Rozšíení rekreaního stediska Polanka Chatková osada

Transkript

1 RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, Ostrava I: DI: CZ tel.: skacel.alex@seznam.cz Rozšíení rekreaního stediska Polanka Chatková osada Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí podle 6, v rozsahu Pílohy. 3 zákona Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc., autorizovaná osoba pro posuzování vliv na životní prostedí, oprávnní.j. 3869/625/OPV/93 vydané MŽP R dne Spolupráce: Ing. Patr Kulík, Jolana Crháková, Frýdek Místek celkem výtisk 8 (v.autorského), výtisk. Ostrava, srpen 2009

2 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 2 z 55 Rozšíení rekreaního stediska Polanka Chatková osada Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí podle 6, v rozsahu pílohy. 3 zákona Obsah: ást A. Identifikaní údaje... 3 A I.1. Obchodní firma oznamovatel... 3 A I.2. I... 3 A I.3 Sídlo... 3 A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele... 3 A II.1. Zpracovatel oznámení... 3 A II.2. I... 3 A II.3 Sídlo... 4 A II.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení... 4 ást B. Údaje o zámru... 4 B I. Základní údaje... 4 B II. Údaje o vstupech B III. Údaje o výstupech ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území ást D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti D II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci D III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice D IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv 31 D V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritosti, které se vyskytly pi specifikaci vliv ást E. Porovnání variant ešení zámru ást F. Doplující údaje ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ást H. Pílohy... 36

3 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 3 z 55 ást A. Identifikaní údaje A I.1. Obchodní firma oznamovatel Kvadro, spol. s r.o., Zastoupen: ing. Iva Polochová, povená osoba pro investiní akci A I.2. I I: DI: CZ A I.3 Sídlo Kvadro, spol. s r.o. Cihelní Bohumín - Skeo Úad obce s rozšíenou psobností: Bohumín A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. Iva Polochová, zodpovdný projektant Bydlišt: Šenov.p. 452 Telefon: (mobil) A II.1. Zpracovatel oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Aquakon A II.2. I I: DI: CZ

4 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 4 z 55 A II.3 Sídlo Prkopnická Ostrava A II.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Bydlišt: Prkopnická 24, Ostrava Jih Telefon: , (mobil) ást B. Údaje o zámru B I. Základní údaje B I.1. Název zámru Rozšíení rekreaního stediska Polanka Chatková osada, dále pouze "Chatková osada Polanka". B I.2. Kapacita (rozsah) projektu Rozšíení rekreaního stediska Polanka (Písek u Jablukova) pedstavuje doplnní infrastruktury pvodního rekreaního stediska, které je provozováno celoron a je vybaveno sportovním a rekreaním zázemím pro letní provoz (napíklad bazén) i pro zimní provoz (lyžaský vlek a sjezdová dráha). Vzhledem k intenzit a charakteru využívání ubytovací kapacity se investor rozhodl doplnit pvodní ubytovací kapacitu o chatkovou osadu umístnou v blízkosti spodní ásti lyžaské sjezdové dráhy, která využívá dostupnou kapacitu technického zázemí pedevším istírny odpadní vody, možnosti napojení na energetické zdroje, využití kapacity základní budovy i pro stravování apod. Jedná se o 12 samostatn stojících chatek charakteru devostaveb o jednotlivém pdorysu 4,25x5,25m=22,3m 2, zpevnné plochy mezi chatkami a pístupový chodník 315 m 2, celkem 582,6m 2. Ubytovací kapacita chatkové osady je 12x4=48 osob. Investiní zámr "Chatková osada Polanka" je situován do plochy trvalého travního porostu stejného charakteru jako spodní ást lyžaské sjezdové dráhy.

5 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 5 z 55 B I.3. Umístní zámru (kraj, obec, katastrální území) NUTS II: Kraj Moravskoslezský Kraj: Moravskoslezský Obec: Písek KÚ: Písek u Jablunkova B I.4. Charakter projektu a možnost kumulace jeho vliv s jinými zámry (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými) Projekt je již realizován, jedná se o posouzení pro úely dodatené legalizace zámru. Administrativní posun byl zpsoben nezbytným asem, který si vyžaduje schválení zmny územního plánu. Jedná se o rozšíení pvodní ubytovací kapacity rekreaního zaízení Polanka v ploše trvalého travního porostu identického charakteru jako ve spodní ásti rozšiované lyžaské dráhy. Rozšíení ubytovací kapacity rekreaního stediska reaguje na požadavek služeb tohoto druhu pedevším pro organizované skupiny mládeže, pípadn pro nabídku ubytovacích služeb pro jednotlivé rodiny, které nechtjí nebo si nemohou dovolit komfortní ubytování v hlavní budov rekreaního stediska Polanka. Zámr je umístn mimo souvisle zastavné ásti obce Písek s trvalým osídlením. Dopravn je tato lokalita dostupná jak pomocí hromadné dopravy tak individuální automobilovou dopravou s možností parkování na souasných parkovacích plochách v areálu rekreaního stediska, které je v pším dosahu hodnoceného zámru po zpevnném chodníku. Chatková osada je napojena na pvodní kapacity rekreaního stediska po stránce energetické i vodohospodáské. Dosavadní provoz chatkové osady prokázal, že kapacita tchto zdroj je dostatená. Kumulace s jinými zámry se nepedpokládá, chatková osada pedstavuje doplnní ubytovací kapacity rekreaního stediska v odlišné kategorii standardu ve srovnání s ubytováním v hlavní budov. Pedložené Oznámení podle pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb. hodnotí investiní zámr jako cílový stav po realizaci zámru, pitom vychází z pvodního stavu lokality ped jeho realizací.

6 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 6 z 55 B I.5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní (vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod i z hlediska ŽP pro jejich výbr, resp. odmítnutí) Zámr umožní díky jeho lokalizaci lepší využití rekreaního potenciálu rekreaního stediska Polanka v obci Písek v oblasti Jablunkovska a posílení pvodní ubytovací kapacity pro letní i zimní rekreaní aktivity v obci. S tím souvisí i efektivnjší sekundární využití stediska Polanka, které poskytuje nabídku ubytovacích kapacit vyššího standardu i dalších služeb souvisejících s provozem stediska, které je využíváno i pro výukovou a kurzovní innost mládeže. Pro tento druh rekreaní a výcvikové aktivity byla pedevším vybudována chatková osada, která svým vybavením a vnitní organizací (napíklad možností kontroly pohybu ubytovaných osob) vyhovuje práv pro kurzovní, výukové a pedagogické úely práce se školní mládeží. Zájmové území leží v oblasti pipravovaného pírodního parku Slezské Beskydy, mimo CHKO Beskydy. Lokalita leží v oblasti chránné oblasti pirozené akumulace vod, ale poloha a výškové ešení investiního zámru "Chatková osada Polanka" zaruí, že svým provozem projektovaný investiní zámr nemže negativn ovlivnit vodohospodáskou bilanci v lokalit ani v povodí toku Olše, pokud pvodní kapacity rekreaního stediska staí zajistit provoz chatkové osady. Varianty topologického ešení nebyly projekn ešeny, výbr lokality pro umístní zámru "Chatková osada Polanka" byl dán terénními možnostmi, charakterem okolní zástavby a požadavkem na umístní chatkové osady na pozemky s trvalým travním porostem pro minimalizaci zásahu do životního prostedí na dotené lokalit, možnost snadného napojení na inženýrské sít pvodního rekreaního stediska Polanka a snadný pší pístup mezi chatkovou osadou a hlavní budovou rekreaního stediska Polanka. Zámr je v souladu se zmnou územního plánu obce Písek. Pvodní využívání plochy zámru "Chatková osada Polanka" a zpsob stavební realizace zámru dává pedpoklady pro soulad provozu tohoto zámru se zájmy ochrany pírody bez rizika dalšího poškození lokality. Významné pitom je, že napojení zámru "Chatková osada Polanka" na provozovaný zdroj užitkové vody a ištní komunálních odpadních vod vyhovuje kapacitn i podmínkám po realizaci investiního zámru. Územní plán VÚC Beskydy tuto akci ani celkové využití rekreaního potenciálu Beskyd neeší (viz mapa v píloze. 3).

7 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 7 z 55 B I.6. Struný popis technického a technologického ešení zámru Stavba obsahuje stavební objekty a provozní soubory: SO 01 Chatky SO 02 Zpevnné plochy SO 03 Terénní a sadové úpravy SO 04 Kanalizaní pípojka SO 05 Vodovodní pípojka SO 06 Rozvod NN (od RE1 po KS1 ) SO 07 Pipojení chatek na NN (od KS 1 po chatky) SO 08 Veejné osvtlení Popis jednotlivých SO a PS SO 01 Chatky V rámci zámru je umístno celkem 12 chatek, které jsou sestaveny do dvou ad po 6 chatkách. Dispoziní uspoádání: Chatka je navržena pro ubytování v turistické kategorii, vybavena pro ubytování 2-4 osob, vetn samostatného hygienického zázemí a kuchyského koutu. Dispozice je rozložena do dvou výškových úrovní. V pízemní je umístna obytná ást, hygienické zázemí a kuchyská nika. V pate je navržena zóna pro spaní. S ohledem na lenitý terén a náronou pístupovou cestu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, nejsou chatky navrženy s ohledem na vyhl..369/2001 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpeujících užívání staveb, ve znní pozdjších pedpis. Tyto osoby se mohou pohybovat a ubytovat v centrální ásti areálu, která má pímou vazbu na píjezdovou cestu a parkovišt. Konstrukní ešení: Základy Chatky jsou uloženy na hutnnou štrkovou vrstvu v tl. cca 0,5 m. Pod obvodové zdivo jsou podloženy dubové pražce. Základní nosná konstrukce

8 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 8 z 55 Nosná konstrukce chatek je devná, ze smrkových hranol. Spodní podstava je tvoena deveným rámem, do kterého jsou vetknuty svislé sloupky, které tvoí základní nosnou kostru obvodových stn. Na sloupky jsou položeny vodorovné trámy (pozednice), do kterých jsou kotveny krokve. Konstrukce zastešení je zpevnna kleštinami. Ztužení štítových stn je zajištno vodorovnými a svislými tramy vloženými v ploše štít. Vodorovné konstrukce - Jako nosné prvky stropní konstrukce nad pízemím slouží kleštiny, na kterých je vytvoena pochzí plocha z devných fošen. Schodišt - jednoramenné, schodnicové, celodevné. Z jedné strany je pilehlé ke stn, z druhé strany je zajištno ochranným zábradlím. Obvodové konstrukce - Nosným prvkem obvodových stn jsou svislé sloupky. Obvodový pláš je ve skladb: Vnjší obklad (devné palubky - tl. 25 mm) difzní fólie, tepelná izolace z minerální vlny vložená mezi sloupky (tl. min 100 mm), parozábrana, vnitní obklad (devné palubky tl. 25 mm). Ve stejné skladb je i konstrukce stechy. Píky - Vnitní dlicí píky jsou tvoeny systémovými prvky pro sádrokartonové píky (nosný rošt+oboustranný obklad z SDK desek - provedení do vlhkého prostedí). Krytina je skládaná, z plechových šablon, které jsou položeny na celoplošné bednní tl. 25 mm. Pod krytinu je vložena pojistná hydroizoloace z asfaltové lepenky. Výpln otvor - Okna jsou devná, souinitel prostupu tepla min U=1,2 K/m 2. Vnitní dvení kídla jsou osazena do obložkových zárubní. Devné povrchy jsou opateny ochranným nátrem na devo. Technická zaízení budov: Vytápní: Každá chatka je vytápna sálavými pímotopnými panely (1 x v obytné místnosti, 1x koupelna). Zdravotechnika, Zaizovací pedmty: Koupelny jsou vybaveny sprchovým koutem, umývadlem, a WC. Vodovod: Vodovodní potrubí pro vnitní rozvody je ešeno z polypropylenu PP-r, tlakové ady PN 10. Pro pípadné uzavení pívodu vody je každá chatka vybavena kulovým uzávrem. Rozvodné potrubí k zaizovacím pedmtm je vyspádováno ve sklonu 0,5 % smrem k výtokovým armaturám. Píprava TUV je lokální v prtokovém ohívai, který je umístn každé koupeln. Kanalizace: Splaškové odpadní vody jsou napojeny na kanalizaní systém stediska, který je zaústn na vlastní OV. Vnitní rozvody jsou provedeny z materiálu PP-C.

9 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 9 z 55 Dšová vody je svedena voln na terén. SO 02 Zpevnné plochy Kolem chatek jsou vybudovány zpevnné chodníky v celkové ploše cca 230 m 2 a pro pístup k chatkám od hlavní budovy jsou navrženy záezy ve svahu, které jsou zpevnny zatravovacími dlaždicemi v ploše cca 85 m 2. Celková rozloha zpevnných ploch je 315 m 2 Konstrukní skladba zpevnných ploch (pochzí): Skladba: Betonová zámková dlažba.. 60 mm Pískové lože. 30 mm Štrkopísek.150 mm SO 03 Terénní a sadové úpravy V rámci stavby je provedeno sejmutí ornice z plochy cca 1600 m 2 v mocnosti 0,20 m. Snímaný objem (cca 320 m 3 ) je uložen v ploše pozemk dotených stavbou a po dokonení stavby je ornice využita pro zptné ohumusování dotené plochy. Plocha staveništ je umístna ve svahu (sklon cca 14 ). Pro umístní chatek jsou provedeny terénní úpravy, které spoívají ve vytvoení dvou terénních teras pro umístní chatek. Jednotlivé terasy jsou ásten v terénním záezu a ásten v násypu. Bilance zeminy je vyrovnaná zemina vytžená ze záez je využita pro násypy. Zemina vytžená ze záez je postupn pesouvána do plochy násyp a neprodlen hutnna po vrstvách 0,25 m. Po dokonení stavby je provedeno urovnání terénu kolem chatek, rozprostení sejmuté ornice (v tl. 0,2 m) a zptné ozelenní plochy staveništ v ploše 1350 m 2. Výsadba není navržena. SO 04 Kanalizaní pípojka Posouzení stávající OV Spoteba vody: Stávající kapacita stediska: 80 lžek po 100 l/os.den Kapacita chatek 12 x 3 po 100 l/os.den Personál 10 osob po 60 l/os.den Kuchyn 120 jídel po 25 l/jídlo

10 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 10 z 55 Prmrná denní poteba vody celkem: l/den, 15,2 m 3 /den (Pi plné kapacit stediska) Prmrná denní poteba vody celkem: l/den, 10,65 m 3 /den (Pi uvažované kapacit 70% - vychází ze skuteného provozu) Pedpokládaná roní poteba Qrok = 15,2 x 365 x 0,7 = 3330 m 3 rok -1 (pedpokládá se 70-ti % využití) Pevod na EO l/den : denní poteba 150 l/den 10650/150=71 EO Stávající OV (BC 75), která je vhodná pro pipojení osob, je schopná pojmout splaškové vody z pipojených chatek. Kanalizaní pípojka Celková délka navržené kanalizace je 262 m. Kanalizace je provedena z trub PP (dle din 16961), DN 150 a 200 mm. Potrubí je uloženo ve volném terénu, mimo zpevnné plochy, ve spádu cca 3-15 %. Uložení potrubí je v souladu s technickými požadavky výrobce: do pískového lože (zrnitost max. 4 mm), provedeném na hutnné dno výkopu. Obsyp potrubí je proveden štrkopískem, zrnitost 4-16 mm, hutnný ve vrstvách po 150 mm na ID 0,85. Zásyp potrubí je proveden vhodnou zeminou z výkopu, hutnnou ve vrstvách 250 mm, na D=90%. V trase kanalizace jsou osazeny prefabrikované vodotsné revizní šachty DN ks. Poklop je litinový s betonovou výplní, pro zatížení t. A. V šachtách jsou osazena ocelová stupadla s PE povlakem dle DIN A-ST. Šachty jsou vyrobeny z betonu pevnostní tídy C 40/50. Všechny dílce jsou opateny jednoduchým penetraním nástikem od výrobce. Šachty jsou uloženy na podkladní betonové desky tl. 100 mm z betonu C 12/15 umístné na hutnný štrkopískový podsyp tl. 100 mm. SO 05 Vodovodní pípojka Jako zdroj pitné vody je využíváno stávající vodní hospodáství, které je sestaveno z jímacího zaízení, vodojemu a trubních rozvod. Pro napojení pitné bude sloužit potrubí PE 100,DN 40 a D32, SDR 11.

11 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 11 z 55 SO 06 Rozvod NN (od RE1 po KS1 ) Stavební objekt SO06 eší propojení mezi elektromrovým rozvádem RE1 umístným poblíž budovy restaurace RS Polanka a kabelovou skíní KS1 umístnou v prostoru rekreaních chatek. Propojení je provedeno kabelem AYKY 3Bx Kabel propojky mezi RE1 a KS1 je veden ve výkopu 35/80cm zakryt výstražnou fólií. Trasa propojky je z ásti vedena v soubhu z kanalizací k chatkám. V tchto místech je postupováno dle platných norem a kabel je ádn oddlen. SO 07 Pipojení chatek na NN (od KS 1 po chatky) Stavební objekt SO07 eší pipojení jednotlivých chatek na elektrickou energii z KS1. Napájení chatek je provedeno kabelem CYKY 4Bx25. Smyka je ke každé chatce zvláš. Kabelová trasa je vedena z KS1 kolem zadní ásti chatek ve výkopu 35/80cm a zakryta výstražnou fólií. Ke každé chatce je odboka ukonená v rozvádi chatky R1-R12. Ve spolené trase s rozvody nn jsou položeny také impulsové smyky kabel CYKY 5Cx1,5 pro blokování topení. SO 08 Veejné osvtlení Stavební objekt SO08 eší rozvody veejného osvtlení prostoru ped chatkami. Jednotlivé stožáry jsou umístny na hran svahu za zpevnnou plochou chodník ped vchodem do chatek. Kabelová trasa k jednotlivým stožárm bude vedena ve výkopu 35/50cm kabelem CYKY 4Jx4 v chránice o prmru 40mm. Uzemnní bude provedeno kulatinou FeZn o prmru 10mm. B I.7. Pedpokládaný termín zahájení realizace projektu a jeho dokonení Zahájení íjen 2008 Ukonení stavby investiního zámru "Chatková osada Polanka" srpen 2009 Zámr je na lokalit již realizován, administrativní posun je zpsoben projednáváním zmny územního plánu obce Písek. B I.8. Výet dotených územn samosprávných celk Kraj: Moravskoslezský Obec: Písek (povený obecní úad)

12 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 12 z 55 KÚ: Písek u Jablunkova B I.9. Investiní rozsah akce: ,- K B.I.10. zaazení zámru dle zákona 100/2001 Sb. Na základ charakteru zámru jako chatkové osady typu devostaveb s ubytovací kapacitou 4osoby/chatka s krátkodobou možností nouzové pistýlky je zámr i zaazen. Z pohledu zákona. 100/2001 Sb., píloha. 1, je investiní zámr "Chatková osada Polanka" zalenn do kategorie. II zámry vyžadující zjišovací ízení, do bodu Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných. Píslušným úadem pro tento zámr je Krajský úad Moravskoslezského kraje. B II. Údaje o vstupech B II.1. Pda a její zábor Investiní zámr realizace "Chatková osada Polanka" se dotkne následujících pozemk v katastru obce Písek u Jablunkova uvedených v tabulce. 1: Na lokalit Polanka se jedná trvalý travní porost. Stavba se nachází v ochranném pásmu lesa (tj. stavba bude provádna do 50 m od lesního pozemku). Tab.. 1: dotené parcely v obci Písek u Jablunkova katastrální území Písek u Jablunkova Písek u Jablunkova Písek u Jablunkova parcelní. 18 KVADRO, spol. s r.o., Cihelní 290, Skeo, , Bohumín 3 27/2 KVADRO, spol. s r.o., Cihelní 290, Skeo, , Bohumín 3 28 KVADRO, spol. s r.o., Cihelní 290, Skeo, , Bohumín 3 druh pozemku podle katastru nemovitostí Trvalý travní porost Trvalý travní porost Výmra (m 2 ) Ostatní plocha 219

13 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 13 z 55 Písek u Jablunkova 29 SJM Lysek Ferdinand a Lysková Marie Písek 193, Písek, Trvalý travní porost 1500 Realizace investiního zámru "Chatková osada Polanka" se dotkne u vtšiny parcel pouze jejich relativn malé ásti. Ve vtšin pípad se jedná o liniová vedení, kde je dotená plocha po jejich provedení uvedena do pvodního stavu. Hlavní ást zámru stavba chatkové osady a zpevnné plochy jsou umístny na parcelách. 18 a 27/2. V rámci dodateného schvalovacího ízení je požadováno vyntí ze ZPF v ploše 625 m 2. Zámr "Chatková osada Polanka" je tvoen objekty o pdorysu 4,25x5,25m=22,3 m 2 v potu 12 ks tchto objekt. Nároky zámru na plochy jsou následující: Zastavná plocha jedné chatky 22,3 m 2 Obestavný prostor jedné chatky 100 m 3 Plocha stechy (pdorysný prmt) 29,5 m2 Zpevnné a odstavné plochy 315 m2 Poet parkovacích míst Nová nejsou zizována*) Poet chatek 12 ks Ubytovací kapacita - plánovaná 24 osob Ubytovací kapacita - maximální 48 osob Jiné plochy nebudou investiním zámrem "Chatková osada Polanka" doteny, zámr nezasahuje do ploch PUPFL. B II.2. Voda, její spoteba a odbr Technický provoz zámru Chatková osada Polanka pedpokládá pouze spotebu pitné vody pro fyziologickou spotebu ubytovaných osob a sociální zázemí zaízení. Spoteba vody pitné bude tvoena následujícím položkami: Kapacita chatek 12 x 3 po 100 l/os.den Ostatní nároky na pitnou vodu napíklad pro zajištní stravování a jiné infrastruktury (bazén, úklid apod.) budou zajištny v rámci již projednaného a schváleného provozu hlavní budovy rekreaního stediska Polanka.

14 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 14 z 55 Zdrojem vody je voda z místního zdroje, který disponuje dostatenou kapacitou pro zajištní souasného provozu rekreaního stediska i nové chatkové osady. Kvalita tohoto zdroje je monitorována v souladu s hygienickými pedpisy a vyhovuje požadovaným kvalitativním parametrm pro úely fyziologické spoteby, vaení i mytí. B II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Provoz zámru Chatková osada Polanka má nároky pouze na elektrickou energii pro objekty chatek (osvtlení a vytápní) a osvtlení venkovní plochy. Jiné surovinové ani energetické zdroje nejsou potebné. Instalovaný píkona pro jednu chatku iní 9,4 kw, tj. 112 kw pro celou chatkovou osadu. Spoteba elektrické energie zámru "Chatková osada Polanka" pro ubytovací zaízení iní 85 MWh/rok (pi 300 dnech provozu/rok). Venkovní osvtlení je tvoeno 6 ks osvtlovacích tles o píkonu 100W, jejich spoteba pi provozu 300 dn/rok a provozní dob 4 hod/den iní 720kWh/rok. B II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Souástí investiního zámru není dobudování infrastruktury. Provoz na hlavním komunikaním tahu v obci Písek u Jablunkova nebude významn zmnn, nebo kapacita rekreaního stediska bude zvýšena pouze nepatrn a dopravní obslužnost pedpokládá píjezd cca 1 autobusu/týden, pípadn max 12 osobních automobil/týden. Jejich píjezd je smrován k hlavní budov rekreaního stediska Polanka, kde je dostatená parkovací kapacita. Údržba chatkové osady je zajišována jako souást údržby celého areálu a nepedpokládá zvýšení souasné dopravní aktivity v oblasti. Zásobování rekreaního stediska Polanka realizací zámru "Chatková osada Polanka" nevyvolává zmnu dopravní aktivity, vše se odehrává v rámci dostupných pvodních kapacit rekreaního stediska. V období výstavby se píprava všech ploch i stavební innost odehrávala mimo komunikace. Vzhledem k rozsahu investice byl tento vliv pouze krátkodobý a postižené plochy zregenerovaly bhem jedné vegetaní sezóny. Zemní materiál nebyl z lokality pepravován, vytžená a pemístná zemina byla využita v rámci lokality. V období provozu zámru "Chatková osada Polanka" se dopravní aktivita pileuje jako souást dopravní aktivity rekreaního stediska do míst, která jsou pro tyto úely využívána z dívjší doby.

15 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 15 z 55 B III. Údaje o výstupech B III.1. Ovzduší a) bodové zdroje zneištní ovzduší V období výstavby ani v období provozu se nepedpokládá výskyt bodových zdroj zneištní ovzduší. b) plošné zdroje zneištní ovzduší V období výstavby se plošné zdroje zneištní ovzduší projevily jako dsledek provádné stavební pípravy na lokalit a výstavby liniových vedení. Jednalo se o krátkodobý vliv, na který navázalo období výstavby devostaveb a instalace technologie budov a vnjších ploch a finálních terénních úprav plochy dotené zámrem "Chatková osada Polanka". Jako významný prvek se pi omezení tohoto zdroje zneištní projevilo rychlé osázení uvolnné plochy travní smsí. V období provozu zámru "Chatková osada Polanka" se plošný zdroj zneištní ovzduší neprojevuje. V rekreaním areálu Polanka je provozováno parkovišt osobních automobil, jehož kapacita nebude investiním zámrem dotena. Jedná o zanedbatelný vliv, který není nutno uvažovat. c) liniové zdroje zneištní ovzduší V období výstavby se jako liniové zdroje zneištní projevovala aktivita související s pesunem materiálu a pípravou terénu pro vlastní stavbu. V prbhu výstavby byl pemístn na lokalitu stavební materiál, tvoený max celkem 4 píjezdy (= 8 prjezd) nákladních vozidel. Vliv tohoto zdroje zneištní byl krátkodobý a nebyl zdrojem nepimeného zhoršení kvality ovzduší. V období provozu se jako liniový zdroj zneištní ovzduší projevuje provoz motorových vozidel v souvislosti s dopravou návštvník. Tento faktor již byl zmínn v souvislosti s nároky na dopravní infrastrukturu. Bližší modelování tohoto zdroje není vzhledem k jeho rozsahu potebné.

16 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 16 z 55 B III.2. Odpadní vody Množství odpadní vody Výstavba zaízení nepedpokládá produkci odpadních vod nad míru obvyklou pi terénních úpravách malého plošného rozsahu. Tyto vody neobsahují závadné cizorodé látky a zasakují pirozen do rozvolnného terénu v míst jejich vzniku. Provoz zámru "Chatková osada Polanka" pedstavuje produkci odpadní vody 100 l/os/den pi prmrné obsazenosti 3 osoby/chatka. Množství odpadní vody produkované zámrem odpovídá spoteb pitné vody. Kapacita chatek 12 x 3 po 100 l/os.den Dešové vody z chatek jsou zasakovány do terénu. Zneištní odpadní vody Odpadní vody celého rekreaního stediska jsou ištny v OV typu BIO CLEANER BC 75. Provoz istírny je ízen provozním ádem (Mst úad Jablunkov, 2004). OV typu BIO CLEANER BC 75 obsahuje 1 kontejner (rozmry 4x2x3m) s hydraulickou kapacitou m 3 a istící kapacitou do 120 EO (ekvivalentních obyvatel). istírna byla navržena s ohledem na ubytovací kapacitu stediska 80 osob s celodenním provozem vetn stravování a personálu rekreaního stediska (80 ubytovaných osob) a 40 osob využívajících stedisko krátkodob (denní návštvníci). Pi dlouhodobém provozu rekreaního stediska Polanka bylo oveno, že kapacita této OV je dostaující i pro komunální odpadní vody produkované zámrem "Chatková osada Polanka". OV pro pvodní kapacitu rekreaního stediska Polanka je schopna zajistit obsluhu zámru "Chatková osada Polanka" po stránce hydraulické i látkové. B III.3. Odpady Odpady vznikaly pouze po dobu výstavby. Vzhledem k charakteru staveb se jedná pedevším o odpadní devo a odpadní materiál, který má charakter obal z dodávaných ástí vybavení chatek, pípadn pro úpravu zpevnných ploch. Vytžená zemina pi výstavb byla použita pro pípravu plochy pro stavbu chatek metodou terasování (záez a násyp zeminy s jejím hutnním s vyrovnanou hmotnostní bilancí) a povrchové úprav výkop pro liniová vedení (vody a elektrického proudu) bez jejich odvozu mimo lokalitu.

17 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 17 z 55 V období provozu po realizaci "Chatková osada Polanka" nevznikají odpady s výjimkou údržby objekt a komunálního odpadu, který je zneškodován jako souást komunálního odpadu celého rekreaního stediska Polanka. Tento odpad vzniká pi turnusovém pobytu návštvník a je pebírán smluvní firmou v rámci systému nakládání s komunálním odpadem obce Písek. Tab. 2: Bilance odpadu vznikajícího v dsledku zámru "Chatková osada Polanka" Název a druh odpadu Kód Kategorie Likvidace Pvod odpadu odpadu odpadu Odpadní obaly * O recyklace Zbytky pi realizaci stavby Devo, sklo, plasty O recyklace Zbytky pi realizaci stavby O recyklace Zbytky pi realizaci stavby O využití pro terénní úpravy Zbytky pi realizaci stavby O skládka Píprava stavby, terénní úpravy Smsný komunální odpad O skládka Provoz zaízení staveništ Tyto odpady byly zneškodnny v souladu s platnou legislativou jako souást dodávky stavby chatek vetn infrastruktury a zpevnných ploch dodavatelskou firmou. Množství odpad bylo minimalizováno s ohledem na stavebnicový systém výstavby chatek, jehož jednotlivé díly byly vyrobeny na míru a v míst stavby probhla pouze jejich montáž. B III.4. Hluk a vibrace Období výstavby investiního zámru "Chatková osada Polanka" produkovalo stavební hluk pi zemních pracích, píprav plochy pro stavbu chatkové osady a pi vlastní výstavb hrubých staveb. Další etapy výstavby již neprodukovaly významné emise hluku. Stavební hlunost se projevila krátkodobým hlukem stavebních mechanism v ploše, kde bydlí pouze jedna rodina. V období provozu areálu není zámr "Chatková osada Polanka" zdrojem hluku s výjimkou hlasových projev návštvník, který je zdrojem nejistot. V této oblasti je možné uplatnit

18 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 18 z 55 pouze preventivní opatení, napíklad regulovat denní režim a innost uživatel organizovaných kurz, pípadn škol v pírod a jiných akcí v souladu s provozním ádem zaízení a domovním ádem jednotlivých staveb. Vzhledem k tomu, že návštvnost chatkové osady je zajišována pevážn školními kolektivy, je tento požadavek penesen na pedagogický dozor, který pi zahájení pobytu seznamuje skupiny žák, student a frekventant kurz s podmínkami a požadavky provozního ádu a dodržování potebné kázn i s ohledem na bezpenost osob a majetku. Jiné zdroje hluku ani vibrací se v dsledku provozu zámru "Chatková osada Polanka" neprojevují. ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území Navrhované plochy pro využití pro zámr "Chatková osada Polanka" jsou vesms souástí CHOPAV Jabunkovsko a leží v ploše pipravovaného pírodního parku Slezské Beskydy. V dosahu investiního zámru nejsou další prvky významné z hlediska ochrany pírody nebo ochrany složek životního prostedí. eka Olše je v obci Písek kategorizována jako tok ostatní a od plochy investiního zámru je vzdálena cca 2 km. Lokalita je situována do plochy pozemk hospodáských, kategorizovaných jako zemdlský pdní fond. Lokalita leží mimo intravilán obce Písek. V jejím bezprostedním okolí leží jeden obytný dm. C.I.1. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Se zájmovým územím nejsou v kontaktu, žádné skladebné prvky územního systému ekologické stability: Území osady Polanka se nachází tsn pi severní hranici (nebo na samé hranici) ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K 147. Posuzovaný zámr není s tímto naregionálním biokoridorem v kontaktu. Charakteristika nadregionálního biokoridoru K 147

19 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 19 z 55 Název: Kížové cesty hranice R, délka 21 km Osa nadregionálního biokoridoru K 147 prochází po hebeni kopce Na Gruni (nebo také Fojtský Gru), který se nachází na katastru obce Mosty u Jablunkova. Další skladebné prvky místního systému ekologické stability, které jsou lokalizovány mimo zájmové území: Prvek, název: Regionální biocentrum Lísky je situováno západn od lokality Polanka, vzdálenost cca 500 m (tento skladebný prvek není v kontaktu s posuzovaným územím) Prvek, název: Regionální biokoridor RK 1608, situován severozápadn od lokality Polanka, vzdálenost cca 600 m (tento skladebný prvek ÚSES není v kontaktu s posuzovaným územím) Není pedpoklad, že by realizovaný zámr mohl negativn nebo významn ovlivovat tyto skladebné prvky územního systému ekologické stability. C.1.2. Zvlášt chránná území, pírodní parky, významné krajinné prvky (VKP) Zvlášt chránná území: Studovaná lokalita a hodnocený zámr se nenachází v žádném zvlášt chránném území. Hranice území CHKO Beskydy se nachází západním smrem ve vzdálenosti cca 3000 m (na protjší stran Jablunkovského prsmyku). Jiný typ zvlášt chránných složek pírody: Národní pírodní rezervace Mionší (vzdálenost od posuzovaného zámru cca 8 km). Pírodní památka Motyanka (mokadní louka s výskytem prstnatce májového), poblíž osady Filvka, pi místní komunikaci do Most u Jablunkova (vzdálenost od posuzovaného zámru cca 4 km). Pírodní památka Bukovec (mokadní podhorské louky, jihovýchodn od obce Bukovec, pi státní hranici s Polskem), vzdálenost od posuzovaného zámru cca 2 km. Pírodní parky: Zájmová lokalita se nenachází na území pírodního parku. Významné krajinné prvky (VKP): Významným krajinným prvkem (ze zákona), který se vyskytuje ve studované lokalit je les (viz ust. 3, odst. 1, písm. b) zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis). Vyskytuje se ve form mýtných nebo pemýtných smrkových porost, které obklopují ze všech stran lokalitu Polanka. Posuzovaný zámr chatové výstavby nepedpokládá a nevyžaduje žádné odlesnní nebo zásahy do stávajících lesních porost. Není pedpoklad, že by tento VKP byl posuzovaným zámrem negativn nebo jinak významn ovlivnn. Jiný typ chránného území:

20 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 20 z 55 Lokalita Polanka a posuzovaný zámr se nachází na území CHOPAV Jablunkovsko (chránná oblast pirozené akumulace vod). C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Posuzovaný zámr se nenachází na území historického, kulturního nebo archeologického významu. Poblíž posuzované lokality, ve vzdálenosti cca 3 km se na území obce Mosty u Jablunkova nachází pozdn barokní kostel Svaté Hedviky. Dále se zde pipomíná historická památka stedovkého opevnní v Jablunkovském prsmyku na obranu proti pronikání tatarských nájezdník a pozdji pak pronikání Turk, tzv. Šance. V nedaleké obci Písek je možno ješt v souasné dob vidt ukázky pvodní vesnické zástavby. Také v nedalekém mst Jablunkov je nkolik významných historických památek, jako nap. barokní kostel zasvcený Sv. Petru z Alkantary, nebo barokní sousoší na námstí, v souasné dob rekonstruovaný a upravovaný bývalý klášter apod. C.1.4. Území hust zalidnná, území zatžována nad míru únosného zatížení Nejedná se o území hust zalidnné. V tomto území je cca 30 let provozováno rekreaní stedisko a další související sportovn rekreaní aktivity (bazén, cykloturistika, tenis, vycházky, v zimním období pak lyžování apod.). V souasné dob se zde nachází pouze jedna trvale obydlená usedlost. Zájmovou lokalitu je možno oznait jako území, které je v souasné dob zatžováno pimeným zpsobem. C.1.5. Extremní pomry v doteném území Extremní pomry v této zájmové oblasti nebyly zjištny a ani nejsou pedpokládány. Zájmové území je již nkolik desetiletí postupn rozvíjeno a využíváno pro odpoinkové a rekrean sportovní aktivity. C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území Ovzduší a klima Oblast Beskyd v blízkosti obce Písek je charakterizována jako lokalita v okrsku klimatu mírn chladného a velmi vlhkého s prmrnou roní teplotou kolem 5 o C. dle Quitta se jedná o oblast CH7. Oblast je charakteristická prodlouženým obdobím zimy, krátkým, a chladným jarem a deštivým létem. Oblast Beskyd je srážkov nadprmrná (roní maximum iní 1400 mm na Lysé hoe, ve srážkovém stínu 1000 mm). Obec Písek u Jablunkova se nachází v závtrné

21 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 21 z 55 oblasti smrem od nejvtšího zdroje zneištní atmosféry, které je tvoeno prmyslem v Tinci. Z údaj HMÚ vyplývají obvyklé klimatické hodnoty platné pro lokalitu Jablunkov v prbhu posledních 30 let. Hodnoty hlavních dlouhodobých klimatických údaj jsou uvedeny v tab. 3. Kvalita ovzduší v obci Písek je díky expozici mimo hlavní dosah vliv prmyslových zdroj zneištní z oblasti Tince. V extravilánu je možno oekávat, že se kvalita ovzduší bude blížit hodnotám pozadí koncentrací škodlivin v širší oblasti. Provoz ani investiní zámr "Chatková osada Polanka" však tímto fenoménem nebude ovlivnn. Tab. 3: Klimatická charakteristika lokality Jablunkov. Msíc Teplota ( o C) Srážky (mm) Sníh (cm) Leden -2,4 52,3 51,8 Únor -1,3 52,4 45,3 Bezen 2,3 47,4 24,9 Duben 7,0 66,8 7,4 Kvten 12,1 100,3 0,2 erven 15,0 138,8 0 ervenec 16,5 126,7 0 Srpen 16,1 123,6 0 Záí 12,7 77,9 0 íjen 8,6 57,6 1,1 Listopad 3,6 64,1 24,8 Prosinec -0,7 61,4 41,6 Rok 7,45 962,6 194,1 Voda Lokalita urená pro investiní zámr "Chatková osada Polanka" leží v povodí toku Olše. eka Olše patí dle klasifikace mezi toky ostatní. Vzhledem ke vzdálenosti od toku Olše je vliv zámru na tento recipient vylouen, lokální vlivy z obce Písek na vodní tok Olše budou podstatn významnjší. Pro zásobování chatkové osady pitnou vodou bude využit stávající zdroj vody, který je doposud využíván pro hygienické a pitné úely a zásobování bazénu

22 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 22 z 55 rekreaního stediska. Pro potebný odbr vody je uvedený zdroj kapacitn dostaující a kvalitativn vhodný. Terénní práce na lokalit hodnotily i výskyt erozních rýh a náchylnost lokality k projevm eroze a citlivost lokality na narušení travního drnu v souvislosti s erozními jevy a odnosem splavenin. Dkladná prohlídka lokality nezjistila náchylnost svahu k erozi a není proto potebné provádt speciální ochranná opatení pro ochranu kvality vody ani pdy. Lokalita leží v chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) Jablunkovsko, avšak vliv "Chatková osada Polanka" na kvalitu podzemní ani povrchové vody není nutno vzhledem k okolí a dalším zdrojm zneištní v relativní blízkosti (nap. komunální vody z obce Písek) uvažovat. Jakost vody v toku Olše je monitorována podnikem Povodí Odry. Jedná se o tok vodohospodásky velmi významný. Územní systémy ekologické stability, zvlášt chránná území, pírodní parky, významné krajinné prvky Areál rekreaního stediska Polanka leží mimo prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Situování lokality pro investiní zámr "Chatková osada Polanka" vzhledem k nejbližším prvkm ÚSES je znázornno v píloze. 4. Nejbližšími prvky ÚSES jsou regionální biokoridory K147, regionální biocentra 84 (Lísky) a 1977 (Labajov) jsou dostaten vzdálena od zájmové lokality. Zhodnocení potenciálního ovlivnní Evropsky významných lokalit, kompenzaní opatení a variantní ešení k minimalizaci vliv plánovaného zámru Na základ vyjádení Krajského úadu Moravskoslezského kraje jako píslušného orgánu bylo oveno, že investiní zámr ani provoz "Chatková osada Polanka" neovlivní lokality tohoto druhu. Flóra a fauna, ekosystémy a biotopy Dotené ekosystémy plánovanou stavbou "Chatková osada Polanka" zahrnuje pouze jeden typ terestrických ekosystém: 1. Terestrický ekosystém trvalého travního porostu a agroekosystém

23 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 23 z 55 V tomto terestrickém ekosystému byla provedena aktualizace terénního biologického šetení lokality. Toto šetení navazuje na dívjší terénní przkumy, které byly na lokalit provedeny v roce Text aktualizovaného biologického šetení je uveden v píloze. 9 tohoto Oznámení. Celková charakteristika lokality: Lokalita Polanka pedstavuje rozsáhlou obydlenou enklávu na severovýchodní stran hebenu spojující vrch Gírovou (839 m) a Zelenou horu (604 m) v Jablunkovské ásti Beskyd na katastru obce Písek. Tato enkláva pedstavuje rozsáhlou historicky odlesnnou lokalitu zahrnující ješt dnes obdlávaná pole, kosené louky, vypásané pastviny, nkolik obytných stavení, z nichž pouze jedno je trvale obýváno (pan Jan Bazgier, Písek. 166), více i mén udržované zahrady a areál rekreaního stediska Polanka, založeného jako bývalé rekreaní stedisko Tineckých železáren. Tato enkláva je obklopena smrkovými lesy a nkteré díve zemdlsky intenzívn využívané pozemky u dnes již rekreaních chalup pozvolna zarstají náletovými devinami a kei. Lokalita je celoron dobe komunikan pístupná, jak automobilistm po udržované lesní cest (cca 3 km z obce Písku), tak také po zelené turistické znace od Gírové pším turistm a cykloturistm po udržovaném hebenovém chodníku, pípadn po jiných lesních cestách z Bukovce nebo Most u Jablunkova. Zemdlské hospodaení zde provozuje pouze rodina pana Bazgiera (trvale zde bydlící), v souasné dob zde pstuje pro vlastní potebu brambory, epu, pšenici, seká louky, využívá je k pasení, ovce umístné zde v ohradách pase paní Lysková z Písku. Ostatní usedlosti jsou pemnny na rekreaní chalupy a ást díve obdlávaných pozemk zaíná pozvolna zarstat náletem. Przkumné práce byly provedeny formou pochzky v ervenci 2009, úelem byla aktualizace údaj získaných v roce 2005 a jejich porovnání s dívjším stavem. ada cenných údaj, zejména o výskytu zve byla získána od pana Bazgiera a jeho rodiny. Druhové zastoupení vegetace bylo zachyceno pomocí soupisu a pomocí dvou vegetaních snímk. FLÓRA a FAUNA Pro úely zpracování Oznámení byla zajištna aktualizace biologického przkumu, který byl na lokalit proveden v roce Plný text biologického przkumu zpracovaného autorizovanou osobou (ing. Kulík) je zaazen v píloze. 9 tohoto Oznámení. Do této kapitoly bylo vyato pouze struné vyhodnocení provedeného šetení.

24 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 24 z 55 Vyhodnocení floristického šetení zájmové lokality V prbhu šetení bylo v této lokalit zaznamenáno celkem 76 rostlinných taxon. Pi przkumu byl v lokalit Polanka zaznamenán jeden rostlinný druh, a to hoec tolitový - Gentiana asclepiadea, který je pedmtem zvláštní ochrany (kategorie - druh ohrožený), podle pílohy. II., Vyhlášky MŽP. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis. Tento druh se v enkláv Polanka vyskytuje mimo zájmovou plochu (mimo pastvinu), a to na oslunném a rozvolnném okraji mýtného smrkového porostu. Zájmová plocha, na které jsou vybudovány ubytovací chatky, je tvoena pastvinou trvalým travním porostem. Travní porost tvoí charakteristické luní druhy jako jetel luní, kohoutek luní, kontryhel, zvonek rozkladitý, srha lalonatá, chrpa, tolice vojtška, bojínek luní, kopretina, jitrocel, lipnice luní, ernohlávek obecný, ebíek obecný, pampeliška smetánka, zplanlý hrách, mrkev a další druhy. Dále zde nalezneme druhy ruderální, jako krabilice chlupatá, sedmikráska chudobka, pelynk ernobýl, hluchavka nachová, konopice polní, kopiva, a další. Zastoupeny jsou i druhy plevelné, jako ohnice, šovík, bršlice kozí noha, violka trojbarevná a další. Obdobné rostlinné druhy zde byly nalezeny i v roce Chránný druh, a to hoec tolitovitý - Gentiana asclepiadea (ktegorie druh ohrožený, O) se na zájmové ploše (tj. 2 x 6 chatek) nevyskytuje, podle jiných floristických šetení, zde celkem bžný druh, jako nap Bukovec, Mosty u Jablunkova Tento druh roste na výslunných lesních okrajích lokality Polanka. Na nkolika místech enklávy Polanka se vyskytují druhy také druhy neofytní, jako nap. postupn se rozšiující kídlatka (srovnání s rokem 2005). Prognoza: Typické luní druhy a luní spoleenstva se budou v této lokalit vyskytovat i nadále a je pedpoklad, že budou pevažovat nad postupn mizejicími druhy ruderálními. Vyhodnocení faunistického šetení zájmové lokality V prbhu šetení bylo v této lokalit zaznamenáno celkem 20 živoišných taxon. Výet nkterých zvlášt chránných druh živoich ve smyslu píslušných ustanovení Pílohy. III Vyhlášky MŽP. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, (v pozdjším znní), kteí byli v prbhu biologického przkumu zastižení na sledované a zájmové ploše, nebo v jejím okolí, viz dále: Kategorie druh ohrožený ( O) a druh siln ohrožený ( SO): ele mravenci Formicidae, zde mravenec lesní Formica rufa

25 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 25 z 55 Mravenci - Formicoidea jsou zastoupení mravencem lesním - Formica rufa, ( O) a ve studované lokalit bylo nalezeno v roce 2005 na oslunné stran, na okraji lesního porostu malé kupovité hnízdo mraveništ. Mravenci rodu Formica jsou podle Pílohy. III Vyhlášky MŽP. 395/1992 Sb., zaazeni do kategorie druh ohrožený. Podle šetení v roce 2005 byl okolních smrkových lesích zaznamenán výskyt mloka skvrnitého - Salamandra salamandra ( SO) a na okraji enklávy v sousedství pole pak výskyt ropuchy obecné Bufo bufo ( O). Další nálezy: krkavec velký - Corvus corax ( O) ojedinlé pelety v roce 2005 i 2009 uhýk obecný - Lanius collurio ( O) výskyt zaznamenán podle pelet a astého posedávání na lanech lyžaského vleku a vyhlížení koisti, podle typického hlasového projevu (rok 2005 a 2009). Podle výsledk pozorování lze pedpokládat, že tento druh v této lokalit i hnízdí. Chránné druhy se na zájmové ploše nevyskytují, pípadn nejsou zámrem významn ovlivnny (napíklad pelety chránných druh pták, kteí si na zpsob využívání rekreaního stediska Polanka pivykli a nepovažují jej za ohrožující a rušivý). Na základ pvodního biologického przkumu lokality a jeho aktualizace byl potvrzen pvodní závr biologického stavu dotené lokality: Pi botanickém przkumu nebyly v doznívajícím jarním aspektu a nastupujícím letním aspektu nalezeny rostlinné druhy, které jsou pedmtem ochrany ve smyslu píslušných ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis a pílohy. II Vyhlášky. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb. Ze 76 rostlinných druh zjištných v lokalit podlého ochranným podmínkám pouze jeden druh, na zájmové ploše se nevyskytoval a v souasné dob nevyskytuje. Z 20 druh v lokalit zjištných živoich, 5 živoišných druh podléhá ochran podle píslušných ustanovení, na zájmové lokalit se bu nevyskytovaly a nevyskytují, pípadn nejsou zámrem významn negativn doteny. Na stávajícím trvalém travním porostu v okolí chatkové osady probíhá bžné zemdlské hospodaení (polní kultury, kosení, pastva domácích zvíat) a v dotené lokalit v okolí chatkové osady se poítá se stejným zpsobem využívání a údržby pozemk. Celkové shrnutí biologického zpracování šetené lokality Pi provádné aktualizaci šetení zájmové lokality v souvislosti s výstavbou chatkové osady v rekreaním stedisku Polanka, k.ú. Písek u Jablunkova bylo v této lokalit potvrzeno zachování pvodního stavu lokality na ekosystému trvalého travního porostu dle výsledk šetení provedeného v roce Bylo dokumentováno plošn omezené narušení trvalého

26 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 26 z 55 travního porostu v místech provedeného terasování a jeho vylouení na místech stavby chatkové osady a na zpevnných plochách. Na zterasovaných svazích byl zaznamenán sukcesní postup pirozené regenerace, který byl iniciován umlým zatravnným ploch, které byly na svazích teras obnaženy pi stavební innosti. Plošn jsou tato stanovišt omezena a pi terénním przkumu bylo dokumentováno, že již byla nastartována pirozená obnova tchto ploch bez výskytu nežádoucích jev, jako nap. erozních rýh. Chránné ásti pírody, pírodní parky, VKP Plocha, které se týká investiní zámr "Chatková osada Polanka", leží v CHOPAV Jablunkovsko, mimo chránná území dle zákona. 114/1992 Sb. v platném znní. Zájmové lokalit je nejbližší pírodní rezervace Bukovec, cca 2 km jihovýchodním smrem. Toto chránné území není investiním zámrem doteno. Hranice nejbližšího velkoplošného chránného území CHKO Beskydy se nachází západním smrem ve vzdálenosti cca 3000 m (na protjší stran Jablunkovského prsmyku). Jiný typ zvlášt chránných složek pírody: Národní pírodní rezervace Mionší (vzdálenost od posuzovaného zámru cca 8 km). Pírodní památka Motyanka (mokadní louka s výskytem prstnatce májového), poblíž osady Filvka, pi místní komunikaci do Most u Jablunkova (vzdálenost od posuzovaného zámru cca 4 km). Pírodní parky: Zájmová lokalita se nenachází na území pírodního parku. Významné krajinné prvky (VKP): Významným krajinným prvkem (ze zákona), který se vyskytuje ve studované lokalit je les (viz ust. 3, odst. 1, písm. b) zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis). Vyskytuje se ve form mýtných nebo pemýtných smrkových porost, které obklopují ze všech stran lokalitu Polanka. Posuzovaný zámr chatové výstavby nepedpokládá a nevyžaduje žádné odlesnní nebo zásahy do stávajících lesních porost. Není pedpoklad, že by tento VKP byl posuzovaným zámrem negativn nebo jinak významn ovlivnn. Krajina V okolí investiního zámru "Chatková osada Polanka" tvoí krajina uzavené údolí, ve kterém se stídají antropogenní krajinné útvary. Výstavba a provoz chatkové osady ve spodní

27 Skácel A., 2009: "Chatková osada Polanka". Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 27 z 55 ásti trvalého travního porostu není v této krajin neorganickým cizorodým prvkem a nevytváí novou nepirozenou dominantu krajiny. Obyvatelstvo Obec Písek má v souasné dob 1783 obyvatel. Populace se souste uje pedevším v centru obce a v linii podél hlavní komunikace smrem k obci Bukovec (a dále k hranici S PL). Lokalita urená pro realizaci investiního zámru "Chatková osada Polanka" leží na mimo intravilán obce a v jejím dosahu se nalézá pouze jeden trvale obydlený rodinný dm. ást D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti Celkové hodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení. Kvalitu životního prostedí v okolí zámru "Chatková osada Polanka" je možno hodnotit jako velmi vysokou. Tato kvalita se odvíjí od charakteru jednotlivých složek životního prostedí, které mají v této oblasti Beskyd charakter zneištní širší oblasti pozadí, zatížené pedevším dálkovým penosem zneištní. Po stránce pírodní se jedná o oblast s plochami pírodních a pírod blízkých ekosystém, pouze mírn pozmnných lidskou inností, jednotlivé biotopy jsou vysoce vitální a spontánn kolonizují i opuštné antropogenní prvky v prostedí, kde vytváejí spoleenstva odpovídající charakteru biotopu a stadiu ekologické sukcese. Vtšina ploch je pokryta hospodáským lesem, který je obhospodaován podle schválených plán (LHP a Osnovy lesního hospodaení). Mezi tmito lesními porosty se vyskytují plochy luk, vtšinou hospodásky využívaných. Z hlediska krajináského se jedná o území s vysokou krajinotvornou hodnotou i po topografické stránce. Realizace "Chatková osada Polanka" nemže ovlivnit dotené území mimo hranice investiního zámru. S využitím plochy pro rekreaní a výcvikové úely se u chatkové osady poítá celoron. Bhem zimního období je k dispozici sportovní zázemí lyžaského vleku a sjezdové dráhy, pro letní období je v rekreaním stedisku Polanka k dispozici bazén a hišt