Závr 107. o rybáství. 99/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis vlastnické právo k rybám vzniká až jejich ulovením (tj. odntím z rybáského revíru).

Transkript

1 Závr ZÁVR Rybáské právo v eské republice je v souasné dob upraveno zákonem. 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon (zákon o rybáství), ve znní pozdjších pedpis. Tento zákon provádí vyhláška. 197/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis. V oblasti rybáství se prolíná systém práva veejného (správní právo, právo životního prostedí, vodní právo, stavební právo) s právem soukromým (vlastnické právo, nájemní právo, náhrada škody), proto s rybástvím souvisí i ada rzných právních pedpis. Je teba mít na pamti i to, že v dané oblasti hrají dležitou roli také smrnice a naízení Evropské unie a mezinárodní smlouvy, kterými je eská republika vázána. Rybáství je zaazeno pod resort Ministerstva zemdlství eské republiky, v národních parcích je však ústedním orgánem státní správy rybáství Ministerstvo životního prostedí R a na území vojenských újezd je to Ministerstvo obrany R. Rybáství mžeme rozdlit na rybníkáství, které zajišuje produkci ryb a je to spíše ekonomická innost, a pak rybáství provozované výkonem rybáského práva, vyznaující se zejména zájmovým a rekreaním charakterem. Lze shrnout, že stabilita právních pedpis platná v oblasti rybáství je obdivuhodná. V historii vždy patilo rybáství k nejmén mnným oblastem právní úpravy. Možná pro svoji uritou apolitinost nebo že se jedná o pododvtví práva i pro mimoádnost rybáství, jež umožuje spojovat jeho ekonomickou i sportovní stránku. Nejrozsáhlejší ástí celé práce je ást druhá nazvaná eská právní úprava rybáského práva. Snažila jsem se popsat souasnou právní úpravu rybáství, jak je obsažena v zákon. 99/2004 Sb., o rybáství ve znní pozdjších pedpis a ve vyhlášce. 197/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Jak již bylo eeno výše, je rybníkáství jednou z forem rybáství. Rybníkáství je chov a lov ryb, popípad vodních organizm v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zaízení (sádky, rybí líhn, píkopové rybníky, jiné vodní nádrže nebo chovná zaízení) uskuteovaný k zajištní produkce ryb a rybího masa, popípad produkce vodních organizm nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybování rybáských revír. Jeho úprava je v zákon o rybáství velmi struná. Staleté, stále pln funkní rybníky jsou jedineným fenoménem nejen našeho rybníkáství. Pirozené i umlé vodní nádrže jsou souástí kulturní krajiny. V eské republice mají rybníky

2 Závr 105 a ostatní vodní nádrže bohatou historii a nepostradatelný význam v ochran krajiny pedevším z dvodu pestrosti fauny a flory, jejich potu, územní rozptýlenosti a objemu zadržované vody. Podle zákona o ochran pírody a krajiny rybníky náleží jako ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné ásti krajiny k významným krajinným prvkm. V eském produkním rybáství, které je v souasnosti pln integrováno do systému unijní akvakultury, hraje nejvtší roli Rybáské sdružení eské republiky jako vrcholné národní seskupení producent a zpracovatel ryb. Z finanních prostedk Evropského rybáského fondu je podporován Operaní program Rybáství, z nhož mže eská republika, resp. žadatelé o dotaci erpat prostedky napíklad na výstavbu a modernizaci rybník a dalších rybochovných zaízení, na odbahování rybník, investice do rybáských farem i modernizaci zpracovatelských kapacit. Forma rybáství provozovaná výkonem rybáského práva je v zákon i provádcí vyhlášce upravena naopak rozsáhle. Rybáské právo lze vykonávat pouze v rybáských revírech a výkon rybáského práva povoluje na dobu 10 let píslušný rybáský orgán osob, která spluje podmínky pro ádný výkon rybáského práva stanovené zákonem o rybáství. Z toho lze dovozovat, že rybáské právo náleží státu, a to není v zákon nikde výslovn uvedeno. To považuji za legislativní nedostatek stejn jako to, že není definováno rybáské právo samotné, ale jen jeho výkon. Zákon zcela nevyjasuje, zda ten, kdo bezchybn hospodaí na rybáském revíru 10 let mže následn poítat s tím, že mu bude znovu umožnn výkon rybáského práva na stejném revíru. Dále není jasné, jak rozhodnout, když se sejdou dv totožné žádosti. Pokud by byla novela rybáského zákona, bylo by v ní jist poteba uvést bližší podmínky pro výbrová ízení. K rybolovu je oprávnn ten, kdo má rybáský lístek a platnou povolenku k lovu. Rybáský lístek je oprávnním, které zájemcm umožuje lov ryb a jiných vodních organizm, vydává ho obecní úad obce s rozšíenou psobností, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt, pro celé území R na dobu 10 let, ti roky nebo jeden rok, vydání podléhá správnímu poplatku a není na nj právní nárok. Kvalifikaní pedpoklady pro získání prvního rybáského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybáství, biologie ryb a právních pedpis upravujících lov ryb. Povolenka k rybolovu je za úplatu vydávána uživatelem rybáského revíru na dobu jednoho roku. Mže být územní, celosvazová nebo celorepubliková. Osoba provádjící lov je povinna vyznait v povolence datum lovu, rybáský revír, poet, druh a hmotnost ulovených ryb. V 13 odst. 9 RZ by bylo vhodnjší formulovat poslední vtu pesnji, a to: Osoba provádjící lov je povinna

3 Závr 106 vyznait v povolence k lovu datum lovu, rybáský revír, poet, druh a hmotnost pisvojených ryb. Tak jak je to i v 17 odst. 5 vyhlášky 197/2004 Sb. V souvislosti s lovem ryb bych chtla upozornit na právní nedostatek v pípad 13 odst. 3 písm. a) a b) rybáského zákona, kdy je zakázán lov vybraných druh ryb po dobu jejich hájení a vybraných druh ryb, které nedosáhly nejmenší lovné míry. V praxi nelze zamezit tomu, aby je rybá ulovil, avšak musí je šetrn vrátit zpt do rybáského revíru, v nmž byly uloveny. Zákaz by se ml vztahovat jen na pisvojení si takových ryb. Dále je v 13 odst. 3 písm. k) zakázán lov v rybím pechodu nebo do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním. Pro odchovné a vdecké úely je naopak odlov ryb v rybím pechodu ideální, ale rybáský orgán není oprávnn v 13 odst. 5 rybáského zákona toto povolit. Navrhuji doplnit do 13 odst. 5 písmeno k), když je píslušný rybáský orgán oprávnn povolit výjimku z 13 odst. 2 písm. b) a c), což jsou nejnecitlivjší metody lovu ryb, za souasného stanovení dvod pro udlení výjimky, nap. pée o rybáský revír i odlov generaních ryb. Sportovní rybái se v souasnosti organizují v eském rybáském svazu, resp. jeho územních svazích a v Moravském rybáském svazu. eský rybáský svaz patí v souasnosti mezi nejvtší zájmová sdružení v naší zemi a má na dobu neuritou rozhodnutí k výkonu rybáského práva na pevážné vtšin všech rybáských revír v eské republice. Zarybovací plány jsou striktn stanoveny Ministerstvem zemdlství R. Jsou závazné a udržují národní bohatství eských vod. Tém všechny povrchové vody s výjimkou rybník urených k produkci násad a nádrží s vodárenským využitím jsou v souasnosti zahrnuty do rybáských revír pstruhových a mimopstruhových. Vtšina rybáských revír poskytuje lovícím nejen rybáské zážitky, ale také pobyt v krásné pírod. Sportovní a rekreaní rybolov má u nás dlouholetou tradici. Ve spojitosti s hospodaením na rybáských revírech se mohou vyskytnout i situace, kdy dojde k vylití vody z rybáského revíru a s ním k úniku ryb mimo revír. Zákon o rybáství na toto pamatuje v 12 odst. 12. V pípad rybníkáství zákon na takovéto situace nemyslí. Vlastnictví k rybám v rybníkáství, tedy u ryb v rybnících i jiných uzavených objektech je zejmé. Vlastníkem je majitel rybníku, nájemce, resp. rybníká. V tomto pípad je ryba považována za vc podle obanského zákoníku. 40/1964 Sb., ve znní pozdjších pedpis a o vlastnictví platí ustanovení 123 a násl. V pípad ryb žijících v rybáských revírech jde obdobn jako u zve o vc nií (res nullius), nejde o vlastnictví konkrétní osoby. Podle zákona

4 Závr 107 o rybáství. 99/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis vlastnické právo k rybám vzniká až jejich ulovením (tj. odntím z rybáského revíru). S otázkou vlastnictví ryb souvisí i náhrady škod zpsobené na rybách. Na rybách, které jsou chované k hospodáským úelm v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách lze uplatovat poskytnutí náhrady škod zpsobených vybranými zvlášt chránnými živoichy podle zákona. 115/2000 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Další právní možností rybá v pípadech škod je poskytnutí náhrady újmy za ztížení zemdlského hospodaení podle zákona. 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Náhrady škod se ídí i ustanoveními zákona. 254/2001 Sb., o vodách, ve znní pozdjších pedpis, zákonem. 167/2008 Sb., o pedcházení ekologické újm a o její náprav a o zmn nkterých zákon a ustanoveními o odpovdnosti za škodu podle obanského zákoníku. Do budoucna by se mohlo uvažovat o zmn - definovat rybu jako vlastnictví uživatele revíru se všemi právními dsledky (vymáhání škod), nebo pi souasném stavu právní úpravy nemají rybái na rybáských revírech prakticky žádné možnosti pi náhrad škod na rybách. V oblasti rybáství se také setkáváme s pestupky, správními delikty a trestnými iny. Pestupku pytláctví se podle 35 odst. 1 písm. f) zákona o pestupcích dopustí ten, kdo loví ryby kdekoliv a kdykoliv neoprávnn (tedy bez píslušného povolení). Nejde o toho, kdo loví ryby oprávnn (tedy s rybáským lístkem a povolenkou), ale porušuje pi tom stanovené zásady ádného rybolovu (nap. loví nepovoleným zpsobem), to je pachatel tzv. rybáského pestupku podle 30 odst. 1 zákona o rybáství. Ostatní pestupky v hlav VII. rybáského zákona mžeme nazvat jako jiné rybáské pestupky. S rybástvím souvisejí i pestupky v oblasti ochrany pírody, hygieny, vodního zákona, aj. Nov jsou v rybáském zákon upraveny v 31 správní delikty, kterých se na úseku rybáství dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. Trestnými iny v souvislosti s rybástvím jsou trestný in Pytláctví, trestný in Týrání zvíat, trestný in Ohrožení a poškození životního prostedí, dále trestný in Neoprávnného nakládání s chránnými a voln žijícími živoichy a plan rostoucími rostlinami, ale také trestný in Šíení nakažlivé choroby u zvíat. Protože ryby jsou v jistém smyslu majetkem, tak pipadá v úvahu i trestný in Krádeže. Skutková podstata trestného inu Pytláctví dozná s úinností nového trestního zákoníku od 1. ledna 2010 podstatné zmny, a to pro majetkový charakter skutkové podstaty. Pro rybáství jako lidskou innost je nezbytné, aby byly stanoveny orgány státní správy rybáství a jejich kompetence. Orgány státní správy rybáství mžeme rozdlit na ústední

5 Závr 108 a územní. Právní úprava se nachází v rybáského zákona a snaží se pehledn popsat kompetence jednotlivých orgán státní správy rybáství. Tetí ást rigorózní práce je pojmenována Souvislosti rybáství a ochrany životního prostedí. Pojednává o rybáské stráži, o vztahu rybáství a ochrany pírody a krajiny i ochrany vod, o právních možnostech rybá v pípadech škod a o náhrad škody zpsobené vybranými zvlášt chránnými druhy živoich. Rybáská stráž slouží k zajištní ochrany ádného výkonu rybáského práva a chovu ryb v rybnících. Je povinen ji navrhnout uživatel rybáského revíru, subjekt hospodaící na rybochovném zaízení je oprávnn ji navrhnout. Rybáskou stráž ustanovuje, odvolává, zrušuje a stanovuje obsah její psobnosti obecní úad obce s rozšíenou psobností, ale platí si ji uživatel revíru. Má status veejného initele, od 1. ledna 2010 pak bude úední osobou, ovšem nemá mnoho pravomocí. Nemá právo osobu podezelou ze spáchání pestupku zadržet, ani ji vykázat z rybáského revíru i rybníku. Ideální by bylo založit složku Policie R zamenou na ochranu pírody, lesnictví a rybáství a souasní strážní by byli dobrovolní. Tento návrh by se musel podrobn zpracovat po stránce technické, finanní i právní, avšak pravdpodobn by selhal pro nedostatek finanních prostedk a personálního obsazení. Zákon o ochran pírody a krajiny. 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis íká, že všechny druhy živoich (ryb) jsou chránny ped zniením, poškozováním i odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení tchto druh na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druh, zániku populace druh nebo zniení ekosystému, jejichž jsou souástí. Základními pedpisy uplatovanými v EU v oblasti ochrany pírody jsou smrnice ES. 79/409/EHS o ochran voln žijících pták (tzv. smrnice o ptácích) a smrnice ES. 92/43/EHS o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (tzv. smrnice o stanovištích). V pípad ryb a mihulovc je zásadním pedpisem smrnice o stanovištích, protože stojaté i tekoucí vody jsou druhem stanovišt podle pílohy I. a II. smrnice. 92/43/EHS a vody obecn jsou základním pedpokladem k životu ryb. Práv z tchto smrnic vyplývá povinnost vytvoit soustavu chránných území NATURA Prostednictvím NATURY 2000 se chrání nejvzácnjší a nejvíce ohrožené druhy plan rostoucích rostlin, voln žijících živoich (ryb) a také tzv. pírodní stanovišt, vyskytující se na území EU. Na našem území je do evropského projektu NATURA 2000 zaazena ada rybník. Výsledkem je, že v tchto rybnících došlo k omezení produkce ryb a ke zvýšené ochran rybniní fauny i flóry a také k dalšímu píspvku na udržení pirozené kvality vody.

6 Závr 109 S rybástvím související jsou i ustanovení vodního zákona. 254/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Voda je základní složkou životního prostedí a z hlediska rybáství je nutno se zabývat její ochranou, nebo množství a zejména kvalita vody pedstavuje nutný pedpoklad výkonu rybáství v jakékoli form. Je teba vody chránit zejména ped zneišováním, vypouštním odpadních vod a závadných látek. Rybám mohou zpsobit znanou újmu rzná vodní díla, proto musí být pi povolování vodních dl, jejich zmn, zmn jejich užívání a jejich odstraování zohlednna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystém. Pro podporu života ryb je dležité i ustanovení 35 odst. 3 zákona 254/2001 Sb., které zakazuje vypouštt ryby a ostatní vodní živoichy nepvodních, geneticky nevhodných a neprovených populací pirozených druh do vodních tok a vodních nádrží bez souhlasu píslušného vodoprávního úadu. K problémm, jejichž dopady na sektor rybáství doléhají stále vtší mrou, bezesporu patí škody zpsobované rybožravými predátory, pedevším kormoránem velkým, volavkou popelavou, vydrou íní a v poslední dob i norkem americkým. ešením jsou napíklad žádosti o výjimky k povolení odstelu kormorána velkého a volavky popelavé i lov norka. Náhrady škod lze uplatovat jen na rybách, které jsou chované k hospodáským úelm v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách. Dosud jdou tyto škody v pevážné míe k tíži chovatel ryb. Efektivní ešení, a to nejen v eské republice, ale i v dalších evropských zemích, zatím bohužel neexistuje. Radikální zmnu, pedevším v pístupu k pemnoženým kormoránm, však pipravuje Evropská unie. Ve tvrté ásti rigorózní práce jsem se pokusila uchopit problematiku komunitární právní úpravy rybáského práva. Je zde popsána Spolená rybáská politika, její cíle, obsah, právní zakotvení, ale zárove její nedostatky a mezery. Velice dležitou je v dnešní dob otázka akvakultury v rámci Spolené rybáské politiky a legislativa EU ve vztahu k ní. Nastartování diskuse o budoucnosti akvakultury je jedna z hlavních priorit eského pedsednictví v oblasti rybáství. Akvakultura pedstavuje cílevdomé, plánované obhospodaování vodních ploch za úelem dlouhodob stálých výnos vodní fauny a flory. Má v sob významný potenciál zdroje výživy pro lidstvo, který mže postupn nahradit produkty rybolovu ze stále se snižujících zásob ryb ve svtových moích. Právními pedpisy EU ve vztahu k akvakultue v R jsou pedevším naízení Rady (ES). 1198/2006 o Evropském rybáském fondu, naízení Rady (ES). 708/2007 o používání cizích a místn se nevyskytujících druh v akvakultue, naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 762/2008 o pedkládání statistik týkajících se akvakultury lenskými

7 Závr 110 státy a o zrušení naízení Rady (ES). 788/96 a naízení Rady (ES). 1100/2007, kterým se stanoví opatení pro obnovu populace úhoe íního. Akvakultura se týká všech stát EU, a už se zabývají moskou nebo jako eská republika sladkovodní akvakulturou. Máme-li v roce 2050 poskytnout potravu pro svt s devíti až deseti miliardami obyvatel, musí být akvakultura souástí tzv. modré revoluce. Musí se však nejprve vyešit ada otázek, aby naše akvakultura byla udržitelná a konkurenceschopná. Souasná finanní a hospodáská krize ukazují, že je nezbytné, aby obchodní modely jednotlivých firem byly na takové situace více pipravené. Aby byly mohutnjší a více odolné. Na jedné stran se elí problémm s nadbytenou kapacitou, malými ziskovými maržemi a tržní silou prodejc a distribuce. Na stran druhé se musí investovat do výzkumu a vývoje. Zárove je teba nabízet zdravé produkty, zvyšovat informovanost spotebitele a zlepšovat jeho ochranu. Naše produkce musí být šetrná k životnímu prostedí a spotebitelé mají mít možnost ji jako takovou vnímat. Právními pedpisy EU souvisejícími s rybástvím jsou také naízení Rady ES. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdroj v rámci Spolené rybáské politiky, smrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vliv nkterých veejných a soukromých zámr na životní prostedí a smrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vliv nkterých plán a program na životní prostedí, nebo posouzení vliv na životní prostedí se provádí u všech plán a program, které se pipravují v odvtví rybolovu, dále smrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky, smrnice Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živoichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení nkterých nákaz vodních živoich, smrnice Rady a Evropského parlamentu. 2004/35/ES, o odpovdnosti za životní prostedí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostedí a také smrnice. 92/43/EHS o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (tzv. smrnice o stanovištích). Smrnice o stanovištích je zde uvádna v souvislosti s rybástvím zvlášt proto, protože stojaté i tekoucí vody jsou druhem stanovišt podle pílohy I. a II. smrnice. 92/43/EHS a vody obecn jsou základním pedpokladem k životu ryb a prostednictvím NATURY 2000 se chrání nejvzácnjší a nejvíce ohrožené druhy plan rostoucích rostlin, voln žijících živoich (ryb). Srovnání právních pedpis domácích a zahraniních vždy pedstavuje zdroj poznání a inspirace. Ve Spolkové republice Nmecko není rybáství upraveno jedním spolkovým zákonem o rybáství, který by platil na celém jejím území, ale každá spolková zem si vytváí

8 Závr 111 svj vlastní rybáský zákon, který je jí šitý na míru, protože každá zem má trochu jiné podmínky, a již kvli pístupu k moi i pro poetnost ek i jezer na svém území. Platí zde samozejm také smrnice a naízení ES. Rybáské revíry mají v SRN rzné majitele. Bu jsou jimi soukromé osoby, spolková zem nebo stát. Rybáské revíry, které vlastní soukromé osoby jsou zpravidla využívány komern. Ostatní revíry si najímají organizace, které mají v Nmecku právní formu spolku. Tento spolek platí vtšinou nájem vlastníkovi a obhospodauje je podle stanov. Sankce na úseku rybáství jsou podobné jako v R. Platí zákaz Chy a Pus. Pi spáchání pestupku mže dojít až k vylouení ze Spolku, nejastji jsou ukládány poádkové pokuty. Možnost získání oprávnní k rybolovu je ve Spolkové republice Nmecko obtížnjší, než v eské republice. Zkouška je nároná a lenství v rybáském spolku je omezeno. Není zde povolen sportovní rybolov, který je u nás velice oblíben. Jinak je právní úprava rybáství v Bavorsku i v Hesensku velice podobná naší eské. Hesenský rybáský zákon má oproti našemu zákonu o rybáství uvozovací Preambuli. Je zde upraven institut rybáského poradce, kterým se rozumí poradce rybáského úadu, jehož funkce je neplacená a radí v dležitých otázkách týkajících se rybáství. Tento institut v eském rybáském zákon není. V hesenském rybáském zákon jsou pímo zapracovaná ustanovení, která jsou v naší právní úprav v souvisejících pedpisech, nap. rybí pechody. Rybáské právo zde mže být pedmtem rybáské nájemní smlouvy. Tu naše právní úprava nezná. Dále je k hesenskému rybáskému zákonu vydáván podrobný komentá pímo zákonodárci, což je velice žádoucí. Ten bychom jist uvítali i u nás. Obecn lze shrnout, že zákon. 99/2004 Sb., o rybáství je pes své etné nedostatky moderním právním pedpisem, vycházejícím v zásad ze souasné spoleensko-ekonomické reality. Prosazuje a chrání práva vlastník a umožuje fakticky volné užívání rybník podle objektivních poteb vlastník i nájemc. Zákon obsahuje i omezení zpsobená pedpisy o vodách, ochran pírody a smrnicemi i naízeními Evropské unie. Z hlediska úpravy rybolovu je vyhláška. 197/2004 Sb. možná píliš podrobná a supluje pravomoci uživatel revír. Napíklad definice rybolovných zpsob ve vyhlášce je píliš podrobná a tím pádem není schopná reagovat na vývoj sportovn rybolovných metod. Bylo by lepší ji zjednodušit a spíše napsat, co je zakázáno a ostatní nechat na uživatelích revír. Vyhláška se také snaží najít spolená pravidla pro všechny rybáské revíry, pestože jsou zcela rozdílné podmínky napíklad na pstruhovém potoce v Jizerských horách a na Vltav v Rožmberku.

9 Závr 112 I sebelépe propracovaný a do nejmenších legislativních podrobností ošetený zákon, inspirovaný tou nejlepší zahraniní právní úpravou na stojatých i tekoucích vodách, však bude bez dsledného dodržování z ad rybá a bez dkladné prevence, kontroly i následné represe z ad státních orgán i dobrovolných funkcioná eského rybáského svazu, pouze vysnným textem právník a rybáských odborník. Rigorózní prací jsem se snažila podat pehled, který by zahrnoval všechny podstatné aspekty vztahující se ke zkoumanému tématu, tedy k právní úprav rybáského práva v eské republice i v Evropské unii. Cílem pedkládané rigorózní práce bylo popsat a rozebrat platnou právní úpravu rybáství v eské republice, zamyslet se nad jednotlivými instituty v rybáském zákon a souvisejících pedpisech a poukázat na mezery i nedostatky právní úpravy, pop. navrhnout ešení de lege ferenda. Dále nastínit komunitární právní úpravu rybáství a porovnat naši právní úpravu rybáství s právní úpravou ve Spolkové republice Nmecko, pedevším v Hesensku.