategore ekonomcky neaktvních. Formou aktvního hledání práce se rozumí hledání prostřednctvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podncích, využívání nzerce, podnkání kroků k založení vlastní frmy, podání žádost o pracovní povolení a lcence nebo hledání zaměstnání jným způsobem. Výběrové šetření pracovních sl (VŠPS) se provádí kontnuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjšťování ekonomckého postavení obyvatelstva na území celé republky. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanost a nezaměstnanost plně odpovídají defncím Meznárodní organzace práce (ILO a metodckým doporučením Eurostatu ( Výsledky VŠPS jsou publkovány podle bydlště respondentů. Tabulka č..: Rozdílnost metodk zjšťování nezaměstnanost u MPSV a VŠPS Regstrovaní uchazeč o zaměstnání nesplňující podmínky ILO pro zařazení mez nezaměstnané Regstrovaní uchazeč o zaměstnání splňující podmínky ILO pro zařazení mez nezaměstnané Neregstrovaní nezaměstnaní splňující podmínky ILO pro zařazení mez nezaměstnané Zaměstnaní podle VŠPS (ILO) = pro obě míry nezaměstnanost Regstrovaní na úřadech práce (MPVS) Nezaměstnaní podle ILO (VŠPS) Pracovní síla pro míru nezaměstnanost VŠPS Pracovní síla pro míru nezaměstnanost MPSV Zdroj: ČSÚ Pracovní síla pro míru nezaměstnanost MPSV Je-l tedy rozdílná defnce nezaměstnaného sám způsob zjšťování, potom se údaje o nezaměstnanost z MPSV a z VŠPS zcela logcky lší. Rozdíl mez oběma měram je tím menší, čím je menší nezaměstnanost. V případě nízké míry nezaměstnanost (např. -3 %) se tento rozdíl téměř stírá

17 Podle ofcální metodky se míra regstrované nezaměstnanost na úrovn ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sl. Míra nezaměstnanost v obcích, mkroregonech, ORP a POU se z důvodu nedostupnost dat o zaměstnaných na úrovn těchto územních celků počítá na základě ekonomcky aktvního obyvatelstva. Rozdíly v uvedených ukazatelích jsou obvyklé v členských zemích Evropské une. Oba ukazatel míry nezaměstnanost mají své místo v ekonomce, neboť nejsou vzájemně v rozporu, ale doplňují se. Pro dobrý přehled o problematce nezaměstnanost je tak třeba sledovat ukazatele z VŠPS MPSV a pro doplnění další ukazatele. Podle zdroje [7] exstují na Slovensku dva druhy ukazatelů nezaměstnanost: a to míra nezaměstnanost, která je vykazována Štatstckým úradom SR z Výběrových zjšťování pracovních sl (dále jen VZPS), evdovaná míra nezaměstnanost, kterou vykazuje Národný úrad práce. Výška míry nezaměstnanost podle VZPS je nžší než míra evdované nezaměstnanost, a to z důvodu, že jsou rozdílné metodky zařazování osob mez nezaměstnané a pracující. Ve všeobecnost platí: míra nezaměstnanost v % = 00 * (počet nezaměstnaných / ekonomcky aktvní obyvatelstvo). Ekonomcky aktvní obyvatelstvo (dále jen EAO) je součet počtu pracujících (zaměstnaných) a nezaměstnaných. Míra nezaměstnanost podle Výběrového zjšťování pracovních sl vykazovaná ŠÚ SR: Míra nezaměstnanost v % je rovná podílu celkového počtu nezaměstnaných k ekonomcky aktvnímu obyvatelstvu. Mez ekonomcky aktvní obyvatelstvo (pracovní síla) zahrnujeme osoby ve věku od 5 let, které patří mez pracující v cvlním sektoru, nezaměstnané nebo příslušníky ozbrojených složek. Na rozdíl od evdence Národného úradu práce pracující podle VZPS jsou všechny osoby ve věku od 5 let, které ve sledované (referenčním) týdnu vykonávaly aspoň jednu hodnu práce za mzdu, plat nebo prác za účelem dosažení zsku včetně osob pracujících v zahrančí. Může jít o prác na plný č zkrácený úvazek, dočasnou, příležtostnou nebo sezónní prác. Ve smyslu defnce podle metodky VZPS za nezaměstnaného se považují všechny osoby ve věku od 5 let, které současně splňují tří podmínky, stejné jako pro evdenc v Eurostatu. Tyto osoby mohou, ale nemusí být evdované na úřadech práce jako nezaměstnané. Za nezaměstnané se považují - 7 -

18 nepracující osoby, které s prác našly a do zaměstnaní nastoupí v průběhu měsíce. Mez nezaměstnané se zařazují také osoby na dlouhodobém neplaceném volně, které s prác nehledají z toho důvodu, že v blízké budoucnost očekávají návrat do svého zaměstnání. To znamená, že tyto osoby, které nejsou schopné nastoupt do práce nejdříve do dvou týdnů, se nepovažují za nezaměstnané podle VZPS, avšak v evdenc úřadů práce se mohou nacházet. Míra evdované nezaměstnanost z celkového počtu evdovaných nezaměstnaných vykazovaná Národným úradom práce. Tato míra nezaměstnanost byla do určována z evdovaných nezaměstnaných celkem. Míra evdované nezaměstnanost (v % ke konc měsíce) = 00 * (počet evdovaných nezaměstnaných / ekonomcky aktvní obyvatelstvo). Takto vykazovaná míra evdované nezaměstnanost je nepřesná, protože zahrnuje evdované nezaměstnané, které nemohou bezprostředně po předložení nabídky vhodného volného pracovního místa nastoupt do zaměstnání tj., evdovaných nezaměstnaných, na straně kterých je objektvní překážka pro přjetí do zaměstnání. Za takovou překážku se podle předpsů MOP považuje zařazení do rekvalfkace a do pracovní rehabltace zabezpečované úřady práce, dočasná pracovní neschopnost evdovaných nezaměstnaných a pobírání peněžní pomoc na mateřské. Míra evdované nezaměstnanost z dsponblního počtu evdovaných nezaměstnaných vykazovaná Národným úradom práce. Od se míra nezaměstnanost začala určovat na základě dsponblního počtu evdovaných nezaměstnaných občanů. Míra evdované nezaměstnanost (v % ke konc měsíce) = 00 * (dsponblní počet evdovaných nezaměstnaných / ekonomcky aktvní obyvatelstvo). Tento postup byl zvolený tak, že ekonomcky aktvní obyvatelstvo se počítá jako součet počtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Dsponblní počet evdovaných nezaměstnaných kteří t evdovaní nezaměstnaní, kteří mohou bezprostředně po předložení nabídky vhodného volného pracovního místa nastoupt do zaměstnání tj., evdovaní nezaměstnaní, na straně kterých není žádná objektvní překážka pro přjetí do zaměstnání. Za takovou překážku se podle předpsů MOP považuje zařazení do rekvalfkace a do pracovní rehabltace zabezpečované úřady práce, dočasná pracovní neschopnost evdovaných nezaměstnaných a pobírání peněžní pomoc na mateřské. Rozdílné přístupy Štatstckého úradu a Národného úradu práce k zjšťování nezaměstnanost předurčují jejch použtí. Výsledky Výběrových zjšťování pracovních sl slouží především pro potřeby meznárodní statstky práce a meznárodní porovnávání. Umožňují také objektvnější - 8 -

19 pohled na stav a vývoj nezaměstnanost z hledska vývoje věkové a kvalfkační struktury nezaměstnaných, délky trvání nezaměstnanost, struktury podle odvětví a zaměstnání a je východskem analýz prognóz ekonomckého a socálního rozvoje v SR. Údaje úřadů práce jsou významným ndkátorem pro uplatňování poltky trhu práce. Oba přístupy mají svoje přednost a nedostatky. Údaje o nezaměstnanost získané oběma způsoby není možno brát konfrontačně, ale jako dva navzájem se doplňující zdroje nformací o stavu a vývoj trhu práce v SR. Podle má nezaměstnanost své náklady, které jsou spojeny především s cyklckou nezaměstnaností, ale také určté přínosy, zvláště pokud jde o nezaměstnanost frkční. Náklady nezaměstnanost dopadají nejen na nezaměstnané, kteří dostávají podporu v nezaměstnanost a snžují se tak jejch obtíže spojené se ztrátou výdělku, ale na všechny zaměstnané prostřednctvím plateb pojštění v nezaměstnanost.agregátní náklady nezaměstnanost souvsejí: se ztrátou agregátního výstupu a důchodu tyto náklady představují hodnotu výstupu, která by byla nezaměstnaným vyprodukována, kdyby pracoval. Tyto náklady nejsou zanedbatelné. Jestlže je skutečná míra nezaměstnanost v ekonomce mnohem vyšší než přrozená míra, tj. úroveň zaměstnanost je pod plnou zaměstnaností, pak dochází ke ztrátě výstupu. Pokud dojde ke zvýšení nezaměstnanost o % nad přrozenou míru nezaměstnanost, pak se výstup sníží o 2 3 % pod svou potencální úroveň nebol úroveň výstupu, kterého by bylo dosaženo př plné zaměstnanost (Okunův zákon). Se znehodnocením ldského kaptálu ldský kaptálo je hodnota vzdělání a nabytých schopností a dovedností jednce. Zahrnují mechancké a duševní schopnost, které jsme získal ve škole spolu s těm, které jsme rozvnul v zaměstnání včetně pracovních návyků a schopnost koncentrace. Dlouhotrvající nezaměstnanost přspívá ke ztrátě těchto schopností a tím snžuje hodnotu ldského kaptálu. Se zvýšením krmnalty u některých skupn může být nezaměstnanost spojená s krmnaltou. Jestlže s ldé nemohou vydělat legálním způsobem, mohou se někteří pokust získat peníze prostřednctvím trestného čnu. Vyšší míra nezaměstnanost tak může být spojena s vyšší krmnaltou. Se ztrátou ldské důstojnost dalším nákladem nezaměstnanost je ztráta sebeúcty, která může posthnout zvláště ty, kdož jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Nezaměstnanost vyvolává značný psychcký tlak na celou rodnu. Společenské a psychcké náklady nezaměstnanost mohou být mnohem významnější než fnanční ztráty, když je obtížné tyto náklady změřt. Ve světle negatvních dopadů nezaměstnanost může být těžké uvěřt, že některé typy nezaměstnanost mohou mít také nějaký přínos. Ncméně představme s, že aby neexstovala nezaměstnanost, musel bychom po ukončen školy přjmout první zaměstnání, které by bylo - 9 -

20 k dspozc bez ohledu na to, o jakou prác by šlo a zda bychom se na n hodl a chtěl j dělat. Hledat s zaměstnání je pravděpodobně snazší pro nezaměstnané než pro pracovníky zaměstnané na plný úvazek. Také frmy mají výhody z toho, že s mohou vybírat z většího počtu potencálních uchazečů, než kdyby byly nezaměstnanost nulová. Také zavádění nových technologí s sebou přnáší jstou nezaměstnanost, neboť vyžadují přzpůsobení pracovní síly. Nezaměstnanost tak umožňuje na tyto technologcké změny reagovat, a pokud by byla nízká, bránla by nutné realokac práce. Aby mohly být využty výhody nových technologí, budou ldé muset změnt zaměstnání. Výše uvedené přínosy nezaměstnanost znamenají lepší alokac zdrojů a zlepšují tak efektvnost celé ekonomky. Určtá míra nezaměstnanost může mít také jnou výhodu. Někteří ldé přeceňují hodnotu své vlastní práce a žádají stále vyšší mzdy, dovolené, přestávky a jné výhody, které převyšují hodnotu jejch přínosu. Někteří ekonomové proto považují jstou nezaměstnanost za brzdu přemrštěných mzdových požadavků a jných výhod Hrubý domácí produkt (HDP) Jedná se o klíčový ukazatel vývoje ekonomky. Podle Stutelyho [5] vyjadřuje celkovou ekonomckou výkonnost země bez ohledu na to, kdo vlastní produktvní aktva. Představuje souhrn hodnot přdaných zpracováním ve všech odvětvích v čnnostech považovaných v systému národního účetnctví za produktvní (tj. včetně služeb tržní netržní povahy). Aby byl vyloučen vlv změn cen je vyjádřen ve stálých cenách. Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterzuje o kolk procent reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku prot stejnému období roku předchozího. Podle Mankwa [7] HDP měří zároveň dvě věc: celkový důchod každého subjektu v ekonomce a celkové výdaje za zboží a služby této ekonomky. Příčna schopnost HDP měřt celkové výdaje celkový důchod tkví v tom, že jde v podstatě o dvě stejné věc. Pro ekonomku jako celek se důchod musí rovnat výdajům, protože každá transakce má dvě strany, prodávajícího a kupujícího, a proto je zajštěna rovnost příjmů a výdajů. HDP pro ekonomku tak můžeme také

21 počítat dvěma způsoby: sečtením celkových výdajů domácností nebo sečtením celkových důchodů, které vyplácejí frmy (jejch výdaje na mzdy, rentu a zsk). Další makroekonomcké ukazatele, které se odlšují od HDP tím, že vynechávají nebo zahrnují jsté důchodové kategore původně zahrnované nebo nezahrnované do HDP jsou následující: Čstý národní produkt (NNP) je celkový důchod občanů země po odpočtu ztráty opotřebení majetku. Znehodnocení je míra opotřebení všech zařízení a budov. Toto opotřebení se také nazývá spotřeba fxního kaptálu. Osobní důchod je důchod domácností a žvnostníků. Na rozdíl od HDP a NNP osobní důchod vylučuje tzv. zadržené výdělky, což je příjem korporací, který se nerozdělí vlastníkům v podobě dvdend, ale naopak zahrnuje příjem z úroků domácnostem z držby vládního dluhu a transfery z vládních programů socálního zabezpečení a jných. Osobní dsponblní důchod je zbylý důchod domácností a žvnostníků po odečtení závazků vůč státu. Je roven osobnímu důchodu mnus daně a některé platby nedaňové povahy. Podle Stutelyho [5] můžeme HDP člent na různé druhy: Nomnální HDP měří celkovou ekonomckou aktvtu v běžných cenách a popsuje celkovou úroveň produkce. Používá se pro hodnocení ekonomckého výkonu nebo dalších ukazatelů (například saldo běžného účtu v procentech HDP). Nomnální HDP nebo HND (HNP) se používá k měření celkové ekonomcké aktvty. Volba mez těmto dvěma ukazatel záleží do značné míry na národních zvyklostech. Je-l HND/HNP vyšší než HDP, ndkuje to čsté nvestce ze zahrančí.hnd znamená, že jsme neodečetl znehodnocení kaptálu (odpsy vyjadřující spotřebu kaptálu) čl hodnotu kaptálových zdrojů spotřebovaných ve výrobním procesu vlvem fyzckého opotřebení, náhodných škod, zastarání nebo vyřazení kaptálových aktv. Čstý národní důchod je HND bez odpsů (znehodnocení kaptálu). HDP na hlavu představuje produkt na osobu čl HDP vydělený počtem obyvatel a používá se jako ukazatel celkového ekonomckého blahobytu. Tento ukazatel je také vhodným ukazatelem žvotní úrovně. Implctně uvažuje kvaltatvní faktory, jako gramotnost nebo zdraví, když nejsou zahrnuty přímo. Zvýšení reálného HDP na hlavu ukazuje zlepšení celkového ekonomckého blahobytu. Reálný HDP měří celkovou ekonomckou aktvtu ve stálých cenách a je nejvýhodnější pro sledování změn v čase

22 Nomnální HDP používá k ohodnocení produkce zboží a služeb v ekonomce běžné ceny říká Mankw [7]. Reálný HDP naopak používá stále ceny základního období, jmž násobí příslušná množství zboží a služeb v počítaných obdobích. Protože reálný HDP není ovlvněn změnam cenové hladny, změny reálného HDP vyjadřují pouze změny vyrobeného množství produkce. Reálný HDP tedy měří produkc zboží a služeb dané ekonomky. Reálny HDP tedy měří množství zboží a služeb, které se v ekonomce vyrobí a které uspokojí ldské potřeby a přání. Reálný HDP tak lépe vyjadřuje stav ekonomky než nomnální HDP. Pokud mluvíme o růstu ekonomky, myslíme tím procentuální změnu reálného HDP mez jednotlvým obdobím. Dalším ukazatelem, který můžeme vyjádřt za pomocí nomnálního a reálného HDP je deflátor HDP. Porovnáváme současnou cenovou hladnu s cenam základního období, deflátor tak počítá změnu nomnálního důchodu, která je spojena se zvýšením cenové hladny a není spojena se změnou množství vyráběného zboží. Deflátor HDP = nomnální HDP / reálný HDP * 00, změna ceny určtého zboží nebo služby ovlvňuje pouze nomnální ne reálný HDP a je odpovídajícím způsobem zahrnuta v deflátoru. HDP můžeme považovat za nejlepší souhrnný ukazatel pro zkoumání ekonomckého blahobytu společnost. Měří-l HDP celkový důchod celkové výdaje na zboží a služby v ekonomce, pak HDP na obyvatele měří příjmy výdaje průměrného člověka v ekonomce. HDP na obyvatele se zdá být přrozeným způsobem zhodnocení ekonomckého blahobytu průměrného jednotlvce. HDP je tak jedním z nejlepších způsobů jak srovnávat ekonomcký blahobyt na meznárodní úrovn Průměrná mzda Průměrná měsíční nomnální mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, préme a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl přpadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojstné na všeobecné zdravotní pojštění a socální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzckých osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky

23 Růst (pokles) průměrné nomnální mzdy vyjadřuje, o kolk % se zvýšla (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání s jným obdobím (zpravdla se stejným obdobím předchozího roku). Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu ndexu průměrné nomnální mzdy a ndexu spotřebtelských cen za shodné období. Jedná se o údaj očštěný o vlv nflace (zdroj [7]). Ve vývoj mezd exstuje určtá sezónnost, je růst č pokles mezd obvykle měřen ke stejnému ročnímu období nejčastěj čtvrtletí - předchozího roku, nkolv k období předchozímu Přírůstek obyvatel Relatvní celkový přírůstek obyvatel je výsledkem úrovně přrozené měny a mgračního salda. V letech sledujeme dost atypcký vývoj ve srovnání s předcházejícím léty mírně ubývá obyvatelstvo v exponovaných údolních polohách a úkor perferních (horských) oblastí. Tyto prostorové změny kopírují celorepublkové tendence. Relatvní přrozený přírůstek obyvatel je určován rozdílem úrovně natalty a mortalty podle zdroje [7] Evropská une a územní jednotky NUTS Podle Kınga, Lacna a Přenosla [4] jsou motvy vedoucí k evropské ntegrac tyto, zda jsou však v dnešní době ještě stále aktuální, nechávají odborníc na posouzení čtenář. Evropská soudržnost coby způsob překonání destruktvních sl naconalsmu, ochrana před obecně vnímaným strachem se sovětské rozpínavost, způsob zkrocení Německa a umožnění jeho zpětného začlenění do meznárodních poltckých a ekonomckých vztahů, způsob vzdorování poltcké, ekonomcké, vojenské a kulturní převaze USA nad západní Evropou, pokus o aplkac amerckého modelu ekonomckého růstu, prosperty a poltcké stablty (nejpatrnější je to v případě ekonomcké ntegrace, která postupně nabírala podobu zóny volného obchodu a celní une, jednotného vntřního tru a ve 2 zemích už hospodářské a měnové une se společnou měnou euro), způsob hledání vlvu a bezpečnost relatvně malých západoevropských států v nestablním světě. Další motvy byly rozvnuty během ntegračního procesu: socální poltka (vyrovnání žvotních úrovní), ochrana žvotního prostředí (důraz na

24 udržtelný rozvoj, stanovování mnmálních úrovní standardů ochrany žvotního prostředí bránících ekologckému dumpngu), zahranční a bezpečnostní poltka (poučení se z nejednotného vystupování v různých konflktech), justce a vntro (boj prot obchodu s ldm, drogam, společně čelt hrozbám terorsmu). Vymezení podporovaných regonů Skutečností je, že každý členský stát má rozdílné územně správní členění, dané především hstorckým vývojem. Jestlže ale má být podpora poskytována na nadnárodní úrovn, musí být splněno několk základních podmínek: musí exstovat srovnatelná struktura regonů podle předem dané metodky, musí být rozhodnuto, na kterou úroveň bude zaměřena podpora nadnárodní, musí exstovat sada srovnatelných ukazatelů, které dokáží dentfkovat problémový regon napříč všem členským státy. V souvslost s nárůstem počtu problémových regonů v důsledku procesu rozšřování EU a s ohledem na požadavky efektvního využtí přdělených fnančních prostředků bylo nutné celý proces dentfkace problémového regonu na celounjní úrovn formalzovat. Evropská komse požádala Evropský statstcký úřad (Eurostat) o navržení metodky zvláštního územního členění pro účely realzace RP/SP. Nutnost zavedení statstcké územní klasfkace byla dána hstorckým odlšnostm ve správním členění jednotlvých členských zemí, a tím obtížnou srovnatelností z hledska velkost a počtu obyvatel pro potřeby rozhodování o alokac prostředků. Systém územního členění byl navržen Eurostatem ve spoluprác se statstckým úřady jednotlvých členských zemí pod názvem NUTS (Nomenklatura územních statstckých jednotek). Vzhledem ke zmíněním odlšnostem ve správním uspořádání členských zemí nebylo možné vytvořt všechny požadované úrovně NUTS v rámc stávajících správních struktur. Struktura územně-správního členění, která na úrovn členských zemí exstovala, byla proto doplněna zavedením, umělých statstckých jednotek na té úrovn, která v dané zem nebyla tvořena přrozeným správním stupn. Po dskus byla navržena skladebná struktura, kde nejnžší jednotku NUTS 5 tvoří obce. Nejvyšší úroveň NUTS pak odpovídá celému členskému státu nebo je územní jednotkou velkých oblastí členského státu. Skladebný systém NUTS -5 NUTS : územní jednotka typu velkých oblastí daného státu a je obvykle tvořena několka celky nebo celým státem

25 NUTS 2: nžší jednotka, která obvykle odpovídá úrovn středního článku územně správního členění státu. Z hledska populace se její velkost pohybuje mez jedním až dvěma mlony. NUTS 3: jednotka odpovídající úrovn nžšího územně správního celku. V menších státech Evropské une má takový regon obyvatel. NUTS 4: první z tzv. místních správních jednotek (Local AdmnstratveUnts, LAU) NUTS 5: jednotka LAU 2, obvykle obce. Systém NUTS slouží jako územní referenční rámec pro sběr dat, rozvoj a hormonzac regonální statstky na úrovn Společenství. Vedle ustanovení velkostně srovnatelných jednotek umožňuje členění NUTS provádět analýzy na několka úrovních. Bruselská konference o regonálních ekonomkách z roku 96 potvrdla, že obdoba úrovně NUTS 2 (základní regony) je v rámc členských zemí nejvíce používanou úrovní pro aplkac regonálních poltk. Toto zjštění přneslo shodu o ustavení úrovně NUTS 2 jako základní jednotky pro analýzu regonální problematky na národní úrovn. NUTS naprot tomu slouží jako jednotka pro analýzu problematky z pohledu Společenství (důsledky zavedení celní une, příp. vntřního trhu). Regony úrovně NUTS 3 jsou z pohledu Společenství přílš malé co do velkost a komplexní ekonomckou analýzu u nch lze provádět pouze obtížně. Slouží proto pro přesnější zaměření podpory nebo pro provádění zvláštních analýz. ČR má 4 jednotek NUTS 3 (kraje, VÚSC), Slovensko má těchto jednotek Metody analýzy statstckých dat V této kaptole s pokusíme přblížt některé statstcké pojmy a vysvětlíme s používání metody analýzy regresní funkce, jejchž pochopení a znalost bude důležtá pro vypracování vlastní práce. Také s budeme specfkovat jednotlvé metody testování průkaznost dat Regresní a korelační úloha Podle Mnaříka [9] se pod pojem regresní úloha rozumí specální případ úlohy jednostranné závslost, kdy je jednoznačně pojmenována závslá a nezávslá proměnná s nezávslou proměnnou, která má charakter expermentátorem ovlvňované, řízené proměnné, někdy dokonce s pravdelně odstupňovaným hodnotam a závslou proměnnou, která má charakter pozorované proměnné, na rozdíl od toho se pod pojmem korelační úloha rozumí specální případ úlohy oboustranné závslost, kdy nelze jednoznačně pojmenovat závslou a nezávslou proměnnou, kdy obě proměnné úlohy mají charakter pozorovaných proměnných

26 Průběh takovéto závslost je vyčerpávajícím způsobem popsán soustavou dvou sdružených regresních funkcí, v nchž obě proměnné hrají střídavě úlohu závslé a nezávslé proměnné. Je tedy zřejmé, že s korelační úlohou se setkáváme vždy, kdy hodnoty obou proměnných nelze expermentálně ovlvnt a jsou tedy získávány cestou prostého pozorování. Podle Hndlse [2] je hlavním úkolem regresní a korelační analýzy přspět k poznávání příčnných vztahů mez statstckým znaky. Východskem k popsu statstckých závslostí jsou statstcké údaje. Statstcký soubor n pozorování sledovaných statstckých znaků můžeme získat různým způsoby, mez které řadíme hlavně o údaje jsme získal pozorováním n statstckých jednotek, přčemž statstcký soubor byl prostorově, časově věcně vymezen, o údaje jsme získal pozorováním určté statstcké jednotky v n časových okamžcích č ntervalech, o pozorování vznkla n-násobným opakováním určtého pokusu, prováděného za stejných nebo přblžně stejných podmínek. Za úkol regresní a korelační analýzy tak můžeme považovat matematcký pops systematckých okolností, které provázejí statstcké závslost. Konkrétně se může jednat např. o zobrazení průběhu podmíněných průměrů vysvětlované proměnné v důsledku systematckých změn hodnot jedné č většího počtu vysvětlujících proměnných. Ještě častěj je naší snahou nalézt dealzující matematckou funkc tak, aby co nejlépe vyjadřovala charakter závslost a co nejvěrněj zobrazovala průběh změn podmíněných průměrů závsle proměnné Regresní funkce Podle Mnaříka [9] hraje především zvláštní úlohu tzv. lneární funkce. Rozlšujeme dvojí lneartu: lneartu z pohledu nezávslé proměnné a lneartu z pohledu parametrů funkce. Zatímco první případ je trvální, neboť exstuje jedná funkce lneární z pohledu nezávslé proměnné, funkce = b b x, jejímž grafckým vyjádřením je přímka, exstuje nekonečně y + 0 mnoho funkcí lneárních podle parametrů. Každá funkce, kterou je možno zapsat jako

27 y = m j= 0 b f ( x), (3.) j j tj. jako součet součnů m + parametrů b j ( j = 0,,..., m) a stejného počtu regresorů f j (x) je funkcí lneární podle parametrů. Parametr b0 je absolutní člen, je-l regresor f j ( x) =. Zbývajících m regresorů jsou lbovolné funkce nezávslé proměnné, které však nesmějí obsahovat další neznámý parametr. Regresory mohou tedy být např. výrazy 2 x, x,, x, log x, e x x apod., ale ne jž např. výrazy x, c c x, x,logc x c, kde by c byl další neznámý parametr. Pokud funkce není lneární v parametrech, exstuje zde ještě možnost j lnearzovat, např. logartmckou č recprokou transformací. Jsou však funkce, pro které žádná lnearzace neexstuje Metoda mnmálních čtverců Pro výpočet parametrů modelu se využívá podle Dufka [] nejčastěj tzv. metoda mnmálních čtverců. Tato metoda je založena na předpokladu, že součet čtverců odchylek emprckých a teoretckých hodnot závsle proměnné je mnmální. Metoda mnmálních čtverců umožňuje z obecně daného typu modelu vybrat konkrétní funkc, která nejvhodněj (nejtěsněj) prokládá množnu bodů, jejchž souřadnce jsou dámy emprckým hodnotam závsle a nezávsle proměnné každé jednotky. Aby mohla být uplatněna metoda mnmálních čtverců, musí jít o adtvní ty funkce. Pokud tomu tak není, musí být funkce na adtvní typ převedena. Multplkatvní typy se snadno převádějí na typ adtvní logartmováním. Nejčastějším typem regresní funkce je polynomcká funkce, kterou lze obecně vyjádřt rovncí y = s r = 0 A F r r tedy y = A0 + A F + A2 F + Κ + A F, (3.3) 2 kde A r hledané parametry F r F 0 =, F, F 2, F s funkce nezáv. prom. prosté neznámých parametrů. Pro uvedený ty funkce tedy platí y n s = r = 0 první parcální dervace podle všech parametrů jsou rovny nule. s s 2 ( A F ) = mn. Výraz má být mnmální, tzn. že r r

28 dσ = 2 da n = n = r y F r y F r n y = r= 0 = n s = r= 0 n = y F s A F r r Ar Fr r F r ( F ) = 0 r = 0 (3.4) Výraz 3.4 je obecným vyjádřením soustavy s+ rovnc o s+ neznámých parametrech. Jde o tzv. soustavu normálních rovnc, jejímž řešením se určí hledané neznámé parametry. Podle Mnaříka [9] je metoda mnmálních čtverců zcela unverzální metodou nalezení parametrů lbovolné regresní funkce lneární v parametrech. V tomto kontextu se také používá pojem lneární regrese. Tuto metodu lze použít pro funkce lneární v parametrech a pro funkce sce nelneární v parametrech, pro které však exstuje lnearzující transformace. Hodnoty parametrů funkcí, pro které lnearzující transformace neexstuje, se určují jným (složtějším, často teratvním) metodam (tzv. nelneární regrese). Prncp metody mnmálních čtverců spočívá v proložení regresní funkce korelačním polem, a to tak, že hledáme takový průběh regresní funkce zvoleného typu, která mnmalzuje součet čtverců odchylek pozorovaných a vypočtených hodnot závslé proměnné, tj. n = ( y ) 2 mn. (3.5) y Tento vztah se nazývá krtérum mnmálních čtverců. Regresní funkce vyhovující tomuto krtéru zároveň automatcky splňuje vztah y y ) = 0, z čehož plyne, že pozorované a vypočtené hodnoty mají stejné artmetcké průměry. ( Sdružené regresní přímky Podle Hndlse [2] se mez ekonomckým velčnam nacházejí případy oboustranné závslost, tj. závslost, kdy v rol vysvětlující proměnné může vystupovat nejen proměnná x, ale proměnná y. V takovém případě používáme vedle regresní přímky = b b x tzv. sdruženou Y + 0 regresní přímku = a a y, kde s obě proměnné vyměnly svoj rol, tj. proměnná X + 0 x vystupuje jako vysvětlovaná a proměnná y jako vysvětlující. Parametry sdružené regresní přímky získáme opět metodou nejmenších čtverců, která vede v tomto případě k soustavě normálních rovnc