OKRES PLZE -JIH. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
|
|
- Miroslava Fišerová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OKRES PLZE -JIH CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
2 PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -JIH Mûsto Nepomuk, v pozadí klá - ter na Zelené hofie. Na pfiedcházející stranû: Harmonická krajina Nepomucké vrchoviny s nejvût ími rybníky okresu PlzeÀ-jih a se zámkem Îinkovy. Okres PlzeÀ-jih sousedí s okresy DomaÏlice, Klatovy, PlzeÀ-mûsto, PlzeÀ- -sever, Pfiíbram, Rokycany, Strakonice atachov. Jeho rozloha ãiní 080 km 2. V okrese Ïilo k obyvatel, hustota zalidnûní je 63 na km 2. Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) leïí v lese na plochém hfibetu,,5 km severnû od obce Letkov. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) nalezneme v lese,,5 km od obce Bezdûkov. Nejzápadnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v lese u silnice 2,5 km západnû od obce Hradi Èany. Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) se nachází u kfiiïovatky silnic jiïnû od Nového rybníka 2,5 km v chodojihov chodnû od obce Hradi tû. Podklad území tvofií komplex hornin svrchního proterozoika, granitoidní horniny stfiedoãeského plutonu, v men í mífie sedimenty a vulkanity spodního paleozoika Barrandienu, relikty kontinentálního permokarbonu a sedimenty terciérního stáfií. Komplex mofisk ch, kadomsky zvrásnûn ch a slabû metamorfovan ch hornin svrchního proterozoika tvofií jílovité bfiidlice s ãetn mi tûlesy bazick ch vulkanitû (spilitû) a silicitû (buliïníkû). Tyto horniny vystupují na povrch v centrální ãásti okresu, av ak tvofií také podloïí mlad ích geologick ch jednotek (barrandienského paleozoika a terciéru). Odolnûj í spility a silicity proterozoika podmiàují vznik ãetn ch elevací a krajinn ch dominant (Radynû aj.). Do okolí Starého Plzence zasahuje z okresu Rokycany v bûïek sedimentû a kysel ch vulkanitû (ryolitû) svrchního kambria a spodního ordoviku Barrandienu. Jílovité bfiidlice a pískovce ordoviku jsou pomûrnû bohaté na fosílie. V minulosti byly v této oblasti tûïeny chudé sedimentární Ïelezné rudy. Do jihov chodní ãásti okresu zasahuje v bûïek stfiedoãeského plutonu s granity a granodiority. Granitoidy budují také men í tûnovick masiv a na západním okraji okresu masiv stodsk. Platformní pokryv je zachován v severozápadní ãásti okresu, kam zasahuje jiïní ãást permokarbonské v plnû plzeàské pánve. Pfii západním okraji okresu je 266 PJ 2
3 Okres PlzeÀ-jih ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY zachován relikt permokarbonu u Merklína. Sedimenty svrchního karbonu obsahují ve spodní ãásti, v souvrství kladenském, sloje ãerného uhlí, v minulosti na mnoha místech dob vané. V okolí Chlumãan jsou rozvûtralé karbonské arkózy zdrojem keramick ch surovin, zejména kaolinu. íãnû-jezerní sedimenty terciérního stáfií vût inou leïí na permokarbonsk ch horninách. Jsou zachovány v okolí Dobfian a v úzkém pruhu jiïnû od Pfie tic. tûrkopísky a jíly jsou místy vyuïívány jako stavební nebo keramické suroviny, známy jsou dokonce polohy uheln ch jílû s lignitov mi slojkami. Území okresu má pfieváïnû ráz pahorkatiny svaïující se k severu. Jen men í ãást má rovinat charakter. PrÛmûrná v ka území je 455 m n. m. Nejvy ím bodem okresu je kóta Nad Maráskem 800,5 m n. m. v Brdech, v chodnû od Nov ch Mitrovic. NejniÏ í polohy leïí u fieky Radbuzy u Lhoty ve v ce 35 m n. m. Vût ina území je utváfiena strukturnû denudaãním georeliéfem vihovské vrchoviny s iroce otevfien mi údolími v povodí Úhlavy a Úslavy a pomûrnû vzácn mi zarovnan mi povrchy s vypreparovan mi buliïníkov mi tûlesy. Do oblasti Nepomucka zasahuje Blatenská pahorkatina, charakterizovaná ploch mi rulov mi suky, Ïulov mi ostrovními vrchy a exfoliaãními klenbami. V chodní ãást okresu je charakteristická irok mi a zarovnan mi hfibety Brdské vrchoviny. Do západní ãásti okresu zasahuje PJ 3 267
4 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV PlzeÀská kotlina s plo inn m georeliéfem a stfiednû zahlouben mi údolími vodních tokû povodí Radbuzy a Úhlavy. PfieváÏná ãást okresu PlzeÀ-jih spadá do mírnû teplé klimatické oblasti, v chladné klimatické oblasti leïí jen vrcholové ãásti Brd. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu se na vût inû území pohybují od 6 do 8 C. V prûbûhu roku je 20 aï 40 letních dnû a 0 aï 40 mrazov ch dnû. Absolutní teplotní maxima aï 39 C byla namûfiena v okolí Nepomuku a na více místech poklesla absolutní minima na 27 C. Roãní prûmûry atmosférick ch sráïek se pohybují od 500 do 700 mm za rok. Nejvíce sráïek bylo pozorováno na Spálenopofiíãsku. V okolí Mí ova a na hfibetech Brd jich spadne více neï 700 mm za rok. Území je relativnû dobfie provûtráváno, poãet inverzních situací je vy í pouze na západním okraji PlzeÀské kotliny. Kvalita ovzdu í roste, na vût inû území okresu nepfiesahují prûmûrné roãní imisní koncentrace oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku a pra ného aerosolu hodnoty 0 aï 25 µg m 3. V PlzeÀské kotlinû, ve vût ích sídlech (napfi. Stod, Pfie tice, Blovice a Chlumãany) s drobn m prûmyslem a dopravní zátûïí a také v men ích sídlech situovan ch do patnû provûtrávan ch kotlin a údolí je ov em zneãi tûní ovzdu í vy í. Severní ãástí okresu protéká Radbuza s pfiítoky Merklínkou a Ne ick m potokem, stfiední ãástí Úhlava a v chodní ãástí Úslava s Myslívsk m potokem a Bradavou. Úhlava, která sbírá vody ze severní umavy, protéká stfiední ãástí území v délce 27 km, Úslava v délce 5 km, Radbuza, která pramení v âeském lese, úsekem dlouh m 29 km. Údolí fiek jsou mûlká, s mal m spádem a s dobfie vyvinut mi akumulaãními terasami. Úslava má údolí uï í 268 PJ 4
5 Okres PlzeÀ-jih a ostfieji zafiíznuté. Na území okresu není vybudovaná Ïádná vût í vodní nádrï kromû rybníkû (nejvût í jsou Îinkovsk rybník, Labutí a Merklínsk rybník). Nejvíce je jich na Kasejovicku. Celé území okresu náleïí do oblasti málo vodné (do 6 l s km 2 ), dolní ãást toku Radbuzy do nejménû vodné (do 3 l s km 2 ). Retenãní schopnost celého území je velmi malá a stupeà rozkolísanosti odtokû je silnû rozkolísan. Koeficient odtoku je nízk (0, 0,20). PÛdní pokryv okresu je moïno rozãlenit do dvou oblastí. V první, na západ od spojnice obcí Èáhlavy a Ska ov, se nacházejí rozsáhlé celky hnûd ch pûd, na které navazují v ménû svaïit ch polohách illimerické pûdy. Hnûdé pûdy zastupuje pfiedev ím kambizem typická (nasycená) na bezkarbonátov ch permsk ch horninách, v chodnûji i na svahovinách drob a bfiidlic âeské vysoãiny, kysel ch a neutrálních intruzív. Jihov chodnû od Chlumãan a jihozápadnû od Pfie tic (pfii hranici s okresem Klatovy) se vyvinula kambizem eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív. V mírnû zamokfien ch lokalitách severnû od Dobfian vznikla na kysel ch terasov ch tûrcích a tûrkopíscích vût- í oblast kambizemû pseudoglejové. Hnûdozem typická v asociacích s hnûdozemí luvizemní (oba subtypy vystupují stfiídavû jako dominantní a doprovodná sloïka) se vytvofiily na spra ov ch a polygenetick ch hlínách hlavnû v západní ãásti okresu mezi Dobfiany a Star m Plzencem a také jiïnû od Chlumãan. Na polygenetické hlíny je v zónách hnûdozemí vázána také luvizem typická, mnohde s doprovodn mi pseudogleji. Pseudoglej typick (ojedinûle také kambick a glejov ) zaujímá podstatnou ãást okresu v chodnû od linie Èáhlavy Ska ov ( iroké okolí Spáleného Pofiíãí a Blovic). JiÏnû navazují na tyto pûdy kambizemû, pfiedev ím nasycená kambizem typická na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, drob a bfiidlic âeské vysoãiny, s men ími okrsky kambizemû eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív. V jihov chodním v bûïku okresu vznikla na svahovinách uveden ch vyvfielin spolu s nasycenou kambizemí také její kyselá varieta. Nejvy í polohy regionu v okolí Bukové hory (650,8 mn. m.), Bukového vrchu (624,7 m n. m.) a Îelezného Újezdu pokr vá dominantní kambizem dystrická v celcích s kyselou kambizemí typickou. MnoÏství potokû, potûãkû a okolí rybníkû obklopují v pásech glej typick a pseu- Ostrá hûrka. PJ 5 269
6 PlzeÀsko a Karlovarsko PP Sutice nalezi tû zkamenûlin. doglejov na nevápnit ch deluviofluviálních sedimentech. Na nevápnit ch nivních sedimentech podél tokû Úhlavy, Úslavy, Radbuzy, Bralové, Bradavy a Podhrázského potoka vznikla fluvizem typická prolínající se místy s fluvizemí glejovou. PfieváÏná ãást území okresu se nachází v mezofytiku, v oblasti opadavého lesa. Dvû tfietiny rozlohy okresu (západní a severní ãást) zaujímá PlzeÀská pahorkatina, v jihov chodní ãásti má tûïi tû f. o. Plánick hfieben. Jen okrajovû do území zasahuje f. o. Holoubkovské Podbrdsko (Milínov, Lipnice) a Blatenská pahorkatina (Kasejovicko). Oblast oreofytika s prvky horské kvûteny zasahuje do území fytogeografick m okresem Brdy (Borovno, Mí ov, Chynín). Lesní vegetace je silnû poznamenána pfiemûnou pûvodních lesû ve smrkové a borové kultury, pfiírodû blízk ch lesû se zachovalo jen málo. Ty nejcennûj í jsou chránûny ve zvlá tû chránûn ch územích. V suprakolinním stupni pfievaïovaly na minerálnû chud ch pûdách bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae), které se ve vût í mífie zachovaly jen v okolí Plznû. Lesníci je vût inou nahradili borov mi nebo smrkov mi lesy. Typick mi druhy jsou dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula), z bylin lipnice hajní (Poa nemoralis), bika bûlavá (Luzula luzuloides), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), j. zední (H. murorum), ãern luãní (Melampyrum pratense) a kruãinka barvífiská (Genista tinctoria). Roztrou enû se v nich nachází zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), v okolí Vodního Újezda a Chlumãan také vzácn hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). V západní ãásti okresu rostou na suchém písãitém substrátu brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae- -Quercetum). Stromové patro bylo zpravidla pozmûnûno ve prospûch borovice lesní (Pinus sylvestris). V druhovû chudém bylinném patfie pfievaïují brusinka obecná (Rhodococcum vitis- -idaea), vfies obecn (Calluna vulgaris) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Na Merklínsku a Stodsku v nich ojedinûle roste vfiesovec pleèov (Erica herbacea). Na úïivnûj ích stanovi tích se v ir- ím okolí Plznû (kolem Lhoty, Robãic, v polesí Kamínky), podél Úslavy od Starého Plzence k Blovicím a podél Úhlavy od tûnovic k LuÏanÛm nacházejí roztrou enû ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). Stromové patro tvofií dub zimní (Quercus patraea), habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). V druhovû bohatém bylinném patfie najdeme mnohde ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kopytník evropsk (Asarum europaeum) a svízel lesní (Galium sylvaticum). Na Merklínsku se nacházejí fragmenty ptaãincové lipové doubravy 270 PJ 6
7 Okres PlzeÀ-jih POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE (Stellario-Tilietum) s pfievládající lípou malolistou (Tilia cordata), dubem zimním (Quercus petraea) amezofilními lesními druhy. Vzácnû (PR Zlín) se vyskytují druhovû velmi bohaté mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum) s dubem zimním, d. letním (Q. robur), habrem obecn m (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), v kefiovém patfie s kru inou ol ovou (Frangula alnus) arûïemi (Rosa spp.) a v bylinném patfie napfi. s kokofiíkem mnohokvût m (Polygonatum multiflorum), bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago), fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), zvonkem broskvoàolist m (Campanula persicifolia), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a strdivkou nicí (Melica nutans). OstrÛvkovitû se v oblastech s ãlenit m terénem (napfi. PR Lopata) nacházejí suèové a roklinové lesy (Tilio-Acerion). Ve stromovém patfie pfievládají javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) s vtrou en mi jilmem horsk m (Ulmus glabra) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos). Kefiové patro neb vá vyvinuto. V bylinném patfie se nacházejí druhy nároãnûj í na Ïiviny, napfi. baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kapraì samec (Dryopteris filix- -mas), kakost smrdut (Geranium robertianum) a net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), na Kok ínû rovnûï mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). V submontánním aï montánním stupni jsou doubravy vystfiídány kvûtnat mi buãinami (Eu-Fagenion) a acidofilními buãinami a jedlinami (Luzulo- -Fagion). Z kvûtnat ch buãin pfievládají buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) (napfi. PR Chynínské buky). Pro stromové patro je charakteristick buk lesní (Fagus syl- PJ 7 27
8 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) tvofií souvislé porosty v PR Chynínské buky. 2 Plicník tmav (Pulmonaria obscura). 3 Hnojník inkoustov (Coprinus atramentarius) na rozkládajícím se buku. 3 vatica) s pfiimí en m javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jedlí bûlokorou (Abies alba), ve vy ích polohách se smrkem ztepil m (Picea abies). Bylinné patro tvofií mj. svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkatá (D. bulbifera) a p eníãko rozkladité (Milium effusum). Na skeletovit ch pûdách ostrûvkovitû (napfi. PR v Kok ín) rostou kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum) s hojnou kostfiavou vyv enou (Festuca altissima). Roztrou enû (napfi. v Brdech, na Merklínsku) se nacházejí druhovû chudé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) s bukem lesním (Fagus sylvatica) a vtrou- en m smrkem ztepil m (Picea abies), v bylinném patfie s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), bikou bûlavou (Luzula luzuloides) a borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). V Brdech lze odli it fragmenty smrkov ch buãin (Calamagrostio villosae-fagetum). Na buliïníkov ch v chozech rostou nevelké reliktní bory asociace Dicrano- -Pinetum s borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). Zaplavované a podmáãené polohy porûstají luïní lesy svazu Alnion incanae s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). V irok ch nivách fiek byly luïní lesy pfiemûnûny v zemûdûlskou pûdu, pfiíp. topolové kultury. Ve vût í mífie se zachovaly podél men ích tokû a v pramenn ch oblastech. BaÏinné ol iny Carici elongatae-alnetum s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata) jsou vzácné (PP Hofiehledy). Pro zastínûná prameni tû v Brdech je typick subatlantsk mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium). Vegetace vodních tokû je chudá. Na provzdu nûn ch místech se objevuje laku ník vzpl vav (Batrachium fluitans) a na bahnit ch náplavech lesknice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Nezpevnûné bfiehy fiek (na Úhlavû mezi Pfiíchovicemi a Snopou ovy) doprovázejí porosty ostfiice banátské (Carex buekii). Mezi v znaãné rybniãní druhy patfií plavín títnat (Nymphoides peltata) u MaÀovic (poslední lokalita na PlzeÀsku), úpor pfieslenit (Elatine alsinastrum) u Sobûkur a leknín bíl (Nymphaea alba) napfi. v pfiírodní památce Star rybník. Na bfiehy vod se zpomalen m obûhem jsou vázány rûzné typy mokfiadních spoleãenstev, nejãastûji rákosiny eutrofních vod se zblochanem vodním (Glyceria maxima), rákosem obecn m (Phragmites australis), orobincem irolist m (Typha latifolia) a vegetací vysok ch ostfiic svazu Magnocaricion elatae s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. mûch fikatou (C. vesicaria) a chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Velmi vzácnû (PR Poláneck mokfiad, Zemûtice) se vytvofiila nevápnitá mechová slatini tû svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion s ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), kru tíkem bahenním (Epipactis palustris), vrbou rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia), ostfiicí ble ní (Carex pulicaris) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Luãní porosty pfiedstavují ekosystémy druhotnû vzniklé pûsobením ãlovûka. V nivách fiek pfievaïují nepravidelnû zaplavované luãní porosty svazu Alopecurion s psárkou luãní (Alopecurus pratensis), pryskyfiníkem plaziv m (Ranunculus repens) a p. prudk m (R. acris), pampeli kou lékafiskou (Taraxacum sect. Ruderalia), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a na su ích stanovi tích s medyàkem vlnat m (Holcus 272 PJ 8
9 lanatus). Mezofilní louky tvofií zpravidla rûzné deriváty ovsíkov ch luk svazu Arrhenatherion s ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius), fiebfiíãkem obecn m (Achillea millefolium), kakostem luãním (Geranium pratense). Na v slunn ch stanovi tích na PlzeÀsku a Stodsku se roztrou enû nacházejí acidofilní suché trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis s bojínkem tuh m (Phleum phleoides), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata). Ze zajímavûj ích druhû v nich rostou napfi. rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a chrpa por nská (Acosta rhenana). U Hradce u Stoda roste smil píseãn (Helichrysum arenarium) a nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis). Ochranáfisky cenné, druhovû velmi bohaté pcháãové louky podsvazu Calthenion se zachovaly ve vût ím rozsahu vbrdech a ve f. o. Plánick hfieben. Rostou v nich napfi. upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), pcháã bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), karda bahenní (Crepis paludosa), dûhel lesní (Angelica sylvestris), ostfiice prosová (Carex panicea), o. ãerná (C. nigra) a skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus). Na neobhospodafiovan ch zamokfien ch loukách se roztrou enû vytváfiejí vlhká tuïebníková lada podsvazu Filipendulenion s dominantními tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris) a kakostem bahenním (Geranium palustre). Na stfiídavû vlhk ch stanovi tích (pfieváïnû na neobhospodafiovan ch plochách) jsou bezkolencové louky ( iroké okolí Nepomuku, Nov ch Mitrovic) s bezkolencem modr m (Molinia caerulea), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe), kosatcem sibifisk m (Iris sibirica), hadím mordem nízk m (Scorzonera humilis), srpicí barvífiskou (Serratula tinctoria) a ãertkusem luãním (Succisa pratensis). Ve vy ích polohách roztrou enû rostou podhorské smilkové trávníky svazu Violion caninae. Do niï ích poloh okresu (pfiedev ím na PlzeÀsko a Stodsko) zasahují teplomilné prvky, napfi. rûïe keltská (Rosa gallica), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Horské prvky a druhy s tûïi tûm v skytu v horském stupni nalézáme v Brdech, napfi. pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), devûtsil bíl (Petasites albus), udatnu lesní (Aruncus vulgaris) a kapradiny Ïebrovici rûznolistou (Blechnum spicant) a pérnatec horsk (Lastrea limbosperma). Celá krajina okresu je ovlivnûna lidskou ãinností, coï se projevuje také na faunû. Rozsáhlej í lesy, byè pfiemûnûné v jehliãnaté monokultury, rozkládající se hlavnû v oblasti Brd hostí i zajímavûj í druhy. Na Spálenopofiíãsko a Nepomucko se roz ífiil z oblasti umavy rys ostrovid (Lynx lynx) a ãáp ãern (Ciconia nigra). Do zalesnûn ch ãástí na jihov chodû okresu sestupuje napfi. ãolek horsk (Triturus alpestris). Ve fragmentech doubrav v povodí Úhlavy a Úslavy byli zji tûni tesafiíci Stenocorus quercus a Rhopalopus femoratus, kovafiíci Dicronychus cinereus, Calambus bipustulatus a Cardiophorus gramineus, nosatci Coeliodes ruber, Rhynchaenus pilosus, R. signifer a Coenorhinus interpunctatus a druh Dapsa denticollis z ãeledi Endomychidae. Velmi zajímavé jsou okrajové partie Kozelského polesí, kde spoleãnû Ïijí ãetné teplomilné a podhorské druhy broukû. K tûm nejv znaãnûj ím z první skupiny patfií krasec Agrilus mendax, kter zde má jedinou známou Okres PlzeÀ-jih Krasci Agrilus mendax (vlevo) a Agrilus sinuatus (vpravo). 2 Ojedinûlé nalezi tû vzácného krasce Dicerca furcata je popsáno ze severní ãásti okresu PlzeÀ-jih. 2 PJ 9 273
10 PlzeÀsko a Karlovarsko Barokní kostel v Pfie ticích. recentní lokalitu v âeské republice, dále mandelinky Crypotocephalus imperialis a C. coryli a nosatci Comasinus setiger a Doydirhynchus austriacus, k podhorsk m druhûm se fiadí mandelinka Chrysolina purpurascens a nosatci Anthonomus conspersus a Mogulones angulicollis. Votevfiené krajinû najdeme nûkteré zachované biotopy vyhovující zajímavûj ím druhûm. Z druhû tepl ch sekundárních trávníkû stojí za zmínku krasec Aphanisticus pusillus a nosatci Mecinus heydeni, Sibinia variata a Ceutorhynchus parvulus. Pozoruhodná je lokalita sekundární bfiezové lesostepi na Bfiezovém vrchu u Dobfian s v skytem vzácného krasce Dicerca furcata. Ze vzácnûj ích druhû vlhk ch luk a mokfiadû byli v okrese zji tûni nosatci Rhinoncus albicinctus, Nanophyes globulus, mandelinky Prasocuris phelandrii a Cryptocephalus exiguus. Zajímavá fauna broukû je soustfiedûna ve zbytcích zachovalé pfiírody i mimo chránûná území. Pozornost zaslouïí nález kovafiíka Oedostethus quadripustulatus, reliktní nosatec Trachyphloeus rectus na skalkách nad Úhlavou u tûnovic a nosatec Apion malvae, kter byl v âeské republice zatím spolehlivû doloïen pouze z nûkolika lokalit v tomto okrese. Mimo faunu broukû je pozoruhodn v skyt trouchomilky Xylomya maculata z fiádu Diptera ve staré doubravû u tûnovic a modráska hoficového (Maculinea alcon) na Kasejovicku. Pozoruhodn mi stanovi ti se zbytky zajímav ch druhû jsou pfiirozenû vodní biotopy. V podhorsk ch tocích Ïije mihule potoãní (Lampetra planeri). Po Úhlavû pronikla na Pfie ticko vydra fiíãní (Lutra lutra). Vzácnû se objevuje rosniãka zelená (Hyla arborea) v údolí Úslavy a kolem jejích pfiítokû a skokan tíhl (Rana dalmatina) u Starého Plzence. Na Stodsku zahnízdil moták luïní (Circus pygargus). Ve stûnách b val ch pískov ch lomû (Dne ice, Îinkovy, Malinec) hnízdí bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Lesnatost okresu PlzeÀ-jih je 29,2 %, coï je ménû neï prûmûrná lesnatost kraje (39,7 %) a také ménû neï prûmûr âeské republiky (32,7 %). Je to zpûsobeno pomûrnû velkou lidnatostí a rozsáhl mi zemûdûlsky vyuïívan mi plochami. V 9. století do lo také zde k pfievratnému zásahu do skladby lesních dfievin. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk m podílem listnat ch dfievin byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes tvofií jehliãnany 86 % plochy, z toho smrk 52 %, borovice 28 %, modfiín 4 % a jedle 2 %. Listnaté dfieviny zaujímají 4 % plochy, z toho dub 7 %, buk 3 %, bfiíza %, ol e % jasan % a ostatní listnaté %. 274 PJ 0
11 Podle Typologického systému ÚHÚL má nejvût í rozsah dubobukov lesní vegetaãní stupeà. V nejteplej ích ãástech okresu nalezneme bukodubov, ve vy ích polohách bukov stupeà. Ve vy í (brdské) ãásti je zastoupen jedlobukov a v nejvy ích partiích také smrkobukov stupeà. Pfievládá kategorie lesa hospodáfiského, kter zaujímá 92 % plochy okresu. Kategorie lesa ochranného (2 %) je tvofiena pouze porosty na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích, kde les plní pûdoochrannou funkci. Lesy zvlá tního urãení (6 %) tvofií pfieváïnû pfiírodní rezervace a genové základny hlavních lesních dfievin. Okres patfií mezi oblasti s nejintenzivnûj ím pravûk m osídlením v âechách. Po skrovn ch poãátcích v mladém a pozdním paleolitu byla krajina souvisle obsazena jiï v mlad í dobû kamenné. V eneolitu a star í dobû bronzové nebylo osídlení tak ãetné, ale od stfiední doby bronzové opût mohutní (pfiedev ím na okraji PlzeÀské kotliny). O déletrvající kontinuitû vypovídají poãetná sídli tû, mohylová pohfiebi tû a první opevnûné polohy hradi tû (Îinkovy). Z doby fiímské a stûhování národû jsou stopy osídlení vzácné. Na konci 7. století pfiicházeli Slované. V prûbûhu století pfii tocích vût ích fiek postupnû vznikaly sídelní komory s v znamn mi hrady (Hradec ustoda, Îinkovy) a síè dûleïitûj ích obchodních cest. Nejvût í v znam pro dal í v voj pak mûlo zapojení území do pfiemyslovského správního systému s centrem ve Starém Plzenci. Jeho funkci politického, hospodáfiského a kulturního stfiediska pfievzala po svém zaloïení na konci 3. století PlzeÀ. VprÛbûhu 2. a 3. století, za vnitfiní kolonizace, byla pak dosídlena okrajová území. V znamnou roli na západû okresu sehrál premonstrátsk klá ter v Chotû- ovû, na v chodû se na kolonizaci krajiny a jejím zúrodnûní nejvíce podílel cisterciáck klá ter u Nepomuku sv m progresivním hospodáfisk m systémem. Byla zaloïena mnohá feudální opevnûná sídla Lopata, Vlãtejn, Poten tejn, Roupov, Skála a dal í. Z doby Karla IV. pochází královsk hrad Radynû. V podhradí a na obchodních stezkách vznikly velké trïní osady, z nichï se pozdûji vyvinula mûsta, napfi. Star Plzenec, Blovice, Nepomuk, Pfie tice, Dobfiany, Stod a dal í. Rozdrobenost pozemkové drïby mezi dvûma mocn mi královsk mi mûsty, Plzní a Klatovy, neumoï- Àovala vznik dal ího vût ího mûstského centra. V dobû husitské revoluce byla krajina zpusto ena a zaniklo mnoho sídel (nenávratnû cisterciáck klá ter u Nepomuku). RovnûÏ tfiicetiletá válka zpûsobila velké ztráty na lidsk ch Ïivotech a v krajinû. K novému dosídlení byli ãasto povoláváni také osadníci z Bavorska. Na vzhled krajiny mûla vliv tûïba Ïelezné rudy a zlata (Kasejovice), zejména na Spálenopofiíãsku, Blovicku, Nepomucku a Staroplzenecku. Celkov její charakter v ak zûstával po staletí zemûdûlsk, byla poseta ãetn mi hospodáfisk mi dvory. V raznûji do tváfie krajiny zasáhla aï tûïba uhlí v severozápadní ãásti okresu v oblasti N fianska, která navazovala na celkovou industrializaci Plznû a okolí a velmi negativnû ovlivnila Ïivotní prostfiedí. Byla ukonãena po roce 989. Tváfi pfieváïnû zemûdûlské krajiny negativnû ovlivnilo také kolektivní obhospodafiování po roce 948 (umûlá hnojiva, sila, velkokapacitní kravíny, rozsáhlé rekultivace atd.). Okres PlzeÀ-jih Rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci je postavena v otonském slohu. PJ 275
Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae
Bučiny a doubravy Třída: Querco-Fagetea společenstva xerofilních až hygrofilních opadavých listnatých lesů a křovin Řád: Fagetalia sylvaticae mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy Řád:
VícePříloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle
VíceLesní vegetace České republiky. Jan Douda
Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceSyntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (5) JEDLOVÉ BUČINY (jdbk) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceOKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceFoto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VíceVY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012
Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:
KOLOGI LSA Pracovní sešit do cvičení č. 5: Biodiverzita v lesních ekosystémech - Příklady vyhodnocení lokální biodiverzity vybraných lesních porostů na modelové skupině drobných savců Tento projekt je
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VícePříspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině
Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation
VícePlán péče o PP Sochorov
Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceOKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES KLATOVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KLATOVY Listnaté porosty na krystalick ch horninách nad Otavou. Na pfiedcházející stranû: Su icko od Zámy le, v pozadí
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceZměny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech
Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno
VíceCardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.
Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens
VíceStředoevropský les přehled vegetačních typů
Potoční vrbiny Salix fragilis, S. purpurea, S. triandra, S. viminalis, S. eleagnos, Alnus glutinosa, Padus avium V podrostu vlhkomilné druhy potočních břehů a náplavů, snášející disturbance proudící vodou
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceLouka v Jinošovském údolí
Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov
VíceVlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2
Vlhká louka SEČENÁ Luční květiny 60% % bedrník větší (Pimpinella major) 1,5 blatouch bahenní (Caltha palustris) 0,2 blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) 0,1 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,5 česnek
VíceLesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district
VíceOKRES DOMAÎLICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES DOMAÎLICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES DOMAÎLICE Pohled od b valého vojenského objektu na Chloumku smûrem k jihu. Na pfiedcházející stranû: Pohled zv hledû
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceKvětena Těšovských pastvin
Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně
VícePLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ Listopad 2007 České Budějovice Přírodní památka Ohrazení Strana 2 Přírodní památka Ohrazení Pro období: 2008 2017 1. Základní identifikační a popisné
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko
T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs
VíceÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA
Vyhodnocení na udržitelný rozvoj území doplnění k návrhu ÚP * ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA N á v r h Objednatel: Město Krásná Lípa Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer Březový vrch 737, 460 15 Liberec 15 Tel.: 739
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceMapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
VíceOKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh HS 47 oglejená stanoviště středních poloh HS 39b podmáčená chudá stanoviště HS 59b podmáčená stanoviště vyšších
VíceOKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
Vodní tok: Ondřejnice vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis břehové porosty doprovodné porosty v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VíceINDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
VícePRO PŘÍRODNÍ REZERVACI
PLÁN PÉČE PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI ŠANCE na období 2013-2021 1 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje... 3 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN... 3 1.2 Platný právní předpis
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (17) BAZIFILNÍ BUČINY (BKbaz) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceÚzemní systém ekologické stability (ÚSES)
Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled
VícePříloha č. 4: Seznam místních dřevin
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceBiocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09
C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 olšová stanoviště na podmáčených půdách Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 29a 1T
VíceInventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -
Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE
VíceCyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les
Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les Zpracovali Iva Machová, Karel Kubát Trasa naučné stezky PP Tiské stěny Velké stěny (56 útvarů), Malé stěny (18 útvarů) Lesnatost
Více1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov
Odbor rozvoje a životního prostředí Orgán ochrany přírody nám.míru 1 pošt.přihrádka 18 407 77 ŠLUKNOV Váš dopis zn.: Ze dne: 06.11.2017 Naše zn.: ORŽP/9556/2017/1505/2017/nab Vyřizuje: Božena Naňáková
VícePřírodní památka Červený kámen
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Červený kámen
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trokavecké louky CZ0210056
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trokavecké louky CZ0210056 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trokavecké louky Kód lokality: CZ0210056 Kód
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceObjednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168
PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ REZERVACI DĚVÍN 2016 2025 Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168 Zpracovatel: Občanské sdružení Ploučnice Lipová 627 363
VíceBOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1
VíceAndrej ky. PlzeÀsko a Karlovarsko. Ochrana vypreparovan ch buliïníkov ch skal bizarních tvarû. Pfiírodní památka
GEOLOGIE Jádrem území pfiírodní památky je podlouhl buliïníkov kam k (suk) dlouh asi 300 m a irok 0 m. Táhne se S J smûrem v SZ orientovaném lesnatém svahu vrchu Radynû (567, m n. m.) pod stejnojmenn m
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceLBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny
LBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny Tabulka 6, sloupec 16 (str. 237) Orig. (Husová in Moravec et al. 1982): Mercuriali-Fraxinetum
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
Vícepříloha č. 3 - inventarizace (tabulka)
příloha č. 3 - inventarizace (tabulka) IAP - Revize stromů v Mercandiniho sadech v Klatovech pro potřeby Města Klatovy - odboru rozvoje města, zpracovala Ing. Radka Frydrychová, listopad 2012 1 jírovec
VícePořadové číslo: NRBK K 21
(nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceOKRES. PLZE -MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -MùSTO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -MùSTO Smí en les v PR Zábûlá na pfiíkrém pravém bfiehu Berounky. Na pfiedcházející stranû: Kostelík nad soutokem
VíceAbies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky
Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
VíceLBB01 Galio sylvatici-carpinetum betuli Oberdorfer 1957 Hercynské mezické dubohabřiny. Carpinion betuli. Tabulka 6, sloupec 1 (str.
Carpinion betuli rus niger, L. vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum Konstantní druhy: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Anemone nemorosa, Campanula persicifolia,
VícePlán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic
o přírodní památku Studánky u Cerhovic na období 2016-2025 Petr Karlík listopad 2015-1 - Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a
VíceDub u Kvítkovického rybníka
LIST 1 Dub u Kvítkovického rybníka Strom roste na S okraji vzdušné strany hráze Kvítkovického rybníka, 1100 m SSV od středu obce Kvítkovice Kvítkovice u Lipí Kvítkovice Mapa 32-22-06 480 cm 32 m 250 let
VícePříloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch
Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceA) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar
Dokumentace vybraných mokřadů na Jindřichohradecku A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Mokřad s olšinou se nachází nad levým břehem Hamerského potoka v jeho zamokřené nivě nad ústím Hamerského
VíceU H L Í Ř S K Ý V R C H
PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie
VíceLEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)
46 (F) PARK ZA MUZEEM V JÍLOVÉM U PRAHY - ŽÁDOST O KÁCENÍ DŘEVIN PŘÍLOHA - ZÁKRES DŘEVIN URČENÝCH KE KÁCENÍ DO KATASTRÁLNÍ MAPY ETAPA I. ETAPA II. M 1:0 1 ul. Českosloveské Českosloveská armády (98) E
VíceRealizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice
TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice
VíceCHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach Co je klasifikace Co je lesnická typologie Co je LTKS, historie a struktura (jednotky) LVS, lesní vegetační stupeň Typologická tabulka Vytisknout barevně! Lesní vegetační
VíceAnalýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková
Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková Abstract This thesis deals with the natural potential vegetation of forests in the Šumava Mts. A species distribution model was
VíceMonitoring Buxbaumia viridis v Beskydech
Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry
VícePřírodní rezervace Hněvošický háj
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Hněvošický
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceOKRES KLADNO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES KLADNO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KLADNO Na pfiedcházející stranû: Viadukt bu tûhradské dráhy u Podle ína patfií k typick m Ïelezniãním stavbám z 9. stol. Smeãno, kdysi
Více