Makroekonomie cvičení 1

Transkript

1 Makroekoomie cvičeí 1 D = poptávka. S = Nabídka. Q = Možství. P = Cea. Q* = Rovovážé možství (Q E ). P* = Rovovážá caa (P E ). L = Práce. K = Kapitál. C = Spotřeba domácosti. LR = Dlouhé období. SR = Krátké období. X Y Y X Výpočet sklou přímky = Y/ X = Y 2 Y 1 /X 2 X 1 = 3 2/2 1 = 1 = 45 o = změa. Max Kokáví Kovexí Mi y = 2 x určete sklo těchto dvou přímek y = 6 = 2 x 4 Jaká hodota je ezávislé proměé = 2, tato hodota udává hodotu sklou, závislá proměá je y a ezávisle proměou je x. Sklo je tedy 2

2 Makroekoomie cvičeí 2 Je sklo u těchto přímek stejý, ebo růzý? Sklo je stejý, růzé je astaveí měřítka u obou os, mají odlišou strukturu. Defiice křivky abídky a poptávky Y X Y y = fce x Křivka poptávky X P D Záko klesající poptávky Q Q = Možství. P = Cea. Cea je ezávislá proměá, možství reaguje a ceu. Rovice poptávky D : Q = 1 2P, P = 1 /2 Q/2, P = 5 ½ Q, sklo je ½ Substitut ahrazující produkt. D D

3 Makroekoomie cvičeí 3 Komplemet doplěk auto a PHM. D = Při zdražeí PHM dojde k posuu křivky doleva. D = Po zdražeí auta Opel dojde k posuu křivky doprava. Změa cey posu po křivce změa poptávky změa poptávaého možství. Změa komplemetu ebo substitutů eceová změa posu celé křivky. Křivka abídky P S S S Q = Možství P = Cea S = Nabídka Změa cey posu po křivce. Jiá změa ež ceová posu křivky. Q Hrubý domácí produkt (HDP) - Všecho, co se vyrábí a území ČR. Všecho, co bylo vyprodukováo výrobky, služby, kio, přeprava, vše ového, co bylo vyprodukováo a území ČR. Hrubý árodí produkt (HNP) - Národost, občaství. Kdyby Německou počítalo HNP, započítalo by si celou mladoboleslavskou Škodu auto. Musí se odečíst výroba ciziců. HDP a HNP - Nejpoužívaější ukazatelé. Zazameávají je to, co je uvedeo ve statistikách. Nezazameávají to, co si sami vyrobíme doma. Nezahrují poškozováí životího prostředí. Nezahrují čeré trhy. Čistý domácí produkt (ČDP) amortizace opotřebeí výrobích faktorů. Čistý árodí produkt (ČNP) Kdybychom ešli do restaurace, ale uvařili doma, tak HDP poklese. Nákup auto od zámého HDP eovliví, ovliví jej jeom přepis daého auta.

4 Makroekoomie cvičeí 4 Který z ukazatelů HDP, HNP se měí s růstem prodeje drog eměí se žádý. Co se změí HDP ebo HNP, když se změí výosy z árodího kapitálu v zahraičí změí se HNP. Jak se změí HDP, když epůjdu do restaurace, ale zůstau doma HDP se síží. Jak se změí HDP, když po zkoušce z ekoomie prodám skripta ezměí se ijak. Výpočet HDP Výdajová metoda HDP = C + I + G + NX C = Spotřeba domácostí. I = Ivestice firem hrubé ivestice. G = Výdaje vlády výdaje a statky a služby, ale do G se eřadí trasfery důchody, přídavky, řadí se je to, co vydá protihodotu. NX = Čistý export. NX = E X I m rozdíl mezi exportem a importem Důchodová metoda w = Mzda. R = Reta. i = Úrok. Z = Nerozděleý zisk. a = Amortizace. T = Nepřímé daě. Odvětvová metoda HDP součtem přidaých hodot a každém stupi zpracováí - údaje - Spotřebitelské výdaje domácostí 6 miliard Přímé daě 4 miliard Trasferové platby 25 miliard Export 24 miliard Import 22 miliard Vládí výdaje a statky a služby 2 miliard Hrubé ivestice 15 miliard Amortizace 6 miliard Úkoly - Určete HDP. Určete ČDP. Určete čisté ivestice. Určete čistý export. Určete dispoibilí důchod. Určete úspory domácostí.

5 Makroekoomie cvičeí 5 Výdajová metoda Hrubý domácí produkt HDP = Důchod (C) + Hrubé ivestice (I) + Vládí výdaje a statky a služby (G) + Čistý export (NX) HDP = HDP = 97 miliard Čistý domácí produkt ČDP = Hrubý domácí produkt (HDP) Amortizace (a) ČDP = 97 6 ČDP = 91 miliard Čisté ivestice Čisté ivestice = Hrubé ivestice (I) Amortizace (a) Čisté ivestice = 15 6 Čisté ivestice = 9 miliard Čistý export NX = Export (E X ) Import (I m ) NX = NX = 2 miliard Dispoibilí důchod YD = HDP + Trasfery (T R ) Přímé daě (T D ) YD = YD = 76 miliard Úspora domácostí S = Dispoibilí důchod (Y D) Spotřeba (C) S = 76 6 S = 16 miliard Uzavřeá ekoomika bez státího sektoru žádý import, žádý export. Tato ekoomika vyprodukovala produkt ve výši 1 miliard, ve mzdách je v běžém období vyplaceo 75 miliard, a úrocích se vyplatilo 125 miliard a výše ret je 75 miliard. Vypočítejte zisky firem.

6 Makroekoomie cvičeí 6 Zak + ebo - Položka Částka GDP HP NPI čistý příjem m. ze zahr = GNP HP a Amortizace = NNP HP T N Nepřímé daě = NI árodí důchod Z w zisky firem S S Sociálí pojištěí Čisté úroky T R Trasfery 93. = PI osobí příjem T P přímé daě = YD dispoibilí důchod Měřeí ceové hladiy CPI = p i 1 q i p i q i IPD= GDP N = GDP R p 1 1 i q i = GDP N HDP v ceáchběžéhoobdobí = p 1 GDP R HDP v ceách základího období 1 i q i Předpokládáme, že ekoomika se skládá ze dvou typů produkce a to z produkce počítačů a automobilů. Tabulka ukazuje objemy prodejů a cey těchto dvou produktů pro dvě období. Rok Q P Q P Počet PC Cea za kus USD Počet aut Cea za kus USD Vypočítejte omiálí GDP/HDP v roce 1975 a v roce 199. vypočítejte reálý GDP/HDP roku 199 v ceách roku vypočítejte procetí změu v reálém GDP/HDP mezi roky 1975 a 199, když rok 1975 je rokem výchozím Základí období. () 199 Běžé období. (1) Nomiálí HDP N v roce 1975

7 Makroekoomie cvičeí 7 HDP N = P * Q (Základí období) HDP N 1975 = (Ppc * Qpc) + (Pa * Qa) HDP N 1975 = (1 * 2 ) + (6 * 1 ) HDP N 1975 = HDP N 1975 = 8 Nomiálí HDP N v roce 199 HDP N = P1 * Q1 (Běžé období) HDP N 199 = (Ppc1 * Qpc1) + (Pa1 * Qa1) HDP N 199 = (2 * 1 5 ) + (1 * 1 5 ) HDP N 199 = HDP N 199 = 18 Reálé HDP R v roce 1975 (Reálé a omiálí HDP je v základím období stejé) HDP R = P * Q (Základí období) HDP R 1975 = (Ppc * Qpc) + (Pa * Qa) HDP R 1975 = (1 * 2 ) + (6 * 1 ) HDP R 1975 = HDP R 1975 = 8 Reálé HDP R v roce 199 HDP R = P * Q1 (Běžé období) HDP R 199 = (Ppc * Qpc1) + (Pa * Qa1) HDP R 199 = (1 * 1 5 ) + (6 * 1 5 ) HDP R 199 = HDP R 199 = 24 Procetí změa růstu Procetí změa růstu= Reálé HDP běžého období Reálé HDP základího období 1 Reálé HDP základího období Procetí změa růstu = ((HDP 199 /1/ HDP 1975 //) : (HDP 1975 //)) * 1 Procetí změa růstu = ((24 8 ) : (8 )) * 1 Procetí změa růstu = 2 * 1 Procetí změa růstu = 2% Ve specializovaé ekoomice se vyprodukovalo v letech 1992 a 1993 ásledující možství produktů.

8 Makroekoomie cvičeí 8 Možství 1992 Možství 1993 Cea 1992 Cea 1993 Statek Tuy/Ks (Q) Tuy/Ks (Q1) USD/J (P) USD/J (P1) Soja Mago Ořech Židle Juta Vypočítejte omiálí HDP a reálé HDP pro oba roky za předpokladu, že rok 1992 je základím obdobím pro oba případy. Vypočítejte deflátor pro oba roky. Vypočítejte CPI pro rok 1993, když víte, že spotřebí koš zde tvoří 2, 4 a 5, základím obdobím je zde rok HDP N = P * Q (Základí období) HDP N 1992 = (5 * 5) + (78 * 82) + (8 * 21) + (15 * 25) + (1 * 34) HDP N 1992 = HDP N = P1 * Q1 (Běžé období) HDP N 1993 = (54 * 48) + (76 * 95) + (8 * 215) + (13 * 28) + (18 * 335) HDP N 1993 = HDP R = P * Q (Základí období) HDP R 1992 = (5 * 5) + (78 * 82) + (8 * 21) + (15 * 25) + (1 * 34) HDP R 1992 = HDP R = P * Q1 (Běžé období) HDP R 1993 = (5 * 48) + (78 * 95) + (8 * 215) + (15 * 28) + (1 * 335) HDP R 1993 = 153 Deflátor základího období (1992) IPD= p i q i p i q i 1 = Nomiálí HDP základího období 1 = HDP N Reálé HDP základího období HDP R1992 IPD = ( : ) * 1 = 1 * 1 = 1% Deflátor běžého období (1993)

9 Makroekoomie cvičeí 9 IPD= p i 1 q i 1 p i q i 1 1 = Nomiálí HDP běžéhoobdobí 1 = HDP N Reálé HDP běžého období HDP R1993 IPD = ( : 153 ) * 1 = 1,13 * 1 = 11,4% CPI pro rok 1993 CPI = p i 1 q i p i q i CPI = ((76 * 82) + (13 * 25) + (18 * 34)) : ((78 * 82) + (15 * 25) + (1 * 34)) * 1 CPI = (( ) : ( )) * 1 CPI = (12 29 : 97 71) * 1 CPI = 14,6% Z ásledujících údajů vypočítejte CPI daé osoby. Rok 1985 vezměte jako výchozí rok. Položka P Q P1 Q1 Cea za J Možství Cea za J Možství Rok 1985 () 1985 () 199 (1) 199 (1) Potraviy Bydleí Oděvy Vypočítejte - O kolik procet vzrostly cey v roce 199 v porováí s rokem 1985? Jaký je reálý důchod daé osoby v roce 1985 a v roce 199 předpokládejme, že daá osoba spotřebovává v daém roce celý svůj důchod. HDP R 1985 = (1 * 2 ) + (5 * 4) + (5 * 4) HDP R 1985 = 6 HDP R 199 = (1 * 2 ) + (5 * 2) + (5 * 5) HDP R 199 = 5 5 CPI pro rok 1993 HDP R = P * Q (Základí období) HDP R = P * Q1 (Běžé období)

10 Makroekoomie cvičeí 1 CPI = p i 1 q i p i q i CPI = ((2 * 2 ) + (1 5 * 4) + (8 * 4)) : ((4 * 2 ) + (5 * 4) + (5 * 4)) * 1 CPI = (( ) : ( )) * 1 CPI = (13 2 : 6 ) * 1 CPI = 22% Procetí změa růstu = CPI 1% Procetí změa růstu = 12% Nomiálí HDP v roce 1992 bylo 74,5 miliardy a v roce 1991 bylo 717 miliardy. Deflátor pro rok 1992 byl 184,4% a pro rok 1991 byl 165,8%. Vypočítejte - Reálé HDP pro oba roky. Tempo růstu omiálího i reálého HDP. HDP N 1991 = 717 miliard HDP N 1992 = 74,5 miliard Deflátor 1991 = 165,8% Deflátor 1992 = 184,4% Základí období je rok 1991 HDP R 1991 =? HDP R 1992 =? IPD= p i 1 q i 1 p i q i 1 1 = Nomiálí HDP základího období 1 = HDP N Reálé HDP základího období HDP R1991 IPD 1991 = (HDP N 1991 : HDP R 1991 ) HDP R 1991 * IPD 1991 = HDP N ,8 = (717 /HDP R 1991 ) HDP R 1991 * 165,8 = 717 HDP R 1991 = (717 : 165,8) * 1 HDP R 1991 = 432,4

11 Makroekoomie cvičeí 11 IPD= p i 1 q i 1 p i q i 1 1 = Nomiálí HDP běžéhoobdobí 1 =IPD= HDP N Reálé HDP běžého období HDP R1992 IPD 1992 = (HDP N 1992 : HDP R 1992 ) HDP R 1992 * IPD 1992 = HDP N ,4 = (74,5 /HDP R 1992 ) HDP R 1992 * 1,844 = 74,5 HDP R 1992 = (74,5 : 184,4) * 1 HDP R 1992 = 41,6 Procetí změa růstu= Procetí změa růstu = ((74,5 717) : 717) * 1 Procetí změa růstu = 3,28% Nomiálí HDP běžého období Nomiálí HDP základího období 1 Nomiálí HDP základího období Procetí změa růstu= Reálé HDP běžého období Reálé HDP základího období 1 Reálé HDP základího období Procetí změa růstu = ((41,6 432,4) : 432,4) * 1 Procetí změa růstu = - 7,12% Výdajové modely Autoomí výdaje výdaje, které jsou ezávislé a důchodu (Y). Mezi autoomí výdaje řadíme ivestice jsou ezávislé a důchodu, ale a ostatích faktorech závislé jsou, třeba a úrokové míře. Idukovaé výdaje jsou závislé a důchodu, roste-li důchod, tak je větší spotřeba. Vládí výdaje = autoomí výdaje. Čtyř sektorová ekoomika je zde zastoupe import a export. Export autoomí výdaj je ezávislý a domácím HDP, je závislý a HDP cizího státu. Import idukovaý výdaj závislý a domácím HDP. Agregátí graf pracujeme s ceami. Graf 45 stupňů epracujeme s ceami. Jak to tedy s ceami je? Cey se eměí, pracuje se s předpokladem, že cey jsou eměé. Jakou má daá ekoomika charakteristiku? Iflace je ulová, ekoomika epracuje a hraici produkčích možostí, ale je zde plo evyužitých výrobích faktorů. Ekoomika je hluboko pod hraicí produkčích možostí a je plo ezaměstaých. Mezí sklo ke spotřebě = Změa spotřeby : Změa důchodu MPC = C : YD Dvou sektorový model jedoduchý výdajový model

12 Makroekoomie cvičeí 12 A = Autoomí výdaj. A = Ca + I Ca = Životě důležité výdaje. I = Ivestice. Y = 1/1 mpc * A Tří sektorový model výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daě Y = (1/(1 mpc)) * (1 t)) * A (1 t) = t = sazba daě. A = Ca - CTAa + ctr + I + G ctr = Trasfery. I = Ivestice firem. G = Vládí výdaje za statky a služby. ctaa = mezí sklo ke spotřebě * autoomí daě Čtyř sektorový model výdajový multiplikátor v otevřeé ekoomice A = Ca - ctaa + ctr + I + G + NXa NX = Čistý export. N = Mezí sklo k importu (dovozu) Y = ((1/(1 mpc)) * (1 t) + ) * A V uzavřeé ekoomice bez státího sektoru je vztah spotřeby a důchodu vyjádře spotřebí fukcí C = 4 + 3/4Y. Při jaké úroví důchodu budou úspory ulové? Autoomí spotřeba = 4 i kdyby důchod ebyl, tak spotřeba je stále 4, dojde k čerpáí úspor, ebo může být využita půjčka. Mezí sklo ke spotřebě = ¾. Když důchod vzroste a 1k, tak spotřeba bude 75. Jedá se o dvou sektorovou ekoomiku spotřeba, výdaje firem Y = C + I Ivestice se rovají úsporám I = S Y = C + Y = C Y = 4 + 3/4Y Když jsou úspory =, tak ivestice =, tím přepíšeme rovici z C = 4 + 3/4Y a Y = 4 + 3/4Y Y = 4 + 3/4Y /4 4Y = 4 * 4 + 3Y

13 Makroekoomie cvičeí 13 4Y 3Y = 1 6 Y = 1 6 Předpokládejte, že mezí sklo ke spotřebě čií,6. předpokládejte, že ekoomické subjekty si přejí zvýšit spotřebu a 2 miliardy. O kolik se musí zvýšit jejich důchod. mpc = C : YD,6 = 2 : YD YD *,6 = 2 YD = 2 :,6 YD = 3,3 miliardy Určete změu úrově důchodu vyvolaou dodatečými ivesticemi ve výši 2 miliardy, když mezí sklo ke spotřebě je,75. Použijeme jedoduchý výdajový multiplikátor Y = (1/1 mpc) * A A = Ca + I mpc =,75 c = mpc =,75 Y = (1/1 c) * Ι Y = (1/1,75) * 2 Y = 8 miliard Kdyby mezí sklo ke spotřebě byl,5 = poloviu spoříme a druhou poloviu utratíme. Y = (1/1 c) * Ι Y = (1/1,5) * 2 Y = 4 miliardy Když lidé spoří, je to pozitiví vlastost, ale HDP ebude růst, může dokoce i klesat. Výdaje jedé domácosti a spotřebu jsou 8,-- při důchodu 16,--. Jaký bude mezí sklo ke spotřebě této domácosti, jestliže při zvýšeí důchodu a 28,-- zvýší své výdaje a spotřebu a 16,-- mpc = C/ YD = (16 8 )/(28 16 ) = 8/12 = 2/3 =,6 V roce 25 bude dispoibilí důchod vysokoškoláka 1,2 milioů Kč ročě a jeho mezí

14 Makroekoomie cvičeí 14 sklo ke spotřebě bude 1,1. Jak veliké budou úspory? mpc = 1,1 vysokoškolák si vzal půjčku úspory budou záporé. Spotřeba C = (1,2 * 1,1) 1,2 Spotřeba C = 1,32 1,2 Spotřeba C =,12 mps = mezí sklo k úsporám. mps + mpc = 1 mps = 1 1,1 mps = -,1 S = mps * YD S = -,1 * 1,2 S = -,12 Úspory vysokoškoláka jsou 12,-- Jak se změí HDP, síží-li se daňové zatížeí poplatíků o 3 miliard ročě při mezím sklou ke spotřebě 2/3. Pozámka Když vybíráme daě, či zvyšujeme výběr daí = - ctaa, když sižujeme výběr daí, tak = + ctaa CTAa = c * TAa = mezí sklo ke spotřebě * daě Y = 1/(1 mpc * (1 t)) * A (Nepracujeme s t, t = ) Y = 1/(1 mpc) * A Y = 1/(1 mpc) * (+ c * TAa) Y = 1/(1 2/3) * (+ 2/3 * 3) Y = 3 * (+ 2/3 * 3) Y = 3 * 2 miliard Y = 6 miliard V ekoomice se spotřebí fukcí C = 2 miliard +,8Y chce vláda regulovat agregátí poptávku sížeím vládích výdajů o 12 miliard. O kolik byste museli dle Keyesiáské teorie zvýšit daě, aby bylo dosažeo stejého účiku a produkt. Pozámka Sížeí vládích výdajů (-), zvýšeí vládích výdajů (+), jedá se o zaméko u G, zvýšeí daí zameá u ctaa (-) Ve fukci je mpc =,8 (mpc = c)

15 Makroekoomie cvičeí 15 Y = 1/(1 mpc * (1 t)) * A (Nepracujeme s t, t = ) Y = 1/(1 mpc) * A (A = Ca - ctaa + ctr + I + G) Y = 1/(1 mpc) * G (G bude zaměěo a - ctaa) Y = 1/(1,8) * (- 12) Y = 5 * (- 12) Y = - 6 miliard Y = 1/(1 mpc) * ctaa - 6 = 1/(1,8) * (- ctaa) (1,8) * (- 6) = (-,8) = TAa (1,8) * (- 6)/(-,8) = TAa 15 miliard = TAa Účet daí musel být větší ež sížeí vládích výdajů. Vláda se rozhode podpořit ekoomiku expaziví fiskálí politikou a zvýší vládí výdaje o 7 miliard Kč. Zároveň však echce, aby došlo ke zvýšeí deficitu státího rozpočtu a proto zvýší daě o 7 miliard, mpc =,75. Spočítejte vliv expazivího opatřeí a reálý produkt. Spočítejte vliv restriktivího opatřeí a reálý produkt. Jaká bude výsledá změa produktu. Y = 1/(1-mpc) * G Y = 1/(1,75) * 7 Y = 4 * 7 Y = 28 miliard Y = - c/(1 mpc) * T Y = -,75/(1,75) * 7 Y = - 3 * 7 Y = - 21 miliard Výsledá změa = 7 miliard Z vypočteého vyplývá, že vláda efektivěji zhodotí daou sumu, ež daí spotřebitelé.

16 Makroekoomie cvičeí 16 AE 45 o AD = C + I F E D B A G H J Y 1. Předpokládejte, že důchod je ve velikosti G, ozačte úroveň agregátí poptávky (AD) a určete, zda se jedá o přebytek poptávky ebo abídky. 2. Jaká je velikost epláovaých ivestic do zásob při produktu G. 3. Jak budou a tuto situaci reagovat firmy. 4. Určete rovováhu důchodu a výdajů. 1. Produkt G = velikost AD = B = jedá se o přebytek poptávky a to protože produkt je ad AD. 2. Nepláovaé zásoby = AB zásoby budou vyjmuty epláovaě a budou se záporým zamékem. Zbytek se bere jako epláovaé ivestice = pokles zásob o úsek AB. 3. Firmy zvýší svou abídku, zvýší výrobu, rovováha astae v H, D. Produkt J 1. Vyšší abídka, AD = D. 2. Nepláovaé zásoby = EF = budou kladé, bude se vyrábět a sklad. 3. Firmy síží výrobu, ávrat rovováhy do H, D. L Príklad AE F E D B A 45 o K J F G H Y

17 Makroekoomie cvičeí 17 Graf zázorňuje ekoomiku, jejíž původí úroveň křivky AD byla AK (prostředí). Jaká byla původí rovovážá úroveň důchodu? Předpokládejme růst mps mezí sklo k úsporám, která z křivek zázorňuje ovou AD? Jaká je ová rovovážá úroveň důchodu? Předpokládejme, že dojde ke zvýšeí mpc mezí sklo ke spotřebě, o kterou AD se jedá? Jaká je ová rovovážá cea důchodu? Růst mps = klesá ám hodota multiplikátoru, tím se ám AK posue a AJ 1/mps = 1/,5 = 2 1/mps = 1/,75 = 1,3 Z těchto výpočtů plye, že zvyšuje-li se hodota mps, sižuje se celý multiplikátor. Rovovážý produkt je F. Růst mpc = růst hodoty multiplikátoru, tím se ám AK posue a AL. 1/(1 mpc) = 1/(1,5) = 2 1/(1 mpc) = 1/(1,75) = 4 Z těchto výpočtů plye, že zvyšuje-li se hodota mpc, zvyšuje se celý multiplikátor. Rovovážý produkt je H Ekoomika se spotřebí fukcí C = 4 miliard +,72. Chceme oživit agregátí poptávku sížeím daí o 12 miliard. Jak se změí důchod? O kolik bychom museli zvýšit vládí výdaje, aby bylo dosažeo stejého důsledku. Pozámka Sížeí vládích výdajů (-), zvýšeí vládích výdajů (+), sížeí daí (+), mpc =,72, c =,72. Y = 1/(1 mpc) * ctaa Y = c/(1 mpc) * TAa Y =,72/(1,72) * 12 Y = 38,6 miliardy Y = 1/(1 mpc) * G 38,6 = 1/(1,72) * G 38,6 = 3,57 * G 38,6/3,57 = G 86,4 miliardy = G Vládí výdaje bychom museli zvýšit o 86,4 miliardy.

18 Makroekoomie cvičeí 18 P AD LRAS AS SRAS Q = Q* U = U A Q* Q Ceovou hladiu vyjadřujeme ceovými idexy. AD = Agregátí poptávka. AS = Agregátí abídka. SRAS = Krátké období. LRAS = Dlouhé období. P C I G NX Narýsujte do grafu křivku agregátí poptávky. (AD) P 2 Y = C + I +G + NX Y 1 = 1 39 Y 2 = 98 1 Y Vlivy působící a křivku AD, AS, LEAS, SRAS Vláda poskyte ivestorům daňové prázdiy ivestice porostou ahoru. Pod vlivem krachu Uio Baky lidé začali vybírat peíze z ostatích bak síží se ivestice, protože peíze zmizou z oběhu, to, že lidé mohou ivestovat do emovitosti ebereme v potaz. Došlo ke zvýšeí mzdových ákladů, jak a to reaguje křivka? Nabídka firem klesá posu SRAS doleva. Zvýší se kapitálové vybaveí ekoomiky = alezeí ropy = posu křivek AS = LRAS a SRAS doprava.

19 Makroekoomie cvičeí 19 Negativí abídkový šok posu doleva katastrofa, povodě, ropá krize. C =,8 YD, I o = 78, G = 7, TR = 4, T =,25Y Dispoibilí důchod (YD) = Y T + TR AE = I + C + G, v ašem případě I = I o C = YD *,8 Určete, jak veliký je rovovážý důchod důchod je rový AE = 45. Jaký bude výsledek státího rozpočtu při rovovážém Y - Příjmy státího rozpočtu = daě 112,5. Výdaje státího rozpočtu (trasfery a vládí výdaje) = = 11. Rozdíl je tedy 2,5 = státí rozpočet při rovoměrém Y = přebytek státího rozpočtu. V případě, že výsledek by byl záporý, jedalo by se o státí deficit. Jaká je míra úspor při rovovážém Y - (Úspory = Dispoibilí důchod Spotřeba) S = YD C = 377,5 32 = 35,5. Y C Io G T AE YD , , , , , , , , , , , ,5 Pláovaé ivestice jsou autoomí, dosahují výše 6 miliard. Doplňte tabulku. Y Plá c Plá I S AD I do zásob I skut S = Y Plá C A = I + S I do zásob = Y AD I skut = Plá I + I do zásob Reálý důchod 2 rovovážý důchod a I do zásob je. Když je důchod rove 1 zvýší se abídka, zvýší se výroba, zásoby klesají a zvýší se tak abídka v rozsahu 3.

20 Makroekoomie cvičeí 2 Zjistěte, jaká je hodota mpc. mpc = C : Y = (7 35) : (1 5) =,7 V daé ekoomice je spotřeba rova 1 miliardám (C), z toho 8 miliard je spotřeba pracovíků a 2 miliard spotřeba důchodců. Ivestice ve výši 6 miliard, vládí výdaje ve výši 16 miliard, čistý export 3 miliard. Úkoly - Jestliže v souvislosti se zvýšeím daě ze mzdy, reálý dispoibilí důchod pracovíků klese o 1%, klik bude čiit dodatečý příjem příjem státího rozpočtu. (Za předpokladu, že úspory jsou ) O kolik procet vzrostou výdaje vlády, když celý dodatečý příjem státího rozpočtu bude a ě použit? Když vláda zvýší důchody důchodcům o 5% a poloviu dodatečého výosu z daí použije a splaceí zahraičího dluhu, o kolik se změí vládí ákupy? Kolik bude čiit výsledá AD, jaká je to změa Y proti původímu AD? Pozámka: C celková = 1 miliard C pracovíků = 8 miliard C důchodci = 2 miliard I = 6 miliard G = 16 miliard NX = 3 miliard Zvýšíme daě o 1% a sížíme dispoibilí důchod o 1%. Kolik bude čiit dodatečý příjem? Dodatečý příjem státího rozpočtu bude 8 (1% z 8 = 8) O kolik procet vzrostou výdaje vlády, když celý dodatečý příjem státího rozpočtu bude a ě použit? Vládí výdaje vzrostou o 5%, Ptáme se, kolik zabírá 8 ve 16, 1% je 16, polovia z 16 je 8 a tudíž je to 5%. Když vláda zvýší důchody důchodcům o 5% a poloviu dodatečého výosu z daí použije a splaceí zahraičího dluhu, o kolik se změí vládí ákupy? Důchodci mají 2, zvýší se jim důchod o 5%, tj o 1 = Zvýšíme důchod o 1. Poloviu dodatečého zisku vláda použije a zaplaceí dluhu 8 : 2 = 4. Vládí ákupy se zvýší o 3, protože 1 dala a důchody důchodcům a 4 a zaplaceí dluhu, kdyby mohla použít celou sumu dodatečého příjmu, mohly by se zvýšit vládí ákupy o 8. Kolik bude čiit výsledá AD, jaká je to změa Y proti původímu AD? Původí AD AD = C + I + G + NX AD = AD = 35 AD po změě AD = C + I + G + NX

21 Makroekoomie cvičeí 21 Pracovíci mají důchod/výdaj = 72 (8 1%) Daě přiesou do státího rozpočtu 8 Důchodci mají důchod/výdaj 21 (2 + 5%) Na zaplaceí dluhu použije 4 Vládí výdaje se zvýší o 3 C = = 93 I = = 63 G = 16 (Hodota se eměí, protože došlo k těmto změám - Z daí přibylo 8. Z toho 4 odešly do zahraičí. Z toho 3 šly a ivestice. Z toho 1 šla důchodům Takže, celkem je stav, že 8 přibylo a 8 ubylo = stav a te dává stav 16 NX = 3 AD = C + I + G + NX AD = AD = 346 AD se ezměí - Zvýšeí daí vyvolalo sížeí důchodu pracovíků a mohlo by vyvolat možost zvýšeí vládích výdajů. Zvýšeí důchodu důchodcům vyvolalo odliv ze státího rozpočtu a mohlo by vyvolat i sížeí vládích výdajů. Proceto růstu Reálé HDP běžého období Reálé HDP základího období Procetí změa růstu= 1 Reálé HDP základího období Proceto růstu = ((346 45) : 35) * 1 Proceto růstu = - 1,14% Nastává pokles důchodu. Multiplikátor fugující v bakovím sektoru m = 1/PMR Změa bakovích depozit = m * vklad Míra poviých miimálích rezerv čií 2%. Do baky vložíme 1,--. Zjistěte objem ově vytvořeých depozit v bakovím sektoru. m = 1/PMR = 1/,2 = 5 = 5 * 1 = 5

22 Makroekoomie cvičeí 22 Celková depozita baky čií 15 mil Kč. Hodota m peěžího multiplikátoru je 8. Výše celkových rezerv baky je 45 mil Kč. Spočítejte, v jaké maximálí výši může baka poskytout půjčky svým klietům. m = 8 D = 15 mil Kč R = 45 mil Kč 8 = 1/PMR PMR = 12,5 Miimálí rezervy = 1 5 *,125 = 187,5 Maximálí možá půjčka = Celková depozita Miimálí rezerva Maximálí možá půjčka = ,5 = 1 312,5 Vklad u baky prví geerace čií 6 Kč. Míra miimálích rezerv je 12%. Nazačte proces tvorby bakovích depozit pro pět geerací bak. Jakého ejvyššího přírůstku depozit lze dosáhout působeím multiplikátoru. Kolik čií vklad baky páté geerace. Vklad baky páté geerace je 3598,2,-- Kč m = 1/12 = 8,33 = 8,33 * 6 = 5,-- Nejvyššího možého přírůstku depozit při působeí multiplikátoru lze dosáhout ve výši 5,--. Geerace Vklad Vklad bez PMR Rezervy 1 6, 528, 72, 2 528, 4646,4 633, ,4 488,8 557, ,8 3598,2 49, ,2 3166,4 431,8 Do baky vložíme 8 Kč. Míra miimálích rezerv je 1%. Tvorby peěz se účastí pět geerací bak. Určete objem ově vytvořeých depozit, pokud se při trasformaci vkladu z baky třetí geerace do baky čtvrté geerace 1/3 peěz ztratí.

23 Makroekoomie cvičeí ,4 = jeda třetia z 583,2 388,8 = Vklad bez jedé třetiy V bace páté geerace je vklad 349,9 Kč. Objem vytvořeých vkladů je součet vkladů všech zúčastěých bak. Hodota je 2 96,7,-- Ročí míra iflace je 8%. Ročí úroková sazba je 11,5%. Daň z úroku je 15%. Do baky jsme vložili 1,-- Kč. Vypočítejte čistý výos z této trasakce. Vypočítejte reálé výosové % po zdaěí pro obě otázky za předpokladu, že peíze jsme vložili a vybrali téhož roku. Hrubý výos (úrok) = ((vklad : 1) * úroková sazba) Hrubý výos (úrok) = ((1 : 1) * 11,5) Hrubý výos (úrok) = 1 * 11,5 Hrubý výos (úrok) = 115,-- Čistý výos = Hrubý výos Daň z výosu (úroku) Daň = ((Hrubý výos : 1) * %daňe) Čistý výos = Daň = ((115 : 1) * 15 Čistý výos = 97 75,--- Daň = 1 15 * 15 Daň = 17 25,-- Reálé proceto po zdaěí Nomiálí výosové proceto je 11,5% Kolik procet je z 1 = 9,78% Reálé výosové proceto = Nomiálí výosové proceto iflace Reálé výosové proceto = 9,78 8 Reálé výosové proceto = 1,78% Nezaměstaost Geerace Vklad Vklad bez PMR Rezervy 1 8, 72, 8, 2 72, 648, 72, 3 648, 583,2 64, ,8 349,9 38, ,9 314,9 35, Objem vkladů 296,7 Výběrové šetřeí pracovích sil průzkum ve kterém se segmetuje část populace, zjišťuje se jejich zaměstáí či zdali jsou ezaměstaí = do tohoto ukazatele se zahrou i lidé, co jsou ezaměstaí, ale ejsou evidováí. Dlouhodobě ezaměstaý ezaměstaý déle ež rok v Evropě a v USA je to půl roku.

24 Makroekoomie cvičeí 24 Vypočtěte míru ezaměstaosti, jestliže víte, že počet zaměstaých je 2 375, pracovích sil je 2 5 a počet ezaměstaých je 125. Míra ezaměstaosti = (Počet ezaměstaých : Pracoví sila) * 1 Míra ezaměstaosti = (Počet ezaměstaých : Ekoomicky aktiví obyvatelé) * 1 Míra ezaměstaosti = (125 : 2 5) *1 = 5% Zjistěte míru ezaměstaosti Studující mládež 54 Žey v domácosti 16 Pracující v produktivím věku 89 Pracující důchodci 24 Nepracující důchodci 3 Registrovaá ezam mládež 36 Ostatí reg ezaměstaí 6 Lidé, kteří se rozhodli epracovat 28 Trestaci 5 Vojáci v základí službě 18 Míra ezaměstaosti = Počet ezaměstaých : Pracoví síla u = (( ) : ( )) * 1 u = 7,8% w/p = Mzda reálá mzda. LS (SL) = Nabídka práce. LD (DL) = Poptávka po práci. L (PS) = Počet lidí, kteří by mohli pracovat celkový objem práceschopých. w/p LS (SL) LD (DL) L (PS) Graficky zázorěte situaci a trhu práce. Určete rovovážou mzdu. Určete počet zaměstaých, počet ezaměstaých, počet dobrovolě ezaměstaých a počet edobrovolě ezaměstaých při mzdě 5 a 3.

25 Makroekoomie cvičeí 25 AE, C, G, I w !!Dorýsuj graf!! L (PS) L Rovovážá mzda je 4, počet zaměstaých je 35. Mzda 5 Počet zaměstaých lidí bude 3. Počet ezaměstaých je 85 3 = 55. Nedobrovolě ezaměstaých ochoto pracovat je 42 a firmy poptávají 3, takže 42 3 = 12, edobrovolě ezaměstaých je tedy 12. dobrovolě ezaměstaých je = 43. Mzda 3 staoveí takovéto cey je při válce ebo při krizi - Ochoto pracovat je 2. Nezaměstaých je 85 2 = 65. Nedobrovolě ezaměstaých je. Dobrovolě ezaměstaých je 65. Následující data ukazují toky a trhu práce v průběhu jedoho roku. Na začátku roku byla celková pracoví síla 26 9 z toho bylo 2 9 ezaměstaých. Lidé, kteří ztratili aději, že ajdou práci 6. Lidé propuštěi z práce 1 5 Lidé, kteří odešli do důchodu 1 Lidé, kteří odešli z práce sami a jsou ezaměstáí 7 Nově přijetí do práce 2 Absolveti škol, kteří hledají své prví zaměstáí 5 Lidé přijatí do práce, kteří předtím ebyli v evideci N 1 Vypočítejte míru ezaměstaosti a začátku a a koci roku. Míra ezaměstaosti a počátku roku u = (Počet N : Pracoví síla) * 1 = (2 9 : 26 9) * 1 = 1,8% Míra ezaměstaosti a koci roku

26 Makroekoomie cvičeí 26 u = (( ) : ( )) * 1 u = (3 : 26 8) * 1 u = 11,2 Fiskálí politika Určete při jaké výši důchodu Y bude státí rozpočet vyrovaý, jestliže záte ásledující údaje - Autoomí daě 2 miliard Daňová sazba 25% Vládí výdaje 55 miliard Vyplaceé sociálí dávky 2 miliard Příjmy státího rozpočtu Autoomí daě 2 miliard Daňová sazba,25y Výdaje státího rozpočtu Vládí výdaje 55 miliard Sociálí dávky 25 miliard P = V 2 +,25Y = ,25Y = Y = 55 :,25 Y = 22 miliard Státí rozpočet bude vyrovaý při důchodu 22 miliard. Jaký bude stav státího rozpočtu, jestliže - Výstup ekoomiky 3 miliard Vládí výdaje 5 miliard Autoomí daě 15 miliard Trasfery 4 miliard Sazba daě 2% Příjmy státího rozpočtu Výdaje státího rozpočtu Autoomí daě 15 miliard Vládí výdaje 5 miliard Daň z příjmů,2 * 3 = 6 miliard Trasfery 4 miliard Celkem příjmy 75 miliard Celkem výdaje 9 Příjmy Výdaje = Stav rozpočtu 75 9 = - 15 miliard Státí rozpočet je v deficitu 15 miliard. Jak musíme upravit daňovou sazbu, aby státí rozpočet byl vyrovaý? P = V 15% + (Sazba daě) * 3 = 9

27 Makroekoomie cvičeí 27 Sazba daě = (9 15) : 3 Sazba daě = 75 : 3 Sazba daě =,25 Sazba daě =,25 * 1 Sazba daě = 25% Aby byl státí rozpočet vyrovaý, musíme upravit daňovou sazbu a 25%. Záme ásledující údaje - Autoomí daě 3,-- Daňová sazba 2% Dávky v ezaměstaosti a 1 obyvatele 25,-- Sociálí dávky a 1 obyvatele 2,-- Důchod Y 192 5,-- Vládí výdaje 5,-- Úkoly - V roce 1994 bylo - 3 obyvatel sociálě potřebých. Státí rozpočet byl vyrovaý. Určete počet ezaměstaých v tomto roce. Dávky pro sociálí potřebé = 2 * 3 = 6 P = V 3 + (,2 * ) = (X * 25 ) 3 + (,2 * 192,5) = (X *,25) 68,5 56 =,25X 12,5 :,25 = X X = 5 Nezaměstaých bylo 5 osob. V roce Došlo ke zvýšeí počtu ezaměstaých o 2. Sociálě potřebých přibylo o 1. Důchod se sížil a 17,-- Určete stav státího rozpočtu. P = 3 + (,2 * 17 ) = 64 V = 5 + (7 * 25 ) + (4 * 2 ) = 75 5 P V = SR = -11 5,-- Deficit státího rozpočtu je -11 5,--

28 Makroekoomie cvičeí 28 O kolik se musí změit daňová sazba, aby byl státí rozpočet vyrovaý? 3 + (X * 17 ) = 75 5 X = ( ) : 17 X =,267 X =,267 * 1 X = 26,8 % Nová daňová sazba je 26,8 %. Daňová sazba se zvýšila o 6,8%.