... Výklad vize 161. Já bych Vás všechny požádal-poprosil a vyprosil si od všech velmi, velmi pečlivé vnímání toho co níže ( výše ) popíši. Děkuji.
|
|
- Mária Horáková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výklad vize 161 Já bych Vás všechny požádal-poprosil a vyprosil si od všech velmi, velmi pečlivé vnímání toho co níže ( výše ) popíši. Děkuji. kdo mi už konečně na sto procent přesně, superpřesně popíše tu relativitu????!!!! tj.např. dilataci času. Kdo mi ( sakra fix hergot ) už konečně ukáže chybu v předvedené postupové logice mého výkladu???, zde - > Zahájíme experiment : Mějmež připravený bod. Mějmež dva strojky na odtikávání času tj. mějmež hodiny H1 a H2. ( byly synchronizovány na stejné tempo odvíjení tiků ). Hodiny H2 budou representovat i pohybující se raketu. Ztotožněmež s předměty H1 a H2 soustavu souřadnic a obě soustavy vložme do toho bodu nachystaného a říkejme mu počátek soustavy i soustavy H1 i soustavy H2. Při zahájení experimentu pasujme soustavu H1 do klidu tj. má vééé-rychlost rovnu nule v = 0 ( vééé nula má při zahájení i soustava H2 ). Soustavu H1 budeme považovat za pozorovatelnu všech dějů a do té H1 také budeme všechny údaje snímat. Čili v soustavě H1 jsou všechny soustavy vesmíru, mezi nimi i H2. Nyní bude H2 soustavou, která bude véé-rychlost měnit. A pro náš výklad vynechejme/opomeňme způsob jak H2 mění rychlost z v(1) na v(2) na v(3) na v(n) a při zrychleném pohybu měřit dilataci nebudeme ; pouze jí změříme v těch stop-stavech kdy raketa-hodinový stroj má rovnoměrný pohyb s různou rychlostí. A s limitní rychlostí přo véé se blíží céé. Nyní nastane moment, stop-stav našeho měření, např. při v = 0,9c. A a nejdříve znova konstatování a k tomu přijdou mé otázky : Soustava H1 je v klidu ( do klidu byla pasována ; v = 0 ) a do této soustavy měříme to, co se děje tam., tam v soustavě H2, na soustavě H2. My neměříme, my snímáme nám zaslané údaje ( jsou donesené fotony ). Ptám se : H2 zahájila s nastaveným tempem tikotu hodin a pozorovatel na hodinách pozoroval na sobě změnu tikotu při změně rychlostí své soustavy? Může vůbec libovolný pozorovatel ve vesmíru vědět jakou rychlostí vééé se pohybuje, pokud to nezjistí pomocí jiných těles? Myslím, že H2 sám na sobě tj. ve své vlastní soustavě nepozoruje změny tempa plynutí času že H2 po celou dobu putování sám na sobě nepozoruje dilataci času. Myslím, že dilataci času toho H2 pozoruje pouze H1 v daném stop-stavu té rakety H2. Čili dilataci může hodnotit-zjistit jen soustava domácí H1 nikoliv soustava vlastní H2 sama na sobě. Čas nedilatuje na raketě ( na hodinách H2 ) ale čas dilatuje pro pozorovatele na H2 že čas dilatuje na H2 vidí-snímá do přístrojů jen H1 dilataci času nesnímá do své soustavy H2, ta o dilataci neví, na H2 hodiny jdou stále stejným tempem. Pouze domácí pozorovatel vyhodnocuje o předmětu tj. o hodinách H2 že jim dilatuje čas a to pro pozorovatele H1 v jeho domácí soustavě H1. Protože stále soustava H2 je vlastně podsystémem v H1 H2 patří do soustavy H1 kde se údaje vyhodnocují. Na raketě H2 může se dít fyzikální bordel jakýkoliv, ale ten bude donesen posly-fotony do H1 pozorovatelny a tam bude bordel vyhodnocen jako systém propojených interakcí a zákonů atd. Takže znova : čas na raketě nedilatuje, ale vjem, poznatek, snímek, do pozorovatelny ukazuje na dilataci času té rakety ( v soustavě H1), né na raketě H2. Co jsem tímto výkladem chtěl vůbec sdělit??? Především stále proklamovaná formulace fyziků o tom kde že se ta relativita jeví, kde se koná, komu se koná a jak to opravdu je. Jsem rozčarován nad tím, že se všude říká, že čas na raketě plyne pomaleji, je to ovšem podle mě logický nesmysl. Na raketě nedilatuje, ale dilatuje v mých přístrojích doma v pozorovatelně H1 pasované do klidu, které registrují údaje z rakety H2 ; registrují že dilatuje čas té raketě, čili dilatace se zjeví po měření v přístrojích domácího základního pozorovatele. A teprve po zvážení a rozboru takové logiky odtud pak logicky vyplyne důvod proč tomu tak je : protože přístroje H1 soustavy snímají donesené údaje z pootočené soustavy H2, a tím zkreslené intervaly, a všechny další hodnoty vlivem pootáčení soustav. Lorentzova transformační oprava gama členem je pouze opravou z titulu pootočení soustav, soustavy pozorovatelny a soustavy testovacího tělesa.
2 Výklad vize 162 Na Mageu jsem řekl [ :08] Od tý doby, co Einstein přišel na to, že hmota zakřivuje prostoročas, ( respektive gravitační pole je samo o sobě přímo zakřiveným časoprostorem ) se začaly rodit ve fyzice geometrie. Celé dvacáté století se matematikové a fyzikové pouštěli do vymýšlení fyzikální matematicky resp.geometrie, tj. jak pomocí abstraktního myšlení zdeformovat, jak zkroutit časoprostor, aby to něco dělalo s hmotou, aby to něco fyzikálního representovalo. Fyzikové zpracovávali všemožné geometrie, aby odpovídali čemusi a vznikla tak postupně ustálená řada : Minkowského prostoročas, Schwarzschildova geometrie, Reissnerova-Nordstömova geometrie, Kerrova geometrie, Kerrova-deSitterova geometrie, Kerrova-Newmanova geometrie a další teoreticko-matematická zpracování fyzikálního světa pomocí geometrií jako Wheelerova geometrodynamika, fraktální geometrie ( Mandelbrot a jiní ), maticová geometrie prostoročasu, geometrie topologická, geometrie strunová desetidimenzionální, geometrické popisy geodetik, Schwarzschildova metrika, Eddingtonova-Finkelsteinova souřadnicová soustava, Penroseův prostoročasový diagram, Hamilton-Jacobiho rovnice, efekt strhávání lokálních inerciálních soustav, existence ergosféry, Penroseův proces, superradiace, singularita křivosti čili neomezeně velká křivost prostoročasu v blízkém okolí singulárního bodu, Schwarzschildova sféra, teorémy, křivosti, ( neúplnost prostoročasu však nemusí být vždy způsobena singularitou křivosti.) atd. byly zkonstruovány příklady, např. prostoročas Taubův, Newmanův, Tamburinův a Untiho, který splňuje podmínky definice singularity. samá geometrizace fyziky a vesmíru ( hmota při hledání Univerzální rovnice ustoupila do pozadí ) A tak dále...určitě jsem nevypsal naprosto to geometrobádání, všechny možné aktivity a snahy fyziků a matematikou jak zkroutit, zvlnit, zatočit a zdeformovat časoprostor a to jsem opomněl vlnové funkce a další a další lidské výmysly a manipulace s geometrií tj. s tím, >co< má více dimenzí. Tedy tím co je veličina délka. ( to se to kroutí, cóóó, páni matematici, když veličina má více dimenzí.- která jiná je má?-... pro nekonečný řetězec volby možností návrhů a způsobů, co vše se může g e o m e t r i c k y zdeformovat jsou-li k dispozici dimenze ( prýýý jen obtíže tomu dodává ten >čas< a musí se řešit/navrhovat vesmír jako čtyřdimenzionální 4-hybnosti, 4-vektory, 4-momenty, 4-rychlosti a bůhví co ještě ). Ale matematika je kouzelnice, umí vymyslet na zadání fyzika cokoliv, že?? (( a taky jednou vymyslí (! ) geometrostavy časoprostoru a to se třemi dimenzemi délkovými + třemi dimenzemi časovými )). Proč vše říkám? Otázka : vesmír kouzlí svou proměnnost geometrií podle fyziků?, podle toho kolik geometrií a jaké oni vymysleli? Anebo obráceně : vesmír sám si kroutí geometrie a fyzikové je mají pouze kopírovat z vesmíru? Je vidět, že vesmír se chová spíš podle toho co mu fyzikové vymyslí.za geometrie. Je dokonce vidět, že geometrie ( pletení pomlázky ze tří prutů ) je důležitější než cokoliv jiného v tom světě a vesmíru...3/4 všeho napsaného se baví-pojednává o tom časoprostoru, zbytek je na ostatní "zbytky". A je vidět, že žádná geometrie dosud nepadla jako univerzální, jako nejlepší, jako vybraná z vesmíru opsaná, ta kterou On používá. ( doufám, že nepoužívá všechny, co člověk vymyslel to bych navrhoval matematikům nic jiného nedělat, jen do foroty vymýšlet libovolné geometrie a pak je zkoušet vesmíru jako švadlenka slečně šaty ). A jsem u těch vlnových funkcí. Pročpak matematikové nevymyslí takové funkce kroucení dimenzemi ( Navrátil tu diferenciální a jinou těžkou matematiku neumí... jinak by to už tu dávno bylo ), že by z nich ( teoreticky pro budoucí potřebu užití ) nadělali vlnobalíčky, které kdyby měli své předepsané speciální parametry", tak by representovaly co? no hmotové elementy. Pročpak to nezkusit?? To je zakázaný? to dostalo celé lidstvo příkaz dělat desítky geometrií, viz nahoře, ale zákaz udělat vlnové funkce pro vlnobalíčky?((( protože to navrhl laik Navrátil? ))) Tvrdím, že není možné na věčné časy takovou možnost obcházet a se jí vyhýbat. Jednou se to navrhnout ke zkoumání musí. pak se pozná, že Navrátil měl pravdu, že ve vesmíru se rodí-vyrábí-realizuje
3 hmota pomocí geometrického kroucení dimenzí veličin délka a čas do vlnobalíčků. Mě umlčet můžete, pravdu nikoliv a já na ní mám naději. JN. nikdo mi neodpověděl. poznámka : neodpověděl nikdo do Výklad vize 163 Pane, věc závadného postoje Vašeho je v tom, že nemáte ochotu ochotu přemýšlet jinak než vám přemýšlí vlastní mozek. Měl by jste pochopit, že čas není tikající fluidum, ale artefakt-veličina a nám lidem čas plyne jako vjem, opakuji : jako vjem, a to poté, co my-bod-zem se po Čase-artefaktuveličině posouváme, ( při putování po celém vesmíru ) tj. my-zem ukrajujeme na té veličině, tedy na její dimenzi ( na jejich dimenzíííích třech ) intervaly. Tím, že ukrajujeme ony intervaly, tak tím cítíme chod-pochod-odvíjení-tikání času vnímejmež čas nejen jako pochod-tikání času, ale také jako artefakt-veličinu, ( která stojí-netiká-existuje a s kterou se něco děje až když se děje něco na ní. Pokuste se to tak vnímat, že Čas netiká, on jen je a neběží, je-li to dimenze té Veličiny, respektive stojíme-li my-bod na té dimenzi veličiny Čas a neposouváme-li se po ní. Je to asociativně podobné jako s dimenzí délkovou, po které se my posouváme a tím měníme polohu a tím ukrajujeme intervaly. Délka sama neběží, my běžíme po ní, po délkové dimenzi ; čas sám neběží my běžíme po něm, po časové dimenzi a tento fyzikální projev pak vnímáme jako odvíjení-tikání času.. Jistý Michal to napsal takto : Ptal jsem se, co znamená "homogenní gravitační pole". Jde o to, zdali je tím myšleno, že naše rovnice pohybu bude vypadat stejně v každém bodě prostoru a času. Jenže pozor - ony záleží na tom, jaký zvolíme souřadný systém. Ono vlastně celé to "homogenní gravitační pole" není nic skutečného, je to jen vhodně (tedy spíše nevhodně) zvolená souřadná soustava, nic víc. A tento názor mu odkejval mudrpudr V.Hála a a tak co k tomu ještě dodat? Pouze to, že máme povinnost tomu věřit. A dodat to, že se to nápadně podobá mým myšlenkám o tom, že křivení časoprostoru je ZRODEM pole, že pole se vyrábí zkřivením časoprostoru podobně jako hmotové elementy, kde to zkřivení je vyšší, bohatší, pestřejší. a až si to přečteš, pak se zamysli nad tím jak moderní fyzika v podstatě už desítky let nic jiného nedělá, že kroutí geometrií ( respektive s jejími artefakty = veličinami mající dimenze ) a dokonce jim tam pánům fyzikům jakési písmenko m ( hmota ) skalár doslova zavazí a překáží. Opavská škola fyziků si v Kerr-deSitterovských geometriích a jiných, aby s nimi ( těmi geometriemi ) mohli pracovat a tvářit je do bizarních poloh ( křivení, zakroucení parciálními derivacemi a složitou matematikou ), tak si tam hrají se substitucí že : m = G = c = 1,aby jim tyto potvory - konstanty nechutné nezavazeli při té dynamické manipulaci s časoprostorem. Výklad vize 164 starší komentář Lidé povstali z prachu, vesmír z ničeho (3) V předchozím díle jsme si povídali o raném vesmíru, kde jsme se věnovali změnám vakua a také tomu, jak po velkém třesku z jednotné síly postupně krystalizovaly čtyři interakce, které nyní hýbou světem.
4 Opomněli jsme však se zmínit, jak a kdy vznikaly částice, které později daly vzniknout hvězdám, planetám a konečně i nám. Učiníme tak dnes. Problémy prvního inflačního modelu Nejprve se však vraťme k tomu, čím jsme skončili k inflaci vesmíru. Jak jsme viděli, bez ní se fyzikové a kosmologové potýkali s problémem, jak si mohly jednotlivé části vesmíru během velmi krátké doby vyměnit informace. A jak si vyměnily informace v době t = 1 sekunda o tom jak se bude vyrábět kyselina sírová za 10 miliard let v každém koutě vesmíru vždy stejně po genezi výběru čili jak se budou vyrábět z platů obojživelníci v celém vesmíru stejně? Inflace, která se krátce po velkém třesku projeví jako neskutečně rychlé rozfouknutí prostoru, mnoho vyřešila (my uvažovali pozpátku v čase, kdy se vesmír během velmi malého časového okamžiku prudce smrštil, čímž se jednotlivé oblasti mladého vesmíru dostaly podstatně blíže k sobě a mohly se navzájem ovlivnit a říci si v tom ranném vesmíru jak se všechny budou chovat i za 14 miliard let a to všude stejně??? ). [Andre Linde] Snad jako každá teorie, inflace, to už je teorie??? hotová?, bezchybná?? prokázaná?? také tato se setkávala s množstvím problémů. Jeden z největších byl, že po takovémto obrovském rozfouknutí by měly zůstat obrovské díry v prostoru. A to se dokázalo čím? matematicky anebo to řekla jasnovidka v Třebíči? Teorii inflačního vesmíru (bez trhlin) zdokonalil roku 1982 ruský fyzik Andrej Linde. Je známá jako chaotická inflace. Nevychází z myšlenky, že náš vesmír vznikl jako jediný z nějakého jednoho vakua, nýbrž Linde jeho zárodek zasadil do tzv. prostoročasové pěny. Myslím, že tato teorie je přinejmenším stejnou spekulací podloženou fantazií jako moje HDV možná horší V prostoročasové pěně dochází k fluktuacím, čeho?? kdy z ní vyšplichují bubliny prostoročasu, které opět splasknou. Čili křivení časoprostoru samotného jak to prosazuji ve své HDV Ale pokud "rozšplíchnutí" přeroste určitou kritickou mez, dojde k vzniku nového vesmíru, pokud čtenář není magor, pak tu jasně vidí, že se tu píše, že vesmír vznikne z prostoročasové pěny, čili z té pěny časoprostoru vznikne i náplň tj. hmota který se začne inflačně rozpínat. I tato teorie se s jistými nesnázemi potýká. Jedním z problému je, že pokud náš vesmír vznikl z opravdu malinké oblasti prostoročasové pěny (která musí být homogenní), nebylo by možno utvořit dnešní struktury galaxií. Velká homogenita prostě nedovoluje vznik (již v prvopočátcích) malých zárodků, které se postupem času rozrostou do struktur, které dnes pozorujeme. Co je však na Lindeho teorii spíš na jeho fantastické hypotéze vzrušující: nevyvrací možnost existence jiných vesmírů. Ani moje HDV nevyvrací soudobé poznatky jako takové, pouze je doplňuje o nový pohled na výrobu hmoty ale poflusána byla už řádně Pokud jich vzniklo z prostoročasové pěny více, měly by být v okamžik svého zrodu spojeny malými koridory v podobě červích děr. Teorie anebo sen fantazie a tedy hypotéza? Oč je lepší než moje HDV? Bohužel tyto "tunely" jsou velmi nestabilní a rozpadají se, proto je jakákoliv možnost komunikace mezi jednotlivými univerzy nemožná. Pokud jiné světy existují, mohlo by dojít mezi nimi ke kolizi? Odpověď zní ne. Při svém rozpínání si vůbec nijak nevadí. Každý z nich totiž expanduje do vlastního prostoru a času - nijak se nekryjí. Práce ukazují, že kromě více prostorových rozměrů by v různých vesmírech mohl existovat i vícerozměrný čas (!). S trochou nadsázky proto na konec můžeme říci: Vítejte v multiverzu. vítejte v HDV Výklad vize 165 Cassper řekl : Z jakeho duvodu nemužu merit čas? Podle TR, nezaleži na konstrukci hodin, kterym odmerujeme čas(periodicky dej), nebo jo? Kyvadlove hodiny meri čas na Zemi už peknu radu let (stolety) a vy tvrdite že snimi nejde merit čas? V inercialne soustave, kyvadlove hodiny jsou nepoužitelne, a už nemužeme porovnavat rychlost plynuti času mezi 2 inercialni soustave. A to podle mne znamena, že na konstrukci hodyn zaleži. ( reakce ) Myslím tápete Casspere ( jako mnoho jiných a jako i já ).
5 Ano, nezáleží na konstrukci hodin, záleží na přesnosti periodicity, tedy výrobě přesně stále stejných intervalů-tiků-kmitů. Každé kyvadlo umístěné na různých tělesech má kmity ( přesné i nepřesné ) různé. Jenže tempo plynutí času v naší pozorovatelně-soustavě je nezávislé na kyvu kyvadla, my je pouze vzájemně porovnáváme. Na Měsíci určitě poběží kyvadlo stejné konstrukce jinak, ale pozemské tempo tam bude stejné, téměř nerozpoznatelně stejné. Kyvadlo různými tempy odvíjení času tedy tempy ukrajování stejných intervalů času měním frekvenci stejných intervalů a měřím i jiný tok času jenže my neumíme být jako pozorovatel na 5 ti stanovištích ve vesmíru a koordinovat si posíláním údaje a tím zjišťovat které tempo času je jaké a které nejrychlejší. K Vaší poslední větě : ano, na konstrukci hodin záleží, jenže tou přesností konstrukce docilujeme pouze stálost intervalů nikoliv zjištění tempa času dané soustavy posunem jeho bodu po vesmíru. Myslím, že proti tápání nás laiků by to chtělo odborníka, co by to vysvětlil pořádně pořádně znamená pomalu a precisně, bez omylů a chyb. Anebo to nikdo neví? Výklad vize 166 K dotazu na moje vyjádření definice času, nemohu jinak, než zopakovat to, co už dlouho skloňuji a recituji na svém webu ve svých úvahách. Podle mě Čas je veličina, nezadatelná, nezaměnitelná a vesmírotvorná.spolu s veličinou Délkou. Obě veličiny vyrábějící časoprostor jsou rovnocenné, něco jako dvě strany jedné mince, jedné Velveličiny. Přičemž rozvedu výklad-úvahu tak, že veličina Délka nepochybně má dimenze, tj. realizuje se do dimenzí. ( jak?, o tom jindy ). Myslím si, že vyšší počet dimenzí nad číslo 3 už netvoří časoprostor >jako takový< ale vyšší dimenze jsou ukryty kompakifikovány ve hmotě-do hmoty. Pro časoprostor realizuje veličina Délka tři dimenze a čistě náhodou z historických důvodů se jedna dimenze nazývá-jmenuje taky délka ( píšu jí tu s malým d ) a druhá dimenze šířka a třetí dimenze výška. Pak když už geometricky počneme tvořit-malovat rastr tí dimenzí tj. soustavu tří os Euklidovských, pak na těch osách se zobrazí složky bodu v prostoru. Jednotka je pak interval volený na dimenzi ( což je stejné jako říci na ose ). Veličina Čas ( já se domnívám ) je veličině Délka symetrickou veličinou i ve výrobě dimenzí. Tedy, že také má realizuje více dimenzí ( nazvěme je pracovně t(1) ; t(2) ; t(3) ) Jenže ten zakopaný pes je v tom, že nepozorujeme, že by se čas tj. odvíjení intervalů-tiků času = na časových dimenzích odvíjelo do tří délkových směrů různým tempem do tří časových dimenzí tedy nepozorujeme do tří směrů kde by mohly být ty tři časové dimenze různá tempa odvíjení ukrajování intervalů. Pozorujeme stále stejný tok-odvíjení času do všech směrů ( prostorových směrů ). Proč? Řeknu vysvětlení, které se domnívám ( netvrdím ho ) : Myzemě- těleso-bod se posouváme vesmírem, měníme polohu. Jak se řekne slovíííčko poloha, všichni si představí polohu délkovou já jim to neberu, ale rád bych, aby jste si už představovali, že poloha bodu může být i polohou v čase ( a potažmo ve třírozměrným
6 čase, třídimenzionálním čase ). Bod-Zem se posouvá a mění polohu a tím po vesmírném Euklidovském rastru os-dimenzí délkových ukrajuje intervaly délkové. Ale totéž dělá ten bod- Zem posouváním se po vesmíru po časových dimenzích = ukrajuje intervaly. Tím, že se posouvá bod-těleso po prostoru má tím pádem trajektorii z délkové veličiny a spouštěním stop.stavu toho pohybujícího se bodu do os-do soustavy dostaneme různé složky-intervaly na osách totožno na třech dimenzích. Bod se posouvá a rastr stojí tím lze sledovat změny velikostí složek, tří. Ale u času je to obráceně!!!.tam se bod-těleso také posouvá po vesmíru po časové trajektorii a spouští se do časového rastru tří dimenzí = tří os časových intervaly, ale ale jsou stále stejné??!!??!!. Proč? protože se to dá vysvětlit tak, že Bod stojí a putuje soustava časová, tedy se stále natáčí ) v případě Země ) tak aby na všech třech časových osách-dimenzích byl interval-složka stále stejně velká. divné že? U prostoru je to tak, že rastr stojí bod se v něm pohybuje ; u času stojí bod ( v časovém rastru tří dimenzí ) a pohybuje se ta soustava času, soustava tří dimenzí času!!!! ano, kolem nás se pohybuje soustava času, soustava tří dimenzí času jen je podivné proč se posouvá čas-rastr tak, že se natáčí aby vždy byly všechny složky stejné, všechny intervaly ukrajovaného času do všech směrů stejné?? To prozatím nevím. Ale vím, že to souvisí s tou dilatací na raketě : přeci na raketě dilatuje čas jen ve směru pohybu tedy jen v jedné časové složce např. t(2) a v osách t(1) a t(3) je tempo odvíjení na raketě stále neměnné jako na Zemi při odletu... Zdenku, říkáš : Nepochopení toho, že čas má dimenze, není ten správný výraz - prostě se mi to nelíbí - měl bych problémy s kauzalitou Já bych ho neměl ten problém s kausalitou. Vysvětlím : Ty pod pojmem kausalita zřejmě máš na mysli i nevratnost času, tedy nemožnost otočení šipky času. Jistě, jenže proč o otočení chodu času lidi furt mluví?, a ptají se : proč to nejde? atd. Koukej, vysvětlení je jednoduché : podobně jako lze vidět délku-dimenzi veličiny Délka v podobě přímky, tak P O D O B N Ě lze vidět i dimenzi času jako přímku ( opakuji jako! ) dimenze veličiny Čas a a přímka nemůže být už kratší, ale může být jen delší když jí budeš křivit-vlnit.( to se děje po Třesku ). Zadruhý : Zem-bod se vesmírem pohybuje-posouvá po délkové dimenzi a přesně podobně si můžeš představovat, že se Zem posouvá-přemísťuje i po časové dimenzi což nejde dozadu pokud se vesmír rozpíná, tedy pokud se natahuje přímka a ona se natahuje tím, že se vlní-křiví. Nám se jen zdá, že lze po délce jít dozadu jenže když sečteš chod-posun Země vesmírem dopředu a odečteš chod človíčka po silnici dozadu tak stále máš kladný interval a né záporný, Podobně s časem : Zem ukrajuje po časové dimenzi intervaly kladné a človíček udělá-li opačný chod po časové dimenzi, tak stejně po součtu je to stále šipka jedním směrem. Pouze se nám řádově zdá, že měření intervalů délkových je o 8 řádů citlivější než měření dozadu-intervalů proti šipce času. A tak to nepozorujeme a nikdo to doposud pokusem neměřil. Jenže se už o tom mluví v dilataci času rakety ; pouze je nutné provést novou interpretaci, že kladné odvíjení ( ukrajování intervalů na časové dimenzi ) času dopředu a záporné odvíjení ukrajování času rakety při vééé se blíží cééé dává pouze zpomalení toku času, ale nedá mínusové intervaly, mínusové obrácení toku času. Ani, u délkové dimenze nemůže nastat kausalita, tedy že by došlo k obrácení šipky pohybu vpřed tj., že by pochod Země tj. ukrajování intervalů délkových dopředu byl přebit pochodem zcvrkávání přímky-prostoru. Zdenku, ono mé vysvětlování je potřeba 20x precizovat a pak už to bude skoro správně. Zdenku, a přesně tady začíná to tvé ( i jiných ) katastrofální nepochopení nové myšlenky HDV : jednak opravuješ stále můj časoprostor na pouze prostor ( je vidět, že pořád pokládáš čas za nějaký parametr a nikoliv za vesmírotvornou veličinu a pokud ano, tak pak i tak u tebe čas stojí nějak nad vesmírem či bokem vesmíru, jako doplněk vesmíru ), ( a navíc už vůůůůbec si nepochopil, že i čas může mít dimenze a že Čas je rovnocenným partnerem veličině Délka-z níž je třídimenzionální prostor ). Pak si naprosto nepochopil co se ve vesmíru křiví, tj. že co jedině se křivit ve vesmíru může, je to pouze časoprostor, nikoliv hmota. Hmota, pole, možná i éter, je výsledek křivení jiných artefaktů. Čili křiví se dimenze veličin. Pak si nepochopil co to je metrika. Veličiny a jejich
7 dimenze ( potažmo časoprostor )nejsou metrika. Metrika je právě stav veličin čili metrika je geometrický/matematický popis stavu veličin. A takže Zdenku, to je to, co naprosto nechápeš naprosto, a škoda, že jaksi ani nechceš chápat ( jako všichni ostatní ). Teprve pak až výsledkem toho geometrického křivení časoprostorových dimenzí vznikají jeho stavy jako stavy polí a hmoty. Zdenku, říkáš : Prázdný abstraktní prostor žádné fyzikální vlastnosti nemůže mít. Poopravím tě, doplním tě : prázdný časoprostor ( ve smyslu pro celý vesmír ) bez jakékoliv hmoty a jakýchkoliv polí, je totálně nezakřivený, euklidovský a tím pádem nemá fyzikální vlastnosti ( takový stav se nachází před Třeskem ), pokud.pokud do fyzikálních vlastností vesmíru nepočítáme zákon o střídání symetrií s asymetriemi ten totiž přinese následně změnu ( změnu stavů veličin časoprostorových ), kterou lidé pojmenují Velký Třesk. Po Třesku se ten časoprostor křiví a vlní a vlnobalíčkuje a to podle matematicko-geometrických předpisů, které ještě všechny nebyly pány fyziky nalezeny. V tomto duchu možná existuje stav křivosti časoprostoru, který bude odpovídat tvému éteru, ale bude to stav pro výzkum interakcí hmoty versus časoprostoru křivého bezvýznamný, nepotřebný, anebo význam není znám či já ho netuším... Autor: Navrátil Josef IP: xxx Datum: :21 Platone, jednou to možná pochopíte, že čas neběží nám, ale my jemu...což znamená, že čas je dimenze a my- Zem-bod se po ní vesmírem suneme ; my ukrajujeme posunem po vesmíru na té časové dimenzi intervaly...čas "stojí" jakožto stojí i dimenze délková a my se po délkové dimenzi posouváme, měníme polohu a tím ukrajujeme intervaly,..a ukrajujeme přesně tak intervaly i na časové dimenzi tím jak se posouváme a měníme polohu Platone, proto když se dostanete za Třesk,pomyslně, tak když tam hmota není, tak se nemá "co" po dimenzi časové posouvat a tím pádem tam čas neplyne on ČAS stojí, je to DIMENZE veličiny...nikdo ho neukrajuje. A přesto je ten čas, existuje, ale "netiká", nikdo neukrajuje putováním po dimenzích intervaly. Pouze ukrajováním intervalů běží-tiká čas. Jednou to možná pochopíte, Platoóóóne... reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vědci versus laikové ( z PL ): Autor: Platon IP: xxx Datum: :10 "jednou to možná pochopíte, že čas neběží nám, ale my jemu."...navrátile Josefe to je právě to, co vám musí každý závidět tu jistota, že tomu tak je. Ale pozor "čas "stojí" jakožto stojí i dimenze délková a my se po délkové dimenzi posouváme, měníme polohu a tím ukrajujeme intervaly" když čas stojí nemůžeme posouvat měnit polohu změnu polohy tvoří čas, každá změna je projev času. Čas o sobě je jenom pojem nic víc..jsou jakés to tři roviny "světa": něco jako povrch pak realita a potom naše teorie. Všichni vidíme a vnímáme ten povrch, realita je to co neznáme je nám skrytá a proto potřebujem nějakou tu teorii abychom se propojili s tím co vidíme a s tím co ještě neumíme pojmenovat. Znovu Pozor "ČAS stojí, je to DIMENZE veličiny...nikdo ho neukrajuje" strýčku Navrátile vy šprýmaři vždyť nahoře říkáte: "ukrajujeme intervaly,..a ukrajujeme přesně.." Možná jen ty nazírací roviny se vám zaměnili Máte však pravdu v tom, že první co můžeme dobře rozlišit jsou "délka" a čas.. Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vědci versus laikové ( z PL ): Autor: Navrátil Josef IP: xxx Datum: :22 Pane, věc závadného postoje Vašeho je v tom že nemáte ochotu ochotu přemýšlet jinak než vám přemýšlí vlastní mozek. Měl by jste pochopit, že čas není tikající fluidum ale artefakt-veličina a mám lidem čas plyne jako vjem opakuji : jako vjem, poté co my-bod-zem se po čase-artefaktu posouváme, tj. my ukrajujeme na té veličině, tedy její dimenzi ( jejich dimenzíííích třech ) intervaly. Tím, že ukrajujeme ony intervaly, tím cítíme chodpochod-odvíjení-tikání času vnímejmež čas nejen jako pochod-tikání času, ale také jako artefakt-veličinu s kterou se něco děje když se něco děje. Pokuste se to tak vnímat, že Čas netiká, neběží je-li to dimenze té veličiny respektive stojíme-li na té dimenzi veličiny Čas a neposouváme-li se po ní. Je to asociativně podobné jako s dimenzí délkovou po které se my posouváme a tím měníme polohu tím ukrajujeme intervaly. Délka sama neběží, my běžíme po ní, čas sám neběží my běžíme po něm... Výklad vize 167 Ivo Vašíček, harcovník na fórech na LN, napsal na Aldebaranu 27. říjen 2007, 16:29 toto
8 ( červeně komentuji ) : Rozumím ZOE tvé argumentaci. Nicméně přesto pro mne zůstává prostor abstrakcí. Když napíši, že se těleso pohybuje po přímce, neznamená to, že přímka existuje. Ale ano existuje, ve formě dimenze veličiny. V tom to je (! ), v tom je ten celý problém, že nám lidem hmotným to bytostem/útvarům je podivné, iluzorní, že by mělo existovat něco, na co si nemůžeme sáhnout. Ano, to se nám zdá podivné. na délku si nemůžeme sáhnout, na čas taky ne. Pak na HDV se nám zdá bizarní a schizofrenní, podivné to, že by ohmatatelná hmota mohla být vůůůůbec realizována-postavena vesmírem právě z tak neohmatatelných realit-artefaktů jako jsou dvě veličiny : Délka a Čas ( které pak se multiplikují do více dimenzí ). A navíc když si navíc myslím, že hmotnost je jen vlastnost křivého zakřiveného časoprostoru, pak se nedivím, že taková hypotéza předběhla dobu o 30 let a jsem jako šarlatán pro ní honěn po psychiatriích. Z mého pohledu je prostor něco jako geometrický operátor. Uvažuji tak, proto, že prostor nezpůsobuje žádné interakce. Časoprostor vnější hmotě už nerealizuje interakce hmoty s hmotou, ale časoprostorové útvary jako multivlnobalíčky interagují s jinými multivlnobalíčky ( z dimenzí veličin ) tak, že tyto upravují-pozměňují křivosti uspořádanosti vlnoútvarů ( většinou na povrchu klubíčka ) těch velmi komplikovaných hmotových konglomerátů vlno-balíčků interakce složité hmoty s hmotou jsou realizace změn vlnovln uvnitř těchto konglomerátů časoprostoru a mnohdy se navenek tj. ve venkovním časoprostoru nic neděje. Penicilín když reaguje s mikrobem je to interakce m versus m a navenek se nemusí měnit interakce venkovní tj. slabá síla, gravitační síla, jen třebas elektromagnetismus Vzdálenost je v podstatě gravitační potenciál, obdoba elektrického potenciálu. Při mém pohledu z toho nevznikají žádné nové závěry, jen je mnohem jednodušší chápání interakcí. Interakce chemické a potažmo biologické až interakce složitých bílkovin už nemusí být popisovány jako změny křivostí časoprostoru i když tato podstata tu je a měla by se ukázat a prokázat pomocí HDV. Výklad vize 168 Pane Platone, to co jste řekl byla místy naivní řeč, místy hořká pravda. Stručně Vám řeknu to, co ani netušíte : Po revoluci jsem začal podnikat jako spousta jiných jiní aby se mohli válet s rodinou na Bahamách, já s úmyslem si vydělat na matematika. Dřel jsem od r pět let. Vydělal 2,2 miliony ale ale bohužel jen v peněžním deníku ; dlužníci mi je dodnes nedali ( nedali do kapsy, zisky zůstaly jen v tom peněžním deníku a i z těch fiktivních zisků jsem státu zaplatil daně!, zdravotní pojišťovně vysoké sumy jakož i sociálce, měsíčně tis. přesto mám důchod 8 tis. protože po r. 96 jsem musel firmu rozpustit a byl 5 let na ÚP jako nezaměstnaný ). Pak jsem, nebudete věřit, od 1997 čtyři roky dost pravidelně posílal bohatým lidem žádost o sponzorování fyziky anebo malý dar např. 500,-Kč na č. mého konta, a těch dopisů jsem rozesílal 20 týdně, někdy víc. Určitě si dovedete spočítat, že to bylo celkem cca 5000 dopisů á 12,- Kč, což je ,- Kč.jen za dopisy.(! ) Na těch 5000 dopisů mi odpovědělo 11!!, čtete dobře a zrak Vás nešálí, jedenáct lidí nebo ředitelů fabrik, že nemůžou a z toho 2 mi poslali výhrůžku, že jestli se ještě jednou opovážím mu napsat, tak Jenže v české kotlině nejsou jen tak ledasjací lakomci, ale superlakomci. Od r dodnes z přítelem hledáme sponzora respektive partnera k laboratornímu vyzkoušení nové technologie výroby benzínu z mastných kyselin podobně jak to dělá SETUZA z řepkového oleje, ale jeden postupový krok je tam nový, je to vynález. Ale v této republice není nikdo kdo
9 by zariskoval 2-3 miliony na odzkoušení ( problémem je ve výběr katalyzátoru ) něčeho, co kdyby se povedlo, dalo by stamiliony zisku, možná i víc. Ta technologie je o 10-15% levnější než to dělá SETUZA. Ani granty se letos přes VaV ( kde jsme byli ujišťováni že máme zelenou ) neudělovaly, kvůli EU a bordelu ve vládě. Jenže v české kotlině jsou lakomci neuvěřitelně superlakomí anebo anebo anebo moje smůla od r k získání matematika(ů) je řízena Bohem : Navrátile, nedostaneš, nedostaneš, protože tvoje dokončení HDV by se dostalo do vědy předčasně, svět na to není zralý. ((...a nejen ty finanční překážky mi Bůh staví do cesty...už 17 let )) Výklad vize 169 od: Navrátil Josef datum: :19:02 předmět: Re: Re: Trapi mě věc,nad kterou musim furt přemyšl Vážený Rosťo, já ti na tvou otázku odpovím názorem svým, který věda odmítá, respektive né věda ( ta to ještě nečetla ), ale odmítá to jistá skupina českých fyziků. Řeknu ti ten názor jen stručně a pak tě odkáži na svůj web, kde o tom mluvím podrobně. Takže : Velký třesk není třeskem, ani výbuchem nějakého nic, aby se zrodilo něco. Velký třesk je jen změna stavu čili je to předěl, přechod od stavu předešlého k následujícímu. A to pomocí zákona principu střídání symetrií s asymetriema. Stav vesmíru před Třeskem tedy ( myslím si to, navrhuji takovou hypotézu ) byl symetrický, nezakřivený časoprostor, bez hmoty a polí. Tento časoprostor byl ve stavu 3+3 dimenzionálním ( tři dimenze délkové a tři časové ) euklidovský, plochý, symetrický, zřejmě o jednotkové velikosti ( vysvětlení za chvíli ). Velký Třesk je zahájením-spuštěním toku času protože tok času je spuštěn díky zahájení křivení tohoto 3+3 dimenzionálního časoprostoru. Každé křivení vlnění časoprostoru ( podle nějakých geometrických předpisů ) je svou podstatou projevem nastolení nejednotkových poměrů dimenzí do veličiny Délka a do veličiny Čas. Před Třeskem ve stavu totální euklidovské plochosti ČP nelze stanovit velikost jednotky na každé dimenzi každé ze dvou veličin : Délka a Čas. Ale lze stanovit jejich jednotkový POMĚR. Nazvěmež ho cééé ( vesmír ho použije pak jako rychlost světla ) ; c = 1 / 1. Přitom nezáleží na tom jak je jednotka velká, může být 0 i 1 i nekonečno. Ale záleží na jednotkovém poměru obou pak je to nezakřivený 3+3 d ČP. Po Třesku počne-li se časoprostor vlnit-křivit ( dle geometrických předpisů ) nastane nejednotkový poměr těchto v < c = 1. Tento jev ŕ křivení ČP je spouštěcím mechanizmem pro odvíjení času a a také je křivení ČP důvodem vzniku hmoty a to právě z toho samotného časoprostoru. Křivý lokální vlnobalíček ČP je už hmota. Lidově řečeno : po Třesku vše co ztrácí rychlost cééé ( a nabývá vééé ), to hmotní. Hmota se nerodí z ničeho ale z ČP a to jeho křivením. Velkoglobální malé křivení se ustálí na několika stavech malých křivosti a to jsou pole, stanou se polemi. Velké zakřivení v lokálních místech a útvarech zvaných vlnobalíčky se stávají hmotovými elementy. Dimenze ČP jsou v nich svinuty, kompaktifikovány. Takže do počtu 3+3 D je stav veličin časoprostorem málo zakřiveným a další dimenze nad tři jsou už schovány uvnitř hmoty. Čas po Třesku běží, odvíjí se proto, že bod-zem po té dimenzi časové se posouvá. My-Zem ukrajujeme na dimenzi intervaly a tím vykonáváme chod času ; tiky jsou intervaly, které dělá hmotný bod svým putováním po vesmíru. Takže čas netiká nám, ale my jemu. My vyrábíme pochod času tak jak se my posouváme
10 měníme polohu po vesmíru. Poměry intervalů délkového ku časovému nejsou jednotkové, platí v < c.protože časoprostor je křivý a tak se ony jednotky c = 1 / 1 promítají na průmětnu v jiných úsečkách podle toho jak jsou příslušné dimenze natočeny a tím vznikne véé = 0/1 = 1/ inf. < c = 1/1 ( čtenáři pochop, že čitatel se k nule blíží, čili se chce říci, že vždy je čitatel menší než jmenovatel a to právě v tomto vesmíru po tomto Třesku kdy nastává takové křivení ČP, že vždy bude v < c a také vždy v.v.v < c.c.c nebo v.v.c < c.c.c nebo v.c.c < c.c.c atd. ( nastávají různé typy křivostí ČP, na to jsou parciální derivace a příslušná matematika ). Proto i STR může tvrdit své dilatace času a kontrakce délek, neb to je svou podstatou pootáčením dimenzí ( a na nich jednotkovými intervaly ) které se pak snímají domácím pozorovatelem jako zněna intervalu natahování či zkracování. Takže Třesk je tichý nevýbuch, je to změna stavu, je to zahájení křivení ČP a tím pádem je to zahájení nejednotkových poměrů na dimenzích což znamená zahájení odvíjení času ( hmotný bod se posouvá stejně tak po časové dimenzi jako po délkové dimenzi ale vždy ta Zem-bod ukrajuje na každé ze tří dimenzí délkové jiné intervaly a na každé ze tří dimenzí časové STEJNE intervaly ( a to je prozatím záhadou proč? čili proč do tří délkových stran v krychli je vždy stejný tok času, stejné ukrajování stejných intervalů?? to čeká na vysvětlení po rozboru úvah ). Další výklad a zpřesňování poté bude-li o něj zájem. Mé web-stránky : Reagoval na tuto mou řeč Rosťa Telinger takto : Ahoj, dá se říct že po velkém třesku začal mýt smysl časoprostor?existovala už nějaká počáteční gravitace?dá se určit z kterého směru zaření z V. třesku pochází nebo je všude kolem. Je mi 13 let takže se o astrofyziku začal zajímt nedávno jinak se zajímám o astronomii a jmenuji se Rosťa Telinger-děkuju že jste zareagoval na můj dotaz Dá se říct že po velkém třesku začal mýt smysl časoprostor? -> Odpovídám tomuto sympatickému mládenci : Zatím si nepochopil můj výklad tak jak byl řečen a myšlen. Časoprostor jako takový sám o sobě smysl nemá. Smysl ČP se zjeví poté, když se sám stane tvárným a proměnným stavem v symbióze se zákonem ( a zákony následnými ), které proměnu řídí. Myslím si že jedním z prvních zákonů je zákon o střídání symetrií s asymetriemi pro použití atrefaktů jimiž jsou dimenze veličin. Smysl ČP tedy dostane až ve spojení se zákony které manipulují tím ČP Existovala už nějaká počáteční gravitace? --> Odpovídám : Gravitace v podstatě je vlastnost ČP, je to jistý stav křivosti ČP a domnívám-li se že křivení ČP nastalo právě po Třesku, tak deduktivně tím pádem se zjevila gravitace až po Třesku jakožto stav křivosti ČP Dá se určit z kterého směru záření z V. třesku pochází nebo je všude kolem.?--> Odpovídám : I záření je stav křivosti ČP. Takže po Třesku nastávají v původním stavu ČP změny křivostí a to lokální i globální a tyto křivosti se do sebe vnořují ( každá jiná křivost lokálního zkřivení ČP plave v jiné křivosti téhož ČP ). Lze tedy uvažovat, že záření po Třesku nastalo všude v ČP jakožto globální zkřivení celého ČP stavu do jakési pěny ČP. Výklad vize 170 Pane, věc závadného postoje Vašeho je v tom, že nemáte ochotu ochotu přemýšlet jinak než vám přemýšlí vlastní mozek. Měl by jste pochopit, že čas není tikající fluidum, ale artefakt-veličina a mám lidem čas plyne jako vjem, opakuji : jako vjem, a to poté, co my-bod-zem se po Čase-artefaktuveličině posouváme, tj. my-zem ukrajujeme na té veličině, tedy na její dimenzi ( na jejich dimenzíííích třech ) intervaly. Tím, že ukrajujeme ony intervaly, tak tím cítíme chod-pochod-odvíjení-tikání času
11 vnímejmež čas nejen jako pochod-tikání času, ale také jako artefakt-veličinu, ( která stojíexistuje a s kterou se něco děje až když se děje něco na ní. Pokuste se to tak vnímat, že Čas netiká, on jen je a neběží je-li to dimenze té Veličiny, respektive stojíme-li my-bod na té dimenzi veličiny Čas a neposouváme-li se po ní. Je to asociativně podobné jako s dimenzí délkovou, po které se my posouváme a tím měníme polohu a tím ukrajujeme intervaly. Délka sama neběží, my běžíme po ní, po délkové dimenzi ; čas sám neběží my běžíme po něm, po časové dimenzi a tento fyzikální projev pak vnímáme jako odvíjení-tikání času... Autor: S/kepticus M/aximus IP: xxx Datum: :37 Od pohybu je odvozena existence času. Pohyb není možný bez prostoru a "hmoty". Tedy z mé teze vyplývá, že čas je odvozený nikoli naopak. Dovedete si snad představit čas sám o sobě bez pohybu? K čemu by ten čas byl a jak byste ho měřil? Odpověď Ano, pohyb bodu-objektu nemůže být tam kde není časoprostor. Dovedeme-li si představit prostorovou síť 3D bez újmy na rozumu, pak podobná sít 3D časových dimenzí nám ničí rozum. Pohyb bodu, posun bodu po délkových dimenzích a tím ukrajování intervalů délkových na délkové trajektorii nám nepůsobí mozkový problém. Intervaly tohoto pohybu můžeme pak spouštět jako složky na každou ze tří dimenzí délkových. Soustava 3D stojí, bod koná cik-cak pohyb. U času je to naopak : sice také bod-těleso provádí posun po časové trajektorii a tím ten bod ukrajuje časové intervaly, ale ale zde spouštění změny posunu, pozice bodu do tří časových složek je takové, že vždy každá ze tří složek je stejná, má stejný interval. Čili cítíme do všech tří stran délkových stejný tok, tempo odvíjení času. Jak se to dá vysvětlit? Jedině tak, že bod-těleso se posouvá po časové trajektorii ( nepravidelným tempem ) ale není pevná 3D časová soustava, ta se natáčí stále tak aby ty tři složky byly stejné. U pohybu bodu v systému 3D délkových dimenzí ( v prostoru ) soustava stoj a bod dělá posuny cik-cak. Kdežto u pohybu v systému 3D časových dimenzí ( v časoru ) soustava se natáčí k posunu bodu po časové trajektorii tak aby stále byly tři složky stejné, stejně velkého intervalu. Proč tomu tak je u času pro Zemi, to nevím že jsou všechny tři složky času stejně velké a tím se nám zdá že čas běží stejným tempem do tří délkových dimenzí. Výklad vize 171 ( čas neběží, ale my se suneme po něm ) Autor: Dal IP: xxx Datum: :22 No ja chapu cas jako miru zmeny nejakeho objektu v porovnani s tim, jak se meni jiny objekt. To znamena, ze bez objektu (hmota nebo energie, to je jedno) neni ani cas. Jeho "sipka" je pak dana ciste pravdepodobnosti dane zmeny. (voda z derave lahve vytece, ale s temer nulovou pravdepodobnosti by nemusela...). Re: Re: Současná fyzika: Autor: ZEPHIR IP: xxx Datum: :29 Ano, takhle je definovaná termodynamická šipka času. Nicméně ve vesmíru probíhaj samovolně i negentropický jevy, jinak bysme tu totiž nebyli. A ty se termodynamický šipce času vymykaj. Vlnová teorie éteru popisuje vznik a vývoj vesmíru jako dynamickou rovnováhu dvou kauzálních jevů: difůze a vlnění, popsaný vlnovou rovnicí. reagovat Inerciální difůze je typicky termodynamickej jev: rozmazává gradienty ale na to spotřebovává čas. Každá difůze totiž nějakou chvíli trvá. Vlnění naopak gradienty vytváří, ale spotřebovává na to čas, kterej nahromadila difůze. Podle mě to funguje to přibližně takhle: když se do éterový pěny uvede energie ve formě vlnění, třeba jen na okamžik, pěna v tom místě zhoustne. Zahuštěný místo se chová jako čočka a soustřeďuje do sebe další vlny energie na úkor svýho
12 okolí, který se tak stává postupně chaotičtější. Díky tomu vesmír samovolně rostě a zahušťuje se, dokud vytvořený gradienty nezhoustnou natolik, že začne převládat difůze, která termodynamickou šipku času obrátí a začne zase gradienty rozpouštět na chaos. V praxi oba procesy probíhaj současně na různých úrovních časoprostorový pěny. Tak ještě jednou, abyste to vyplývání pochopil i Vy : Autor: S/kepticus M/aximus IP: xxx Datum: :37 Od pohybu je odvozena existence času. Pohyb není možný bez prostoru a "hmoty". Tedy z mé teze vyplývá, že čas je odvozený nikoli naopak. Dovedete si snad představit čas sám o sobě bez pohybu? K čemu by ten čas byl a jak byste ho měřil? Re: Tak ještě jednou, abyste to vyplývání pochopil i Vy : Autor: Navrátil Josef IP: xxx Datum: :08 Ano, pohyb bodu-objektu nemůže být tam kde není časoprostor. Dovedeme-li si představit prostorovou síť 3D bez újmy na rozumu, pak podobná sít 3D časových dimenzí nám ničí rozum Pohyb bodu, posun bodu po délkových dimenzích a tím ukrajování intervalů délkových na délkové trajektorii nám nepůsobí mozkový problém. Intervaly tohoto pohybu můžeme pak spouštět jako složky na každou ze tří dimenzí délkových. Soustava 3D stojí, bod koná cik-cak pohyb. U času je to naopak : sice také bod-těleso provádí posun po časové trajektorii a tím ten bod ukrajuje časové intervaly, ale ale zde spouštění změny posunu, pozice bodu do tří časových složek je takové, že vždy každý ze tří složek je stejná, má stejný interval. Čili cítíme do všech tří stran délkových stejný tok, tempo odvíjení času. Jak se to dá vysvětlit? Jedině tak že bod-těleso se posouvá po časové trajektorii ( nepravidelným tempem ) ale není pevná 3D časová soustava, ta se natáčí stále tak aby ty tři složky byly stejné. U pohybu bodu v systému 3D délkových dimenzí ( v prostoru ) soustava stoj a bod dělá posuny cik-cak. Kdežto u pohybu v systému 3D časových dimenzí ( v časoru ) soustava se natáčí k posunu bodu po časové trajektorii tak aby stále byly tři složky stejné, stejně velkého intervalu. Proč tomu tak je u času pro Zemi, to nevím že jsou všechny tři složky času stejně velké a tím se nám zdá že čas běží stejným tempem do tří délkových dimenzí. Re: Pohyb nic nepředpokládá, pohyb je, Vy "tautolgu" :-))): Autor: Zephir IP: xxx Datum: :23 krom toho jsem se s podobnýma rozumama už mockrát setkal, takže na ně mám připravenej dokonce obrázek. Na tomhle obrázku se evidentně nic nehejbe, nicméně z něj vyplývá, že v obou polovinách běží čas, dokonce i různou rychlosti. Z toho vyplývá, že čas na pohybu vlastně vůbec nezávisí, je to pravděpodobnostní veličina. Re: Pěkná ptákovinka :-))): Autor: Zephir IP: xxx Datum: :55 Pohyb je změna místa s časem a k ničemu takovýmu na tom obrázku nedochází. Pokud byste chtěl sémanticky filozofovat, tak obecným měřítkem času je změna a pohyb je jen jeden z mnoha možnejch případů změn (sice změna místa s časem). Vidíte, že i sama filosofie času je na pojmu pohyb nezávislá. Zkrátka a dobře, pokud byste chtěl pochopit podstatu času, doporučuju se od představy pohybu a prostoru oprostit, jinak se budete motat v kruhu tautologických definic. Re: Neuvěřitelné, můžete mi vysvětlit, jak může dojít ke změně bez pohybu? :-))): Autor: Zephir IP: xxx Datum: :32
13 Tam nedochází k pohybu, jen k přepínání stavů. Teprve když se ty stavy budou přepínat postupně v sousedících místech časoprostoru, začnete je vnímat jako pohyb. Určitě se mnou ale budete souhlasit, že tohle je hodně speciální případ změny stavů. Celej problém je v antropomorfizaci těchto představ. My sme bytosti, tvořený plynulým přepínáním stavů v určitým místě časoprostoru, což se projevuje jako inerciální pohyb, takže si nic jinýho, než podobný změny stavu jako realitu ani uvědomit neumíme. Ale když si představíte šum, jako na televizi po skončení vysílání, pak uvidíte, že takovej "film" může klidně běžet pozpátku: chybí mu evidentně časová osa. V hustým systému inerciálních chaotickejch částic se nemůže šířit na dálku ani energie, takže zde nexistuje ani prostor. Vidíte, že mám dost argumentů proto, abych se s definicí pohybu při uvažování času moc nezabejval. Re: Re: Pohyb nic nepředpokládá, pohyb je, Vy "tautolgu" :-))): Autor: Navrátil Josef IP: xxx Datum: :10 Zephire, jednou přijde čas kdy budeš muset pochopit, že veličina délka sama nic neměří a sama nedává lidem vzdálenosti, sama nikam se nevzdaluje a sama prostě neměří šířku paneláku. Veličina Délka je jedna věc ( ta pak má dimenze, které také samy nic neměří a neudávají ) a druhá věc je kdo-co se po té délce pohybuje-posouvá a tím že ten bod ukrajuje na dimenzi intervaly. Jednou to budeš muset pochopit. Až to pochopíš, pak si uvědomíš totéž o čase : >čas< je veličina, která sama neběží, netiká ( >délka< sama nedélkuje, sama nepředvádí-neuvádí interval ) a že na té dimenzi veličiny Čas běží těleso ( nebo prostě hmotný bod ) a ten vyrábí čas ( s malým č ) čili ten vyrábí intervaly, tok intervalů, čili odvíjení na tom Čase, na veličině když někdo ukrajuje to je pak onen čas-stárnutí které pociťujeme. Čili čas a Čas jsou dva různé pojmy. Totéž jako je rozdíl mezi Délkou veličinou ( délková dimenze ) a délka-vzdálenost sama. Délka je veličina a ta (sama ) realizuje své dimenze ( nejznámější dimenze jsou tři : délka, šířka a výška, kde to slovíííčko délka s malým d je dimenze, a je to slovíčko čistě historicky náhodou stejné jako název pro veličinu Délka ) Totéž pro veličinu Čas i tato veličina realizuje své dimenze ( ke dnešku neprobádané tři dimenze, které nemají název, proto je označím t(1), t(2), t(3) ). Takže když si náš mozek myslí, že my-bod-zem stojíme, jen čas běží, je to jen fixe : Zem nestojí, ona se vesmírem posouvápřesouvá po délkové dimenzi a tím ukrajuje intervaly ( délkové) Totéž o >čase<. Čas jakožto veličina ( i některá z jejich tří dimenzí ) stojí, ale my se po té dimenzi pohybujeme a tím tikáme, vnímáme tiky, tím ukrajujeme intervaly na časové dimenzi a tím čas běží. A běží do tří časových dimenzí ( do tří složek ztotožníme-li tři dimenze s třemi časovými osami ) stejným tempem, což sice vypadá jako záhada, ale určitě se to vysvětlí proč tomu tak je. Čas neběží, ale my běžíme po něm a to tak, že když se z této trajektorie časového posunu spustí tři složky na tři časové osy totožné se třemi časovými dimenzemi, tak jsou kupodivu ty tři složky stejné, o stejném intervalu, ale ale např. víme, že při dilataci času na raketě se interval časový ukrajovaný raketou mění a to ve směru pohybu. V ostatních dvou směrech zůstává tempo odvíjení časových intervalů stejné jen do třetí dimenze se tempo, čili tiky, čili intervaly mění. Představíš-li si to ke kouli, že by se jeden poloměr měnil, pak je to elipsa, a změní-li se ten poloměr-interval na nekonečně velký, tak je to paraboloid jenže to tak je pro pozorovatel-pozemšťana když snímá tři intervaly a z toho jeden je jiný, kdežto na raketě to není paraboloid ale stále koule. Výklad vize 172
14 Vážený Rosťo, já ti na tvou otázku odpovím názorem svým, který věda odmítá, respektive né věda ( ta to ještě nečetla ), ale odmítá to jistá skupina českých fyziků. Řeknu ti ten názor jen stručně a pak tě odkáži na svůj web, kde o tom mluvím podrobně. Takže : Velký třesk není třeskem, ani výbuchem nějakého nic, aby se zrodilo něco. Velký třesk je jen změna stavu čili je to předěl, přechod od stavu předešlého k následujícímu. A to pomocí zákona principu střídání symetrií s asymetriema. Stav vesmíru před Třeskem tedy ( myslím si to, navrhuji takovou hypotézu ) byl symetrický, nezakřivený časoprostor, bez hmoty a polí. Tento časoprostor byl ve stavu 3+3 dimenzionálním ( tři dimenze délkové a tři časové ) euklidovský, plochý, symetrický, zřejmě o jednotkové velikosti ( vysvětlení za chvíli ). Velký Třesk je zahájením-spuštěním toku času protože tok času je spuštěn díky zahájení křivení tohoto 3+3 dimenzionálního časoprostoru. Každé křivení vlnění časoprostoru ( podle nějakých geometrických předpisů ) je svou podstatou projevem nastolení nejednotkových poměrů dimenzí do veličiny Délka a od veličiny Čas. Před Třeskem ve stavu totální euklidovské plochosti ČP nelze stanovit velikost jednotky na každé dimenzi každé ze dvou veličin : Délka a Čas. Ale lze stanovit jejich jednotkový POMĚR. Nazvěmež ho cééé ( vesmír ho použije pak jako rychlost světla ) ; c = 1 / 1. Přitom nezáleží na tom jak je jednotka velká, může být 0 i 1 i nekonečno. Ale záleží na jednotkovém poměru obou pak je to nezakřivený 3+3 d ČP. Po Třesku počne-li se časoprostor vlnit-křivit ( dle geometrických předpisů ) nastane nejednotkový poměr těchto v < c = 1. Tento jev křivení ČP je spouštěcím mechanizmem pro odvíjení času a a také je křivení ČP důvodem vzniku hmoty a to právě z toho samotného časoprostoru. Křivý lokální vlnobalíček ČP je už hmota. Lidově řečeno : po Třesku vše co ztrácí rychlost cééé ( a nabývá vééé ), to hmotní. Hmota se nerodí z ničeho ale z ČP a to jeho křivením. Velkoglobální malé křivení se ustálí na několika stavech malých křivosti a to jsou pole, stanou se polema. Velké zakřivení v lokálních místech a útvarech zvaných vlnobalíčky se stávají hmotovými elementy. Dimenze ČP jsou v nich svinuty, kompaktifikovány. Takže do počtu 3+3 D je stav veličin časoprostorem málo zakřiveným a další dimenze nad tři jsou už schovány uvnitř hmoty. Čas po Třesku běží, odvíjí se proto, že bod-zem po té dimenzi časové se posouvá. My-Zem ukrajujeme na dimenzi intervaly a tím vykonáváme chod času ; tiky jsou intervaly, které dělá hmotný bod svým putováním po vesmíru. Takže čas netiká nám, ale my jemu. My vyrábíme pochod času tak jak se my posouváme měníme polohu po vesmíru. Poměry intervalů délkového ku časovému nejsou jednotkové, platí v < c.protože časoprostor je křivý a tak se ony jednotky c = 1 / 1 promítají na průmětnu v jiných úsečkách podle toho jak jsou příslušné dimenze natočeny a tím vznikne véé = 0/1 = 1/ inf. < c = 1/1 ( čtenáři pochop, že čitatel se k nule blíží, čili se chce říci, že vždy je čitatel menší než jmenovatel a to právě v tomto vesmíru po tomto Třesku kdy nastává takové křivení ČP, že vždy bude v < c a také vždy v.v.v < c.c.c
15 nebo v.v.c < c.c.c nebo v.c.c < c.c.c atd. ( nastávají různé typy křivostí ČP ). Proto i STR může tvrdit své dilatace času a kontrakce délek, neb to je svou podstatou pootáčením dimenzí ( a na nich jednotkovými intervaly ) které se pak snímají domácím pozorovatelem jako zněna intervalu natahování či zkracování. Takže Třesk je tichý nevýbuch, je to změna stavu, je to zahájení křivení ČP a tím pádem je to zahájení nejednotkových poměrů na dimenzích což znamená zahájení odvíjení času ( hmotný bod se posouvá stejně tak po časové dimenzi jako po délkové dimenzi ale vždy ta Zem-bod ukrajuje na každé ze tří dimenzí délkové jiné intervaly a na každé ze tří dimenzí časové STEJNE intervaly ( a to je prozatím záhadou proč? čili proč do tří délkových stran v krychli je vždy stejný tok času, stejné ukrajování stejných intervalů?? to čeká na vysvětlení po rozboru úvah ). Další výklad poté bude-li o něj zájem Výklad vize 173 (citace) Podle OTR tikají atomové hodiny na satelitech GPS rychleji (hlásají přístroje na Zemi snímající GPS čas-interval ). Tento rozdíl činí 45,9 mikrosekund za den, protože se nacházejí ve slabším gravitačním poli než hodiny umístěné na zemském povrchu. Pak z STR zase vyplývá, že atomové hodiny pohybující se orbitální rychlostí satelitů GPS budou tikat o 7,2 mikrosekund pomaleji. Teprve když se oba tyto efekty zkombinují, dostaneme na naše přijímače pozemské správnou polohu (čeho ) i časový údaj (čehokoho ). Ignorováním těchto efektů bychom získali nepřesnost v řádu desítek metrů ( koho, pro koho ) a celý systém by byl nepoužitelný. Pokusím se tu vysvětlit přesným logickým popisem jak to doopravdy je : Zem tu bude pozorovatel P1 v situaci/pozici s gravitačním polem g1 a s jemu určeným/daným tempem odvíjení času tj. ukrajováním časových ( etalonových ) intervalů t1 ( atomové hodiny na zemi s t1 intervalem ) ; Satelit GPS tu bude pozorovatel P2 v situaci/pozici s gravitačním polem g2 a.a prý P1 naměří doma, že na P2 běží čas jinak, tj. podle OTR je rychlejší tempo plynutí času t2 rychlejší viz citace z opisu výroku ( ač sám pozorovatel na P2 pozoruje svoje hodiny, doma na GSP, že tikají stejným tempem jako na zemi atomové hodiny tikají v celém vesmíru ve vlastní soustavě pozorovatele stejným tempem ). Tedy P1 vidí-pozoruje-snímá do svých přístrojů informaci ze satelitu, že t1 > t2. Čili jak to vysvětlit? Lehce pomocí logiky s pootáčením soustav takto :
16 Samozřejmě, že v našem konkrétním zadaném případě se Zemí a GPS není pootočení časové osy takové, tak obrovské, aby platilo 3 t1 = t2 > t1, ale pootočení je strašně nepatrné. Důvtip a důraz je nutno klást na uvědomění si, že i pozorovatelem i hodnotitelem tu je pouze soustava základní pozemská ; té pozemské se zdá že tomu satelitu GPS jdou céziové hodiny rychleji, zdá se mu to znamená, že to tak snímá a né že na GPS jdou jinak než na zemi. Na Zemi když uběhne interval t1, tak na GPS uběhne interval t2,do kterého se vejdou pozemské n. t1 intervaly ; čili se nám zdá, že na satelitu jde čas rychleji než na Zemi za náš interval se na něm vykonají tři naše intervaly. K obrázku výše citace z Ullmanna : Zobecnění fyzikálních zákonů platných v rovinném prostoročase (tj. zákonů speciální teorie relativity bez gravitace) na zakřivený prostoročas (přítomnost gravitačního pole) spočívá v tom, že obyčejné parciální derivace podle souřadnic jsou nahrazeny derivacemi kovariantními. Obdobně to bude i s rychlostí v < c. OTR je pojednání v rámci zrychlení čili popis už pole mezi P1 a P2 ; kdežto a STR je v rámci stop-stavů toho zrychlení ( pole je nekřivý časoprostor ) čili je to logicko-deduktivně stejný princip tedy STR je také pootáčení soustav. STR ukáže transformační pootočenou soustavu stop-stavu při daném neměnném vééé tj. soustava je inerciální neměnná v čase, kdežto u OTR je proměnná ta inerciální soustava v čase, je neinerciální, je křivá ( je proměnné vééé v čase ; v/t ) a tedy pootáčení probíhá kontinuálně. U STR nikoliv, tam se hodnotí-porovnává stav počáteční a koncový v plochém poli. JN, v 13:55h Toto mé ( nedokonalé ) popisování-vysvětlování nahoře, je totožné svým smyslem, svou podstatou co se chce vysvětlovat v propracovanějším jiném povídání-vysvětlování panem Dr. V.Ullmannem, zde ŕ citace : Gravitaci je možno zkoumat v podstatě dvojím způsobem: 1. Buďto uvažovat "fyzikální" gravitační pole v rovinném prostoročase (v rámci STR); nebo 2. Zavést zakřivený prostoročas bez gravitace Tedy vlastní čas vzhledem k souřadnicovému času (který odpovídá nulovému gravitačnímu potenciálu) teče tím pomaleji, čím vyšší je hodnota gravitačního potenciálu v daném místě (gravitační
17 potenciál je záporný). Hodiny umístěné v gravitačním poli se zpožďují vůči stejným hodinám umístěným mimo pole (resp. v místě se slabším polem) V blízkosti hmotných těles plyne čas (ve srovnání se vzdálenými místy) pomaleji, dochází ke "zpomalování toku času gravitačním polem" - gravitační dilataci času. Důsledky tohoto jevu (jako je gravitační rudý posuv zmíněný níže) mají klíčový význam při konečných stádiích gravitačního kolapsu a utváření černých děr (viz 4.2,4.3) Uvedeme si ještě jeden významný důsledek vztahu mezi intervalem vlastního a souřadnicového času (2.36) - gravitační spektrální posun, o němž jsme se již výše zmínili. Podle vztahu (2.36) ve dvou místech s různým gravitačním potenciálem budou témuž intervalu souřadnicového času odpovídat různé intervaly vlastního času Jestliže světlo přichází z místa o větším gravitačním potenciálu do místa s nižším potenciálem, jeho frekvence se snižuje - jedná se o gravitační rudý posuv. Naopak, při šíření záření z míst o nižším gravitačním potenciálu do míst se silnějším gravitačním polem dochází k modrému posuvu - frekvence světla se zvyšuje Takto vyplývá gravitační frekvenční posuv z geometrické interpretace gravitačního pole v obecné teorii relativity. Ke stejnému závěru včetně vztahu (2.41') však lze dojít i elementárnějšími postupy I když gravitační frekvenční posuv je v pozemských podmínkách zcela nepatrný a v praktickém životě se neuplatňuje, podařilo se i v tíhovém poli Země gravitační rudý posuv experimentálně prokázat a změřit Kromě toho existují astronomická ověření gravitačního rudého posuvu. Světlo vysílané atomy z povrchu Slunce přichází na Zemi podle vztahu (2.41') s rudým posuvem , což činí několik procent šířky Fraunhoferových čar. Tento efekt je dobře měřitelný spektroskopickými metodami, avšak kromě korekce na Dopplerův posun způsobený relativním radiálním pohybem Země a Slunce se zde výrazně projevuje proudění horkých plynů na povrchu Slunce je tam chyba, pracuji na opravě Výklad vize 174 MEKK [ :35] Slušná otázka slušně podaná mě vždy láká k dialogu ( Doufám, že si u Vás SAITANE za odpověď nevyfásnu flusanec, jak to zde bývá nejen obvyklé, ale doslova zákonité od grázlů ; inteligent nikdy neubližuje autorovi ponižováním, ale rozsekává jeho vize-dílo na padrť dobrými argumenty a autorovi se klaní za kreativní myšlení ). Začnu ti to říkat-vysvětlovat od jiného konce ( samozřejmě slovy laika tím, že povídání prozatím musím vést v rovině filozofie víc než matematiky anebo profesionálním výkladu fyzikálním, což bohužel neumím. ) Tedy : Co je to symetrie a co asymetrie?; já chápu jako symetrii např. i rovnici druhého řádu xˆ2 = 2 yˆ2 a asymetrii jako xˆ2 = 2 y. a x = 2 y za linearitu čili řadu střídání x = 2y ; xˆ2 = 2y ; xˆ2 = 2yˆ2 ; xˆ3 = 2yˆ2 atd. za jakousi řasu střídání symetrií s asymetriemi čili obdobně střídání linearit s křivostmi anebo střídání křivostí s vyššími křivostmi. Něco v tomto filozofickém duchu říká i fyzika už hotová a odsouhlasená, zopakuji-ocituji zde kousek níže kus povídání pana Ullmanna z Ostravy-Poruby, s kterým jsem se o tom bavil 2 hodiny v ústním rozhovoru v r že teorie obecné relativity říká, ( a nikdo už na světě nepochybuje či nezpochybňuje ), že hmota zakřivuje prostoročas.ony veličiny o nichž někteří aldebaranoví profesionálové říkají že délka i čas jsou jen přeludy ( přesnou citaci se mi nyní nechce hledat ). Čili s realitou MOŽNOSTI křivení časoprostoru se už počítá, že tento jev
18 možný je!!!! Takže poku fyzikálně je možné křivit časoprostor, pak je nutno zkoumat čím je to možné, do jaké míry je to možné, a proč je to možné? atd. Pokud já přijdu s myšlenkou, že podstatou výroby hmoty samotné je princip křivení časoprostoru na miniplanckově úrovni škál velikostních, pak nemusím být 3 roky pliván, a pronásledován Petrásky až do blázince. Pokud vesmír dopouští křivení časoprostoru a fyzika to také povoluje a potvrzuje, pak proč bych já nemohl vyslovit domněnku, že toto křivení pokračuje do vyšších křivostních stupňů, a že čím je křivost vyšší, to samo o sobě přináší vícedimenzionální projev časoprostoru a že vyšší počet dimenzí je možný jen při křivení časoprostoru a je právě důvodem a původcem stavby hmoty kde vyšší křivosti časoprostoru jsou už stavem samotné hmoty dimenze vyšší nad 3 se kompaktifukují ve hmotě a do její složité struktury stále složitější a složitější tí m nárůstem křivosti časoprostorových složek čili dimenzí veličin délka a čas. Navíc tu já samozřejmě navrhuji a prosazuji vícedimenzionální čas, což také už začíná být ve světě debatováno ( v Čechách flusáno ). Nyní ty citace z Ullmanna Vy tam nevidíte a necítíte tu MOŽNOST křivení časoprostoru do dalších křivostních stupňů??? a tedy opodstatněnému návrhu, že že co by to mohlo být??? kdyby jste našli nebo vyrobili vyšší křivostní element z časoprostoru samotného, jiný (ne)pravidelný geon a další podobné vlnobalíčky co by z nich fyzikálně mohlo být kdyby se ukázalo že lze časoprostor křivit víc a víc?.!!!! Vy to nevidíte? já ano a už 25 let. ( jako laik, který to neumí podat matematicky a potřebuje slušné lidi k dialogu ). V Ullmannových citacích se jeho matematické znaky zde pokroutí přesně si to musíte jít přečíst k němu na web, ale všimněte si kde mluví o MOŽNOSTI vzniku dalších dimenzí, že mluví o tom, že to matematika dokonce doporučuje tedy, nejen připouští a pokuste se bez zábran přemýšlet nad tím, že lze připustit i více dimenzí času, když to osvětlíme proč a já už napsal články kde to osvětluji. Ullmann : Ve 20.letech fyzika znala jen dva druhy sil: elektromagnetickou a gravitační. Obě tyto síly klesají s druhou mocninou vzdálenosti od (bodového) zdroje Další způsob zobecnění axiomatiky Riemannovy geometrie pro účely unitarizace navrhl a v letech propracoval A.Einstein. Zobecnění spočívá v tom, že místo symetrického tenzoru gik se v základní formě gik dxi dxk připouští nesymetrický metrický tenzor gik a rovněž nesymetrické koeficienty afinní konexe Gikl. Právě antisymetrickou část metriky se Einstein pokoušel interpretovat jako elektromagnetické pole, zatímco symetrická část popisovala gravitaci podobně jako v OTR. Jedna z námitek proti Kaluzově-Kleinově teorii spočívá v tom, že tato teorie není vlastně v pravém slova smyslu jednotná: gravitace a elektromagnetismus jsou zde od sebe odděleny invariantním způsobem - jako "olej a voda". Kaluzova-Kleinova teorie nevedla ke kýženým výsledkům a na dlouhou dobu upadla prakticky v zapomnění. V posledních letech však neočekávaně nastala určitá "renezance" Kaluzovy-Kleinovy koncepce v souvislosti se snahami o geometrickou formulaci supergravitačních teorií. Jedná se o zobecněné Kaluzovy-Kleinovy teorie budované v superprostorech, kde se zavádějí navíc další rozměry spinorového charakteru vyjadřující vnitřní vlastnosti interakcí; ukazuje se, že např. 11- rozměrná Kaluzova-Kleinova teorie by mohla sjednocovat všechny známé interakce částic - viz B.6. Kaluzovy-Kleinovy teorie dále poskytují zajímavé možnosti modelů vesmíru o vyšším počtu rozměrů, jak bylo zmíněno v 5.7. Základní idea vícerozměrných unitárních teorií se zkompaktifikovanými dimenzemi spočívá v tom, že fyzikální zákony, které pozorujeme, závisí na geometrických vlastnostech dalších, skrytých dimenzí. Ve vícedimenzionálních teoriích existuje mnoho řešení, lišících se např. metrickou velikostí kompaktifikací. Zkompaktifikované dimenze jsou příliš malé, než abychom je mohli jakkoli pozorovat či detekovat. Avšak různé geometrie dodatečných dimenzí implikují různé druhy částic a sil, což v makroskopickém světě vyvolává odlišné fyzikální jevy. V jistém smyslu pokračovatelem Einsteinových snah o vytvoření unitární teorie pole, avšak poněkud jinou cestou, se stal americký fyzik John Archibald Wheeler, který s dalšími spolupracovníky, především Ch.Misnerem, vyšel z původní (ověřené a osvědčené) Einsteinovy obecné teorie relativity.
19 Ukázal, že k tvoření klasické unitární teorie pole (a daleko dokonalejší než byly předchozí snahy) není třeba do obecné teorie relativity zavádět žádné umělé a neopodstatněné změny, stačí jen plně využít všech geometrických a topologických možností, jež obecná teorie relativity poskytuje. V kapitole 2 jsme si ukázali, že obecná teorie relativity svrhla prostor a čas z postavení jakési nezúčastněné "scény", na níž se odehrávají fyzikální děje, a učinila prostoročas přímým účastníkem fyzikálního dění. Gravitační pole je podle OTR projevem křivosti prázdného prostoročasu - máme tedy jakousi "gravitaci bez gravitace". Vezmeme-li tedy elektromagnetické pole ve vakuu, pak z Einsteinových rovnic jím buzeného gravitačního pole plynou i Maxwellovy rovnice tohoto elektromagnetického pole Fik;k = 0. Pokud je zakřivení prostoročasu způsobeno elektromagnetickým polem, potom stopa Einsteinova tenzoru na levé straně (B.7) musí být rovna nule, což dává R = 0 a dále kvadrát Ricciho tenzoru Rmi Rkm = dki.(1/2 RlmRlm) je násobkem jednotkové matice. Einsteinovy a Maxwellovy rovnice (což jsou soustavy rovnic 2.řádu) se tedy dají sloučit do jedné soustavy rovnic 4.řádu [213], která v geometrickém tvaru obsahuje jak Maxwellovu elektrodynamiku (bez nábojů) v zakřiveném prostoročase, tak i Einsteinovy rovnice udávající zakřivení prostoročasu tímto elektromagnetickým polem *). Elektromagnetické pole zanechává na geometrii prostoročasu charakteristické "stopy", z nichž jej lze "poznat" a jejichž chováním je určeno. Elektromagnetické pole (které je takto určeno výrazem obsahujícím odmocniny Ricciho tenzoru křivisti Rik) lze tedy plně popsat pomocí pouze gravitačních veličin, v konečném důsledku pomocí složek metrického tenzoru. Maxwellovy rovnice jsou pak dány vztahem mezi Ricciho křivostí a rychlostí, s jakou se tato křivost mění; zákony elektrodynamiky tak nabývají čistě geometrický charakter. Dostáváme jakýsi "elektromagnetismus bez elektromagnetismu", v němž elektromagnetické pole je projevem prázdného zakřiveného prostoročasu. *) Ukázalo se však [281], že při integraci těchto rovnic mohou příslušné Cauchyovy okrajové podmínky odpovídat současně více než jednomu maxwellovskému poli. Uvedená metoda geometrického popisu elektrodynamiky se tím stává nejednoznačnou. Výklad vize 175 SMS :16] MEKK: pane Navratil proc si sve myslenky nechranite A stoji to nejake penize ale byl byste ze zakona chraneny MEKK-Navrátil [ :20] SMS : máte-li na mysli proč si nechráním nápad-vizi o dvouveličinovým vesmíru? pak vězte, že mi je to fuk kdo mi to ukradne, jen když to už někdo dokončí. Protože já jsem přesvědčený, že až se napíše-přepíše celá už dnešní poznaná pravda o přírodě tedy soudobá fyzika i chemie a možná i biologie do "binární podoby" ( nul a jedniček ) anebo binárních rovnic se dvěma znaky ( reprezentující veličinu "Délku a Čas" ), že až se všechno dosud vymyšlené napsané na papíře do fyziky soudobou znakovou řečí ( jakou matematika užívá ) že poté, dokáží počítače vygenerovat další poznatky o přírodě, dokáží najít to co se dnes hledá a zatím se nenašlo, to co je dnes sporné a co má více návrhů na řešení, a že takový nový tvar "binární rovnice" se dvěma znaky, který rozliší indexama i jednotlivé dimenze a "mocninama znaků" i počet dimenzí - multiplikaci, že takováto vize nového poznání že vesmír "vyrábí" hmotu pomocí dvou veličin ( a jejich dimenzí které vzájemně křiví, vlní ), že to povede k nesmírné lavině nových vhledů do přírody a...a možná i "chemicko-biologický recept" na stavbu DNA a její absolutní rozšifrování a tím také např. i předpovědi dalšího jejího vývoje a také...také klíííďopííííďo i ke vzorci léku proti rakovině a AIDS. Nová zápisová technika pro současné pravdivé poznatky do fyziky i chemie i biologie, bude-li zapsána dle mého návrhu "binárně" např. pokus zde...věřím tomu, že se odhalí spousta tajemství o hmotě a
20 vývoji hmoty. Atd. Mě nebude vůůůůbec vadit, že to někdo jiný dořeší a ukradne mi mou myšlenku... jen už aby to konečně někdo udělal!!!! PEPA_Z_HONKONGU [ :34] Ja jsem po vopici jako skoro kazdej den a tak mi to mysli pomalejs. Ohledne te rovnice se dvema znaky... ten prvni znak bude tusim rovna se '=' a co ten druhej? Kazdopadne pocitace na to cekaji jak na smilovani. Protoze muj pocitac uz na te rovnici o AIDS maka pekne dlouho (co by jinyho delal) a vzdycinky z neho vypadne tak akorat Mageo nebo nejaky to porno. Coz je dukaz, ze neco je spatne. MEKK-Navrátil [ :51] pane honkongový Pepo MEKK-Navrátil [ :19] ( citace Srnky ) Podle éterové teorie je čas jedna z dimenzí časoprostoru, sice směr, ve kterým je časoprostor zakřivenej nejvíce. Proto se energie šíří přes vodní hladinu tak, aby splňovala Fermatův princip, čili po takové dráze, aby jí to zabralo nejkratší možnou dobu. Vidíme, že tahle definice času je konzistentní s teorií relativity, podle které se objekty pohybují po geodetikách, čili tak, aby jejich lokální čas plynul nejpomaleji. Animace tedy může stejně dobře sloužit pro výklad relativity i pro výklad času v teorii éteru modelem, kde prostoročas je tvořen vodní hladinou. Souvislost mezi geodetikou relativity a Hamiltonovým principem je známa už dlouho a Feynman z ní odvodil koncept dráhových integrálů jako aplikaci variačního principu v kvantový mechanice. Bližší info a diskuse zde. ( reakce moje ) Pane Srnko, řekl jste, že jste sám Vy definoval čas tak, že je to jedna z dimenzí časoprostoru. Opsal jsem to naprosto přesně jak jste to řekl, že : Vy jste ji tak definoval, nikoliv fyzika a nikoliv Bůh a nikoliv pochopitelně příroda sama ale Vy. Vidím, že máte nebývalé smělé schopnosti definovat sám bez KOHOKOLIV, nejen čas. Tvrdíte-li že čas je dimenze a ona je jednou z dimenzí časoprostoru, tak to co zvostane když tu jednu dimenzi času odeberu jistě podle Vás budou dále dimenze a to už nyní jen prostoru. Pokud Vy vševěd nepopřete, že prostor má tři ty dimenze a že jsou všechny principiálně stejné jen mají jiná jména, pak lze dát ( logicko-filozofické ) rovnítko mezi dimenzemi až na to že jedna je časová a jedna délková. Jako vševěd jste opustil možnost existence Veličiny a přesedlal jste na Dimenze. Tři dimenze délkové a
vize - opakování. ... vize - opakování
Vážení milí přátelé.. laikové, ( profesionálové, ti mé vize nečtou. A nikdy nebudou ; zvedá se jim nad nimi žaludek, dokonce i reálně, a nechtějte to, prosím, ani číst ) zde je znova a znova opakování
Opakování matka moudrosti :
Opakování matka moudrosti : Pokusím se o pomalý postupný svůj výklad Hypotézy o dvouveličinovém vesmíru. Každý den kousek. Budu se snažit o co neuvážlivější pečlivou logiku, o předvádění výkladu v porovnávání
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
Utajené vynálezy Nemrtvá kočka
Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá
Potřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika )
Potřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika ) Medailí ministra školství I. stupně ocenil stát práci doc. RNDr. Pavla Krtouše, Ph.D. Docent Matematicko-fyzikální fakulty UK ve spolupráci s kanadskými
(?) Pokládám svou původní otázku: Co se bude dále dít s touto částicí v 6-tém prostoru?
V tomto sedmé díle se dostáváme k jednomu z nejdůležitějších míst pro celkové pochopení chování energie v chaosu. Zajímavé, že právě tento díl je sedmý a 7 znamená kladnou cestu z něčeho ven. V minulém
Proč čtyřrozměrný prostoročas + níže přídavek
Proč čtyřrozměrný prostoročas + níže přídavek Kdyby byl časoprostor po Velkém Třesku 3+3 dimenzionální, šlo by jednoduše dát na papír soustavu souřadnou plochou jakožto upravený euklidovský rastr ( to
prof.vojtěchovi Ullmannovi ( )
prof.vojtěchovi Ullmannovi (30.04.2003 ) Pane profesore, protože někteří přátele ( spíše amatéři fyzici ) se mě často ptají proč zavádím tu svou novou konvenci 2. v = c = 2 k. w = 2 k 2. u ( S*), tak jsem
Funkce expanze, škálový faktor
Funkce expanze, škálový faktor Astronomové zjistili, že vesmír není statické jeviště. Zjistili, že galaxie jsou unášeny ve všech směrech pryč od nás. A to nejen od nás, ale od všech pozorovatelů ve Vesmíru.
Za hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
Seriál II.II Vektory. Výfučtení: Vektory
Výfučtení: Vektory Abychom zcela vyjádřili veličiny jako hmotnost, teplo či náboj, stačí nám k tomu jediné číslo (s příslušnou jednotkou). Říkáme jim skalární veličiny. Běžně se však setkáváme i s veličinami,
12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.
Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?
VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!
VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104
7..1 Vektory Předpoklady: 7104 Některé fyzikální veličiny (například rychlost, síla) mají dvě charakteristiky: velikost, směr. Jak je znázornit? Jedno číslo (jako například pro hmotnost m = 55kg ) nestačí.
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy
TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek
TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz
--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková
ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno Základy relativistické dynamiky
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno 12.3.2013 Předmět, ročník Fyzika, 1. ročník Tematický celek Fyzika 1. Téma Druh učebního materiálu Prezentace Anotace
Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení
Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete
být a se v na ten že s on z který mít do o k
být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když
Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
Světlo v multimódových optických vláknech
Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý
3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou
Kombinatorický předpis
Gravitace : Kombinatorický předpis Petr Neudek 1 Kombinatorický předpis Kombinatorický předpis je rozšířením Teorie pravděpodobnosti kapitola Kombinatorický strom. Její praktický význam je zřejmý právě
6 PŘEDNÁŠKA 6: Stav kvantového systému, úplná množina pozorovatelných. Operátor momentu hybnosti a kvadrátu momentu hybnosti.
6 PŘEDNÁŠKA 6: Stav kvantového systému, úplná množina pozorovatelných Operátor momentu hybnosti a kvadrátu momentu hybnosti Víme už tedy téměř vše o operátorech Jsou to vlastně měřící přístroje v kvantové
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
Momenty setrvačnosti a deviační momenty
Momenty setrvačnosti a deviační momenty Momenty setrvačnosti a deviační momenty charakterizují spolu shmotností a statickými momenty hmoty rozložení hmotnosti tělesa vprostoru. Jako takové se proto vyskytují
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
Dynamika systémů s proměnnou hmotností. Vojtěch Patočka Univerzita Karlova - MFF
Dynamika systémů s proměnnou hmotností Buquoyovy úlohy Práce a energie v řešení Buquoyových úloh Mnohočásticové modely Problém rakety Pružné a nepružné srážky Fundemtální zákon vs. kinematická podmínka
Práce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
Čas skutečnost známá i záhadná
Čas skutečnost známá i záhadná prof. Jan Novotný Masarykova univerzita 1 ČAS - NEJDÉMONIČTĚJŠÍ FILOSOFICKÁ KATEGORIE Co je vlastně čas? Kdo to může snadno a lehce vysvětlit? Kdo jej může pochopit svými
2. Kinematika bodu a tělesa
2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a
Paul Zaslal: pá, 16. duben 2010, 23:29 Předmět: Nevyřešené problémy ve fyzice - experimenty
Zdroj Nevyřešené problémy ve fyzice - experimenty Nejdříve opis a níže komentáře Paul Zaslal: pá, 16. duben 2010, 23:29 Předmět: Nevyřešené problémy ve fyzice - experimenty Dnes jsem se zamyslel nad problémem
Derivace goniometrických funkcí
Derivace goniometrických funkcí Shrnutí Jakub Michálek, Tomáš Kučera Odvodí se základní vztahy pro derivace funkcí sinus a cosinus za pomoci věty o třech itách, odvodí se také několik typických it pomocí
PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková
PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6
Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
Paradoxy kvantové mechaniky
Paradoxy kvantové mechaniky Karel molek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Bezinterakční měření Mějme bombu, která je aktivována velmi citlivým mechanismem v podobě zrcátka, které je propojeno
(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru?
Samozřejmě vím, že jsem mnoho Vašich dotazů nezodpověděl. Chtěl bych Vás ujistit, že jistě najdeme příležitost v některé z následujících kapitol. Nyní se pusťme do 4. kapitoly o prostoru s názvem Makroprostor
Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207
6..8 Vlnová funkce ředpoklady: 06007 edagogická poznámka: Tato hodina není příliš středoškolská. Zařadil jsem ji kvůli tomu, aby žáci měli alespoň přibližnou představu o tom, jak se v kvantové fyzice pracuje.
ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole
Kde se nacházíme? ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole Mapování elektrického pole -jak? Detektorem.Intenzita
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
Látkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
ETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
BIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
Matematika kr sy. 5. kapitola. V hoda pr ce s grupami
5. kapitola Matematika kr sy V hoda pr ce s grupami Původním úkolem geometrie byl popis různých objektů a vztahů, pozorovaných v okolním světě. Zrakem vnímáme nejen struktury tvaru objektů, všímáme si
Pohyb tělesa po nakloněné rovině
Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku
Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.
0 cvičení z PST 5 prosince 208 0 (intervalový odhad pro rozptyl) Soubor (70, 84, 89, 70, 74, 70) je náhodným výběrem z normálního rozdělení N(µ, σ 2 ) Určete oboustranný symetrický 95% interval spolehlivosti
5. Lokální, vázané a globální extrémy
5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,
Netradiční výklad tradičních témat
Netradiční výklad tradičních témat J. Musilová, P. Musilová: Matematika pro porozumění i praxi I. VUTIUM, Brno 2006 (291 s.), 2009 (349 s.). J. Musilová, P. Musilová: Matematika pro porozumění i praxi
11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah
11. přednáška 10. prosince 2007 Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 mezi argumentem x funkce jedné
Centrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
Zápočtová písemka Řešení
Zápočtová písemka Řešení 0. května 0. Spočítejte derivaci následujicí funkce podle x a podle ln x: y ln ln ln x )) + ln ln ln 598 )).. Řešení: Tento člen ln ln ln 598 )) sloužil samozřejmě jen k zmatení
Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie
Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie Jaroslav Horáček KAM MFF UK 2013 Co je to vektor? Šipička na tabuli? Ehm? Množina orientovaných úseček majících stejný směr. Prvek vektorového prostoru. V
1.3.5 Siloměr a Newtony
1.3.5 Siloměr a Newtony Předpoklady: 010305 Pomůcky: siloměry, Vernier měřič tlakové síly rukou, Př. 1: Na obrázku je nakreslen kvádřík, který rovnoměrně táhneme po stole. Zakresli do obrázku síly, které
Jsou tři druhy výrazů, které jsou fuj a u kterých je třeba jisté ostražitosti. Jsou to:
Podmínky u výrazů Jsou tři druhy výrazů, které jsou fuj a u kterých je třeba jisté ostražitosti. Jsou to: lomené výrazy výrazy se sudými odmocninami výrazy s logaritmy Lomené výrazy Lomené výrazy jsou
Dynamika soustav hmotných bodů
Dynamika soustav hmotných bodů Mechanický model, jehož pohyb je charakterizován pohybem dvou nebo více bodů, nazýváme soustavu hmotných bodů. Pro každý hmotný bod můžeme napsat pohybovou rovnici. Tedy
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007
Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili
2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: 2103. Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.
.. Funkce, definiční obor funkce Předpoklady: 03 Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují. Uděláme si na tabuli jenom krátký seznam: S = a, y = x, s = vt, výška lidí v
Clemův motor vs. zákon zachování energie
Clemův motor vs. zákon zachování energie (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2009 V učebnicích fyziky se traduje, že energii nelze ani získat z ničeho, ani ji zničit, pouze ji lze přeměnit na jiný druh. Z této
Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:
vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice,
Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet.
Rozdělování IP sítí Vložil/a cm3l1k1 [1], 8 Červen, 2005-22:18 Networks & Protocols [2] Na českém internetu jsem nenalezl smysluplný a podrobný článek, který by popisoval rozdělování IP sítí. Je to základní
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
Teorie množin. kapitola 2
Teorie množin kapitola 2 kapitola 2 část 3 Intervaly Základní poznatky Teorie množin Co po tobě budu dneska chtít? V této podkapitole tě naučím pracovat s intervaly, správně je zapisovat a zakreslovat
1. Obyčejné diferenciální rovnice
& 8..8 8: Josef Hekrdla obyčejné diferenciální rovnice-separace proměnných. Obyčejné diferenciální rovnice Rovnice, ve které je neznámá funkcí a v rovnici se vyskytuje spolu se svými derivacemi, se nazývá
Kinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
Metoda konečných prvků Charakteristika metody (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)
Inovace studijního oboru Geotechnika Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 Metoda konečných prvků Charakteristika metody (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika) Doc. RNDr.
[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.
5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami
Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.
Předmět: MA4 Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení. Literatura: Kapitola 2 a)-c) a kapitola 4 a)-c) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT,
Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze
Asymptoty funkce 1 Asymptota bez směrnice 6 Máme dvě funkce f 1 : y a 3 f : y 3 Člověk nemusí být matematický génius, aby pochopil, že do předpisu obou funkcí lze dosadit za libovolné reálné číslo kromě
Náhodné (statistické) chyby přímých měření
Náhodné (statistické) chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně
Základní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
Vícerozměrná rozdělení
Vícerozměrná rozdělení 7. září 0 Učivo: Práce s vícerozměrnými rozděleními. Sdružené, marginální, podmíněné rozdělení pravděpodobnosti. Vektorová střední hodnota. Kovariance, korelace, kovarianční matice.
MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,
JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4
ŘEŠENÍ MINITESTŮ JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4. Z daných tří soustav rovnic o neznámých x, x vyberte právě všechny ty, které jsou regulární.
Otázka : před vstupem do reakce se to udělá jak, aby se atom s desítkami elektronů v obalu jich zbavil, tedy abychom my mu elektrony vzali.?
Vážený Josefe, níže vpisuji odpovědi. Vážený příteli Jaroslave Nyní bych rád diskutoval jaderné reakce. V praxi lidí ( že by i v přírodě? ) se při takovém pokusu musí vzít atom nějakého prvku. Pak se ten
9 Kolmost vektorových podprostorů
9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
pracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Funkce kvadratická funkce Mirek Kubera žák načrtne grafy požadovaných funkcí, formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí, modeluje závislosti
Matematika (a fyzika) schovaná za GPS. Global Positioning system. Michal Bulant. Brno, 2011
Matematika (a fyzika) schovaná za GPS Michal Bulant Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav matematiky a statistiky Brno, 2011 Michal Bulant (PřF MU) Matematika (a fyzika) schovaná za GPS Brno,
Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,
Příklad 1 Najděte body, v nichž má funkce (,) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (,)=0, je-li: a) (,)= + 1, (,)=+ 1 lok.max.v 1 2,3 2 b) (,)=+, (,)= 1 +1 1 c) (,)=, (,)=+ 1 lok.max.v
Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
Lineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :
Skládání různoběžných kmitů Uvědomme si principiální bod tohoto problému : na jediný hmotný bod působí dvě nezávislé pružné síl ve dvou různých směrech. Jednotlivé mechanické pohb, které se budou skládat,