23. PSYCHOPATOLOGIE - tento obor si přivlastňuje psychologie i psychiatrie

Transkript

1 23. PSYCHOPATOLOGIE - tento obor si přivlastňuje psychologie i psychiatrie Klinická psychologie a psychiatrie Vzdělání a práce klinického psychologa a psychiatra - klinický psycholog má společenskovědní vzdělání Mgr. program čisté psychologie + atestace z klinické psychologie nebo doktorský program v klinické psychologii (Ph. D. za jménem) - klinický psychiatr vzděláním lékař (MuDr.) + atestace z psychiatrie - klinický psycholog musí na základě symptomů poznat, jestli je porucha patická (u nemocného) nebo nepatická (poruchy totiž může vykazovat i zdravý člověk) - psychiatr a klinický psycholog si vymyslí svoji léčbu a pak to konzultují - klinický psycholog má popsat symptomy té nemoci, aby psychiatr mohl napsat léky Obecná psychiatrie = psychopatologie - určování symptomů, rozpoznávání poruch zkoumá hlavně symptomy v jednotlivých funkcích lidské mysli (to jsou fce kognitivní, emotivní a konativní; poruchy jsou např. por. vnímání, myšlení, inteligence atd.) Speciální psychiatrie - věnuje se jádrovým poruchám jako celku (porucha má nějaké jádro, kolem něj jsou symptomy) -a) aktuální poruchy neurózy, psychózy -b) poruchy osobnosti - psychopatie DSM IV Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch americká příručka pro klasifikaci a statistiku ment. poruch MKN 10 - Mezinárodní klasifikace nemocí - jsou zde všechny nemoci, jsou popsány symptomaticky (podle příznaků), podle nich se v léčebnách stanovují diagnózy - na každou tuto poruchu může existovat medikamentní léčba - F00 F99 jsou psychické poruchy Některé patické poruchy kognitivních funkcí Poruchy vnímání: AGNOZIE nepoznávání okolí; dotyčný není schopen popsat to, co vidí, identifikovat a zařazovat do souvislosti vjemy, většinou symptom nějaké poruchy, např. demence DEPERSONALIZACE dotyčný intenzivně vnímá, ale není ve svém těle, jako by mu jeho tělo nepatřilo stává se to při intoxikaci drogami, může to ale být také syndrom vážného duševního onemocnění ILUZE vjem, který má částečně reálný základ a částečně vychází z nevědomí, pokud máme iluze často a nejsou vyvolávány nějakými návaly emocí, pak jsou syndromem nemoci HALUCINACE vjem bez reálného základu, mohou být způsobeny intoxikací, senzorickou deprivací nebo duševní poruchou - iluze i halucinace jsou pravé (nevíme, že je máme) nebo nepravé (uvědomujeme si, že je máme), ty pravé jsou horší

2 Poruchy myšlení a inteligence: OBSESE nutkavé myšlenky, nelze je zahnat, ovládají nás - některé nebezpečné pro nositele, některé pro okolí (obsese bakteriemi v mém bytě, obsese někoho zabít ) - pokud člověk ví, že je to špatně, tak je stále neurotik, do psychozy to přeroste málokdy BLUDY nevyvratitelné přesvědčení, typické pro psychotiky - psychotik si je naprosto jistý, neuvědomuje si, že to není pravda - makromanické bludy = dotyčný si myslí, že je nejkrásnější na světě, nejlepší na škole nebo si myslí, že je Napoleon, Einstein i se tak chová, obléká - pokud se jen do někoho stylizuje, tak to ještě není pravý blud, ale když se člověk za Hitlera vydává se vším všudy, je to psychotik - mikromanické bludy = dotyčný je přesvědčen o své bezvýznamnosti - paranoidní bludy = paranoidní schizofrenie = někdo ho pronásleduje (gestapo, které neexistuje) MENTÁLNÍ RETARDACE IQ pod 70 bodů o mentální retardaci se jedná, pokud je příčina někde ve vývoji jedince do dvou let života pokud je etiologie (příčina) pozdější, jedná se o DEMENCI Některé patické poruchy pudů a chování Poruchy pudů: ANOREXIE porucha příjmu potravy, odmítání jídla BULIMIE porucha příjmu potravy, chorobné přejídání sexuální dysfunkce: mužské: EREKTILNÍ DYSFUNKCE poruchy erekce EJACULATIVO PRAECOX předčasná ejakulace SEXUÁLNÍ CHLADNOST neschopnost se vzrušit PRIAPISMUS bolestivá soulož ženské: FRIGIDITA neschopnost se vzrušit DYSPAREUNIE averze k sexu ALGOPAREUNIE bolestivá soulož deviace v aktivitě = objekt touhy je normální, ale aktivita je nenormální - exhibicionismus většinou muži - sadismus je to nebezpečné, musejí mít ženu v moci, může dojít k vraždě - masochismus nejsou nebezpeční, žena má muže v moci - sadomasochismus deviace v objektu = aktivita je normální, objekt nenormální - fetišismus pravý = chtějí pouze objekty, ne ženy - nepravý = když muž chce, aby žena zvýraznila své přednosti punčochy -žena zde jako objekt zůstává - pedofilie pravá prepubescentní děti- vykazují dětské rysy - batolecí tvary - nepravá přitahují je mladé sexuální objekty - 13,14 Poruchy vůle a chování: ABULIE - absolutní ztráta vůle těžká endogenní deprese HYPOBULIE - silně oslabená vůle symptom u neuróz nebo třeba u stařeckých demencí HYPERBULIE - přemíra, nadbytek vůle extrémní chtění něco udělat, je to symptom u mánie

3 KATATONIE porucha senzorických funkcí - katatonie produktivní neustálá nesmyslná činnost - katatonní stupor nečinnost, ztuhnutí - symptomy hlubší poruchy, často schizofrenie KOMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ chování pod vlivem obsesí IMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ chování pod vlivem pudů (typické pro nižší intelekt) Některé patické poruchy emotivity s přemírou emocí: PATICKÝ AFEKT nejvíce emocí, jsme nejvíce rozčileni, pod vlivem extrémní emoce (obvykle strach nebo vztek), u člověka se projeví porucha vědomí, není schopen se ovládnout, neví, co dělá, útočí; afekt je extrémně krátkodobý, amnézie AFEKTIVNÍ RAPTUS - méně emocí, ale přesto dost, abychom se ohromně rozčílili; zůstáváme při vědomí, ale amnézie přijde - zapomeneme NEZVLÁDNUTÝ AFEKT ještě o něco méně emocí, vědomí je zachováno a paměť taky dotyčný si pamatuje, co dělal, a měl nad sebou kontrolu, přesto se ale neudržel - patický afekt a afektivní raptus se velmi těžko rozeznávají - afekty se hodně řeší ve forenzní psychologii s nedostatkem emocí AFEKTIVNÍ STUPOR v dotyčném mohou být silné emoce, ale okolí je nevidí člověk by měl reagovat aktivně, ale místo toho zmrzne, chová se lhostejně; krátkodobý jev - např. když člověk ztuhne při útoku zvířete - symptom poruchy to je, pokud se to stává často EMOČNÍ OPLOŠTĚNOST - nedostatek citu, lidé nejsou schopni projevovat cit, ani ho nemají - anetiční psychopati neschopni vyšších citů ALEXITHYMIE neschopnost vyjádřit emoce prožívá city, ale nedokáže je vyjádřit, navíc ani nechápe, že je ostatní chtějí znát (že manželka chce slyšet miluju tě, že ráda dostává kytky a podobně) s kolísáním emocí EMOČNÍ LABILITA kolísání emocí na stejně emočně náročné situace reaguje různě, takový člověk nezvládá především nové situace (psát maturitu ve své škole x psát přijímačky na vysoké neznámé prostředí) HYPERSENZITIVITA přílišná citlivost kolísání emocí, vnitřní nejistota v emoční rovině (i když se tento člověk může kognitivně = rozumem chápat zcela normálně) lze mírnit habitací Aktuální neurotické poruchy - jsou přechodné, může to ale trvat několik let - dotyčný si uvědomuje, že má poruchu ÚZKOSTNÉ PORUCHY - člověk pociťuje úzkost = strach z neidentifikovatelného podnětu FÓBIE zdroj strachu je identifikovatelný, např. strach z pavouků (arachnofobie), z těsných prostor (klaustrofobie) agorafobie strach z prostranství sociální fobie problémy mluvit s lidmi, být centrem pozornosti - agorafobie a sociální fobie se těžko rozlišují od úzkostných poruch - agorafobik se doma cítí bezpečně, úzkostný člověk ne - fobie vznikají většinou podmiňováním

4 HYSTERIE neurózy, psychické procesy a stavy se somatizují = ztělesňují (křečovité stavy, slepota, hluchota... dočasná) popsal je Freud, psychická porucha proniká do tělesných orgánů a paralyzuje je -) slepota, hluchota - někdy se projevují hysterické záchvaty nezvladatelná motorika dotyčný se neudrží na nohou, spadne na zem, kope, křičí - je nutné to odlišit od epileptického záchvatu ten je fyziologický, hysterie je psychogenní - histriónská porucha člověk se předvádí, hraje, má pocit, že je nedoceněn, sebestředný, přehání, může přerůst do hysterie somatizuje se poruchy hybnosti, nevolnost OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHY pod vlivem obsesí, tj. nutkavých myšlenek, naše mentalita se s nimi nedokáže vypořádat ani chytrý člověk nemůže obsesi čelit - nejčastější bývá pocit, že jsme ohroženi nějakou infekcí všude na nás číhají bakterie a viry - příklad dívky, která si stokrát denně myje ruce DEPRESE dlouhodobý stav, nemáme na nic chuť, pesimistický pohled do budoucnosti - není endogenní, pochází z vnějšku - uvědomujeme si ji, občas k někomu jdeme, abychom se vypovídali - depresivní neurotik může fungovat, má špatnou náladu, ale depresivní psychotik nemůže ani chodit je schoulený doma v rohu, nikam nevychází Aktuální psychotické poruchy - postižený si neuvědomuje, že je nemocný SCHIZOFRENIE nejvážnější psychóza, člověk má halucinace a bludy - schizofrenik se jeví jako cvok, např. mluví s věcmi, které ostatní nevidí - katatonní schizofrenik v jeho chování se objevuje horečnatá činnost vyhazování nábytku z oka - paranoidní schizofrenik je nejnebezpečnější, bludy u něj převažují nad halucinacemi (pronásledování mimozemšťany) jsou velmi nebezpeční, chtějí se proti tomu bránit MÁNIE opak endogenní deprese - typický syndrom makromanický blud maniak se považuje za výjimečného - hyperbulie přemíra vůle (vrhá se do všeho, působí euforicky) - zavazuje se k přemíře závazků, aniž by si to uvědomoval BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA (maniodepresivní psychóza) střídání mánie a deprese - podle Kretschmera jsou k tomu náchylní pyknici - organicky založeno, psychofarmaka - když je ve fázi mánie oklame bankovní úřady, leasing - vezme si 5 aut na leasing a když ho tito lidé zpětně kontaktují, on je ve fázi deprese UNIPOLÁRNÍ PSYCHOTICKÁ DEPRESE endogenní zevnitř, způsobují ji neurotransmitery v mozku (např. herec Marek Vašut trpí depresí) - často mikromanický blud obviňování sebe - depresivní psychotik není schopen fungovat Poruchy osobnosti psychopatie - poruchový symptom je součástí osobnosti postiženého SCHIZOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI v raném dětství se vytvořila nedůvěra ve svět, nedůvěra v lidi schizoik se bojí navázat vztahy, hlavně ty intimní bojí se, že ten druhý

5 se zmocní jeho já a on přestane existovat PARANOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI - trvale přítomný strach, že ho někdo pronásleduje, není to psychotický strach, trvalý pocit ohrožení, šíří ho kolem sebe ZÁVISLÁ PORUCHA OSOBNOSTI opak schizoidní poruchy osobnosti dotyčný trpí příznaky deprese, pokud je sám, neustále se vtírá, člověk je na někom závislý - vztahový sadista - vztahový masochista DISOCIÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI psychopat v užším slova smyslu = anetický psychopat nemá schopnost pociťovat vyšší city (pocit viny, křivdy ), není schopen soucitu - příčiny pravděpodobně v raném dětství - např. případy Orlických vrahů, manželé Stodolovi ANANKASTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI symptomaticky podobná obsedantně kompulzivní neuróze (přehnaná čistotnost) - dotyčný svůj rys nevnímá jako egodystonní, ale jako svou součást, dokonce přednost HISTRIÓNSKÁ PORUCHA OSOBNOSTI připomíná hysterii, dotyčný hraje divadlo, dělá z komára velblouda s celou parádou - jsou to vynikající manipulátoři, libují si ve velkých gestech NARCISTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI extrémně egocentrický člověk, často o sobě mluví (prakticky pořád), není schopen empatie, vždy projikuje ( to já ) Vysvětlete pojmy: ADOLESCENCE období dospívání AMNÉZIE ztráta paměti AMYGDALA část limbického systému, centrum emoční paměti BAGETALIZACE znevažování, zlehčení nějaké situace nebo potíží EMPATIE schopnost vcítit se do někoho ETIOLOGIE příčina, původ nemoci, také nauka o původu nemocí FIXACE ulpění na někom, na něčem nebo v určité vývojové fázi