PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1

Transkript

1

2 Editorial Zaãátek leto ního roku v malé kotlinû praotce âecha byl neobvykle ru n díky volbám na Hrad a v neposlední fiadû i neobvykl m teplotám s následn mi chfiipkami a únorem nepfiíli bíl m. Neobvykle irok zábûr amnestie zpûsobil velk rozruch a bude mít dopady na mûsíce a roky. Odcházející i pfiicházející politici a jejich mnoïící se úfiedníci se postupnû znemoïàují, takïe obãan se jen s obtíïemi dom lí, kam se to po ãtyfiiadvaceti letech svobody vlastnû orientujeme a nad nûkter mi projevy nestaãí zírat. Grafick prûmysl v Evropû pokraãuje v promûnách struktur. Po del ím období klidného a plynulého zdokonalování ofsetu a jeho kralování mezi technikami tisku se naplno rozjela digitalizace a print-on-demand ve v ech v robních kategoriích. Do názvû organizací, kol a spoleãností se vloudilo slovo média, tedy tisk a média. Tiskárny se vût inou zaãínají orientovat v novém pojetí tiskov ch a mediálních sluïeb a uï je nedûsí poklesy objednávan ch nákladû tiskovin. Mimo jiné projevy to vidíme i na charakteru odborn ch v stav a dfiíve oblíben ch veletrhû. Prezentace firem, dodávajících techniku se stále ãastûji pfiipojují k veletrhûm knih, reklamy, audiovizuálních technik a jin ch nûãím pfiíbuzn ch oborû. Kdysi nezvyklé názvy tisk a média nebo Reklama, Polygraf jsou dnes bûïn m spojením, vystavovatelé a náv tûvníci to akceptují, protoïe jim to profesnû vyhovuje. Pfiedstavitele a majitele tiskáren vídáme stále ãastûji ve spoleãnosti nakladatelû a designérû, reklamních agentur a poradcû. Znaãnû se omezilo donedávna oblíbené veletrïní stûhování strojû a pfiesunû stovek a tisícû tun exponátû a stále del ích technologick ch linek, které zatûïovaly nejen v robce a jejich rozpoãty, ale také nutnû zvedaly ceny, protoïe nûkam se ohromné v daje rozpou tût musely. Zjevnû tak rostly náklady obou stran, dodavatelû i zákazníkû. Nejinak tomu bylo i v personálních a cestovních nákladech. V kritickém období úspor zûstal spí e problém na stranû veletrïních organizací a jejich agentur, které své nákladnû udrïované v stavní plochy a haly musejí udrïovat a pravidelnû naplàovat. Hlad po informacích a spektáklech je v ak stále velk a v Evropû vznikly desítky nov ch obrovsk ch v stavních areálû u mezinárodních leti È, zábavních parkû a konferenãních center. Nelze tedy z promûn vyvozovat závûr, Ïe o pfiedvedení strojû a v robních postupû pfii prûbûïné modernizaci tisku a médií není zájem, tûch bude zapotfiebí i nadále, stejnû jako odborn ch semináfiû, konferencí a praktick ch kurzû. Mûní se v ak charakter prezentací, kdy investofii nepoïadují na kaïdém národním veletrhu co nej ir í pfiehlídku v ech strojû vyrábûn ch v desítkách firem, zvlá tû, kdyï hranic jiï v Evropû mnoho nezbylo, doprava se stále zlep uje a mezi jednotliv mi veletrïními mûsty jsou vzdálenosti stále krat í. Zesílil v ak zájem o specifické oborové informace, bez jejichï technick ch, obchodních nebo strojních prezentací ve vybaven ch centrech se v emi moderními sluïbami se neobejdeme. Zfiejmû bude i nadále fungovat osvûdãen cyklus konjunktura úpadek krize nová potfieba vzrûst zájmu v nov ch podmínkách nová konjunktura takïe se není ãeho bát. Je tû nedávno nûktefií pfiedem odepisovali nejen tisk jako sedmou velmoc, ale i její v stavy, jak mi jsou obrovské tiskafiské veletrhy. Ty velké v ak zdaleka nekonãí, roz ífiily se o média a jiï se intenzívnû chystá drupa 2016! Vystavovatelé (nejen) z Evropy zase pfiijdou a kupci si opût udûlají ãas, jak jsme o tom psali bezprostfiednû po drupû loàské. Ty malé veletrhy se v ak vût inou pfiipojily k jin m oborûm. Nûkde aktivitu pfievzaly firmy, pfiíkladem je tfieba zanedlouho konání v stavy firmy Hunkeler, která se rozrostla plochami i poãty exponátû a témat. Otevíráte druhé ãíslo jubilejního 125. roãníku ãasopisu Typografia, jehoï hlavní ãlánky jsou orientovány na oblast papíru. Znovu vybízíme tiskárny a jejich pfiíznivce i zamûstnance pamûtníky k zaslání retro ãlánkû a pfiipomínkám kdysi slavn ch center ãeské, moravské i slovenské historie tisku a typografie. Rádi otiskneme Va e pfiíspûvky a doklady slavné éry tiskové, papírenské a kniïní kultury, která patfiila po mnoho staletí k evropské piãce. Vladislav Najbrt Obálku únorové Typografie vytvofiil ãesk grafick designér MgA Petr tûpán (*1979). Od ukonãení studií na Vysoké kole umûleckoprûmyslové v Praze v roce 2004 spolupracuje se Studiem Najbrt. Je drïitelem prestiïních cen Czech Grand Design a âesk lev. Mezi jeho realizace patfií napfi. vizuální styl spoleãnosti âd Cargo, vizuální styl a orientaãní systém âesk ch drah, grafická identita filmû Jana Svûráka Vratné lahve a Kuky se vrací, vizuální styl ãeské úãasti na Expo 2010, vizuální styl festivalu PraÏské jaro a novû vznikající identita âeské televize. TYPOGRAFIA

3 OBSAH CONTENTS 1 Milo Le ikar PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1 Pulp and paper industry in Europe #1 3 Jitka Böhmová Anketa PouÏívané papíry v tiskárnách Questionnaire Papers used in printing houses 4 Jitka Böhmová Rozhovor s pfiedsedou poroty loàské soutûïe Kalendáfi roku Interview with the Chairman of the Jury of last year s calendar competition 5 Jitka Böhmová Anketa Nové papíry a materiály Questionnaire New papers and materials 6 Ondfiej Sedláãek Zajímavé a netradiãní ti tûné propagaãní prostfiedky Interesting and untraditional means of printed promotional 8 Tiskárny HavlíãkÛv Brod pfiedstavily nov tiskov stroj Tiskárny HavlíãkÛv Brod introduced a new printing machine 9 Jitka Böhmová Vítûz soutûïe Kalendáfi roku 2012 Nástûnn kalendáfi Horoskop Winner of the competition Calendar year 2012 Wall Calendar Horoscope 10 Jitka Böhmová Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie ve spoleãnosti Antalis Visiting member of the Kolegium Typografie in Antalis company 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Franti ek Plíva Vzpomínka na 150. v roãí ustavení spolku Typografia, v eobecné kasy ku podporování nemocn ch typografû v Praze Remembering to 150 anniversary of the establishment of the association Typography, general treasury support to the patients typographers in Prague 14 Element F Fotografie a umûní ve druhé polovinû 20. století Element F Photography and art in the second half of the 20th century 16 Zemfiel grafik Oldfiich Kulhánek Graphic designer Oldfiich Kulhánek died 17 Ing. Lenka Stehlíková, M. A. Roman Witasek Kurz Grafick designér na Ave Art Ostrava Course Graphic designer in Ave Art Ostrava 19 Anketa Studenti kurzu grafick designér na Ave Art Ostrava Questionnaire Students of course Graphic designer in Ave Art Ostrava 20 Vladislav Najbrt Vzpomínka na pana Eduarda Grégra New Year s cards with magic of printing Jan Barták Zemfiel pan Eduard Grégr Mr. Eduard Grégr died 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem vloïená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 2/2013/1243/ROâNÍK 116 Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, Fax ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: MgA Petr tûpán Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 15 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú /0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN , Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Toto ãíslo je ti tûno barvami dodan mi firmou Michael Huber CZ PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1 Celosvûtové zotavování papírenského prûmyslu po finanãní krizi ve druhé polovinû roku 2009 se sice zaãalo projevovat jiï v roce 2010, ale ve druhém pololetí 2011 se situace opût zhor ovala a nabídka v robních kapacit zaãala pfievy ovat absorpãní moïnosti spotfiebitelû. Vût ina papírensk ch v robcû se proto zamûfiila na podnikovou restrukturalizaci, konsolidaci a investice do inovace v roby a samotn ch produktû, ve snaze zachovat si konkurenceschopnost. Obecnû tak i v roce 2012 platilo, Ïe v regionech EHK panovaly zhor ené trïní podmínky a zaãala klesat produkce u vût iny papírensk ch komodit zejména papíru a lepenky. V jimkou byla pouze buniãina a sbûrov papír, hlavnû díky vysoké poptávce na asijsk ch trzích a vzestupu spotfieby v tûchto regionech. Pokles produkce u fiady v robcû papírû a lepenek vedl vût inu spoleãností ke strategii, zaloïené na posunu k produktûm s vy í pfiidanou hodnotou, ke sniïování v robních nákladû a souãasnû k pfiijetí udrïiteln ch iniciativ, vytváfiejících vztah mezi rozvojem trhu celulózy a papíru a lepenky a zelenou ekonomikou. V roce 2011 tak byly realizovány v znamné investice v oblasti chemické buniãiny, coï vedlo k rûstu jejích produkãních kapacit o sto procent. Orientace na papírenské produkty s vy í pfiidanou hodnotou ov em není jen doménou Evropy a Severní Ameriky, ale i producenti buniãiny v JiÏní Americe a Asii objevili ekonomick pfiínos této komodity a snaïí se maximalizovat svûj potenciál zdrojû dfievní hmoty. V âr se projevil tento trend masivní investiãní ãinnosti vstupem spoleãnosti LENZING do celulózky Biocel Paskov, která se pfieorientovává ze sulfitové papírenské buniãiny na viskózovou buniãinu. V oboru buniãiny, ale i papíru a lepenky je nejvût ím tuzemsk m producentem Mondi tûtí, kde jsou v ak na bázi vlastní sulfátové buniãiny vyrábûny jen obalové a balicí papíry, vãetnû surovin na vlnité lepenky. V robû grafick ch papírû, ale v pomûrnû mal ch objemech a speciálních sortimentech se v âr vûnuje KRPA Hostinné, JIP Papírny Vûtfiní, OP papírna Ol any a Aloisovská papírna. PfieváÏná vût ina spotfiebovávan ch papírû a lepenek je do âr dováïena ze zahraniãí, a dovozy jsou podstatnû vy í neï tuzemská produkce. V roce 2011 bylo v âr vyrobeno celkem 736 tis. t papírû a lepenek (z toho ale jenom 62 tis. tun grafick ch papírû), dovoz ãinil celkem 1,239 mil. t (z toho 551 tis. t grafick ch) a rok pfiedtím byl import dokonce ve v i 1,268 mil. t (z toho 599 tis. t grafick ch papírû).

4 Typografia V roba papírû a lepenek v Evropû Produkce papírû a lepenek v Evropû byla zvlá tû je tû ve druhé polovinû roku 2011 v raznû ovlivnûna zhor enou ekonomickou situací v tomto regionu. V roba klesla o 0,6 % proti roku 2010, kdy bylo moïné zaznamenat v razné zotavení proti krizovému roku V období pfiitom byl registrován kumulativní pokles v roby o 10 procent. Poptávka po papíru v Evropû (spotfieba) v pfiedminulém roce poklesla o 1,2 procenta a stav nejistoty asi nejlépe charakterizuje souãasné vyhlídky tohoto odvûtví, i kdyï dílãí statistiky roku 2012 jiï ukazovaly náznaky zlep ování situace jak ve v robû, tak i ve spotfiebû papírû a lepenek. Vlastní v roba papírû a lepenek klesla v Evropû meziroãnû celkem o 0,6 % na 104,1 mil. tun a vyuïití stávající v robních kapacit se dále sníïilo o 1,3 procentního bodu na 90,4 %. V roce 2011 muselo b t více neï dva miliony tun produkãní kapacity papírensk ch strojûm uzavfieno, zvlá tû pak v pfiípadû grafick ch (tiskov ch) papírû, zatímco vstup nov ch v robních jednotek na trh se dramaticky sníïil. Nepfiízniv v voj byl v tomto období zaznamenáván ve vût inû sektorû tûïkého prûmyslu a negativnû se pak promítl do evropského zpracovatelského prûmyslu, a tím i papírenského prûmyslu. Ve stfiední a v chodní Evropû byla rovnûï nedobrá situace, hlavnû vzhledem k nadmûrn m kapacitám novinového a magazínového papíru, které byly odstavovány (u nás napfi. Norske Skog a JIP Papírny Vûtfiní). PfiestoÏe jsou dnes snahy o konsolidaci patrné, bude situace vyïadovat fiadu dal ích krokû, aby se obor stal znovu globálnû konkurenceschopn m. RÛst papírenské produkce v Evropû byl zaznamenáván pouze v pfiípadû hygienick ch papírû, naopak v roba grafick ch papírû vãetnû novinového poklesla o 1,2 %. V roba novinového papíru, kter klesal jiï i dfiíve, se sníïila o 0,3 %, v roba nenatíran ch bezdfiev ch papírû se zv ila o procento, naopak u natíran ch bezdfiev ch pomûrnû v raznû poklesla ( 6,5 %). V roba bezdfiev ch grafick ch papírû se celkem sníïila o 4,5 %, u nenatíran ch dfievit ch druhû je propad 5,4 %, zatímco u natíran ch dfievit ch jen o pûl procenta. V roba natíran ch grafick ch druhû papíru klesla celkem o 0,9 %, nenatíran ch grafick ch papírû pak o 2,9 %. VyuÏití v robních kapacit grafick ch papírû dosáhlo v roce 2011 jen 89,7 % (rok pfiedtím bylo o 1,5 % vy í). Grafické (tiskové) papíry se na celkové evropské produkci papírû a lepenek podílely 45,2 %, zatímco v roce 2010 to bylo 45,5 % a dfiíve i pfies 50 %. V sektoru obalov ch materiálû se produkce také mírnû sníïila, ale jenom o 0,4 %. V roba lepenek na pfiepravní obaly, které v obalovém sektoru tvofií témûfi 57 procent, se sníïila pouze o 0,1 procent. Jde v ak o statistick údaj v hmotn ch jednotkách (tuny), takïe je nutno na vysvûtlenou uvést, Ïe tyto mnoïstevní objemy jsou ovlivnûny v razn m trendem smûfiování k niï ím hmotnostem, pfiedev ím v oblasti surovin na vlnité lepenky, ale i u obalov ch papírû. V roba skládaãkové lepenky poklesla o 2,4 %, produkce v ech dal ích obalov ch druhû papíru se meziroãnû sníïila o 0,9 % a vyuïití produkãních kapacit u tûchto druhû papírû ãinilo 90,6 % (2010 to bylo 92,7 %). Obalové druhy papíru tvofiily v roce 2011 celkem 45 % z celkové papírenské produkce v Evropû s trendem v razného vzestupu. Na rozdíl od v ech dal ích druhû, v roba hygienick ch papírû vzrostla v Evropû meziroãnû o 2,3 %. Tato kategorie ale pfiedstavuje pouze 7,3 % z celkového objemu v roby papírû a v nûkter ch zemích je to je tû ménû (napfi. âr je témûfi zcela závislá na dovozech, hlavnû pak ze Slovenska). Produkce papírû pro prûmyslové vyuïití a speciální úãely se podílí na celkovém objemu v roby papírû 4,5 procenty (v roce ,4 %), tato poloïka se v ak ãasto sãítá s obalov mi a balicími papíry. Produkce buniãin v Evropû v podstatû stagnuje (v roce 2011 to bylo 39,3 mil. tun, 2010 pak 39,2 mil. tun), pfiiãemï export buniãiny do Asie meziroãnû stoupl o více neï 40 procent a ãinil témûfi tfii ãtvrtiny z celkového v vozního evropského objemu. Ve vlákninové zaná ce v roby papírû v Evropû nadále v raznû stoupá podíl sbûrového papíru. Spotfieba papírû a lepenek Ve statisticky uzavfieném roce 2011 se sníïila spotfieba o 1,2 % na 93,7 mil. tun, pfiitom HDP Evropy se ve stejném období zv il v bûïn ch cenách o 1,6 % (Pramen Eurostat). V pfiípadû grafick ch papírû byl tento pokles spotfieby nejv raznûj í o 3,1 procenta a to vzhledem k niï ím investicím do reklamy, stále ostfiej í konkurenci ze strany nov ch komunikaãních médií a neustálém poklesu ãtenáfiû ti tûn ch novin. Spotfieba ostatních tiskov ch papírû (bez novinového) ve stejném období klesla o 1,6 %. I kdyï tendence poklesu se v roce 2012 v podstatû zastavila, nelze bohuïel do budoucna oãekávat Ïádnou zásadní zmûnu dlouhodobého trendu sniïování spotfieby tiskov ch papírû a to ani pfii souãasném boufilivém rozvoji nov ch technologií digitálního tisku. MnoÏství zde spotfiebovávan ch papírû (natírané a hlazené bezdfievé tiskové papíry) zatím není nijak zásadní. Milo Le ikar Dokonãení ãlánku najdete v Typografii digitální na stranû 4.

5 ANKETA PouÏívané papíry v tiskárnách Nákup papíru je dûleïit, protoïe jeho vzhled a kvalita v raznû ovlivní podobu tiskoviny. Jaké materiály nakupují tiskárny nejãastûji a co je pro nû pfii v bûru papíru dûleïité se dozvíte v této anketû. 1 Jaké pouïíváte papíry a proã preferujete právû tyto? 2 Je pro Vás pfii v bûru papíru dûleïitûj í kvalita nebo cena? 3 Jste spokojeni se sv mi dodavateli papíru? 4 Existují nûjaké záludnosti pfii v bûru papíru? 5 Vyhovuje Vám souãasná nabídka papírû pro digitální tisk? Martin Vavfiiãka, Obal print 1 Na e firma, Obal print s.r.o., je v robcem obalû za skládaãkov ch lepenek. Proto vyuïíváme nejvíce skládaãkové lepenky kvality GD2, CKB, GC2 a GC1. Tyto lepenky vyuïíváme, protoïe mají velmi dobré vlastnosti pro v robu obalû. 2 Pro na i firmu je kvalita materiálû vïdy velmi dûleïitá. Promítá se nejen do koneãného vzezfiení na- eho v robku, ale kvalitní materiál zároveà zaruãuje bezproblémovou v robu, opro tûnou od zbyteãn ch prostojû. Cena materiálu tedy nemusí b t nejniï í z nejniï ích, musí v ak b t na pfiijatelné úrovni. 3 S dodavateli papíru jsme spokojeni. 4 V sektoru skládaãkov ch lepenek se jedná hlavnû o pra nost lepenky a kvalitu nátûru. Tyto problémy zaznamenáváme vût inou u lepenky GD2. S lepenkami CKB, GC1 a GC2 kvalitativní problémy neb vají. 5 Digitální tisk neprovozujeme. Nabídku tedy neumím posoudit. Vladimír aur, Tisk Horák 1 PouÏíváme vût inovû dvû skupiny papírû; papír bezdfiev ofset natíran a LWC papíry. Takové papíry preferují na i zákazníci. 2 Pro nás je dûleïit pomûr kvalita/cena. 3 Na e hlavní dodavatele bych známkoval dvojkou, ostatní trojkou. 4 5 Skryté vady. I zde pouïíváme ofsetov papír. Monika Kalousková, Tiskárna Grafico 1 Kfiída (mat i lesk), ofset, pohlednicové kartony, skládaãkové lepenky. Ostatní jako recykl, speciálky (raïené, hlazené pfiírodní papíry), samopropis, samolepka okrajovû. Materiál objednáváme dle poïadavkû zákazníka. 2 Kvalita pfiedev ím, ale cena je v dne ní dobû také dûleïit faktor. 3 4 Ano, pfieváïnû jsme. Speciální formát, dráha, speciální papíry, které nejsou lehce dostupné nûkdy fie íme náhradami. 5 Papíry pro digitální tisk nevyu- Ïíváme. Zuzana Matûjíãková, V chodoãeská tiskárna, spol. s. r. o. 1 Celá fiada Profi, Maxi, Novatech lesk i matt, natírané papíry, Serixo, Dito ofsetové papíry Ano. Termín dodání. Ano. Tomá Novotn CEO Branaldi, s.r.o. 1 PouÏíváme nejãastûji papíry GD2 (230 g, 210 g, 180 g), KL (kfiídov papír), GC2, GC1, CKB, GT1 a GT2. Jsme schopni vyrábût také s papíry certifikovan mi FSC, které deklarují, Ïe nepocházejí z de tn ch pralesû. V echny tyto papíry splàují na e poïadavky na kvalitu a ekologii, pfiiãemï zaruãují optimální kvalitu v robkû podle poïadavkû na ich zákazníkû. 2 SnaÏíme se samozfiejmû oba parametry vyváïit, nicménû primárnû vycházíme z poïadavkû klienta a úãelu realizace. Navíc není moïné problematiku zjednodu it na tvrzení, Ïe mûïeme mít buì kvalitní drah papír nebo nekvalitní levn. Pfii velk ch objemech, Tomá Novotn 2 Obû tyto poloïky jsou dûleïité, které zpracováváme, umíme zákaz- záleïí na poïadavku zákazníka níkûm nabídnout i ty nejkvalitnûj í papíry za velmi zajímavé ceny. Druh m hlediskem je také fakt, Ïe cena papíru tvofií jen omezené procento nákladû na realizaci, pfiiãemï ostatní náklady s klesající cenou papíru neklesají. Hovofiíme zde napfiíklad o nákladech na zamûstnance, energie a podobnû. Jednodu e, nelze fiíct, Ïe pokud pouïijeme dvakrát levnûj í papír, klesne na polovinu také cena zakázky. 3 Stejnû jako s na imi klienty, i s dodavateli dáváme pfiednost budování dlouhodob ch vztahû. Odpovûì tak zní ano, se stávajícími dodavateli jsme spokojení. 4 S papírem jako základní surovinou pro v bûr na ich produktû pracujeme dlouhodobû, a díky tomu ná zku en t m umí správn papír nejen nakoupit, ale i odpovídajícím zpûsobem pracovat. Aktivnû sledujeme i novinky na trhu, protoïe orientaci v nabídce papírû povaïujeme za naprosto zásadní vûc, která Branaldi umoï- Àuje naplàovat firemní filozofii Dáváme papíru Ïivot. 5 Nabídka je dostateãnû iroká, navíc v robci papírû pfiicházejí se stále nov m sloïením, povrchov mi úpravami a dal ími inovacemi. Díky tomu máme i my moïnost nabízet zákazníkûm atraktivní novinky v segmentu digitálního tisku, a tím zefektivnit jejich marketingovou komunikaci v oblasti podpory prodeje. Pfiipravila Jitka Böhmová. VyuÏijte pfiíleïitosti k rozumné investici! V poslední dobû mimofiádnû vzrostla nabídka ojet ch, zãásti témûfi nov ch tiskov ch a knihafisk ch strojû v ech znaãek a formátû. Vybízíme majitele a managementy tiskáren ke zváïení cenov ch rozdílû a pomûru cena v kon mezi tûmito ãerstv mi nabídkami a zcela nov mi stroji. Nabídky pfiicházejí od kvalifikovan ch firem a z rukou provûfien ch profesionálû, stroje jsou revidované a vyãi tûné, vût ina je dosud v provozu v renomovan ch tiskárnách. Je zfiejmé, Ïe se jedná o souãasnou mimofiádnou pfiíleïitost, která vznikla vlivem krize a nutí fiadu seriozních tiskáren sniïovat kapacity a provozní stavy odprodejem. Tato pfiíleïitost je pfiechodná a nebude trvat dlouho. Ceny brzy zase stoupnou! VyÏádejte si konkrétní nabídky a informace, které pro vás rádi zprostfiedkujeme v rámci polygrafického poradenství. CZ Printa s.r.o., Praha 6, Bolívarova 23, Tel D Prof. Dr. Thomas Helbig, poradenství pro tiskárny, GmbH, Chemnitz, SRN

6

7 Zajímavé a netradiãní ti tûné propagaãní prostfiedky Téma Zajímavé a netradiãní ti tûné propagaãní prostfiedky je do jisté míry vdûãné, do jisté míry velmi vyãerpané. Reklama pro své úãely pouïívá tisku od jeho vzniku, resp. masivnûj ího roz ífiení techniky i znalosti ãetby u ir ích vrstev obyvatelstva, tedy fieãeno latiníky: Nihil novi sub sole. Pro nelatiníky: Nic nového pod sluncem se neobjevuje. Ale pfieci jen lze nalézt více ãi ménû vychytané materiály, kter mi firmy ãi jiné instituce oslovují. Zde je pár ukázek pro inspiraci. Reklamní dopis a jeho podoby Dopis je základním prostfiedkem písemné/ ti tûné komunikace jiï po staletí. Pro reklamu pfiedstavuje velmi dobr a relativnû levn kanál k ífiení informací. Ideálnû dopisem zacílíme na vhodnou skupinu, sdûlíme velké mnoïství informací, které by se tfieba do inzerátu nebo TV spotu neve ly, a jako bonus máme anci nabídnout tyto informace ve vhodnou chvíli. Vût inou totiï sáhne adresát po dopisu v momentû, kdy má ãas a chuè se ãtení vûnovat. Tehdy dopis skuteãnû otevfie a ãte. AlespoÀ pár okamïikû, neï ho pfiípadnû hodí do ko e. Dopis prosící o podporu aktivit sdruïení Zdravotní klaun. Poskládan a prûhledn mi samolepkami spojen papír formátu A3 je zevnitfi poti tûn prûvodním dopisem a fotografiemi. Nabídka pfiedplatného ãasopisu dtest. V obálce je kromû barevného prûvodního dopisu i samolepka na po tovní schránky se vzkazem Nevhazujte reklamu! Pfiedvánoãní zásilka LékafiÛ bez hranic. PrÛvodní dopis s pfiipojenou sloïenkou, plnobarevn leták A5, a dvû vánoãní pfiání s vlastními obálkami. První ukázkou zdafiilé kombinace originální a pfiesto tvrdû komerãní varianty reklamního dopisu je nabídka neziskové organizace Obãanské sdruïení spotfiebitelû TEST. Ta touto formou nabízí pfiedplatné svého ãasopisu dtest, kter poskytuje testy a recenze v robkû, rady pro v bûr a nákup produktû, ale téï fie ení problémû a ochranu spotfiebitelû. V obálce je kromû oboustrannû poti tûné plnobarevné A4, s prûvodním slovem na stranû jedné a ukázkou z testû produktû na stranû druhé, samolepka na po tovní schránky ve dvou barevn ch variantách se vzkazem Nevhazujte reklamu! Celkovû bych tvûrce pochválil: jak za samotné provedení, tak za dobré spojení dárku samolepky s informaãním a reklamním sdûlením. Velmi originální ukázkou reklamního sdûlení formou dopisu je workbook. V dopise nalezneme tfii verze papírov ch skicákû, které pomohou pfii návrhu webû, responsive webû ãi mobilních verzí. Je to zcela specifická pomûcka pro webdesignéry, ktefií si mohou tuïkou skicovat grafickou podobu budoucích webû / layoutû pfiesnû podle zadan ch rozmûrû. âistû papírov obsah nabídkového / propagaãního dopisu by samozfiejmû neobstál. Proto je pfiipojen prûvodní list, v nûmï je umístûna obyãejná tuïka jako dárek. Dal í dvû ukázky jsou trochu podobné. Jde o propagaci charitativní ãinnosti, pfiiãemï zásilka vïdy obsahuje velké mnoïství materiálû a informací. A mimo to: obû zásilky byly cíleny na konec roku, pfiedvánoãní ãas, kdy se charitativním akcím dafií nejlépe. První z nich je dopis LékafiÛ bez hranic, ktefií touto formou poukazují na tristní podmínky dûtí v rozvojov ch zemích. V obálce A5 je vloïen prûvodní dopis s pfiipojenou sloïenkou (celkem 2 listy A4), plnobarevn leták A5, kter velmi realisticky informuje o váïnosti situace, a nakonec dvû vánoãní pfiání s vlastními obálkami. Reklamní sdûlení Workbook. V dopise jsou tfii verze papírov ch skicákû, které pomohou pfii návrhu webû, responsive webû ãi mobilních verzí a tuïka jako dárek. Zajímav m prvkem je prûvodní dopis, kter je podtrhan modrou propiskou, aby vynikly nejdûleïitûj í informace. Navíc je to postaveno tak, Ïe podtrïení provedla osoba, která dopis podepsala. Jde tedy o celkem siln pfiesvûdãovací moment. Druh m dopisem je prosba o podporu aktivit sdruïení Zdravotní klaun, které pravidelnû pfiiná í smích a radost hospitalizovan m dûtem, seniorûm a geriatrick m pacientûm... Tato reklamní zásilka má na první pohled originální podobu. Zatímco v echny pfiedchozí pfii ly v obyãejné bílé obálce, maximálnû s logem spoleãnosti, tato má specifick barevn vzorovan potisk. A de facto nejde o obálku, ale o poskládan a prûhledn mi samolepkami spojen papír formátu A3, kter je zevnitfi poti tûn prûvodním dopisem a doplnûn ilustraãními fotografiemi, v ãtem dosavadní ãinnosti ap. Z hlediska úspory papíru tak jednoznaãnû odesílatel u etfií za obálky. A navíc donutí adresáta, aby dopis cel rozlepil a otevfiel. Tím je do jisté míry zaruãeno, Ïe si jej i prohlédne ikovnû vymy lené. V zásilce jsou opût dva dárky jedním je kalendáfi na rok 2013 na stûl (papír silnûj í gramáïe pfiehnut na formát DL) a druh m prázdné pfiání Prostfiednictvím letáku s dopisem pro JeÏí ka, mohly dûti napsat âeskému JeÏí kovi, kter jim pr urãitû odpoví. Podoba kampanû budí v ak spí e rozpaky.

8 Exkluzivní vodka z Bûloruska. Klasická kartonová krabice s bohatou reliéfní raïbou, potiskem vnitfiní strany kartonu. Na láhvi nechybí ani v fiez, ve kterém je vidût motiv na protilehlé stranû láhve. Souãástí je odnosná igelitová ta ka s mapou Bûloruska. Semtex explosive energy. Detaily kampanû vysvûtluje pfiipojené CD ve víku krabice. s motivem zdravotního klauna: klaun táhne na sáàkách dvû dûti zimní krajinou. Opût hodnotím jako pomûrnû zdafiilé, cílû akce adekvátní a dobfie provedené i technicky. Atypick leták Leták je propagaãním tiskem, kter je takovou Popelkou mezi ostatními reklamními materiály. Oproti prospektu je ménû rozsáhl, ménû v pravn a zpravidla i hûfie/ levnûji proveden. Oproti vizitkám ãi jin m kartiãkám má vût inou podstatnû men í gramáï a je odsouzen k rychlému konci spolu s danou akcí. Pfied Vánoci se mi fiízením osudu dostal do ruky leták s nepfiehlédnuteln m titulkem Napi JeÏí kovi, on Ti urãitû odpoví! Leták má formát A4 naleïato, je pfiehnut na A5, poti tûn oboustrannû, plnobarevnû, gramáï jako obyãejn kanceláfisk papír, bez kvalitnûj í povrchové úpravy. Na první pohled vûbec není patrné, o co jde. První stranu rámují vût í ãi men í loga desítek firem, kter m vévodí âeskomoravská stavební spofiitelna generální partner. Zbytek je vyplnûn hustû psan mi body pokyny, jak dále postupovat. Úplnû zpoãátku jsem tedy oãekával, Ïe jde o reklamní kampaà, kterou si zadala âeskomoravská stavební spofiitelna. To umocnil i vnitfiní obsah letáku: celoplo n inzerát, ve kterém Li ka z âmss pfieje spokojené proïití Vánoc. Poslední strana letáku je na zpûsob formuláfie, kter pfiedstavuje Dopis pro JeÏí ka. Letákem jsem se zab val nûkolik minut a poté vyhledal na internetu, zda má tato kampaà / projekt nûjakou on-line podporu. Pochopitelnû má více najdete na: Otevfienû fieãeno, nevím, co si o letáku mám myslet. Dûti osloví maximálnû nûkolika miniaturními obrázky, moïná je tû Li kou, která na inzerátu uvnitfi táhne sáàky plné dárkû. I kdyï také Ïádné extra provedení. Pro dospûlé se z velké ãásti stane odpudiv m jiï kvûli mnoïství log zapojen ch firem, hustému a nepfiehlednému textu a u vût iny asi narazí i hlavní slogan Napi JeÏí kovi, on Ti urãitû odpoví! Kromû etick ch komplikací budou tûïko dûtem vysvûtlovat, jakou má JeÏí ek adresu. Nejsem pfiíznivcem toho, aby reklama operovala s pojmy jako je víra, morálka, tradice ãi národní zvyky. A pokud dojde na lámání chleba, pamatuje na tuto problematiku i obecnû uznávan Kodex reklamy, kter k tomuto tématu doslova praví v bodû 4. Spoleãenská odpovûdnost reklamy: Reklama mûïe uïívat také tradice, zvyky a symboly, které nejsou v âeské republice obvyklé (napfiíklad Santa Claus). Reklama ale nesmí popírat ãi znevaïovat tradice, zvyky a symboly, které v âeské republice obvyklé jsou (JeÏí ek, mikulá ské a velikonoãní zvyky apod.). Nejsem v ak v roli arbitra, tedy berte tento pfiíklad jako atypick jak kombinací subjektû, které se v daném marketingovém úsilí spojily, tak i ve vyznûní celého projektu. Posouzení tedy nechám na vás, ãtenáfiích... Obaly stále atraktivní Obal je pro reklamní pûsobení stûïejní nûkdy vyjadfiuje dokonalost a luxus, jindy naopak lidovost a nízkou cenu. VÏdy v ak nese informaci o v robci, znaãce a podle norem téï o obsahu a sloïení. Jako první jsem zvolil ukázku dárkov ch boxû od známého v robce alkoholu a kosmetiky. Ani jednomu jistû nelze vytknout, Ïe by prodával svûj produkt bez pfiidané hodnoty a stylu. Z hlediska invence v ak ani jeden pfiíli nepfiekvapil... Pekafiství Malinová z Plznû balí své produkty do jednoduch ch kartonov ch krabiãek. koda, Ïe na tomto pûkném balení chybí kontakt. Ukázky dárkov ch boxû od znám ch v robcû alkoholu a kosmetiky Velkou raritu na místní pomûry jsem získal pro reklamní ukázku z Bûloruska. Jde o exkluzivní balení exkluzivní vodky. Je v klasické kartonové krabici, ov em její provedení je dokonalé: bohatá reliéfní raïba, elegantnû provedená grafika a dokonalá adjustace. Na detailním snímku je zfieteln potisk vnitfiní strany kartonu, coï je dnes skoro nevídané. Pfiedev ím kvûli cenû... Láhev sama jednoznaãnû evokuje vodku. Kromû matného povrchu naznaãující ledovû orosen povrch láhve, nechybí ani v fiez, ve kterém je vidût motiv na protilehlé stranû láhve. Potisk je taktéï plastick, velmi zfieteln a podle v eho kvalitní a trvanliv. Jako bonus pfiikládám i související dal í poti tûn reklamní prostfiedek, tedy igelitovou ta ku s mapou Bûloruska. U této ukázky musím jednoznaãnû konstatovat byè je nutno pro pfiesnost uvést, Ïe jde o produkt urãen pfiedev ím pro export, a to ze zemû, která v mnoha ohledech dobrou povûst u vût iny svûta dnes nemá, ãemuï se nelze divit Ïe exkluzivní obal málem pfiedchází exkluzivní, skvûlé a vyváïené chuti obsahu. Jinou formu má nealkoholické balení energetick ch nápojû, které slouïí jako promo dárek ke kampani Semtex explosive energy. Detaily kampanû vysvûtluje pfiipojené CD ve víku krabice. Z hlediska prodejnosti pochopitelnû vede fakt, Ïe mám v echny druhy energetick ch nápojû vedle sebe a mohu je tedy ochutnat a porovnat. A následnû je podle sv ch preferencí nakupovat. V kaïdém pfiípadû je balení atraktivní, preciznû provedené bytelné, jak se na silné nápoje patfií. Poslední ukázka je z pekafiské / cukráfiské oblasti. Firma Pekafiství Malinová z Plznû balí své produkty do jednoduch ch kartonov ch krabiãek. Produkty jsou dobré, domácí a krabiãky praktické. Samozfiejmû nejde o nic pfievratného podobn ch obalû najdeme mnoho. Já osobnû hodnotím provedení: barevnost pfiimûfiená, v duchu Corporate identity, materiál evokuje ãist pfiírodní pûvod, coï podtrhuje benefity produkce. Jediné, co bych vytkl, je absence kontaktu, nebo alespoà webov ch stránek pekárny nic navíc to nestojí a spokojen zákazník si mûïe objednat znovu... Ondfiej Sedláãek, drej@drej.cz Autor se zab vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace a psaním textû. Více o nabízen ch sluïbách naleznete na

9 Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie ve spoleãnosti Antalis Tentokrát jsem nav tívila spoleãnost ANTALIS s.r.o., která je jedním z nejvût ích dodavatelû materiálû pro podporu komunikace. Pfiedstavuje irokou nabídku grafick ch a speciálních grafick ch papírû, kartonû, lepenek, bíl ch a barevn ch kanceláfisk ch papírû a kanceláfiského sortimentu, materiály pro v robu reklamy, obalové materiály a speciální obalová fie ení. O této nabídce a souãasné situaci na polygrafickém trhu jsem hovofiila s panem Ing. Jurajem Palãinsk m, jednatelem spoleãnosti Antalis. Minul rok se uskuteãnil veletrh drupa, jaké podle Vás ukázal smûry dal ího v voje? V první fiadû jsem rád, Ïe veletrh drupa potvrdil stabilní místo polygrafie v prûmyslu a Ïe polygrafie jako taková bude mít svoji budoucnost. Samozfiejmû bylo vidût nové smûry v oblasti digitálních technologií, které byly ve v razné mífie prezentované v emi v znamn mi spoleãnostmi. Veletrh pfiinesl mnoho novinek v oblasti papíru, technologií, zpracování, trendy ve flexibilitû v roby, rychlosti dodávek a poskytnutí nov ch moïností zákazníkûm. Které segmenty polygrafického trhu vidíte do budoucna jako rûstové a jak se na nû spoleãnost Antalis zamûfiuje? Na trhu polygrafie jsou segmenty, které mají velmi zajímavou dynamiku a i minul rok zaznamenaly nárûst. V grafick ch papírech lze v eobecnû tûïko hledat dynamick rozvoj, ale udrïují si stabilní pozici na trhu. Segment Ing. Juraj Palãinsk, jednatel spoleãnosti ANTALIS s.r.o. v roby obalû je atraktivní. Platí, Ïe obal prodává, a zákazníci se snaïí ten svûj odli it od konkurence, a proto má tento segment velmi v znamné postavení. Roste i trh signmakingu, kde jsme poãátkem roku zákazníkûm pfiedstavili novou znaãku Coala. Pozitivní odezva byla bûhem celého roku a zaznamenali jsme dvojcifern nárûst. Ve v ech segmentech u nás zákazníci na li nové produkty nebo nové kvality s cílem pomoci poskytnout jejich klientûm nová fie ení, zatraktivnit nabídku a b t tak úspû ní v konkurenãním boji. Jak byste zhodnotil rok 2012, co pfiinesl polygrafickému trhu a firmû Antalis? Rok 2012 byl jistû nároãn, poznamenan siln m konkurenãním tlakem. Polygrafick trh potvrdil své postavení vûãi tlaku internetov ch médií a jin ch nov ch moïností, které má zákazník k dispozici. Spoleãnost Antalis si udrïela své postavení na trhu polygrafie. Zamûfiili jsme se na zkvalitnûní sluïeb, kolení zamûstnancû, zlep ení komunikace se zákazníkem. Na ím cílem je poskytovat zákazníkûm co nej ir í sortiment, nabídli jsme nové v robky, aè uï v grafick ch papírech, materiálech pro signmaking nebo v obalov ch fie eních. Dal í roky budou jistû nároãné, ale kdo poloïil v minul ch letech dobré základy svého podnikání, mûl by snáze pfiekonat nároãné období následujících let. Spoleãnost Antalis je proslulá sv mi speciálními grafick mi papíry a jejich kreativním vyuïíváním k vlastní propagaci. Nás v Typografii napfi. nadchla novoroãenka na rok 2013, kde ãerpá Antalis inspiraci? Inspiraci ãerpáme od na ich partnerû, se kter mi spolupracujeme. AÈ uï se jedná o reklamní agentury, grafická studia nebo designéry. Velmi rádi spolupracujeme se kolami a mlad mi lidmi, ktefií pfiiná í nové svûïí nápady. Na e poslední firemní kalendáfie byly vyrobené ve spolupráci se kolami, kde mûli studenti moïnost zapojit se do kreativního prostfiedí. My jsme jim dali moïnost realizovat jejich odváïné nápady v komerãním prostfiedí. Jsme rádi, Ïe na i partnefii jsou hodnû kreativní a umí podpofiit realizaci my lenek sv ch zákazníkûm. Na ím úkolem je, abychom tuto kreativitu doplnili irok m sortimentem speciálních grafick ch papírû, aby nebyly pfiekáïky mezi tvûrãí my lenkou a následnou realizací. Co vnímáte z pohledu dodavatele potiskovan ch materiálû jako nejvût í problém souãasného polygrafickém trhu? Trh je velmi nároãn, velmi konkurenãní a jedním z problémû je nadbytek tiskov ch kapacit, kter vytváfií mezi tiskárnami siln konkurenãní boj. Objem zakázek je v porovnání s minulostí limitovan, koneãn uïivatel se snaïí u etfiit a náklady na reklamu nebo ti tûné materiály zvaïuje. Nûkteré realizace byly pfieneseny do sféry internetu nebo elektronick ch dokumentû. A proto bude potfieba tento nesoulad srovnat. V robci papíru na tom jiï pracují od roku 2008 a kaïd rok oznamují uzavfiení nebo omezení v robních kapacit, aby byly poptávka a nabídka v rovnováze. To samé bude muset probûhnout i na polygrafickém trhu tak, aby se mnoïství tiskov ch kapacit srovnalo s poptávkou. Tento

10 Typografia proces nebude krátk ani jednoduch, ale v dohledné dobû jistû nastane. Sly ela jsem názor, Ïe dodavatelé papíru dotují tiskárny, které balancují na hranici existence, a díky tomu totálnû kazí ceny. Co si o tomto v roku myslíte? Také jsem tento názor sly el. Cel polygrafick prûmysl nevytváfií dostateãn prostor pro zisk na to, aby dokázal generovat dostatek prostfiedkû na budoucí rozvoj. Nemyslím si, Ïe by dodavatelé umûle a úmyslnû udrïovali neprofitabilní firmy. Na trhu pozoruji snahu vyfie it chyby minulosti a ozdravit trh. Bude to chvíli trvat a bude to bolet. Cel trh by se mûl zamyslet nad tím, proã tu je, ãeho chce dosáhnout a jestli má cenu dûlat nûkteré kroky, které nemají nejmen í smysl. V polygrafii se stále více prosazuje digitální tisk, jak na tuto skuteãnost reaguje spoleãnost Antalis? Mnohé tiskárny mají tuto technologii a na trhu ji aktivnû nabízejí. Firma Antalis pfiipravila irokou nabídku v robkû pro digitální tisk, která se dá najít ve vzorníku, aè uï pro such toner, nebo pro technologii HP Indigo. Nabídka zahrnuje natírané a nenatírané papíry, kreativní papíry a speciality. Vzorníky obsahují i vzorky poti tûn ch papírû, aby zákazník vidûl, jak bude v sledn efekt vypadat. Na i zamûstnanci byli koleni na tyto technologie, snaïíme se spolupracovat s dodavateli digitálních tiskov ch strojû, abychom mûli reference a mohli následnû zákazníkovi doporuãit, jestli ten konkrétní materiál je nebo není vhodn pro dan tiskov stroj. Vzorník speciálních grafick ch papírû pro digitální tisk spoleãnosti Antalis Pfiipadá Vám z pohledu dodavatele papíru lep í technologie suchého toneru nebo technologie HP Indigo? Technologie jsou to odli né, kaïdá má svá pro a proti a otázka je, jak v robní proces mám a ãeho chci v tomto v robním procesu dosáhnout. AÈ uï z pohledu ceny, nákladu, poãtu zakázek za den, za mûsíc apod. Potom se dá stanovit, která technologie je pro mû v hodnûj í, jestli jedna nebo druhá. Tiskové stroje jsou velmi kvalitní, umí vyrobit velice kvalitní v tisky. Jde o to, jak v robní proces zákazník fie í, podle toho si musí vybrat. Které materiály pro digitální tisk nabízíte? Je to iroká kála produktû z oblasti natíran ch a nenatíran ch papírû, speciálních materiálû a rûzn ch kreativních materiálû. Zajímavostí je prémiov papír Digigreen, coï je bíl, natíran, 100% ekologick papír pro digitální tisk. Kromû vysoce kvalitního tisku pfiiná í pfiidanou hodnotu v ochranû Ïivotního prostfiedí. irok sortiment je v nabídce pod znaãkou Image Digicolor, coï je papír s mimofiádnou bûlostí a hladkostí. Máte pocit, Ïe roste poptávka po ekologick ch papírech pro grafick segment? Tento trh se postupnû vytváfií. Jsou firmy, které mají rozsáhl CSR program zamûfien na své okolí a jedním z bodû je jistû ochrana Ïivotního prostfiedí. Umí ocenit i to, Ïe pouïívají pro svoji potfiebu recyklované papíry. Na západních trzích je toto uvûdomûní vy í. Vûfiím, Ïe postupem ãasu se i u nás budeme bavit o tom, jak se chovat co nej etrnûji k Ïivotnímu prostfiedí. Jak se za poslední 4 roky vyvíjela poptávka po materiálech pro digitální tisk? Poptávka po digitálních materiálech stoupla a nestoupla pouze poptávka ve smyslu objemu, ale i poptávka po kvalitû tûchto materiálû. Díky zdokonalování digitálních technologií a spolupráci Stánek spoleãnosti Antalis na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2012 v Brnû byl orientován na balení v robcû papíru s dodavateli digitálních tiskov ch strojû vznikly materiály, které umí v sledek digitálního tisku dobfie podpofiit. Probíhá v oblasti papírû pro digitální tisk v voj nov ch materiálû? Vy jako distribuãní firma hledáte spí e nové dodavatele mezi papírnami... Jsme v kontaktu s v robci papírû, máme informace o tom, na ãem právû konkrétní v robce pracuje, co míní uvést na trh. Podle moïností je potom tento produkt zafiazen do na eho portfolia a na i zamûstnanci jsou koleni tak, aby dokázali v hody tohoto produktu vysvûtlit zákazníkovi. Napfiíklad v robce kreativních papírû Arjowiggins uvedl na trh kolekci kreativních papírû, která je pfiímo urãená pro digitální technologie. Jak je rozdíl mezi ãesk m a slovensk m trhem? Tyto trhy jsou si hodnû podobné. Z hlediska objemu materiálu rozdíl není, oba trhy poïadují irokou kálu produktû, aby dokázaly splnit poïadavky sv ch zákazníkû. âesk trh je nároãnûj í na okamïit servis, zatímco na Slovensku je vysok podíl pfiím ch dodávek. âesk trh je o nûco stabilnûj í, je tfiikrát vût í. Slovensk trh podléhá vy ím nárûstûm v pfiípadû konjunktury, ale i rychl m poklesûm v pfiípadû, Ïe nûkteré typy zakázek jsou slab í. Dûkuji Vám za rozhovor. Pfiipravila Jitka Böhmová. Stánek spoleãnosti Antalis na veletrhu Reklama, Polygraf 2012 v Praze se zamûfiil na materiály pro signmaking

11 Zemfiel grafik Oldfiich Kulhánek Dne 28. ledna tohoto roku zemfiel svûtoznám grafik Oldfiich Kulhánek. S jeho díly pfiichází dennû do styku kaïd âech, protoïe jak víme, Oldfiich Kulhánek je autorem souãasn ch ãesk ch bankovek. S panem Kulhánkem jsme mûli pfiíleïitost spolupracovat i my v Typografii, kdyï byl v roce 2007 ãlenem hodnotící poroty soutûïe Kalendáfi roku. Pojìme si pfiipomenout tuto v znamnou osobnost ãeské grafiky. Oldfiich Kulhánek se narodil 26. února 1940 v Praze. Svá v tvarná studia zaãal na V tvarné kole v Praze, kde v roce 1958 maturoval. V letech studoval na Vysoké kole umûleckoprûmyslové v Praze v ateliéru profesora Karla Svolinského. Uãednická léta strávená v jeho kole povaïoval Oldfiich Kulhánek za základ své umûlecké kariéry. V letech vytvofiil první fiadu kreseb a cyklus pûti litografick ch kamenorytin. Od roku 1967 se ve své tvorbû vûnoval ãárovému leptu. Tato perioda trvala více jak dvacet let. V té dobû se také zaãal zúãastàovat kolektivních v stav. V roce 1968 mûl Oldfiich Kulhánek spolu s Janem Krejãím první samostatnou v stavu v Galerii mlad ch v Praze. V bfieznu 1971 byl v ak zatãen StB a obvinûn, Ïe sv mi grafick mi listy z let hanobil pfiedstavitele komunistick ch zemí (ãímï byla mínûna tváfi Stalina v nûkter ch jeho grafick ch listech) a tím se dopustil i pobufiování atd. Po mûsíãním vûznûní byl a po celé dva roky kaïd ch ãtrnáct dnû vysl chán, coï trvalo do konce roku Sedmdesátá léta jsou v Kulhánkovû tvorbû ve znamení totálního zákazu v stav, zákazu spolupráce s nakladatelstvími, zákazu publicity. Ve své tvorbû v ak pokraãoval a nemínil hrát roli persony non grata. Ilegálními cestami se jeho díla dostávala do svobodného svûta. Napfiíklad v roce 1971 se zúãastnil sv m grafick m listem Hommage à Albrecht Dürer v stavy v Norimberku, pofiádané k 500. v roãí narození A. Dürera, jeho dílo bylo vystaveno pod pseudonymem Ulrich Böhm. Díky fiadû pfiátel z Holandska, Belgie, Nûmecka, Rakouska, USA, Francie, i v období Temna neztrácel kontakt s v tvarnou scénou Evropy. Oldfiich Kulhánek V roce 1973 vytvofiil lept Adam a Eva, uzavírající kapitolu jeho ran ch dûl. V témïe roce vznikl cyklus Malá anatomie dr. S., pût leptû s tematikou vzdálenû pfiipomínající anatomické tabule Oko, Ucho, Ústa, Ruka v kombinaci surov ch scén muãení. V první polovinû 70. let vytvofiil cyklus tuïkov ch kreseb kombinovan ch s frotáïí magazínov ch reprodukcí, nazvan RuzyÀské kresby. Celá kolekce byla ilegálnû vyvezena do Francie a zakoupena do sbírek Centre Georges Pompidou v PafiíÏi. V letech zhotovil est vût ích leptû na téma Situace. Narativní obsah jeho dfiívûj ích leptû mizí a kompozice je postavena víceménû na zástupném symbolu. V druhé polovinû 70. let se Oldfiich Kulhánek zaãal soustavnûji zab vat kresbou. Kresby tohoto období korespondují sv m obsahem se Situacemi. V roce 1978 vytvofiil cyklus pûti leptû nazvan Bestiarium. Téma, které jej pronásledovalo jiï od doby jeho vûznûní. V ruzyàské vûznici vytvofiil kresbu Návrat ztraceného syna, kterou se mu podafiilo propa ovat ven. Rok 1980 v mnoha aspektech otevírá ãi urãuje Kulhánkovu dal í umûleckou dráhu. Konãí etapa leptû. V tomto roce vytvofiil velké litografie Interiér I. IV. Urãující událostí roku 1980 byla v stava, respektive soukromé sympozium Terezín 80, které se konalo v létû toho roku. Terezínské kresby vznikaly poãátkem 80. let. Oldfiich Kulhánek byl ãlenem skupiny umûlcû, inspirovan ch my lenkou Jifiího Sozanského, konfrontovat svá díla, reflektující dobu, ve které Ïijeme, s hrûznou realitou nacistického vûzení. Poãátkem 80. let dostal pfiíleïitost ilustrovat první knihu. Díky osobní stateãnosti kolegû, redaktorû v nakladatelstvích, ktefií navzdory oficiálnímu zákazu umoïnili Kulhánkovi ilustrovat fiadu krásn ch knih, zejména rusk ch klasikû. V roce 1982 vytvofiil perokresby na faustovské téma Poku ení. Tyto kresby byly doprovodem ke studii o Faustovi dr. Jindfiicha Pokorného (vydala MF, Praha 1982). Kniha získala Stfiíbrnou cenu v soutûïi knih na faustovské téma (IBBA, Lipsko, 1982). V letech vytvofiil dva cykly litografick ch listû. První inspirovan lidskou tváfií (10 grafik), druh vûnovan lidské ruce (devût grafik). Lepty z poãátku 70. let tiskl sám, pozdûji tiskl v dílnách Pavla a Milana Dfiímalov ch a Vladimíra Bujárka. V 80. a 90. letech spolupracoval s tiskafiem Tomá em Svobodou, v jehoï dílnû vytiskl vût inu sv ch litografií. Od roku 1982 také Job No. 1 litografie, 2002 tiskl v dílnû Rudolfa Broulíma v Antverpách v Belgii a v posledních letech pak zejména v dílnû Petra Korbeláfie ve Zdibech u Prahy. V druhé polovinû 80. let vznikly grafické listy inspirované dílem George Orwella, kter jako jedin ve svûtové literatufie umûleck mi prostfiedky vystihl samu podstatu komunofa istické idiocie dvacátého století. V letech vytvofiil obû Klauniády, Velkou Ïranici, Úspû né prase, Studii portrétu a Kdo je kdo. Léta 90. zaãala Velk m tfieskem V roce 1990 Oldfiich Kulhánek poprvé nav tívil USA pfii pfiíleïitosti Lithographic Workshop v Los Angeles. Od té doby Státy nav tívil vícekrát. V létû 1991 vedl semináfi o kresbû v Atlantic Center for the Arts, New Smyrne Beach. V roce 1995 hostoval na University of Houston Clear Lake v Texasu. V té dobû vznikly grafické listy How Are You?, The Biggest One, Nevidût, nesly et, nemluvit nebo Search of Identity a dal í. V letech 1992 a 1993 pracoval na návrzích nov ch ãesk ch bankovek. Je také autorem mnoha ãesk ch po tovních známek, mimo jiné navrhl po tovní známku s portrétem prezidenta âeské republiky Václava Klause. V roce 1993 vytvofiil osm grafick ch listû Funny Money. V závûru onoho roku vznikl také soubor kreseb inspirovan románem Franze Kafky Proces. Kresby vytvofiil v ateliéru v Antverpách, které se staly Kulhánkov m druh m domovem. V prûbûhu 90. let nakreslil fiadu kreseb inspirovan ch sportem. Zaujaly jej fotografické zábûry z cíle bûïeckého závodu. Tváfie lidí, ktefií jsou na dnû sv ch sil. V jeho pohledu je dne ní vrcholov sport vzdálen helénskému ideálu, stal se symbolem násilí a brutality. Bûhem roku 1994 vytvofiil cyklus litografií Ecce Homo, celkem sedm listû. V témïe roce vznikly kresby pro knihu âlovûk (vydala MF, Praha 1994). V tvarn m objektem Oldfiicha Kulhánka stále zûstával ãlovûk jeho Ïivot v kruhu, ve spirále ãi v kotrmelcích. SvÛj hlavní zájem v posledním zhruba desítiletí umûlec soustfiedil do figurativních kompozic, které zpracovával do podoby obrazov ch cyklû, jako byl napfi. cyklus inspirovan biblick m pfiíbûhem Joba z let nebo cyklus zamûfien na postavu svatého ebestiána z roku Oldfiich Kulhánek pracoval na sv ch kresbách a grafikách do poslední chvíle a dá se fiíct, Ïe ode el v plném nasazení, uprostfied umûlecké práce, které zasvûtil svûj Ïivot Pfiipravila Jitka Böhmová

12 VZDùLÁVÁNÍ Kurz Grafick designér na Ave Art Ostrava AVE ART Ostrava, soukromá Stfiední umûlecká kola, s.r.o. získala finanãní prostfiedky na realizaci projektu Grafick designér, CZ.1.07/3.2.07/ prostfiednictvím Operaãního programu vzdûlávání pro konkurenceschopnost v rámci podpory nabídky dal ího vzdûlávání. Projekt financovan Evropsk m sociálním fondem byl zahájen v ãervenci 2012 a ukonãení projektu je plánováno na srpen StûÏejním cílem projektu je vytvofiit vzdûlávací modul o 300 v ukov ch hodinách, prostfiednictvím kterého dojde k pfiedávání informaci, vûdomostí a zku eností z oblasti grafiky. Struktura vzdûlávacího modulu vychází ze kolního vzdûlávacího programu maturitního oboru Grafick designér M/05, kter se na kole vyuãuje od roku Po vytvofiení modulu následuje fáze pilotního ovûfiování odborné praxe k dané profesi, do kterého je zapojeno 15 osob po dobu 10 mûsícû (záfií ãerven). V rámci projektu jsou úãastníci seznamováni s grafick mi disciplínami (jak z teoretického, tak pfiedev ím z praktického hlediska). Po ukonãení projektu pfiedpokládáme, Ïe vût ina úãastníkû bude v této oblasti pûsobit jako osoby samostatnû v dûleãnû ãinné, ãi v rûzn ch firmách na pozici grafika. Mezi dílãí cíle patfií: zaji tûní technick ch, softwarov ch a materiálov ch potfieb kurzu, Detail grafiky z návrhu obálky ãasopisu Typografia, Václav Kijonka Stopy kaligrafie, Václav Kijonka Jakub Klein Hlaviãka novin, Pavel Kubûna vznik metodického manuálu pro vzdûlávací modul, vytvofiení uãebních materiálû a studijních pomûcek pro jednotlivé vzdûlávací bloky, vytvofiení dvou manuálû pro práci v grafick ch programech, vydání publikace o grafickém navrhováni (studijní podpora úãastníkûm kurzu zahrnující v echny vzdûlávací bloky). Cílovou skupinu tvofií lidé, u kter ch se pfiedpokládá práce v oboru grafického designu, dovednost práce s poãítaãem, zájem zvy ovat svou kvalifikaci, estetické cítûní a pfiedstavivost. Prostfiednictvím webov ch stránek koly a inzerce byla oslovena cílová skupina. Se v emi pfiihlá en mi se uskuteãnil ústní motivaãní pohovor a podle vyuïití získan ch znalostí a dovedností z kurzu bylo vybráno 15 osob. kola má jiï 7-letou zku enost z oblasti dal ího vzdûlávání pfiedev ím z kurzû Interiérového designu, Zahradní návrháfi, proto vyuïila jiï osvûdãen zpûsob v uky. V uka probíhá kaïd pátek (odpoledne) a sobotu (dopoledne) po 4 v ukov ch hodinách. Struktura modulu Grafick designér je rozãlenûna mezi sedm vzdûlávacích blokû, mezi které patfií Typografie, Grafické programy, Grafické techniky, Ostatní disciplíny grafiky a navrhování, Reklamní fotografie, Webdesign a Ekonomika. Dílãí vzdûlávací bloky jsou vzájemnû propojeny tak, aby se úãastníci nauãili vytváfiet grafické produkty, pracovat v grafick ch programech, vyuïívat fotografie v grafick ch technikách, vytváfiet webové stránky a propagaãní produkty. Nedílnou souãástí bude i zmapování cen v oboru. V souãasné dobû probíhá realizace kurzu a v stupy nûkter ch úãastníkû jsou souãástí ãlánku. V Typografii (20 h) se uchazeãi seznamují s historií a základy písma. Jde o to, aby pochopili stavbu a konstrukci písma jako takového a souãasnû si uvûdomili vztahy mezi jednotliv mi písmeny, proporcí písma. Je nám jasné, Ïe na tak málo hodin není moïné obsáhnout ve keré informace o písmu. Proto pfiistupujeme ke konkrétním úkolûm a zadáním, na kter ch se pfiímo ovûfiují a praktikují zásady tvorby písma. Úãastník kurzu dostává ve keré informace o písmu, vztahy písma ke grafice, písmo versus barva a podobnû. Snaha je o propojení písma s grafikou, tvorba typografick ch záleïitostí, jako jsou typo plakáty, drobné typografické úkoly, kaligrafie a její návaznost v grafickém designu, webu, embaláïích, logotypech, typografick ch znaãek apod. Nedílnou souãástí kurzu je vzdûlávací blok Grafické techniky (20 h). Vzhledem k velmi nízké hodinové dotaci dochází k pojetí vzdûlávacího bloku jako rozdûlení grafiky do skupin dle tisku, probûhly teoretické pfiedná ky o volné grafice, a na nû následovaly praktické ukázky jednotliv ch grafick ch technik, vysvûtlení principu tisku, jejich charakteristiky, také i moïnosti strojního zafiízení jako jsou lisy, ale i moïnosti uïití speciálních grafick ch papírû a pomûcek. Grafika je jedním z druhû v tvarného umûní a vymezení tohoto pojmu je pomûrnû sloïité. Obecnû mûïeme fiíci, Ïe grafikou naz váme umûlecké dílo, kdy umûlec pouïije jednu z grafick ch technik a dílo rozmnoïí ruãním Návrh obálky ãasopisu Typografia, Pavel Kubûna

13 Typografia Návrh obálky ãasopisu Typografia, Luká Pattermann fiemesln m postupem, coï jsme se snaïili i v tomto pfiípadû, vyuïít rukopisu nebo man ry daného uchazeãe, kter by mûl rozpoznat jednotlivé druhy tiskû a provést zafiazení grafiky do patfiiãné skupiny. V neposlední fiadû se snaïíme i o vyuïití moïnosti volné grafiky pro tvorbu grafického designu smûfiující k propojení znalostí volné grafiky, poãítaãe a v tvarného umu. K tomu slouïí kolní specializované uãebny, ale i moïnost nav tívit v stavy a galerie, získávat poznatky od jin ch profesionálních v tvarníkû. Souãástí obsahové náplnû kurzu je i nauku o barvách zahrnující psychologii barev, vztahy mezi barvami, písmem, barevn mi plochami s cílem vyuïít znalosti ve prospûch tvorby grafického designu. Zku enosti, vûdomosti a znalosti z oblastí typografie, písma, grafick ch technik se zuïitkují ve vzdûlávacím bloku Navrhování s 50 hodinovou dotací. V tomto pfiedmûtu uchazeã fie í jiï samostatné úkoly, popfiípadû úkoly, které jsou vût ího rozsahu. Jedná se o návrh loga, znaãky, plakátu nebo drobné grafické úkoly. Podstatou je uvûdomit si urãitou provázanost mezi jednotliv mi disciplínami grafiky. Zadání jsou pomûrnû jednoduchá a k tomu volíme i pfiimûfien ãasov úsek. Postupnû budou zadávány sloïitûj í úkoly, nároãnûj í provedení, fie ení interní a externí grafiky, citylighty, cardesign, billboardy apod. Jsme si vûdomi, Ïe jednotliví uchazeãi jsou jiï zamûstnáni a mají ke svému zamûstnání urãit vztah, kter chtûjí obohatit zku enostmi z kurzu a získané poznatky vyuïívat ve svém zamûstnání. To se projevilo v jejich volném v bûru závûreãné práce, kde se snaïí rozvést dal í aktivity ve svém zamûstnání. Tady se projevil smysl celého kurzu Grafick designér, a to umût se dívat na vûci jako grafik, pfiistupovat k fie en m problémûm kvalitnû a odbornû. Jsou zde lidé z úfiadû, kol, soukrom ch firem, ukazují a pfiedkládají vûci, které chtûjí zmûnit a navrhnout jinak a lépe. Dal í vzdûlávací blok kurzu pfiedstavuje Reklamní fotografie. Jsme si vûdomi, Ïe se jedná o obsáhlou disciplínu, a proto je zde snaha podat základy fotografie nebo spí e nazírání na svût a vûci kolem nás pfies objektiv fotoaparátu. Je nutno vûdût a chápat realitu i pohledem profesionálního fotografa, kter se zapojil do kurzu a umoïnil realizovat prûbûh v uku v jeho ateliérech a hlavnû v reálu, na ulici, ve mûstû, s lidmi. Uchazeãi se dostávají k praktick m informacím, jako je vyuïití reklamní fotografie pro grafiku, webové prezentace, moïnosti dal ího zpracování vlastních fotografií, fie í se i uïití fotobank. Úãastníci kurzu získávají informace ke grafick m programûm v celkové 80 hodinové dotaci zaji tující pochopení základû poãítaãové grafiky. Je tfieba si uvûdomit, Ïe kaïd uchazeã jiï má za sebou znalosti a práci na PC a kurz grafick designér mu jen pomáhá v dal ím vzdûlávání a orientaci v oblasti grafiky a grafického designu. Souãástí projektu je nákup domény pro kaïdého úãastníka, následná tvorba jednoduch ch Návrh obálky ãasopisu Typografia, Luká Pattermann MEN ARE DIAMONDS Jakub Klein MEN ARE DIAMONDS webov ch prezentací, tvorba webové grafiky a dal ích produktû (70 h). Nedílnou souãástí vzdûlávacího kurzu je i blok zamûfien na Ekonomiku s cílem seznámit úãastníky se základy podnikání, cenami v oboru, anal zou konkurence a dokumenty. Pro ovûfiení získan ch zku eností a dovedností budou úãastníci vytváfiet závûreãnou práci pfiedstavující soubor grafick ch produktu (logo, vizitka, plakát, webové stránky, firemní korespondence). Závûreãnou práci budou obhajovat pfied tfiíãlennou komisí a v pfiípadû zdárného zakonãení získají Osvûdãení o absolvování kurzu. V znamn m v stupem projektu je sestavení metodiky kurzu a jeho hodinové dotace, fiada vzdûlávacích materiálû, manuály pro práci s grafick mi programy a publikace o grafickém navrhování v rozsahu 250 stran. Zámûrem vytvofiení kurzu Grafického designéra bylo vyplnûní mezery ve vzdûlávací struktufie dal ího vzdûlávání, kdy osoby absolvující 300 hodinov kurz, nemusí pro získání ucelenosti informací a praktick ch zku eností z grafického oboru studovat ãtyfii roky na stfiední kole nebo pût let na vysoké kole. Jedná se o nabídnutí ãasovû ménû nároãného vzdûlávacího kurzu v ucelené formû, jehoï struktura odpovídá kolnímu vzdûlávacímu programu maturitního oboru vyuãujícího na pûdû koly. Po skonãení projektu bude vzdûlávací modul se v emi vytvofien mi vzdûlávacími materiály otevfien jako kurz Grafického designéra, jehoï zahájení je plánováno na záfií Ing. Lenka Stehlíková, M. A. Roman Witasek

14 ANKETA Studenti kurzu grafick designér na Ave Art Ostrava Ave Art Ostrava, soukromá Stfiední umûlecká kola a Základní umûlecká kola, s.r.o. pofiádá vzdûlávací kurz Grafick designér, o kterém jste se mohli doãíst na pfiedchozí dvoustranû. Zeptali jsme studentû tohoto kurzu, proã se jej zúãastnili a jak jsou spokojeni. 1 Proã jste se zúãastnil/a kurzu grafického designu? 2 Dostal/a jste popud od zamûstnavatele nebo to byla va e vlastní volba? 3 Jak jste s kurzem spokojen/a? Katefiina Îabková, studentka, VO zdravotnická, Ostrava Vítkovice 1 Kurzu jsem se zúãastnila, proto- Ïe jsem chtûla získat více zku eností a dále se rozvíjet v tomto oboru. 2 JelikoÏ jsem stále studentem, byla to má vlastní volba. 3 S kurzem jsem spokojená, líbí se mi pfiístup vyuãujících a rozmanitost prací, které dûláme. Luká Pattermann, odûvní designer, Pattern.cz 1 Grafickému designu se vûnuji amatérsky uï pár let. Chtûl jsem si tedy roz ífiit obzory, nauãit se nûco nového a taky se zlep it v grafice, prostû posunout ten mûj amatérismus nûkam dále. KdyÏ jsem pak objevil na netu moïnost zapojit se do tohoto kurzu, tak jsem neváhal ani minutu. 2 Byla to moje vlastní volba, protoïe jsem sám sobû zamûstnanec a zamûstnavatel. Podle mû by se ãlovûk mûl vzdûlávat cel Ïivot a já nerad zûstávám pozadu. 3 Zatím jsem velmi spokojen, v uka je sviïná, Ïádné zbyteãnosti a omáãky kolem, jen dûleïité a praktické vûci, které z internetu nevyãtete. Jsem spí e zvûdav, co mi to pfiinese z dlouhodobého hlediska, aï cel kurz skonãí a v ichni budeme opût stát pfied realitou. Asi to dokáïu objektivnû zhodnotit aï po nûjaké del í dobû, teì je je tû brzy. Michaela tefková, referent informaãního systému vefiejné správy, ÚMOb Slezská Ostrava 1 Nevím, co bylo tím hlavním impulsem. VÏdycky jsem se chtûla vûnovat tomu, co mû naplàuje a baví. Miluji malování a Disneyho animované filmy. JiÏ nûkolikrát jsem chtûla studovat umûleckou kolu obor grafick design, ale rodiãe mû nechtûli dále podporovat a já se tedy zaãala Ïivit sama. MoÏnost studovat tento obor dálkovû se mi bohuïel nenaskytla, tedy aï do té doby, neï mi pfiítel ukázal internetové stránky umûlecké koly AVE ART Ostrava, která nabízela kurz Grafick designér studovat pfii zamûstnání (ve svém volném ãase) v rámci grantu, kter je financován Evropsk m sociálním fondem. Neváhala jsem ani minutu a do kurzu jsem se pfiihlásila a tû ila se, Ïe se mi splní mûj dûtsk sen. 2 Pracuji na ÚMOb Slezská Ostrava jako referent informaãního systému vefiejné správy. Nepracuji tedy v oboru, kter se zab vá grafick m designem. Byla to tedy má vlastní volba. Jak fiekl Jan Werich: KdyÏ uï ãlovûk jednou je, tak má koukat aby byl. A kdyï kouká, aby byl a je, tak má b t to, co je a nemá b t to, co není, jak tomu v mnoha pfiípadech je. Proto se chci dále vûnovat tomuto oboru, abych pozdûji dûlala práci, kterou budu mít ráda a která mû bude zároveà bavit. 3 S kurzem Grafick designér jsem naprosto spokojená. Kurz rozhodnû doporuãuji v em, co nemají takové moïnosti studovat tento obor pfii zamûstnání. Jsem ráda, Ïe jsem se stala souãásti této v borné party lidí. Pfiístup v ech profesorû je profesionální, jsou milí a velmi rádi a ochotnû poradí. OceÀuji i rady a pomoc stu- dentû. Urãitû kurz splnil mé oãekávání. Pavel Kubûna, uãitel ãeského jazyka a literatury Gymnázium a SO Fr dek-místek 1 Tvorbou nejrûznûj ích plakátû, pozvánek, logotypû a podobn ch grafick ch prací se v souvislosti s m mi koníãky i zamûstnáním zab vám jiï dlouho. Kurz grafického designu vnímám jako skvûlou pfiíleïitost k získání nov ch zku eností a urãité profesionalizaci mého dosavadního snaïení. 2 Nabídku kurzu jsem objevil na internetu a rozhodnutí bylo mou vlastní volbou. Vedení koly, kde pracuji, mne v mém zámûru podporuje. 3 Maximálnû. Velmi oceàuji, Ïe kurz je zamûfien v raznû prakticky a Ïe sami lektofii jsou profesionálové, ktefií pfii v uce vycházejí pfiedev ím z vlastní praxe. Simona Tesafiová, Asistentka pfiíjmu zakázek a pfiípravy v roby, Denip Kiosk s.r.o. 1 3 Jsem amatérská fotografka mûj cíl byl najít kurz focení, ale pak jsem na internetu objevila kolu Ave Art a kurz Grafického designera, kter mû na první pohled zaujal. Roz ífiit si obzor nejen v oblasti fotky, ale i grafiky. A navíc získané informace pouïít i ve své práci a roz ífiit si tím kvalifikaci. TakÏe jsem se pfiihlásila. Dostala se do kurzu. UÏ teì mûïu fiíct, Ïe to byla správná volba. Kvalifikovan team lektorû jak na fotografii, grafické programy typografii a dal í, nás neustále zasvûcuje do tajû tûchto disciplín S kurzem jsem naprosto spokojena. Michaela tefková Pavel Kubûna Luká Pattermann Simona Tesafiová Katefiina Îabková

15 Vzpomínka na pana Eduarda Grégra Marie KfiíÏová 1 ProtoÏe jsem na vysoké kole mûla moïnost s grafikou pracovat a velmi mû to zaujalo a bavilo. Ale vzhledem k málo hodinám, jsem se rozhodla pro kurz, ve kterém se budu moct zdokonalovat více. 2 3 Byla to má vlastní volba. Jsem naprosto spokojená zdokonaluji se v tom co znám, a pfiitom získávám mnoho dal ích zku- eností. Ivana Kleinová Do Ostravy jsem se vrátila po patnácti letech Ïivota v âechách. Zatím tady vypomáhám tatínkovi s prací v malé stavební firmû. 1 Tohoto kurzu jsem se zúãastnila, protoïe vïdycky Ïasnu nad tím, jak nûkdo dokáïe navrhnout plakát, broïuru, design ãasopisu, pfiebal na kníïku, etiketu na urãit v robek nebo tfieba i poãítaãovou hru, respektive její animaci. Vlastnû mû vïdy fascinovala práce v tvarníkû, aè uï malují, fotí ãi sochají a podobnû. MoÏnost úãastnit se tohoto kurzu pro mne znamená veliké tûstí a vlastnû se mi tímto taky otevírá zcela nová Ïivotní kapitola... 2 Nav tûvovat kurz byla má volba. O tom, Ïe se bude konat mi fiekl jeden blízk ãlovûk a já se toho s nad ením chytila. 3 Já nejsem spokojená, já jsem nad ená. I kdyï je pfiede mnou je - tû hodnû práce, abych v e zvládla. Ivana Kleinová Václav Kijonka Václav Kijonka Junior kodér pro v robu webov ch stránek (pfiíleïitostnû grafik webov ch stránek i nûkter ch tiskovin) ve firmû Poski.com s.r.o. ( do konce roku 2012, v souãasné dobû na rodiãovské dovolené. 1 UÏ od raného dûtství jsem mûl blízko k v tvarnosti. Líbilo se mi kreslit, skládat papír, hoblovat dfievo, uplácávat tak trochu jiné snûhuláky nebo pracovat s hlínou tfiebaïe jen s venkovním blátem. Rodiãe mû dali studovat na stfiední kolu s IT zamûfiením, i tehdy jsem tíhnul spí e ke grafice a tyto dva obory zaãínal kloubit do sebe. Odbornûj í grafické vzdûlání mi v ak chybûlo, a tak jsem sám zaãal studovat rûznou literaturu. Odvahy studovat na takové kole, která by mi dodala tu správnou sebedûvûru si design osvojit, jsem dosáhl aï teì a jsem za to velmi rád. 2 Dá se fiíci, Ïe to bylo dobrovolnû na popud zamûstnavatele. Kdyby tomu tak nebylo, úãastnil bych se z vlastní vûle. 3 Zatím velmi dobfie. Líbí se mi velmi pfiátelská atmosféra, mnoïství vzájemnû souvisejících odborn ch pfiedmûtû a také specifická úroveà pfiísnosti, která nás nutí tvofiit opravdu kvalitnû. Otázky: Jitka Böhmová. Odpovûdi od studentû získal Roman Witasek. Nelze mi nevzpomenout na v znamného muïe, kolegu v ãerném umûní, pana Eduarda Grégra, kter dne 22. ledna 2013 náhle zemfiel. Setkal jsem se s ním a se jménem jeho rodiny na nûkter ch kfiiïovatkách svého Ïivota, poprvé po svém vyuãení v roce 1954, kdy jsem nastoupil do n.p. Stfiedoãeské tiskárny a nav tívil fieditelství podniku v budovû pûvodní tiskárny rodiny GrégrÛ, jejíï jméno existovalo jiï jen mezi zamûstnanci a pamûtníky, ktefií mi vyprávûli o je tû Ïiv ch záïitcích z násilného zestátnûní dvaapadesáti soukrom ch a rodinn ch tiskáren stfiedoãeského regionu, z nichï právû tato kompaktní knihtiskárna byla nejvût í ze v ech, které tvofiily znárodnûn podnik. Po návratu ze studia v Lipsku v roce 1962 jsem byl po ãtyfiech mûsících bez zamûstnání umístûn opût sem do Hálkovy ulice, ale opût jsem na slavnou historii této tiskárny naráïel jen náhodnû, cítil jsem zde pfiesto tu atmosféru a vûni knihtiskafiské historie a pûsobení pûvodních majitelû. KdyÏ jsme po letech a dvouleté pfiestávce ve vydávání v roce 1994 s panem Drbohlavem a paní Vránkovou obnovili vydávání ãasopisu Typografia, nemûli jsme redakãní místnost. Pfii jednom setkání v Brnû jsem hovofiil s obûma bratry Grégrov mi, Eduardem a Vladimírem, o nezávidûníhodné situaci, oba fiekli unisono: Tak pojìte k nám do Hálkovy ulice. Byli jsme jejich ochotou a spontánním projevem okováni. Oni nás zcela pfiirozenû pfiijali do své nedávno pfiedtím vrácené budovy a dokonce nám v poãátcích neúãtovali nájemné, abychom mohli Typografii znovu rozjet. Navíc jsme smûli svolávat tradiãní setkávání a odborné akce v opraven ch, pfiíjemn ch prostorách klubu v suterénu tiskárny. âasto jsme vedli dlouhé rozhovory a úvahy o vzácné pfiíleïitosti zachovat jádro knihtiskárny (podle J. A. Komenského jako Îivou tiskárnu ) a muzeum knihtisku a kovové sazby. Pfiímo v zvou byla skuteãnost, Ïe tiskárna byla v dobrém technickém stavu a schopná v robního provozu. Mûla plnû vybavenou ruãní sazárnu, oddûlení fiádkov ch sázecích strojû, plnohodnotné vybavení s tastry Monotype, liãkam a suprou na odlévání písmenové sazby. K tomu dokonce i funkãní historickou tavírnu písmoviny pro v echny sázecí stroje. V hlavách se rodil projekt typografického skanzenu, schopného vyrábût cenné a plnohodnotné bibliofilie a sbûratelské tisky. Souãasná budova Tiskárny Dr. Eduard Grégr a syn v Hálkovû ulici v Praze Oba pánové dokonce nav tívili svûtoznámou tiskárnu Offizin Andersen Nexö v Lipsku a po návratu nad enû vypravovali o úspû ném zachování kompletní saské knihtiskárny, schopné vyrábût a prodávat krásnou literaturu vãetnû tradiãních minisvazkû a kolibfiíkû. Zdálo se, Ïe by nûco podobného mohli dokázat i Grégrové a navázat na své velké tradice tiskafiské a nakladatelské. BohuÏel, nutné rekonstrukce a opravy budov po restituci rodinû nedovolily takov finanãnû nároãn projekt evropského v znamu uskuteãnit. Jejich tiskárna pak ve staré podobû (s ofsetem a knihárnou) je tû nûkolik rokû jela, ale efektivnû nevydûlávala tolik, aby se impozantní pfiedstavy staly realitou, byè v atraktivním centru Nového Mûsta PraÏského. Opût bylo na jeden z velk ch snû pozdû. Vzácné stroje jsou rozprodány, ãást zlikvidována, jen pevné budovy s historick m nápisem na fasádû budou pfiipomínat velkou tradici ãeského tisku. Je tû pfied nûkolika t dny jsme s panem Eduardem dojednávali nové spoleãné aktivity v klubu a na stránkách ãasopisu k 125. v roãí Typografie. Nic v té chvíli nedávalo tu it, Ïe na emu milému kolegovi zb vají uï jen dny Ïivota, byl ve formû a pfii síle. Eduard Grégr, kolega z nejlep ích a milovník krásy a tradic, zûstane trvale zapsán v na í pamûti. Vladislav Najbrt