1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000
|
|
- Emil Hynek Matějka
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 U otázek označených * je víc správných odpovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově množství složky i (A nebo B), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1. Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma 1000 MA m B kde m A je hmotnost rozpuštěné látky A (v gramech), M A její molární hmotnost (g mol 1 ), m B je hmotnost rozpouštědla B (v gramech), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1.3 Koncentrace látky B v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem mb nam A nbm B kde m A je hmotnost rozpuštěné látky A (v gramech), M A její molární hmotnost (g mol 1 ), m B je hmotnost látky B (v gramech), M B její molární hmotnost (g mol 1 ), n A a n B jsou látková množství a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1.4 Koncentrace látky v binárním roztoku (rozpouštědlo je označeno indexem 1), vyjádřená výrazem 1000 c c M kde c je látková koncentrace roztoku (mol dm 3 ), M molární hmotnost rozpuštěné látky (g mol 1 ), hustota roztoku (g dm 3 ), je a) molalita b) objemový zlomek c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1.5 Koncentrace látky B v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem mb MB ( VA A) kde m B je hmotnost rozpuštěné látky B (v gramech), M B její molární hmotnost (g mol 1 ), V A je objem rozpouštědla A (v dm 3 ), A jeho hustota (kg dm 3 ) a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek
2 *1.6 Která z uvedených vyjádření složení jsou závislá na teplotě? a) látková koncentrace b) molalita c) hmotnostní zlomek d) objemová procenta látky v kapalném roztoku e) molární zlomek 1.7 V 1 cm 3 plynu při tlaku 0,01 MPa je a) 10 krát méně b) 100 krát méně c) 10 krát více d) 100 krát více molekul než při tlaku 100 kpa za stejné teploty. 1.8 V nádobě je při určité teplotě 1 mol argonu (M = 40 g mol 1 ). Chceme-li nahradit argon dusíkem (M = 8 g mol 1 ) tak, aby za stejné teplotě byl v nádobě stejný tlak, budeme potřebovat a) 10 mol N b) 1 mol N c) 0,1 mol N d) mol N 1.9 Litrová nádoba obsahuje za ultravysokého vakua kpa při teplotě 700 K řádově a) 10 3 molekul b) molekul c) 10 9 molekul d) nelze rozhodnout, pokud nevíme, o jaký plyn jde.
3 .1 Tlak čtyř molů ideálního plynu byl za konstantního objemu snížen na 1/3 původní hodnoty. Teplota plynu a) klesne na na 1/3 b) stoupne na trojnásobek c) stoupne na šestinásobek d) se zmenší na 1/6 původní teploty. Graficky vyjádřená závislost tlaku ideálního plynu na jeho molárním objemu při konstantní teplotě je a) přímka procházející počátkem b) rovnoosá hyperbola c) parabola s vrcholem v počátku a osou rovnoběžnou s osou tlaků d) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou p p p p Vm Vm Vm (a) (b) (c) (d) Vm *.3 Stavové chování ideálního plynu je možno přepočítat na jiné podmínky podle vztahu V a) T1 VT p1 p b) 1 p p VT 1 p c) T p V V T 1 V d) T1 V pt 1 V pt Kolikrát se změní tlak ideálního plynu uzavřeného v nádobě konstantního objemu, jestliže jej zahřejeme z 50 na 100 C: a) 0,5 b) 0,87 c) 1,15 d),0.5 Ze kterého z uvedených vztahů lze určit specifickou hustotu (hmotnost/objem) ideálního plynu? pv a) m pv pm T, b), c), d) R R T R T R T m p M (V m molární objem plynu, V celkový objem plynu, n látkové množství plynu, m hmotnost plynu, M molární hmotnost plynu, p tlak, T teplota) *.6 Střední molární hmotnost dvousložkové směsi je dána vztahem n a) 1M1 nm M, b) M M1 M, c) M x1m 1 xm, d) n1 n.7 Při izotermním ději a) systém nekoná práci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím teplo d) nemění se teplota e) nemění se tlak v systému 1 1 M M M 1
4 .8 Při adiabatickém ději a) systém nekoná práci b) nemění se tlak v systému c) nemění se objem systému d) systém nevyměňuje s okolím teplo e) nemění se teplota *.9 Při izochorickém ději a) systém nekoná práci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím teplo d) nemění se tlak v systému e) nemění se teplota.10 Při izobarickém ději a) systém nekoná práci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím teplo d) nemění se teplota e) nemění se tlak v systému *.11 Kompresibilitní faktor je definován vztahem m p T pv a) z, b) m TM z, c) z R pv, d) z R V R T m p V n R T (V m molární objem plynu, V celkový objem plynu, n látkové množství plynu, m hmotnost plynu, M molární hmotnost plynu, p tlak, T teplota).1 Kompresibilitní faktor se při velmi nízkých tlacích (p 0) blíží hodnotě a) z, b) z 0, c) z 1, d) z 1
5 *3.1 Podle přijatých zvyklostí jsou v termodynamice záporným znaménkem označovány tyto veličiny a) reakční teplo při endotermní reakci b) teplo odevzdané systémem do okolí c) práci dodanou soustavě d) entalpie tání e) práci, kterou systém vykoná na okolí f) teplo tuhnutí látky *3. Podle přijaté uzance označujeme v termodynamice kladným znaménkem tyto veličiny a) reakční teplo při exotermní reakci b) práci dodanou soustavě c) teplo odevzdané systémem do okolí d) práci, kterou okolí vykoná na systém e) výparné teplo látky f) teplo přijaté systémem g) teplo tání látky h) reakční teplo při exotermní reakci 3.3 Uzavřený systém vykonal při konstantní teplotě práci 1000 J a přijal teplo 900 J. Jeho vnitřní energie a) klesla o 100 J b) vzrostla o 100 J c) nezměnila se d) klesla o 1900 J 3.4 Při přečerpávání zemního plynu z podzemního zásobníku byla dodána práce 1000 J a přitom se uvolnilo teplo 000 J. Změna vnitřní energie přečerpaného plynu je a) 3000 J c) J b) 1000 J d) J 3.5 Při izochorickém adiabatickém ději v homogenní soustavě vnitřní energie a) roste b) klesá c) nemění se 3.6 Teplo vyměněné s okolím je rovno změně entalpie při ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém 3.7 Teplo vyměněné s okolím je rovno změně vnitřní energie při ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém *3.8 Ke zvýšení teploty 0,1 molu ideálního plynu o 10 C za konstantního objemu je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C pm R b) C Vm + R d) C pm RT
6 *3.9 Ke zvýšení teploty 5 molů ideálního plynu o 0, C za konstantního tlaku je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C pm b) C Vm + R d) C Vm + RT 3.10 Změna vnitřní energie pro přechod systému za stavu D do stavu A (viz následující schéma) A U 1 = 4,5 kj B U 4 =? U =,5 kj má hodnotu a) 4 kj b) + 4 kj c) 9 kj d) + 9 kj D U 3 = kj C *3.11 Standardní slučovací entalpie je rovna nule pro a) Mg(l) b) F (g) c) O (g) d) C (s, diamant) e) Sn(s) f) Pb(l) *3.1 Standardní slučovací entalpie je rovna nule pro a) Hg(g) b) H (g) c) Cl(g) d) CO (g) e) Mg(s) 3.13 Pro kterou z následujících reakcí platí, že její standardní reakční entalpie se rovná standardní slučovací entalpii oxidu dusičitého? a) N(g) + O(g) = NO (g) b) ½ N (g) + O (g) = NO (g) c) ½ N O (g) = NO (g) d) NO(g) + ½ O (g) = NO (g) *3.14 Z níže uvedených reakcí vyberte ty, jejichž standardní reakční entalpie představují standardní spalné entalpie: a) S (s) + O (g) = SO (g) b) SO 3 (g) + H O (l) = H SO 4 (l) c) CS (l) + 3 O (g) = CO (g) + SO (g) d) SO (g) + F (g) = SO F (g) e) CO (s) + ½ O (g) = CO (g) f) NH 3 (g) + HCl (g) = NH 4 Cl(g)
7 3.15 Jestliže platí 3 A + B = 4 C, r H = 800 kj/mol, pak pro reakci C = 3 / A + B je hodnota r H rovna a) 400 kj/mol b) kj/mol c) 1600 kj/mol d) kj/mol e) žádná z uvedených alternativ není správná 3.16 Slučovací entalpie HCl při 5ºC je 90 kj mol 1. Za předpokladu, že molární tepelné kapacity všech dvouatomových látek mají stejnou, konstantní hodnotu C pm = 30 J K -1 mol 1, rozhodněte, jaká bude reakční entalpie reakce Cl (g) + H (g) = HCl (g) při teplotě 15ºC: a) 90 kj mol 1 c) 10 kj mol 1 b) 180 kj mol 1 d) 10 kj mol Při směšování ideálních plynů entropie a) vždy roste c) se nemění b) vždy klesá d) může klesat i růst *3.18 Helmholtzova energie je definována vztahem a) F = G TS b) F = U TS c) F = U + pv TS d) F = H pv TS *3.19 Gibbsova energie je definována vztahem a) G = U TS b) G = U + pv TS c) G = U pv + TS d) G = H TS 3.0 Mírou vzrůstu neuspořádanosti (degradace) systému je a) pokles entropie b) vzrůst entalpie c) vzrůst entropie d) pokles entalpie 3.1 Děj DA je nevratný, děje AB, BC a CD jsou vratné. Změna entropie při nevratném ději DA má hodnotu S 1 = 4,5 J K 1 mol 1 A B S 4 =? S = 9,5 J K 1 mol 1 a) 7 J K 1 mol 1 b) 3 J K 1 mol 1 c) 3 J K 1 mol 1 d) 16 J K 1 mol 1 D S 3 = J K 1 mol 1 C
8 *4.1 Pro jistou látku má koeficient dp/dt tání hodnotu MPa/K. Z toho lze usoudit, že a) tuhá fáze má větší hustotu než kapalná b) kapalná fáze má větší molární objem než tuhá c) kapalina má větší hustotu než tuhá fáze d) molární objem tuhé fáze je větší než molární objem kapaliny 4. Tlak nasycené páry kapaliny a) je tím větší čím vyšší je teplota b) s rostoucí teplotou vždy klesá c) je na teplotě nezávislý d) jeho teplotní závislost prochází minimem s d ln p výphm 4.3 Vztah, kde p s je dt R T a) je třetí věta termodynamická b) je Clausiova-Clapeyronova rovnice c) je Nernstova rovnice d) je rovnice Gibbsova-Helmholtzova *4.4 V grafu ln X proti 1/T veličinou X může být a) rovnovážná konstanta b) tlak nasycené páry c) vnitřní energie d) rychlostní konstanta e) hustota *4.5 Sublimační teplo je a) menší než teplo tání b) větší než výparné teplo c) rovno součtu výparného tepla a tepla tání d) rovno rozdílu výparného tepla a tepla tání *4.6 Z následujících grafů pro závislost ln p s na 1/T pro dvě různé látky vyberte případy, 1) výp H A > výp H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) ) výp H A < výp H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) 3) výp H A = výp H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) (a) (b) (c) (d) 4.7 Z uvedených grafů pro závislost ln p s na 1/T pro dvě různé látky vyberte případy, které jsou nereálné? Proč? (a) A, B (b) A, B (c) A, B (d) A, B
9 4.8 Na přiloženém grafu je znázorněna teplotní závislost tlaku páry (v kpa) pro látku, jejíž normální teplota varu je 8,1 C. Látka má výparné teplo a) 45 kj/mol b) 6 kj/mol c) 5 kj/mol d) 3 kj/mol 4.9 Výparná entropie má minimální hodnotu a) při absolutní nule b) v kritickém bodě c) při normální teplotě varu 4.10 V grafu (viz obrázek) vyznačte oblast existence kapalné a plynné fáze. Jestliže při konstantním tlaku zahřejete binární kapalnou směs složek A a B, která obsahuje 67 mol. % B na teplotu t 1, a) bude mít rovnovážná pára větší hmotnost než kapalná fáze b) bude mít rovnovážná kapalina větší hmotnost než parní fáze c) obě rovnovážné fáze budou mít stejnou hmotnost 4.11 Z grafu zjistěte složení rovnovážné páry a rovnovážné kapaliny (v mol.%) při teplotě t 1 : a) pára obsahuje 40 mol.% B, kapalina 80 mol. % B, b) pára obsahuje 80 mol.% B, kapalina 0 mol. % B, c) pára obsahuje 40 mol.% B, kapalina 80 mol. % B, d) pára obsahuje 0 mol.% B, kapalina 80 mol. % B, t t 1 0 A 0, 0,4 0,6 0,8 1,0 x, y B B B [ p ] *4.1 Za nepříliš vysokých tlaků lze parciální tlak složky i nad roztokem vyjádřit rovnicí a) b) c) i i s i i i i s / i i / i s i p x p p x p p p y p x p p y p d) i i kde x i a y i jsou molární zlomky složky i v rovnovážné kapalině a páře, čisté složky i a p je celkový tlak Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje přiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záporné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne s p i je tlak nasycené páry 4.14 Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje přiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záporné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne
10 *4.15 Ze systémů, jejichž t y x diagramy, které popisují rovnováhu kapalina-pára, jsou znázorněny na následujících obrázcích, tvoří azeotrop: (a) (b) (c) (d) *4.16 Označte vztahy, vyjadřující Henryho zákon a) s p p x c) c k p b) p k x s d) p p x s p je tlak nasycené páry čisté složky, p její parciální tlak nad roztokem, x její molární zlomek v roztoku, c koncentrace roztoku, k, k jsou konstanty *4.17 Jestliže parciální tlaku plynu nad zředěným roztokem tohoto plynu v kapalině klesne na 0,7-násobek původní hodnoty, a) stoupne koncentrace plynu v kapalině na 1,7-násobek, b) koncentrace plynu v kapalině klesne na 0,7-násobek c) molárního zlomku plynu v kapalině klesne na 1/7 původní hodnoty d) molární zlomek plynu v kapalině se zmenší na 0,7-násobek původní hodnoty 4.18 Vzájemná rozpustnost složek A a B (viz fázový diagramu kapalinakapalina pro omezeně mísitelné složky na přiloženém grafu) a) se s teplotou nemění b) klesá se zvyšující se teplotou c) stoupá se zvyšující se teplotou *4.19 Pro směs dvou látek, které jsou vzájemně nemísitelné, může být celkový tlak při konstantní teplotě vyjádřen rovnicí p p p a) A B s s b) p xa pa xb pb s s c) p pa p B kde x i je molární zlomek složky i v heterogenní směsi, p je celkový tlak, p i parciální tlak složky i s v rovnovážné páře, p i tlak nasycené páry čisté složky i. 4.0 Směs 4 molů vody a 4 molů organické látky, které jsou prakticky nemísitelné, bude při teplotě 69 C vřít za tlaku (při 69 C má voda tlak nasycené páry 30 kpa, organická látka 50 kpa) a) 0 kpa c) 65 kpa b) 80 kpa d) 40 kpa
11 4.1 Nernstovy rozdělovací koeficienty látky A mezi vodu a různá organická rozpouštědla c K c mají hodnoty K 1 = ; K = 1,5 ; K 3 = 0,04 ; K 4 = 3,5. Pro odstraňování látky A z vodných roztoků je nejvhodnější a) rozpouštědlo 1 c) rozpouštědlo 3 b) rozpouštědlo d) rozpouštědlo 4 4. Přímý důsledek toho, že se rozpuštěním netěkavé složky sníží tlak páry rozpouštědla, je a) zvýšení teploty varu roztoku ve srovnání s teplotou varu čistého rozpouštědla b) zvýšení výparného tepla rozpouštědla c) snížení teploty varu roztoku ve srovnání s teplotou varu čistého rozpouštědla d) snížení výparného tepla rozpouštědla 4.3 Kryoskopie je a) metoda pro stanovení výparného tepla b) metoda pro stanovení molární hmotnosti rozpuštěné látky založená na snížení tlaku páry nad roztokem c) metoda pro stanovení molární hmotnosti rozpuštěné látky založená na snížení teploty tání roztoku proti teplotě tání rozpouštědla d) metoda pro stanovení molární hmotnosti rozpuštěné látky založená na zvýšení teploty varu roztoku proti teplotě varu rozpouštědla 4.4 Při měření normálních teplot varu vodných roztoků AlCl 3 (0,03 mol dm 3 ), sacharosy (0,1 mol dm 3 ), KNO 3 (0,04 mol dm 3 ), a CaCl (0,05 mol dm 3 ) (u elektrolytů předpokládejte úplnou disociaci) nejvyšší teplotu varu bude mít roztok a) AlCl 3 b) KNO 3 c) CaCl d) sacharosy 4.5 Osmotický tlak je a) tlak, kterým je nutno působit na roztok, aby se zabránilo pronikání rozpouštědla semipermeabilní membránou do roztoku b) fyzikální vlastnost každého roztoku c) tlak, kterým působí molekuly rozpuštěné látky na stěny nádoby s roztokem d) tlak, kterým je nutno působit na rozpouštědlo, aby se zastavila osmóza 4.6 Osmotický tlak s rostoucí teplotou a) klesá b) stoupá c) nemění se 4.7 U roztoku kyseliny octové o koncentraci c byl při teplotě 5 C naměřen určitý osmotický tlak. Kdyby byla kyselina octová za těchto podmínek úplně disociována, byla by hodnota naměřeného osmotického tlaku a) větší b) stejná c) menší org A voda A
12 5.1 Nejvhodnější podmínky pro spontánní průběh reakce jsou a) H > 0, S < 0 b) H < 0, S < 0 c) H > 0, S > 0 d) H < 0, S > 0 *5. Je-li a) G reakce záporné, reakce za uvažovaných podmínek musí probíhat, b) G reakce záporné, reakce za uvažovaných podmínek může probíhat, c) G reakce kladné, reakce za uvažovaných podmínek může probíhat, d) G reakce kladné, reakce za uvažovaných podmínek nemůže v žádném případě probíhat, 5.3 Na obr. je znázorněna závislost Gibbsovy energie soustavy na rozsahu reakce. Standardní Gibbsova reakční entalpie je vyjádřena směrnicí křivky a) v bodě 1 b) v bodě G c) v bodě 3 d) žádné z uvedených tvrzení není správné 5.4 Je-li stav reagujícího systému znázorněn bodem 1, probíhá uvažovaná reakce a) exergonicky b) endergonicky c) nelze rozhodnout výchozí látky 5.5 Výpočet standardní změny Gibbsovy energie pro reakci ze standardních slučovacích Gibbsových energií složek a) lze provést jen pro reakce, které mohou probíhat oběma směry, b) lze provést pro jakoukoli reakci, c) nelze provést přesně pro velmi rychlé reakce, d) lze provést jen pro reakce s velmi malou rovnovážnou konstantou 5.6 Standardní slučovací Gibbsova energie acetylenu a benzenu při teplotě 300 K jsou 10 a 130 kj mol 1. Z toho lze usoudit, že a) rovnovážná konstanta reakce při vzniku benzenu z acetylenu, 3 C H = C H 6, má vysokou zápornou hodnotu b) výroba acetylenu z benzenu je dobře realizovatelná c) příprava benzenu z acetylenu přímou reakcí je nemožná d) jsou dobré vyhlídky pro realizaci reakce acetylen benzen e) rovnovážná konstanta reakce acetylenu na benzen je velmi malá produkty *5.7 Rovnovážná konstanta reakce 4 HCl (g) + O (g) = H O(g) + Cl (g), probíhající v plynné fázi, je vyjádřena vztahy pho pcl a a) K K 4 p p a HCl O nho ncl c) K 4 nhcl no HO acl b) 4 HCl ao pho pcl d) K 4 phcl po p st
13 *5.8 Rovnovážnou konstantu reakce Pb(NO 3 ) (aq) + KI (aq) = PbI (s) + KNO 3 (aq), probíhající ve vodném roztoku, může být vyjádřena vztahy akno3 apbi apb(no3 a) K b) K a a a KNO a Pb(NO3 KI c 3 c) K c c KNO st ( c ) Pb(NO 3) KI d) a KI 3 PbI npb(no3 nki K n KNO3 n PbI 5.9 Rovnovážná konstanta reakce 3 Fe O 3 (s) = Fe 3 O 4 (s) + ½ O (g) je rovna 1/ Fe O no 3 nfe O n po K b) K st p a) Fe O po 3 st Fe O n K n p c) / po d) K st p *5.10 Při jisté teplotě byl do nádoby, obsahující pevnou síru, napuštěn oxid uhelnatý pod tlakem 00 kpa. Došlo k reakci S(s) + CO (g) = SO (g) + C (s) a v nádobě se ustavil tlak 100 kpa. Rovnovážná konstanta reakce je dána výrazem ac aso a) K a a CO S C nso S nco n c) K n a její hodnota je e) K = 1 f) velmi malá, K 0 g) veliká, K 1/ st pso / p b) K ( p / p ) CO pso d) K p p 5.11 Při teplotě 4300 K je G pro vznik plynné vody z prvků rovno nule. Při této teplotě tedy a) reakce H (g) + ½ O (g) = H O (g) nemůže probíhat b) rovnovážná konstanta reakce je záporná c) rovnovážná konstanta reakce je nulová d) rovnovážná konstanta reakce je rovna jedné 5.1 Hodnota rovnovážné konstanty endotermní reakce se stoupající teplotou a) vždy roste b) vždy klesá c) prochází maximem d) na teplotě nezávisí *5.13 H Ө v rovnici K H 1 1 ln K1 8,314 ( T ) 1 T má význam a) výparného tepla c) entalpie tuhnutí b) reakčního tepla d) aktivační energie a je vyjádřeno e) v kcal/mol g) v J/mol f) v cal/mol e) v kj/mol CO st st
14 5.14 Jestliže standardní změna Gibbsovy energie tří reakcí jsou vázány rovnicí G ( G G ), platí mezi rovnovážnými konstantami těchto reakcí vztah a) K 1 3 ( K K 1 ) c) K3 ( K1 / K) 3 1 1/ 3 ( / 1) b) K ( K / K ) d) K K K 5.15 Jistá reakce probíhá za uvažovaných podmínek s vysokým stupněm přeměny. Tomuto případu odpovídá z dále uvedených hodnot nejlépe hodnota rovnovážné konstanty a) 0,1 c) 10 b) 0 d) Rovnovážná konstanta reakce MgCO 3 (s) = MgO (s) + CO (g) je za dané teploty určena a) vzájemným poměrem obsahu kondenzovaných fází b) celkovým tlakem a množstvím pevného MgCO 3 c) parciálním tlakem oxidu uhličitého d) celkovým tlakem a množstvím pevného MgO *5.17 Rovnovážná konstanta reakce CuSO 4. 3 H O (s) + H O(g) = CuSO 4.5 H O (s) je rovna a K a a CuSO.5 H O CuSO.3H O HO a) 4 4 pho b) K st p ncuso 4.5 HO d) K n n CuSO.3H O HO 4 n c) K st p 5.18 Při teplotě 900 K se kapalný cín za přítomnosti kyslíku oxiduje na pevný oxid cíničitý. Standardní změna Gibbsovy energie této reakce má při uvedené teplotě hodnotu 40 kj mol 1. Při tavení cínu v argonové atmosféře, která obsahuje kyslík o parciálním tlaku 10 4 kpa, a) cín se bude oxidovat b) cín se nebude oxidovat c) nelze rozhodnout Standardní stav: ideální plyn za teploty soustavy a tlaku 100 kpa. HO
15 *6.1 Pro reakci, která probíhá podle stechiometrické rovnice 3 A + ½ B = R + 4 S je možno rychlost reakce, vyjádřenou jako časovou změnu rozsahu reakce v jednotce objemu, d r V d dca dcs zapsat jako a) r d) r 3d 4d dcb dcs b) r e) r d 4d dcb dcr c) r f) r d d 6. Řád reakce a) je roven součtu koeficientů ve stechiometrické rovnici b) vyjadřuje reakční mechanismus c) je roven součtu exponentů koncentračních členů v rychlostní rovnici d) je vyjádřením stechiometrie reakce 6.3 Rychlost chlorace oxidu dusnatého v plynné fázi je úměrná druhé mocnině koncentrace oxidu dusnatého a prvé mocnině koncentrace chloru. Tato reakce je reakcí a) druhého řádu b) prvého řádu c) třetího řádu d) řádu 3/ 6.4 Jako molekularita reakce je označován a) počet druhů molekul, které vstupují do uvažované reakce b) počet molekul, které se současně zúčastňují elementárního reakčního kroku c) počet molekul produktů, které v uvažované reakci vznikají d) počet druhů molekul produktů, které opouštějí reaktor 6.5 Rychlostní konstanta elementárních reakcí s rostoucí teplotou a) vždy klesá b) vždy roste c) může klesat nebo růst podle znaménka reakčního tepla d) nemění se *6.6 Tepelný rozklad oxidu dusičného probíhá v plynné fázi podle stechiometrické rovnice N O 5 = 4 NO + O kinetikou prvého řádu. Rychlostní rovnice má tvar dcno 5 a) kc cno 5 ( )d dcno b) kc cno d dco c) kc cno 5 d dcno d) kc c 4d NO 5 dc ( )d NO 5 e) kc cno 5
16 6.7 Při zpracování teplotní závislosti rychlostní konstanty získáme lineární závislost, jestliže vyneseme a) ln k proti T b) k proti 1/T c) ln k proti 1/T d) ln k proti 1/t kde T je absolutní teplota, t teplota ve C 6.8 Aktivační energii lze určit a) z teplotní závislosti rychlostní konstanty b) z teplotní závislosti rovnovážné konstanty c) kalorimetricky d) z reakčního tepla 6.9 Jako simultánní označujeme reakce, které a) mají stejnou aspoň jednu výchozí látku b) probíhající v reagujícím systému současně a mají alespoň jednu složku společnou c) vedou ke stejnému reakčnímu produktu *6.10 V systému, ve kterém může probíhat několik paralelních reakcí se značně rozdílnými rychlostmi, je převažující reakční cesta určena a) nejpomalejší reakcí b) nejrychlejší reakcí c) poměrem rychlostních konstant jednotlivých reakcí 6.11 Jako následné reakce jsou označovány a) reakce, které mají společnou alespoň jednu výchozí látku b) pochody, v nichž produkty jedné reakce jsou výchozími látkami další reakce c) reakce vratné d) reakce konkurenční 6.1 V systému, který tvoří původně čistá látka A, mohou probíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Nejvyšší koncentrace meziproduktu B lze dosáhnout v případě, že rychlostní konstanta prvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k 6.13 V systému, který tvoří původně čistá látka A, mohou probíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Koncentrace meziproduktu B v reagujícím systému bude velmi malá v případě, že rychlostní konstanta prvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k
17 7.1 Roztok jednosytné silné kyseliny o koncentraci 0,0005 mol dm 3 má a) ph = 10 b) ph = 3,3 c) ph = 3,3 d) ph = 10,7 7. Roztok jednosytné silné zásady o koncentraci 0,0005 mol dm 3 má a) ph = 10 b) ph = 3,3 c) ph = 3,3 d) ph = 10,7 7.3 Součin rozpustnosti síranu barnatého při 5 C má hodnotu (pro standardní stav c st = 1 mol dm 3 ). V jednom litru vody se při uvedené teplotě rozpustí a) 10 5 molu BaSO 4 c) molu BaSO 4 b) molu BaSO 4 d) 10 0 molu BaSO 4 *7.4 Měrná vodivost má rozměr a) m b) S m c) S m 1 d) 1 m Molární vodivost roztoku (S m mol 1 ) je definována vztahem a) c b) V 1000 c) c d) 1000 c kde je měrná vodivost (S m 1 ) a c látková koncentrace (mol dm 3 ) 7.6 Molární vodivost má rozměr a) m mol S c) m mol 1 S b) m mol S d) m mol S Má-li molární vodivost roztoku NaClO 4 o koncentraci 0,005 mol dm 3 hodnotu 0,01 S m mol 1, bude mít tento roztok měrnou vodivost a) 1 S m 1 b) 0,06 S m 1 c) S m 1 d) S m 1 e),4 S m 1 *7.8 Podle Kohlrauschova zákona v nekonečném zředění a) pro molární vodivost elektrolytu platí K K A A ( i a i je stechimetrický koeficient iontu i a jeho limitní molární vodivost) b) je molární vodivost kationtu a aniontu stejná c) se ionty pohybují nezávisle na sobě
18 7.9 Limitní molární vodivosti sodného a síranového iontu mají hodnoty přibližně 0,005 a 0,016 S m mol 1. Molární vodivost Na SO 4 v nekonečně zředěném roztoku bude a) 0,011 S m mol 1 b) 0,06 S m mol 1 c) 0,037 S m mol 1 d) 0,006 S m mol Disociační rovnováha slabých kyselin v roztocích se někdy charakterizuje hodnotou pk, která značí a) logaritmus stupně disociace slabé kyseliny b) záporně vzatý dekadický logaritmus disociační konstanty c) logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztoku d) logaritmus koncentrace hydroxylových iontů v roztoku 7.11 Která z dále uvedených kyselin je nejslabší? a) kyselina mravenčí pk = 3,75 b) kyselina benzoová pk = 4,0 c) kyselina mléčná pk = 3,86 d) kyselina akrylová pk = 4,6 e) kyselina máselná pk = 4,8 *7.1 Soustava, ve které probíhá přeměna chemické energie na energii elektrickou, se označuje jako a) elektrochemický článek b) chemický reaktor c) elektrolytický článek d) galvanický článek 7.13 Mezi změnou Gibbsovy energie r G při reakci probíhající v elektrochemickém článku, a jeho rovnovážným napětím E platí vztah a) r G = z F E b) r G = z F E c) r G = E/z F d) r G = E/z F kde F je Faradayova konstanta a z počet elektronů vyměněných při reakci probíhající v článku 7.14 Elektrochemický článek může sloužit jako zdroj elektrické energie jen tehdy, je-li jeho elektromotorické napětí a) kladné b) záporné c) nulové d) žádná z uvedených alternativ není správná *7.15 Každý elektrochemický článek se skládá a) z kovových vodičů a z elektrolytů b) pouze z vodičů druhé třídy c) z kombinace vodičů prvé a druhé třídy d) pouze z vodičů prvé třídy
19 *7.16 Při elektrolýze může na katodě probíhat reakce a) Fe 3+ + e Fe + b) O + e + H + H O c) Ag Ag + + e d) NO3 + e + H + NO + H O e) Cl Cl + e f) H O O + e + H + g) Pb + + H O PbO + 4 H + + e *7.17 V galvanickém článku Cd CdSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu probíhá chemická reakce a) Cd (s) + CuSO 4 (aq) = CdSO 4 (aq) + Cu (s) b) CdSO 4 (aq) + Cu (s) = Cd (s) + CuSO 4 (aq) c) Cd (s) + Cu + = Cd + + Cu (s) d) Cd + + Cu (s) = Cd (s) + Cu Při teplotě 5 C má standardní redukční potenciál kadmiové elektrody hodnotu 0,40 V a zinkové elektrody 0,76 V. Standardní elektromotorické napětí galvanického článku, v němž bude probíhat reakce Zn (s) + Cd + (aq) = Cd (s) + Zn + (aq) bude mít hodnotu a) 1,164 V c) +0,360 V b) 0,360 V d) +1,164 V 7.19 Standardní redukční potenciál elektrody Pb + Pb má při 5 C hodnotu 0,16 V a standardní redukční potenciál elektrody Zn + Zn při téže teplotě hodnotu 0,763 V. Aby za standardních podmínek v článku probíhala samovolně reakce Zn (s) + Pb + (aq) = Pb (s) + Zn + (aq) je třeba sestavit článek, a) Pb Pb + (aq) Zn + (aq) Zn b) Zn Zn + (aq) Pb + (aq) Pb *7.0 Z uvedených elektrod je elektrodou prvého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda *7.1 Z uvedených elektrod je elektrodou druhého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda 7. Platinový drátek ponořený do roztoku obsahujícího železnaté a železité kationty představuje elektrodu a) kovovou b) kationtovou c) oxidačně-redukční d) třetího druhu e) žádné z uvedených tvrzení není správné
20 7.3 Potenciál standardní vodíkové elektrody a) závisí na parciálním tlaku plynného vodíku b) závisí na aktivitě vodíkových iontů v roztoku c) závisí na teplotě d) je za všech podmínek roven nule *7.4 Standardní vodíková elektroda a) je sycena vodíkem pod tlakem 101,35 kpa b) je sycena vodíkem pod libovolným tlakem c) je ponořena do roztoku, který obsahuje vodíkové ionty o jednotkové aktivitě d) má potenciál rovný nule za všech teplot e) má potenciál, který je funkcí teploty a tlaku f) definuje tzv. vodíkovou stupnici potenciálů *7.5 Kalomelová elektroda, často používaná jako referenční, je elektroda a) Hg Hg Cl (s) KCl (nas) b) Hg Hg + c) Hg Hg Cl (s) KCl (0,1 M) d) Hg Hg *7.6 Z níže uvedených mezi oxidačně-redukční elektrody patří a) Pt H (g) HCl (aq) b) Pt K 4 Fe(CN) 6, K 3 Fe(CN) 6 (aq) c) Pt FeCl, FeCl 3 (aq) d) Pt Cl (g) HCl (aq) e) Pt SnCl, SnCl 4 (aq) f) Pt Ce (SO 4 ) 3, Ce(SO 4 ) (aq) g) Pt CrCl, CrCl 3 (aq) 7.7 Standardní potenciál elektrody Cu + Cu má při teplotě 98 K hodnotu +0,345 V. Z toho lze usoudit, že rovnováha reakce Cu + (aq) + H (g) = Cu (s) + H + (aq) posunuta prakticky úplně a) doprava b) doleva c) nelze určit, není dost údajů 7.8 Rtuťné ionty v roztoku částečně přecházejí na rtuťnaté ionty a kovovou rtuť : Hg + = Hg + Hg + Jsou-li hodnoty standardních redukčních potenciálů při 98 K E (Hg + Hg) = 0,799 V a E (Hg + Hg)= +0,854 V, má rovnovážná konstanta této reakce při 98 K hodnotu a) 1,38 10 b) 0,118 c) 8,48 d) 7,5
2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceNultá věta termodynamická
TERMODYNAMIKA Nultá věta termodynamická 2 Práce 3 Práce - příklady 4 1. věta termodynamická 5 Entalpie 6 Tepelné kapacity 7 Vnitřní energie a entalpie ideálního plynu 8 Výpočet tepla a práce 9 Adiabatický
VíceGalvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au
Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od
Více1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000
U otázek označených * je víc srávných odovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově
Vícekde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]
KINETIKA JEDNODUCHÝCH REAKCÍ Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 1 Rychlost reakce, rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek Rozklad kyseliny dusité je popsán stechiometrickou
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
VíceFYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401 Magda Škvorová Ústí nad Labem 2013 Obor: Toxikologie a analýza škodlivin, Chemie (dvouoborová) Klíčová
VíceÚloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6
3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně
VíceFázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceFyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního
VíceÚ L O H Y
Ú L O H Y 1. Vylučování kovů - Faradayův zákon; Př. 8.1 Stejný náboj, 5789 C, projde při elektrolýze každým z roztoků těchto solí: (a) AgNO 3, (b) CuSO 4, (c) Na 2 SO 4, (d) Al(NO 3 ) 3, (e) Al 2 (SO 4
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceRovnováha Tepelná - T všude stejná
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceTermochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce
Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
Více2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ
2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ Úloha 2-1 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou stupeň přeměny... 2 Úloha 2-2 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou... 2 Úloha 2-3
VíceOxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku
Oxidace a redukce Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe + 3 CO CuO + H 2 Cu + H 2 O 1 Oxidace a redukce Širší pojem oxidace
VíceÚlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)
Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g) C 2 H 4(g) + 3O 2(g ) 2CO 2(g) +2H 2 O (l) H 0 298,15 = -1410,9kJ.mol -1 2C 2 H 6(g) + 7O 2(g) 4CO
VíceÚloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11
1. ZÁKLADNÍ POJMY Úloha 1-1 Různé vyjádření reakční rychlosti rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek... 2 Úloha 1-2 Různé vyjádření reakční rychlosti změna celkového látkového množství... 2 Úloha
VíceOxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2
Oxidace a redukce Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Lavoisier Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceDOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE
1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
Více= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23
15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W
Více3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE
3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE (Elektrochemické články kinetické aspekty) Nerovnovážné elektrodové děje = děje probíhající na elektrodách při průchodu proudu. 3.1. Polarizace Pojem polarizace se používá
VíceTermochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.
Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,
VíceCHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK
CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku
VíceAcidobazické děje - maturitní otázka z chemie
Otázka: Acidobazické děje Předmět: Chemie Přidal(a): Žaneta Teorie kyselin a zásad: Arrhemiova teorie (1887) Kyseliny jsou látky, které odštěpují ve vodném roztoku proton vodíku H+ HA -> H+ + A- Zásady
VíceVZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie( 1
VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(www.vscht.cz/fch/zktesty/) 1 Zkouškový test z FCH I, 10. srpna 2015 Vyplňuje student: Příjmení a jméno: Kroužek: Upozornění: U úloh označených ikonou uveďte výpočet
Více1. Termochemie - příklady 1. ročník
1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =
VíceOxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2
Oxidace a redukce Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Antoine Lavoisier (1743-1794) Redukce = odebrání kyslíku
VíceHmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace
VíceGymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.
Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář
VíceTERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE
TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek
VíceTermochemie. Verze VG
Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých
VíceOsnova pro předmět Fyzikální chemie II magisterský kurz
Osnova pro předmět Fyzikální chemie II magisterský kurz Časový a obsahový program přednášek Týden Obsahová náplň přednášky Pozn. Stavové chování tekutin 1,2a 1, 2a Molekulární přístup kinetická teorie
VícePŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní
PŘEVODY JEDNOTEK jednotky 1. základní Fyzikální veličina Jednotka Značka Délka l metr m Hmotnost m kilogram kg Čas t sekunda s Termodynamická teplota T kelvin K Látkové množství n mol mol Elektrický proud
VíceTERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H
Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie
VíceOtázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)
Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.) Na ústní zkoušku se může přihlásit student, který má zápočet ze cvičení a úspěšně složenou zkouškovou písemku. Na ústní zkoušku se
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VíceFázové rovnováhy I. Phase change cooling vest $ with Free Shipping. PCM phase change materials
Fázové rovnováhy I PCM phase change materials akumulace tepla pomocí fázové změny (tání-tuhnutí) parafin, mastné kyseliny tání endotermní tuhnutí - exotermní Phase change cooling vest $149.95 with Free
VíceTeorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
VíceDynamická podstata chemické rovnováhy
Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VícePRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE
PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE 1. PRVKY 5. SKUPINY (N,P,As,Sb,Bi) obecné zákonitosti ve skupině DUSÍK Výskyt, chemické vlastnosti molekulární dusík Amoniak vlastnosti, příprava, hydrolýza,
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Více[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y
REAKČNÍ KINETIKA Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí Chemická povaha reaktantů - reaktivita Fyzikální stav reaktantů homogenní vs. heterogenní reakce Teplota 10 C zvýšení rychlosti 2x 3x zýšení
VíceTermodynamické zákony
Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce
VíceNa www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507 Elektrochemické metody Elektrolýza Do roztoku elektrolytu ponoříme dvě elektrody a vložíme na ně dostatečně velké vnější stejnosměrné napětí. Roztok elektrolytu
VíceSměsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace
Směsi, roztoky Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace 1 Směsi Směs je soustava, která obsahuje dvě nebo více chemických látek. Mezi složkami směsi nedochází k chemickým reakcím. Fyzikální vlastnosti
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceIV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1
A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceCHO cvičení, FSv, ČVUT v Praze
2. Chemické rovnice Chemická rovnice je schématický zápis chemického děje (reakce), který nás informuje o reaktantech (výchozích látkách), produktech, dále o stechiometrii reakce tzn. o vzájemném poměru
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceÚvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)
Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceGALAVANICKÝ ČLÁNEK. V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek.
GALAVANICKÝ ČLÁNEK V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek. Galvanický článek je zařízení, které využívá redoxní reakce jako zdroj energie. Je zdrojem
VíceVyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.
Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku
VíceRoztoky - druhy roztoků
Roztoky - druhy roztoků Roztok = homogenní směs molekul, které mohou být v pevném (s), kapalném (l) nebo plynném (g) stavu Složka 1 Složka 2 Stav směsi Příklad G G G Vzduch G L L Sodová voda (CO 2 ) G
Více7.TERMODYNAMIKA. 7) Doplň údaj o reakčním teple(tepelným zabarvením rce).
Termodynamika 7.TERMODYNAMIKA 1) Vysvětli pojem termodynamika, druhy soustav (uveď příklady), stavové veličiny (uveď druhy-měřitelné stavové veličiny a stavové fce, příklady, vysvětli rozdíl) 2) Co je
VíceUkázky z pracovních listů B
Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.
VíceZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
Více8. Chemické reakce Energetika - Termochemie
- Termochemie TERMOCHEMIE oddíl termodynamiky Tepelné zabarvení chemických reakcí Samovolnost chemických reakcí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti - Termochemie TERMOCHEMIE
VíceSpontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý
Spontánní procesy Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý Termodynamika možnost, spontánnost, směr reakce výchozí a konečný stav Stavová funkce S - entropie Změna entropie
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovnívh listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VícePříklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika
Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika 1. Do vody o teplotě t 1 70 C a hmotnosti m 1 1 kg vhodíme kostku ledu o teplotě t 2 10 C a hmotnosti m 2 2 kg. Do soustavy vzápětí přilijeme další
VíceÚlohy z fyzikální chemie
Úlohy z fyzikální chemie Bakalářský kurz Kolektiv ústavu fyzikální chemie Doc. Ing. Lidmila Bartovská, CSc., Ing. Michal Bureš, CSc., Doc. Ing. Ivan Cibulka, CSc., Doc. Ing. Vladimír Dohnal, CSc., Doc.
Vícesoustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy
Soustava soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy Okolí Hraniční plocha Soustava Soustava Rozdělení podle vztahu
Více5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY
5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY Úloha 5-1 Diskontinuální a průtočný reaktor s pístovým tokem... 2 Úloha 5-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 5-3 Protisměrné reakce
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceIV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
IV. Fázové rovnováhy 1 4. Fázové rovnováhy 4.1 Základní pojmy 4.2 Fázové rovnováhy jednosložkové soustavy 4.3 Fázové rovnováhy dvousložkových soustav 4.3.1 Soustava tuhá složka tuhá složka 4.3.2 Soustava
VíceStanovení křivky rozpustnosti fenol-voda. 3. laboratorní cvičení
Stanovení křivky rozpustnosti fenol-voda 3. laboratorní cvičení Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 2016/2017 Cíl pochopení základních principů fázové rovnováhy heterogenních soustav základní principy
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
Více2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak
Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak 1. Doplněním uvedených schémat vyjádřete rozdílné chování různých typů látek po jejich rozpuštění ve vodě. Použijte symboly AB(aq), A + (aq), B - (aq). [s pevná fáze,
VíceTrocha termodynamiky ještě nikdy nikoho nezabila (s pravděpodobností
Trocha termodynamiky ještě nikdy nikoho nezabila (s pravděpodobností 95 %) Studium tohoto podpůrného textu není k vyřešení úlohy B3 potřeba, slouží spíše k obohacení vašich znalostí o rovnovážných dějích,
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
VíceChemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky
Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:
Více