TOMÁ TANZEL. Strava a vûdomí. Praha 1999

Transkript

1 TOMÁ TANZEL Strava a vûdomí Praha 1999

2 STRAVOU, Stravou, JAK jak ji JI zde ZDE pojímáme, POJÍMÁME, JSME jsme SCHOPNI: schopni: Dosáhnout svûïesti a celkového zdraví Vyhnout se neïádoucím psychick m a emocionálním stavûm Dosáhnout citlivûj ího vnímání, klidu a bdûlé pozornosti. Tyto pfiínosy mohou b t cenné zvlá tû na cestû osobního duchovního rûstu Tomá tanzel, 1999 Cherm, 1999 Illustrations Jana Majcherová, 1999 ISBN

3 ÚVOD O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA E POJETÍ Ke zdraví jednoduchou stravou V prûbûhu svého v voje se ãlovûk jiï znaãnû vzdálil Ïivotu v souladu s pfiírodou. Zaãal ve svém Ïivotû pouïívat i prvky, o nichï se zpoãátku domníval, Ïe mnohé usnadní a zlep í, nakonec se v ak ukázalo, Ïe je tomu spí e naopak. Proto se v mnoha oblastech svého Ïivota ohlíïí zpût. V dfiívûj ích dobách se potraviny nijak pfiedem nezpracovávaly. PouÏívaly se ve svém pûvodním, pfiírodním, celistvém stavu. Budeme-li je tak uïívat dnes, kdy o vlivu stravy na tûlo i psychiku víme jiï mnohem více, kdy máme k dispozici vût í v bûr surovin a mûïeme je pfiipravit i lep ími metodami, mû- Ïe to b t pro nás skuteãn m fyzick m i duchovním ozdravûním. Pfiíklon k pfiírodû Tûlesné i duchovní ozdravûní Strava z celistv ch pfiírodních potravin Strava z pfiírodních potravin, pouïit ch v jejich celku, se chová k lidskému organismu mnohem etrnûji neï obvyklá strava s vût ím obsahem prûmyslovû zpracovan ch potravin a tukû. UmoÏÀuje udrïovat nejenom lep í zdraví a pocity svûïesti, ale dokonce i stabilnûj í psychick a emocionální stav. DÛvodÛ, proã tomu tak je, je více: Základem stravy jsou celozrnné obiloviny, které dodávají organismu vût inu potfiebn ch stavebních látek i energie. Doplní-li se k obilovinám zelenina a ovoce, tûlo se zásobí v emi potfiebn mi minerálními látkami i vitamíny. Pfiídavek lu tûnin dále zhodnotí celkové vyuïití v Ïivov ch látek, takïe k nasycení postaãí celkovû men í mnoïství jídla. Zlep ení tûlesného i psychického stavu Obiloviny, lu tûniny, zelenina 7

4 STRAVA Z CELISTV CH P ÍRODNÍCH POTRAVIN O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA E POJETÍ Málo tuku Málo sladidla Jednoduché kombinace Vláknina Minimum toxick ch látek Energie z celozrnn ch obilovin se uvolàuje rovnomûrnû a plynule. Pocit nasycení se tak udrïuje po dlouhou dobu. Díky tomu není nutné ve stravû pouïívat mnoho tuku. Tuky jsou asi nejkritiãtûj í sloïkou dne ní bûïné stravy. Jednak jsou obtíïnû stravitelné, jednak pfiiná ejí do tûla látky s vyslovenû negativními úãinky. Kromû obezity mohou zpûsobovat kornatûní tepen, sniïovat imunitu, podporovat stárnutí organismu. Základní chuè obilovin je sladká, proto potfieba sladké chuti mûïe b t z vût í ãásti uspokojena jiï hlavním jídlem. Sladkosti a sladidla pak lze pouïívat jiï jen v malém mnoïství. K tomu staãí sladidla pfiirozená, jako napfiíklad ãerstvé nebo su ené ovoce, jeãn slad, med. Cukr je dal í kritickou sloïkou bûïné moderní stravy. Je hlavní pfiíãinou zubního kazu, podporuje obezitu, cukrovku, zpûsobuje nestabilitu psychiky a mnoho dal ích potíïí. Pfiírodní potraviny jsou pomûrnû dobfie sluãitelné v jednom jídle zároveà. Trávení není zatûïováno tûï ími kombinacemi potravin. Jídlo prosté a jednoduché zatûïuje organismus jen málo. Pfiírodní potraviny obsahují vût í mnoïství vody a vlákniny, takïe sytí jiï sv m objemem. K pfiejídání pfii obvyklé dne ní stravû dochází ãasto v dûsledku málo objemného, pfiíli suchého, koncentrovaného jídla. Pfiírodní potraviny nezatûïují organismus toxick mi látkami. Neobsahují Ïádné konzervaãní ani aromatizaãní látky. Jsou zaãátkem potravinového fietûzce; ve keré toxické látky v nich obsaïené mohou b t jen z procesu pûstování. ZatíÏení dne - ního ãlovûka toxick mi látkami pochází z vût í ãásti ze stravy a jenom z men í ãásti z exhalací ve vzduchu. Obiloviny, lu - tûniny a bûïná zelenina jsou oproti jin m potravinám pomûrnû levné, takïe je moïné je kupovat i biologicky pûstované. V dal ím textu naz váme stravu zaloïenou na pfiírodních, prûmyslovû nezpracovan ch potravinách prost m názvem celozrnná strava. Tento název sice nevystihuje úplnû celou podstatu této stravy, protoïe z nûho nejsou patrné v echny její sloïky, je v ak alespoà praktick. KaÏd se rozhodne sám, do jaké hloubky pûjde V na í knize se snaïíme ukazovat rûzné moïnosti, jak s pomocí pfiírodních surovin svoji stravu zlep it. Pfiechod na pfiírodní celozrnnou stravu mûïe trvat nûkolik mûsícû, ale také nûkolik let. Nemusí b t dokonce ani úpln. ZáleÏí na nás, které z popisovan ch metod nakonec vyuïijeme. Zvolíme jistû ty, které jsou nám nejbliï í, které jsou v souladu s na ím zaloïením a které mûïeme ve vlastním Ïivotû dobfie aplikovat. Ideální by bylo samozfiejmû vyuïít v e, co se zdá b t nûjak m zpûsobem pfiínosné. Málokdo z nás bude mít k tomu ale dostatek moïností. A tak nám asi nezbyde, neï pfiijmout skuteãnost, Ïe na e strava zûstane trvale jenom kompromisem mezi tím, jaká by mûla b t, a tím, jak ji mûïeme ve svém kaïdodenním Ïivotû praktikovat. KaÏd krok od prûmyslovû zpracovan ch potravin je v ak dobr. Psychické a emocionální stavy Optimální uvolnûní a zpevnûní Abychom byli schopni myslet a jednat pruïnû, operativnû, s humorem a nadhledem, potfiebujeme b t pfiimûfienû uvolnûní. Na druhé stranû, k rychlému a ráznému jednání potfiebujeme b t schopni dosáhnout urãitého zpevnûní. KaÏd z nás podléháme rûzn m náladám. Nûkdy jsme ochablí, schlíplí, sklíãení, melancholiãtí, se sklony k rûzn m ãern m my lenkám a depresím. Tyto stavy jsou projevem nadmûrného uvolnûní. Vhodnû volená strava nám mûïe pomoci zabránit je- Název celozrnná strava Podle vlastních podmínek Naladûní, chování, jednání 8 9

5 PSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ STAVY O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA E POJETÍ NevyváÏené potraviny Návrat do rovnováhy Koncentrace tûla imysli SvûÏí, klidná mysl jich dal ímu prohlubování a dosáhnout brzy opût rovnováhy. Pfiestaneme uïívat v echny v raznû uvolàující potraviny, jako napfiíklad sladkosti, zmrzlinu, alkohol nebo ovoce, a zafiadíme jídla s mírnû zpevàujícím úãinkem: více koncentrovaná, su í, s pfievahou obilovin. Opaãn m stavem je nadmûrné zpevnûní. Projevuje se tak, Ïe jsme strnulí, toporní, nemûïeme se dobfie uvolnit, v echno dûláme zbrkle a ve spûchu. K návratu do rovnováhy nám mohou pomoci jídla s mírnû uvolàujícím úãinkem: ménû koncentrovaná, s pfievahou vafien ch obilovin a zeleniny. Pfiíprava k plánované ãinnosti Stravou je moïné se pfiipravit a naladit k ãinnosti, kterou plánujeme na dal í hodiny nebo dny. Napfiíklad k turistickému v letu, zábavnému spoleãenskému veãírku nebo k umûlecké tvorbû. Ke studiu, k práci v kanceláfii, k vystoupení na vefiejnosti, k obchodnímu nebo politickému jednání. KaÏdá z tûchto ãinností vyïaduje urãitou míru koncentrace tûla a mysli, ãemuï napomáhá i urãit zpûsob stravy. Odvrácení útlumu, rozladûní, nadmûrné stimulace Nûkteré potraviny a jídla pûsobí na organismus tak, Ïe jej utlumují a rozlaìují, vytváfiejí stav otupûlosti a pasivity. Jiné naopak obsahují látky, které organismus nadmûrnû podnûcují a stimulují k nepfiimûfiené aktivitû. Je v hodné tyto zákonitosti znát a volit jídla, která rovnováhu nenaru ují. Podpora na cestû osobního duchovního rûstu Zku enosti lidí, ktefií pfie li na jednoduchou celozrnnou stravu, ukazují, Ïe tato strava napomáhá: udrïovat celkovou svûïest a klidnou ãistou mysl, schopnou bdûlé pozornosti prohloubit vnímavost a citlivost. Oba tyto pfiínosy oceàují zvlá tû lidé, ktefií sledují nûkterou z cest osobního duchovního rûstu, aè jiï svûtskou, náboïenskou nebo mystickou. Duchovní rûst je ve skuteãnosti zbavování se sv ch vlastních zmatkû a nedostatkû. Je to zu lechèování charakteru (morální zu lechèování) a souãasnû zu lechèování srdce (rozvíjení soucítûní a lásky). SvûÏest a ãistota mysli napomáhá procesu zu lechèování charakteru. Prohloubení citlivosti napomáhá rozvoji soucítûní a lásky. SvûÏesti je moïné dosáhnout etrn m jídlem, které etfií vlastní energii organismu. Volí se urãité druhy potravin, etrnû se pfiipravují a spolu kombinují podle jist ch zákonitostí. Uspokojení z jídla zaji Èuje rovnováha pûti základních chutí. Jídlo se jí v klidu a dobfie Ïv ká. Takto vyváïeného jídla staãí docela malé mnoïství. K prohloubení vnímavosti a citlivosti dochází zcela pfiirozenû tím, Ïe se uïívají jen pfiírodní, prûmyslovû nezpracované potraviny, které organismus nijak nedráïdí a neobsahují mnoho toxick ch látek. VyuÏíváme poznatky moderní vûdy, ale i tisícileté zku enosti lidstva Díky vûdeckému poznání dnes máme o stravû a jejím vlivu na lidsk organismus mnoho cenn ch informací. Jsme za nû vdûãni a snaïíme se jich co nejvíce vyuïívat. Pfii ve keré úctû k vûdû si v ak uvûdomujeme, Ïe její moïnosti nejsou absolutní. Vûda je schopna pracovat pouze se skuteãnostmi, které je moïné prakticky zmûfiit a vyhodnotit. Obvykle pfiijímá jen takové pfiírodní jevy a procesy, u kter ch dokáïe uspokojivû vysvûtlit jejich mechanismus. V tomto ohledu jsme ve v hodû. My nepotfiebujeme mít pfiírodní procesy dokonale vysvûtlené. K tomu, abychom je mohli Vnímavost a citlivost Zu lechèování charakteru Rozvoj soucítûní a lásky VyváÏeného jídla staãí men í mnoïství Potfiebujeme vûdecké zdûvodnûní? 10 11

6 POZNATKY VùDY I ZKU ENOSTI LIDSTVA Zku enosti lidstva ve svém Ïivotû vyuïívat, nám staãí, mûïeme-li se spolehnout, Ïe fungují vïdy stejnû a podle vypozorovan ch zákonitostí. Citlivûj í lidé vïdy zaznamenávali vlivy, které naru ovaly jejich stabilitu. V ímali si potravin, po kter ch pocièovali nepfiíjemné napûtí nebo naopak uvolnûní. Zjistili, Ïe nûkterá jídla je mohou podráïdit a vést k neuváïenému jednání. Poznali potraviny, které mohou vyvolat ospalost a otupûlost. Také si v imli, Ïe strava urãitého typu mûïe vést k prohlubování citlivosti a vnímavosti. Historie lidstva je dlouhá a zákonitosti pfiírody pro nás platí stejnû jako pro na e pfiedky. Za tisíciletí své existence nashromáïdili lidé o stravû velké mnoïství poznatkû. Dnes jsou tyto znalosti pfiístupné v em. ZáleÏí jenom na tom, do jaké míry jsme k nim otevfiení a nakolik dokáïeme pfiijímat i vûci, které nejsou zcela v souladu s na ím zabûhnut m zpûsobem my lení. Zmûna pohledu Vût inou nahlíïíme svût filtrem sv ch zaïit ch pfiedstav. Leccos se nám proto nedafií a musíme zaãínat stále znovu, dokud neuvidíme vûci koneãnû takové, jaké jsou. K rozpt lení nûkter ch pfiedstav staãí ãasto jiï jen pohled z jiného úhlu. DokáÏeme-li se skuteãnosti více otevfiít, náhle zjistíme, Ïe mnohé zásadní vûci nám pfiedtím zcela unikaly, aãkoli jsme je mûli doslova pfied nosem. Nevidíme-li skuteãnost takovou, jaká je, máme tendenci zûstávat ve vyjet ch kolejích, protoïe taková cesta se zdá b t nejsnaz í. Nakonec nás v ak nûjak Ïivotní nezdar stejnû pfiinutí pfiistoupit na jin zpûsob Ïivota s nov mi prvky, které mohou napomoci na emu dal ímu v voji a lep ímu prohlédnutí. MoÏná, Ïe pustíme-li se na novou, byè obtíïnûj í, cestu sami, nezdary jiï pfiestanou b t potfiebné. 12