RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, Ostrava

Transkript

1 RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, Ostrava I : tel.: skacel.alex@seznam.cz Rozvoj obce Ostravice v lokalit Dolní Ostravice Centrum v etn parkovišt a komunikace Oznámení podle Zákona. 100/2001 Sb. O posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní v rozsahu P ílohy. 4 zákona Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc., autorizovaná osoba pro posuzování vliv na životní prost edí, oprávn ní.j. 3869/625/OPV/93 vydané MŽP R dne Spolupráce: Ing. Petr Kulík, ing. Vladimír Suk, ing. Vladimír Lollek celkem výtisk 9 (v.autorského), výtisk. Ostrava, prosinec 2006

2 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 2 z 142 Rozvoj obce Ostravice v lokalit Dolní Ostravice Centrum vetn parkovišt a komunikace Oznámení podle zákona. 100/2001 Sb., (dále pouze zákon o posuzování vliv na životní prostedí ) v platném zmní, v rozsahu pílohy. 4 Obsah: Seznam zkratek... 3 Úvod... 4 ást A. Identifikaní údaje... 6 A I.1. Obchodní firma oznamovatel... 6 A I.2. I... 6 A I.3 Sídlo... 6 A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele... 6 A.1.5. Projektant... 6 A II.1. Zpracovatel oznámení... 6 A II.2. I... 6 A I.3 Sídlo... 7 A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení... 7 ást B. Údaje o projektu... 7 B.I. Základní údaje... 7 B I.1. Název zámru... 7 B I.2. Rozsah zámru... 7 B I.3. Umístní zámru... 8 B I.4. Charakter projektu a možnost kumulace jeho vliv s jinými projekty (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými)... 9 B I.5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant ešení a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí... 9 B I.6. Struný popis technického a technologického ešení projektu B.I.7. Pedpokládaný termín zahájení realizace projektu a jeho dokonení B.I.8. Výet dotených územn samosprávných celk B.I.9. Zaazení zámru z pohledu zákona. 100/2001 Sb. v platném znní B II. Údaje o vstupech B II.1. Pda B II.2. Voda B II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B II.5. Další vstupy B III. Údaje o výstupech B III.1. Ovzduší B III.2. Odpadní vody B III. 3. Odpady B III. 4. Hluk, vibrace B III. 5. Doplující údaje ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území C.II.1. Ovzduší a klima... 30

3 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 3 z 142 C.II.2. Voda C.II.3. Horninové prostedí a pda C.II.4. Flóra a fauna C.II.5. Chránné ásti pírody, zonace CHKO Beskydy, prvky ÚSES C.II.6. Ekosystémy C.II.7. Krajina C.II.8. Obyvatelstvo C.II.9. Hmotný majetek C.II.10. Kulturní památky C III. Celkové hodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení ást D. Komplexní charakteristika a hodnocení vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti D I.1. Vlivy na obyvatelstvo vetn sociáln ekonomických vliv D I.2. Vlivy na ovzduší a klima D I.3. Vlivy na hlukovou situaci D I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D I.5. Vlivy na pdu D I.6. Vlivy na horninové prostedí a pírodní zdroje D I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy D I.8. Vlivy na krajinu D I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D I.10. Rozsah vliv vzhledem k k zasaženému území a populaci D II. Komplexní charakteristika vliv zámru na životní prostedí z hlediska jejich významnosti a možnosti peshraniních vliv D III. Charakteristika environmentálních rizik pi možných haváriích a nestandardních stavech D IV. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv D V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích pedpoklad pi hodnocení vliv Použité podklady D VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritosti, které se vyskytly pi zpracovávání oznámení ást E. Porovnání variant ešení zámru ást F. Závr ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ást H. Pílohy Seznam zkratek CHKO chránná krajinná oblast CHOPAV Chránná oblast pirozené akumulace vod ÚSES územní systém ekologické stability SO stavební objekt PS provozní soubor ZPF- zemdlský pdní fond LPF lesní pdní fond Q denní voda EO ekvivalentní obyvatel (kapacita istírny odpadních vod) OV istírna odpadních vod DÚR dokumentace k územnímu rozhodnutí

4 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 4 z 142 AIM HMÚ automatický imisní monitoring eského hydrometeorologického ústavu PO ptaí oblast ve smyslu soustavy Natura 2000 EVL evropsky významná lokalita ve smyslu soustavy Natura 2000 Úvod. Zpsob života a práce koncem 20. století s sebou pinesl zmnu životního stylu a pedevším zmnu zpsobu nazírání aktivní ásti populace na jejich podmínky života a bydlení. Tato zmna je spojena pedevším se zmnou zpsobu provádní vtšiny vykonávaných inností a pesunem tžišt pracovní i jiné aktivity do oblasti psychické a ídící a zmnou ekonomického statusu osob s vysokým stupnm pracovní zátže a jejich rodin. S rozšiujícím se spektrem manažerských a tvrích zamstnání jsou spojeny i jiné projevy v oblasti jejich životního stylu zvýšení ekonomického statusu je asto negativn vyváženo menším množstvím volného asu, vyšší pracovní vyptí ve vnitním prostedí kanceláí a budov se projevuje zvýšenou potebou kontaktu s pírodním prostedím, diverzitní krajinou a horami i potebou blízkosti nabídky rekreaního s sportovního vyžití v dob, kdy je mže bhem krátkého období volného asu reáln využít. Tato poteba je vedena spontánní potebou fyzického odreagování stresor v organismu a snížením rizika zvýšeného výskytu tzv. civilizaních chorob, které se stávají jednou z nejvýznamnjších složek nemocnosti oban v souasné dob. Významným faktorem jsou v této prevenci i podmínky bydlení v klidné oblasti s dobrou dopravní dostupností a snadnou dosažitelností letních i zimních rekreaních a rehabilitaních aktivit a jiných zájmových a kulturních aktivit v relativn nenarušené pírodní oblasti. V souasné dob jsou tyto požadavky provázeny samozejmou potebou zachování vysokého statusu bydlení a jeho kvality i zajištní potebné infrastruktury dostupnost nákupních možností, škol a mimoškolních aktivit pro dti a podobn. Další potebou je možnost uspokojení spoleenských aktivit bžn dostupných napíklad ve velkých mstech jak možnost spolování a komunikace s osobami, žijícími obdobným zpsobem života a typu práce, tak dosažitelnost kulturního vyžití sportovního i kulturního, i možnost využití estetického psobení krajiny a jejího potenciálu v blízkosti bydlišt. S touto potebou souvisí i tendence vytváení nových center pro bydlení v lokalitách, které splují vtšinu uvedených požadavk. Do tchto lokalit jsou smrovány snahy o moderní rozvoj tchto obcí doplnním jejich potenciálu pro nabídku kvalitního bydlení s odpovídajícím stupnm komfortu i kulturnosti. S rozvojovými aktivitami souvisí i nutnost doplnní infrastruktury, která poté slouží i pvodním obyvatelm tchto lokalit napíklad dobudování dopravní infrastruktury, dobudování centra obce a dalších nabídek, vetn

5 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 5 z 142 nabídky rekreaního využití potenciálu obce pro krátkodobou rekreaci a turistický ruch. Oekávaným dsledkem tchto rozvojových aktivit je oživení ekonomického a kulturního života v obci, zvýšení potu obyvatel a v neposlední ad zvýšení její atraktivity i pro návštvnost dalšími obany s pozivitním vývojem tusirstického ruchu v oblasti. Oživení života obcí s sebou nese i zvýšení potu primárních a sekundárních pracovních píležitostí. Oblast obce Ostravice, která je oznaována za bránu do Beskyd, je obcí s dobrou dopravní dostupností i blízkostí významných mstských center Frýdek-Místek, Ostrava, Havíov atd. Oblast má vysoký estetický a rekreaní krajinný potenciál a umožuje provozování letních i zimních typ sportovních aktivit, které zde mají již i svou historickou tradici. Letní období je v lokalit Ostravice relativn krátké oproti situaci napíklad v podhí nebo v Ostravské oblasti. Rozšíení nabídky tchto aktivit je zajištno výstavbou nkolika sportoviš. Rozvojový zámr oznamovatele je zajištní centra komplexního pro obec Ostravice s nabídkou ubytování, kulturního centra a podporou využití rekreaního potenciálu zimními i letními aktivitami. Rozvojový zámr, který je pedmtem zpracování tohoto Oznámení vliv na životní prostedí, je souástí komplexního rozvojového zámru, který je tvoen etapami: - Centrum obce a parkovišt - Bydlení Development v blízkosti nivy Ostravice (v intravilánu) - Bydlení Wiew na vyvýšením míst v návaznosti na plochu již realizovaného golfového hišt a zimního areálu bžeckých sport - Hotel, Wellness, a ubytování vetn Spa zóny a kongresového centra Oznámení investiního zámru dle zákona. 100/2001 Sb. zpracovává pouze jednu etapu rozvoje obce Centrum obce a parkovišt a bylo zpracováno podle objednávky oznamovatele Ostravice Development, a.s. se zámrem poskytnout komplexní materiál pro zjišovací ízení dle 7 uvedeného zákona v rozsahu pílohy. 4 citovaného zákona, který umožuje použít zpracované Oznámení jako dokumentaci i pro další stadia procesu EIA. Toto oznámení vliv na životní prostedí zahrnuje z celkového rozvojového programu pouze budoucí rozsah územních rozhodnutí UR4 (Námstí Centrum a bytové domy), UR 7.3. komunikace Centrum a UR 7.4. komunikace Centrum parkovišt a UR8 rozšíení vodovodních a kanalizaních ad na dolní Ostravici.

6 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 6 z 142 ást A. Identifikaní údaje A I.1. Obchodní firma oznamovatel Ostravice Centrum, a.s. se sídlem Lucemburská 1242, Praha 3, PS Statutární zástupce: Ing. Otakar Albrecht, pedseda pedstavenstva Zastoupen: Bc. Alexandra Byrtusová, povená jednáním ve vci A I.2. I DI: CZ A I.3 Sídlo Lucemburská 1242/21 Praha 3, PS A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. Otakar Albrecht, pedseda pedstavenstva Povená osoba pro Oznámení akce dle zákona 100/2001 Sb. Bc. Alexandra Byrtusová Bydlišt: Hluín, Dr. Beneše 3 Telefon: A.1.5. Projektant ing. A. Závada, Palackého 771, Valašské Meziíí A II.1. Zpracovatel oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Aquakon A II.2. I DI: není plátcem DPH

7 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 7 z 142 A I.3 Sídlo Prkopnická Ostrava A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Bydlišt: Prkopnická 24, Ostrava Jih Telefon: ást B. Údaje o projektu B.I. Základní údaje B I.1. Název zámru Rozvoj obce Ostravice v lokalit Dolní Ostravice Centrum (vetn parkovišt a komunikace) dále pouze Ostravice - Centrum a parkovišt. B I.2. Rozsah zámru Vybudování centra obce Ostravice pro správní innost a funkci obecního úadu a zastupitelstva s využitím multifunkní budovy centra, která bude formovat i jeho tvar. Souástí budoucího centra budou i nájemní byty v multifunkní budov a výstavba bytových dom s vysokým standardem bydlení. Souástí centra obce Ostravice bude i nezbytná infrastruktura vetn dostatené parkovaci plochy jak pro úely obecního úadu a bydlících osob tak pro krátkodobé rekreanty, kteí na tomto míst mohou zanechat dopravní prostedek po dobu své zájmové innosti v lokalit. Rozsah investiního zámru "Ostravice - Centrum a parkovišt" je následující: - multifunkní budova jako dominantní stavba investiního zámru, která bude pdorysn utváet charakter nového centra obce Ostravice. Souástí této budovy bude 90 nájemních byt a podzemní parkovišt pro 160 osobních automobil - výstavba 7 dom, každý s 11 bytovými jednotkami a 8 garáženi

8 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 8 z parkovací plocha pro cca 500 osobních automobil jako provozní a záchytné parkovišt v blízkosti nového centra obce Ostravice s možností využívání rekreaních a sportovních zaízení v okolí Souástí zámru je i výstavba odpovídající infrastruktury komplexu vetn napojení na komunikaní sí. Souasná komunikaní napojení na státní silniní strukturu a technická infrastruktura budoucího centra obce Ostravice bude navazovat na infrastrukturu okolních investiních zámr využívána spolen. Zámr Ostravice - Centrum a parkovišt bude realizován na ZPF, zábor zemdlské pdy pedstavuje 5600 m 2 (0,56 ha) a 3,1 ha pro parkovišt. Zastavná plocha je 5460 m 2 (hlavní budova, Námstí), a 6790 m 2 (zpevnné plochy Hlavní budovy), 3325 m 2 celkem pro 7 bytových dom a 2911 m 2 zpevnných ploch (pro všechny bytové domy). Pro návštvníky je projektováno parkovišt kapacity cca 500 parkovacích míst pro osobní automobily, plocha je 2,1 ha (pro parkovací stání pouze 1,4 ha, zbytek je pro komunikace na parkovišti), pro místní komunikace bude použito m 2.. V areálu Ostravice - Centrum a parkovišt bude pracovat cca 250 zamstnanc provozoven a správy a údržby budov a 30 pracovník Obecního úadu Ostravice. Lokalizací zámru se bude jednat o navazující lokalitu vzhledem k souasnému intravilánu obce Ostravice, sousedství komplexu "Ostravice - Centrum a parkovišt" bude tvoeno stávající obytnou zástavbou obce, plánovanou novou zástavbou obce (zámr Hotel a zámr Development ) a rozlehlým areálem golfového hišt. Investiní rozsah projektu je odhadován v ádu stovek mil K. B I.3. Umístní zámru Kraj: Moravskoslezský Obec: Ostravice KÚ: Ostravice Zámr umožní díky jeho lokalizaci penesení centra obce do nových moderních prostor a posílení populace v oblasti Dolní Ostravice, v návaznosti na provoz nového uceleného centra obce s koncepním architektonickým ešením i nepímou podporu rozvojových zámr v oblasti cestovního ruchu a aktivní rekreace pedevším navazujícího golfového hišt vetn zimního bžeckého areálu. Zámr Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje možnost vhodného architektonického a urbanistického ešení dotené ásti obce pro její další rozvoj, zvýšení její atraktivity pro návštvníky i vytvoení možností vzniku primárních i sekundárních pracovních píležitostí, které podmiují budoucí spoleenský a ekonomický rozvoj obce.

9 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 9 z 142 B I.4. Charakter projektu a možnost kumulace jeho vliv s jinými projekty (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými) Jedná se o novostavbu zaízení, která je lokalizována mimo hranice CHKO Beskydy do sousedství pipravovaného golfového hišt vetn zimního bžeckého areálu a dalších rozvojových investiních zámr v Dolní Ostravici. Spolen s tímto zaízením bude Ostravice - Centrum a parkovišt kooperovat doplnním možností kulturníhu vyžití jak pro trvale bydlící obyvatele obce Ostravice tak pro krátkodobé i dlouhodobé hosty, rekreanty a návštvníky, zvlášt osob ubytováných v sousedícím hotelu, wellness a lázeském centru, event. dalších zájemc napíklad nabídkou prostor pro shromažování, spoleenské a soukromé akce a podobn. Tímto zpsobem se investiní zámr hodlá podílet i na zlepšení zázemí obce Ostravice pro kulturní a spoleenský život. B I.5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant ešení a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt je lokalizován v návaznosti na hranice intravilánu obce Ostravice mimo hranice CHKO Beskydy, ale pitom v prostedí, které je hodnotné po stránce estetického psobení pi regeneraci fyzických i psychických sil na strategicky vhodném míst na severním okraji obce Ostravice. Plocha uvažovaná pro investiní zámr je vklínna mezi plochu navazujícího areálu golfového hišt, které je již realizováno vetn zimního bžeckého areálu, stávající obytnou zástavbu obce a další rozvojové lokality pro rekreaní aktivity a péi o tlo ( Hotel ) a budoucí rezidentní zónu pro nové obyvatele obce ( Development ). Nové centrum obce bude poskytovat podmínky pro základní organizaní a koordinaní funkce pro život v obci i základní obasnkou vybavenost soustednou do relativn malého prostoru. V bezprostední blízkosti bude k dispozici jak nabídka trvalého bydlení tak nabídka pro volnoasové aktivity pro obany i pro další návštvníky obce Ostravice. Uvedené faktory ve svém dsledku posílí možnosti ekonomické prosperity drobných provozoven v okolí, které v souasné dob strádají, pípadn podnítí regionální a typicky lokální výrobní innosti (napíklad výrobu drobných upomínkových a umleckých pedmt, folklórní aktivity apod., které jsou jedním z motivaních faktor pro zvýšení atraktivity obce a posílení cestovního ruchu. Rozvoj areálu je v souladu

10 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 10 z 142 s koncepními materiály rozvoje obce Ostravice (Strategický plán obce Ostravice, 2004), Beskyd (Územní generel cestovního ruchu v Beskydách z roku 2003), celého Moravskoslezského kraje (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska ) celé R (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v R na období ). Investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt je ešen jako jednovariantní lokalitn i technickým a dispoziním ešením. Jedná se o využití volné plochy na okraji intravilánu vlennou mezi další rozvojové plochy v oblasti Dolní Ostravice. Architektonické ešení bude vycházet z obvyklých struktur a tvar, které jsou pro oblast v podhí Beskyd v obci Ostravice typické s cílem zachování souasného krajinného rázu a podpory charakteristické atmosféry podbeskydských obcí. Lokalita, ve které je plánována realizace investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt se stane do budoucna pirozeným centrem obce a vzhledem k plánovaným rozvojovým aktivitám i centrem budoucího soustedného osídlení v obci Ostravice, které nevznikne spontánn a živeln historickým vývojem, ale bude koncepn ízeno pi respektování základních urbanistických princip a zárove zajištní základního komplexu spoleenských, zdravotnických, nákupních, kulturních i volnoasových zaízení. Tomu odpovídá i souasné ešení územního plánu obce a pipravované zmny, které zamýšlenou funkci v této ásti obce Ostravice ješt posílí. Souástí investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt je dobudování nezbytné komunikaní sít, inženýrské sít (pedevším ešení zásobování vodou a odkanalizování oblasti) jsou navrženy v konzultacích s vedením obce Ostravice tak, aby bylo možno efektivn využít projektovanou výstavbu nových zaízení (pedevším obecní OV, která bude istit vtšinu komunálních odpadních vod obce Ostravice). Projektované parkovišt pro cca 500 osobních automobil bude souástí dopravní infrastruktury s perspektivním využitím i do budoucna jak pro obany obce Ostravice tak pro krátkodobé návštvníky. B I.6. Struný popis technického a technologického ešení projektu UR4 NÁMSTÍ Námstí bude dále lenno: UR4-NÁM STÍ-SO O1 - Hlavní budova UR4-NÁM STÍ-SO O2 - Pípojka kanalizace splaškové UR4-NÁM STÍ-SO O3 - Pípojka kanalizace dešové

11 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 11 z 142 UR4-NÁM STÍ-SO O4 - Pípojka vody UR4-NÁM STÍ-SO O5 - Pípojka elektro UR4-NÁM STÍ-SO O6 - Píjezdová komunikace a zpevnné plochy UR4-NÁM STÍ-SO O7 - Terénní úpravy Jedná se o celopodsklepený symetrický 6ti podlažní komplex tvaru U. Stecha bude sedlová o sklonu cca 25 stup. V 1.PP se nacházejí podzemní garáže, sklepní prostory a zázemí pro TZB V 1.N.P. tvoí prodejny, obecní úad, 2restaurace, z vnitní strany námstí je podloubí po celé délce. Veškeré zásobování je situováno z vnjší strany stejn tak jako vjezdy do podzemních garáží. V 2.N.P. jsou umístny služby a administrativa a ve stedu je umístn OU. 3. N.P. je identické s pedchozím N.P. tvoí bytové jednotky. Každé podlaží má 30 byt a obecní úad který prochází od pízemí až po 6. N.P. Pitná voda bude odebírána ze sít obecního vodovodu. Veškeré dešové a povrchové vody budou vedeny do dešové kanalizace. Odpadní vody budou vedeny do obecní tlakové kanalizace. Kanalizace je navržená oddílná. Veškeré dešové a povrchové vody budou vedeny do dešové kanalizace. Odpadní vody budou vedeny do obecní tlakové kanalizace. Elektrická pípojka bude pivedena z nové sít kabelem v zemi, pedpokládaná velikost jistie je 3x3240 A, výkon 1780 kw. Zdrojem tepla budou elektro-kotle o celkovém výkonu Qo=850 kw, mohou být doplnny sluneními kolektory i tepelným erpadlem. Píjezd k objektu bude zajištn po asfaltové komunikaci, která slouží rovnž k zásobování a údržb. Píjezdové komunikace a zpevnné plochy budou provedeny ze zámkové dlažby. Z hlediska formy stavba vychází ze stavebních tradic tohoto regionu. Jsou zde uplatnny pírodní materiály lomový kámen, devo, cihla a další. Prosvtlení podkrovních prostor je zajištno skrze vikýe a okny ve štítech. Hlavní hmoty objektu mají obdélníkové pdorysné stopy uceleny do pdorysného tvaru U. Sejmutá ornice bude použita na rekultivaci vlastního pozemku. Vykopaná zemina ze základové jámy bude použitá na provedení hrubých terénních úprav vlastního pozemku. UR4 BD 1 až UR4 BD 7 Bytové domy (7 identických bytových dom) Každý jednotlivý BD bude dále lenn na:

12 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 12 z 142 UR4-BD1-SO O1 - Bytový dm UR4-BD1-SO O2 - Pípojka kanalizace splašková UR4-BD1-SO O3 - Pípojka kanalizace dešová UR4-BD1-SO O4 - Pípojka vody UR4-BD1-SO O5 - Pípojka elektro UR4-BD1-SO O6 - Píjezdová komunikace a zpevnné plochy UR4-BD1-SO O7 - Terénní úpravy Stavba je navržená typodlažní, nepodsklepená. Stecha bude sedlová o sklonu cca 25 stup. Z hlediska formy stavba vychází ze stavebních tradic tohoto regionu. Jsou zde uplatnny pírodní materiály lomový kámen, devo, cihla a další. Hlavní hmoty objektu mají obdélníkové pdorysné stopy. Prosvtlení podkrovních prostor je zajištno skrze vikýe a okny ve štítech. V 1.n.p. se nachází vstup, na ose dispozice je umístno vertikáln komunikaní jádro obsahující schodišt a výtah.dále je zde umístno 8 sklep a garáží a technická místnost. Ve 2.n.p. jsou umístny 3 byty 3+1 z ehož 2 jsou zrcadlov stejné. Každý byt obsahuje zádveí, chodbu, koupelnu, samostatné wc, kuchyni, obytný prostor s krbem, dv ložnice a balkón. 3a 4.n.p. je totožné jako pedchozí podlaží. 5. n.p. obsahuje 2 zrcadlov otoené byty 4+1. Každý byt má zádveí, chodbu, koupelnu, samostatné wc, kuchyni, obytný prostor s krbem, ti ložnice a balkón. Osvtlení všech obytných místností je okny. Umlé osvtlení bude provedeno bodovými svtly Pitná voda bude odebírána ze sít obecního vodovodu. Kanalizace je navržená oddílná. Veškeré dešové a povrchové vody budou vedeny do dešové kanalizace. Odpadní vody budou vedeny do obecní tlakové kanalizace. Elektrická pípojka bude pivedena z nové sít kabelem v zemi, pedpokládaná velikost jistie je 3x180 A, výkon 100 kw. Zdrojem tepla bude elektro-kotel o výkonu Qo=55 kw, mže být doplnn sluneními kolektory i tepelným erpadlem. Mimoto bude zajištmna i možnost využití krbového pitápní byt komocí interiérových krb na díví. Komínové tleso pro krby bude vyzdno z cihel plných, pálených P 150 na maltu cementovou MC 50. Komínový prduch bude

13 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 13 z 142 vyvložkován komínovými vložkami a bude opaten vybíracím otvorem. Otvor bude osazen litinovými uzamykatelnými dvíky. Alternativn lze použít komínový systém Schiedel i jiný komínový systém. Devné konstrukce budou od omítnutého komínového zdiva vzdáleny nejmén 100 mm. Zazdné devné prvky budou od komínových prduchu vzdáleny nejmén 300 mm. Komínové tleso bude vyvedeno nad heben stechy nejmén 650 mm. Píjezd k objektu bude zajištn po asfaltové komunikaci, která slouží rovnž k zásobování a údržb. Píjezdové komunikace a zpevnné plochy budou provedeny ze zámkové dlažby. Sejmutá ornice bude použita na rekultivaci vlastního pozemku. Vykopaná zemina ze základové jámy bude použitá na provedení hrubých terénních úprav vlastního pozemku. UR7.4 Komunikace Centrum Parkovišt Stavba je lenna na jednotlivé objekty : SO 01 Píprava území SO 03 Místní komunikace SO 04 Vodohospodáské objekty SO 05 Parkovišt SO 06 Veejné osvtlení SO 08 Peložky inženýrských sítí SO 09 JTÚ a SÚ SO 01 Píprava území Spoívá v sejmutí ornice a jejím uložení pro další použití v rámci výstavby "Ostravice - Centrum a parkovišt". Ped stavbou bude v míst trasy komunikací a pilehlých pruh v ploše dle situace sejmuta ornice v tl. cca 0,15m a podornice v tl. cca 0,10m. Orniní i podorniní vrstvy zeminy budou ukládány oddlen od dalšího výkopu na parcelách objednatele a ádn využity ke zptné rekultivaci. Plochy a objemy sejmuté ornice budou souástí výpotu vyntí ze ZPF. SO 03 Místní komunikace Hlavní komunikaní vtev vtev D1 délky 1234 m vede od stávajícího mostu pes vodote Stíbrník a napojuje se na stávající komunikaci. Stávající most pes vodote Stíbrník bude opraven v rámci ÚR-7.3. Šíka komunikace je 6m, plocha komunikace m 2. Komunikace bude odvodnna do nov projektované kanalizace.

14 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 14 z 142 SO 04 Vodohospodáské objekty SO-04.1 Kanalizace dešových vod nezneištných Do této kanalizace budou odvedeny jak dešové vody z odvodnní komunikací, tak výhledov i odvodnní stech objekt jiných staveb. Vyústní bude provedeno do vodního toku Stíbrník jednou výústí. SO-04.2 Kanalizace dešových vod zneištných Parkovací stání budou odvodnna samostatnou kanalizací do odluova ropných látek viz SO Po pedištní budou napojeny na dešovou kanalizaci vod nezneištných, které jsou svedeny do vodního toku Stíbrník (z ORL 7 a 8). Celková délka této kanalizace - cca 900 m. SO-04.3 Odluovae ropných látek Parkovací místa budou odvodována samostatnými kanalizacemi do odluova ropných látek a po pedištní do dešové kanalizace. Budou použity odluovae s prodlouženou koalescencí, kalovou jímkou a automatickým uzávrem odtoku bez sorpce. Výstup na odtoku z ORL NEL < 0,2 mg/l. SO-04.4 Výustní objekty do vodních tok Navržená dešová kanalizace z odvodnní komunikací a z budoucího napojení odvodnní stech objekt nezahrnutých do této stavby bude vyúsovat do dvou vodních tok v celé lokalit Stíbrník a Bahník. Pro ovení vodnosti pro oba vodní toky uril HMÚ hydrologické údaje povrchových vod pro N-leté prtoky. Z kontrolního hydrotechnického posouzení vyplývá, že prtoné profily bezpen pevedou maximální prtoky pro Q100. Vyústní do vodních tok bude provedeno výustními objekty. Kanalizaní potrubí bude seíznuto do úrovn svahování. Podél svahování ve dn vodního toku bude provedena patka z lomového kamene, do kterého bude opena kamenná rovnanina - svahování. Délka behové úpravy 6,0 m a výška nad vrcholem potrubí 0,5 m. Celkem bude v rámci této stavby proveden 1 výustní objekt na vodním toku Stíbrník. Bude upesnno v dokumentaci pro územní ízení. SO 05 Parkovišt V dokumentaci je navrženo centrální parkovišt o potu stání celkem 540. Parkovací místa budou spádována smrem ke komunikaci.

15 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 15 z 142 Z celkové zastavné plochy 2,1 ha bude pro parkovací místa použito 1,4 ha. Zbytek slouží jako píjezdové komunikace. Parkovací místa budou mít samostatné odvodnní, které bude svedeno do odluovae ropných látek a následn do dešové kanalizace. Dle zámru investora bude parkovišt budováno etapovit. Pedpokládá se rozdlení na dv etapy tak, aby i první etapa mohla být provozována samostatn, bez dalších podmiujících technických opatení. Z navržené etapovitosti vyplývá i projekt dvou odluova ropných látek pro každou etapu samostatn. SO 06 Veejné osvtlení Osvtlení komunikace a parkovišt bude zajištno výbojkovými svítidly SAFÍR 100 W umístnými na stožárech vysokých 8 metr. Pro osvtlení komunikací a parkovišt se poítá se 4 svítidly. SO 08 Peložky inženýrských sítí Trasa komunikace kíží stávající soukromý vodovod. V celé oblasti se nachází volné vedení EZ NET, a.s. Volné vedení bude peloženo správcem sít, který pro tuto innst zajistí i píslušnou PD. SO 09 JTÚ a SÚ terénní úpravy Po realizaci nové komunikace budou ešené plochy ozelenny s ohledem na estetiku a funknost celého území. Svahy budou ohumusovány a zatrávnny. Vykopaná zemina pi realizaci parkovišt a komunikací bude použita na provedení hrubých terénních úprav vlastního pozemku a pro úely rekultivace. Nové komunikace budou provedeny pevážn v živiné konstrukci. Parkovišt budou provedena v konstrukci ze zámkové dlažby. B.I.7. Pedpokládaný termín zahájení realizace projektu a jeho dokonení Zahájení investiní akce leden 2008 Ukonení výstavby listopad 2010 Zahájení výstavby je vázáno na vasné projednání zámru Ostravice - Centrum a parkovišt kompetentními orgány a na konený souhlas investora na základ dokonení

16 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 16 z 142 finálního ešení projektu. Celková doba výstavby však nebude trvat déle než 27 msíc (dva a tvrt roku). B.I.8. Výet dotených územn samosprávných celk Kraj: Moravskoslezský Obec: Ostravice KÚ: Ostravice B.I.9. Zaazení zámru z pohledu zákona. 100/2001 Sb. v platném znní Z pohledu zákona. 100/2001 Sb., píloha. 1, je investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt možno zalenit do kategorie. II zámry vyžadující zjišovací ízení, do bodu 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy vetn nákupních stedisek, o celkové výme nad m 2 zastavné plochy; parkovišt nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v soutu pro celou stavbu. Píslušným úadem pro tento zámr je Krajský úad Moravskoslezského kraje. B II. Údaje o vstupech B II.1. Pda Investiní zámr realizace Ostravice - Centrum a parkovišt se dotkne následujících pozemk v katastru obce Ostravice, které jsou uvedeny v pehledu na následující tabulce. Námstí (hlavní hudova a bytové domy), k.ú. Ostravice p /2, 1022/4, 1022/5, 1022/6, 1022/7, 1022/8,1022/9, 1022/10, 1022/11, 1022/15, 3009, 1171, 3008, 4451/28, 1121/6, 1126, 1125 vyntí ze ZPF : celkem 0,56 ha Parkovišt, k.ú. Ostravice p /16, 1251/7, 1251/11, 1123/1, 1123/2, 1123/3 vyntí ze ZPF: 3,1 ha Jedná se vesms o zemdlskou pdu, na které se v souasné dob nachází obhospodaovaný a zemdlsky využívaný trvalý travní porost. Lokalita pro výstavbu je tvoena celistvou

17 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 17 z 142 plochou, která je složena z jednotlivých parcelních ísel. Lokální situace je zejmá z ortofotomapy v píloze. 7. Celková zastavná plocha zámrem "Ostravice - Centrum a parkovišt" bude Centrum m m 2 zpevnných ploch u námstí Bytové domy 475 m 2 (každý ze 7 dom, celkem 3325 m 2 ) m 2 zpevnných ploch (pro každý bytový dm, celkem 1911 m 2 ) plocha místních komunikací 20830m 2 parkovišt m 2 (pro vlastní parkovací stání m 2, zbytek budou tvoit píjezdové komunikace) Pedpoklad zmn a záboru ploch ZPF a LPF (PUPFL). Realizace celého investiního zámru se nedotkne PUPFL. Zábor ZPF bude trvalý, rozsah záboru bude podle projektu 3,1 m 2 (parkovišt) a 0,56 ha (ostatní zábor). ást investiního zámru bude realizována na nezemdlské pd. lenní ploch po realizaci investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt je uvedeno jako souást technického popisu investiního zámru. Pdní kryt je tvoen ornicí a podorniní vrstvou, pod ní se vyskytují štrkové náplavy eky Ostravice, které se vyskytují v celé ploše aluvia v podélném profilu eky Ostravice. Podrobné pedologické hodnocení nebylo provedeno a vzhledem k charakteru investiního zámru není potebné. Geologický przkum a hodnocení bude souástí stavební pípravy, která musí zajistit dostatenou stabilitu objekt areálu. B II.2. Voda Technický provoz zámru Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá spotebu vody pro úely trvalého bydlení v objektech Centrum a BD. K tmto spotebitelm pistoupí spoteba vody pro obasnkou vybavenost (stravovací zaízení, provozovny Centra) a spoteba vody pro další inností napíklad pro innost Obecního úadu Ostravice. Zdrojem vody je obecní vodovod. Tím bude zajištna dostatená kapacita zdroje a potebná kvalita vody pro všechny uvažované úely.

18 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 18 z 142 Tab. 1: Pehled pedpokládané spoteby vody celým investiním zámrem Zaízení Spoteba vody/den Spoteba vody/rok Bydlení Centrum (150 l/os/d, 2,5 375 l/d/byt m 3 /rok os/byt, 90 byt) (všechny byty) Ostatní provozy vetn obecního 18,4 m 3 /d 6327 m 3 /rok úadu Drobná spoteba vody (úklid apod.) 0,2 m 3 /d 73 m 3 /rok Zalévání zelen travnatých ploch 0,82 m 3 /d, 60 dn/rok 300 m 3 /rok (150 m 2, 5 l/m 2 ) Bydlení Bytové jednotky 375 l/d/byt 1496 m 3 /rok (jeden (150l/os/den, 2,5 os/byt, 11 byt) dm) Bydlení Bytové jednotky celkem ( m 3 /rok dom) Komuniace a parkovišt Nepedpokládá se Nepedpokládá se Spoteba vody celkem "Ostravice - Centrum a parkovišt" m 3 /rok Tato spoteba pedstavuje pi vyrovnaném odbru pitné vody bhem roku (s využitím napíklad vodojem a rezervoár pro krytí nárazových zmn ve spoteb vody) 1,8 l/s. Ve spoteb vody je zahrnuta i spoteba vody pro hosty a návštvníky provozoven. Spoteba vody pro doprovodné provozy zahrnuje i objem vody nutný pro zajištní údržby zaízení. Drobná spoteba vody pro další zaízení (údržba velkovních prostor, úkoli, závlaha zelen apod.) je stanovena odhadem. Poet provozních dn s plným provozem zaízení je stanoven na 104 (víkendy), spoteba vody travel bydlícími osobami je poítána jako celoroní nepetržitá. Tab. 1 uvádí teoretické spoteby pln obsazeného a provozovaného zaízení Ostravice - Centrum a parkovišt. B II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Provoz zámru Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá nároky pouze na elektrickou energii. Jiné surovinové zdroje nebudou potebné, energetický píkon je zajištn výhradn energií elektrickou. Píkony jednotlivých ástí Ostravice - Centrum a parkovišt jsou projektantem ešeny se zámrem zajištní dostateného píkonu elektrické energie, vetn zajištní potebné kapacitní rezervy. Elektrickou energií bude zajištno i vytápní objekt. Z dvodu šetení energetických zdroj se poítá u bytových dom s možností využití slunení energie pedevším kolektor, event. v menší míe i tepelných erpadel. Provoz a údržba bytového fondu, kanceláí a stravovacích zaízení pedpokládá použití istících prostedk bžných pro udržování domácností pro zajištní hygienické údržby minimáln

19 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 19 z 142 v míe stanovené orgánem hygienické služby (stravovací zaízení) a v bytovém fondu a administrativních prostorách s vysokou mírou individuality podle zvyklostí jednotlivých rodin. Pehled potebných nárok jednotlivých souástí areálu je uveden v tab. 2. Pedpokládaná innost jednotlivých doprovodných zaízení je cca 1500 provozních hodin/rok. Pi tomto zatížení pedstavuje provoz Ostravice - Centrum a parkovišt potebu skuteného píkonu elektrické energie (spoteby) 3898 MWh/rok pro Centrum - hlavní budovu Námstí a 1533 MWh/rok pro 7 bytových dom. Elektrický píkon pro hlavní budovu Ostravice - Centrum a parkovišt bude zajištn zemním kabelem s garantovaným píkonem 1780 kw, jisti bude nastaven na okamžitý píkon 3x3240A, energetický píkon pro bytové jednotky bude zajištn také zemním kabelem s garantovaným píkonem 100 kw a okamžitým proudovým zatížením 3x180A. Tab. 2: Pedpokládané nároky na spotebu el. energie investiním zámrem Ostravice - Centrum a parkovišt Zaízení Instalovaný výkon Skutený výkon (pedpoklad) Centrum - provoz (vetn 930 kw 651 kw vzduchotechniky a vnjších prostor) Centrum - vytápní 850 kw 595 kw Centrum celkem 1780 kw 1266 kw Bytové domy provoz (7 dom) 315 kw 221 kw Bytové domy vytápní (7 dom) 385 kw 270 kw Parkovišt a komunikace 15kW 10 kw osvtlení Celkem 2495 kw 1767 kw B II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Vzhledem ke vzdálenosti Ostravice - Centrum a parkovišt od státní komunikace I/56 (Frýdlant n.o. Staré Hamry) a k šíce souasné místní úelové komunikace nebude potebné provádt opatení pro zprjezdnní i zkapacitnní pívodní komunikace k areálu. Souasná dopravní infrastruktura na státní komunikaci I. tídy je proto dostaující ve souasném stavu.

20 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 20 z 142 Bhem provozu "Ostravice - Centrum a parkovišt" se pedpokládá vyvolaný prjezd 5 lehkých nákladních automobil/den (zásobování apod.) a osobní doprava. Intenzita vyvolané osobní dopravy trvale bydlícími obyvateli bhem provozu Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá denní prjezd 269 vozidel (= 538 prjezd vozidel, poet je uren potem byt a stupnm motorizace 1,5 automobilu/byt). Parkovišt o kapacit 500 osobních automobil bude využíváno podle pedpokládaného scénáe pedevším v zimní sezón, nejvyšší krátkodobý pohyb vozidel bhem špiky je odhadován na 175 vozidel/hod. dopravni proud bude spolecnýá pouze na komunikaci I/56 a v krátkém úseku mezi touto komunikací a vlastním vjezdem do Centra, kde se oddlí smr vozidel na parkovišt. Provoz na komunikaci I/56 v souasné dob pedstavuje 6779 osobních vozidel/den. Tento stav se vlivem zámru Ostravice - Centrum a parkovišt zvýší maximáln o 538 vozidel (Centrum) a o 500 osobních vozidel/den (Parkovišt), vlivem celého rozvojového komplexu obce Dolní Ostravice o 1482 osobních vozidel. Souasná úrove dopravní zátže se v dsledku realizace Ostravice - Centrum a parkovišt ásten zmní, celkové kumulativní dsledky celého zámru (všech etap) se projeví na dopravním vytížení uvedené komunikace o cca 22%. Z tohoto dvodu bylo rozhodnuto provést hodnocení vlivu na dopravní situaci jak z pohledu vlivu jednotlivých etap rozvojového zámru tak z pohledu výsledného oekávaného stavu po realizaci všech etap. B II.5. Další vstupy Pracovní místa Poet pracovních míst Ostravice - Centrum a parkovišt bude tvoen personálem provozoven cca 150 pracovník, správou Centra (údržba budov a venkovních ploch, správa byt apod.) cca 30 pracovník, údržba a správa parkovišt 10 pracovník a zamstnanc Obecního úadu 60 pracovník. Poet stálých pracovních míst se v "Ostravice - Centrum a parkovišt" odhaduje celkem na 250 zamstnanc. Ostatní vstupy Mezi další vstupy patí napíklad nároky na zásobování (již uvedených 5 LNA vozidla/den) a odvoz komunálních odpad jako souást svozového systému odpad v rámci obce Ostravice. Další vstupy napíklad nároky na infrastrukturu není nutno modelovat, nebo budou vybudovány souasn se zámrem Ostravice - Centrum a parkovišt jako jednorázová akce, komunikace se poté stanou veejnými komunikacemi obce a budou udržovány souasn s ostatními obecními komunikacemi. Ostatní nároky budou pedstavovat cca 40 prjezd

21 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 21 z 142 provozních vozidel/rok (píjezd/odjezd technických vozidel pro údržbu jednotlivých ástí Centra a jeho technického zázemí vetn elektro- a vodo- a bezpenostních revizí vetn vzduchotechniky, výtah a dalšího zaízení). B III. Údaje o výstupech B III.1. Ovzduší a) bodové zdroje zneištní ovzduší V období výstavby ani v období provozu se nepedpokládá výskyt bodových zdroj zneištní ovzduší. V období provozu bude vytápní objekt zajištno elektrickými tlesy bez emisí do okolního prostedí, v bytových domech se poítá i s event. využitím tepelných erpadel a jejich stavba poítá s možností individuálního ešení bytového interiéru s využitím krbu s funkcí pítápní objektu. b) plošné zdroje zneištní ovzduší V období výstavby se plošné zdroje zneištní ovzduší mohou projevit jako dsledek provádných zemních prací. Bhem dalšího provádní stavby bude tento plošný zdroje emisí do ovzduší omezován provádním prací bhem vhodných klimatických podmínek a omezováním vliv napíklad kropením a oistou vozidel ped jejich výjezdem mimo oblast stavby. V období provozu Ostravice - Centrum a parkovišt je nutno jako o plošných zdrojích zneištní ovzduší uvažovat o parkovišti. Projektovaná kapacita 500 parkovacích míst odpovídá pedpokládaným dopravním nárokm pro návštvnost objekt Ostravice - Centrum a parkovišt a pedpokládanému zimnímu provozu pro zajištní individuální dopravy v rámci rizhvoje cestovního ruchu. Vzhledem ke scénái píjezd a odjezd vozidel na parkovišt (kap. B II.4) a odhadované dob jejich pohybu po parkovací ploše byl tento plošný zdroj zahrnut v rozptylové studii jako jeden ze zdroj zneištní ovzduší. Parkovišt jako zdroj zneištní bude produkovat výhradn dopravní emise a bude psobit spolen s dalšími zdroji zneištní ovzduší ze sousedících investiních zámr. Proto byla rozptylová studie zpracována již s výhledem jejich spoleného vlivu na kvalitu atmosféry v obci Ostravice. Zvláš byly vyhodnoceny vlivy emisí zámru Ostravice - Centrum a parkovišt jako samostatného zdroje zneištní ovzduší, aby bylo možno vyhodnotit jeho pedpokládaný podíl na oekávané zmn kvality ovzduší v okolí zámru.

22 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 22 z 142 c) liniové zdroje zneištní ovzduší V období výstavby se jako liniové zdroje zneištní ovzduší projeví aktivity související s pesunem materiálu, pípravou terénu pro vlastní stavbu, návozu stavebního materiálu pro výstavbu a vnitní vybavení Centra. V prbhu výstavby bude na lokalitu pemístn stavební materiál, asové trvání tchto prací bude odpovídat stavebnímu harmonogramu. Navážení stavebního materiálu a vybavení Ostravice - Centrum a parkovišt je rozvrženo do období 6 msíc. Pro stavební úely bude použito max. 20/den nákladních automobil a jiné stavební techniky. Pedpokladem je provádní dopravních prací pouze v dob 7 15 hodin, aby bylo omezeno obtžování populace podél pepravních tras na nejmenší možnou míru. Píjezd na vlastní lokality staveništ bude smrován pomocí komunikací ze státní silnice I/56 Frýdlant n.o. Staré Hamry. Ovlivnní dopravní zátží bhem výstavby se týká pouze dolní ásti obce Ostravice bez významného zastoupení rekreaní zástavby. Odhadem je možno oekávat ovlivnní do cca 80 trvale bydlících obyvatel dopravními vlivy (hluk a imise). Imisní zátž pedevším prašností není možno modelovat vzhledem k vysokému podílu sekundární prašnosti na lokalit. Zemní materiál nebude z lokality odvážen, bude využit pro povrchovou úpravu terénu na lokalit, event. v sousedících lokalitách, které jsou v majetku oznamovatele napíklad plocha golfového hišt v sousedství. Proto se manipulace s vytženým materiálem pro základy komunikací, položení inženýrských sítí a vybudování základ pro projektované budovy neprojeví jako zdroj prašnosti, pípadn bude tento zdroj plošn i asov významn omezen. Vzhledem k asov omezené dob innosti tohoto zdroje zneištní ovzduší nebylo nutno provádt samostatné modelování vlivu tohoto zdroje zneištní ovzduší na okolní populaci. Celá doba výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt se pepokládá 27 msíc, po vtšinu doby budou stavební práce probíhat ve vnitních prostorách nov postavených objekt. V období provozu se jako liniový zdroj zneištní ovzduší projeví provoz osobních motorových vozidel v souvislosti do dopravou bydlících obyvatel a návštvník vetn osob s individuální dopravou za jiným úelem než je innost v objektech Ostravice - Centrum a parkovišt podle pijatého modelu pohybu dopravy s roní i týdenní periodicitou. Pedevším pi využívání parkovit se pedpokládá odlišný dopravní výkon bhem zimní a letní sezóny a zmny dopravního výkonu i v prbhu týdne. Tento zdroj bude jako liniový pedstavován výhradn provozem osobních vozidel do prostoru Ostravice - Centrum a parkovišt a je možno jej charakterizovat jako dopravn nejvýznamnjší lokální dopravní cíl. Emise z dopravy pro úsek nov navržené místní komunikace jsou zpracovány pro maximální vytížení komunikace a platné emisní faktory pro osobní vozidla pro škodliviny NO 2 PM10 a

23 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 23 z 142 benzen uvedeny jako roní hodnoty emisí v tab. 3 (pevzato z rozptylové studie, která je v plném znní uvedena v píloze Oznámení). Tab. 3: Roní hodnoty emisí z dopravy vyvolané Ostravice - Centrum a parkovišt pro osobní dopravu RONÍ EMISE - OSTRAVICE HOTEL CENTRUM DEVELOPMENT WIEW PARKOVIŠT CELKEM kg/rok kg/rok kg/rok kg/rok kg/rok kg/rok NOx 66,28 177,59 180,06 67,16 205,3 696,39 PM10 34,05 87,03 80,67 34,6 83,56 319,91 BEN 0,85 2,3 2,4 0,98 3,28 9,81 B III.2. Odpadní vody Provoz zaízení Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá produkci odpadních vod typu komunálních odpadních vod, dešových vod a vod z parkovacích ploch. S výjimkou odpadní vody z parkovišt tyto vody nemohou obsahovat závadné cizorodé látky a jejich ištní probhne v dob uvedení Ostravice - Centrum a parkovišt do provozu a po dobudování tlakové kanalizace v této ásti obce Ostravice na centrální istírn odpadních vod obce Ostravice, která je kapacitn navržena tak, aby dostaovala nejen pro istní odpadních vod zámru Ostravice - Centrum a parkovišt, ale i pro další investiní zámry v obci Ostravice, které jsou v souasné dob známy a u nichž je možno vyíslit pedpokládanou produkci odpadních vod. Provoz zaízení Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá 250 zamstnanc a 167 bytových jednotek, ve kterých bude trvale bydlet cca 420 obyvatel (prmrn do 2,5 osob/byt). Komunální odpadní vody budou odvádny oddílnou kanalizací. Tato investice je v souasné dob ve fázi schvalování, ale její existence je nutnou podmínkou pro realizaci významných rozvojových projekt v obci Ostravice a v jejím nejbližším okolí. OV bude mechanicko biologického typu s terciárním ištním a strojním odvodnním kalu. Pedpokládaná produkce zahuštného kalu je 0,23 m 3 /d s obsahem sušiny 12 20%. Provoz OV obce Ostravice bude v plném rozsahu zajišovat odborná firma.

24 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 24 z 142 Výstupní parametry odpadní vody po jejím ištní jsou uvedeny v tab. 4. Tab. 4: Zbytkové zneištní odpadní vody navržené OV Ostravice. Ukazatel Zbytkové Zbytkové Úinnost ištní zneištní prmr zneištní max BSK5 20 mg/l 40 mg/l 98% CHSK Cr 40 mg/l 90 mg/l NL 20 mg/l 40 mg/l 96% N- NH4 5 mg/l 5 mg/l N-NO3 15 mg/l 20 mg/l Veškeré dešové a povrchové vody budou vedeny do dešové kanalizace. Souástí odpadních vod budou splachy z parkovišt, které budou ištny odluovaem ropných látek s prodlouženou koalescencí, kalovou jímkou a automatickým uzávrem odtoku bez sorpce. Výstup na odtoku je garantován na koncentraci NEL < 0,2 mg/l. Pro odvod dešových vod z parkovišt jsou projektovány dva odluovae, které odpovídají pedpokládané etapovitosti výstavby parkovišt. Jejich innost bude navzájem nezávislá. Parametry odluova jsou pro použité parametry (intenzita dešt 150 l/ha, doba srážek 15 min, koeficienty per=1,0, k=0,8) následující: Ozna. ORL poet stání plocha stání výpot.odto k navržený ORL ks celkem m2 l/s l/s ORL ,0 80,0 ORL ,0 80,0 Recipientem vyištné odpadní vody z tlakové kanalizace bude po jejím prtoku istírnou odpadních vod tok Ostravice. Odpadní vody z Ostravice - Centrum a parkovišt budou odpovídat požadavkm kanalizaního ádu pro pipravovanou obecní OV, recipient (eka Ostravice) nebude nepimen ovlivnn vypouštním zbytkového zneištní. Dešové vody a vyištné splachy z parkovišt budou odvádny dešovou kanalizací, která bude zaústna do toku Stíbrník v jediné výústi. Koryto toku Stíbrník má dle sdlení HMÚ a hydrotechnického výpotu projektanta dostatenou prtonost pro odvedení 100 leté vody.

25 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 25 z 142 Tab. 5: Produkce odpadních vod provozem Ostravice - Centrum a parkovišt Položka produkce odpadní vody Produkované množství odp. vody Komunální odpadní vody Obyvatelé Centrum 90x375 l/den, 33,75 m 3 /den, m 3 /rok Ostatní provozy a prostory Centrum 6500 m 3 /rok Celkem/ bytový dm (11 bytových jednotek) 11x375=4,12 m 3 /den, 1496 m 3 /rok Celkem všechny bytové domy (7 dom) m 3 /rok Celkem komunální odpadní vody m 3 /rok Dešové vody Dešové vody stechy Centrum Max 195 l/s Zpevnné plochy Centrum Max 209 l/s Dešové vody stechy Bytové domy 7x20,9 l/s, Max 146,3 l/s Dešové vody zpevnné plochy Bytové domy 7x8,l9/s, Max 57,3 l/s Parkovišt Max 240 l/s Komunikace "Ostravice - Centrum a parkovišt" Max 570 l/s B III. 3. Odpady Nejširší spektrum odpad bude vznikat v prbhu výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt a v dob osazování jednotlivých technologických souástí vzduchotechniky a vnitního vybavení. Výstavba Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje stavbu komunikací, inženýrských sítí, budov pro bydlení, provozovny i adminatrativu a parkovišt, dále plochy upravené zelen a oplocení pozemku. Spektrum odpad, které budou vznikat pi výstavb, je uvedeno v tab. 6. Tyto odpady budou vznikat pi následujících pracích: - skrývka ornice a podorniní vrstvy - výkopové práce - budování inženýrských sítí - budování objekt - pokládání jednotlivých vrstev komunikací a realizace terénních úprav - osazování vnitních technolgických souástí (napíklad vzduchotechnika, klimatizace, komunikaní technologie) a venkovních technologií (ištní splach z parkovišt) - pípadné ešení havarijních situací (nap. únik PHM z dopravních prostedk a stavebních mechanism) V období provozu Ostravice - Centrum a parkovišt budou vznikat odpady pedevším typu obal, odpady komunálního typu a kuchyské odpady ze stravovacích provoz, které budou

26 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 26 z 142 obsahovat významný podíl BRO (biologicky rozložitelného odpadu). Mimoto budou vznikat odpady klasické komunální jako prvodní jev trvalého bydlení ve 167 bytových jednotkách. Odpady, které budou vznikat v rámci údržby Ostravice - Centrum a parkovišt vetn jeho technického zázemí a pi ištní splach z parkovišt (kaly z odluova NEL), budou pebírány smluvními firmami, proto nejsou v pehledu nakládání s produkovanými odpady uvažovány. Z tab.. 7 je patrné, že pi výstavb ani provozu Ostravice - Centrum a parkovišt není oekávána produkce nebezpených odpad. Tab. 6: Odpady vznikající pi výstavb Ostravice - Centrum a parkovišt Odpad Produkce v období Oznaení dle kat. odpad Odpadní barvy rizikové Odpadní barvy Dokonovací práce na zaízení, povrchové úpravy Dokonovací práce na zaízení, povrchové úpravy Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod íslem Kategorie Kat.. (vyhl.381/ 2001 Sb.) O/N O Obaly papír Celé období výstavby Papírové a lepenkové O obaly Obaly plast Celé období výstavby Plastové obaly O Obaly devo Celé období výstavby Devné obaly O Odpadní beton Výstavba objekt a jejich vnitní vybavenosti Beton O Odpadní cihly Odpadní keramika a minerální látky Výstavba objekt a jejich vnitní vybavenosti Výstavba objekt a jejich vnitní vybavenosti, sanitárního zaízení Cihly O Smsi betonu, cihel nebo keramických výrobk O Odpadní devo Vnitní vybavení areálu Devo O Odpadní sklo Vnitní vybavení areálu Sklo O Odpadní plasty Vnitní vybavení areálu Plasty O Asfalt nebezpený Asfalt ostatní Izolace stavebních objekt a ploch pro speciální úely, zneškodnní firmou provozující sbr Izolace stavebních objekt a ploch pro speciální úely, Asfaltové smsi obsahující dehet Asfaltové smsi neuvedené pod N O

27 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 27 z 142 Železo, ocel Odpadní kabely Zemina nebo kamení Hlušina ze základ staveb Odpadní izolace Stavební odpad rizikový Smsný stavební odpad, zaízení staveništ, Smsný komunální odpad zneškodnní firmou provozující sbr Výstavba, zneškodnní firmou provozující sbr Výstavba, zneškodnní na skládce Výstavba, použití na míst k terénním úpravám Výstavba, využití jako spodní vrstva terénních úprav Výstavba objekt a jejich izolace vnjší a vnitní Výstavba a montáž speciálních technologií Celá doba výstavby odstranní skládkováním Celá doba výstavby Železo a ocel O Kabely neuvedené pod Zemina a kamení neuvedené pod Vytžená hlušina neuvedená pod íslem Izolaní materiály bez obsahu azbestu a jiných nebezp. látek Jiné stavební a demoliní odpady obsahující nebezpené látky Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a Smsný komunální odpad O O O O O/N O O Tab. 7: Produkované odpady bhem provozu Ostravice - Centrum a parkovišt Odpad Produkce v období Oznaení dle kat. odpad Kategorie Kat.. (vyhl.381/ 2001 Sb.) Papírové obaly Provoz zaízení Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly Provoz zaízení Plastové obaly O Palety, krabice Provoz zaízení Devné obaly O Kovové krabice Provoz zaízení Kovové obaly O Sklo Provoz zaízení Sklenné obaly O Baterie Provoz zaízení Nikl-kadmiové baterie a N akumulátory Baterie Provoz zaízení Alkalické baterie O Sbrový papír Provoz zaízení Odpadní papír netídný O Záivky Provoz zaízení Záivky N Odpady ze stravování Provoz zaízení BRO z kuchyní a stravoven O Odpady ze zelen Provoz zaízení Biologicky rozložitelný odpad O

28 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 28 z 142 Smsný Provoz zaízení Smsný komunální odpad O komunální odpad Uliní smetky Provoz zaízení Uliní smetky O B III. 4. Hluk, vibrace Období výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt se projeví pedevším hlukem pi provozu stavebních mechanism. Jedná se o bžný stavební hluk, který doprovází každou stavbu, prevence je možná pedevším pomocí organizaních opatení vymezení období dne a týdne, kdy budu mechanismy používány. Stavební práce budou probíhat pouze bhem všedních dn v dob 7 21 hodin. Jako zdroje hluku se v tomto období projeví zdroje hluku, které jsou popsány v hlukové studii v píloze. Pro výstavbu bytového domu bylo uvažováno s potebou provozu 200 nákladních automobil pro obsluhu staveništ, zemina nebude odvážena. Hluk bude tvoen liniovým zdrojem pedevším nákladní doprava. Vlastní stavební práce se projeví krátkodobým hlukem stavebních mechanism v plochách v okolí investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt, kdy se uplatní jako plošný zdroj pedevším hlunost stavebních stroj a mechanism v období terénní pípravy staveništ, pípravy stavby budov, bhem výstavby hrubé stavby a v pípad parkovišt pi plošné píprav terénu ped pokládkou jednotlivých povrchových vrstev. Délka psobení tohoto zdroje hluku je uvažována na max 8 msíc. Relativní krátkodobost tohoto psobení spolu s naasováním inností do období stanoveného orgánem hygienické služby umožní omezení negativních vliv hluku bhem období výstavby na dotené obyvatelstvo v souladu s požadavky naízení vlády R. 148/2006 Sb. Nkteré ze zdroj hlunosti budou v období výstavby provozovány uvnit budov a zaízení (napíklad brusky, rozbrušovaky, svaovací zaízení apod.), ímž bude omezeno i jejich psobení na okolní populaci. Hlunost pi provozu Ostravice - Centrum a parkovišt mohou zpsobit stacionární, liniové i plošné zdroje hluku. Stacionární zdroje pedstavují pouze souásti vzduchotechnického zaízení a klimatizaní jednotky na budove Cetrum v míst budoucího námstí. Tato zaízení jsou navržena tak, aby byly na okrajích plochy investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt dodrženy pípustné hodnoty hlunosti pro obytné prostedí podle NV 148/2006 Sb. Zaízení Ostravice - Centrum a parkovišt nebude provozovat jiné stacionární zdroje hlunosti, které by se projevovaly bhem jeho provozu rušiv vi okolí.

29 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 29 z 142 Liniové zdroje hluku jsou pedstavovány pouze osobní dopravou, nákladní doprava bude v období provozui "Ostravice - Centrum a parkovišt" z hlediska produkce hluku zanedbatelná. Jak bylo již uvedeno v kapitole B II.4., pro obsluhu zásobování je nutno poítat s píjezdem (a odjezdem) 5 dodávkových automobil/den, avšak osobní doprava bude na této lokalit znan intenzivní. Hlavní budova "Ostravice - Centrum a parkovišt" pedstavuje vyvolanou dopravu 538 vozidel/den (pohyb vozidel) trvale bydlícími obyvateli, provot parkovišt pedpokládá nepravidelný provoz s rozdíly mezi letní a zimní sezónou a znanými rozdíly i bhem týdne, maximální krátkodobý oekávaný pohyb vozidel je odhadován na 175 vozidel/hod. Hluk zpsobený obyvateli a návštvníky pi pracovní i mimopravdovní innosti v Ostravice - Centrum a parkovišt je zdrojem nejistot. V této oblasti je možné uplatnit pouze preventivní opatení smrovaná tak, aby hlukové projevy z rekreaních aktivit a pracovní innosti jednotlivých provozoven nerušily trvale bydlící obyvatele, pedevším bhem noních hodin. Pro investora je doporueno provést terénní mení hlunosti na lokalit ped zahájením výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt, nebo nejsou k dispozici spolehlivé referenní hodnoty hlunosti ze zpracovávaných lokalit a výpoet souasné hlunosti na lokalit (hodnoty pozadí hlunosti z komunikace I/56) pedpokládá, že v souasné dob existují v dotené lokalit body, ve kterých je pekroena pípustná hodnota hlunosti dle píslušné legislativy. B III. 5. Doplující údaje Výstavba Ostravice - Centrum a parkovišt pedpokládá provedení terénních úprav v ploše budoucích staveb. Terénní úpravy budou zameny pedevším na vyrovnání drobných nerovností v terénu a stabilizace ploch v místech urených pro parkovací plochy. Jako materiál pro terénní úpravy bude využita zemina vytžená pi výkopových pracích pro základy komunikací, inženýrských sítí a základy budov. Souasná terénní konfigurace pitom poskytuje vhodné podmínky pro minimalizaci nutných terénních zásah a jejich omezení na nezbytnou míru. Terén lokality není sklonitý a speciální protierozní opatení nejsou potebná.

30 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 30 z 142 ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území Navrhované plochy pro využití jako Ostravice - Centrum a parkovišt leží mimo oblast CHKO Beskydy. Plocha budoucího zámru vetn ploch pro projektovaná parkovišt mají charakter zemdlské pdy, na které se v souasné dob nalézají trvalé travní porosty se zemdlským obhospodaováním. Devinná vegetace se nalézá v okolí ploch budoucího Ostravice - Centrum a parkovišt, ale na samotné lokalit se nevyskytují. Vtšina plochy se nalézá v niv eky Ostravice. V bezprostedním dosahu areálu jsou pouze drobné toky Stíbrník a Bahník, koneným recipientem jeho vod je eka Ostravice. Tok Stíbrník je v souasné dob revitalizován v souvislosti se stavbou sousedícího golfového hišt. Trvalé osídlení v obci Ostravice v okolí plochy pro Ostravice - Centrum a parkovišt je lokalizováno pedevším v okolí hlavní komunikace, jejíž využívání se vlivem realizace investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt podstatn nezmní. Oekávané dsledky zmny dopravní situace po realizaci všech etap rozvojového zámru v oblasti Dolní Ostravice jsou pedmtem specializovaných studií (hlukové a rozptylové studie). Populaci v obci Ostravice iní 2300 osob. Dosah vliv Ostravice - Centrum a parkovišt mže ovlivovat pouze populaci v jeho bezprostedním okolí. Poetnost dotené populace je odhadnut do 80 trvale bydlících osob. Celkový charakter plochy pro investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt je možno oznait jako luní lokalitu ovlivnnou zvýšeným pohybem osob v dsledku blízkosti sídelního útvaru s vysokou mírou antropizace v dsledku zemdlského využívání. C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území C.II.1. Ovzduší a klima Oblast Beskyd v blízkosti obce Ostravice je charakterizována jako lokalita v okrsku klimatu mírn chladného a velmi vlhkého s prmrnou roní teplotou kolem 7,6 o C. Oblast je charakteristická prodlouženým obdobím zimy. Oblast Beskyd je srážkov nadprmrná

31 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 31 z 142 (roní maximum iní 1400 mm na Lysé hoe, ve srážkovém stínu 1000 mm). Obvyklé a oekávané snhové podmínky v obci Ostravice, která je v souasnosti známá jako základna pro zimní rekreaní využití návštvník, jsou uvedeny v tab. 8. Obec Ostravice se nachází v návtrné oblasti smrem od Ostravské aglomerace, msta Frýdku Místku a Frýdlantu nad Ostravicí. Tab. 8: Obvyklé a oekávané snhové pomry obce Ostravice Poet dn Poet dn s pirozenou snhovou pokrývkou ron 100 Odhadovaný provoz venkovních zaízení Ostravice - Centrum a 180 parkovišt (v teplém období roku) Klimatické podmínky odpovídají mením provádným na klimatologické stanici HMÚ ve Frenštát p. Radhoštm. Výsledky vycházející z dlouhodobých hodnot (období let ), jsou vedeny v tab. 9. Území obce Ostravice (jeho centrální ást na obou bezích eky Ostravice) se nachází v mírn teplé klimatické oblasti MT 2. Tab. 9: Vybrané klimatologické charakteristiky oblasti Ostravice Poet letních dn Poet zimních dn Prmrná lednová teplota -3 až -4 C Srážkový úhrn ve vegetaním období mm Poet dn se snhovou pokrývkou Prmrná roní teplota se pohybuje v nadmoské výšce 417 m.n m. 7,5 C Prmrný roní srážkový úhrn iní 1168 mm (Podle údaj z návrhu konceptu územního plánu obce Ostravice, listopad 1998). Vtrnou expozici je možno doložit daty z HMÚ. Nejbližší provozovaná stanice AIM HMÚ je na lokalit eladná (tab. 11). Vzhledem ke konfiguraci údolí a topografické situaci je jisté, že na lokalit bude preferenn posíleno proudní severo-jižní. Tab. 10: Vtrná ržice na lokalit Ostravice (HMÚ, 2004) Rychlost v m/s S SV V JV J JZ Z SZ Bezvtí Souet Celkem

32 Skácel A., 2006: Rozvoj obce Ostravice Centrum. Oznámení dle píl. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 32 z 142 Plochy Ostravice - Centrum a parkovišt jsou díky své expozici (bez zohlednní místní konfigurace terénu) vystaveny pímým úinkm vtru pibližn 42 % asu (souet S, SZ a Z vtr). Díky orientaci svahu a nadmoské výšce bude délka snhové pokrývky odpovídat obvyklým pomrm známým z obce Ostravice. Tento fakt umožní efektivní využití zimní sezóny, v blízkém areálu golfového hišt, kde je projektována lyžaská bžecká dráha. Vnitní prostory Ostravice - Centrum a parkovišt budou využívány celoron, venkovní prostory nového centra obce Ostravice v dob, která je odhadnuta v tab. 8. Kvalita ovzduší v obci Ostravice mimo dosah hlavní komunikace a mimo dosah lokálních vliv v intravilánu se bude blížit hodnotám pozadí koncentrací škodlivin. Lokalita pro zámr Ostravice - Centrum a parkovišt leží mimo hlavní dopravní tah v údolí eky Ostravice, i když bude na tento dopravní tah napojena nov budovanou dopravní infrastrukturou. Jako zdroje zneištní ovzduší v obci Ostravice na lokalit picházejí v úvahu - dálkový penos škodlivin - lokální topeništ obce Ostravice, které investiním zámrem nebudou doteny - vliv lokálních zdroj prmyslového zneištní v obci Ostravice (nap. provoz pily) - doprava, pedevším na komunikaci I/56 Frýdlant n. Ostravicí Bílá Bumbálka (Slov. republika) Umístní Ostravice - Centrum a parkovišt leží mimo pímý dosah lokálních vliv zneištní ovzduší. Soubh uvedených zdroj zneištní bude tvoit lokální pozadí zneištní ovzduší, které se svými hodnotami odpovídat situaci mezi údaji nejbližší stanice automatického imisního monitoringu (AIM HMÚ) a údaji pozadí zneištní ovzduší malé sídelní lokality. Jako orientaní referenní hodnota byla pro tento úel zvolena stanice imisního monitoringu v eladné (nadm. výška 400m, tab. 11). Její reprezentativnost iní 4 40 km, což je pro daný úel vhodné.

33 Tab. 11: Kvalita ovzduší na stanici AIM eladná, íslo 1356 (nejbližší stanice AIM lokalit Ostravice), údaje HMÚ pro rok A:: imise NO2 Kód stanice Organizace Typ stanice Metoda Hodinové hodnoty Denní hodnoty tvrtletní hodnoty Roní hodnoty Max. 19MV VOL 50%Kv Max. 95%Kv 50%Kv X1q X2q X3q X4q X S N Date Date VOM 98%Kv Date 98%Kv C1q C2q C3q C4q XG SG Dv TCELM HMÚ AMS 73.6 ~ GUAJA ~ ~ B: imise PM10 Kód stanice Organizace Typ stanice Metoda Hodinové hodnoty Denní hodnoty tvrtletní hodnoty Roní hodnoty Max. 19MV VOL 50%Kv Max. 36 MV Vol 50%Kv X1q X2q X3q X4q X S N Date Date VOM 98%Kv Date Date VoM 98%Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv TCELM HMÚ MAN GRV

34 C.II.2. Voda Lokalita pro Ostravice - Centrum a parkovišt leží v povodí toku Ostravice. Srážkové pomry povodí byly popsány v pedchozí kapitole. Lokalita leží blízko okraje chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy na jejím severním okraji, po proudu pod pehradní hrází, mimo dílí povodí vodárenské pehradní nádrže Šance. Povrchová voda: Územím obce Ostravice protéká eka Ostravice. Podle údaj z územního plánu obce Ostravice se kvalita vod v ece (podle SN klasifikace jakosti povrchových vod) v této ásti obce nachází na rozhraní II. a III. tídy jakosti vody. Podle výskytu nkterých botanických druh v ece, konkrétn mechorost - prameniky obecné (Fontinalis antipyretica), podle zastoupení blešivce obecného (Gammarus pulex), larev (nymf) pošvatek (Plecoptera), jepic (Ephemeroptera), podle výskytu ryb pstruhového pásma, jako je pstruh potoní (Salmo trutta), vranka obecná (Cottus gobio), raka íního (Astacus astacus), podle výskytu skorce vodního (Cinclus cinclus), ledáka obecného (Alcedo athis) a vydry íní (Lutra lutra), pedstavuje eka velmi kvalitní a hodnotné aquatické prostedí. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že tato kvalita povrchových vod je prtokem obcí Ostravice ovlivnna souasným stavem likvidace komunálních odpadních vod. V obci zatím není vybudována soustavná kanalizaní sí ani centrální istírna odpadních vod. Na území obce je zatím nkolik lokálních istíren odpadních vod. Podzemní vody: V ešeném území obou navržených lokalit se nenachází žádný významný zdroj podzemní vody. Vodní zdroje leží mimo dosah Ostravice - Centrum a parkovišt. Povrchové vody eka Ostravice patí po profil pehradní nádrže Šance mezi vodárenské toky, v oblasti obce Ostravice však je již považována za tok ostatní, jehož voda není prioritn využívána jako zdroj vody pro pitné úely. Minimální prtok pod pehradní hrází je uvažován jako Q 355 = 292 l/s, sananí prtok limitující odbr vody iní Q 330 = 565 l/s, prmrný prtok iní 3,230 m 3 /s. Celé povodí toku Ostravice je náchylné k erozním jevm, což je zvlášt zetelné v období tání a po pívalových deštích. Lokalita pro investiní zámr však není náchylná k erozním jevm a ani v období výstavby není nutno tento vliv uvažovat. Vtšina plochy je rovinatá se 100%

35 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 35 z 142 pokryvností vegetací, ást zájmové plochy je mírn sklonitá a ani pi zemdlském hospodaení nejsou na ní patrné projevy erozních vliv. Bodové zdroje zneištní v povodí Ostravice a jejích pítok jsou tvoeny drobnými rozptýlenými zdroji komunálního typu. Kvalita vody v toku Ostravice pi prtoku obcí je ovlivnna do znané míry procesy v pehradní nádrži a zpsobem manipulace s vypouštnou vodou. Pehradní nádrž Šance pitom tvoí bariéru, která omezuje pínos event. zneištní povrchové vody tokem Ostravice, vetn pívalového zákalu. Kvalita vody v toku Ostravice je pod pehradní hrází monitorována podnikem Povodí Odry, s.p., kvalita vody je vysoká, odpovídá oligosaprobnímu stupni istoty. C.II.3. Horninové prostedí a pda Zájmová plocha pro výstavbu Ostravice - Centrum a parkovišt nachází na mlkých, kamenitých až balvanitých pdách, jílovitopísitých, jako zvtralinový produkt stídajících se poloh flyšových pískovc a jílovc s astým výskytem podzol. Vlastní lokalita se však nalézá v niv eky Ostravice, která je tvoena náplavovými štrkovitými a písitými lavicemi, pekrytými podorniní vrstvou a ornicí. Plánovaná výstavba Ostravice - Centrum a parkovišt nebude mít vliv na kvalitu pdy mimo stavební plochy a provoz nezasáhne negativn horninové prostedí. Erozní pomry lokality byly proveny na míst. K viditelným projevm vodní eroze na lokalit nedochází, pro tento proces není potebné žádné preventivní opatení. Geologie a geomorfologie Území Ostravice je zaazeno do geomorfologického systému následovn: Provincie: Subprovincie: Oblast : Celek: Podcelek: Západní Karpaty Vnjší Západní Karpaty Západobeskydské podhí Podbeskydská pahorkatina Frenštátská brázda

36 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 36 z 142 Území obce Ostravice se nachází na rozhraní dvou geomorfologických jednotek. Pevážná ást zastavného území (dolního konce obce a zájmového území) se nachází ve Frenštátské brázd. Touto Frenštátskou brázdou protéká eka Ostravice, která zde vytvoila mohutné štrkové terasy. Nadmoská výška zájmové plochy Ostravice - Centrum a parkovišt iní 400 mnm. Obecn je možno konstatovat, že geologická stavba obce Ostravice je velmi komplikovaná. Vtšina území je budována horninami Karpatského flyše (kída až paleogén). V úzkém lemu eky Ostravice pevládají fluviální sedimenty údolních niv s pechodem do deluviálních sediment. Odolné pískovce místy vystupují a tvoí pískovcová skalní ela, nebo vystupující menší skalní útvary jako nap. na severních svazích Lukšince (souást masivu Lysé hory). V šetené lokalit urené pro realizaci zámru Ostravice - Centrum a parkovišt se nevyskytují sesuvná území (aktivní, ostatní). Radonové riziko: Z odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že v niv eky Ostravice je podloží hodnoceno ve 2. kategorii rizika (stední radonové riziko z geologického podloží). V rámci pípravy stavby je nutno v zájmovém území provést mení radonového rizika a podle jeho výsledk pak navrhnout píslušné opatení podle SN Ochrana staveb proti radonu z podloží. Ložiska surovin: Území obce Ostravice se nachází uvnit netženého ložiska erného uhlí, v registru ložisek (MŽP, Geofond R) oznaené jako prognózní zdroj eladná Krásná. Dle Zmny podmínek ochrany ložiska erného uhlí v CHLÚ ásti Hornoslezské pánve zasahující na území R se území obce Ostravice nachází na ploše C2, ve které stavební úad nevyžaduje zvláštní podmínky pro stavby z hlediska poddolování. C.II.4. Flóra a fauna Vlastní plocha parcel pro realizaci investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt je tvoena zemdlskými plochami, které jsou v souasné dob využívány jako trvalé travní porosty. Lokalita má charakter antropicky ovlivnné louky s pravidelnou seí. Keová a stromová vegetace se nalézá mimo plochu vlastního investiního zámru a nebude vlastní

37 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 37 z 142 stavební inností ani provozem Ostravice - Centrum a parkovišt ovlivnna. Pro biologické hodnocení však byla zpracována vlastní lokalita vetn jejího bezprostedního okolí. Pírodovdný przkum lokality pipravovaného zámru Ostravice - Centrum, ve smyslu ustanovení 67, zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis 1. Základní údaje Název zámru: Ostravice - Centrum Žadatel (investor): Ostravice Centrum, a.s. Kontakt (kontaktní osoba): Bc. Alexandra Byrtusová Umístní zámru: Kraj: Moravskoslezský Obec: Ostravice Katastrální území: Ostravice Pozemky, parc. íslo, viz kapitola B.II.1., kultura trvalý travní porost (ttp) 2. Metodika a zpsob studia zkoumané lokality (flóra a fauna) Floristické a faunistické studium zájmové lokality bylo provedeno formou pochzek zkoumaným územím zaátkem msíce záí tak, že byly zaznamenány charakteristické rostlinné a devinné druhy, a to jako inventární soupis zjištných taxon. Pi tchto pochzkách byla rovnž provádna faunistická pozorování zamená na zjištní pítomnosti živoich, pípadn jejich stop a další pobytové znaky indikující jejich pítomnost ve zkoumané lokalit jako nap. trus, ulity nebo zbytky ulit plž, ásti tl uhynulého hmyzu, nory hlodavc, zbytky peí, srsti a pod. 3. Celková charakteristika lokality zámru Ostravice - Centrum a jejího širšího okolí Obec: Ostravice Katastrální území: Ostravice Charakteristika lokality: Tuto lokalitu tvoí rovinatá erstv pokosená a následn tekutou hovzí kejdou pohnojená louka, která navazuje na sklizené obilné pole (pšenice). Na východní stran je tato lokalita ohraniena potokem Bahník s pilehlým doprovodným behovým porostem. Ve stední ásti této lokality se nachází areál zemdlského stediska živoišné výroby (hovzí dobytek dojnice), jehož terén je pesycen dusíkem s hojnými

38 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 38 z 142 zástupci nitrofilní a ruderální flóry (vlivem pebytku dusíku velmi mohutné), dále tém neprostupnými skupinami ke a skupinkami vzrostlých listnatých devin, vesms soliterního charakteru. Souásti této lokality je menší plocha rovnž zemdlsky využívaných luk na východním svahu v sousedství dalšího zemdlského stediska, jehož výraznou dominantu tvoí 4 senážní vže. Expozice: Rovina s pechodem do velmi mírného východního svahu Nadmoská výška lokality: 400 m a 460 m Geologický a pedologický podklad: Pomrn hluboké, místy štrkovité pdy, vtšinou hlinité až jílovito-písité, mírn vlhké, kyselé kambizem, místy zamokelé. Východní hranici lokality tvoí zahloubené, narovnané a upravené koryto místního potoka Bahník s opevnným dnem, místy doprovázené dodaten vzniklým behovým porostem (vesms olše šedá). Geomorfologické zaazení lokality: Zájmová lokalita dle geomorfologického lenní náleží k provincii Západní Karpaty, k soustav Vnjší západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhí, celku Podbeskydská pahorkatina a podcelku Lysohorská hornatina, (Demek 1987). Západní Beskydy jsou tvoeny souvrstvím peleogenních pískovc a jílovc godulské digitace slezského píkrovu. Reliéf je erozn denudaní se stopami pliocenního zarovnaného povrchu. 4. Biologický przkum lokality Výsledek floristického przkumu je proveden jako inventární soupis na studované ploše nalezených taxon cévnatých rostlin. Datum: Flóra: Inventární soupis zjištných cévnatých rostlin na pokosené louce (pevažují kulturní traviny) Deviny - chybí Kee - chybí Byliny (pokryvnost 100 %) kostava luní psárka luní Festuca pratensis Alopecurus pratense

39 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 39 z 142 kostava ervená Festuca rubra lipnice luní Poa pratensis srha lalonatá Dactylis glomerata jílek vytrvalý Lolium perene bojínek luní Phleum pratense kopiva, žahavka roní Urtica urens jetel luní Trifolium pratense jetel plazivý Trifolium repens kontryhel obecný Alchemilla vulgaris konopice rolní Galeopsis tetrahit šovík tupolistý Rumex obtusifolia mochna plazivá Potentilla reptans ebíek obecný Achillea millefolium pampeliška, smetánka lékaská Taraxacum officinale pchá, oset rolní Cirsium arvense (okraje louky, úhor) pryskyník prudký Ranunculus acer kostival lékaský Symphatum officinale podzimka, pampeliška obecná Leontodon autumnalis Mechorosty: baatka obecná Brachythecium rutabulum Inventární soupis cévnatých rostlin sklizeného obilného pole, které navazuje na louku a na areál objekt živoišné výroby (kravín). Na obilném poli pevažují jednoleté plevele. violka rolní Viola arvensis ježatka kuí noha Echinochloa crus-galli pchá, oset rolní Cirsium arvense hemánkovec nevonný Tripleurospermum maritimum kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris šovík tupolistý Rumex obtusifolius drchnika rolní Anagallis arvensis mochna plazivá Potentilla reptans pýr plazivý Elytrigia repens jitrocel vtší Plantago major

40 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 40 z 142 kopiva dvoudomá merlík bílý kuklík mstský jetel plazivý kakost luní pomnnka rolní bršlice kozí noha Urtica dioica Chenopodium album Geum urbanum Trifolium repens Geranium pratense (okraj pole, úhor) Myosotis arvensis Aegopodium podagraria Popis lokality: Inventární soupis cévnatých rostlin tvoících doprovodný, druhov pestrý, behový porost na pravém a levém behu místní vodotee potoka Bahník, který tvoí spodní hranici zájmové lokality. Stromy jsou rzného stáí (20 30 let), vesms soliterního vzhledu. Kee a mohutné byliny, zejména dominantní kopiva dvoudomá spolu s neofytní netýkavkou žláznatou vytváejí díky pebytku splavovaného dusíku z organického hnojení louky prakticky nepropustné houštiny. tvoí vodote potok Bahník spolu s behovým porostem. Potok Bahník pedstavuje upravený, napímený tok s kamenným opevnním dna. Nkteré úseky upraveného vodního toku jsou bez doprovodné zelen. Protože se jedná o významný krajinný prvek - ze zákona (zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis) byl proveden jeho popis. Deviny: olše šedá Alnus incana jasan ztepilý Fraxinus excelsior lípa srditá Tilia cordata bíza blokorá Betula pendula javor mlé Acer platanoides jilm horský Ulmus scabra Kee: bez erný rže šípková hloh jednosemenný líska obecná ostružiník kovitý Sambucus nigra Rosa canina Crataegus monogyna Corylus avellana Rubus fruticosus

41 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 41 z 142 Byliny: kopiva dvoudomá Urtica dioica (mohutná, skupiny) netýkavka žláznatá (Royleová) Impatiens glandulifera lopuch vtší Arctium lappa ttina kovištní Calamagrostis epigeios bršlice kozí noha Aegopodium podagraria máta dlouholistá Mentha longifolia krabilice chlupatá Chaerophyllum hirsutum šalvj lepkavá Salvia glutinosa kopiva, žahavka roní Urtica urens (velké porosty v umle opevnném koryt potoka, jako dsledek pebytku dusíku) Popis lokality: Areál zemdlského stediska živoišné výroby je tvoen hlavním objektem pro ustájení dojnic a soustavou rzných, vesms nevyužívaných hospodáských pístešk, klen, jímek, zbytku zemdlských stroj a pod., nejspíš již zapomenutých, nepoužívaných a nyní skrytých v bujné zelení (kee a mohutné byliny) v dsledku podloží pesyceného organickým dusíkem. Deviny: jasan ztepilý Fraxinus excelsior lípa srditá Tilia cordata olše šedá Alnus incana Kee: bez erný kídlatka japonská rže šípková Sambucus nigra Reynoutria japonica Rosa canina Byliny: kopiva dvoudomá pchá, oset rolní netýkavka žláznatá, Royleová Urtica dioica (mohutná, dominantní) Cirsium pratense (mohutný a dominantní) Impatiens glandulifera (velmi mohutná, neofyt)

42 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 42 z 142 konopice rolní jitrocel vtší pelynk ernobýl lopuch vtší lebeda rozkladitá merlík bílý bršlice kozí noha netýkavka malokvtá mochna husí celík zlatobýl kopiva, žahavka roní ttina kovištní Galeopsis tetrahit Plantago major Artemisia vulgaris Arctium lappa Atriplex patula Chenopodium album Aegopodium podagraria Impatiens parviflora Potentilla anserina Solidago canadensis (neofyt) Urtica urens Calamagrostis epigeios Popis lokality: Samostatná plocha v sousedství zemdlského stediska se 4-mi senážními vžemi. Areál dívjšího stediska živoišné výroby v souasné dob využívá firma Karel Mališ, Ostravice (komunální služby, chov mastného skotu, zimní údržba komunikací a prodej palivového deva. Studovanou plochu tvoí obhospodaovaná a pasená louka s pevážn travním pokryvem. Deviny chybí Kee chybí Byliny (pokryvnost 100 %): kostava luní Festuca pratensis psárka luní Alopecurus pratense lipnice luní Poa pratensis srha lalonatá Dactylis glomerata jílek vytrvalý Lolium perene bojínek luní Phleum pratense kontryhel obecný Alchemilla vulgaris šovík tupolistý Rumex obtusifolia kopiva dvoudomá Urtica dioica pampeliška, smetánka lékaská Taraxacum officinale svízel povázka Galium mollugo

43 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 43 z 142 jetel luní podzimka, pampeliška obecná bršlice kozí noha vikev ptaí krabilice chlupatá sítina klubkatá chrpa luní jitrocel kopinatý kostival lékaský Trifolium pratense Lentodon autumnalis Aegopodium podagraria Vicia cracca Chaerophyllum hirsutum Juncus conglomeratus Centaurea jacea Plantago lanceolata Symphytum officinale Popis lokality: Inventární soupis cévnatých rostlin tvoících doprovodný, druhov pomrn pestrý, behový porost na pravém a levém behu druhé místní vodotee potoka Stíbrník, který tvoí spodní hranici této druhé zájmové lokality. Stromy jsou rzného stáí do 20 let, vesms soliterního vzhledu a jen na nkolika místech. Kee a mohutné byliny, zejména dominantní kopiva dvoudomá spolu s neofytní netýkavkou žláznatou vytváejí nepropustné houštiny. Potok Stíbrník zde pedstavuje upravený, napímený tok s kamenným opevnním dna. Protože se jedná o významný krajinný prvek - ze zákona (zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis) byl proveden jeho popis. Deviny: olše šedá Alnus incana (soliterní) vrba bílá Salix alba (soliterní) jeáb ptaí Sorbus aucuparia Kee (vytváejí pomrn hustý porost po obou bezích upraveného potoka Stíbrník): svída krvavá Swida sanguinea kalina obecná Viburnum opulus hloh jednosemenný Crataegus monogyna bez erný Sambucus nigra ostružiník kovitý Rubus fruticosus rže šípková Rosa canina

44 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 44 z 142 Byliny (oba behy umlé upravené vodote pedstavují pomrn suché stanovišt, emuž odpovídá složení bylinného patra): kopiva dvoudomá Urtica dioica (mohutná, dominantní) pchá, oset rolní Cirsium pratense (mohutný a dominantní) netýkavka žláznatá, Royleová Impatiens glandulifera (velmi mohutná, neofyt) konopice rolní Galeopsis tetrahit jitrocel vtší Plantago major pelynk ernobýl Artemisia vulgaris lopuch vtší Arctium lappa starek Fuchsv Senecio fuchsii vrati obecný Tanacetum vulgare sadec konopá Eupatorium cannabinum kuklík mstský Geum urbanum tezalka chlupatá Hypericum hirsutum kerblík lesní Anthriscus silvestris bolehlav plamatý Conium maculatum kostival lékaský Samphytum officinalis ebíek obecný Achillea millefolium lopuch vtší Arctium lappa šalvj hajní Salvia nemorosa šttka lesní Dipsacus silvester trávy: ttina kovištní Calamagrostis epigeios (dominantní) Fauna: Bezobratlí hmyz (entomofauna) je v zájmové lokalit zastoupen druhy, které pedevším tuto lokalitu navštvují v období potravní nabídky. Jde hlavn o peletující druhy jako vela medonosná (rod Apis), zalétají sem také meláci (Bombus*), jedná se pedevším o hojného meláka zemního (Bombus terrestris*), z motýl zejména pak baboky (Hymphlidae), jako baboka kopivová (Aglais urticae) a baboka paví oko (Inachis io), blásci (Pieris sp.), a to blásek epkový (Pieris napi) a blásek zelný (Pieris brassicae).

45 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 45 z 142 Hojní jsou také perleovci (Argynnis sp.). Z dalšího hmyzu, který se na lokalit trvale zdržuje, zde najdeme zástupce slunéek (Coccinellidae), a to slunéko sedmitené (Coccinela septempunctata), vetn jeho dravých larev. Bžní jsou také kovaíci (Elateridae), podle nálezu jejich charakteristických larev drátovc. V souasném období je zde také hojná ploštice (Heteroptera) rumnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). ele brouk je na ploše zastoupena chroustem obecným (Melolontra melolontha). V teplých dnech zaátkem podzimu se zde hojn vyskytuje kobylka zelená (Tettigonia viridissima). V jarních msících (kvten/erven) je zde hojný páteíek obecný a p. žlutý (Cantharis rustica, C. fulva), pnodjka (Cercopsis vulnerata). Ve zkoumané lokalit se dále vyskytují bžné druhy pavouk eledi Araneidae, z blanokídlých (Hymenoptera) je pak podle nález zemních hnízd zastoupena vosa útoná (Vespula germanica) a dle astých pelet srše obecná (Vespra crabro). Vedle již jmenovaných drátovc (larvy kovaík) byla na zkoumané ploše nalezena žížala obecná (Lumbricus terrestris). Na kvtech kížatých rostlin byla zaznamenána pítomnost pestenek, bzikavek, (bzikavka dotrná), bzuivek. Mkkýši jsou zastoupeni slimákem síkovaným (Deroceras reticulatum). Zástupce obojživelník zde pedstavuje pomrn astý skokan hndý (Rana temporaria). Obratlovci jsou na zkoumané ploše zastoupení pedevším ptáky jako pelety sojky obecné (Garrulus glandarius), straky obecné (Pica pica), špaka obecného (Sturnus vulgaris), a pnkavy obecné (Fringilla coelebs). Na podzim se zde velmi krátce objevuje petahující drozd kvíala (Turdus pilaris), jak ukázala jiná pozorování v tomto období v sousedních lokalitách. V kovinatých skupinách se vyskytuje a hnízdí: pnice ernohlavá (Sylvia atricapilla), strnad obecný (Emberiza citrinella), sýkora koadra (Parus major), stehlík obecný (Carduelis cerduelis), brhlík lesní (Sitta europaea), kos erný (Turdus merula), drozd zpvný (Turdus philomelos), kukaka obecná (Cuculus canorus), pípadn strakapoud velký (Dendrocopos major), podle hlasových projev žluna spp. (Picus spp.) a holub hivná (Columba palumbus). V okolí kravína je pomrn hojná jiika obecná (Delichon urbica), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Na loukách poblíž obou vodoteí (bahník, Stíbrník) se bžn vyskytuje konipas bílý (Motacilla alba alba) a v behových porostech nebo zahradách pak sýkora modinka (Parus caeruleus) a zvonek zelený (Chloris chloris). Savci jsou zde pedevším zastoupení myšovitými hlodavci, a to v okolí kravína potkanem (Rattus norvegicus) a myši domácí (Mus musculus), v okolí potoka pak jiným hrabošem

46 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 46 z 142 hryzcem vodním (Arvicola terrestris), na kovinatých okrajích myšici kovinnou (Apodemus silvaticus), hrabošem polním (Microtus arvalis), podle nálezu jeho velmi astých nor. V areálu kravína bylo zaznamenáno nkolik polodivokých koek domácích (Felis domestica) a dle sdlení se zde bžn vyskytuje i kuna skalní (Martes foina). Dále byla zaznamenána pítomnost ježka západního (Erinaceus europaeus), rejska malého (Sorex minutus), krtka obecného (Talpa europaea) podle krtinc a zajíce polního (Lepus europaeus). Podle sdlení by se zde mohla vyskytovat i kuna lesní (Martes martes). Poznámka: *melák Bombus spp. (pi šetení zjištny jeho pelety za potravou, jednalo se o druh melák zemní Bombus terrestris), který je zaazen mezi druhy ohrožené podle Pílohy. III Seznamu zvlášt chránných živoich, Vyhlášky. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 145/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis. 5. Geobotanická charakteristika šetené lokality Zaazení zkoumané plochy do fytogeografického systému: Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Fytogeografický okres: Fytogeografický podokres: Oreofyticum Karpatské oreofyticum 99. Moravskoslezské Beskydy a) Radhošské Beskydy Pramen: Kvtena R, Skalický in Hejný et Slavík, Praha 1988 Zaazení zkoumané plochy do biogeografického systému: 3. Podprovincie - Karpatská 3.10 Biogeografický region Beskydský Pozn.: Tato oblast Ostravice na styku s eladnou a její okolí se nachází v pechodné a nereprezentativní zón, tj. na styku dvou bioregion, kde se jejich prvky prolínají, a to bioregionu(jde o nevýraznou hranici biogeografického regionu): 3.5 Biogeografický region - Podbeskydský Pramen: Biogeografické lenní eské republiky, Martin Culek editor a kolektiv, Praha 1998

47 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 47 z 142 Potenciální pirozená vegetace ve zkoumané lokalit: Zkoumaná lokalita se nachází podle Neuhaslové v potenciálním pirozeném spoleenstvu, a to: Spoleenstvo. 24. Biková buina (Luzulo Fagion) Vyšší jednotka: Acidofilní buiny a jedliny (Luzulo Fagion) Pozn.: Toto potenciální spoleenstvo se prakticky do dnešních dn již nedochovalo Pramen: Mapa potenciální pirozené vegetace eské republiky, Zdenka Neuhaslová a kolektiv, ACADEMIA, Praha Závrené vyhodnocení floristického przkumu lokality Floristický przkum byl proveden formou pochzek zkoumaným územím. V prbhu šetení bylo v této lokalit zaznamenáno celkem 66 rostlinných taxon. Jedná se o pestrou sms bylin, kdy na loukách pevládají kulturní trávy (nap. jílek vytrvalý, lipnice luní, psárka luní, kostava luní). Spoleenstvo trav je na pastvinách doplnno další kulturní pícninou, a to jetelem luním. Vyskytují se zde hojn druhy nitrofilní jako kopiva dvoudomá a kopiva žahavka roní. V behovém porost se vyskytují nkteré charakteristické druhy jako nap. pchá zelinný a starek Fuchsv. Také se zde vyskytují druhy spíše ruderální jako kuklík mstský, nebo bršlice kozí noha. Na sušších a oslunných místech nejen kovinatých mezí se vyskytuje mochna nátržník, ebíek obecný. Pi šetení nebyl na zájmové lokalit zjištn žádný rostlinný druh, (nebo jeho biotop), který je pedmtem ochrany píslušných ustanovení Pílohy. II Seznamu zvlášt chránných druh rostlin, Vyhlášky. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona NR. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis. 7. Závrené vyhodnocení faunistického šetení lokality V prbhu šetení bylo v této lokalit zaznamenáno celkem 56 živoišných taxon. Pi šetení byly na zájmové lokalit pouze zaznamenány pelety meláka zemního Bombus terrestris, který je zaazen mezi druhy ohrožené podle Pílohy. III Seznamu zvlášt chránných živoich, Vyhlášky. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis.

48 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 48 z Zvláštní zetel na zvlášt chránné složky ásti pírody Posuzovaný zámr nekoliduje s žádnou zvlášt chránnou složkou ásti pírody ani s jejím ochranným pásmem. Hranice CHKO Beskydy probíhá ve vzdálenosti cca m jižním smrem. Ve vzdálenosti cca m severovýchodním smrem se nachází pírodní památka Koryto eky Ostravice, kterou tvoí peeje a skalní prahy v eišti Ostravice. Posuzovaný zámr se nenachází na území evropsky významné lokality (EVL). Hranice nejbližší EVL CZ Beskydy se nachází ve vzdálenosti cca 2,0 2,5 km jižním smrem Poznámka: Pipomenout území CHOPAV Beskydy. Posuzovaný zámr není na území CHOPAV Beskydy. 9. Vyhodnocení pípadných dopad zámru na významné krajinné prvky (VKP) Hodnocený a studovaný zámr koliduje s významným krajinným prvkem, kterým jsou dv místní vodotee potok Bahník a potok Stíbrník s doprovodnou zeleni. Jedná se o VKP ze zákona (zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis). Ob tyto vodote již nejsou pirozené, nemají pvodní meandrující eišt. Stavební úpravy v minulosti oba potoky, pvodn meandrující (patrno ze starších map) napímily a jejich koryta jsou ve spodní ásti opevnna kamenem, v šíi 1,0 až 1,5 m. Potok Stíbrník protéká hust zastavnou ásti obce Ostravice, což se odráží na jeho kvalit vody Na celkov zhoršenou kvalitu vody mají také vliv splachy po intenzivním organickém hnojení tekutou hovzí kejdou z pilehlých luk a pastvin. Porosty nitrofilních druh rostlin, zejména dominantní kopivy dvoudomé asto doplují behový porost a iní z nj neprostupnou houštinu. V koryt pi samé hladin rostou vtší skupiny dalšího druhu kopivy žahavky roní. V nkterých úsecích upraveného potoka, behový porost, ve kterém pevažuje olše šedá, chybí. Potok Stíbník pramení mimo zastavenou ást obce Ostravice, v lesích. Následn protéká pouze nepravideln zastavnou ásti obce a proto je jeho kvalita vody lepší než Bahník. Také jeho pvodn meandrující koryto se nevyhnulo stavebním zásahm, bylo napímeno a opevnno kamenem. Dodaten a umle vzniklý behový porost tvoí pevážn mohutné porosty ke. Spodní ást vodotee byla v souvislosti s výstavbou golfového areálu revitalizována,

49 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 49 z Navrhovaná opatení k prevenci, omezení, vylouení, pípadn kompenzací negativních vliv V maximální míe zachovat stávající zele (zejména skupiny strom, soliterní stromy u veejných a místních komunikací, stávající lesní okraje). Posuzovaný zámr umístit do zájmového území tak, aby pípadné kácení strom bylo omezeno na minimum. Pípadné kácení strom realizovat v dob vegetaního klidu. Pípadný zásah do VKP projednat s píslušným orgánem ochrany pírody a krajiny. 13. Podklady a použitá literatura k této ásti Oznámení Zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis Vyhláška MŽP. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona.114/1992 Sb., o ochran pírody krajiny, ve znní pozdjších pedpis, Píloha. II. Seznam zvlášt chránných druh rostlin a Píloha. III. Seznam zvlášt chránných druh živoich (pípadn píslušné smrnice EU) Dostál J.: Klí k úplné kvten SR, Nakladatelství eskoslovenské akademie vd, Praha 1958 Aichele D./M. Golteová - Bechtleová: Co tu kvete? Kvetoucí rostliny stední Evropy ve volné pírod, Nakladatelství Ikar spol. s r.o., Praha 1996 Lippert W./Podlech D.: Kapesní atlas KV TINY, Nakladatelství Slovart, Praha 2002 Pokorný J.: Jehlinany les a park, Státní zemdlské nakladatelství, Praha 1963 Pokorný J., Fér F.: Listnáe les a park, Státní zemdlské nakladatelství, Praha 1964 Hecker U.: Stromy a kee, REBO PRODUCTIONS, Praha 2003 Frieling H.: Co zde létá. Naši ptáci, jejich vejce a hnízda, Vydavatelství a nakladatelství Blesk, Ostrava 1993 Culek M. editor a kolektiv: Biogeografické lenní eské republiky, ENIGMA, Praha 1998 Culek M. a kolektiv: Biogeografické lenní eské republiky II. díl, Agentura ochrany pírody a krajiny R, Praha 2005 Skalický in Hejný et Slavík: Kvtena R, Praha 1988 iha J. a kolektiv: Píroda v eské a Slovenské republice, ACADEMIA, nakladatelství Akademie vd eské republiky, Praha 2002 M. Križo M. Križová E. Bies R. Viewegh J.: Atlas rostlin, eská zemdlská univerzita v Praze lesnická fakulta, Praha 1996 Dungel J.: Savci stední Evropy, JOTA, Brno 1993 Neuhaslová Z. a kolektiv: Mapa potenciální pirozené vegetace eské republiky, ACADEMIA, Praha 2001 Bureš Leo, Ekoservis Jeseníky: Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek Místek, listopad 1997, OKÚ Frýdek - Místek

50 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 50 z 142 C.II.5. Chránné ásti pírody, zonace CHKO Beskydy, prvky ÚSES C.1.1. Územní systémy ekologické stability: Územím obce Ostravice prochází lokální biokoridor. 32 Ostravice-Peeje-Ostravice II, který tvoí koryto eky Ostravice a pilehlé pozemky na pravém a levém behu, vetn doprovodných pilehlých porost rzné šíe. Ostravici a pilehlé behové porosty obývá celá ada živoich, kteí jsou pedmtem zvláštní ochrany podle píslušných ustanovení vyhlášky. 395/1992 Sb. Tento biokoridor. 32, vetn íního koryta a behových porost eky Ostravice nebude plánovanou výstavbou sportovního areálu doten. Do vzdálenosti cca 1 km od plochy pro investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt se nacházejí tyto prvky ÚSES: Lokální biocentrum (LBC): LBC. 37 Ostravice Peeje. LBC tvoí olšiny v niv aky Ostravice a PP Koryto Ostravice vetn lesa na píkrém svahu na pravém behu eky, k.ú. Ostravice, rozloha 4,5 ha. LBC. 38 Sepetný. LBC tvoí smrina s bukem a jedlí na svahu nad ústím Sepetného do eky Ostravice, k.ú. Ostravice, rozloha 6,3 ha. Lokální biokoridor (LBK): LBK. 30 Ostravice Peeje Sepetný. LBK je tvoeno buinou s dubem a smrkem na svahu nad ekou Ostravicí, k.ú. Ostravice, rozloha 0,6 ha. LBK. 32 Ostravice Peeje Ostravice II. LBK je tvoeno behovými porosty eky Ostravice, k.ú. Ostravice, rozloha 2,8 ha. Zvlášt chránná území: Asi 600 m severovýchodn od šetené lokality se nachází chránný pírodní památka (PP) Koryto eky Ostravice nebo v informan propaganím materiálu nazývané též Peeje. Tyto skutené peeje tvoí skalní prahy na odkrytém tektonickém styku tšínskohradišského souvrství a frýdeckých vrstev. Tato PP Peeje má rozlohu 0,80 ha a byla jako chránná PP vyhlášena vyhláškou ONV F-M dne Na území obce Ostravice se nachází CHKO Beskydy a CHOPAV Beskydy (chránná oblast pirozené akumulace vod).

51 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 51 z 142 V ješt vtších vzdálenostech (uvnit CHKO Beskydy) se nachází Národní pírodní rezervace (NPR) Mazák a Pírodní rezervace (PR) Mazacký Grúnik (ob na západních úboích Lysé Hory), Pírodní rezervace Smrk ( v okolí vrcholu hory Smrk). Tyto chránné útvary nebudou plánovaným zámrem nijak doteny, uvádíme je pouze informativn. Uvedené prvky nebudou investiním zámrem doteny, plochy projektovaného investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt leží mimo CHOPAV Beskydy i mimo ochranné pásmo CHKO Beskydy. Ochranné pásmo vodního zdroje Šance leží nkolik kilometr proti proudu eky Ostravice. Jiné územní limity se v obci Ostravice neuplatují. Systém Natura 2000: Na zájmové lokalit pro realizaci zámru Ostravice - Centrum a parkovišt se nevyskytují prvky systému Natura 2000 a na základ autorizovaného posouzení (v píloze Oznámení ) nebudou výstavbou ani provozem Ostravice - Centrum a parkovišt ani dalšími etapami výstavby rozvojových aktivit v oblasti Dolní Ostravice tyto prvky (EVL ani PO) negativn doteny. C.II.6. Ekosystémy Na zájmové ploše celého areálu se nacházejí pouze jeden ekosystém : 1. Ekosystém louky nebo pastviny Tento ekosystém není pvodní, je souástí kulturní krajiny a není pedmtem zvláštní ochrany podle složkových zákon (zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších pedpis). Tento ekosystém vznikl psobením lovka jako souást zkulturnní krajiny a jeho bylinná skladba je ovlivována doséváním travních druh (smsí druh), hnojením a kosením. Jedná se o ekosystém s malou mírou ekologické stability. Jiný typ ekosystému nebude investiním zámrem doten.

52 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 52 z 142 C.II.7. Krajina Obytná funkce a hospodáské využití pdy a zejména les bylo v obci Ostravice pvodním dvodem prvotního osídlení a dlouhá léta jediným petrvávajícím zpsobem využití krajiny již z dob stedovku. Rekreaní význam obce Ostravice se zaal uplatovat hlavn po 1. svtové válce, po výstavb lokální železnice. V souasné dob je rekreace (letní i zimní) pevládající funkcí v obci. Navrhovaný zámr výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt je motivován cílem využít krajinný potenciál v této oblasti a posílit zázemí obce Ostravice jak po stránce vytvoení nového moderního centra obce spojeného s nabídkou služeb a aktivit, které zvýší atraktivitu obce pro nové obyvatele a zlepí i kvalitu života souasných starousedlík. Vytvoení nového centra obce v souladu se souasnými zásadami urbanismu pízniv ovlivní i potenciál obce pro cestovní ruch jak po stránce komplexní nabídky rekreaních aktivit, které je možno v obci Ostravice provozovat tak po stránce kulturního zázemí a nabídky sportovního vyžuití i regeneraní pée využitím možností sousedících investiních zámr. Plocha Ostravice - Centrum a parkovišt navazuje na jedné stran na intravilán obce, smrem do volné krajiny je umístno golfové hišt, severním smrem je pipravován investiní zámr "Ostravice - hotel" a jižním a jihozápadním smrem se budou pípravovat další rezidenní zóny. Ostravice - Centrum a parkovišt se takto stane pirozeným centrem nejen po stránce státní správy a samosprávy, ale bude se vyskytovat v tžišti nejvtší koncentrace trvale bydlících obyvatel obce Ostravice. Zájmová plocha navíc svou blízkostí k okraji obce pedstavuje pechod mezi antropickými krajinnými prvky a prvky s pevládajícím pírodním nebo pírod blízkým charakterem, piemž k obma tmto typm krajiny má zajištn snadný pístup. Orograficky je terén modelován tokem Ostravice, pedevším jeho nivou. Z hlediska krajináského je nutno tuto lokální ást krajiny hodnotit jako ekologicky málo cennou, s vysokým stupnm zkulturnní. V blízkosti se však vyskytuje hranice CHKO Beskydy, a proto je potebné chránit tuto oblast ped devastací a násilnými zmnami a uchovávat její souasný krajinný ráz a harmonii krajiny jako celku. Vzhledem k poloze v blízkosti okrajové ásti Beskyd je tato oblast považována za vhodnou pro využití rekreaního potenciálu krajiny pi citlivém ztvárnní nov introdukovaných prvk, investiní zámr "Ostravice - Centrum a parkovišt" vnášíé do této lokality i nezbytný prvek doplnní

53 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 53 z 142 infrastruktury o potevbné provozovny, kapacity pro trvalé bydlení a možnosti parkování pro návštvníky, kteí využijí individuální dopravu do Beskyd. Rázu krajiny a charakteru podnebí je pizpsobena i tradiní architektura a v souasné dob je moderním a podporovaným trendem stylizovat i nov stavné objekty do podoby podobné tradiní valašské architektue s využitím tradiních materiál, architektonických prvk a tvar, které jsou pro tuto oblast typické a historicky se váží ke krajin v podhí Beskyd. Vzhledem k tomu, že se jedná o vstupní oblast do Beskyd, má vybudování Ostravice - Centrum a parkovišt potenciál i v možnosti dotváení charakteru krajiny vhodn použitými architektonickými prvky v pohledové blízkosti okrajové ásti CHKO Beskydy. Umístnní tch prvk zámru Ostravice - Centrum a parkovišt, které jsou typické pro obytné prostedí (parkovišt, komunikace, bungalovy) v niv eky Ostravice a v dosahu intravilánu obce je z pohledového hlediska a z hlediska ochrany souasného krajinného rázu ešeno pijateln, nebo nebude v tchto lokálních podmínkách psobit cizorod ani rušiv. C.II.8. Obyvatelstvo Území obce má rozlohu cca 29 km 2. Je odhadováno, že ron navštíví obec okolo 11 tisíc turist za úelem denní i dlouhodobé rekreace. Na katastru obce se nachází v souasnosti cca 1200 individuálních rekreaních chat a ada vtších rekreaních stedisek, dnes pístupných pro širokou veejnost. Obec Ostravice má v souasné dob 2300 stálých obyvatel, historicky je osídlena od 15 století. Obyvatelé jsou zamstnáni pedevším v oboru lesnictví a v devaském prmyslu. Rozvoj infrastruktury, zajištní atraktivních podmínek pro trvalé bydlení nových obyvatel v obci a vytvoení dostatené kapacity parkování vytvoí vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Oekávaný rozvoj rekreaních aktivit poskytne obanm Ostravice širší nabídku nejen primárních pracovních míst, ale i sekundární oživení ekonomiky. Krom posílení ubytovacích kapacit v bezprostedním dosahu budocuiího centra obce pináší zámr Ostravice - Centrum a parkovišt i vhodné možnosti pro využití nabídky rekreaních aktivit v nejbližším okolí Wellness a Spa program a golfové hišt s zimním využitím pro bhy na lyžích. Možnosti sportovních, rekreaních a regeneraních aktivit v míst bydlišt v prostedí, které má potebné estetické kvality budou psobit jako píznivý podprný prvek pro využití nabízených prostor pro trvalé bydlení zájemci z okolních velkých mst, kteí nedostatek kontaktu s pírodním prostedím pociují pi svém zpsobu života jako nedostatek.

54 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 54 z 142 C.II.9. Hmotný majetek Hmotný majetek nebude investiním zámrem Ostravice - Centrum a parkovišt doten, pi realizaci Ostravice - Centrum a parkovišt nebude nutno provádt rušení souasných aktivit v obci Ostravice (drobných místních výrobních dílen, zemdlských usedlostí apod.) ani provádt demolice historicky cenných objekt. C.II.10. Kulturní památky Celostátn chránné kulturní památky se v obci Ostravice ani v její blízkosti nenalézají, nejvýznamnjším objektem v tomto smyslu je Bezruv srub v místní ásti Kamenec v blízkosti toku Ostravice, situovaný cca 1 km smrem proti proudu toku na jeho pravém behu. Tato kulturní pamtihodnost je spravována Frýdeckým muzeem a nebude realizací investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt dotena. Nejbližší další nemovitou kulturní památkou od zájmové lokality je barokní kostel Nejsvtjší trojice z roku 1789 s pilehlým hbitovem. Barokní kostel, který obsahuje pvodní barokní obraz malíe Bohumíra Herberta z roku 1706 a 4 devné pvodní sochy svtc sv. Pavla, sv. Petra, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, byl v roce 1999 prohlášen Ministerstvem kultury R za národní kulturní památku. Na území obce Ostravice, zejména na jejím dolním konci, je možno podle historických a dobových pramen ješt i dnes vysledovat nepatrné zbytky stedovkých hamr primitivních pecí na výrobu surového železa, ješt za pomoci devného uhlí. Nepatrné zbytky je také možno dodnes najít i po dolování železné rudy, které dneska dokládají již jen výsypky. Pvodní štoly již dávno zanikly. Výroba surového železa zde skonila na pelomu 18. a 19. století penesením výroby do prmyslového centra ve Frýdlantu nad Ostravicí a do Bašky. Tyto pozstatky po výrob surového železa a tžb rudy se na zájmové ploše nenacházejí. Jiné archeologické památky se na zájmové ploše nebo v jejím bezprostedním okolí nevyskytují. C III. Celkové hodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení Kvalitu životního prostedí v lokalit Ostravice - Centrum a parkovišt a v jeho okolí je možno hodnotit z hlediska oblastního (ádov kilometry) jako vysokou, odpovídající blízkosti

55 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 55 z 142 sídelních celk v horském prostedí Beskyd. Tato kvalita prostedí se odvíjí od charakteru jeho jednotlivých složek prostedí, které mají v této oblasti Beskyd míru zneištní blízkou úrovni pozadí. Jedná se pedevším o kvalitu povrchové vody a kvalitu ovzduší, které nejsou významn ovlivnny masivním prmyslovým zneištním. Kvalitu prostedí negativn v lokálním mítku ovlivují pedevším drobné lokální zdroje zneištní a v oblastním mítku se na kvalit ovzduší projevuje dálkový penos škodlivin z Ostravské aglomerace a z Frýdecko-Místecka a dopravní vlivy. Po stránce pírodní se jedná o lokalitu, na niž za areálem golfového hišt smrem a západním smrem navazují k masivu Beskyd rozsáhlé plochy pírodních nebo pírod blízkých ekosystém. Lokalita pro investiní zámr je tvoena jediným biotopem obhospodaovaného luního spoleenstva s vysokým stupnm zkulturnní a s nízkým stupnm ekologické stability. Takové lokality po jejich opuštní vytváejí spontánn spoleenstva odpovídající charakteru biotopu a stadiu ekologické sukcese. Z hlediska krajináského se v písn lokálním mítku (desítky až stovky metr) jedná o lokalitu v kulturní krajin s nízkou krajinotvornou hodnotou. Životní prostedí v obci Ostravice je možno ocenit jako velmi kvalitní po stránce kvality povrchové vody, atmosféry i po stránce pítomnosti pírodních prvk v okolí s vysoce zkulturnnými lokalitami pedevším v oblasti nivy eky Ostravice, která je tradin využívána pro produkní zemdlské hospodaení a pro plnní obytné funkce.. Podle hlavních složek prostedí je možno lokalitu hodnotit následovn: Ovzduší Stav ovzduší je v této lokalit díky díve realizované plošné plynofikaci obce Ostravice pomrn kvalitní. Prmrné denní koncentrace SO 2 se pohybují vesms pod hodnotou 10 ug/m 3. Prmrné denní koncentrace NO x dosahují hodnoty 30 ug/m 3. Voda a pda Povrchové vody (eka Ostravice) jsou dobré kvality, zneištní je minimální. Dobrou kvalitu vody indikuje ada pítomných organism nároných na istotu vody, poínaje korýši, kone rybami a ptáky. Kvalita podzemní vody je v zpracovávaném území obvykle na úrovni, která umožuje její bezproblémové použití jako zdroje pitné vody. V lokalit Ostravice - Centrum a parkovišt se podle botanického przkumu vyskytují m.j. i druhy zaazené mezi typické polní plevely, nkteré druhy zástupc rumištní flóry a také ada druh typických pro pasené a udržované louky jako zejména trávy: jílek vytrvalý, lipnice

56 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 56 z 142 luní, srha íznaka, psárka luní a kulturní jetel luní. Jsou zde také zastoupeny druhy typické pro pohorské pastviny jako je kontryhel obecný, chrpina luní, svízel povázka, smetánka lékaská (pampeliška). Píroda a krajina Na ploše se nevyskytují chránné biotopy chránných živoich. Na zájmové ploše na nedojde ke kácení devin. Stávající prvky ÚSES v této ásti obce plní své funkce a nejsou antropogenní inností výrazn poznamenány a pípadnou realizací zámru by nebyla jejich funkce omezena. Na vlastní lokalit se tyto prvky nenalézají a realizací investiního zámru nebudou doteny. Životní prostedí je ve zkoumané lokalit dobré kvality, poškození antropogenní inností je málo patrné, zástavba rodinnými domky je mezernatá a vlastní lokalita má zemdlský charakter. eka Ostravice je ve vzdálenosti cca 300 m v letním období (v nkolika málo horkých dnech) využívána ke koupání. Zdejší krajina již dnes plní adu dležitých vedlejších funkcí, jako je pomrn intenzivní letní a zimní rekreace bez zjevných známek poškození. Souasné zatížení území se v obci Ostravice projevuje celoron a je svázáno s lokálními vlivy malého dosahu a s dopravním provozem. Antropogenní vlivy se však v obci Ostravice sousteují pedevším v okolí zdroj škodlivin a širší okolí zstává doposud bez patrných negativních vliv. Z tohoto dvodu je možné vyvodit závr, že obec Ostravice disponuje jak po stránce environmentální tak po stránce rekreaních kapacit využitelným potenciálem pro rozšíení aktivit a realizaci investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt. Vzhledem k rozsahu a charakteru investiní akce je možno konstatovat, že zámr Ostravice - Centrum a parkovišt svým provozem nepesáhne únosné zatížení území v hodnocené oblasti za pedpokladu respektování podmínek provozu Ostravice - Centrum a parkovišt i navazujících investiních aktivit v okolí.

57 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 57 z 142 ást D. Komplexní charakteristika a hodnocení vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti D I.1. Vlivy na obyvatelstvo vetn sociáln ekonomických vliv Pehled potenciálních záporných vliv. Potenciální záporné vlivy na obyvatelstvo se realizací investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt nemohou prakticky projevit, nebo investiní zámr není sám o sob nositelem rizikových prvk pro obyvatele s výjimkou emisí hlunosti a dopravních vliv. Díky projektovanému potu parkovacích míst a uvažovanému harmonogramu jejich využití jakož i pedpokladu obsazenosti kapacity Ostravice - Centrum a parkovišt bhem všedních i víkendových dn se sice do oblasti soustedí vyšší poet osob, ale jejich aktivita se soustední pedevším do centrální ásti Ostravice - Centrum a parkovišt a do okolních areál vybavených pro rzné druhy rekreaní innosti. Vlivy na imisní a hlukovou situaci jsou popsány ve specializovaných studiích, které hodnotí cílovou situaci nejen vlivem samotné rozvojové etapy Ostravice - Centrum a parkovišt, ale i v vlivem kumulativních vliv všech etap zamýšleného rozvoje oblasti Dolní Ostravice jako pimené i dokonce neprkazné, s pípustnými nebo minimálními vlivy na kvalitu podmínek života dotených obyvatel. Souasná situace se tedy z hlediska podmínek ochrany veejného zdraví na dotené lokalit nezmní. Zmínné specializované studie hodnotí i referenní body, ve kterých se v souasné dob obyvatelstvo nevyskytuje, ale které se v prbhu realizace jednotlivých etap rozvoje oblasti Dolní Ostravice stanou sídelními lokalitami s výskytem trvale bydlících obyvatel. Ani v tomto pípad nedojde k situaci, kdy by imise hluku nebo chemické škodliviny vlivem zámru Ostravice - Centrum a parkovišt nebo ostatních etap rozvoje Dolní Ostravice vlivem kumulativního psobení ovlivnily významn podmínky pro ochranu veejného zdraví. Riziko úraz obyvatel a návštvník bude minimalizováno ešením vnitního vybavení Ostravice - Centrum a parkovišt s respektováním nutnosti ochrany zdraví obyvatel na venkovních plochách a na ploš parkovišt, napíklad použitím vhodných materiál pro povrchy s rizikem uklouznutí, používáním bezpenostní signalizace, údržbou ploch apod.

58 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 58 z 142 Pehled potenciálních kladných vliv. Potenciální kladné vlivy se uplatní pedevším zlepšením spoleenské, technické a kulturní vybavenosti obce Ostravice a zvýšením její atraktivity pro souasné obyvatele i budoucí obany obce Ostravice. Souasné cventruim obce je nevýrazné a není vhodn vymezené ani po stránce urbanistické jako správní, kulturní a spoleenské centrum s pirozenou spádovostí. Oživení oblasti Dolní Ostravice je možno oekávat nejen jako dsledem umístní administrativního centra obce, ale i díky dostatené nabídce relaxaních a sportovních aktivit v bezprostedním okolí Ostravice - Centrum a parkovišt. Pro souasné i budoucí trvale bydlící obyvatele obce Ostravice je možno pozitivní vlivy zamýšlené investice nalézt v možnosti rozšíení nabídky služeb obanm i rekreantm a posílením možnosti ekonomického využití rekreaního potenciálu obce, kde v souasné dob je relativn úzké spektrum nabídky pracovních píležitostí. Realizace Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje vytvoení jak primárních tak sekundárních pracovních píležitostí pímo v obci Ostravice, nkteré z tchto pracovních píležitostí se budou týkat i nových obyvatel obce kteí v "Ostravice - Centrum a parkovišt" naleznou potebné ubytování v míst své pracovní aktivity. Nepímý kladný vliv investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje již zmínná možnost vytvoení primárních a sekundárních pracovních píležitostí a z hlediska komfortu bydlení i nabídka trvalého bydlení v prostedí, které je ve srovnání s mstským prostedím, odkud vtšina budoucích obyvatel bude pocházet, kvalitní jak po stránce složek životního prostedí tak po stránce estetické. Obec Ostravice pedstavuje z tohoto hlediska bránu Beskyd a je strategicky velmi výhodn položena jak svou polohou v blízkosti velkých mst tak silniním a železniním dopravním spojením na Frýdecko-Místecko a Ostravsko. D I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vzhledem k využívání lokality a zpsobu provozování Ostravice - Centrum a parkovišt není riziko ovlivnní ovzduší a klimatu významným faktorem a projeví se bhem provozu jako dsledek píjezdu vozidel a využívání parkovišt. Tyto vlivy však budou provozem samotného zámru Ostravice - Centrum a parkovišt natolik nízké, že je možno je ve srovnání pi stávající kvalit životního prostedí zanedbat.

59 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 59 z 142 Rozptylová studie hodnotí izolovaný vliv investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt i kumulativní vliv všech etap rozvojového programu Dolní Ostravice. V tab jsou uvedeny oekávané imisní píspvky pro individuáln volené referenní body, které pedstavují potenciáln nejvíce dotené trvale obydlené lokality v okolí investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt i budoucí lokality, které se v prbhu realizace jednotlivých etap rozvoje oblasti Dolní Ostravice obytnými lokalitami teprve stanou. Tabulky obsahují jak oekávaný sumární imisní píspvek tak podíl (%), jakým se na tomto píspvku uplatní investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt. Oba tyto pohledy na oekávanou zmnu imisní situace dokládají, že investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt ani v kombinaci s dalšími zámry nepedstavuje riziko významného negativního ovlivnní kvality ovzduší v oblasti Dolní Ostravice. Tab. 12: Celkový oekávaný imisní píspvek a podíl imisí Ostravice - Centrum a parkovišt na celkovém imisním píspvku maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 Celkové Oznaení DEVELOPMENT WIEW PARKOVIŠT navýšení Ref. Bodu [µg/m 3 ] % % % % % HOTEL CENTRUM IRB1 0,330 10,3 29,7 26,7 7,0 26,7 IRB2 0,188 21,8 31,4 17,0 5,3 25,0 IRB3 0,136 6,6 27,9 20,6 5,9 39,0 IRB4 0,161 9,3 25,5 36,6 5,6 22,4 IRB5 0,294 8,8 24,1 39,8 5,4 21,8 IRB6 0,240 7,9 18,8 52,1 4,6 17,1 IRB7 0,004 5,2 20,8 15,6 20,8 37,7 IRB8 0,012 7,4 17,2 54,6 2,5 17,2 IRB9 0,012 7,9 34,4 19,2 4,0 35,1 IRB10 0,023 16,1 16,1 9,1 6,3 53,1 Imisní pozadí 104,4 ug/m3 Imisní limit 200 ug/m3

60 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 60 z 142 Tab. 13: Celkový oekávaný imisní píspvek a podíl imisí Ostravice - Centrum a parkovišt na celkovém imisním píspvku maximální denní imisní koncentrace PM 10 Celkové Oznaení DEVELOPMENT WIEW PARKOVIŠT navýšení Ref. bodu [µg/m 3 ] % % % % % HOTEL CENTRUM IRB1 1,055 9,3 32,0 25,9 6,8 25,9 IRB2 0,539 27,6 26,3 17,3 7,1 21,7 IRB3 0,355 8,5 33,5 23,7 6,2 28,5 IRB4 0,44 10,9 27,5 31,6 7,0 22,7 IRB5 0,9 9,2 23,8 40,9 6,2 19,9 IRB6 0,684 9,1 21,2 45,5 6,0 18,3 IRB7 0,209 6,2 19,1 13,4 32,5 28,7 IRB8 0,394 9,4 20,3 54,1 3,3 12,9 IRB9 0,37 10,3 38,1 20,0 4,6 26,8 IRB10 0,361 21,3 17,7 9,7 7,2 43,8 Imisní pozadí 121,0 ug/m3 Imisní limit 50 ug/m3 Tab. 14: Celkový oekávaný imisní píspvek a podíl imisí Ostravice - Centrum a parkovišt na celkovém imisním píspvku prmrné roní imisní koncentrace benzenu Celkové Oznaení HOTEL navýšení CENTRUM DEVELOPMENT WIEW PARKOVIŠT Ref. bodu [µg/m 3 ] % % % % % IRB1 0,0016 6,3 31,3 25,0 6,3 31,3 IRB2 0, ,5 31,3 12,5 6,3 37,5 IRB3 0,0006 0,0 33,3 16,7 0,0 50,0 IRB4 0,001 10,0 30,0 40,0 0,0 20,0 IRB5 0,0016 6,3 25,0 37,5 6,3 25,0 IRB6 0,0014 7,1 14,3 64,3 0,0 14,3 IRB7 0,0003 0,0 33,3 0,0 33,3 33,3 IRB8 0,0007 0,0 14,3 71,4 0,0 14,3 IRB9 0,0012 0,0 50,0 8,3 0,0 41,7 IRB10 0, ,5 12,5 12,5 12,5 50,0 Imisní pozadí -- Imisní limit 5 ug/m3

61 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 61 z 142 Podrobnjší údaje jsou uvedeny v rozptylové studii v píloze Oznámení. Vlivy bhem výstavby projektovaného Ostravice - Centrum a parkovišt budou krátkodobé (max 8 msíc) a odehrají se vtšinou v denní dob, kdy bude vtšina obyvatel mimo domovy. Opatením na mobilní technice budou omezovány situace, kdy by mohlo dojít k nežádoucí expozici obyvatel sekundárními imisemi prašnosti. D I.3. Vlivy na hlukovou situaci Realizace zámru Ostravice - Centrum a parkovišt mže být potenciáln zdrojem hluku ze tí zdroj: a) hluk v prbhu výstavby b) hluk produkovaný vlastním provozováním Ostravice - Centrum a parkovišt c) hluk produkovaný návštvníky Všechny ti situace byly hodnoceny v hlukové studii v porovnání se souasnou situací (tab. 15). Tab. 15: Souasná hluková situace v okolí investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] denní doba L Aeq,T [db] noní doba Produkce hluku tvoená provozem vlastního zaízení Ostravice - Centrum a parkovišt nebude pesahovat hodnoty stanovené jako limitní píslušnou legislativou. Ad a) V prbhu výstavby se mohou jako zdroje hluku projevit stavební mechanismy a doprava. Omezení tchto vliv bude probíhat jednak asovým harmonogramem provádní stavebních prací, jednak umístním zdroj hluku v období výstavby napíklad do vnitních prostor budovaných objekt. Oekávané imisní hodnoty hlunosti v nejvíce dotených referenních bodech uvádí tab. 16.

62 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 62 z 142 Tab. 16: Ovlivnní hlukové situace v období výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem Ad b) Vliv vlastního provozu Ostravice - Centrum a parkovišt se mže projevit inností vzduchotechniky a dopravními vlivy. Vzduchotechnická zaízení pedstavují pouze klimatizaní jednotky pro udržení vhodných tepelných podmínek uvnit budov a odvtrávání provozoven v hlavní budov(napíklad kuchyn). Expozice dotených trvale bydlících obyvatel bude v souladu s požadavky NV. 148/2006 Sb. Pehled oekávané zmny hlukové situace uvádí tab. 17. Dopravní hlunost bude pedstavována pedevším souasným stavem, komunikace I/56 zstane i do budoucna dominantním zdrojem hluku v této lokalit (srovnání s tab. 15). Tab. 17: Ovlivnní hlukové situace v období provozu Ostravice - Centrum a parkovišt Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem denní doba noní doba Ad c) Hlukové projevy obyvatel, návštvník a rekreant jsou jedním ze zdroj nejistot. Pro omezení tchto vliv bude potebné organizovat akce na veejných prostorech ve vhodnou denní dobu a vnjší hluk provozoven regulovat jak úpravou vnitní hlunosti tak organizaními opateními napíklad zpsobem vtrání apod. Významné pro omezení hlunosti návštvník bude zajištn nabídky rekreaních služeb pednostn ve vnitních prostorách a v tch ástech areálu Ostravice - Centrum a parkovišt a v jeho okolí, které tvoí hlukovou bariéru proti nejbližším obytným objektm. Bhem noní doby bude pohyb návštvník omezen na vnitní prostory zaízení jak ve vlastním Centru tak v okolních objektech, významný veerní pohyb obyvatel i návštvník po obci Ostravice, která má vesnický charakter, se nepedpokládá. Poet osob užívající Ostravice - Centrum a parkovišt je limitován kapacitou ubytovacího zaízení a potem parkovacích míst vlastního Centra a jeho okolí.

63 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 63 z 142 Modelované hlukové situace je možno hodnotit následujícím zpsobem (Suk, 2006, zpráva v píloze): Za souasného stavu je u staveb situovaných v tsné blízkosti silnice I/56 pravdpodobn pekroena nejvyšší pípustná ekvivalentní hladina dopravního hluku v denní i v noní dob. Tento stav je zpsoben výlun provozem na silnici I/56. Vlivem výstavby jednotlivých prvk areálu nedojde k pekroení nejvyšší pípustné ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdroj, korigované na provádní stavebních prací v dob 7 21 hodin. Po uvedení areálu do provozu a) nedojde k pekroení nejvyšší pípustné ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdroj v osmi nejhlunjších hodinách v denní dob. b) nedojde k pekroení nejvyšší pípustné ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdroj v nejhlunjší hodin v noní dob. c) nedojde k pekroení nejvyšší pípustné ekvivalentní hladiny dopravního hluku uvnit a v blízkosti hodnoceného areálu d) dojde k mírnému zvýšení (cca 1 db) ekvivalentní hladiny dopravního hluku u staveb situovaných u silnice I/56 D I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Bhem výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt se mohou vlivy na povrchové vody projevit vlivem splach narušené svrchní vrstvy pdy do toku Bahník a Stíbrník. Míra rizikovosti tohoto initele závisí na zpsobu provádní a organizaci stavebních prací. Lokalita není pirozen náchylná k jevm vodní eroze. Tento jev se na lokalit v souasné dob neprojevuje a není nutno jej oekávat ani po realizaci investiního zámru. Hydraulické ovlivnní povrchových vod je možno uvažovat pouze v souvislosti s odtokem dešových vod. Míra tohoto odtoku a ištní dešových vod vetn splach z parkovišt je technicky ešeno projektem, kapacita koryta toku Stíbrník, který bude recipientem dešových vod ze stech i ze zpevnných ploch je dostatená pro pevedení odhadovaného množství vody.

64 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 64 z 142 Perspektivní napojení tlakové kanalizace na obecní istírnu odpadních vod vyeší problém ištní odpadních vod i jejich vliv na recipient, kterým bude po vybudování obecní istírny odpadních vod tok eky Ostravice. Z hlediska ochrany povrchových vod je možno považovat investiní zámr za dostaten bezpený a zohledující i perspektivní zámry v oblasti ešení komunálních odpadních vod v obci Ostravice. Podzemní vody v období provozu Ostravice - Centrum a parkovišt nebudou doteny, stavební a technické zajištní investiního zámru zajišuje ochranu podloží ped vznikajícími odpadními vodami i ped splachy ze zpevnných ploch komunikací a parkoviš. Ostatní plochy napíklad plochy zelen budou ošetovány a zavlažovány, nebudou však zdrojem látek, které by prnikem do podzemí negativn ovlivnily negativn kvalitu podzemní vody. Výstavba parkoviš a zastešených objekt vyadí uritou plochu v areálu z pirozeného zasakování dešových vod. Tyto vody budou svedeny pímo do toku Stíbrník. Lokalita leží v bezprostední blízkosti tohoto toku a není v oblasti, které by hrozil deficit podzemní vody. Z tohoto pohledu není investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt rizikový. D I.5. Vlivy na pdu Vliv na pdu se projeví pedevším jejím záborem. Zábor pedpokládá trvalý zábor zemdlské pdy (ZPF) pro Hlavní budovu námstí (Centrum) a bytové domy 0,56 ha a 3,1 ha pro parkovišt a komunikace. Zastavná plocha bude Centrum 0,546 ha + 0,679 ha zpevnných ploch u námstí Bytové domy celkem 0,3325 ha a zpevnné plochy celkem 0,1911 ha plocha místních komunikací 2,083 ha parkovišt 2,1 ha (pro vlastní parkovací stání 1,4 ha, zbytek budou tvoit píjezdové komunikace) Investiní zámr využitje pro svou realizaci i nezemdlskou pdu. Pda je v souasné dob využívaná jako pastvina a z pohledu hranic pozemk by její zemdlské využívání bylo po realizaci golfového hišt omezené. Využití plochy pro rozvoj obce Ostravice se za daných okolností jeví jako optimální ešení. Plocha, ve které je situován zámr Ostravice - Centrum a parkovišt neobsahuje prudší sklony, proto není nutno problematice potenciální vodní eroze vnovat výraznou pozornost. Jak bylo zjištno již pi terénní obchzce, plocha urená pro realizaci investiního zámru

65 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 65 z 142 nevykazuje pi souasném zpsobu a intenzit zemdlského využívání známky erozního narušení. Eroze pozemku proto není problémem, pro který by bylo nutno pijímat speciální opatení. D I.6. Vlivy na horninové prostedí a pírodní zdroje Investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt neovlivní horninové prostedí, nebo uvažovaný investiní zásah je pouze povrchového charakteru a do podloží nebudou vnášeny žádné škodliviny. D I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Na ploše vlastního Ostravice - Centrum a parkovišt bude stavební inností ovlivnna pouze biota místní rostliny i živoichové. V tchto místech se však vyskytuje pouze luní biotop s vysokým stupnm zemdlského využívání a prakticky bez výskytu chránných druh rostlin a živoich. Venkovní sadová úprava Ostravice - Centrum a parkovišt poskytne náhradou za luní ekosystém esteticky a sadasky hodnotné plochy, které se stanou vhodným prostedím i pro hodnotné druhy devin s odpovídající doprovodnou faunou. Oblast ekotonu (pechod mezi lesem a trvalým travním porostem) nebude realizací investiního zámru dotena. Otevené plochy luních ekosystém poskytují v souasné dob potravní zdroj pro lovnou zv ( vysoká srnec, jelen, z dalších druh nap. zajíc). Tyto druhy živoich v souasné dob navštvují otevená zatravnná prostranství, která poskytují bohatší potravní nabídku ve srovnání s hospodáským lesem tvoeným napíklad smrkovou monokulturou. Pímý omezující vliv realizace Ostravice - Centrum a parkovišt na tuto složku fauny, hlavn na myslivecky významné druhy se vzhledem k jejich pohyblivosti a rozlehlosti jejich areálu neoekává. Stejn se neoekává negativní vliv na chránné druhy živoich (nap. meláka zemního), nebo ani tyto druhy nejsou striktn vázány na hodnocenou lokalitu a biotop v lokalit se zámrem výstavby Ostravice - Centrum a parkovišt je pouze nepatrnou ástí rozlehlého biotopu stejného druhu v nejbližším okolí. Autorizované hodnocení vylouilo i vliv zámru Ostravice - Centrum a parkovišt jak samotného tak v kombinaci s jinými na pedmty ochrany systému Natura 2000 (hodnocení je uvedeno v píloze Oznámení ).

66 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 66 z 142 D I.8. Vlivy na krajinu Krajinný ráz nebude zamýšlenou investiní akcí Ostravice - Centrum a parkovišt ovlivnn. Lokalita je umístna v bezprostední návaznosti na intravilán obce Ostravice, mimo oblasti, které by byly v zájmu orgán ochrany pírody. Realizací investiního zámru bude sice posílen antropický charakter prostedí, avšak zvýšená nabídka služeb v dosahu dopravní dostupnosti soustedí návštvníky oblasti a rekreanty v blízkosti obce a omezí tak do urité míry poet osob vstupujících do krajiny v oblasti Beskyd. Charakter budov Ostravice - Centrum a parkovišt a jejich architektonické ešení bude harmonizovat s krajinotvornými prvky v oblasti Beskyd a respektovat zásady tradiní architektury této oblasti. V souvislosti s ochranou krajinného rázu je potebné zajistit konzultaci vnjšího architektonického ešení navrhovaných staveb, jejich barevné podání a jejich umístní v krajin se Správou CHKO Beskydy. D I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V oblasti se nevyskytují kulturní památky, které by mohly být doteny realizací investiního zámru. D I.10. Rozsah vliv vzhledem k k zasaženému území a populaci Realizace investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt se projeví pímými vlivy pouze v nejbližším okolí. Provoz zaízení nezmní významn žádnou ze složek životního prostedí tak, aby došlo k prokazatelné kvalitativní zmn životních podmínek pro obyvatele ani pro chránné druhy rostlin a živoich. Výstupy do životního prostedí jsou pedstavovány pouze emisemi hlunosti a chemických látek v dsledku vyvolané dopravy. Žádný z tchto vliv však nepedstavuje vliv, který by bylo nutno omezit úpravou projektu Ostravice - Centrum a parkovišt. Populace obce Ostravice nebude výstavbou Ostravice - Centrum a parkovišt negativn dotena základní životní podmínky stálých obyvatel zstanou pravdpodobn nezmnny s výjimkou posílení ekonomických a rekreaních možností v míst jejich bydlišt.

67 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 67 z 142 V celkovém odhadu výsledných vliv se oekává pevaha kladných dsledk provozu Ostravice - Centrum a parkovišt spoívající ve zvýšené atraktivit obce Ostravice pro perspektivní nové obyvatele, kteí hledají bydlení spojující potebnou kvalitu s blízkostí pírodního prostedí i blízkou nabídkou rekreaních aktivit. Vytvoení nového atraktivního a moderního centra obce Ostravice posílí i možnost efektivního využití rekreaního potenciálu území. D II. Komplexní charakteristika vliv zámru na životní prostedí z hlediska jejich významnosti a možnosti peshraniních vliv Zámr realizace investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt svými vlivy nedosáhne hranic eské republiky. Také noví obyvatelé budou pocházet z pilehlých mst v R. Vzdálenost k hranici se Slovenskou republikou umožuje spojení automobilem nebo veejnou dopravou pes hraniní pejezd Bumbálka, ale zájem oban SR o využívání Ostravice - Centrum a parkovišt se v souasnosti nepedpokládá. Z toho dvodu se peshraniní vlivy neprojeví ani nepímým a následným zpsobem. D III. Charakteristika environmentálních rizik pi možných haváriích a nestandardních stavech Navržený projekt Ostravice - Centrum a parkovišt je zatížen pouze úzkým spektrem rizik havárií. Provozní rizika havárií kulturních, administrativních zaízení a bytových dom jsou pomrn vzácná a vtšinou souvisejí s nedostatky v údržb a nedodržením provozního ádu zaízení. Možné havárie a nestandardní stavy se mohou projevit závadou na stavebních objektech a jejich souástech (pláš budovy, stešní konstrukce apod.), pípadn závadou na inženýrských sítích. Jejich poškození i uvedení do nestandardního stavu se projeví píslušnou signalizací a výpadkem provozu zaízení. V takových pípadech budou probíhat innosti podle havarijního plánu zaízení, které jsou formulovány v provozním ádu. Pro prevenci havárie budou provádny pravidelné bezpenostní a protipožární provrky, a pravidelná údržba zaízení všech objekt tvoících zámr Ostravice - Centrum a parkovišt podle ustanovení provozního ádu, provedené kontrolní úkony a revize budou zaznamenávány do provozního deníku. Porucha zaízení nebo jiných souástí investice Ostravice - Centrum a

68 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 68 z 142 parkovišt nepedstavuje environmentální riziko, nebo s výjimkou produkce odpadních vod nejsou provozem zámru Ostravice - Centrum a parkovišt vypouštny škodliviny do složek životního prostedí. Riziko úraz obyvatel a návštvník bude minimalizováno využitím vhodných stavebních materiál, které nap. snižují riziko uklouznutí, zajištním údržby pedevším venkovních ploch apod. Poslední typ rizika spoívá v regulaci provozu na parkovacích plochách tak, aby nedocházelo ani k jejich zneišování ani k dopravním kolizím. Minimalizace environmentálního rizika tohoto druhu jsou v zajištna konstrukním a zabezpeujícím systémem parkovacích ploch a zpsobem ištní vod, které z nich odtékají v dsledku dešových srážek. Zajištní plynulého provozu na parkovišt a na pístupových cestách bude zajištno inností provozovatele. D IV. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv Opatení pro omezení nepíznivých vliv na životní prostedí a veejné zdraví zámru "Ostravice - Centrum a parkovišt" lze formulovat podle fáze projektu, kdy budou uplatnna: a) opatení v prbhu pípravy investiního zámru - technologické vybavení areálu bude provedeno na základ výbrového ízení, mezi výbrovými kriterii budou i kriteria ochrany životního prostedí pedevším bezpenosti osob, bezpenosti materiál z hlediska životního prostedí a jejich odolnosti a trvanlivosti pro minimalizaci poteby údržbových prací - pi návrhu architektonického ešení objekt Ostravice - Centrum a parkovišt budou respektována stanoviska orgán ochrany pírody, pedevším pokud jde o architektonické ešení pro ochranu krajinného rázu v obci Ostravice - souástí projektu bude i plán ozelenní Ostravice - Centrum a parkovišt - projekt bude zohledovat i výhledový zámr rozvoje ásti obce Ostravice, pedevším koordinaci innosti s výstavbou dalších ástí komplexního rozvojového projektu Dolní Ostravice a sousedícím areálem golfového hišt vetn zimního bžeckého areálu, se zámrem výstavby odkanalizování této ásti obce Ostravice a stavby komunální istírny odpadních vod b) opatení v prbhu výstavby investiního zámru

69 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 69 z organizace stavebních prací bude provedena tak, aby hluné práce a práce spojené s emisemi do ovzduší byly provádny po co nejkratší dobu - hluné práce budou provádny v denní dob a po nejkratší možnou dobu, bhem víkend nebudou hluné práce provádny, vlastní stavební innost bude probíhat pouze ve všední dny v dob 7 17 hod - bude zajištna údržba ošetování stavební techniky ped jejím výjezdem mimo prostor stavby - podle možnosti bude provoz hluných mechanism peveden do vnitního prostedí budoucích objekt (brusky, rozbrušovaky apod.) c) opatení v prbhu provozu investiního zámru - údržba technologických zaízení budov a vybavení areálu bude provádna odbornou firmou která zajistí i odvoz vzniklého odpadu jako oprávnná osoba - provozní ád zaízení zajistí, aby obyvatelé obce Ostravice nebyli nadmíru obtžováni provozem napíklad dopravou, veerním provozem apod. - provoz parkovišt bude zabezpeen z dopravního i bezpenostního hlediska tak, aby bylo minimalizováno riziko neprjezdnosti komunikací a dopravních kolizí - bude provádna pravidelná kontrola stavu odluovacího zaízení splach z parkovacích ploch (ropných látek) - údržba zelen v Ostravice - Centrum a parkovišt bude provádna na základ projektu sadové úpravy ploch - provozní ád bude obsahovat i opatení pro zajištní bezpenosti oban a rekreant uživatel areálu Pedpokládá se, že provoz obecní istírny komunálních odpadních vod bude zajištn prostednictvím specializované odborné firmy (nap. SmVaK, a.s.), tato investice však není souástí hodnoceného investiního zámru "Ostravice - Centrum a parkovišt". D V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích pedpoklad pi hodnocení vliv Lokalita urená pro realizaci zámru Ostravice - Centrum a parkovišt navazuje na další rozvojové zámry v nejbližším okolí jak souásti rozvoje oblasti Dolní Ostravice tak pipravovaný areál golfového hišt, které se svou polohou smuje ven z intravilánu obce do

70 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 70 z 142 volné krajiny. Na samotné lokalit byl pro zjištní souasného stavu proveden doplkový biologický terénní przkum pouze pro zajištní aktuálních dat, nebo v minulosti byly již okolní plochy pedmtem podrobného biologického przkumu pro jiné zámry, které byly hodnoceny procesem EIA. Vzhledem k tomu, že se jedná o plochu s agrokulturou, byl tento doprzkum považován za dostaující jak pro biologický popis lokality tak její biologické hodnocení. V prbhu prací byly využity i údaje získané pi konzultacích s pracovníky orgán zainteresovaných na odhadu pravdpodobných vliv akce na životní prostedí, byly využity dostupné údaje z oblasti vodního hospodáství, ochrany pírody vyjádení Krajského úadu MS kraje z hlediska programu Natura 2000, údaje orgán územního rozvoje a plánování. Pro hodnocení lokality byla provedena nezbytná dokumentací terénní šetení na míst a byla provedena fotografická dokumentace ploch budoucího Ostravice - Centrum a parkovišt, která zachycuje stav na konci vegetaního období. Další terénní šetení nebylo potebné vzhledem k charakteru ekosystému, který se na lokalit vyskytuje. V rámci zpracování Oznámení vliv na životní prostedí bylo provedeno autorizované hodnocení pravdpodobných vliv zámru Ostravice - Centrum a parkovišt i v kombinaci s jinými zámry na pedmt ochrany v systému Natura 2000, které potenciální vlivy na pedmty ochrany EVL a PO vylouilo. Pro hodnocení pípustnosti výstup do životního prostedí v prbhu výstavby a provozu investiního zámru byly použity standardní metody, které jsou v souladu s metodikami MŽP. Vzhledem k pedpokládaným vlivm byl na poátku proveden screeningový propoet oekávaných vliv podle intenzity provozu napíklad míry vytíženosti parkovišt a intenzity vyvolané dopravy. Obdobn bylo postupováno i v pípad odhadu pravdpodobných vliv hlunosti vyvolané dopravy na místní komunikaci. Dalším vstupem byla souasná vytíženost státní komunikace I/56 (Frýdlant n.o. Staré Hamry). Na tomto podklad byly zpracovány hluková a rozptylová studie jak samotného vlivu zámru Ostravice - Centrum a parkovišt tak pedpokládané kumulativní vlivy v souvislosti s dalšími pipravovanými investiními zámry v oblasti Dolní Ostravice. Tyto studie hodnotí oekávané vlivy jak na souasné potenciáln dotené obydlené lokality tak na lokality, které se v budoucnu obytnými lokalitami teprve stanou. Vlivy provozu Ostravice - Centrum a parkovišt jako producenta odpadních vod byly pevzaty z propot provedených projektantem v technické zpráv (Závada, 2006).

71 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 71 z 142 Použité podklady. 1. Anonymus, 2001: Píruka o kvtnatých loukách a pírodních rostlinách v krajin i na zahrad. Planta Naturalis, 67 str. 2. Guth J. (2002): Metodika mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd (3.vydání). - AOPK R, Praha. 3. Chytrý M., Kuera T., Koí M. (eds.) (2001): Katalog biotop eské republiky. Agentura ochrany pírody a krajiny R, Praha. 4. Kolektiv autor (1998): Plán pée CHKO Beskydy. - [Ms., 183 pp. Depon. in: SCHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštm]. 5. KÚ Moravskoslezského kraje Ostrava, 2001: Územní plán VÚC Beskydy 6. KÚ Moravskoslezského kraje, 2003: Územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydách návrh ešení. 7. KÚ moravskoslezského kraje Ostrava, 2006: Vyjádení k zámru Hotelový komplex s kongresovým a wellness centrem, rezidentní zóna Ostravice, posouzení vliv podle 45i zákona. 114/92 Sb. ze dne ,.j. MSK / Obec Ostravice, 2004: Územní plán obce, koncept ešení 9. Obec Ostravice, píslušný stavební úad, 2006: Vyjádení k investinímu zámru Ostravice - Centrum a parkovišt z hlediska územn plánovací dokumentace obce Ostravice, ze dne Procházka F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v r. 2000). - Píroda 18: Quitt, 1990: Meteorologický atlas R 11. Quitt, 1990: Meteorologický atlas R. HMÚ Praha 12. Skácel, A., 2004: Terénní šetení spojené s dokumentací lokality íjen, Stupník M., 2006: Místní komunikace v projektu Dol,ní Ostravice a Parkovišt. Projektová dokumentace pro územní ízení, prvodní a technická zpráva. Rukopis, 25 str. 14. Správa CHKO Beskydy, 2004: Charakteristika lokality Ostravice dle podklad z mapování soustavy Natura 2000 pro úely zpracování posudk EIA. Rukopis, 3 strany 15. Stalmachová B. (2002): , (ZM 1: ), závrená zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. - [Ms., 18 pp. Depon. in: AOPK R, Praha]. 16. Závada A., 2006: Technická zpráva pro územní ízení Ostravice - Centrum a parkovišt. Rukopis, 30 str. D VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritosti, které se vyskytly pi zpracovávání oznámení Neuritosti zpracování Oznámení spoívaly na poátku prací pedevším v nedostatku aktuálních údaj o konkrétní lokalit. Tento nedostatek byl nahrazen jednorázovým terénním šetením na lokalit a doplnn fotografickou dokumentací pro zajištní aktuálních dat a pro ovení dvodnosti pijatých pedpoklad. Dalšími zdroji informací byly konzultace a odborné porady se starostou obce Ostravice, který je profesn zamen na lesní hospodáství a s odbornými orgány územního plánování a Krajského úadu MS kraje. Fotografická dokumentace (píloha. 10) prokazuje, že na lokalit se nevyskytují vhodné biotopové podmínky pro výskyt specifické flóry, charakteristické pro pirozené ekosystémy lesních a luních spoleenstev v této oblasti Beskyd.

72 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 72 z 142 Nejistoty spoívající v nedostatku dat o hlukové situaci nejsou z hlediska ochrany zdraví obyvatel významné, nebo specializovaná studie vyhodnotila jak souasnou hlukovou situaci tak oekávaný stav po realizaci zámru Ostravice - Centrum a parkovišt. Nejistoty spoívající v charakteru emisí byly hodnoceny také na základ autorizované rozptylové studie s využitím standardní metodiky MŽP R. Nejistoty spoívající v potenciálním vlivu na pedmty ochrany soustavy Natura 2000 byly vyešeny pomocí hodnocení autorizovanou osobu, která vlivy zámru Ostravice - Centrum a parkovišt na tuto soustavu vylouila. Hodnocení vlivu zámru Ostravice - Centrum a parkovišt bylo provedeno i s ohledem na kumulativní vlivy s dalšími investiními zámry, které se v lokalit Dolní Ostravice pipravují pro vylouení nejistot jejich spoleného psobení na složky životního prostedí v této lokalit. Zmna souasné agrokultury na sadovou úpravu areálu bude z hlediska estetického i z hlediska zastoupení hodnotných druh rostlin v oblasti Ostravice pínosné. ást E. Porovnání variant ešení zámru Investorský zámr je technicky i lokalitn rozvíjen jako jednovariantní. Lokalitní varianty nebyly uvažovány, nebo se jedná o využití pozemk v sousedství pipravovaného golfového areálu a intravilánu pro zahuštní zástavby v oblasti Dolní Ostravice. Jediné variantní posouzení je možné srovnáním oproti nulové variant, tedy ponechání souasné situace bez investiního zámru, což odpovídá ve vypracovaných studiích stavu za souasné situace. Technologická varianta nebyla také rozvíjena, nebo se jedná o jednu z uvažovaných etap komplexního rozvojového programu pro oblasti Dolní Ostravice, který poítá s lokalitní návazností na další objekty v okolí, pedevším na golfové hišt. Komplexní rozvojový program byl pipraven speciáln pro tuto lokalitu a je nepenosný na jiná území. Zpracovávaná lokalita je po stránce ovlivnní jejího okolí, zalenní do krajiny, po stránce majetkoprávních vztah, po stránce souladu s perspektivou rozvoje obce Ostravice i pokud jde o doplnní nabídky kulturních a rekreaních zaízení.

73 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 73 z 142 Nulová varianta ešení projektu Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje nepímé negativní ovlivnní kvality prostedí tím, že hosté a návštvníci obce Ostravice by i do budoucna využívali roztroušené a nevýrazné souasné centrum obce Ostravice a nevznikly by možnosti pro trvalé bydlení, které jsu jedním z prvk, urujících pirozené oživení centra obce. Také by byla omezena možnost zavedení kvalitativn nové nabídky služeb v obci Ostravice (Wellness a Spa program), pro které bude pítomnost blízkého centra obce podprným faktorem. Bez realizace zámru "Ostravice - Centrum a parkovišt" by zstal do budoucna nevyužitý uritý rekreaní potenciál obce Ostravice. Nedostatené využití rekreaního potenciálu v obci Ostravice se již v souasnosti projevuje na sociálním a ekonomickém život obce, která je pirozeným spádovým stediskem celé oblasti. Opoždní nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potebné infrastruktury obce by se pravdpodobn projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí obce Ostravice i v dalších oblasteh a postupným pesunem potenciálních host do jiných zaízení v jiných blízkých lokalitách, které by i s využitím externích fond nabídly požadovaný rozsah služeb s vyšším standardem a odpovídající íí nabídky. Prokazatelné zlepšení environmentální situace se však nerealizací investiní akce Ostravice - Centrum a parkovišt nedá oekávat. Naopak, žádoucím z pohledu investora i obecního úadu Ostravice je dobudování potebné infrastruktury obce, jejíž souástí je i administrativní, kulturní, spoleenské a sídelní centrum. Jeho existence a funknost je nutno chápat jako jednu z podmínek pro budoucí rozvoj rekreaní a turistické návštvnosti obce a zajištní ekonomických prostedk pro rentabilitu ubytovacích kapacit v obci i nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu. ást F. Závr Na základ posouzení pravdpodobných vliv investiní akce Ostravice - Centrum a parkovišt je možno uinit následující závry: - Vlastní realizace investiního zámru na zamýšlené ploše je z hlediska ochranáského a ochrany životního prostedí možné a z hlediska technického realizovatelné. - Realizace investiního zámru pedpokládá trvalý zábor ZPF v ploše 0,56 ha (Centrum) a 3,1 ha (parkovišt). Pro realizaci investiního zámru bude využita i nezemdlská pda. Zastavné plochy jednotlivých objekt budou následující: o Centrum m m2 zpevnných ploch u námstí

74 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 74 z 142 o Bytové domy 475 m2 (každý ze 7 dom, celkem 3325 m2) m2 zpevnných ploch (pro každý bytový dm, celkem 1911 m2) o plocha místních komunikací 20830m2 o parkovišt m2 (pro vlastní parkovací stání m2, zbytek budou tvoit píjezdové komunikace) - Pro lokalizaci investiního zámru byla na základ vstupních konzultací a úvahách o funkci Ostravice - Centrum a parkovišt v kooperaci s funkcí sousedících investiních zámr rozvoje Dolní Ostravice vybrána již na poátku zpracování investiního zámru optimální varianta pokud jde o lokalitu a její vybavení i dopravní napojení na souasnou komunikaní sí - Tato varianta byla projednána s obecním úadem a s orgány ochrany pírody pro pedbžné ovení pípustnosti tohoto zámru a jeho umístní ve zvolené ásti katastru obce Ostravice - Souástí realizace investiní akce Ostravice - Centrum a parkovišt je výstavba kapacit pro trvalé bydlení na odpovídající úrovni, administrativního centra obce, prostor pro obanskou vybavenost, nutného provozního zázemí a parkovacích ploch pro uživatele budoucího centra obce i pro krátkodobé hostya a návštvníky - Odpadní vody budou odvádny oddílnou kanalizací se zaústním do toku Stíbrník (dešové vody ze stech a vyištné splachy z parkovací plochy) a se zaústním do tlakové kanalizace v souladu s kanalizaním ádem a následným ištním v obecní istírn odpadních vod (komunální odpadní vody) - Vlivy emisí a hluku na lokalit budou s ohledem na okolí a provoz na této lokalit pi dodržení opatení v kap. D.IV. pijatelné - Parkovišt Ostravice - Centrum a parkovišt bude mít kapacitu 500 parkovacích míst, hodnocení oekávaných vliv hluku a emisí provozu "Ostravice - hotel" na kvalitu prostedí prokazuje jejich pípustnost z hlediska ochrany životního prostedí a veejného zdraví jak z hlediska samotného "Ostravice - Centrum a parkovišt" tak pi provozu celého komplexního rozvojového programu Dolní Ostravice - Pi realizaci stavby i pi provozování areálu bude chránno pírodní prostedí i veejné zdraví - Dopravní vlivy jsou uvažovány pedevším pro denní dobu, mimo ni bude osobní doprava související s provozem Ostravice - Centrum a parkovišt minimální - Plocha lokality není ohrožena erozí, zpsob jejího ošetování bhem provozu bude zahrnovat jak péi o technické zázemí areálu tak péi o ozelenné plochy - Vlastní stavební práce budou provádny v denní dob v pracovní dny pro jejich pijatelnost z hlediska ochrany veejného zdraví okolní populace - Vlivy na složky ekosystém v prbhu výstavby a provozu Ostravice - Centrum a parkovišt jsou z hlediska spoleenského pijatelné. - Peshraniní vlivy provozu areálu nejsou pedpokládány. Lokalizace investiního zámru je v souladu s rozvojovými koncepcemi obce Ostravice, oblasti Beskyd i Moravskoslezského kraje. S realizací zámru souhlasí i píslušný stavební úad Ostravice (píloha. 12). Realizace investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt pedstavuje oekávané pínosy pedevším v podob vytvoení moderního urbanisticky zalenného nového administrativního a spoleensko kulturního centra v obci Ostravice s nabídkou kvalitního bydlení. Umístní investiního zámru umožní jak snadný pístup do centra obce

75 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 75 z 142 z rezidentních oblastí v okolí tak kooperaci s provozováním dalších peddvším rekreaních aktivit v okolí "Ostravice - Centrum a parkovišt" pedevším zámru "Ostravice - hotel" a areálu golfového hišt se zimní bžecnou dráhou. Z tohoto pohledu pedstavuje realizace Ostravice - Centrum a parkovišt i celospoleenský pínos pro možnost využití rekreaního potenciálu obce Ostravice. ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Rozvoj obce Ostravice v lokalit Dolní Ostravice Centrum vetn parkovišt a komunikace Oznámení podle zákona. 100/2001 Sb., (dále pouze zákon o posuzování vliv na životní prostedí ) v platném zmní, v rozsahu pílohy. 4. Projekt Ostravice - Centrum a parkovišt je investiním zámrem, který má jako hlavní cíl vybudování administrativního, kulturního, spoleenského a obytného centra obce Ostravice spolens s potebnou parkovací kapacitou v bezprostedním dosahu budovy Centra, které bude svým tvarem vytváet základní tvar oznaovaný jako Námstí. Tento investiní zámr pedstavuje také nepímou podporu využití rekreaního potenciálu vstupní oblasti Beskyd pedevším v blízkosti nov pipravovaného centra obce s nabídkou služeb na odpovídající kvalit, která bude srovnatelná s mstským prostedím. Cílem investiního zámru je využití plochy, navazující na souasný intravilán obce Ostravice pro vybudování nového a urbanisticky vhodn ešeného centra obce s prostory pro provozovny, které budou rozšiovat i nabídku dostupných služeb pro obyvatele i pro návštvníky a bude psobit jako podprný faktor v oblasti cestovního ruchu. Technicky bude Ostravice - Centrum a parkovišt tvoen objektem vlastního Centra hlavní budovy, ve které budou umístny administrativní prostory pro Obecní úad Ostravice, provozovny a 90 bytových jednotek. Investiní zámr "Ostravice - Centrum a parkovišt" zahrnuje i plochu pro parkovišt kapacity 500 parkovacích stání pro osobní automobily a 7 bytových dom pro nové obyvatele obce Ostravice. Souástí investiního zámru je i odpovídající technická infrastruktura inženýrské sít a obslužná komunikace, která se po dobudování zámru stane komunikací veejnou.

76 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 76 z 142 Pitná voda pro areál bude odebírána z obecního vodovodu. Odpadní voda bude zneškodnna pomocí obecní OV, recipientem vyištné odpadní vody bude eka Ostravice. Odpadní vody z parkovišt budou vyištny a vyvedeny spolen s dešovou kanalizací do toku Stíbrník, jehož koryto má dostatenou kapacitu pro pevedení 100 leté vody (vetne dešové vody ze stech a zpevnných ploch investiního zámru). Pedpokládaný scéná provozu vyvolané osobní dopravy a pítomnost dalších investiních zámr v oblasti Dolní Ostravice byly píinou zpracování hlukové a rozptylové studie, které hodnotily jak samostatný vliv zámru Ostravice - Centrum a parkovišt tak oekávané kumulativní vlivy v souinnosti s dalšími etapami rozvoje oblasti Dolní Ostravice. Hlunost dopravy ani zaízení nebude pi dodržování provozního ádu zaízení významným faktorem, který by obtžoval okolní populaci obyvatel nad souasnou úrove hlunosti prostedí. Imisní píspvek atmosférických emisí zámru ani v kombinaci s dalšími vlivy do budoucna nepedpokládají významné negativní ovlivnní kvality ovzduší v lokalit. Negativní vlivy výstavby a provozu Ostravice - Centrum a parkovišt se mohou projevit ve výstupech škodlivin do okolních složek ekosystém. Tyto vlivy se významn neprojeví, emise hlunosti, atmosférických emisí, splach z parkovišt ani odpadní vody dotené složky životního prostedí neovlivní. Investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt byl hodnocen samostatn i ve spojení s dalšími rozvojovými zámry v lokalit z pohledu oekávaného vlivu na pedmty ochrany soustavy Natura Autorizované hodnocení tyto vlivy vylouilo. Ekosystémy nebudou v okolí investiního zámru negativn ovlivnny, investiní zámr Ostravice - Centrum a parkovišt bude realizován na ploše souasné agrokultury typu pastviny. Krajinný ráz nebude realizací investice ovlivnn, budou použity odpovídající architektonické prvky, které jsou pro oblast podhí Beskyd typické a vhodn zalení objekty do stávající zástavby obce Ostravice. Pozitivní oekávané vlivy investice spoívají ve vytvoení vyhranného centra obce s rezidentní zónou v blízkosti, jejichž ešení bude odpovídat souasným urbanistickým poznatkm pro tvorbu podmínek pro komfortní bydlení a využívání služeb, které s bydlením souvisejí. Realizace zámru "Ostravice - Centrum a parkovišt" pedstavuje i rozšíení nabídky služeb ve prospch podpory cestovního ruchu v obci Ostravice. Celospoleenským pínosem je vytvoení potebné základny pro další rozvoj obce Ostravice a zvýšení její atraktivitiy pro trvalé bydlení i využití rekreaního potenciálu v obci Ostravice v souladu s požadavky orgán ochrany pírody, mimo areál CHKO Beskydy a oblasti chránné jako

77 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 77 z 142 souást soustavy Natura Zámr je v souladu s územn plánovací dokumentací obce Ostravice na souasném stupni jejího zpracování. Celkov je možno konstatovat, že pravdpodobné vlivy výstavby i provozu investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt na životní prostedí budou na zvolené lokalit pijatelné. Eventuální varianty ešení byly projektantem a investorem se zainteresovanými stranami projednány již na poátku zpracování Oznámení vliv na životní prostedí a hodnocená varianta pedstavuje již optimalizovanou variantu investiního zámru. Z hlediska ochrany životního prostedí v CHKO Beskydy je však nutno v prbhu jednotlivých fází pípravy a realizace investiního zámru respektovat opatení a podmínky uvedené v píslušné kapitole Oznámení (D IV.). Výstavba a provoz investiního zámru Ostravice - Centrum a parkovišt neovlivní negativn na dotené lokalit složky životního prostedí, ekosystémy ani krajinný ráz. Emise hluku a dopravní emise z provozu parkovišt na lokalit nebudou zhoršovat kvalitu dotených složek ŽP nad únosnou míru ani ohrožovat veejné zdraví dotené populace v okolí. Realizace investiního zámru vytvoí urbanisticky ešení vyhranné centrum obce s nabídkou služeb, rezidentní zónu a vytvoí potebná parkovací místa. Druhotným efektem je zvýšení možnosti využití rekreaního potenciálu v obci Ostravice a v celé ásti tohoto regionu Beskyd a kvalitativní rozšíení spektra nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu. Za tchto podmínek je krajina v blízkosti intravilánu obce Ostravice schopna toto nové antropické zatížení akceptovat, aniž by byly výrazn narušeny její souasné funkce. Datum zpracování oznámení: 20. prosinec 2006 Jméno, píjmení, bydlišt a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: RNDr. Alexander Skácel, CSc., Prkopnická 24, Ostrava Tel , skacel.alex@seznam.cz Podpis zpracovatele dokumentace: Spolupráce: Ing. Petr Kulík biologické hodnocení lokality Ing. Vladimír Suk zpracování hlukové studie investiního zámru Ing. Vladimír Lollek zpracování rozptylové studie investiního zámru

78 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 78 z 142 Ing. Ivo Machar, PhD. hodnocení vlivu zámru na pedmty ochrany soustavy Natura 2000 ást H. Pílohy 1. Mapová situace lokality a situování investiního zámru v širším okolí zámru Ostravice - Centrum a parkovišt 2. Mapový výez lokality VÚC Beskydy 3. Mapový výez lokality generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech 4. Výez územního plánu obce Ostravice 5. Soustava investiních zámr rozvoje Dolní Ostravice a lokalizace a lokalizace jednotlivých etap 6. Katastrální snínek zámru Ostravice - Centrum a parkovišt 7. Mapa zón ochrany CHKO Beskydy v zájmové oblasti v blízkosti investiního zámru 8. Ortofotomapa lokality pro investiní zámr 9. Postavení lokality v systému NATURA 2000 (KÚ MS kraje) a hodnocení vlivu na soustavu Natura Hluková studie 11. Rozptylová studie 12. Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací a vybraných dotených subjekt k investinímu zámru 13. Fotografické pílohy Pední stana Oznámení: pohled na plochu vymezenou pro investiní zámr Foto. 1: Plocha travního porostu v míst investiního zámru Foto. 2: Charakter plochy pro parkovišt

79 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 79 z 142 Píloha. 1 Mapová situace lokality a situování investiního zámru v širším okolí Ostravice - Centrum a parkovišt

80 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 80 z 142 Píloha. 2 Mapový výez lokality VÚC Beskydy

81 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 81 z 142 P íloha. 3 Mapový vý ez lokality územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech

82 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. P íloha. 4 Vý ez územního plánu obce Ostravice str. 82 z 142

83 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 83 z 142 Píloha. 5 Soustava investiních zámr rozvoje Dolní Ostravice a lokalizace jednotlivých etap

84 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 84 z 142 P íloha. 6 Katastrální snímek zám ru Ostravice - Centrum a parkovišt

85 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 85 z 142 Píloha. 7 Mapa zón ochrany CHKO Beskydy v zájmové oblasti Barva: modrozelená III. zóna, svtle žlutá II. zóna, ervená I. zóna

86 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 86 z 142 Píloha. 8 Ortofotomapa lokality pro investiní zámr

87 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 87 z 142 P íloha. 9 Postavení lokality v systému Natura 2000 (KÚ MS kraje), hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000

88 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 88 z 142 Posouzení vlivu koncepce Rozvoj obce Ostravice [Hotelový komplex vetn Wellnesss, Spa zóny a konferenního centra, Ostravice Development (rezidenní bydlení), Ostravice Wiew (rodinné bydlení) a Ostravice-CENTRUM vetn parkovišt a komunikace] v lokalit Dolní Ostravice na pedmt ochrany Evropsky významné lokality Beskydy a Ptaí oblasti Beskydy v soustav Natura 2000 podle 45i zákona.114/192 Sb. v platném znní Zpracovatel posudku : Ing.Ivo Machar, Ph.D. Držitel autorizace MŽP R j. 630/347/05 k posuzování vliv na soustavu Natura 2000 Albrechtova 35, Horka nad Moravou Datum zpracování: íjen 2006

89 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 89 z 142 OBSAH : 1.Úvod 2. Pedmt posouzení koncepce 3. Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na Evropsky významnou lokalitu Beskydy a Ptaí oblast Beskydy v soustav Natura Vymezení a charakteristika Evropsky významné lokality Beskydy 3.2. Cíl ochrany Evropsky významné lokality Beskydy 3.3. Pedmt ochrany EVL Beskydy na dotené lokalit a jeho ovlivnní posuzovanou koncepcí 3.4. Vymezení a charakteristika Ptaí oblasti Beskydy 3.5. Cíl ochrany Ptaí oblasti Beskydy 3.6. Pedmt ochrany Ptaí oblasti Beskydy na dotené lokalit a jeho ovlivnní posuzovanou koncepcí 4. Závrené stanovisko posouzení : Vliv koncepce na lokalitu soustavy Natura 2000 z hlediska cíl ochrany ve smyslu Smrnice Rady 92/43/EHS a zákona.114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny 5. Použité podklady.. 6. Pílohy.. Použité zkratky : ZOPK zákon.114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny v platném znní EVL evropsky významná lokalita ( 3, odst.1, písm.o/ ZOPK)

90 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 90 z Úvod Natura 2000 Vstupem R do Evropské unie byla ochrana pírody a krajiny povýšena na evropskou úrove. Pro R vznikla povinnost zalenit (transponovat) do svého právního ádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních smrnic, upravujících ochranu pírody v EU : Smrnici Rady 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták a Smrnici Rady 92/43/EHS, o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin. Podrobné peklady text obou smrnic vetn originální anglické verze lze najít v literatue (Roth, ed., 2003). Smrnice Rady 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták (Birds directive) je historicky první právní pedpis zemí Evropských spoleenství na ochranu pírody (Roth, 2003). Neplatí na území Grónska. Smrnice má 19 lánk a 5 píloh. Podle lánku.4 smrnice mají lenské státy za povinnost pro druhy a poddruhy pták, uvedených v píloze I a dále pro pravideln se vyskytující tažné druhy pták zizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA : Special Protection Areas, u nás tzv. Ptaí oblasti). Jednotlivé pílohy smrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupn novelizovány. Podle této smrnice jsou ovšem chránny v krajin i všechny ostatní struktury, sloužící ochran tchto ptaích druh. Smrnice Rady 92/43/EHS, o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (Habitats directive) stanovila pvodn termín vzniku seznamu chránných lokalit celého Spoleenství na rok Díky prodlevám lenských stát s transpozicí smrnice byly první tzv. národní seznamy pedloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na nkteré státy v roce Cílem smrnice je pispívat k zabezpeení biologické rozmanitosti prostednictvím ochrany pírodních stanoviš a voln žijící fauny a flóry na evropském území lenských stát. Smrnice je tvoena 24 lánky a 6 pílohami. V roce 1997 byla smrnice novelizována (zejména její pílohy I a II), další doplnní druhových seznam v pílohách smrnice navrhly nov pistupující lenské státy vetn R. O plnní povinností, vyplývajících ze smrnice, musí lenské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí ze smrnice, je vytvoení a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000.

91 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 91 z 142 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupnm ochrany, která umožuje zachovat pírodní stanovišt a stanovišt druh v jejich pirozeném areálu rozšíení ve stavu píznivém z hlediska ochrany nebo popípad umožní tento stav obnovit. V R je soustava Natura 2000 tvoena dvma typy území : ptaími oblastmi (viz Birds directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats directive). Podrobné definování pojm uvedených v tomto odstavci obsahuje 3 zákona.114/1992 Sb. ve znní pozdjších novelizací (ZOPK). Je teba podtrhnout, že v R výbr jednotlivých lokalit a návrh vymezení soustavy Natura 2000 probhl v souladu s evropskou legislativou výhradn na vdeckých principech. Ptaí oblasti byly podle kritérií Birds directive navrženy s využitím soustavy IBA (Important Birds Area) a evropsky významné lokality pro pírodní stanovišt a druhy byly navrženy multikriteriální analýzou v prostedí GIS na základ unikátního a velmi detailního nkolikaletého terénního mapování biotop v celé R Ptaí oblasti vymezuje vláda R píslušným naízením ve Sbírce zákon. V naízení vlády je definován pedmt ochrany ptaí oblasti a pípadn i výet inností, k nimž je v ptaí oblasti nutný souhlas orgánu ochrany pírody. Kompetence orgán ochrany pírody v ptaích oblastech jsou ponkud komplikovan rozdlené : leží-li uvnit ptaí oblasti maloplošné území se statutem národní pírodní rezervace (NPR) nebo národní pírodní památka (NPP), pak je píslušným orgánem pro ptaí oblast správa chránné krajinné oblasti, pokud v ptaí oblasti není NPR ani NPP, pak je píslušný krajský úad. V ptaí oblasti mže orgán ochrany pírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavít smlouvu o hospodaení v zájmu podpory ochrany ptaích druh. Hodnocení dsledk koncepcí a zámr na soustavu Natura 2000 Jakákoliv koncepce nebo zámr, který mže samostatn nebo ve spojení s jinými významn ovlivnit území ptaí oblasti nebo EVL, podléhá hodnocení jeho dsledk na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. Takováto koncepce nebo zámr musí být pedložena orgánu ochrany pírody k vydání stanoviska. Píslušnými orgány ochrany pírody jsou : Správy CHKO (na území CHKO), správy NP (území NP a jeho ochranného pásma), újezdní úady (území vojenského újezdu), krajské úady (mimo území CHKO, NP a voj. újezdu). V praxi nastávají pípady, kdy je píslušných souasn nkolik orgán ochrany pírody pak je teba si stanovisko od každého z nich (v pípad celostátní koncepce dokonce od všech).

92 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 92 z 142 Dležité je uvdomit si, že hodnocení podléhají i koncepce a zámry, které mohou ve spojení s jinými ovlivnit lokalitu soustavy Natura V praxi tak mohou nastat pípady, kdy nap. zámr nové silniní komunikace se sice pímo územn nedotýká lokality, leží vn jejích hranic, avšak nap.hlukem pi stavebních innostech nebo provozem vozidel mohou být ovlivnny ptaí populace, které jsou na vzdálené lokalit pedmtem ochrany. Dále je významné, že v první etap hodnocení dsledk vliv na lokalitu soustavy Natura 2000 se nerozlišuje, zda mže jít o vlivy negativní i pozitivní z posuzování tedy nelze vylouit ani koncepce i zámry s pedpokládaným pozitivním vlivem na lokalitu! Je teba také pipomenout, že k posuzování dsledk koncepcí a zámr na soustavu Natura 2000 jsou oprávnny pouze osoby s píslušnou autorizací MŽP podle 45i ZOPK. Seznam osob s píslušnou autorizací je zveejnn na internetovém serveru MŽP. Hodnocení je zameno (lánek 6.3 Habitats directive) na cíle ochrany a celistvost (integritu) konkrétní lokality v soustav Natura Cílem ochrany ptaí oblasti nebo EVL je podle smrnic EU zachování pedmt ochrany (tj. vybraných druh pták v ptaí oblasti a evropsky významných druh a stanoviš v EVL) v tzv. píznivém stavu z hlediska ochrany (definice stavu lokality píznivého z hlediska ochrany viz 3 ZOPK). Celistvost (integrita) lokality zahrnuje její ekologické funkce. Posuzování dsledk koncepce nebo zámru na soustavu Natura 2000 má velmi úzkou vazbu na SEA/EIA. V pípad, kdy píslušný orgán ochrany pírody (i souasn více orgán ochrany pírody) svým stanoviskem k pedložené koncepci i zámru konstatuje, že nelze vylouit významný vliv na ptaí oblast nebo EVL, je pedkladatel koncepce (zámru) povinen (hodlá-li jej dále realizovat) podrobit jej procesu SEA/EIA, v rámci nhož probhne posouzení podle 45i ZOPK. V pípad, kdy z hlediska zákona o posuzování vliv na ŽP jde o zámr i koncepci podlimitní (tj. nepodléhající posouzení v rámci SEA/EIA), ale souasn u tohoto zámru nebo koncepce podle stanoviska orgánu ochrany pírody nelze vylouit významný vliv na Naturu 2000, pak je zámr zaazen pod bod kategorie II pílohy.1 zákona.100/2001 Sb. v platném znní a je teba provést kompletní posouzení. Píslušným orgánem k posuzování vliv na ŽP je v tomto pípad MŽP. Z dikce zákonné úpravy pímo vyplývá, že zámr musí být vyhodnocen v celém rozsahu jeho vliv, tj. na životní prostedí, veejné zdraví a Naturu V pípad, kdy z hlediska zákona o posuzování vliv na ŽP jde o zámr i koncepci podléhající procesu SEA/EIA povinn, pak je vhodné, aby pedkladatel píslušnému orgánu

93 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 93 z 142 posuzování vliv na ŽP pedložil oznámení spolu s již vydaným stanoviskem orgánu ochrany pírody podle 45i ZOPK. V opaném pípad orgán posuzování vliv na ŽP vyzve pedkladatele, aby k oznámení stanovisko orgánu ochrany pírody doplnil. V rámci zjišovacího ízení zašle píslušný orgán pro posuzování vliv na ŽP oznámení tm orgánm ochrany pírody, které ve svém stanovisku dle 45i významný vliv nevylouili. Orgán ochrany pírody vydá v rámci zjišovacího ízení své vyjádení, ve kterém by ml urit, zda možné významné vlivy jsou negativní i pozitivní. Zejména v pípad, kdy již píslušná ást oznámení byla zpracována autorizovanou osobou podle 45i, bude toto urení jednoznané. Pokud se ve zjišovacím ízení potvrdí významné negativní vlivy na ptaí oblast nebo EVL, musí být v závru zjišovacího ízení vzneseny požadavky na zpracování dalších variant zámru (pokud již nebyly detailn pedloženy v oznámení). Jestliže naopak bude závrem zjišovacího ízení konstatováno, že zámr (koncepce) bude mít pozitivní vliv na ptaí oblast i EVL, pak dále již není nutno zámr (koncepci) dále posuzovat z hlediska vliv na Naturu Ustanovení 45i, odst.8 ZOPK totiž stanoví, že zámr lze povolit (koncepci schválit) v pípad, kdy negativní vlivy nebudou. Tato skutenost pak musí být v závru zjišovacího ízení ádn okomentována. V dalším pokraování procesu SEA/EIA zpracovává dokumentaci (vyhodnocení) osoba autorizovaná podle 19 zákona o posuzování vliv na ŽP. Samostatnou, jasn oddlenou ástí dokumentace, je posouzení vlivu zámru (koncepce) na ptaí oblast (EVL), kterou vypracovává výhradn osoba autorizovaná podle 45i ZOPK. Následn by mly orgány ochrany pírody ve svém stanovisku k dokumentaci (vyhodnocení) posoudit zejména úplnost ásti dokumentace (vyhodnocení), týkající se vlivu na Naturu V pípad nedostateného (neplného) vypracování dokumentace (vyhodnocení) by ml orgán ochrany pírody uvést, které ásti hodnocení je nutno doplnit. Souasn by ml orgán ochrany pírody vznést ve svém stanovisku pípadn i odvodnný požadavek na dopracování variant i na zvážení variant chybjících a v pípad, kdy zámr (koncepci) nelze realizovat bez negativních vliv na lokalitu, pak i požadavky na další postup pi procesu schvalování z hlediska vliv na lokality a na možná kompenzaní opatení. U zpracování posudk na dokumentace pi posuzování zámr musí být opt jasn oddlená ást posudku, týkající se lokalit Natury 2000, zpracována osobou s autorizací podle 45i ZOPK. Pipomínám, že podle 9 zákona o posuzování vliv na ŽP se ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, nemže ani dílím zpsobem úastnit zpracování posudku.

94 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 94 z 142 Závrené stanovisko píslušného orgánu pro posuzování vliv na ŽP musí obsahovat jasn odlišitelnou ást, tkající se vliv na lokality v soustav Natura V pípad, kdy v rámci posouzení nebude nalezeno pijatelné variantní ešení a závrené stanovisko s ohledem na vlivy na Naturu 2000 bude nesouhlasné, pak je pípadné schválení zámru (koncepce) podmínno pedložením nových, k lokalitám Natury 2000 šetrnjších variant nebo variant bez negativních vliv. Ty ovšem musí být vždy podrobeny novému hodnocení z hlediska 45i ZOPK v procesu SEA/EIA. Jednou ze základních odlišností samotného procesu SEA/EIA a posouzení vliv na lokality Natura 2000 je otázka právní síly závreného stanoviska. V pípad, kdy závrené stanovisko procesu SEA/EIA konstatuje negativní vliv zámru (koncepce) na ptaí oblast nebo EVL a není splnna nkterá z podmínek 45i, odst.9 a 10 ZOPK, pak jednoznan nesmí být takový zámr povolen nebo koncepce schválena. Povinnost posouzení vliv zámr nebo koncepcí na Naturu 2000 se vztahuje i na zámry a koncepce, u nichž posuzování SEA/EIA již probíhá (ZOPK nemá pechodná ustanovení a povinnosti plynoucí z Habitats directive platí pro R již od data vstupu do EU). Stejn tak posouzení dsledk na Naturu 2000 musí být dodaten provedeno u zámr i koncepcí, které již byly v rámci SEA/EA posouzeny a nemají vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení (u zámr) nebo dosud nebyly schváleny (u koncepcí). 2. Pedmt posouzení koncepce 1. Název koncepce : Rozvoj obce Ostravice (hotel a rezidenní bydlení) v lokalit Dolní Ostravice 2. Umístní koncepce : obec: Ostravice katastrální území: Ostravice Dotená lokalita se nachází v území bezprostedn navazujícím na souasnou rozptýlenou zástavbu v obci Ostravice. Plochy je v souasnosti pevážn zemdlskou pdou (viz obr..1). 3. Dotená lokalita soustavy evropsky významných chránných území Natura 2000 V sousedství lokality dotené posuzovanou koncepcí se nachází : Evropsky významná lokalita Beskydy

95 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 95 z 142 Ptaí oblast Beskydy (píslušný orgán ochrany pírody podle ZOPK : Správa CHKO Beskydy) 4. Jiná dotená zvlášt chránná území pírody V území doteném posuzovanou koncepcí se žádné zvlášt chránné území nenachází. Severn od lokality leží Chránná krajinná oblast Beskydy. Obr..1 Situace posuzované lokality obec Ostravice (zdroj : Mapy.cz) 3. Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na Evropsky významnou lokalitu Beskydy a Ptaí oblast Beskydy v soustav Natura Vymezení a charakteristika Evropsky významné lokality Beskydy Vymezení Evropsky významné lokality Beskydy je uvedeno v Píloze.810 k naízení vlády.132/2005 Sb. (viz píloha tohoto posudku).

96 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 96 z 142 Název: Kód lokality: Kraj: Rozloha: Biogeografické oblasti: Kategorie chránného území: Správce území: Beskydy CZ Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj ,5333 ha Kontinentální Chránná krajinná oblast Správa CHKO Beskydy Poloha Rozsáhlé území rozkládající se na východ R. Je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východ, na severu tvoí hranici Jablunkovská brázda. Západní okraj tvoí tok Senice, a dále úboí Veovických vrch. Lokalita zaujímá celé území stávající CHKO Beskydy. Pehled dotených katastrálních území: Kraj: Zlínský kraj Katastrální území: Dolní Beva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Beva, Horní Lide, Hovzí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lideko, Lužná u Vsetína, Malá Bystice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostední Beva, Pulín, Rožnov pod Radhoštm, Ržka, Solanec pod Solánm, Stelná na Morav, Stítež nad Bevou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziíí, Velké Karlovice, Vide, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zdchov, Zubí Kraj: Moravskoslezský kraj Katastrální území: Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, eladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u Frýdku-Místku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košaiska, Krásná pod Lysou Horou, Kunice pod Ondejníkem, Lichnov u Nového Jiína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mokov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldichovice u Tince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, eka, Smilovice u Tince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryn, Veovice, Vyšní Lhoty Ekotop Geologie: flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, pípadn z kídy, složení - pevážn pískovce a jílovce, mén slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky -

97 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 97 z 142 rytmické stídání vrstev (gradaní zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyn (beskydský pseudokras), v oblasti je množství sesuvných území. Geomorfologie: Vnjší Západní Karpaty - geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Rožnovská brázda (ást). Reliéf: lenitá hornatina s nkolika hlavními hebeny a adou postranních údolí, evropsky významná lokalita se rozkládá v n.v. 350 (tok Bevy v Rožnov p.r.) m (Lysá hora). Pedologie: v území pevažují hndé pdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: pevážn hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý pírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohoích na území R. Specifický krajinný ráz utváí lenitý terén, vodní toky, vegetaní kryt a voln žijící živoišstvo, rozvržení a využití lesního a zemdlského pdního fondu. Do souasnosti je jádro Beskyd jen ídce osídleno a poznamenáno pozstatky pasteveckého horského typu hospodaení. Je zde vyhlášeno 50 maloplošných zvlášt chránných území. Biota Lesní vegetaci tvoí pedevším acidofilní buiny (L5.4), mén kvtnaté buiny as. Dentario enneaphylli Fagetum a Dentario glandulosae-fagetum (L5.1). V menších rozlohách jsou zastoupeny dubohabinami as. Carici pilosae - Carpinetum (L3.3B). a údolní jasano - olšové luhy (L2.2A,B). Kvtnaté buiny jsou typické pedevším pro živinami bohatší pdy v oblasti Javorník a na jižních svazích Vsetínských vrch. V oblasti Lysé hory, Smrku, Travného, Velkého Polomu a Knhyn pevládají podhorské a horské typy acidofilních buin (L5.4), které ve vyšších partiích stídají horské klenové buiny (L5.2) a ttinové smriny (L9.1). V rozvolnných porostech papratkových smrin (L9.3) a jako náhradní spoleenstvo ve vytžených imisních smrinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium (A4.3). Klimaxová vegetace papratkových smrin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závtrných svazích severozápadní, mén také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošn nachází suové lesy (L4 ). Objevují se na mezotrofních rankerech, asto sycených svahovou vodou, i na jemn skeletnatých pdách na hranách svah. V pestrém zastoupení travinobylinných spoleenstev dominují ovsíkové louky (T1.1) a pohákové pastviny as. Lolio - Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum (T1.3).V

98 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 98 z 142 horních ástech svah s mlkým pdním horizontem se vyskytují podhorské smilkové trávníky (T2.3A, B). V jižní ásti území (Javorníky, jižní svahy Vsetínských vrch) nalezneme širokolisté suché trávníky a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Na vlhkých stanovištích se objevují pcháové louky (T1.5), slatinné louky (R2.1, R2.2, R2.3, R2.2) a tužebníková lada (T1.6), v menší míe vegetace vlhkých narušovaných pd (T1.10). Roztroušen a zpravidla maloplošn se objevují pískovcové skalní výchozy (S1.1, S1.2) a jeskyn (S3). Vtším skalním útvarem jsou Pulínské skály v Javorníkách. Maloplošn nalezneme také prameništ (R1.1, R1.3, R1.4) a mokadní vegetaci (M1.1,M5, V1F). Pomrn rozšíené jsou vysoké mezofilní a xerofilní koviny (K3) na mezích na loukách nebo jako lesní lemy. Podél potok jsou vyvinuty liniové porosty devtsilových lem (M5) s Petasites hybridus, Petasites albus a vzácn i Petasites kablikianus. V území se vyskytuje celá ada chránných a ohrožených druh živoich a rostlin. Kvalita V území se nachází nkolik vtších lesních komplex s alespo do jisté míry zachovaným pirozeným cyklem lesa. Jsou to zejména oblasti hebene Radhoš-Knhyn, masív Smrku, masív Lysé hory, píhraniní oblast Velkého Polomu a Mionší, masív Travný, oblast Makyty a další hebenové a podhebenové ásti Javornického hebene. Oblast (EVL Beskydy) zahrnuje 25 pedmt ochrany. Zastoupeny jsou 2 rostlinné druhy, 11 živoich a 12 stanoviš. Na území EVL byly také vyhlášeny 2 ptaí oblasti Honí Vsacko a Beskydy, které zahrnují 12 druh pták jako pedmty ochrany.

99 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 99 z 142 Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním pedmtem ochrany EVL Beskydy Stanovišt (symbol * oznauje prioritní typy pírodních stanoviš) Kód stanovišt Popis Rozloha v ha na lokalit Procent. zastoupení z výmry lokality 6230* - Druhov bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop v podhorských oblastech) 698 0, Vlhkomilná vysokobylinná lemová spoleenstva nížin a horského až alpínského stupn 147 0, Extenzivní seené louky nížin až podhí (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) ,5 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pnovc (Cratoneurion) 0,546 0, Jeskyn nepístupné veejnosti 0,015 0, Buiny asociace Luzulo-Fagetum , Buiny asociace Asperulo-Fagetum , Stedoevropské subalpínské buiny s javorem (Acer) a šovíkem horským (Rumex arifolius) 153 0, Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum 124 0, * - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 665 0,552 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 817 0, Acidofilní smriny (Vaccinio-Piceetea) ,873

100 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 100 z 142 Druhy: K ód D ruh (symbol * oznauje prioritní druhy) Velikost populace: C: hojný/common R: vzácný, nehojný/rare V: velmi vzárný/ rare U = není známo/unknown hojný: pravideln se vyskytující ve vtším potu jedinc vzácný,nehojný: pravideln se vyskytující v malém potu jedinc velmi vzácný: nepravideln se vyskytující v minimálním potu jedinc Relativní velikost populace (velikost populace ve srovnání s celkovou eskou populací) A: Rozsáhlá populace: % B: Stedn velká pop.: 3-15% C: Malá populace: 0-2 % 4109 omj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum) R A 1386 šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) R (U) A 1193 kuka žlutobichá (Bombina variegata ) C C B 1352* vlk (Canis lupus *) R A 4014 stevlík (Carabus variolosus) C B 1086 lesák rumlkový (Cucujus cinnaberinus) U B 1355 vydra íní (Lutra lutra) R C B 1361 rys ostrovid (Lynx lynx ) R A B 1324 netopýr velký (Myotis myotis ) R C 2001 olek karpatský (Triturus montandoni) R A 1032 velevrub tupý (Unio crassus) U C B 1354* medvd hndý (Ursus arctos *) R A 4026 Rhysodes sulcatus U A

101 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 101 z Cíl ochrany Evropsky významné lokality Beskydy Cílem ochrany lokality v soustav Natura 2000 je zachování pedmtu její ochrany ve stavu píznivém z hlediska ochrany 1. Z tohoto hlediska je dále posuzován vliv koncepce na EVL Pedmt ochrany EVL Beskydy na dotené lokalit a jeho ovlivnní posuzovanou koncepcí Území EVL Beskydy leží zcela mimo lokality dotené posuzovanou koncepcí. Je velmi pravdpodobné, že na toku eky Ostravice a na potoku Stíbrník se vyskytuje vydra íní, druh který je uveden v definovaném pedmtu ochrany EVL Beskydy. Výskyt jiných druh, tvoících pedmt ochrany EVL Beskydy, v území doteném posuzovanou koncepcí nepedpokládám. Posouzení možného vlivu koncepce na vydru íní Kód: 1355 Název eský: vydra íní Název latinský: Lutra lutra Skupina: Savci Prioritní: Ne V rámci svého areálu osídluje vydra íní tém všechny typy vodních biotop od vodních tok pes jezera, mokady a skalnatá moská pobeží. Populace obývající naše území obsazuje ti rozdílné typy biotop - horské oligotrofní vodní toky, vrchovinné toky s kaskádami malých a stedních rybník a ploché rybniní oblasti. Vydra nemá pevnou dobu páení, s mláaty se mžeme setkat bhem celého roku. Pée o mláata trvá tém jeden rok. V potrav vydry výrazn pevažují ryby, doplkov též obojživelníci, korýši, drobní savci, vodní hmyz a další. 1 Stav druhu z hlediska ochrany je považován za píznivý, jestliže údaje o populaní dynamice druhu naznaují, že se dlouhodob udržuje jako životaschopný prvek svého pírodního stanovišt a pirozený areál druhu není a pravdpodobn nebude v dohledné budoucnosti omezen a pravdpodobn budou v dohledné dob i nadále existovat dostaten velká stanovišt k dlouhodobému zachování jeho populací ( 3, odst.1, písm. r/ ZOPK).

102 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 102 z 142 Obr..2 vydra íní (Lutra lutra) Foto : Vogeltanz Ladislav Vydra íní je ohrožována adou faktor, jejichž intenzita se v prbhu let výrazn mnila. Do první poloviny dvacátého století bylo hlavním ohrožujícím faktorem pímé pronásledování ze strany lovka. Od šedesátých let limitovalo stavy vyder pedevším zneištní prostedí cizorodými látkami (zejména látky na bázi PCB)a pímé niením prostedí (regulace tok). V souvislosti s obecným zlepšením kvality vod v devadesátých letech zaala populace vydry postupn zvyšovat poetnost a zvtšovat areál rozšíení. V posledních letech se však objevily další ohrožující faktory, pedevším autoprovoz a nelegální lov, kterým se zejména vlastníci rybník snaží ešit škody, které vydra psobí na rybí obsádce. Podle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny resp. provádcí vyhlášky. 395/1992 Sb. je vydra íní siln ohroženým druhem. Zákonem je chránn i její biotop, není povoleno škodliv zasahovat do jejího vývoje, rušit ji, usmrcovat i zraovat. Zákon. 115/2000 zajišuje náhradu škody zpsobenou vydrou na rybách a domestikovaných zvíatech. Vydra íní je jedním ze tinácti druh podeledi Lutrinae, eledi Mustelidae. Souasná taxonomie rozlišuje deset poddruh, z nichž nejvtší rozšíení, zahrnující celý Palearkt, vykazuje nominátní poddruh L.l. lutra. Pvodní rozšíení zahrnovalo celou Evropu, v Asii severní hranici areálu tvoí polární kruh, na východ zasahovala na Japonské ostrovy, na

103 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 103 z 142 jihovýchod Asie sahá disjunktivním areálem na jih Indického poloostrova a Srí Lanku, zasahuje i na sever Afriky. V rámci eské republiky existuje nkolik oblastí, které jsou vydrou trvale obývány, na zbytku území se vyskytuje pouze pechodn nebo vbec. Vydra trvale žije v jižních a jihozápadních echách, v piléhající ásti ech stedních a na eskomoravské vysoin. Dalším dležitým územím jsou Beskydy, Labské pískovce a povodí Plounice. Obr..3 Rozšíení vydry íní (Lutra lutra) v R (zdroj : AOPK R) Na biotop a populaci vydry v toku Ostravice nemá hodnocená koncepce žádný vliv. Na biotop a populaci vydry íní na vodním toku Stíbrník bude koncepce mít vliv pouze v pípad realizace pemostní toku nebo jeho peložky. Pemostní toku a pípadnou peložku toku je teba projektov pipravit a stavebn realizovat tak, aby jakékoliv úpravy toku nezhoršily charakter toku jako biotopu vydry a aby stavba pípadného mostního objektu umožovala migrujícím jedincm vydry bezkonfliktní a bezpený prchod pod mostem podél toku. Mostní konstrukci je nutné ešit tak, aby vydra mla možnost projít pod mostem podél náhonu po obou stranách beh suchu cestou, tj. po obou stranách behu náhonu pod mostem musí zstat trvale zachovány tzv. suché bermy, které budou trvale nad prmrnou hladinou náhonu. Souasn prostor pod mostem musí mít dostatenou výšku nad prmrnou hladinou vody v náhonu tak, aby prostor pod mostem byl dostaten svtlý, tj. osvtlený pirozeným

104 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 104 z 142 denním svtlem. Hlavní zásady stavební konstrukce takovéhoto pro vydru bezpeného mostního objektu jsou dostaten známy a dostupné (nap. Metodika Agentury ochrany pírody a krajiny R : Kížení vodních tok komunikací; viz V takovém pípad nemže mít pemostní potoka v rámci posuzované koncepce negativní vliv na populaci a biotop vydry íní Vymezení a charakteristika Ptaí oblasti Beskydy Poloha Ptaí oblast se celá nalézá na území CHKO Beskydy v jeho severní ásti od údolí Lomné až po Hodslavice. Zahrnuje severní svahy Veovických vrch, oblasti masív Radhošt, Knhyn, ertova Mlýna, Smrku, Lysé hory, Travného, Javorového, Ostrého, Velkého Polomu. Vymezení území: Ptaí oblast (dále jen PO) se rozkládá na území Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje, v katastrálních územích Bordovice, eladná, Dolní Beva, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštm, Guty, Hodslavice, Horní Beva, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košaiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mokov, Návsí, Oldichovice u Tince, Ostravice 1, Ostravice 2, Prostední Beva, Rožnov pod Radhoštm, eka, Smilovice u Tince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryn, Veovice, Vyšní Lhoty a Zubí. Druhy pták, pro které je ptaí oblast vymezena : Druh Odhad potu pár áp erný (Ciconia nigra) Jeábek lesní (Bonasa bonasia) Tetev hlušec (Tetrao urogallus) 5-10 Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Puštík blavý (Strix uralensis) Žluna šedá (Picus canus) Datel erný (Dryocopus martius) Strakapoud blohbetý (Dendrocopos leucotos) Datlík típrstý (Picoides tridactylus) Lejsek malý (Ficedula parva)

105 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 105 z 142 Pedmtem ochrany Ptaí oblasti Beskydy je 10 druh lesních pták a jejich biotopy. Jedná se o ptaí druhy, vázané pedevším na zachovalé horské lesy s dostatkem starých a doupných strom a klidné prostedí. Nejkrititjší je v ptaí oblasti poetní stav populace teteva hlušce. Z uvedených deseti ptaích druh pouze žluna šedá (Picus canus) nemá striktní vazbu na horské lesy. Všechny uvedené ptaí druhy se vyskytují po celém území ptaí oblasti, pedevším ve vyšších horských polohách, zaazených nejastji do písn chránných ástí 1. a 2. zóny CHKO Beskydy Cíl ochrany Ptaí oblasti Beskydy Cílem ochrany Ptaí oblasti Beskydy je podle naízení vlády. 687/2004 Sb.zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták tvoící pedmt ochrany oblasti v jejich pirozeném areálu rozšíení a zajištní podmínek pro zachování populací tchto druh ve stavu píznivém z hlediska ochrany Pedmt ochrany Ptaí oblasti Beskydy na dotené lokalit a jeho ovlivnní posuzovanou koncepcí Ptaí oblast Beskydy se nachází zcela mimo území dotené posuzovanou koncepcí. Z pedmtu ochrany Ptaí oblasti Beskydy se na posuzované lokalit a v jejím okolí mže vyskytovat pouze druh žluna šedá (Picus canus). Posouzení možného vlivu koncepce na žlunu šedou Celkov šedozelené zbarvení tohoto stedn velkého šplhavce je zpesteno pouze úzkým erným vousem, u samce pak i ervenou skvrnou na ele. Hnízdním prostedím jsou u nás lesy všeho druhu, vyskytuje se i v zahradách a parcích. Dutinu si vytesává sama, živí se živoišnou potravou, hlavn mravenci.

106 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 106 z 142 Obr..4 - žluna šedá (Picus canus) Foto Jan Ševík Tento druh se vyskytuje hlavn ve stedních a vyšších nadmoských výškách stední Evropy. Vynechává nížinné pímoské oblasti západní ásti kontinentu s výjimkou Francie, chybí v jižní Evrop, v Británii a na severu Skandinávie, vzácný je i v Maarsku. K pobeží moe zasahuje zejména v Pobaltí a v stední ásti Skandinávie. Populaní trendy nejsou zcela pesn zmapovány, úbytek byl prokázán nap. v Nmecku. Také v okrajových ástech areálu bylo zaznamenáno snižování poetnosti. Rozšíení žluny šedé u nás je vícemén rovnomrné, vzácnjší je jen v nkterých regionech v západních a severních echách a také na eskomoravské vysoin. Poet pár v 90. letech 20. století byl odhadnut na 3000 až Nejsou patrné pílišné výkyvy v poetnosti druhu, je však teba pipomenout, že populaním trendm žluny šedé není v souasnosti vnována náležitá pozornost.

107 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 107 z 142 Obr..5 Rozšíení žluny šedé (Picus canus) v R (zdroj : AOPK R) Na biotop a populaci žluny šedé by mohla koncepce mít vliv pouze v pípad realizace velkoplošného odlesování, kácení starých solitérních strom nebo jiných významných negativních zásah do vzrostlé devinné zelen. Žádný takový zásah v rámci posuzované koncepce není uvažován. Lze tedy konstatovat, že posuzovaná koncepce nebude mít na populaci žluny šedé v doteném území žádný vliv.

108 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 108 z Závrené stanovisko posouzení : Vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 z hlediska cíl ochrany ve smyslu Smrnice Rady 92/43/EHS a zákona.114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny v platném znní a limitující podmínky realizace koncepce Posuzovaná koncepce Rozvoj obce Ostravice v lokalit Dolní Ostravice nebude mít významný negativní vliv na pedmt ochrany a integritu Evropsky významné lokality Beskydy a Ptaí oblasti Beskydy. Podpis autorizované osoby zpracovatele posudku : V Horce nad Moravou Použité podklady Culek M. et al., 1996 : Biogeografické lenní eské republiky. Enigma, Praha. Hora, J. (ed.) 1998: Legislativa EU a ochrana pírody. eská spolenost ornitologická, Praha. 96 pp. Miko, L. a kol., 2005 : Zákon o ochran pírody a krajiny. Komentá. Nakladatelství C.H.Beck, Praha. Podklady o koncepci zpracované OSTRAVICE SPORT a.s. Naízení vlády.132/005 Sb. (národní seznam). Naízení vlády.687/2004 Sb. Informace z databáze Agentury ochrany pírody a krajiny R. Konzultace s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Vstník vlády R.2, ro.4, Pílohy 6.1. Kopie naízení vlády.687/2004 Sb Kopie pílohy.810 k naízení vlády.132/2005 Sb Kopie dokladu o autorizaci zpracovatele posudku

109 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 109 z 142 Píloha. 10 Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací

110 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 110 z 142

111 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 111 z 142

112 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 112 z 142

113 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 113 z 142

114 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle p ílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 114 z 142

115 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 115 z 142 Píloha. 11 Hluková studie

116 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 116 z 142 Rozvoj obce Ostravice [Hotelový komplex vetn Wellness, Spa zóny a kongresového centra, Ostravice Development (rezidenní bydlení), Ostravice Wiew (rodinné bydlení), Ostravice-CENTRUM vetn parkovišt] v lokalit Dolní Ostravice Vliv hluku z výstavby a provozu Hluková studie Ostrava, listopad 2006 RNDr. Vladimír Suk Koneného 1782/13 Slezská Ostrava

117 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 117 z Úel zpracování Studie byla zpracována pro posouzení vlivu hluku, na chránný venkovní prostor v prbhu stavebních prací a provozu komplexu rodinných a bytových dom, hotelu, centra a parkovišt, budovaných v rámci posuzované akce a za úelem zjištní souladu s ustanoveními 10 a 11 Naízení vlády. 148/2006 Sb. o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací. 2. Popis lokality V rámci hodnocené akce budou vytvoeny prvky pro rezidenní a rodinné bydlení, centrum s parkovištm a hotel v Ostravici, vetn výstavby dopravní infrastruktury této zóny a jejího dopravního napojení na silnice I/56, procházející obcí. Prostory pro výstavbu jednotlivých prvk se nachází v západním, až severozápadním prostoru obce. Umístní jednotlivých prvk a jejich lokalizace je patrná z následujícího obrázku. (zdroj: Obr.. 1 Situace

118 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 118 z Základní informace a jejich zdroje Pro výpoty provedené v této studii byly použity následující informaní zdroje: a) Údaje DUR hodnocené akce (ing. arch. Závada) b) Údaje z místního šetení ze dne c) naízení vlády. 148/2006 Sb. d SN EN Vzduchová neprzvunost vi venkovnímu zvuku e) programové vybavení NEPrzvunost 2005 f) programové vybavení HLUK+, v sériové íslo Zdroje hluku Dominantním zdrojem hluku na lokalit je dopravní hluk a to hlavn z provozu na silnici I/56. Stacionární zdroje hluku v bezprostedním okolí hodnocené lokality nebyly zjištny. 4.1 Zdroje liniové Intenzity dopravy na této komunikaci byly získány z údaj celostátního sítaní dopravy v roce 2000 a 2005 (zdroj Silnice I/56 v obci Ostravice je komunikací s vyšším dopravním zatížením a vyšším podílem nákladní dopravy (17 %). Na souasný stav (rok 2007), stav v r (období výstavby) a cílový stav (rok 2010) byly výsledky sítání pepoteny s použitím pomrného navýšení dopravy. Obr. 2 Prmrné celoroní intenzity dopravy rok 2005

119 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 119 z 142 V období výstavby prvk jednotlivých zón se pedpokládá zvýšení etnosti pohyb zejména nákladních automobil. Doba výstavby se pedpokládá v letech Jednotlivé soubory staveb budou budovány postupn. Pro úely výpotu byly jednotlivé soubory staveb oznaeny A D (viz obr.. 1). Ke staveništím budou ze silnice I/56 vybudovány píjezdové komunikace, které budou vedeny v trasách budoucích obslužných komunikací v jednotlivých zónách. Oznaení jednotlivých úsek komunikací je shodné s rozptylovou studií. Pehled o úsecích jednotlivých komunikací (stávajících i budovaných) podává obr.. 3. Po zprovoznní zámru budou všechny komunikace komunikacemi veejnými. Obr.. 3. Úseky komunikací Pro výstavbu ( ) souboru staveb A - Development bude píjezdová komunikace vedena ze silnice I/56 po stávající obslužné komunikaci na parc (komunikace H, K, J a L). K souboru staveb B (Wiew) bude píjezd na staveništ po parc /1 (komunikace D, M, O a P), Komunikace D a M bude sloužit i pro dopravní obsluhu stavby parkovišt. Pro píjezd ke staveništi hotelu bude po stávající místní komunikaci na parc. 460 (komunikace

120 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 120 z 142 C). V období výstavby se pedpokládá, že pro výstavbu jednoho rodinného domu je zapotebí 30 jízd nákladních automobil, pro výstavbu bytového bytového domu 200 jízd, v obou pípadech s dobou výstavby 8 msíc. Zemina ze základových jam nebude odvážena. Bude použita pro terénní úpravy v lokalit. V období zprovoznní zámru (2010) jsou pedpokládané objemy dopravní obsluhy uvedeny v následující tabulce. 1. Po komunikacích v obytných zónách se pedpokládaná zejména provoz osobních automobil s velmi nízkým podílem nákladní dopravy (sthování, odvoz odpad atp.). V oblasti Centrum a Hotel se pedpokládá i provoz nákladních a dodávkových automobil (zásobování). Dlení dopravního proudu na silnici I/56 se pro všechny níže uvedené pípady pedpokládá 75% smr Frýdlant, 25% smr centrum obce. Pro stanovení intenzity dopravy plynoucí z provozu jednotlivých dílích celk celého zámru se vycházelo vždy z odhadu maximální zátže plynoucí z píslušného celku. Tato maximální zátž byla konzultována s vedoucím projektu. Ve skutenosti pak budou intenzity dopravy zpsobené uvedením jednotlivých celk do provozu pravdpodobn nižší. Dlení dopravního proudu na denní a noní dobu bylo provedeno dle novely metodiky pro výpoet dopravního hluku. Hotel Kapacita hotelu je plánována na cca 400 míst, piemž špiková obsazenost se pedpokládá na úrovni 70% kapacity hotelu. Pedpokládá se, že každý host pijede vlastním vozem se 100% denní obmnou (280 jízd denn). Dále se pedpokládá píjezd 5 dodávkových automobil za den od Frýdlantu nad Ostravicí Využívanými silniními úseky jsou A, C, D, G a I. Centrum V centru se pedpokládá realizace celkem 179 bytových jednotek, jejich obsazenost se pedpokládá na cca 2,2 osoby na jednu jednotku. Z toho bude 102 jednotek umístno v samotné budov centra a 77 bytových jednotek bude umístno v okolních blízkých bytových domech. Pedpokládá se 1,5 automobil na bytovou jednotku, tj. 269 vozidel. Dále se pedpokládá píjezd 5 dodávkových automobil od Frýdlantu nad Ostravicí, které budou zásobovat obchody a objekty centra. Využívanými silniními úseky jsou A, B, D, E, F, G a I. Development Development je soustavou rodinných a bytových dom. Poítá se s výstavbou 40 rodinných dom a 128

121 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 121 z 142 bytových jednotek v bytových domech. Na rodinný dm i na bytovou jednotku se pedpokládá 1,5 vozidla. V lokalit lze oekávat 252 vozidel. Využívanými silniními úseky jsou A, B, G, H, I, J, K, L. Wiew V lokalit Wiew budou výlun rodinné domy (32). Zde se bude jednat o komfortní domy, pepokládají se dva automobily na dm (64 vozidel). Využívanými silniními úseky jsou A, B, D, M, O, P, G a I. Parkovišt V rámci zámru se poítá s výstavbou parkovišt s kapacitou cca 500 míst. Využití tohoto parkovišt bude hlavn v zimní a ásten i v letní sezón. V dob lyžaské sezóny bude sloužit pro parkování návštvník blízkého pilehlého lyžaského areálu. V dob dopravní špiky se pedpokládá píjezd 125 vozidel za hodinu. Využívanými silniními úseky jsou A, B, D, M a N. Tab.. 1. Prmrná denní etnost provozu na komunikacích Oznaení komunikace Navýšení dopravy vlivem níže uvedené ásti zámru Stávající stav HOTEL CENTRUM DEVELOPMENT WIEW PARKOVIŠT poet vozidel/den A B C D E F G H I J K L M N O P Cílový stav

122 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 122 z Zdroje plošné Plošným zdrojem hluku budou plochy hlavního staveništ. Zde bude hluk zpsoben provozem stavebních mechanizm a pojezdy nákladních automobil se stavebními materiály. Pi hodnocení situace byl provoz na ploše staveništ modelován pojezdy tžkých nákladních automobil v terénu s hladinou hluku jednotkového vozidla 90 db. Poty nákladních automobil pohybujících se po ploše staveništ jsou stejné, jako v pípad liniových zdroj. Dále k tmto zdrojm pistupuje i hluk ze stavebních inností. Hluk na ploše staveniš byl modelován nepetržitou inností stavebního stroje v denní dob s akustickým výkonem 105 db (nap. bagr, elní naklada, atp.). 4.3 Zdroje bodové Bodové zdroje hluku budou instalovány na hotelu a objektu Centra. V souasné stavu pípravy zámru nejsou známy poty a typy vzduchotechnických jednotek, které budou pro vtrání prostor v hotelu použity. Pro úely výpotu byla použita obvyklá sestava VZT zaízení, která se skládá ze 3 VZT jednotek o akustickém výkonu 86 db umístných na steše hotelu i objektu centra. Pedpokládá se rovnž, že nkteré prostory hotelu a centra budou klimatizovány. Z tohoto dvodu byly do výpotu zahrnuty i kondenzaní jednotky klimatizace (6 ks, L WA = 70 db), rovnž umístné na steše objekt. 5. Parametry stavebních konstrukcí Obvodové zdi jednotlivých staveb pro bydlení pokoj bude provedena z tvárnic Porotherm 44 P+D. V obvodové stn pokoj bytových jednotek se pedpokládá osazení euro oken v devném rámu a izolaním dvojsklem Vzduchová neprzvunost Rw svislých a vodorovných konstrukcí byla zjištna výpotem pomocí programového vybavení NEPrzvunost 2005 Tab.. 2 Neprzvunost obvodového plášt pokoje staveb pro bydlení Typ konstrukce : složená (kombinovaná) Jednotlivé dílí konstrukce (celkem 2): Poad..kce Název Plocha [m2] 1 Obvod. zdivo Izolaní dvojsklo 4/ 4.0 Kmitoet Neprzv. Ref. kivka Rozdíl f[hz] R[dB] Rref[dB] deltar[db]

123 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 123 z Souet: 29.9 Vážená neprzvunost (laboratorní) Rw : 35 db Faktor pizpsobení spektru C : Faktor pizpsobení spektru C,tr : Zápis dle SN EN ISO 717-1: -2 db -5 db Rw (C;Ctr) = 35 (-2;-5) db 6. Vliv hluku z výstavby a provozu Vliv hluku zpsobený výstavbou a provozem jednotlivých prvk areálu byl vypoten pro chránný venkovní prostor staveb. Pro hluk z dopravy byla ekvivalentní hladina akustického tlaku stanovena, dle ustanovení naízení vlády. 148/2006 Sb., celou denní a celou noní dobu, pro hluk ze stacionárních zdroj pro osm nejhlunjších hodin v denní dob a nejhlunjší hodinu v dob noní. Modelování situace a výpoty byly provedeny pomocí programového vybavení HLUK +, verze 7.16, sériové íslo 6012, na kopii ortofotomapy lokality v mítku 1 : výpotové body v jednotlivých lokalitách byly voleny tak, aby bylo možno popsat nehorší stav, který mže výstavbou a provozem zámru vzniknout. Tab.. 3 Výpotové body Výpotový bod. objekt 2m ped fasádou výška [m] 1 dm na parc..906 severní 3 2*) bytový dm k kižovatky komunikací východní 3 2a**) rekreaní stavba na parc jižní 3 3*) rodinný dm sted nové zástavby severní 3 4**) dm na parc..116 jižní 3 5 dm na parc..75/1 severozápadní 3 6 rekreaní stavba na parc severní 3 7*) rodinný dm severní okraj zástavby severní 3 8 dm na parc..1159/1 jižní 3 9*) bytový dm k kižovatky komunikací severozápadní 3 10**) dm na parc..116 severní 3 11 dm na parc..667 jižní 3 12 dm na parc..825/1 severní 3 *) projektovaný objekt **) pouze pro hodnocení hluku z výstavby

124 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 124 z 142 Vliv hluku z výstavby a provozu byl vypoten pro jednotlivé prvky zvláš, byl však hodnocen i soubh výstavby a provozu sousedních, vzájemn se ovlivujících prvk areálu. Dále byly hodnoceny i zmny dopravního hluku v okolí silnice I/56 pi provozu celého areálu v porovnání se souasným stavem Souasný stav, celkový pohled V souasné dob je hlavním zdrojem hluku v okolí posuzované lokality dopravní hluk z provozu na silnici I/56, která prochází obcí. Jedná se o pomrn frekventovanou komunikaci s vyšším podílem tžké nákladní dopravy. Obr.. 4 Lokalita Development souasný stav, denní doba

125 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 125 z 142 Obr.. 5 Lokalita Centrum souasný stav, denní doba Obr.. 6 Lokalita Hotel souasný stav, denní doba

126 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 126 z 142 Tab.. 4 Hladiny hluku z dopravy, souasný stav, denní doba Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] denní doba L Aeq,T [db] noní doba U ostatních výpotových bod se vliv provozu na silnici I/56 neprojevuje. Hladina hluku z této komunikace je nižší než 35 db Období výstavby Hladina hluku v období výstavby jednotlivých prvk zámru byly vypoteny pro období, kdy budou hloubeny základové jámy a bude ve velké míe používána tžká stavební technika. V ostatních fázích výstavby již nebudou v provozu tak významné zdroje hluku a hladiny hluku ze stavebních inností budou po vtšinu období výstavby na nižší úrovni. Obr.. 7 Hluk z výstavby Lokalita Development

127 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 127 z 142 Tab.. 5 Hladiny hluku z výstavby, Lokalita Development, denní doba Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem a Obr.. 8 Hluk z výstavby Lokalita Centrum Tab.. 6 Hladiny hluku z výstavby, Lokalita Centrum, denní doba Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem

128 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 128 z 142 Obr.. 9 Hluk z výstavby Lokalita Hotel Tab.. 7 Hladiny hluku z výstavby, Lokalita Hotel, denní doba Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem

129 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 129 z 142 Obr.. 10 Hluk z výstavby Lokalita Wiew Tab.. 8 Hladiny hluku z výstavby, Lokalita Wiew, denní doba Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem

130 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 130 z Provoz jednotlivých prvk Obr.. 11 Hluk z provozu Lokalita Development, denní doba Tab.. 9 Hladiny hluku z provozu, Lokalita Development Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem denní doba noní doba

131 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 131 z 142 Obr.. 12 Hluk z provozu Lokalita Centrum, denní doba Tab.. 10 Hladiny hluku z provozu, Lokalita Centrum Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem denní doba noní doba

132 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 132 z 142 Obr.. 13 Hluk z provozu Lokalita Hotel, denní doba Tab.. 11 Hladiny hluku z provozu, Lokalita Hotel Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem denní doba noní doba

133 Skácel A., 2006: Ostravice centrum, Oznámení dle pílohy. 4 zák. 100/2001 Sb. str. 133 z 142 Obr.. 14 Hluk z provozu Lokalita Wiew Tab.. 12 Hladiny hluku z provozu, Lokalita Wiew Výp. bod. výška [m] L Aeq,T [db] doprava L Aeq,T [db] stac. zdroje L Aeq,T [db] celkem denní doba , noní doba