Karlovy Vary - pověst versus skutečnost Vznik a vývoj

Transkript

1 Krlovy Vry - pověst versus skutečnost Vznik vývoj byl spjt blhodárnými Krlových vždy Vrů nerozlučně s léčivými účinky jejích teplých minerálních prmenů. Poznmenly dějiny, rchitekturu, ekonomiku celkového geni měst. Vznik stálého osídlení u Vřídl je třeb 7 8 i duch klást do doby kolem roku Ony fscinovly prmeny člověk podněcovly je ho fntzii již od nejstrších dob. Do říše fntzie musíme ukázt populární pověst, podle níž byly krlovrské prmeny objeveny v první půli 14. století králem římským císřem Krlem IV. od českým při lovu zjíce. Zložení mlého lázeňského městečk n soutoku řek Ohře Teplé z pnování Krl IV. jistě nebylo tk náhodným romntickým výkonem, jko tom vypráví strá pověst, nýbrž téměř zákonitým vývojovým rezultátem pro dávno známé město s léčebnou trdicí. í jelen počinem Přesné dtum zložení měst není známo. Stopy v blízkém všk stršího Vrů jsou okolí mnohem Krlových dt. Archeologické výzkumy n území dnešního měst několik sídelních loklit z období prvěku. Z mldší doby nám pobyt dávných krjiny obyvtel dokládá hlvně hrdiště člověk 7 prokázly v Drhovicích, kde žili lidé v pozdní době bronzové. Slovnské osídlení máme v blízkosti Krlových Vrů popsáno npř. v Tšovicích Sedleci. V nejbližším okolí pozdějších Krlových Vrů žili lidé prokztelně již dávno ve 13. století (Tšovice, Dvory, Drhovice). doloženo Předpokládáme, že již tehdy dobře léčivé znli účinky krlovrských vod že jich využívli k léčbě. Psná historie vřídelního měst zčíná 14. srpnem 13 70, kdy Krel IV. udělil již stávjícímu sídelnímu místu znčné svobody práv, jkých v té době zžívlo blízké termálních pož 1

2 královské město Loket. O výsdním ustvení Krlových Vrů jkožto oblíbených svědčí lázní i početná jim udělená privilegi, průběžně potvrzovná pnovníky Čech ž do roku Prosperit stvební vývoj lázní byly koncem 16. zčátkem 17. století nechvlně ovlivněny po neblze dvěm živelnými pohrommi. Dne 9. květn 1582 byly postiženy Vry povodní Krlovy velkou 13. srpn 1604 bylo město zcel požárem, při němž ze 102 domů shořelo 99 stvení. Živelné pohromy ni války se Krlovým Vrům nevyhnuly. Ani Krlovým Vrům, byť měly jkožto město zničeno lázně výsdní postvení, se nevyhnuly útrpy třicetileté války. Neklidná dob nepříznivé hospodářské důsledky válečných let se projevili zejmén v citelném poklesu lázeňské návštěvnosti tudíž i velkého hospodářského růstu měst. To vedlo k tomu, že krlovrští si museli y nás celkového hledt vedle lázeňství i jiné zdroje příjmů. Tk došlo v 17. století postupně k zásdnímu rozvoji typických krlovrských řemesel-cínřství, puškřství, jehlářství tké nožířství. V jejím průběhu bylo město několikrát vystveno řádění vojsk, požárům, nemoci hldu. Živení obživy Výrznější ož lázeňského život nstlo ž 17. století přílivem bohtých šlechtických návštěvníků z okruhu sského pozdě ji i ruského polského pnovnického dvor. Velkou Vry lázeňské Krlovy byly dv propgcí pobyty pro ruského cr Petr Vysokého v letech Do koncem 7 8 Velikého konce 17. stol vévodil krlovrské rchitektuře gotik Až do konce 17. století si Krlovy Vry zchovly sevřený gotický ráz s brnmi těsnou zástvbou kolem Vřídl. Dominntou městečk byl věž gotická někdejšího loveckého hrádku Krl 4. n skále nd tržištěm. Pod ní sklonku městskými IV 2

3 byl v roce 1520 postven hrnice, vedle stál městská lékárn roku nproti Duch špitál z Svtého N prvém břehu Teplé nd Vřídlem stál jen pozdní gotický hrázděný kostel Mří Mgdlény, prvně zmiňovný roku Kolem roku 1500 byl n úbočí vrchu U tří křížů rdnice 7 ě e v vysvěcen kostelík sv. Ondřeje. Domy byly většinou hrázděny, se šindelovými střechmi. Rozvoj měst v 18. století ovlivňovl především ristokrcie Osmnácté století přineslo vřídelnímu městu pouhá desetiletí rozkvětu slávy. Roku 1707 císř potvrdil Fr. Josef I. é dl Krlovým Vrům všechn privilegi, čímž je výslovně oznčil z Královské svobodné město. V první polovině 18. století se Vry Krlovy těšily obzvláštní přízni Hbsburků, ze jmén císřovny Mrie Terezie. Lojální vzthy měst k vídeňskému dvoru se pěkně projevily ve k přičemž kldně finnčních dotcích n stvební rozvoj toho měst ve zdokonlení jeho správy. N místě těchto sálů později vznikl Grndhotel Pupp. Městská pord vydl roku 1719 zvláštní městské vyhlášky, jimiž se do detilů řídil veškerý život lázní. V roce 1739 byl přijt zbrusu nový r zákony městský řád. V souvislosti s rozvojem lázeňství byl postven řd lázeňských stveb, v roce 1701 npř. Sský sál, v roce 1728 Český sál. Roku 1711 byly n vystvěny Mlýnského Mlýnské dnešního prmene místě lázně, první veřejný městský dům v Krlových Vrech společenských lázeňský "Instructio politic". Město se zčlo počátkem 18. století expndovt do strn, došlo k zástvbě stré louky, jež se centrem společenského život lázeňských hostů. V roce 1717 lázně již měly svou první skromnou divdelní scénu. V letech byl n celém místě 3 stl rozrůstt S

4 původního kostel postven podle plánu rchitekt Kilin Ignáce Dientzenhofer zcel nový brokní chrám sv. Mří Mgdleny. Slibný rozvoj lázní v l. polovině 18. století byl neočekávně dne 23.květn 1759 přerušen ktstrofálním požárem, který zničil 224 domů. Následky gotického ů požáru všk byly v krátké době poměrně překonány. Následná výstvb po požáru byl prováděn plánovitě velkoryse. N místo původních hrázděných stveb byly budovány pevné kmenné domy s více ptry, s bohtými štukovými fsádmi, kryté prejtovými střechmi znčně měst z výstvné. V roce 1762 byly modernizovány Mlýnské lázně. Nebyly již obnoveny městské brány, které dost brzdily rozrůstání měst. Do obnoveného velice vzhledného měst přijíždělo stále více lázeňských hostů. Díky město víc se stále mohlo vysoké návštěvnosti rozrůstt. původní honosného 7 S rostoucí návštěvností bohtlo krlovrské měšťnstvo mohlo nákldnějšími stvebními úprvmi zlepšovt tvářnost měst. Finncování těchto změn zjišťovl i výnos z lázeňské txy, jež zveden byl roku Roku 1777 byl zřízen moderní vřídelní sál, který byl stále V úprv odrz upltňování léčebných zásd Dr. Becher, jež zdůrzňovly pití vody přímo u prmene. Od roku 1764 byl v Krlových Vrech, rovněž z popudu dr. Dvid Becher, vyráběn exportován vřídelní sůl. Z peněz získných finncován byl prodejem zčásti jejím stvb zem D nového divdl roku V roce 1791 bylo vybudováno oblíbené výletní místo lázeňských hostů Poštovní dvůr, jenž později proslul koncert orchestru PhDr. Josef Lbitzkého četných slvných hudebníků. O rok později zřízená kolonád dřevěná Nového prmene byl první ty tučně 4

5 stvbou tohoto druhu v Krlových Vrech. Poskytovl lázeňským hostům možnost pobývt u syrných prmenů i z počsí. Počátek 19. století přinesl Krlovým Vrům dlší rozmch lázeňství. V roce 1811 byl kolonád přestvěn věhlsným drážďnským stvitelem Hiesslem. svého nepříznivého G Nejvyhledávnějším střediskem šlechty společenským se koncem 18. století stl Český sál, který roku cukrář Georg Johnn zkoupil Pupp zákld tím položil k rozvoji největšího krlovrského resturtérského hotelového provozu Grndhotel Pupp. Růst lázeňské 7 8 rčního návštěvnosti vedl i k pořizování podrobných záznmů hostů. Nzývly se Kurlisty. První dochovné seznmy jsou již ze sklonku 17. století. Až do roku 1794 byly psné ručně, od roku 1795 zčly Kurlisti vycházet tiskem v městském nkldtelství Frnieck. Prosperitu sez tučně y místním lázní příliš ni neohrozily neklidné doby npoleonských válek. Lázně si oblíbil především šlecht význmná evropská společnost Společnost scházející se podezřele v Krlových Vrech v18. n počátku 19. století získávl stále více ndnárodní chrkter. Návštěvy mezin vynikjících osobností jsou specifikem Krlových Vrů výrzně poznmenly celé kulturní dějiny měst. Vedle ristokrcie se k Vřídlu rád sjížděl i evropská kulturní elit. Z návštěvníků nejvýznmnějších přelomu století upozorněme Johnn Wolfgng Goeth, trdičním připomeňme Friedrich Schiller, Theodor Körner, Ludvík vn Beethoven, Fryderik Chopinů Nikolu Pgniniho. Od druhé třetiny 19. století zčl komplexně určovt povhu lázeňské společnosti bohtá měšťnská klientel. Vlivem frncouzské revoluce postupně z lázeňské scény Ludwig krlovrské 5

6 mizí šlecht. V roce 1819 se u Vřídl sešl význmně ministeriální konference, jíž předsedl lstivý rkouský kncléř K. V. Metternich. Po roce 1860 se v do té doby německých ryze Krlových Vrech mlá utvářet zčl komunit Čechů, kteří ve městě práci získli trvle á 7 se zde usdili. Reprezentntem menšiny v Krlových Vrech se stl spolek Slovenská besed, zložený v roce V čele Slovnské besedy působili v čsech 40 let vynikjící čeští lékři Viktor Emnuel Engel, Frntišek Ztloukl, Otkr Čech, Vincenc Jntk Miln Mix. české průběhu Architektur? Historismus secese se špetkou gotiky! Poslední polovin 19. století byl pro Krlovy Vry obdobím rozsáhlých stvebních budování moderních lázeňských objektů. Tto výstvb dl městu je ho rchitektonickou dnešní tvářnost, nesoucí výrznou třetin prcí pečeť historismu tké secese. Krlovy Vry se stly oblíbeným dějištěm četných politických diplomtických jednání. Vznikly tk vlstně již čtvrté Krlovy Vry, jejichž krásu obdivujeme podnes. První, klsicistní, renesnční gotické město požárem zniklo roku v pořdí d Brokní Krlovy Vry poničil požár roku Zstrlé mloměstsky působící rokokové, biedermierovské domy byly v rámci imposntní přestvby měst v letech celkově zbořeny. N jejich místě vznikly moderní komfortní vybvené novostvby velkoměstského empírové t postupně ě rázu, které okázle hlásly význm tohoto měst, jež se mezitím stlo lázeňským nejslvnějším místem Evropy. Byly postveny dominntní lázeňské stvby Vojenského lázeňského ústvu(1855), Vřídelní kolonády (1879), Mlýnské kolonády ( ), Tržní kolonády (1883), tučně 6

7 Lázní III. (1866) Císřských lázní honosný objekt (1895), dále pk tktéž nové městské divdlo (1886), nglikánský kostel (1877), syngogy (1877) ruský prvoslvný kostel. N svtební ráz lázní měl určující vídeňská rchitektur, zosobněná v Krlových Vrech stvební dvojicí stvitelskou Hermnn Ferdinnd Fellner Helmer. Ti vyprojektovli pro Krlovy Vry n 20 význmných stveb. Rozsáhlá stvební činnost byl před l.světovou válkou (1897) zvršen konečným zbudováním mezinárodního grndhotelu Imperil (1912). Npojení n velkoh železniční trť slvní hosté zvyšovli návštěvnost lázní Zásdní význm pro dlší rozvoj měst mělo jeho npojení n evropskou železniční dráhu r. 1870, kdy byl zhájen provoz n nové trti Krlovy Vry - Cheb. O rok později zčl jezdit rychlý vlk n lince Prh-Krlovy t síť Vry. Železniční spojení znmenlo výrzné oživení hospodářského život nebývlý růst návštěvnosti. Kolem lét 1900 byl regionální železniční síť doplněn lokálními trtěmi z Vrů Krlových do Mriánských Lázní (1898), Johnngeorgenstdtu (1899) Merklín (1902). roku T zčl po roce 1860 velice rpidně vzrůstt tké úspěšné vlivem cukrovky Krlových v léčby Vrech. Prosperit lázní koncem minulého století byl tk výrzná, že se pro toto období vžilo oznčení Zltý věk Krlových Vrů. Jediným stinným dtem tyto slvné éry é předminulého se stl 24. listopd roku 1890 D, kdy bylo centrum Krlových Vrů velmi znčně poškozeno mohutnou povodní. Genius loci Krlových Vrů před rokem 1900 byl výrzně ovlivňován pobyty předstvitelů kultury evropské vědy, politiky. U Zřídl pobývli v 19. století n příkld těžce kurzív předních V npř. 7

8 N. V. Gogol, F. Lizst, S. Freud, Alfonzo J. Brrnde, Schliemnn, T. Fontne, A. Dvořák, K. Mrx, J. Brhms, R. Wgner, E. Grieg řd dlších známých osobností. Těsně před první světovou válkou doshovly Krlovy nejvyššího Vry hostů lázeňských počtu své ve historii. H. slvných 7 Npř. v roce 1811 se tu léčilo osob. I. světová válk utnul příliv turistů zstvil vývoj měst První světová válk tečku znmenl z vzestupnou křivkou vývojů vřídelního měst, byl koncem těchto strých dobrých čsů spjtých s osudem rkousko-uherské 9 e tzv. duchem monrchie. Válk byl trgickým mezníkem, který změnil život Evropy. Nrušil příliv lázeňských mostů tím vážně ochromil celý vzhled Krlových Vrů. Zhoršené zásobování znmenlo i pro privilegovné lázně nouzi hld. Pro válečné účely byli sundány zvony z kostelů, h život y sejmuty zbveni psi vhodní k tžení břemen lístkový příděl potrvin, mýdl kuřiv. Došlo i k msovým sociálním nepokojům, ve dnech npř. července 1918 se u Vřídl konl skldová demonstrce žen. N evropských bojištích pdlo 515 krlovrských mužů. Po celé první zveden hldová světové válce byl krlovrský lázeňský život rychle obnoven, město všk už zdlek nedosáhlo předválečné návštěvnosti. Zánik Rkousk-Uhersk velmi nepříznivě ovlivnil prosperitu všech lázní n jeho bývlé území, tj. i Krlových Vrů. Během vytvoření Československé ém Po republiky v roce 1918 zčl v jejím pohrničí složitá situce. Chvíli po válce přišly opět těžké čsy Ani Krlovým Vrům se ve třicátých letech nevyvinul vleklá hospodářská krize, jež sužovl Evropu celou. V té době zdluženost mjitelů zdejších hotelů vzrostl nesmírně nstl nevyhnul 8

9 penzionů. Pro mlé podniktele nebo obchodníky měl krize drstický následky v podobě bnkrotů. Jen v roce 1936 bylo zde v Krlových Vrech provedeno tisíc přes soudních exekucí. Město se muselo v zájmu svého přežití vysoce zdlužit u státu. I přes skličující ekonomickou é tíživou regresi bylo v Krlových Vrech mezi světovými válkmi provedeno několik velice nákldných stveb. Z nich měl přehrd n největší údolní řece Březové význm v Teplé (1936), která od měst nvždy odvrátil hrozby velkých záplv. Lázeňské možnosti byly v roce 1927 rozšířeny. depresi u kpcity 9