Obecná ekonomie II přednášky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obecná ekonomie II přednášky"

Transkript

1 Úvod do makroekonomie makroekonomie - zabývá se ekonomikou jako celkem, studuje příčiny vývoje a agregované ukazatele (HDP, míra nezaměstnanosti, míra inflace, platební bilance) mikro a makro je provázané makro má nezastupitelný význam pro tvůrce hosp. politiky, jak se vyhnout nezaměstnanosti... má význam pro firmy i pro spotřebitele Makroekonomický koloběh domácnosti - jsou vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), pronajímají je firmám, dostávají za to odměnu (mzdy, renty) - od vlády dostávají transfery (soc. dávky, podpory v nezaměstnanosti...) - musí platit daně státu - disponibilní důchod použijí na úsporu nebo na spotřebu firmy - pronajímají výrobní faktory, pomocí nich vytváří produkci, část produkce prodají mezi sebou a zbývající část jde ostatním subjektům na trhu - za produkci dostávají odměnu - můžou dostávat dotace od státu - musí platit daně státu - část příjmů jde na náklady - a zbývající část jsou hrubé úspory firem GBS - čisté úspory firem - nerozdělené zisky - odpisy - znehodnocení kapitálu - členění z pohledu národního účetnictví: - finanční instituce - banky, pojišťovny - nefinanční instituce - výrobní podniky, stát (školství, zdravotnictví), vlastníci nemovitostí - neziskové organizace - nadace, církve - samostatně hospodařící rolníci a řemeslníci vláda - soustava veřejných rozpočtů - všechny rozpočty (státní, krajů, měst a obcí, rozpočty mimorozpočtových fondů, konsolidační agentura) - státní rozpočet - mezi základní příjmy patří daně (přímé, nepřímé), příjmy ze cla, z různých poplatků, z prodeje státního majetku atd. - celkové vládní výdaje - vládní nákupy statků a služeb - transferové platby - liší se tím, že za tohle nedostává stát žádnou protihodnotu - saldo rozpočtu BS = příjmy - výdaje - jsou to úspory vlády zahraničí - export X, import M - vypočítává se saldo (obchodní bilance) - čistý export MX = export - import - když to vyjde záporně = úspory ze zahraničí domácnosti PS firmy GBS vláda BS zahraničí MX úspory - slouží k financování investic = investice Základní makroekonomické ukazatele hrubý domácí produkt HDP - tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - sledujeme zejména absolutní výši ale také růst (% růst reálného produktu) míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady) - v % míra inflace - jak se vyvíjí cenová hladina (% změna cenové hladiny) - meziměsíční, meziroční, dvanáctiměsíční klouzavý průměr platební bilance - vyjadřuje vztah domácí ekonomiky k zahraničí - systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty daného státu za dané časové období pef-info.wz.cz Christy

2 - struktura: běžný účet - sledujeme obchodní bilanci (export, import) finanční účet - přímé investice kapitálový účet chyby a opomenutí rezervy Dva základní proudy ekonomie: Liberální proud - nechtějí zásahy do ekonomiky - ekonomika funguje dobře na základě tržních sil, státní zásahy jsou škodlivé Intervencionistický - tvrdí opak Státní zásahy: 1. fiskální politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů - expanzivní (zvýšení vládních výdajů, snížení daní), restriktivní (opak expanze) 2. monetární politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz - expanze (zvýšení množství peněz, snížení úrokové míry), restrikce (opak) 3. měnová politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového kurzu - fixní (centrální banka určí dolar bude stát 20 Kč ), flexibilní (kurz se pohybuje na základě tržních sil) 4. obchodní politika - cla, kvóty 5. důchodová politika - není zcela běžná v tržní ekonomice - stanovení max. tempa růstu mezd, nájemného... Vývoj ekonomického myšlení Merkantilismus století - období kdy začali vznikat centralizované státy (impéria, mocnosti) - začali vznikat rozdílné ekonomické doktríny (nedají se nazvat ucelenými ek. systémy) - Anglie, Francie - průmyslníci, bankéři, státní úředníci - nesledovali prvořadě zájmy jednotlivců, ale cílem byl silný stát - sílu státu viděli v bohatství (zejména v podobě drahých kovů) - byli zastánci aktivní obchodní bilance (rádi vyváželi, ale neradi dováželi) - v 18. st. ustupoval do pozadí Klasická škola politické ekonomie - Adam Smith Bohatství národů - byla kritikou merkantilismu - odmítal tvrzení že bohatství země je dáno množstvím drahých kovů a odmítal požadavek aktivní obchodní bilance - zdroj bohatství viděl ve výrobě (je s tím spojená dělba práce) - studovali tvorbu a rozdělování tohoto bohatství - byli zastánci svobodného obchodu - absolutní výhody v mezinárodním obchodě - jeho heslo neviditelná ruka trhu - harmonizuje individuální a společenské zájmy (každý jednotlivec sleduje pouze svoje vlastní zájmy, ale tím přispívá zájmům společnosti) - Thomas R. Malthus - Anglie prožívala průmyslovou revoluci se všemi klady i zápory (technický pokrok, růst produktivity práce) - populační teorie - existuje přirozená tendence rychlejšího růstu populace, než je rychlost růstu zdrojů lidské obživy - železný mzdový zákon - tvrdí, že mzda se ustanoví na existenční minimum - David Ricardo - ekonomie rozdělování (rozdělování důchodu na mzdy, renty a úroky) - pesimistický ohledně vývoje kapitalistmu - diferencovaná pozemková - komparativní výhody v mezinárodním obchodě - navázal na něj Marx - Karl Heinrich Marx - vyvrcholení klasické ekonomie, i když měl jiné dopady - nutně dochází ke střídání společenských řádů (primitivní společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus) - historický materialismus - Kapitál - jeho dílo - ústřední téma vykořisťování dělnické třídy - příčinou byla existence soukromého vlastnictví pef-info.wz.cz Christy

3 Neoklasická ekonomie - poslední třetina 19. století - vznikla v průběhu tzv. marginalistické revoluce - začali věnovat pozornost poptávkové straně trhu - zkoumali alokaci vzácných zdrojů - ústřední postavou je spotřebitel - Alfred Marshall - představitel Cambridžské školy - teorie dílčí rovnováhy - Léon Walras - teorie všeobecné rovnováhy - Friedrich August von Hayek - nositel Nobelovy ceny za ekonomii 30. léta minulého století - John Maynard Keynes Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz - příčinu hosp. krize viděl příčinu v nedostatečné investiční poptávce - pro odstranění doporučoval státní zásahy Neokeynesiánství - dominující proud až do 70. let minulého století - spojení Keynesovi makroekonomie s mikroekonomií Neoklasické školy - Sir John R. Hicks - poprvé zkonstruoval model ISLN - Franco Modigliani - dále rozpracoval keynesiánský model - teorie životního cyklu - James Tobin - rozpracoval keynesiánskou spekulační poptávku po penězích - Arthur M. Okun - Okunův zákon - vztah mezi vývojem produktu a nezaměstnanosti - Robert M. Solow - model ekonomického růstu - Paul A. Samuelson - Filipsova křivka - vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflace - neokonzervativci trvdí, že velká inflace, byla způsobena keynesiánstvím (ale bylo to ropou) Postkeynesiánství - bylo bokem vedle Neokeynesiánství - Joan Robinsonová - teorie nedokonalé konkurence - přímo navázali na Keynese a k jeho makroekonomii vytvořili vlastní mikroekonomické zásady (odmítli neoklasické zásady) - teorie endogenních peněz Monetarismus - Chicágská škola - Milton Friedman - odpůrcem politiky státních zásahů, rozpracoval kvantitativní rovnici peněz - významně ovlivnil teorii spotřeby (teorie permanentního důchodu) - ovlivnil Filipsovu křivku - zavedl tam očkávání a rozdělil jí na krátkodobou a dlouhodobou - centrální banka by se měla zaměřit na peněžní zásobu, která by měla růst stabilním tempem Nová klasická ekonomie - (monetarismus II) - zavedli do ekonomie racionální očekávání - Robert E. Lucas - Robert J. Barro Ekonomie strany nabídky - Arthur Laffer - Lafferova křivka - vyjadřuje vztah mezi daňovou zátěží a výnosem Teorie veřejné volby - James M. Buchanan - zkoumají politický cyklus, vliv byrokracie atd. Nové keynesiánství - chtělo se vyrovnat s kritikou monetarismu - je založeno na mikroekonomii - snaží se dokázat, že mzdy a ceny jsou skutečně nepružné pozitivní ekonomie - popisuje daný stav - např. míra inflace je 5% normativní ekonomie - vytváří nějaké normy a hodnotící soudy - např. míra inflace by neměla být vyšší než 10% Hrubý domácí produkt HDP - je tržní hodnota veškerých finálních statků, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - při zjišťování HDP se musíme vyhnout dvojitému započítávání - započítává se až finální statek (takový, který nejde do výroby a je určen ke konečné spotřebě nebo k vývozu) - kdybych započítala papír i učebnici z něj byl by HDP mnohonásobně vyšší - v praxi se započítává součet přidaných hodnot - tržní hodnota - ceny které platí kupující - liší se od cen výrobců - (v nepřímých daních zmenšených o subvence) - u statků, které se běžně neobchodují odhadují cenu statistikové - např. imputované nájemné - kolik bych si měla platit nájem svého domu - veškeré statky - ty které jsou nějakým způsobem statisticky zachytitelné - chystají se odhady prodeje ve stáncích, spropitné v restauracích, prostituce atd. pef-info.wz.cz Christy

4 - HDP zahrnuje finální statky a služby vyrobené na daném území, bez ohledu na vlastníka výrobního faktoru (může to být rezident nebo nerezident (cizinec) - za dané časové období - většinou za rok, případně za čtvrtletí - nezahrnují se tržní ceny dříve vyrobených statků (započítá se hodnota ceny cestovní kanceláře, ale ne hodnota jejich domu, který už byl započítán dříve) metody zjišťování HDP 1. výdajová 2. výrobní 3. důchodová 1. výdajová - sečteme veškeré výdaje na finální statky a služby - spotřební výdaje domácností C - statky krátkodobé spotřeby - potraviny, oblečení - statky dlouhodobé spotřeby - auta, televizory - výdaje na služby - vzdělání, doprava - je to největší položka HDP, běžně přes 50% - výdaje na investice I - (hrubé soukromé investice) - máme zásobu kapitálu, investice jsou tok, který zvyšuje zásobu kapitálu - máme vždy namysli reálné investice (postaví se továrna, neznamená to nakoupení cenných papírů) - zejména podniky, popřípadě domácnosti - a) investice do fixního kapitálu - nové stroje, nové budovy (v průběhu používání se opotřebovávají) - patří sem i výdaje domácností na bydlení (jediné výdaje domácností, které sem patří) - b) investice do zásob - vládní nákupy výrobků a služeb G - započítáváme jen nákupy, nikdy ne transfery - čistý export NX - export zmenšený o import - export zvyšuje naše HDP, import ho zvyšuje jiné zemi - HDP = C + I + G + NX 2. výrobní - sečteme přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby - jsou to hrubé přidané hodnoty - obsahují odpisy i nepřímé daně zmenšené o subvence 3. důchodová - + mzdy (četně ostatních nákladů na práci - soc. a zdrav. poj. placené zaměstnavatelem) + renty (včetně imputovaných nájmů) + čisté úroky + zisky firem (včetně důchodů ze sebezaměstnání) = čistý domácí důchod ČDD + odpisy + nepřímé daně - subvence = HDP - všemi třemi metodami by mělo vyjít stejné číslo investice - tok za nový rok - část jde na vyrovnání opotřebení a část zvyšuje zásobu reálně hrubý HDP - obsahuje odpisy, protože v sobě má hrubé investice (I) čistý HDP - obsahuje v sobě čisté investice - už bez odpisů hrubý HDP = čistý HDP + odpisy reálný produkt - eliminuje změnu tržní ceny - je to produkt ve stálých cenách nominální produkt - je vyjádřen v běžných (tržních) cenách daného roku deflátor HDP - vypočítá se jako nominální HDP / reálný HDP (v běžných cenách / v reálných cenách) hrubý domácí produkt HDP - vyrobený na daném území, bez ohledu na to kdo to vyrobil hrubý národní produkt HNP - vyrobený rezidenty daného státu kdekoliv ve světě HNP = HDP + saldo zahraničních důchodů (to co naši vydělají v cizině mínus to co cizinci vydělají u nás) - zajímá nás vývoj HDP - porovnání oproti minulým rokům - porovnání mezi státy - přepočítává se na obyvatele a podle oficiálního kurzu se přepočte na dolary (velikost závisí na kurzu a zkresluje ho) pef-info.wz.cz Christy

5 - parita kupních sil - kupní síla měny je všude stejná (koupím za to to stejné) - HDP se přepočte podle tohoto kurzu a porovná se mezi státy národní důchod - sečteme veškeré důchody z vlastnictví (práce, půdy, kapitálu) a zohledníme saldo zahraničních důchodů - mzdy, renty, úroky, zisky firem a zohledníme saldo - nejsou zde odpisy a nepřímé daně - je vždy čistý - měří souhrn důchodů z běžné produkce statků a služeb osobní důchod - jestliže od národního důchodu odečteme položky které jednotlivci nedostávají a přičteme příjmy, které jednotlivci dostávají z jiných zdrojů než je běžná produkce = národní důchod - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na soc. a zdrav. pojištění + transferové platby + úroky od vlády disponibilní důchod = osobní důchod - osobní daně - domácnost ho použije na spotřebu nebo na úspory, na nic jiného reálný HDP - je nejsledovanějším ekonomických ukazatelem a často se ztotožňuje s blahobytem země - toto by se ale nikdy nemělo srovnávat, protože blahobyt není ovlivňován pouze množstvím statků, které má země k dispozici ekonomický blahobyt - ukazatel - čistý ekonomický blahobyt - vychází z HDP, ale nějakým způsobem ho upravuje - odečte se poškození životního prostředí - mohla by se připočítávat podzemní ekonomika - připočítává se hodnota volného času dvousektorová ekonomika - základní makroekonomická identita Y = C + I Y = C + S I = S - po vykrácení + PS + GBS (hrubé úspory firem) = nerozdělené zisky + odpisy + BS (saldo rozpočtu) = T (celkové daně) - G (vládní nákupy) - TR (transfery) - NX (úspory ze zahraničí) I = PS + GBS + BS - NX I + NX = PS + GBS + BS - základní makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice Výdajový model (model 45 ) - keynesiánský model - platí pro krátké období - budeme určovat rovnovážný produkt, pomocí agregátních výdajů - budeme rozlišovat mezi skutečnými a plánovanými výdaji - skutečné - expos (po) - plánované - exante - pouze investiční výdaje I se mohou lišit mezi skutečnými a plánovanými, ostatní jsou stejné - plánované - skutečné = neplánované investice (změna zásob) - kladné - v případě, že podniky vyrobí více než lidé plánují koupit -> hromadění zásob - záporné - když podniky vyrobí méně, než lidé chtějí -> klesání zásob - rovnovážný produkt - takový produkt, kdy plánované výdaje přesně odpovídají skutečně vytvořenému produktu pef-info.wz.cz Christy

6 Předpoklady 1. fixní cenová hladina (konstanta) 2. produkce bude určena agregátními výdaji - není omezení na straně nabídky (rozhodující kolik se toho vyrobí je strana poptávky a není omezení na straně nabídky) 3. existují nevyužité výrobní kapacity (nevyužité stroje...) 4. neexistuje omezení na trhu práce z hlediska množství - je dostatečná nabídka práce - pracovníci jsou ochotni pracovat za danou nominální mzdu i za danou reálnou mzdu, protože máme fixní cenovou hladinu 5. existuje mezera produktu - skutečný produkt se nachází pod potenciálním (jsme pod schopností ekonomiky) 6. úroková sazba bude daná - je dána Centrální bankou (mění se pouze vlivem měnové politiky, nemění se s výší produktu) Spotřeba - odvodíme si jednoduchou keynesiánskou funkci spotřeby, tak jak pramení z Obecné teorie - podle této teorie bude spotřeba záviset na běžném důchodě - budeme používat lineární podobu C = Ca + c. Y (YD) C... spotřeba Ca... autonomní spotřeba - spotřeba, která nezávisí na velikosti důchodu (i při nulovém důchodě by nějaká spotřeba byla) - bude financována např. z úspor - faktory ovlivňující autonomní spotřebu: - počet obyvatel - bohatství (např. akcie) - s růstem bohatství roste spotřeba, bez ohledu na výši důchodu - sociální systém - pokud bude přísný, budu utrácet méně (pravděpodobně ovlivní i sklon) - očekávání - při optimistickém budu utrácet více - výnosy z úspor - čím bude větší výnosnost budu méně utrácet (budu více spořit) c. Y (YD)... indukovaná spotřeba - z každé dodatečné jednotky disponibilního důchodu se část spotřebovává a zbývající část se uspoří c (MPC)... mezní sklon ke spotřebě c = C/ YD - nabývá hodnot 0 až 1 - na křivce 45 je vertikální i horizontální vzdálenost stejná - v bodě E je celý důchod věnován na spotřebu - nalevo od bodu E - C > YD - napravo od bodu E jsou kladné úspory C < YD APC... průměrný sklon ke spotřebě APC = C/YD = (Ca + c.yd)/yd = Ca/YD + C - průměrný sklon je větší než mezní - s růstem důchodu APC klesá a bude se blížit c shrnutí: 1. spotřeba roste s růstem důchodu 2. spotřeba roste pomaleji než důchod 3. průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní a s růstem důchodu klesá = základní psychologický zákon Keynese (spotřeba roste s důchodem, ale pomaleji) - keynesova metoda je krátkodobá, ale v dlouhém období to není a vznikly nové teorie, které vysvětlili stabilitu APC- Teorie (APC konstantní) 1. Teorie životního cyklu - Modigliani - tvrdí, že jedinec chce udržovat stabilní výši spotřeby po celý svůj život (v mládí je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, v produktivním věku je to naopak a ve stáří se to opět obrátí) pef-info.wz.cz Christy

7 2. Teorie permanentního důchodu - Freedman - tvrdí, že spotřeba závisí na permanentním důchodě a ne na běžném jak předpokládal Keynes (permanentní důchod - průměr za nějaké období) - spotřeba reaguje na trvalé změny důchodu, nereaguje na dočasné změny - zpět ke Keynesovi Úspory S = -Sa + s. YD S... úspory -Sa... autonomní úspory - je totožné s Ca, jen má obrácené znaménko s. YD... indukované úspory s (MPS)... mezní sklon k úsporám s = S/ YD - nabývá hodnot 0 až 1 c + s = 1 - musí platit APS... průměrný sklon k úsporám APS = S/YD = (-Sa + s.yd)/yd = -Sa/YD + s - průměrný sklon bude menší než mezní sklon - s růstem důchodu APS roste a blíží se s APC + APS = 1 Investice - investice do fixního kapitálu a změna stavu zásob - v tomto modelu jsou investice autonomní - jsou nezávislé na velikosti důchodu Faktory, které ovlivňují investice 1. úroková míra (i) - - křivka poptávky po investicích je klesající funkce úrokové míry - PV = V 1 /(1 + i) + V 2 /(1 + i) V n /(1 + i) n pef-info.wz.cz Christy

8 - čistá současná hodnota NPV = PV - náklady pořízení - pokud vyjde kladná tak se investice provede, jinak ne 2. očekávání budoucnosti - významný faktor hlavně u investic - pozitivní očekávání posune křivku nahoru 3. daňové zatížení - zvýšení daní vede k poklesu křivky, snížení k růstu Y = C + I - AE - křivka plánovaných výdajů - rovnovážný produkt - AE = Y - v bodě E - neexistují neplánované investice Y 0 - investice = úspory Y = C + I Y = Ca + cy + I Y - cy = Ca + I (1 - C)Y = Ca + I Y = (1/(1-C)) * (Ca + I) výdaje A α - jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - v bodech nalevo od E - je AE > než skutečně vytvořený produkt - lidé chtějí utratit více než se vyrobí => firmám neplánovaně klesnou zásoby => firmy zvýší výrobu - v bodech napravo od E - je AE < než skutečně vytvořený produkt - firmy vyrobili více než lidé chtějí nakoupit => firmám se hromadí zásoby => firmy omezí výrobu - princip multiplikátoru - při zvýšení výdajů se dostanu do bodu 1 - plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt -> neplánovaný pokles zásob -> firmy zvýší výrobu (bod 2) -> v bodě 3 plánované výdaje opět převýší skutečný produkt -> opět zvýšení výroby (bod 4) -> dále se posouvá až do rovnovážného bodu Y = I + c I + c 2 I +... c n I Y/ I = 1 + c + c 2... c n pef-info.wz.cz Christy

9 Paradox úspor - ekonomika by mohla růst rychleji, kdyby se zvýšili úspory - co se stane v Keynesiánském modelu když se zvýší úspory: - úspory se rovnají investicím - produkt se rovná C + I - když vzrostou úspory, klesne spotřeba - jestliže vzrostou úspory, tak plánované investice se hned nezvýší, Y = C + I bude menší, jestliže bude nové Y menší, tak na konci budou úspory zase menší - růst úspor vede k poklesu produktu a v důsledku toho k poklesu úspor Třísektorová ekonomika - třetí sektor je vláda, která zasahuje dvěma způsoby - vláda nakupuje G - součástí plánovaných výdajů - vláda vybírá daně a poskytuje transfery, tím ovlivňuje disponibilní důchod a tím ovlivňuje spotřebu a úspory AE = C + I + G C = Ca + c YD YD = Y - T + TR T = T A + t Y YD Y T... celkové daně TR... transfery TA... autonomní daně - nezávislé na velikosti produktu t... sazba důchodové daně - sklon křivky TA + ty TA - průměrné zdanění = + t Y Y - proporcionální - TA = 0 - daně rostou ve stejném poměru jako důchod (konstantní poměr) - progresivní - TA je kladné - s růstem důchodu míra zdanění roste - regresivní - TA je záporné C = Ca + c YD AE = Y C = Ca + c (Y - Ta - t Y + TR) Y = Ca + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G Y = Ca + cy - cta - cty + ctr + I + G 1 Y = ( Ca cta + ctr + I + G) A 1 C(1 t) α - multiplikátor třísektorové ekonomiky AE III - bude mít menší sklon - vestavěný stabilizátor - progresivní míra zdanění - automaticky vestavěný stabilizátor redukuje změnu výstupu ke které dochází vlivem změny autonomních výdajů změna vládních nákupů - při zvýšení vládních nákupů se křivka posouvá rovnoběžně nahoru Y = α G - produkt se nezvýší pouze o G ale i o část spotřeby pef-info.wz.cz Christy

10 změna autonomních daní - pokles autonomních daní - snížení daní vede k růstu produktu - křivka se posune nahoru ( -c(-ta) -> +cta) Y = α (-C TA) c ΔTA - výdajový multiplikátor autonomních 1 C(1 t) daní - α TA změna důchodové sazby daně - když dojde k poklesu (t) - bude křivka strmější -> produkt vzroste změna transferových plateb - produkt vzroste ΔY = α ( cδtr) c ΔTR 1 C(1 t) α G > α TR multiplikátor transferových plateb multiplikátor vyrovnaného rozpočtu - pro zjednodušení budeme předpokládat, že důchodová sazba daně bude 0 - budeme předpokládat, že dojde k růstu G a zároveň dojde k růstu autonomních daní o stejnou výši 1 ΔY = ΔG 1 C Δ G = ΔTA C ΔY = ΔTA 1 C 1 C ΔY = ΔG 1 C ΔY = ΔG - výdajový multiplikátor by byl roven 1 Čtyřsektorová ekonomika - přidáváme čistý export NX = X - M export - je autonomní X -> to co my vyvezeme nezávisí na velikosti našeho důchodu (produktu) - závisí na: 1) zahraničním důchodě Y F - více vyvážíme 2) nominálním měnovém kurzu E - 22 CZK/USD, když dojde k znehodnocení ->25 CZK/USD -> naše statky v zahraničí budou levnější -> roste export - naopak zhodnocení -> 20 CZK/USD -> snižuje export pef-info.wz.cz Christy

11 P P Obecná ekonomie II D 3) podíl cen - - domácí ku zahraniční - když roste export se snižuje F 4) kvóty, cla, subvence, spotřebitelské preference import - M = Ma + m Y Ma... autonomní import - nezávislý na našem důchodě ΔM m... mezní sklon importu m = Δ Y - jestliže roste import, bude se? zvyšovat - i autonomní import bude záviset na určitých faktorech: 1) nominální kurz E - když se znehodnotí -> import klesá - při zhodnocení -> import roste 2) podíl cen - když podíl roste (když u nás rostou ceny rychleji než v zahraničí) -> import roste 3) cla, kvóty, preference spotřebitelů NX = X Ma my znehodnocení kurzu - NX se posune rovnoběžně nahoru při růstu zahraničního důchodu - NX roste růst podílu cen - NX jde dolu AE = C + I + G + Y - M AE = Ca + cy - cta + ctr - cty + I + G + X - Ma - my AE = Y 1 Y = A 1 C(1 t) + m A = Ca + I + ctr - cta + X - Ma + G AE IV - ještě o něco menší sklon 1 1 C > A 1 C(1 t) 1 > 1 C (1 t) + m pef-info.wz.cz Christy

12 Peníze - je to cokoliv co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - před existencí peněz byla bártrová směna (jedno zboží za druhé) - první podoba peněz - komoditní peníze - dobytek, kožešiny, plátno, drahé kovy (nejvíce se uchytily) - byly nahrazeny papírovými penězmi a ty byli kryty zlatem - nejdříve to bylo 100%, později to bylo 20-30% - státovky - peníze které vydával panovník, na krytí svých výdajů a nebyli kryty ničím - od krytí zlatem se postupně ustupovalo až to zmizelo úplně - dnes peníze s nuceným oběhem - depozitní peníze (bankovní) - čísla na účtech Funkce peněz - prostředek směny - zúčtovací jednotka - uchovatel hodnoty - jsou jednou z forem aktiv (jak uchovávat bohatství) Peněžní agregáty - ěříme pomocí nich peněžní zásobu - množství peněz k nějakému okamžiku - značení M a číslo - s růstem čísla by měla klesat likvidita a růst výnosnost - vyšší číslo obsahuje vždy to co bylo v předcházejícím + něco navíc - M0 - oběživo - u nebankovních subjektů (to co máme v peněžence) - M1 - M0 + vklady na viděnou - sporožiro, běžný účet, cestovní šeky - M2 - M1 + termínované vklady (případ. vklady v zahraniční měně) - L - likvidní aktiva - M2 + cenné papíry - nejčastěji vyjadřujeme M2 Poptávka po penězích - existuje několik teorií - my se budeme držet Keynesiánské 1. Keynesiánské teorie poptávky po penězích - a) původní Keynesova b) moderní Keynesiánské teorie - Baumol-Tobinův transakční model - spekulační poptávka Tobina 2. Neoklasické teorie - a) tradiční - Fišerova verze Cambridgská verze b) moderní - Freedmanova verze Původní Keynesova - peníze jsou jedním z druhů bohatství a vedle nich jsou ještě obligace - za to byl poměrně kritizován - peníze - mají nulovou výnosnost nebo velmi nízkou výnosnost, jsou téměř bezrizikové - obligace - výnosnost relativně vysoká, ale je tu riziko - teorie preference likvidity - existují 3 motivy proč si lidé drží peníze 1. transakční motiv - držíme peníze s důvodu provádění běžných transakcí - vzniká s důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji - Keynes předpokládal že závisí na velikosti Y 2. opatrnostní - lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů - Keynes předpokládat že bude záviset na velikosti Y 3. spekulační - zavedl až Keynes - bude záviset na úrokové míře, bude tu negativní ten vztah - Keynes předpokládal, že existuje normální úroková míra o které se subjekty domnívají, že by měla být - ekonomický subjekt porovnává skutečnou s tou normální, kterou očekává že by měla být - jestliže ta skutečná je vyšší než normální - tak budou všichni očekávat že klesne na normální -> když klesá úroková míra tak roste cena cenných papírů, kdo by v ten okamžik nedržel cenné papíry utrpí kapitálovou ztrátu, proto při vysoké úrokové míře bude nízká poptávka po penězích - když bude skutečná úroková míra pod normální -> tak ekonomické subjekty očekávají, že úroková míra poroste -> ceny cenných papírů klesají - kdo by v ten okamžik držel cenný papír utrpí kapitálovou ztrátu -> proto při nízké úrokové míře je vysoká poptávka po penězích pef-info.wz.cz Christy

13 L = k Y - h i k... citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu h... citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře ky... transakční a opatrnostní část hi... spekulační poptávka i MD (L) Moderní teorie M - budeme probírat jen transakční poptávka - Baumolův-Tobinův model - předpokládá, že ekonomický subjekt dostane důchod Y, ale nechá si v hotovosti pouze část Y/n a zbytek uloží do banky na obligace, až vyčerpá hotovost, jde do banky a zase část těch peněz vymění na hotovost a bude tam chodit až tam nic nezbude n... počet transakcí kolikrát jde do banky - transakce nejsou zadarmo - stojí b... náklad na jednu transakci bn... náklady na všechny transakce - na začátku má Y/n a na konci má 0 Y / n + 0 Y = - průměrná držba peněz neboli transakční poptávka po penězích 2 2n Y/m Y/2n t - kdybych si ty peníze nechala doma přicházela bych o úrok Y i 2n i Y TC = + bn 2 n - jak zjistit kolikrát jít do banky aby minimalizoval náklady - kolikrát je to optimální - podle Enga Y/2n iy + b = 0 2 2n 2 iy = 2n b n = Yi 2b MD Yb = T 2 - i transakční část závisí na úrokové míře i - neplést si vzorečky - bývá to i v písemce - příklad v cvičebnici - větší číslo je transakční poptávka - menší je počet transakcí Neoklasické Fišerova transakční teorie - vychází z kvantitativní rovnice peněz M d V t = P T M d... poptávka po penězích V t... transakční rychlost oběhu peněz P...cenová hladina T... transakce pef-info.wz.cz Christy

14 M d = M s Y - se nemění je na úrovní potenciálního produktu V, T - je také stabilní MS -> P - neutralita peněz - peníze neovlivňují reálné veličiny Cambridgská verze M = k PY Moderní teorie Freedmanova - kritizoval Keynese za to že předpokládal pouze peníze a obligace - peníze jsou jednou z forem aktiv a ekonomický subjekt mezi aktiva rozděluje tak, aby maximalizoval svůj užitek - 5 forem aktiv - peníze, obligace, akcie, lidský kapitál, reálný kapitál - tvrdí, že poptávka po penězích je zejména transakční poptávkou po penězích a že vliv úrokové míry je velmi nízký - výkyvy ekonomiky jsou způsobeny změnou nabídky peněz Nabídka peněz - peníze jsou tvořeny v bankovní soustavě - Centrální banka a komerční banky - množství peněz v ekonomice ovlivňuje Centrální banka Funkce Centrální banky - emisní funkce - vydává bankovky a mince - provádí měnovou politiku - je bankou bank - přijímá vklady komerčních banky, poskytuje úvěry komerčním bankám - věřitel poslední instance - provádí zúčtování mezi bankami - přes clearingové centrum - banka státu - provádí operace pro vládu, centrální orgány a orgány místní správy - spravuje státní dluh - může poskytovat úvěry státu - přes cenné papíry - spravuje devizové rezervy země - dbá na dodržování bezpečnosti bankovního systému A Bilance Centrální banky P cenné papíry - centrální banka drží státní cenné papíry hotovostní oběživo - nedrží cenné papíry soukromých subjektů rezervy komerčních bank - 2% z primárních vkladů úvěry komerčním bankách vklady státu úvěry ostatním centrálním bankám vklady ze zahraničí devizové rezervy - SDR kapitál zlaté rezervy vlastní emitované cenné papíry ostatní ostatní A Bilance komerční banky P pokladní hotovost depozita - vklady rezervy u centrální banky - minimální povinné základní jmění - základní kapitál - dobrovolné ostatní úvěry cenné papíry ostatní Zjednodušený model - nebude existovat hotovost - existují pouze běžné vklady a ne termínované - komerční banky drží pouze minimální rezervy pef-info.wz.cz Christy

15 Centrální banka v prvním kroku ovlivní rezervy - zvýšení - nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu - nakoupí cenné papíry přímo od bank - Centrální banka poskytne komerční bance úvěr - snížení - Centrální banka prodá c. p. nebankovnímu subjektu - Centrální banka komerční bance - prodá cenné papíry Zvýšení rezerv když banka nakupuje peníze od nebankovního subjektu CB KB nebank. subjekt CP R R D CP D D - depozitum Ú - úvěr D 1 - prvotní míra vkladu R - rezervy PMR - povinná míra rezerv CB nakoupí cp já předložím šek kb a dostanu peníze CB tím že nakoupila vládní cp vytvořila rezervy ve výši 100 předpoklad - povinná míra rezerv je 10% - ekonomický subjekt poskytnutý úvěr ihned použije a připíše na svůj účet CB KB 1 KB 2 CP R R + 10 D R + 9 D + 90 Ú + 90 Ú + 81 KB 3 KB dohromady R + 8,1 D + 81 R D Ú + 72,9 Ú Δ D = ΔD1 - změna depozit ztotožněná se změnou peněžní zásoby PMR 1/PMR - jednoduchý depozitní multiplikátor depozita - jsou součástí nabídky peněz CB - nakoupila cp za 100 tím zvýšila rezervy na 100 a tím zvýšila oběh peněz o 1000 MB = R + Cu - měnová báze, kterou c. banka přímo ovlivňuje M = D + Cu - šipka by byl peněžní multiplikátor, ale pro naše účely to stačí takhle - jestliže nakoupila c. p. za milion, peněžní zásoba se zvýšila o milion Centrální banka přímo ovlivňuje peněžní bázi a prostřednictvím peněžního multiplikátoru se s toho stává peněžní zásoba - rozhoduje o ní nezávisle CB Reálná peněžní zásoba L - poptávka protnutí - rovnováha na trhu peněz M = k Y hi P pef-info.wz.cz Christy

16 Model IS-LM - pochází ze 30. let minulého století Předpoklady: 1. stále myslíme, že máme fixní cenovou hladinu 2. jsou zde nevyužité výrobní kapacity - výrobní kapitál, dostatečná nabídka práce 3. Centrální banka kontroluje nabídku peněz - exogenní teorie peněz 4. zatím budeme předpokládat třísektorovou ekonomiku - nejprve odvodíme křivku IS - od křivky 45 - poté odvodíme křivku LM - rovnováha na trhu peněz Křivka IS - odvozujeme z modelu 45 Y = α A 1 ( Ca + I + G + ctr cta) 1 c(1 t) I = I bi b... citlivost investic vzhledem k úrokové míře b > 0 sklon je dán b -> když citlivost bude nízká tak křivka bude strmější -> citlivost vysoká b vyšší křivka plošší -> b = 0 křivka je vertikální I s pruhem... investice které nezávisí na úrokové míře Ca = Ca bi i autonomní spotřeba závisí na úrokové míře A = A bi Y = α ( A bi) přidali jsme citlivost na úrokovou míru (rozdíl mezi modelem 45 ) - křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých je trh statků a služeb v rovnováze nebo-li při kterých se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu Y Y = α ( A bi) 1 bi = ( Ca + I + G + ctr + cta) A c(1 t) 1 c(1 t) bδi ΔY = 1 c(1 t) Δi 1 c(1 t) = ΔY b - sklon křivky IS - čím větší je mezní míra úniku (1-c(1-t)) a čím menší je b tím bude křivka strmější pef-info.wz.cz Christy

17 - čím větší bude multiplikátor tím menší bude mít křivka sklon - když se bude měnit α - už je vidět z toho zlomku že čím menší b tím bude křivka strmější - když se bude měnit b tak se bude otáčet kolem bodu na horizontální ose - poloha křivky IS - body mimo křivku IS - v bodech nalevo od křivky je AE > Y plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt a dochází k neplánovanému čerpání zásob - v bodech napravo je to naopak AE < Y dochází k hromadění zásob Křivka LM - bude vyjadřovat rovnováhu na trhu peněz - když ekonomické subjekty drží peníze mohou je držet ve formě reálných aktiv a finančních aktiv - nás budou zajímat finanční - forma peněz nebo ostatních finančních aktiv (akcie, dluhopisy, obligace) L... poptávka po penězích (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) DOFA... poptávka po ostatních finančních aktivech L + DOFA - poptávka po finančních aktivech M/P... nabídka (reálná peněžní zásoba) SOFA... nabídka ostatních finančních aktiv M/P + SOFA - nabídka po finančních aktivech L + DOFA = M/P + SOFA M ( L ) + ( DOFA SOFA) = 0 P trh peněz trh ostatních finančních aktiv - jestliže na trhu peněz je větší nabídka musí být na trhu ostatních finančních aktiv větší poptávka a opačně - jestliže se mění reálný produkt tak se křivka posouvá buď o k. Y - když se mění k nebo h tak se mění sklon - faktor X - shrnuje všechny ostatní faktory které ovlivňují poptávku - např. důvěra nebo nedůvěra v tržbu obligací - když budou lidé chtít držet peníze - celá křivka se posune doprava pef-info.wz.cz Christy

18 - zvyšuje když nakoupí c. p. nebo dojde k poklesu povinných min. rezerv - pokles nabídky peněz - posun křivky doleva - prodej vládních c. p. CB nebo zvýšení povinných min. rezerv L = k Y hi L > M - křivka LM znázorňuje veškeré kombinace úrokové míry a produktu při kterých je trh peněz v rovnováze - jestliže je v rovnováze trh peněz je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv - díky tomu že vzrostlo Y vzrostala transakční a opatrnostní poptávka po penězích - L > MS -> lidé začnou prodávat obligace aby získali peníze -> cena obligací začne klesat -> roste výnosnost (úroková míra) -> klesá spekulativní poptávka po penězích (hi) M/P = L M/P = k.y - hi - rovnováha na trhu peněz 1 M i = ( ky ) h P - rovnice křivky LM i = k Y h M P h - sklon křivky LM Δi k = - sklon bude záviset na k a h ΔY h - čím větší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu a čím menší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře tím strmější bude křivka LM - když bude k větší bude posun větší - křivka LM bude strmější pef-info.wz.cz Christy

19 - dva extrémní případy sklonu 1. klasický extrémní případ - předpokládá, že citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je 0 => existuje jediná úroveň produktu, která je konzistentní s rovnováhou na trhu peněz - je tu pouze transakční poptávka, spekulační tu není 2. past na likviditu - úplný opak - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře blíží k nekonečnu - lidé budou držet jakékoliv množství peněz při dané úrokové míře - je to situace kdy je velmi nízká úroková míra případně 0 - nikdo nebude chtít držet obligace ale všichni budou chtít držet peníze - Keynes za to kritizován - když vzroste na Y2 nedojde k žádné změně úrokové míry a LM je tudíž také horizontální posuny křivky LM - vlivy ze strany poptávky po penězích nebo ze strany nabídky peněz - změny ze strany poptávky po penězích - není způsobená změnou produktu ani změny úrokové míry - jsou to změny preference likvidity (v přidaném důchodě, v přidané úrokové míře) pef-info.wz.cz Christy

20 - negativní očekávání budoucnosti, negativní hosp. vývoj - riziko bankrotů firem - firmy jsou vydavatelé c. p. -> lidé budou chtít držet větší množství peněz při jakékoliv úrovni produktu - lidé prodávají c. p. -> klesá úroková míra -> dostáváme se do rovnovážného bodu - kdyby bylo očekávání pozitivní bylo by to naopak - změny způsobené nabídkou peněz - CB zvýší objem peněz v oběhu -> MS jde doprava - lidé chtějí držet méně peněz než ve skutečnosti drží -> za přebytek nakoupí c. p. -> cena c. p. roste a díky tomu úroková míra klesá - zvýšení peněžní zásoby posune LM doprava - menší peněžní zásoba -> MS doleva - lidé chtějí více peněz -> prodávají c. p. -> úroková míra roste -> snižuje se poptávka po penězích - při poklesu nabídky peněz se LM posouvá nahoru - body mimo křivku LM - znamená to že trh peněz není v rovnováze - v bodech napravo A -> poptávka po penězích větší než nabídky -> lidé prodávají ostatní finanční aktiva -> klesá jejich cena -> roste úroková míra - v bodech nalevo B -> poptávka je menší než nabídka -> lidé nakupují c. p. -> roste jejich cena -> klesá úroková míra pef-info.wz.cz Christy

21 Křivky LM a IS dohromady - v průsečíku jsou v rovnováze všechny tři trhy (trh statků a služeb, trh peněz, trh ostatních finančních aktiv) IS : Y = α ( A bi) 1 M LM : i = ( ky ) h P 1 M Y0 = α ( A b( ( ky ))) n P M Y0 = γ A + β P α γ = - multiplikátor fiskální politiky αbk 1+ h b β = γ - multiplikátor monetární politiky h - přizpůsobení rovnováhy - nahoře od LM A, B - nabídka větší než poptávka -> úroková míra je pro daný důchod vysoká -> tlak na pokles úrokové míry -> tím se dostáváme na LM - dole C, D - nabídka menší než poptávka -> úroková míra roste -> dostáváme se zpět na LM - napravo od IS B, C -> skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje - > firmám se hromadí zásoby -> omezí produkci -> posouváme se na křivku IS - nalevo A, D -> plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt -> firmám neplánovaně klesají zásoby -> reagují zvýšením výroby -> posouváme se zpět na IS - rychlost přizpůsobení bude větší na trhu peněz - okamžitě se dostáváme na LM a teprve postupně se dostáváme i na IS - vlivy ovlivňující rovnováhu - budeme analyzovat dopady hosp. politiky na model IS-LM - fiskální politika, monetární politika Fiskální politika v modelu IS-LM - bude ovlivňovat křivku IS - změna vládních nákupů G transferů TR autonomních daní Ta sazby důchodové daně t - změna G - budeme brát fiskální expanzi - G se zvýší - posouvá se křivka IS o α ΔG pef-info.wz.cz Christy

22 - tím jak roste produkt, tak na trhu peněz roste transakční a opatrnostní poptávka po penězích a vzniká nerovnováha, aby došlo k rovnováze musí vzrůst úroková míra - díky vzrůstu úrokové míry dojde k poklesu soukromých investic = vytěsňovací efekt - zvýšení vládních nákupů G vytěsní soukromé investice - γ určuje o kolik se změní produkt - multiplikátor fiskální politiky - velikost vytěsnění závisí na sklonech křivek IS a LM - vliv sklonu IS strmá IS plochá IS - α a G bude stejná - na druhém obrázku je vytěsnění větší - při strmé IS je fiskální politika účinnější, protože vytěsnění je menší - extrém - vertikální IS - investice by byli zcela necitlivé na úrokovou míru - účinnost fiskální politiky je plná - závislost vytěsňovacího efektu na sklonu LM plochá LM strmá LM - nižší vytěsňovací efekt je na prvním obrázku - plochá křivka LM je nižší vytěsnění -> větší účinnost fiskální politiky - poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru - jakmile je poptávka po penězích velmi citlivá tak stačí nepatrná změna úrokové míry a dojde k vyrovnání - menší změna úrokové míry vytlačí méně investic - extrém - LM vertikálně - poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru - klasický případ - pouze transakční a opatrnostní poptávka po penězích - vytěsňovací efekt je úplný - fiskální politika zcela neúčinná pef-info.wz.cz Christy

23 Monetární politika - ovlivňování množství peněz - monetární expanze (zvýšení peněžní zásoby) - posune LM doprava - β - multiplikátor monetární politiky - při poklesu peněžní zásoby se LM posune nahoru - účinnost monetární politiky bude opět záviset na sklonech křivek IS a LM - závislost na sklonu IS strmá IS plochá IS - strmá, b menší -> nízká citlivost na úrokovou míru -> účinnost monetární politiky je nižší - extrém - IS vertikální - investice by vůbec nereagovali na úrokovou míru - monetární politika zcela neúčinná - účinnost monetární politiky vlivem sklonu LM - monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (h je nízké) - extrém - LM vertikální - monetární politika je zcela účinná pef-info.wz.cz Christy

24 ΔY ΔY M = β Δ P 1 ΔM = k P - past na likviditu (h se blíží nekonečnu) - když Centrální banka dodá peníze, lidé začnou držet peníze, úroková míra neklesne a nic se nestane - monetární politika je zcela neúčinná Model AD-AS Agregátní poptávka AD - mění se cenová hladina Předpoklady: - vycházíme z modelu IS-LM - odvodíme jí z něj - ekonomika pracuje pod potenciálním produkte, nevyužité výrobní zdroje, dostatečná nabídka práce, dostatečný kapitál - uzavřená ekonomika - Centrální banka rozhoduje o množství peněz v oběhu Odvození: P... cenová hladina Y... reálný produkt 1 M LM: i = ( ky ) h P M s pruhem - fixní P - bude se měnit P 1 >P 0 M < P M 1 P 0 - růstem cenové hladiny, klesá reálná peněžní zásoba - musí dojít k růstu úrokové míry -> klesají investice - zvýšilo se P - křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv Y M = γ A + β P M P = β - rovnice křivky AD Y γa pef-info.wz.cz Christy

25 Proč je klesající: M - klesající tvar je vysvětlen Keynesovým efektem - P i I (A) P - sklon vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny - když budou agregátní výdaje reagovat hodně bude AD plošší a naopak - sklon křivky bude záviset na IS a LM - čím plošší je křivka IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD a naopak Extrémní případy: - past na likviditu - nízká úroková míra, případně nulové, h se blíží k nekonečnu (velmi vysoká poptávka po penězích), lidé chtějí držet jakékoliv množství peněz - je to přerušení keynesova efektu tady - (graf 1) úroková míra zůstává stabilní -> investice (autonomní výdaje) se také nezmění - (graf 2) Y 0 je nižší a nemůže dosáhnout potenciálu Y* graf 2 - klasikové říkali že existuje přirozený samoregulující mechanizmus, keynesiánci říkají, že neexistuje - Pigou přišel s názorem, že AD nemůže být nikdy vertikální ani v případě pasti na likviditu a bude tedy negativně skloněná - vysvětloval to před efekt reálných peněžních zůstatků (Pigoův efekt) - lidé mají nominální důchod, když klesne cenová hladina tak vzrostou reálné peněžní zůstatky - lidé chtějí držet stabilní graf 1 úroveň reálných peněžních zůstatků a jakmile jim vzrostou, díky tomu že klesla cenová hladina, tak přebytek nad tím co chtějí držet použijí rovnou na spotřebu (graf 3) graf 3 Faktory proti Pigoeova efektu: 1. očekávání - spotřebitelé mohou očekávat, že cenová hladina bude dále klesat -> budou čekat až klesne dál 2. efekt znovurozdělování - když klesá cenová hladina tak dlužníci vrací hodnotnější peníze, to může vést k tomu, že se někteří dostanou do platebních problémů, nebudou splácet úvěry, do problémů by se mohli dostat i banky, když se to rozmůže -> když zkrachují banky, tak klesne nominální zásoba peněz a tím i reálná Keynesiánci přišli ještě s jedním důvodem proč by měla být AD vertikální: - deflační impotence - kdyby křivka IS byla vertikální - citlivost agregátních výdajů je 0 (b = 0) -> investice vůbec nebudou reagovat na změnu - velká hospodářská krize mohla být tento případ (graf 4) Keynesiánci předpokládaly, že past na likviditu a deflační impotence se vyskytuje - je to pod potenciálním produktem, je tam vysoká nezaměstnanost, trh peněz jim nepomůže (zvýšení peněz neúčinné) -> keynesiánci prosazovali spíše fiskální politiku (zvýšili by vládní výdaje) pef-info.wz.cz Christy

26 Posuny křivky AD - bude se posouvat, když se posouvá IS nebo LM vlivem posunu IS: - když se zvyšuje G, Ca, I, TR nebo klesat TA graf 4 vlivem posunu LM: - vlivem změny nominální zásoby peněz - monetární expanze M i I( A) AD Body mimo křivku - v bodech napravo A - skutečný produkt (AS) je větší než AD, dochází k neplánovanému růstu zásob, firmy omezí výrobu -> posouváme se zpět na AD - v bodech nalevo B - agregátní poptávka je větší než AS, dochází k neplánovanému poklesu zásob, firmy zvýší výrobu -> dostáváme se zpět na AD Agregátní nabídka AS - množství produkce, které chtějí firmy při daných cenách nabízet - vychází z jiných předpokladů a to zejména z trhu práce Agregátní produkční funkce - vztah mezi vstupy a maximálním výstupem při nějakém stavu technologie (vstupy - práce, půda, kapitál, suroviny...) Y = f ( N, pudy, K, M, κ...) ΔY MPN = Δ N - v té funkci jsou klesající výnosy - mezní produkt práce sklon je klesající - když vzroste Y křivka se posune nahoru, mezní produkt práce se také posune nahoru pef-info.wz.cz Christy

27 Trh práce - nabídka a poptávka - nabízející - ekonomické subjekty, který chtějí maximalizovat svůj užitek - poptávka - firmy, které chtějí maximalizovat zisk Poptávka jedné firmy - rozsah produkce firmy v krátkém období závisí na tom kolik zaměstnanců zaměstnal - bude přijímat, dokud se příjem z posledního pracovníka nevyrovná nákladům na posledního pracovníka - v dokonalé konkurenci se mezní příjem = ceně - náklad na práci = nominální mzda / mezním produktem práce X P = MPN W MPN = w... reálná mzda P - firma bude najímat, dokud se mezní produkt práce nevyrovná reálné mzdě - když uděláme horizontální součet (sloučíme všechny firmy dohromady) dostaneme agregátní poptávku po práci - poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a některých dalších faktorů ND = f(w/p...) Nabídka práce - zaměstnanec má celkovou pracovní dobu, kterou může rozdělit na práci a volný čas - volný čas - pozitivní užitek - práce - dostává odměnu, za kterou si může koupit statky, které mu přináší užitek - indiferenční křivky - vyjadřují kombinace volného času a reálného důchodu, které člověku přináší stejný užitek, čím vzdálenější, tím je větší - sklon je dán ochotou člověka zaměňovat volný čas za reálný důchod - linie rozpočtu - skutečné možnosti, které mu skutečně umožňují to rozdělení - bude vycházet z 0 a její sklon bude dán reálnou mzdou (když bude r. mzda růst, sklon bude strmější) - když bude mít reálnou mzdu 50 Kč, tak bude ochotný pracovat 6 hodin - když zvýším reálnou mzdu -> linie rozpočtu bude strmější (za 80 Kč bude pracovat 8 hodin) - zatím je to individuální křivka nabídka -> při vysoké mzdě by mohla být zakřivená - my provedeme agregaci nabídky a už nebude zakřivená, pouze pozitivně rostoucí - agregovaná není zpětně zakřivená, protože každý člověk má zakřivení jinde - nabídka práce je také funkcí reálné mzdy a dalších faktorů NS = f(w/p...) ND = f(w/p...) NS = f(w/p...) ND = NS Y = f(n...) pef-info.wz.cz Christy

28 Klasická křivka agregátní nabídky - klasikové předpokládají - dokonalou flexibilitu na trhu práce - běžná mzda i cenová hladina je flexibilní a jde tak vyrovnávat jakékoliv nerovnováhy - jakmile vznikne náznak nerovnováhy, je okamžitě odstraněna posunem reálné mzdy - vertikální křivka agregátní nabídky (SAS = LAS) - klasikové předpokládají, že ekonomika stále pracuje při plném využití všech zdrojů - v rámci přirozené nezaměstnanosti je frikční Fiskální a monetární politika za předpokladu křivky AS - fiskální politiky uděláme v situaci kdy vláda udělala vládní nákupy G - produkce se nemění -> nemění se ani zaměstnanost -> cenová hladina se zvýšila -> úroková míra roste -> vytěsňovací efekt je tady úplný 1:1 => o kolik vzrostlo G o tolik klesnou soukromé výdaje - monetární politika - monetární expanze - dojde k růstu nominální peněžní zásoby -> křivka AD se posune nahoru -> reálný produkt se nezměnil -> nezměnila se ani zaměstnanost -> reálné peněžní zůstatky se nezměnili (M roste, P roste a tím se to vyrovná a tudíž se reálně množství peněz nezmění) -> nezmění se ani úroková míra - jediným dopadem je růst cenové hladiny - kvantitativní rovnice peněz M V* = P Y* M = P - neutralita peněz - změna peněžní zásoby má dopad pouze na nominální veličiny, jako je např. cenová hladina, nominální produkt, nominální mzdová sazba, ale nemá žádný dopad na reálné veličiny - nemění se reálný produkt, reálná mzda, zaměstnanost Extrémní keynesiánská křivka AS - situace ve velmi krátkém období - hluboko pod potenciálním produktem - nevyužité výrobní faktory, nevyužitý kapitál, dostatečná zásoba práce a firmy mohou najímat dodatečné pracovníky za stejnou nominální mzdu -> nominální mzdy jsou fixní - předpoklad že i ceny jsou fixní pef-info.wz.cz Christy

29 W MPN = -> nemění se ani mezní produkt práce - nově příchozí pracovníci jsou spojováni s nevyužitým P kapitálem Fiskální a monetární politika - fiskální expanze - zvýšíme G - vzrostl reálný produkt -> vzrostla zaměstnanost -> cenová hladina se nezměnila -> produkt vzrostl o γ ΔG -> úroková míra roste -> dochází k jistému vytěsňovacímu efektu - monetární politika - monetární expanze - reálný produkt vzrostl -> vzrostla zaměstnanost -> růst produktu bude o β (ΔM/P) -> cenová hladina se nezměnila -> reálná peněžní zásoba vzrostla -> klesla úroková míra Základní keynesiánská křivka AS Předpoklady: - fixní nominální mzdy v krátkém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy -> může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost (při dané mzdě je větší nabídka práce než poptávka) -> kolik se ve skutečnosti v ekonomice zaměstná lidí závisí na poptávce po práci (na firmách) - cenová hladina už není fixní - pozitivně rostoucí křivka agregátní poptávky (X s pruhem) - když vzroste nominální mzda - vyšší náklad na výrobu -> jakékoliv zvýšení nákladů na výrobu by posunulo křivku SAS nahoru (nominální šoky) - může to být např. růst cen surovin, znehodnocení kurzu domácí měny - jakékoliv snížení nominálních nákladů posune křivku dolu pef-info.wz.cz Christy

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:

Více

PENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika.

PENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika. Obsah Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika PENÍZE Historie vzniku peněž 1) Barterová směna (zboží za zboží) Peníze prošly vývojem Co jsou to peníze? Peníze

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2 Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků

Více

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015 Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P

Více

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce EKONOMIE II Určení rovnovážné produkce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

MAKROEKONOMIE I OPAKOVÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PŘÍKLAD. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky

MAKROEKONOMIE I OPAKOVÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PŘÍKLAD. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky MAKROEKONOMIE I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky OPAKOVÁNÍ Příklady k zápočtu Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102.

Více

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

9b. Agregátní poptávka I: slide 0 9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

Trh peněz a finančních aktiv

Trh peněz a finančních aktiv Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku

Více

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost 2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Ekonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.

Ekonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Ekonomie II Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ 7. přednáška 18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA 7. přednáška 18.04.2007 I. AD II. AS III. Rovnováha AD-AS AS 7. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Agregátn tní poptávka, agregátn tní nabídka, rovnovážná

Více

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kontakt. Phillipsova křivka - původní. Upravená PC. Ing. Jiří Alina Katedra ekonomiky č. 13V Tel

Kontakt. Phillipsova křivka - původní. Upravená PC. Ing. Jiří Alina Katedra ekonomiky č. 13V Tel Kontakt PŘEDNÁŠKA č. Phillipsova křivka Magický čtyřúhelník Historie Ing. Jiří Alina Katedra ekonomiky č. V Tel. 8777 00 E-mail: jalina@ef.jcu.cz Phillipsova křivka - původní Leitmanová, I., Hladký, J.:

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE ÚVOD, DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,

Více

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

PENÍZE.

PENÍZE. PENÍZE www.ekofun.cz HISTORIE VZNIKU PENĚZ 1. Barterová směna- výměna zboží za zboží, velké transakční náklady na vyhledávání 2. Komoditní peníze-sukno, víno, pazourek, kovové mince(dělitelnost, vzácnost)

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER

Více

b) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld

b) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld 8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové

Více

Ekonomie F6 A1. 8. Co z následujícího platí pro dokonale konkurenční firmu:

Ekonomie F6 A1. 8. Co z následujícího platí pro dokonale konkurenční firmu: Ekonomie F6 A1 1. Člověk, který žije z důchodů z majetku a nehledá práci (rentiér) se dle metodiky pro výpočet míry nezaměstnanosti považuje za: a) Frikčně nezaměstnaného. b) Strukturálně nezaměstnaného.

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji: Autonomní spotřeba=50 mld.,investice=555 mld.,mezní sklon ke spotřebě=0,6 Vládní výdaje=300

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více