ANALÝ ZA TRHU PEKÁ RENSKÝ CH VÝ ROBKŮ ANALYSIS OF THE BAKERY MARKET

Transkript

1 ANALÝ ZA TRHU PEKÁ RENSKÝ CH VÝ ROBKŮ ANALYSIS OF THE BAKERY MARKET CHLÁ DKOVÁ Helen, (Č R) - KUDOVÁ Dagmar, (Č R) ABSTRACT The paper is the part of the grant FRVŠ MŠ MT which is solved in The part of this grand will be creation of the new case study which is useful for improvement of contents and methods of teaching Management at MUAF in Brno. The objective of the case study is analysis of the external environment in bakery market, analysis of internal environment of Delta firm and SWOT analysis. My paper describes a basic analysis of the external environment on the bakery market in the Czech Republic. These characteristic and analysis find information for determination of opportunities and threats of bakery producers on the actual market. KEY WORDS External environment, opportunities, threats Ú VOD Zjištění situace na trhu pekárenských výrobků je úvodní studií pro analýzu vnějšího podnikatelského prostředí pro výrobu peč iva v ČR. Tato analýza je nutná pro identifikaci příležitostí a hrozeb, které vycházejí ze změny faktorů vnějšího prostředí. Změny ve světě se v koneč né fázi promítají do ekonomických výsledků podniků, které vyrábí peč ivo, přičemž tempo a frekvence změn se zrychluje. Na tyto změny musejí podniky reagovat, aby obstály v konkurenci. Kromě změn ve světě se podmínky podnikání v zemědělství a potravinářství mění také v souvislosti s očekávaným vstupem ČR do EU. Situace v odvětví pekárenství je komplikovaná v důsledku roztříštěnosti celého odvětví. Pekárensko-cukrárenský segment je podle OKEČ zahrnut v rámci agregace výrobního oboru 15.8 výroba ostatních potravinářských výrobků a zahrnuje tři výrobní obory: výroba pekárenských výrobků včetně cukrářských, kromě trvanlivých, výroba trvanlivých výrobků a výroba těstovin U České zemědělské a obchodní inspekce je zaregistrováno výrobců pekařských výrobků a výrobců cukrářských výrobků. Podle VÚZE měl v roce 1999 pekárenský obor cca 390 podnikatelských subjektů s více než 20 zaměstnanci, z toho 61 s více než 100 zaměstnanci. Z těchto údajů vyplývá, že největší poč et je výrobců tvořen malými provozovnami. Rozhodující podíl produkce (80-90%) však zajišťují střední a velké pekárny. MATERIÁ L A METÓDY Cílem příspěvku je vypracování úvodní studie charakterizující situaci na trhu pekárenských výrobků v ČR. Trh je chápán jako místo, kde vstupují do vzájemných vztahů kupující a prodávající, aby urč ili množství a cenu produktu. Základními faktory trhu tedy jsou kupující na straně poptávky a prodávající na straně nabídky. Metodický postup vychází z disponibilní dostupné informač ní základny, která je na straně poptávky reprezentována změnami trendů ve výživě obyvatelstva ve vztahu ke spotřebě peč iva. Na straně nabídky jsou předmětem studia především tuzemská produkce peč iva. Příspěvek je součástí grantu FRVŠ řešeného na PEF MZLU v Brně. 462

2 VÝ SLEDKY Poptá vka po peká renských výrobcích Základním ukazatelem, který vyjadřuje poptávku po potravinách je spotřeba v kilogramech na osobu za rok. Údaje o spotřebě vybraných druhů potravin dokumentuje tabulka 1 Tab.1 Spotřeba vybraných druhů potravin v ČR v kg na osobu za rok, v letech Potravina Maso celkem 101,9 93,4 91,2 86,9 87,4 88,2 79,4 77,8 Z toho Hovězí 28,0 22,4 18,5 14,3 13,8 20,4 12,3 10,2 Vepřové 50,0 47,8 46,2 45,7 44,7 48,8 40,9 40,9 Drůbeží 13,6 12,8 13,0 17,9 20,5 12,5 22,3 22,9 Ryby 5,4 5,0 4,9 5,3 5,2 4,6 5,4 5,4 Obiloviny v hodnotě 155,5 161,4 163,4 160,8 136,2 135,2 136,3 137,4 zrna Brambory 77,9 84,2 84,1 76,5 76,1 75,9 77,0 75,3 Zelenina celkem 66,6 73,6 69,7 78,0 82,2 85,3 82,9 82,1 Čerstvé ovoce 59,7 64,4 69,5 72,1 72,5 75,6 75,0 70,1 celkem Z tabulky 1 je zřejmé, že složení stravy č eského obyvatelstva se v posledním desetiletí podstatným způsobem mění. Snižuje se spotřeba masa (o 13%), a to především masa hovězího (pokles o 64%). Klesá rovněž spotřeba obilovin (pokles o 12%). Roste ale spotřeba drůbežího masa (nárůst o 63%), zeleniny (nárůst o 23%) a ovoce (nárůst o 17%). Přičemž v roce 2001 se oproti roku 2000 projevil pokles spotřeby ovoce o 7%. Pokud srovnáme podíl vybraných druhů potravin (maso, obiloviny, brambory zelenina, ovoce) na spotřebě, pak v roce 1990 se maso podílelo 22,1%, obiloviny 33,7%, brambory 16,9%, zelenina 14,4% a ovoce 12,9%. V roce 2001 se maso podílelo jen 17,6%, obiloviny 31,0%, brambory 17,0 %, zelenina 18,5% a ovoce 15,8%. Obecně se dá říci, že mnohaletým působením odborníků v oblasti zdravé výživy a působením masových sdělovacích prostředků, si Češi zač ali uvědomovat, že jejich zdraví a kondice je ovlivňována jejich stravovacími návyky. Tab.2 Spotřeba vybraných výrobků z obilovin v ČR v letech (v kg na osobu a rok) Výrobek Pšenič né peč ivo běžné a jemné 42,1 41,6 41,8 42,8 43,3 Těstoviny 3,8 5,1 5,6 6,5 6,5 Chléb 58,5 55,4 55,2 56,0 55,1 Co se týč e vývoje spotřeby potravin vyrobených z obilovin, pak lze říci, že ve sledovaných letech spotřeba pšenič ného peč iva zaznamenala nárůst o 3%, těstoviny nárůst o téměř 63% a spotřeba chleba poklesla o 7%. Tento pokles spotřeby chleba odpovídá dlouhodobým trendům ve většině evropských zemích. 463

3 Tab.3 Vývoj průměrných spotřebitelských cen u vybraných výrobků z obilovin v letech (v Kč za kg) Výrobek Chléb konzumní kmínový 11,3 14,5 14,8 14,7 14,5 Š pagety 25,9 27,2 24,8 27,6 26,8 Přestože se spotřebitelské ceny u chleba zvýšily o 28%, jeví se snížení jeho spotřeby spíše jako nevýrazné. V posledních letech se významně zvyšují objemy prodejů trvanlivého peč iva. Podle průzkumu agentury ACNielsen se od dubna 2001 do března 2002 prodalo 6 268,2 tun tohoto peč iva, zatímco v následujícím srovnatelném období od dubna 2002 do března 2003 to bylo již 7 111,8 tun. Vzrostla i hodnota prodejů, a to z 821,9 mil. Kč na 946,3 mil. Kč. Na tomto nárůstu se významně podílely zejména mouč níky, korpusy, č ajové peč ivo a chlazené peč ivo. Největší výrobci tohoto trvanlivého peč iva jsou Ferrero Česká, Goldfein, Odkolek, Opava- LU, Pekárny a cukrárny Klatovy. Tito výrobci představují 41,5% trhu v objemu a 47,4% jeho hodnoty. Nabídka pekárenských výrobků Nejvýznamnější okolností v nabídce pekárenských výrobků je změna a podstatné rozšíření sortimentu výrobků z obilovin, takže nabídka v souč asné obchodní síti není srovnatelná s nabídkou před rokem Před rokem 1989 působilo v pekárenském sektoru 7 krajských podniků a podnik Praha. Po tomto roce došlo k jejich rozštěpení na závody a dále byly privatizovány. V souč asné době je celý sektor plně privátní s převážně č eskými vlastníky. Pro situaci na trhu je charakteristický nadbytek výrobních kapacit a dále snahy jednotlivých výrobců udržet se na trhu. Tyto podmínky pak umožňují dalším partnerům, především obchodním řetězcům, prosazovat svou tržní sílu a dominantní pozici při jednání o cenách a podmínkách dodávek pekárenských výrobků. Aby mohli jednotliví výrobci pekárenských výrobků č elit převaze obchodních řetězců, dochází opět k jejich spojování, a to formou zakládání společ ných odbytových organizací a nebo přímým spojením mlýnů s pekárnami. Toto spojení je uplatněno u č tyř nejvýznamnějších společ ností, které působí v mlýnsko-pekárenském oboru na č eském trhu. Jsou to: Odkolek, a.s. Praha, který působí především v Praze, středoč eském, východoč eském a severoč eském regionu. Zahrnuje 4 mlýny a několik průmyslových pekáren. Výroba zač leněných mlýnů představuje cca 15% oborové výroby. Penam, spol. s r.o. Brno, s působností v moravským regionech. Zahrnuje 3 mlýny, 1 těstárnu a několik průmyslových pekáren. Výroba zač leněných mlýnů představuje cca 11% oborové výroby. Delta pekárny, a.s. Brno, s působností v moravských regionech a v menší míře i na ostatním území ČR. Zahrnuje 4 mlýny a 13 průmyslových pekáren. Výroba zač leněných mlýnů představuje kapacitu cca 15% oborové výroby. V této společ nosti je zastoupen zahranič ní kapitál. Millba Czech, a.s. Ústí nad Labem, působí v severoč eském a dalších č eských regionech. Zahrnuje 2 mlýny a několik průmyslových pekáren. Výroba zač leněných mlýnů představuje kapacitu cca 4% oborové výroby. 464

4 Na konci roku 2003 vznikla největší firma na č eském mlynárenském trhu - firma Unimills. Český mlynárenský trh se tímto zásadně změní. Spojením tří mlýnů společ nosti Delta Pekárny a č tyř koncernu Ramill vznikne jasná jednič ka na trhu - společ nost Unimills. Její podíl by se mohl vyšplhat až k jedné třetině. Nejedná se však pouze o přesuny na trhu mlynářů. Zakladatelé Unimills ovládají minimálně č tyřicet procent tuzemského trhu s peč ivem. Lucemburský Ramill vlastní pražský Odkolek, což je po Delta Pekárnách zdejší dvojka na trhu. Vznik Unimills odsune do pozadí moravskou firmu Penam, která ovládá kolem šestnácti procent mlynárenského trhu a v peč ivu dominuje hlavně na Moravě. Vzhledem poptávce po pekárenských výrobcích je v souč asném období kapacita pekáren dostateč ná. Pokud dojde ke zvýšení poptávky, lze nárůst výroby pokrýt zvýšením směnnosti. Podle odhadu Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR se souč asné kapacity využívají na necelé dvě směny denně v průběhu pracovního týdne a jednu směnu v sobotu. V poslední době roste podíl práce i v neděli, protože super a hypermarkety mají otevřeno i v neděli a pokud nemají vlastní pekárny, požadují dodávky č erstvých výrobků. Vzhledem ke vstupu ČR do EU lze předpokládat, že vývoj na pekařském trhu v naší republice bude obdobný jako v západoevropských zemích. V EU se v pekárnách roč ně vyrobí v průměru 25 mil. tun chleba a peč iva, z čehož se 8 mil. tun vyrábí v průmyslových pekárnách, které zásobují evropský potravinářský velkoobchod. Ve všech evropských zemích podíl průmyslových pekáren trvale vzrůstá. Menší samostatné pekárny naopak podíl na trhu ztrácejí. Tento proces probíhá nejrychleji ve Francii, Š panělsku a Řecku. Kromě toho se projevuje trend rozšiřování pekáren spojených s prodejnami, které konkurují potravinářskému maloobchodu a malým pekárnám. Rozhodující výrobce podle č lenských států a jejich podíly na trhu pekárenských výrobků znázorňuje tabulka 4. Tab. 4 Výroba průmyslových pekáren v EU v roce 2002 Země Vyrobené množství (tis.tun) Podíl v % Velká Británie 2400,3 31 Německo 2279,3 29 Francie 637,3 8 Nizozemí 471,2 6 Š panělsko 398,8 5 Itálie 254,0 3 Ostatní 1408,7 18 Pramen: Ročenka pekaře a cukráře Obrázek 1 porovnává průměrné ceny základního sortimentu chleba a peč iva na základě průzkumu Svazu pekařů v Německu a Rakousku. Ceny byly zjišťovány v supermarketech, které svoji č innost provozují i v naší republice. Tento průzkum byl uskuteč něn v roce 2001 a zjistil, že ceny v ČR dosahují u konzumního chleba 31% úrovně cen EU a u housky 13% úrovně cen v EU. V tomto znač ném cenovém rozdílu se projevují především rozdíly v příjmech obyvatelstva ČR a EU a také odlišná souč asná struktura spotřebitelských cen potravin. 465

5 Obr. 1 Průměrné ceny chleba a peč iva v EU a ČR za kus/kč Zdroj: Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v Č R ANOTÁ CIA Příspěvek je součástí grantu FRVŚ MŚMT, který je řešen v roce V rámci tohoto projektu bude vytvořena nová případová studie, která bude sloužit ke zkvalitnění výuky managementu na MZLU v Brně. Cílem studie je analýza vnějšího prostředí podnikatelských subjektů, vyrábějících peč ivo, analýza vnitřního prostředí ve firmě Pekárny Delta, a.s. a návrh dílčích strategií pro tuto pekárnu s využitím SWOT analýzy. Příspěvek je zaměřen na úvodní analýzu vnějšího prostředí trhu s peč ivem v ČR. Charakteristika a analýza vnějšího prostředí poskytne informace pro urč ení příležitostí a ohrožení pro potravinářskou firmu na souč asném trhu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ Vnější prostředí, příležitosti, ohrožení LITERATÚ RA 1. Český statistický úřad, Statistická ročenka Č R 2002, 2002, Praha. ISBN Český statistický úřad, Statistická ročenka Č R 2003, 2003, Praha. ISBN KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Helena Chládková, Ústav managementu, PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, Brno, tel.: , chlad@mendelu.cz Oponent: Ing. Marek Dvořák, PhD. 466