ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělání ZÁKLADNÍ ŠKOLA C/01 Střední škola, Mateřská škola, Dětský domov a Speciálně pedagogické centrum Mladá Boleslav, příspěvková organizace

2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM OBSAH: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. Název školního vzdělávacího programu 1.2. Základní údaje o škole 1.3. Platnost dokumentu 1.4. Organizační schéma školy 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. Charakteristika školy: úplnost, velikost a vybavení školy 2.2. Charakteristika pedagogického sboru 2.3. Osobnost žáka, spolupráce s rodinou, školská rada 2.4. Dlouhodobé projekty 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1. Jsme školou připravující na praktický život 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie 3.3. Klíčové kompetence hierarchie a specifika 3.4. Začlenění průřezových témat do vzdělávacích oblastí 4. UČEBNÍ PLÁN 4.1. Učební plán na základní škole 4.2. Schéma učebního plánu 1. stupně 4.3. Poznámky k učebnímu plánu 5. UČEBNÍ OSNOVY 5.1. Vzdělávací oblasti na 1. a 2. stupni 5.2. Učební osnovy jednotlivých předmětů na 1. stupni 5.3. Učební osnovy volitelných předmětů 5.4. Očekáváné výstupy na konci 1. a 2. období 6. HODNOCENÍ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.1. Pravidla pro hodnocení žáka 6.2. Autoevaluace školy a její evaluační schopnost 6.3. Komplexní zhodnocení práce školy 6.4. Plán evaluace a autoevaluace učitele 7. PŘÍLOHA ŽIVOT V NAŠÍ ŠKOLE 7.1. Přílohy celoročních projektů

3 1.Identifikační údaje 1.1. Název Školního vzdělávacího programu: Příprava na život II., čj. 23/2017/ZVSMB, ŠVP zpracovaný v souladu s RVP ZV (2016) 1.2. Základní údaje o škole: Název školy: Střední škola, Základní škola, Mateřská škola, Dětský domov a Speciálně pedagogické centrum Mladá Boleslav, příspěvková organizace Adresa školy: Na Celně 2, Mladá Boleslav, Ředitel školy: Mgr. Ivana Pacovská Zástupce ředitele: Mgr. Anna Petrčková Výchovný poradce: Mgr. Hana Hýblová Vedoucí SPC: Mgr. Ivana Štefaniaková Protidrogový koordinátor: Mgr. František Zadžora Koordinátor ŠVP: PhDr. Věra Holotová Kontakty: Telefon: , Telefon SPC: zvsi@volny.cz Zřizovatel školy: Středočeský kraj Adresa zřizovatele: Zborovská 11, Praha Platnost dokumentu: kulaté razítko Předloženo školské radě Mgr. Ivana Pacovská ředitelka školy

4 1.4. Organizační schéma školy

5 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. a) Charakteristika školy (výuka): Posláním naší školy je speciálními výukovými a vzdělávacími prostředky a metodami umožnit výuku žákům s lehkou mentální retardací a směřovat k rozvoji klíčových kompetencí stanovených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Výchovný a vzdělávací proces na naší škole se přizpůsobuje úrovni psychofyzického rozvoje žáků. Vzhledem ke značné variabilitě jejich schopností a dosažené úrovně vědomostí je nezbytné při jejich vzdělávání uplatňovat individuální přístup. První stupeň zpočátku plní funkci adaptační a diagnostickou, postupně si žáci osvojují základy čtení, psaní a počítání. Důraz je kladen na tělesný rozvoj a kultivaci ve výchovných předmětech. Druhý stupeň je zaměřen na přípravu žáků k jejich profesnímu uplatnění a na výchovu k rodičovství. Specifikem vzdělávání na naší základní škole je snížený počet žáků ve třídě. Tato skutečnost umožňuje učiteli využívat individuální přístup k žákům. Mnohonásobně více zde platí zásada názornosti vycházející z manipulace s konkrétními předměty. Žáci jsou vzděláváni podle speciálních učebnic. Učební plán je koncipován tak, aby připravoval žáky na praktický život. Z předmětů speciálně pedagogické péče klademe důraz především na řečovou výchovu a zdravotní tělesnou výchovu. K praktické přípravě napomáhají i vhodně zařazené volitelné předměty. b) Areál školy, materiální vybavení Celý areál školy se nachází v ulici Na Celně v blízkosti parku Štěpánka. Okolí školy (lesopark Štěpánka) vytváří velmi dobré podmínky pro činnost školní družiny i pro tělesnou výchovu. Součástí školy jsou třídy základní školy, základní školy speciální, praktické školy dvouleté, školní družina a školní jídelna. Součástí organizace je Mateřská škola a Základní škola při nemocnici, Boženy Němcové 452, Mladá Boleslav. Speciálně pedagogické a poradenské služby nám poskytuje Speciálně pedagogické centrum, které sídlí v horním patře budovy. Dětský domov se nachází v samostatné budově poblíž školy. Dostupnost školy je zajištěna městskou hromadnou dopravou, autobusovou i vlakovou dopravou. Dojíždějících žáků je asi 50%. Pro dostupnost žákům s kombinovaným postižením je škola vybavena bezbariérovým vchodem. Prostranství školy je vybaveno bazénem, hřištěm a školními pozemky. Škola má k dispozici také stoly na stolní tenis a ohniště na opékání.v interiéru školy máme 28 tříd s netradičně uspořádaným prostředím včetně relaxačních částí učeben. Odborně jsou vybaveny učebny pro výuku hudební výchovy, výtvarné výchovy a informační technologie, kde slouží k výuce i interaktivní tabule. K výuce tělesné výchovy slouží dvě tělocvičny (na míčové hry a na gymnastiku), součástí tělocvičny je posilovna. Nadstandartní podmínky má škola pro výuku pracovního vyučování, které tvoří základ vzdělávací práce školy. Dívky využívají učebnu ručních prací, pro realizaci dílenských prací máme dílnu pro práci s kovem a dřevem a univerzální dílnu. K osvojení praktických dovedností v domácnosti slouží cvičná kuchyňka vybavená moderní technologií. Pro výuku pracovního vyučování i pro realizaci zájmového kroužku slouží keramická dílna. Nedílnou součástí školy je žákovská knihovna a učitelská knihovna. Knihovna je vybavena encyklopediemi, které napomáhají k rozvoji moderní výuky.

6 c) Akce školy Naše škola není pouze budova, je to živý organizmus. Musí proto reagovat na proměny vlastní i proměny svého okolí. K jejímu životu patří proto i společné prožitky, akce, při kterých se i dospělí ocitají v jiných rolích. Také nabídkou volnočasových aktivit se škola podílí na účelném využití volného času, tak i na prevenci poruch chování a sociopatologických jevů. K pravidelným akcím na 1. stupni patří: na 2. stupni: Cvičení v přírodě Vánoční prodejní výstava Školní vánoční koncert Dětský karneval a Masopust Ozdravný pobyt na horách Vítání jara Velikonoční výstava Dopravní soutěž na hřišti Putování za pokladem Den Země Výlet za odměnu Den dětí Soutěž Ukaž, co umíš Závěrečný koncert pěveckého sboru Netradiční sportovní aktivity Sportovní turnaj va volejbale Účast na Podkrkonošské olympiádě Branný závod družstev Účast v soutěži Klíč Kočičí fotbal školní a oblastní kolo Vánoční prodejní výstava Vánoční koncert pěveckého sboru Soutěž ve skocích se švihadlem Masopust výstava ručních prací Vitamínový pohár (vybíjená) Lyžařský výcvikový zájezd Velikonoce ve vsi výstava prací žáků Dopravní soutěž Vzdělávací zájezd vlastivědný Netradiční sportovní aktivity Tak taková je naše škola charakteristická svou budovou i svým životem. Samozřejmě existuje mnoho věcí, které je třeba změnit. I když moderní materiální vybavení je zapotřebí, není tím nejdůležitějším, co vytváří příznivé klima školy. Škola by měla být královstvím klidu, nadšení a vzájemného pochopení. K pochopení však nestačí jen vědět. Pochopit znamená porozumět Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor na naší škole tvoří ředitelka, zástupkyně ředitele, učitelé, asistenti pedagoga, a vychovatelky školní družiny. Sbor je smíšený s velkou převahou žen, věkově je pestrý od mladých pracovníků po zkušené učitele. Pedagogický sbor je kvalifikovaný. Pro prevenci výchovných problémů a sociálně patologických jevů je důležitá práce výchovného poradce a metodik prevence. Ve škole pracuje také Speciálně pedagogické centrum, jehož odborný tým tvoří speciální pedagog, psycholog a sociální pracovnice. Prioritou školy je výchova a vzdělávání jedinců se specifickými vzdělávacími potřebami, proto většina pedagogů má pedagogické vzdělání se speciální pedagogikou. Důležitými oblastmi je také pedagogika, psychologie, osobnostní a sociální rozvoj žáků a především rozvoj praktických dovedností. V souvislosti s modernizací školství a rozvojem výpočetní techniky na školách všichni naši pedagogové absolvovali základní a pokročilý stupeň kurzu výuky na PC. kromě jiných změn přináší také povinnou výuku cizích jazyků na 2. stupni a možnost výběru z volitelných předmětů. Z tohoto

7 důvodu několik pedagogů navštěvovalo jazykové kurzy anglického a německého jazyka v rámci celostátního projektu Brána jazyků. Uplatňování metod a forem práce u jednotlivých učitelů je závislá na teoretických, odborných, organizačních i jiných schopnostech. V jejich realizaci při vyučování mají učitelé dostatečnou volnost a prostor pro vlastní tvořivost. Názory našich učitelů týkající se kladů i záporů v naší škole vystihují tyto stručné závěry počáteční SWOT-analýzy: Jako klady byly vyzdviženy tyto skutečnosti: vstřícný přístup vedení k podřízeným podpora a volnost při volbě metod a forem práce vzájemná spolupráce mezi učiteli na obou stupních nižší počet žáků ve třídách vybavení speciálních učeben dostatečný počet hodin pracovního vyučování zájmová činnost žáků a ozdravné pobyty prezentace školy pěveckými sbory dobrá poloha školy v blízkosti parku Štěpánka Naopak zápory vidí naši učitelé v následujících bodech: chování žáků k sobě navzájem i k učitelům nedostatek financí na další vzdělávání učitelů nedostatek pedagogů mužského pohlaví vybavení pracovními potřebami pro učitele chybí rozdělení žáků při pracovním vyučování dle profesního zaměření chybí logoped a školní psycholog stravování ve školní jídelně není dle zásad zdravé výživy špatná spolupráce mezi rodinou a školou staré vybavení učeben nábytkem nedostatečný počet počítačů pro vyučující 2.3. Osobnost žáka, spolupráce s rodinou, školská rada Charakteristika žáků: Převážnou většinu žáků naší školy tvoří žáci s diagnózou lehké mentální retardace (základní škola) a žáci s diagnózou středně těžké mentální retardace (základní škola speciální). Toto postižení bývá důvodem zařazení žáků jak od počátku školní docházky, tak i příčinou přeřazení žáků ze základních škol po absolvování dílčích neúspěchů. Při vzdělávání těchto žáků je třeba zohledňovat jejich specifika problémy v učení (obtížné odlišování podstatného, neschopnost pracovat s abstrakcí, malá představivost, nedostatečný rozvoj komunikačních dovedností). V naší škole najdeme také žáky s diagnózou porucha chování. Poruchy chování mohou vznikat na podkladě výše zmíněných postižení nebo v důsledku nevhodného a nepodnětného rodinného prostředí. Velkou většinu těchto žáků tvoří žáci romského etnika. Mezi žáky najdeme i žáky citově deprimované, pocházející z neúplných a dysfunkčních rodin nebo z dětského domova, který je součástí školy. Převážná většina našich dětí projevuje určité společné rysy: tyto děti většinou žijí okamžikem, přání nedokážou odkládat, nerady se podřizují. Stále se domáhají pozornosti, když se jim nedostává, zlobí a provokují. Pochopení a

8 uznání prožívají jako uspokojení. Na běžné základní škole tyto děti tvoří nepatrné procento, u nás převážnou většinu. Naše děti jsou jiné ve svém duševním bohatství, jiné v rozvoji svých schopností, jiné ve vztahu k světu, jiné ve svém chování a jednání. Jsou jiné, přesto někdy dokážou víc, než kolik jim věříme. Práce s nimi však vyžaduje sebeobětování a vytváření okamžiků přeměn, kouzel a čarodějných zvratů. Každé dítě je nějak vzdělavatelné i vychovatelné. O jeho životním úspěchu rozhoduje i náš vztah, naše empatie a porozumění. Spolupráce s rodinou: Vzdělávání je třeba chápat jako společně sdílenou činnost žáků, učitelů a rodičů. Rovněž i spolupráce mezi rodinou a školou je odlišná ve srovnání s běžnou základní školou. Rodiče postižených žáků bývají někdy přehnaně citliví na informace o svých dětech, jindy naopak zcela lhostejní. Tyto postoje vyžadují od nás učitelů určitou dávku pochopení, empatie, někdy i sebezapření. Spolupráce mezi rodinou a školou v našich podmínkách není příliš dobrá. Značná část žáků pochází z nízkého sociokulturního prostředí. Tito žáci nebývají ke škole pozitivně motivováni, pro rodiče často jejich prospěch či neprospěch není důležitý. Škola se přesto snaží rodičům spolupráci nabídnout. Rodiče se mohou informovat o prospěchu a chování svých dětí pravidelně na třídních schůzkách, popř. si mohou dohodnout s učitelem individuální termín setkání. Rodiče mají také možnost využít formu neformálního setkání účastí na školním karnevalu či jiné akci. Pokud mají rodiče zájem, mohou se po dohodě s učitelem přímo zúčastnit vyučování. Školská rada K posílení spolupráce mezi rodinou a školou by mělo přispět zřízení Školské rady. Školská rada má tři členy: zástupce zřizovatele, zástupce pedagogů a zástupce rodičovské veřejnosti. Školská rada se schází podle potřeby, nejméně dvakrát ročně. Předmětem jejího jednání je schvalování školního vzdělávacího programu, projednává výroční zprávu školy, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání, koncepční návrhy rozvoje školy, návrh rozpočtu na další rok Dlouhodobé projekty Projektová metoda se orientuje na relativně rozsáhlé, prakticky významné a realitě blízké problémy. Jejím hlavním cílem je překlenutí mezer mezi teorií a praxí, zaměření se na praktické využití poznatků při vyučování. Využívá forem sociálního učení, což má pro žáky na speciální škole velký význam. Podmínky, které existují na naší škole pro realizaci projektového vyučování jsou v něčem shodné, v něčem rozdílné od běžné školy. Odlišná je především výše samostatnosti žáků. Jedná se o děti pomalejší, s malou schopností rychle a trvale uchovávat informace z okolí. Nezbytná je také soustavná spolupráce a pomoc ze strany učitele. Přesto, že celoškolní (dlouhodobé) projekty patří po stránce obsahové i organizační mezi nejnáročnější, mají na naší škole své místo. Jejich předpokladem je spolupráce všech, koho se škola týká. Škola je zapojena do výzvy EU Peníze školám. Projekt Modernizace škol zřizovaných Středočeským krajem Střední škola, Základní škola, Mateřská škola, Dětský domov a Speciálně pedagogické centrum Mladá Boleslav, Na Celně 2 byla zapojena do projektu Středočeského kraje Modernizace škol zřizovaných Středočeským krajem, který byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP).

9 Cílem projektu bylo zkvalitnění podmínek vzdělávání ve školách prostřednictvím jejich modernizace multimediální didaktickou technikou a využívání znalostí a dovedností učitelů, které získali dalším vzděláváním v oblasti informačních a komunikačních technologií. V rámci projektu byla škola vybavena interaktivní tabulí včetně ozvučení, počítačem včetně softwaru, data-video projektorem, digitálním vizualizérem, videorekordérem a uzamykatelnou skříňkou na techniku. Dlouhodobé projekty na naší škole: Projekt protidrogové prevence Naši žáci pocházejí z rodin, kde rodiče často neplní zcela své rodičovské povinnosti. Žáci mají nízké sebevědomí a jsou snadno ovlivnitelní nesprávným směrem. S patologickými jevy se často setkávají v rodině i v dětských partách. K prevenci těchto jevů slouží právě tento projekt. Cílem je poskytnout žákům nezbytné informace o prevenci patologických jevů, povzbudit je k samostatnosti, sebedůvěře, nabídnout jim smysluplné využité volného času. Užité metody by měly směřovat ke vštěpování hodnot být zdráv, k respektování správných norem chování a navazování opravdových přátelských vztahů. Ekologický projekt Ekologické problémy patří mezi aktuální a globální témata současné doby. Obsahově problematika týkající se ekologie zahrnuje široký okruh úkolů. Ekologický projekt je povinnou součástí našeho Školního vzdělávacího programu. Žáci by postupně měli projít všemi teoretickými i praktickými úkoly v daném ročníku. Ty jsou rozpracovány pro jednotlivé ročníky s ohledem na věk a rozumové schopnosti žáků (viz. příloha ŠVP). Součástí projektu kromě teoretických i praktických úkolů jsou také exkurze směřující do chráněných oblastí a k vodním tokům. Kromě školního ekologického projektu je škola zapojena do celorepublikového projektu, jehož organizátorem je ekologické sdružení Tereza a který nese název : Les ve škole, škola v lese. Les ve škole, škola v lese Projekt vznikl ve spolupráci sdružení Tereza a státního podniku Lesy České republiky. Projekt nabízí možnost, jak děti seznamovat s problematikou lesa zajímavě, názorně a v souvislostech. Velkým kladem zapojení do tohoto projektu je zasílání metodických materiálů z ekologických středisek a školení vybraných pedagogů. Vhodným doplňkem a ukázkou praktické realizace ekologické výchovy je dlouhodobý projekt Evropské Unie, který nese název Jaro v Evropě. Mezi další projekty školy patří rozvojové projekty ICT, zaměřené na rozvoj informační technologie na školách, novým projektem je zapojení školy do projektu Ovoce do škol. Kromě dlouhodobých projektů učitelé mají možnost dle své volby využívat projekty jednodenní, týdenní či měsíční. Účastnit se jich může skupina, třída či celý stupeň. Jejich významem je propojení dvou a více předmětů a propojení školních vyučovacích předmětů s jinými obory poznání. Závěr: Projekty vedou žáky k realizaci praktických úkolů, umožňují jim vzájemně spolupracovat, otevírají dveře třídy do širšího společenského prostředí a tím se právem stávají součástí moderního vyučování.

10 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1. Jsme školou připravující na praktický život Náš školní vzdělávací program v souladu s novelou Školského zákona č.82/ 2015 (novela zákona 561/2004) a Vyhláškou č. 27/2016 O vzdělávání žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a žáků a studentů mimořádně nadaných vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který stanovuje podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Naši žáci již překročili práh nového století, které na ně bude klást úplně jiné nároky. Svět, ve kterém naše děti žijí, ale hlavně budou žít, je charakterizován vzájemnou závislostí, propojeností a rychlými změnami. Chceme-li je na tento život úspěšně připravit, nestačí změnit jen některé prvky. Izolované změny nevedou k úspěchu. Jsme si proto vědomi skutečnosti, že proměna školy nespočívá pouze v proměně cílů a obsahu, ale v proměně celého vyučovacího procesu. Za všeobecnou lze pokládat změnu v přístupu k dítěti, větší respekt k jeho potřebám a zájmům, k jeho přípravě na praktický život. Škola musí zároveň reagovat na problémy současného světa, ve kterém děti vyrůstají. Na formování osobnosti se dnes silně podílí svět masových médií. Využití volného času se omezuje na pasivní konzum. Škola by proto neměla v tomto duchu pokračovat. Naším cílem je vytvářet prostor pro rozvoj osobnostních vlastností a vlastních zkušeností, dávat příležitost k aktivním činnostem. Všeobecně lze říci, že vyučovací proces na naší základní škole je zaměřen na rozvíjení a kultivaci osobnosti žáka s mentální retardací s cílem maximálního rozvoje jeho osobnostního potenciálu. Z požadavku na vzdělávání mentálně retardovaných dětí vyplývá, že tyto děti mají být vzdělávány a vychovávány v těsném spojení se životem. Nestačí jim pouhé zprostředkování vědomostí, ale význam má především sociální učení a řešení problémů vycházejících ze skutečného života. Jejich postižení vyžaduje časté střídání jednotlivých kroků vyučovací hodiny a tvůrčí přístup při výběru metod a forem práce. To, co ovlivňuje kvalitu naší práce nejsou jen předané vědomosti. U mentálně postižených dětí hraje velkou roli uznání a seberealizace. Za kvalitní je považováno takové vzdělání, které napomáhá formulovat vztahy k ostatním lidem, pochopit věci a jevy naprosto přirozeně. Takto formulovaný záměr našeho programu vychází z přesvědčení, že našim prvořadým úkolem je vytvořit takové klima, kde se žáci mohou rozvíjet dle individuálních možností a svým individuálním tempem. Při vzdělávání žáků se řídíme těmito zásadami: zredukovat množství poznatků na základní fakta důležitá pro využití v běžném životě využívat názoru a manipulace s předměty, zapojujeme co nejvíce smyslů poskytnout žákům potřebný čas respektovat jejich individuální tempo často střídat jednotlivé činnosti, prokládat je relaxačními chvilkami používat hodnocení k pozitivní motivaci využívat poznatků v praxi, vycházet ze zkušenosti vycházet z přirozených situací každodenního života usilovat o to, aby žáci docházeli k poznatkům sami přistupovat ke každému žákovi jako k jedinečné lidské bytosti, podporovat samostatnost, sebejistotu, sebehodnocení Také ve výchově se snažíme vycházet z následujících principů: rozvíjet klima dobrého vztahu mezi žáky, mezi učitelem a žákem zadávat žákům individuální úkoly, pěstovat jejich smysl pro povinnost

11 rozvíjet u žáků schopnost komunikovat, brát v úvahu názory druhých učit se spolupracovat vytvářet prostor pro žákovu seberealizaci hodnotit znalosti žáků, nikoliv jejich slabiny Tradice i běžná školní praxe dělí vyučování do vyučovacích hodin o rozsahu 45 minut. Tato vyučovací jednotka je pro žáky s lehkou mentální retardací příliš dlouhá. Rozsah pozornosti našich žáků je nesrovnatelně nižší než u žáků jiných škol. Proto je vhodné vyučování prokládat relaxačními chvilkami. V našem pojetí je škola místem, které má žáky motivovat, podporovat v nich pocit bezpečí, dávat jim možnost pozitivního prožívání a kvalitně je připravit na uplatnění v budoucí profesi. V souladu s tímto cílem jsme se rozhodli zařadit do učebního obsahu takové volitelné předměty, které mohou posílit praktickou přípravu našich žáků. Vždyť intelekt je pouze jednou ze složek lidské osobnosti a je otázkou, zda-li nejdůležitější. Život dává přednost samostatnosti, odpovědnosti a pracovitosti. Právě těmito hodnotami se mohou naši žáci vyrovnat žákům z běžné školy. Při provádění praktických a řemeslných dovedností mnozí z nich projevují vytrvalost a zručnost. Zaměření školy je tedy především praktické (předprofesní příprava, práce v domácnosti). Náš vzdělávací program vychází z individuálních potřeb a zájmů dětí, z jejich osobních možností, z možností školy s přihlédnutím k tématickým výukovým plánům. Jednotlivé krátkodobé úkoly směřují k plnění dlouhodobých cílů. Našimi dílčími cíli v souladu s rozvojem klíčových kompetencí je rozvoj komunikačních schopností, kooperace, praktických dovedností, orientace v běžném životě. Konečný cíl je možno vyjádřit takto: výukové projekty moderní technologie aktivizační metody OSOBNOST ŽÁKA vlastní názor, řešení problémů, komunikace, kooperace zodpovědnost zkušenosti volnost a tvořivost učitelů společnost vrstevníci skupina jedinec TVOŘIVOST příroda veřejnost, média komunita rodina zvědavost myšlení divergentní, řešení problémů přirozenost, vlastní zkušenost, rozvoj fantazie SAMOSTATNOST aktivní podíl žáka, názornost,manipulace, objevování AKTIVITA učitel - žák intuice imaginace fantazie představivost

12 Porozumět podstatě našeho vzdělávacího programu není složité. Program je orientován na rozvoj osobnostního maxima a individuálních předpokladů každého žáka. Vzdělávací program klade důraz na aktivní pojetí vyučování. Předpokládá tedy soustavné navozování učebních situací, které poskytují příležitost pro řešení skutečných problémů. Předpokladem úspěchu je tvořivé učení, zaměřené na zvyšování samostatnosti žáků. Podle schopností a zájmů jednotlivých žáků je možné obsah učiva rozšířit, popř. zredukovat. Vzdělávací proces se přizpůsobuje úrovni psychického a fyzického rozvoje žáků. Proto také výchovné a vzdělávací strategie (společně uplatňované přístupy, metody a formy) jsou zaměřeny na rozvoj komunikace, spolupráce, aktivity, odpovědnosti a samostatnosti našich žáků. Jde o společný postup všech pedagogů, kterým se snažíme dosáhnout konečného cíle, což je rozvoj žáka jako osobnosti. K tomuto cíli nám napomáhá začlenění průřezových témat do vyučovacího procesu. Průřezová témata nepředpokládají další rozšíření poznatkového základu. Mají silný výchovný aspekt důležitý pro rozvoj klíčových kompetencí. Cílem naší školy je vybavit žáky souborem takových kompetencí, které potřebují k uplatnění ve své profesi, v běžném životě a umožní jim jednat v různých situacích. Vzhledem ke specifickým potřebám žáků s lehkou mentální retardací je kladen důraz především na kompetence pracovní, personální a sociální a komunikativní. Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené a využitelné v běžném životě. Není proto možné přesně formulovat jaké vzdělávací úrovně jednotlivý žák dosáhne, proto očekávané výstupy vyjadřují pouze záměr pedagogického působení. Náš vzdělávací program je koncipován tak, aby žáci s různými vzdělávacími potřebami, za podpory speciálně pedagogických vzdělávacích metod, mohli dosáhnout co nejvyšší možné úrovně osobnostních kvalit. je otevřený dokument, který může být dále upravován a doplňován dle zájmů a potřeb žáků i učitelů. Závěr: Je to škola, kterou sice nevlastníme, ale přesto je naše. Je to škola i našich žáků. Všichni bychom chtěli, aby byla společenstvím lidí, kde by jeden k druhému cítili respekt a odpovědnost, a aby tam všichni pracovali s láskou a chutí. Cítíme potřebu změn. Tyto změny záleží na všech, koho se škola týká na modernizaci výuky jednotlivých učitelů, na spolupráci mezi učiteli, mezi vedením školy a rodiči. Začneme-li a vytrváme, určitě se nám podaří najít cestu sami k sobě Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy, metody a formy práce, aktivity, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Výchovné a vzdělávací strategie jsou formulovány ke každé klíčové kompetenci. Jedná se o rozvoj všech žáků a všemi pedagogy, tento rozvoj je dále vymezován konkrétními činnostmi na úrovni jednotlivých vyučovacích předmětů. Společný postup učitelů vychází z požadavků na vzdělávání u konkrétních žáků - v našem případě se jedná o specifika v přístupech, ve výběru metod, forem a činností u jedinců s lehkou mentální retardací. Stejně jako učitelé v běžné základní škole i my se snažíme začlenit do výchovně vzdělávacího procesu nové poznatky a výzkumy pedagogiky. Specifickými požadavky ve

13 vzdělávání našich žáků je zajištění individuálního přístupu a respektování individuálního tempa, využívání co největšího množství názorných pomůcek a zaměření se na podstatné poznatky, které žáci mohou využít v běžném životě. Mnoho učitelů ví, že důležitější než suma informací, které si žáci mohou sami vyhledat, je kvalita dětské osobnosti. Osobností se člověk nestane jen posloucháním v pevném sevření lavice. Osobností se stáváme konáním, děláním, objevováním. Nestačí nám k tomu jen informace našich učebnic. Takové objevování představuje činnostní učení, které dává žákům prostor pro konkrétní činnost a samostatnou práci. U mentálně retardovaných jedinců má význam především v zapojení co největšího počtu smyslů. Základním principem je probuzení zájmu a nabývání nových poznatků názorně vlastní činností za pomocí vhodných pomůcek a materiálů. Činnostní učení vytváří podmínky pro vzájemnou komunikaci mezi učitelem a žákem, mezi žáky navzájem, rozvíjí smysl pro týmovou práci. Postupy při vyučování se zaměřují na princip malých kroků, na aktivní podíl žáka ve vyučování. Celkově se dá říci, že správné jsou takové metody a postupy, kterými se žáci učí řešit běžné problémy každodenního života, učí se umět se správně prosadit, být samostatný a připravují je na budoucí profesi. S přihlédnutím k rozumovým a věkovým zvláštnostem našich žáků se snažíme dávat žákům alespoň částečně prostor pro samostatnou práci. Využíváme přitom moderní alternativní metody (projektové, situační, dramatické, problémové), které velmi dobře umožňují rozvoj všech klíčových kompetencí žáků. Výchovné a vzdělávací strategie a rozvoj klíčových kompetencí KOMPETENCE K UČENÍ využíváme moderní alternativní metody jako projektové vyučování, tvořivou dramatiku, prvky zdravé školy, školy hrou frontální formu práce se snažíme nahradit prací skupinovou a kooperativní vedeme žáky k aktivnímu přístupu, využíváme činnostní učení využíváme názoru a manipulace s předměty, zapojujeme co nejvíce smyslů základem je individuální přístup k žákům a respektování jejich ind. tempa vedeme žáky k samostatnému vyhledávání poznatků dle jejich možností využíváme prvky alternativních škol (Waldorfské a Montessorri) využíváme alternativních forem hodnocení KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU snažíme se řešit takové problémy, které vycházejí ze skutečného života a zase se do něj vrací k řešení problémů využíváme ranní kruh předkládáme žákům problémy formou situačních a dramatických her žáci se učí řešit problémy také aktivní účastí na miniprojektech vedeme žáky k aktivnímu postoji při řešení problémů necháváme žákům prostor pro vlastní názor, učíme je názor obhájit vedeme žáky k tomu, aby si všímali problémů ostatních ve škole i mimo ní seznamujeme žáky s informacemi, které napomohou řešení problémů učíme žáky k ověřování správnosti řešení

14 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ přistupujeme k žákům jako k jedinečné bytosti, za pomoci komunikace podporujeme jejich sebejistotu komunikujeme s žáky i o jejich osobních problémech, navazujeme partnerský vztah učitel žák učíme žáky správně se vyjadřovat, myšlenky formulovat v logickém sledu využíváme komunikaci pro výchovu k slušnému a zdvořilému chování využíváme komunikaci k vytváření klidné a tvůrčí atmosfěry učíme žáky využívat i ostatní formy komunikace (písemná, neverbální) seznamujeme žáky s možností využívání informačních a komunikačních prostředků komunikujeme s žáky především o problémech z praktického života KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ snažíme se o rozvoj schopností žáků v maximální možné míře s ohledem na jejich individuální možnosti využíváme forem sociálního učení jako přípravy na život vedeme žáky k tomu, aby se naučili pracovat v týmu základy kooperace podporujeme sebedůvěru žáků, jejich soběstačnost a samostatnost vedeme žáky k sebekontrole a sebehodnocení svým přístupem vedeme žáky k navozování kladných mezilidských vztahů podporujeme přátelské vztahy mezi třídami KOMPETENCE PRACOVNÍ učíme žáky znalosti a dovednosti ze školy využívat v běžném životě učíme žáky vycházet ze zkušenosti respektujeme individuální schopnosti v manuální činnosti, snažíme se, aby každý žák zažil úspěch a uznání podporujeme v žácích kladný vztah k práci manuálního charakteru učíme žáky spolupracovat s ostatními učíme žáky využívat schémata, pracovní postupy, praktické příručky připravujeme pro žáky exkurze na různá pracoviště, seznamujeme je s obsahem jednotlivých profesí necháváme žákům prostor pro výběr předprofesní přípravy KOMPETENCE OBČANSKÉ vedeme žáky ve třídách k společnému stanovení pravidel chování respektujeme rozumové, sociokulturní a etnické rozdíly vedeme žáky k ochraně kulturních a historických památek vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturního dění vysvětlujeme žákům nutnost zdravého životního stylu, vedeme je k ochraně vlastního zdraví seznamujeme žáky s globálními problémy lidstva (ekologie)

15 3.3. Klíčové kompetence specifika a hierarchie na základní škole Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je jejich vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná u umožní jim odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Vzhledem k tomu, že na naší škole máme žáky s rozdílnou úrovní rozvoje všech složek osobnosti, rozvíjíme klíčové kompetence individuálně dle rozumových schopností a dané situace každého žáka. Stejně jako u očekávaných výstupů ani u rozvoje klíčových kompetencí nelze přesně formulovat, jaké úrovně jednotlivý žák dosáhne, výstupy klíčových kompetencí v jednotlivých období představují pouze záměr a cíl našeho působení. Celkově lze říci, že vyučovací proces v naší základní škole je zaměřen na rozvíjení a kultivaci osobnosti žáka s mentální retardací s cílem maximálního rozvoje jeho osobnostního potenciálu. Našim cílem není pouhé zprostředkování vědomostí, ale význam má především sociální učení, rozvoj komunikace a řešení problémů vycházejících ze skutečného života. K tomuto cíli napomáhají právě klíčové kompetence. Vzhledem ke specifickým potřebám žáků s lehkou mentální retardací je kladen důraz především na na kompetence pracovní, komunikativní, sociální a personální. Proto i pořadí důležitosti jejich rozvoje jsme upravili takto: kompetence pracovní, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problému, kompetence k učení, kompetence občanské. Výstupy klíčových kompetencí v jednotlivých výukových období (po ukončení 3., 5. a 9. ročníku): KOMPETENCE PRACOVNÍ 1. období : po ukončení 3. ročníku poznat základní druhy pracovních materiálů zvládnout základní manuální dovednosti s jednoduchým materiálem získat kladný vztah k manuální činnosti umět pojmenovat nástroje, které používá umět se na práci koncentrovat, práci dokončit dodržovat pořádek kolem svého pracovního místa seznámit se s odbornými učebnami (kuchyňka, keram. dílna..) rozvinout si jemnou motoriku prostřednictvím jednotlivých činností umět vyjádřit radost z vykonané práce 2. období: po ukončení 5. ročníku : seznámit se s funkcí jednotlivých nástrojů a pomůcek umět sám zvolit vhodné pracovní pomůcky pracovat s pomocí názoru dle slovního postupu umět si svou práci zorganizovat dokázat vysvětlit ostatním svůj pracovní postup dodržovat pořádek při vykonávání pracovních činností umět srovnat výsledky své práce s výsledky práce ostatních umět pracovat ve skupině poskytnout pomoc při drobném poranění

16 3. období: po ukončení 9. ročníku dosáhnout zručnosti při práci s různými materiály jednotlivé činnosti dle daného postupu zvládnout samostatně mít vytvořen kladný vztah k manuální činnosti být schopen se delší dobu koncentrovat na pracovní výkon využívat dříve získané zkušenosti chápat přínos spolupráce dovednosti získané ve škole využít v praktickém životě umět si vybrat svou profesi, mít o ní konkrétní představu umět nacházet nové způsoby, postupy při práci vyjádřit uspokojení z pracovních výsledků a posílit tak vztah k budoucí profesi KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ 1. období: po ukončení 3. ročníku rozvinout si aktivní i pasivní slovní zásobu, porozumět významu jednot. slov vyrovnat si odlišnou úroveň rozvoje řeči, odstranit jaz. bariéry umět vyjádřit své potřeby, přání, prožitky zvládnout komunikaci se spolužáky i s učitelem umět správně formulovat otázky, zeptat se na to, co potřebuje soustředit se na to, co mu druhý říká, správně naslouchat a porozumět sdělení v rozhovoru respektovat pravidla slušného chování (neskákat do řeči) souvisle dokázat vyprávět v jednoduchých větách seznámit se s formami nonverbální komunikace (pantomima, mimika) 2. období: po ukončení 5. ročníku v ústní komunikaci se vyjadřovat přesně a srozumitelně zvládnout v základu písemnou komunikaci umět komunikovat ve skupině, přijímat názor druhého zapojovat se do diskuze v kruhu, vyjádřit názor své myšlenky vyjadřovat v logickém i časovém sledu adekvátně reagovat na danou situaci (dramatizace, situační hry) zvládnout a vyjádřit formy společenského styku (přání, omluva) zvládnout komunikaci při telefonním rozhovoru 3. období: po ukončení 9. ročníku zvládnout v přiměřené formě samostatnou ústní i písemnou komunikaci (referát, podíl na projektu) umět hovořit o dění v přírodě i ve společnosti, o sledovaném pořadu vhodně komunikovat při skupinové práci a umožnit tak spolupráci mezi členy vést otevřenou komunikaci, vyjádřit stanovisko k postojům ostatních

17 umět prosadit vlastní nápad, názor, postoj porozumět různým druhům textů a materiálů využívat informační a komunikační prostředky umět odlišit fakta od názorů, rozpoznat manipulativní komunikaci v masmédiích zvládnout pomocí komunikace asertivní chování KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ 1. období: po ukončení 3. ročníku adaptovat se na školní prostředí, zvyknout si na školní režim pochopit nový vztah učitel-žák umět se představit, o něco požádat zvládnout základní pravidla slušného chování, ovládnout citové projevy upevnit dovednosti z oblasti sebeobsluhy umět pracovat v kolektivu, respektovat společná pravidla dodržovat zásady chování na kulturních akcích získat určitý pocit odpovědnosti 2. období: po ukončení 5. ročníku zvládnout vhodné chování v připravených i konkrétních situacích uznat vlastní chybu a umět se omluvit umět požádat o pomoc a sám umět pomoci rozlišit pravdivé a nepravdivé informace umět rozlišit kladné a záporné vlastnosti rozpoznat a přijímat rozdíly mezi žáky mít zdravé sebevědomí, dokázat zhodnotit svoji práci aktivně se podílet na životě školy chápat rizika současné společnosti 3. období po ukončení 9. ročníku umět se sám podílet na stanovení pravidel pro práci ve skupinách tolerovat jiné lidi, respektovat pravidla práce v týmu mít povědomí o základních mravních hodnotách rozpoznat rizikové chování, uvědomit si důsledky nevhodného chování sám se aktivně podílet na vytvoření příjemné atmosféry být schopen pracovat ve skupině a samostatně vyhledávat informace mít důvěru ve vlastní schopnosti, být schopen sebehodnocení chápat rizika ohrožující zdraví a jejich prevenci KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 1.období: po ukončení 3. ročníku zvládat zátěžovou situaci, kterou přináší začátek školní docházky dokázat rozpoznat jednoduchý problém a umět ho popsat být schopen se zapojit do situačních, dramatických her umět se zeptat na to, čemu nerozumí u jednoduchých úkolů najít různé cesty řešení

18 umět při řešení problémů pomáhat druhým neprosazovat se na úkor ostatních rozvinout si vůli, vyřešit problém do konce 2. období: po ukončení 5. ročníku umět nacházet řešení problémů a umět poradit druhým postupovat od jednoduchých problémů k složitějším při řešení postupovat uvážlivě, usměrnit impulsivní a zbrklé jednání umět si zvolit pořadí řešení problémů přemýšlet o vlastních problémech a jejich příčinách řešením problémů si rozvíjet vlastní zkušenost všímat si problémů druhých aktivně se zapojit do diskuze v kruhu, vyjádřit postoj zařídit si potřebné záležitosti, zeptat se na problém 3. období po ukončení 9. ročníku zaujmout aktivní postoj k řešení problémů samostatně řešit běžné životní problémy umět překonávat překážky v učení i v běžném životě uvědomit si možné důsledky svých rozhodnutí umět přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní či druhé osoby umět získat informace nezbytné k řešení problému umět vyjádřit závěr řešení všímat si společenských globálních problémů při řešení problémů vycházet ze zkušenosti umět si ověřit správnost řešení sebekontrola KOMPETENCE K UČENÍ 1. období: po ukončení 3. ročníku osvojit si základní schopnosti, které jsou předpokladem učení odstranit jazykovou bariéru a rozdíly v rozvoji řeči dokázat soustředit pozornost v kratších časových úsecích získat kladný vztah k učení, zažít úspěch umět manipulovat s názornými pomůckami, třídit je, rozlišovat získat základní orientaci v učebnici, na stránce na základě konkrétních činností si rozvinout konkrétní přirozené myšlení v oblasti sociálního učení mít zvládnutá pravidla chování a práce ve třídě osvojit si základní pojmy používané ve škole 2. období: po ukončení 5. ročníku žák by měl pochopit smysl učení rozvíjet si vědomosti po malých krocích zvládnout plnění úkolů v týmu umět popsat děj, vysvětlit postup v oblasti sociálního učení by si měl rozvinout kultur. dovednosti a návyky bez problémů se účastnit praktických cvičení

19 pracovat při vyučování aktivně, se zájmem získat základní poznatky z dění kolem nás rozpoznat vlastní pokrok umět pracovat individuálně i ve skupině 3. období: po ukončení 9. ročníku žák by měl umět odlišit důležité poznatky od méně důležitých vést žáky pracovat samostatně i v týmu znát základní termíny z různých vzdělávacích oblastí vyhledávat informace v časopisech, encyklopediích znalosti získané ve škole využívat v běžném životě mít vytvořeny sociální dovednosti nutné k integraci do společnosti umět využívat sebekontrolu a sebehodnocení umět vyjádřit své nápady a náměty samostatně pozorovat i experimentovat umět využívat strukturální mapy, schémata rozpoznat základní vztahy a příčiny mezi jevy KOMPETENCE OBČANSKÉ 1. období po ukončení 3. ročníku žák by měl pochopit pravidla chování ve škole, adaptovat se na školní režim přijmout a chápat roli žáka chránit svůj osobní majetek (pomůcky), neničit cizí osvojit si kulturní a společenské návyky podílet se na kulturních i sportovních akcích školy umět se vcítit do situace druhého dodržovat jednoduchá pravidla rozpoznat vhodné a nevhodné chování 2. období: po ukončení 5. ročníku pomáhat druhým, uznávat a oceňovat nápady druhých ovládat své chování na veřejnosti, při kulturních akcích rozpoznat a přijímat rozdíly mezi lidmi dodržovat a respektovat dohodnutá pravidla rozpoznat kladné a záporné lidské vlastnosti aktivně se zúčastnit akcí školy pochopit normy chování a řídit se podle nich umět zhodnotit své chování účastnit se volnočasových aktivit podílet se na stanovení pravidel ve třídě školní desatero 3. období: po ukončení 9. ročníku znát svá práva a povinnosti slušně se chovat bez hrubosti a násilí uvědomovat si možné důsledky svého chování chránit své zdraví, uvědomit si význam zdravého životního stylu

20 zvládat běžnou komunikaci s úřady dokázat se chovat v kritických situacích a zvládat je všímat si globálních problémů lidstva orientovat se v sociálních vztazích dokázat formulovat příklady z každodenního života vhodnou formou prosadit své zájmy V moci každého učitele je do určité míry ovlivnit nejen vzdělávání, ale i celkový rozvoj osobnosti. Tento konečný cíl souvisí právě s rozvojem klíčových kompetencí. Nemůžeme žáka hodnotit jen podle intelektu, který je pouze jednou ze složek lidské osobnosti a je otázkou, zda-li nejdůležitější. Život dává přednost samostatnosti, spolehlivosti a pracovitosti. Právě těmito hodnotami mohou někteří mentálně postižení žáci předčít i žáky základních škol. Při provádění praktických řemeslných úkolů bývají tito žáci vytrvalejší a houževnatější. Často můžeme pozorovat, jakoby jim příroda chtěla vykompenzovat rozumové schopnosti vrozenou dispozicí praktického nadání. Tyto dispozice však musí být rozvíjeny. K tomu napomáhají na základní škole i klíčové kompetence Začlenění průřezových témat do vzdělávacích oblastí Průřezová témata v sobě zahrnují okruh aktuálních problémů současného světa a jsou povinnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Nepředpokládají další rozšíření poznatkového základu, mají spíše formativní charakter a umožňují tak zavádění nových forem do vyučování (př.projektového vyučování). Okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, vzájemně je propojují a doplňují. Všechna průřezová témata nemusí být zastoupena v každém ročníku. Na základní škole průřezová témata pomáhají rozvíjet osobnostní a charakterové vlastnosti žáků s lehkou mentální retardací, vhodně ovlivňují vytváření kladných postojů a hodnotového systému. Průřezová témata musí být přizpůsobena osobnosti žáků, jejich individuálním potřebám a zvláštnostem. Jejich smyslem je pomáhat každému žákovi vytvářet si životní dovednosti, mají tedy především výchovný charakter. Vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací by mělo být zaměřeno na osvojení si základních poznatků a jejich účelné využití v praktickém životě. Z tohoto důvodu nevytváříme pro průřezová témata samostatné předměty, ale integrujeme obsah tématických okruhů průřezových témat do jiných vyučovacích předmětů. Obsah průřezového tématu Environmentální výchova bude dle našeho Školního vzdělávacího programu realizován formou dlouhodobého celoškolského projektu, ve kterém žáci budou využívat znalostí i z jiných předmětů.

21 Realizace průřezových témat v jednotlivých oblastech Ročník Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova Výchova demokr. občana Výchova k myšl. v evr. a glob. souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Matematika a její apl., Umění a kultura, Člověk a svět práce, Člověk a zdraví Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce, Člověk a zdraví Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Informační a komunikační technologie Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Umění a kultura, Člověk a svět práce Ekologický projekt Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Matematika a její aplikace Jazyk a jaz. komunikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce Člověk a společnost Jazyk a jaz. komunikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Inf. a komunik. technologie, Umění a kultura Jazyk a jaz. komunikace, Člověk a společnost, Umění a kultura, Člověk a svět práce Ekologický projekt Jazyk a jaz. komunikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda,m Inf. a komunik. technologie Forma realizace integrace, preventivní program integrace integrace integrace, zájmová činnost celoškolní ekologický projekt integrace, zájmová činnost Konkrétní realizace jednotlivých témat ve vyučovacích předmětech 1. Ročník Rozvoj schopnosti poznávání Čj, M, Vv, Hv, Čl. a svět Čj, M, Vv, Hv, Čl. a svět Osobnostní rozvoj: Čj, M, Čl. a svět, Pv,Hv Vv Čj, M, Čl. a svět Vv,Hv Pv Čj, M, Čl. a práce, Čl. a svět Čj, M, Aj, Z, D, F, Př,PV Vv,If. Čj, M, Aj, Z, D, F, Př,PV Vv,If. Čj, M, Aj, Z, D, F, CH,If. Př,PV Čj, M, Aj, Z, D, F, CH,If. Př,PV Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Čj, Čl. a svět, Vv,Pv Hv,Tv Čj, Čl. a svět, Vv,Pv Hv,Tv Čj, Čl. a svět, Vv,Hv Tv,Pv Čj, Čl. a svět, Vv,Pv Hv,Tv Čj, Čl. a svět, Vv,Pv Hv,Tv Vv,Pv Vv,Pv Vv,Pv Vv,Pv Vv,Pv Čj,M, Ov,Př Vv,Hv Pv Pv, Vv, Čj,M, Ov,Př Vv,Hv Pv Pv, Vv, M Čj,M, Ov,Př Vv,Hv Pv Pv,F, Vv,Ch Čj,M, Ov,Př Vv,Hv Pv Pv,M Vv,Ch

22 Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí relaxační chvilky, komunikace v kruhu ve všech předmětech ČJ, Vv,Pv ČJ, Čl. a svět ČJ, Vv,Pv ČJ, Čl. a svět ČJ, Vv,Pv ČJ, Vv,Pv Sociální rozvoj ČJ, ČJ, Čl. a Čl. a svět svět ČJ, Vv,Pv ČJ, Čl. a svět Inf., M, F Ov, Tv, V. ke zdraví ČJ,Aj Vv,Pv, Inf. Čj,Př, OV, D, Pv Inf.F, M, Ov, Tv, V. ke zdraví ČJ,Aj Vv,Pv, Inf. Čj,Př, OV, D, Pv Inf.,M Ov, Tv, V. ke zdraví ČJ,Aj Vv,Pv, Inf. Čj,Př, OV, D, Pv Inf.,F Ov, Tv, V. ke zdraví ČJ,Aj Vv,Pv, Inf. Čj,Př, OV, D, Pv Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Řešení problémů Hodnoty a postoje M, Čl. a svět ČJ, Čl. a svět ve všech vyučovacích předmětech jednotlivých ročníků M, Čl. a svět ČJ, Čl. a svět 2. Výchova demokratického občana 3. Multikulturní výchova Morální rozvoj M, Čl. a svět, Pv ČJ, Čl. a svět M, Čl. a svět, Pv ČJ, Čl. a svět M, Čl. a svět, Pv ČJ, Čl. a svět Čj, M, OV, F, Pv,Inf Čj, OV, D, Pv Čj, M, OV, F, Pv,Inf Čj, OV, D, Pv Čj, M, OV,F, Inf,Pv Ch Čj, OV, D, Pv Čj, M, OV,F, Inf,Pv Ch Čj, OV, D, Pv Ročník Alternat. program pro Čl. a Čl. a Obč. společ. a škola OV OV OV OV romské etnikum svět svět Čl. a Čl. a Občan, spol. a stát OV OV OV, D OV, D svět svět Formy participace OV OV Principy demokracie OV OV OV, D OV, D jako vlády Ročník OV, OV, Alternativní program Čl. a Čl. a OV, V. ke V. ke pro romské etnikum svět svět Př zdraví zdraví Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ OSV, Čl. a svět OSV, Čl. a svět OSV, Čl. a svět OSV, Čl. a svět OSV, Čl. a svět V. ke zdraví OV,Z, D V. ke zdraví Př Preventivní program OV,Z, D OV,Z, D OV, V. ke zdraví V. ke zdraví OV,Z, D

23 Multikulturalita Princip solidarity Čj,Hv Pv Čj,Hv Pv Čj,Hv Pv Čj,Hv Pv Čj,Hv Pv Čj, Z Hv,Pv Čj, Z Hv,Pv Průběžně dle aktuálního dění Čj, Z Hv,Pv Čj, Z Hv,Pv 4. Environmentální výchova Ročník Ekosystémy Z, Př Z, Př Z, Př Z, Př Zákl. Čl. a Čl. a Čl. a Čl. a Čl. a Čl. a Čl. a Čl. a podmínky zdraví, zdraví, Př zdraví, svět svět svět svět svět života Př Př Př Lidské Celoškolní ekologický projekt Den Země aktivity Vztah čl. k prostředí Čl. a svět Čl. a svět Čl. a svět Čl. a svět 5. Výchova k myšlení v evr. a glob. souvislostech Čl. a svět Př, Z Př, Z Př, Z Př, Z Ročník Evropa a svět nás Čj, Hv, Pv, průběžně dle aktuálních informací zajímá Objevujeme Čl. a Evropu svět - Z - - Jsme Čl. a Evropané svět OV OV OV OV 5. Mediální výchova Ročník Kritické čtení Stavba med. Sdělení Vliv médií ve společnosti Práce v realizač. Týmu Čj Čj Čj, OV Čj, OV Čj, OV Čj,OV Čj ČJ,Inf. ČJ,Inf. ČJ,Inf. ČJ,Inf Čj Čj Čj Čj, Čl. a svět Čj, Čl. a svět Čj, OV Čj, OV Čj, OV Čj, OV Čj,Inf. Čj,Inf. Čj,Inf. Čj,Inf. Pozn. : předmět Výchova k občanství je označován zkratkou OV.

24 4. UČEBNÍ PLÁN 4.1. Učební plán na základní škole Obsah vzdělávacích oblastí, které vymezuje Rámcový vzdělávací program je realizován prostřednictvím vyučovacích předmětů. Pro výuku žáků s lehkým mentálním postižením je možno učební obsahy stanovené v RVP pro základní vzdělávání nahradit jinými vzdělávacími obsahy, které lépe vhovují jejich vzdělávacím možnostem. Reformy vzdělávacích soustav proměnily směrnice tvorby učebních plánů na rámcové. Učitelé tak získali možnost podílet se nejen na výběru metod a forem práce, ale i na vytváření změn učebních obsahů.tyto změny se odrazily i v obsahu výuky na naší základní škole. Cílem je, aby naši žáci získávali poznatky ve vzájemných vztazích a vazbách a uměli tak řešit problémy běžného života. Těmto požadavkům napomáhají výuka v blocích a zvýšený důraz na praktické dovednosti. Obsah učiva musí vycházet ze základních jednoduchých poznatků a musí být doplněn názorným pozorováním a praktickou činností. Učební plán na naší základní škole, na které se vzdělávají žáci s lehkou mentální retardací, se liší od obsahu výuky běžné školy. Rozvoj dovedností mentálně postižených žáků zajišťují předměty speciálně pedagogické péče. Dovednostem při řešení problémových situací napomáhají prvky dramatické výchovy, která je součástí volné práce na 1. stupni. Ke zlepšení celkového rozvoje osobnosti, ale i ke kompenzaci vad přispívá zdravotní tělesná výchova. Velký počet hodin je věnován pracovnímu vyučování, kde je počítáno s diferenciací dle zájmů dětí a vychází z místních podmínek školy.