Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. 1. část. Ing. Jana Mansfeldová

Transkript

1 Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY 1. část Ing. Jana Mansfeldová

2 Úvod Tento text je určen pro studenty. až 4. ročníku středních průmyslových škol se zaměřením na geodézii. Jedná se o přepracovanou učebnici Geodetické počtářství do elektronické podoby s ohledem na dnešní technické vybavení a platné předpisy. Nejdůležitější změnou je označení souřadnicových rozdílů a s tím související úprava používaných výpočetních zápisníků. Místo dříve používaných souřadnicových rozdílů y BA = y B y A, x BA = x B x A je nyní používáno y AB = y B y A, x AB = x B x A. Stejné označení je používáno i ve skriptech, které studenti často využívají. Veškeré upravené zápisníky jsou v tomto textu zařazeny jako přílohy. Souhrnný seznam souřadnic daných bodů pro cvičení označená * je uveden v příloze 1. Pro jednodušší zpracování cvičení na PC je vhodné si tyto souřadnice nejprve uložit a pak je využívat v průběhu výpočtů. Tento text bude dle potřeby průběžně aktualizován.

3 Obsah: 1. Základní souřadnicové výpočty Výpočet směrníku a délky Výpočet rajónu Výpočet souřadnic bodů polární metodou Výpočet souřadnic bodů ortogonální metodou Výpočet souřadnic bodů na měřické přímce Výpočet souřadnic bodů na kolmici Polygonové pořady Volný polygonový pořad Připojený a orientovaný Ve vlastní soustavě Vetknutý, oboustranně orientovaný polygonový pořad Vetknutý, jednostranně orientovaný polygonový pořad Nepřímé připojení polygonového pořadu Vetknutý polygonový pořad Uzavřený polygonový pořad Připojený, orientovaný Ve vlastní soustavě Souřadnicové řešení vytyčovacích úloh Vytyčení spojnice AB Prodloužení směru za překážku Transformace souřadnic Polární a pravoúhlé souřadnice Transformace pravoúhlých souřadnic posunutím a pootočením Transformace podobnostní Obecný případ podobnostní transformace Protínání vpřed Protínání vpřed z úhlů Protínání vpřed z orientovaných směrů Protínání z délek Speciální souřadnicové výpočty Hansenova úloha Určení nepřístupné vzdálenosti Krasovského řešení Protínání zpět Výpočet pomocným bodem (Collinsův způsob) Cassiniho řešení Centrační změny Výpočet centračních změn δα na excentrickém stanovisku Výpočet centračních změn δα při excentrickém cíli

4 Přílohy upravené zápisníky 1. Seznam souřadnic. Výpočet směrníků, stran a směrových činitelů 3. Výpočet souřadnic bodů měřických přímek 4. Výpočet souřadnic bodů polygonových pořadů 5. Transformace 6. Protínání vpřed z úhlů 7. Výpočet orientovaných směrů 8. Protínání vpřed z orientovaných směrů 9. Protínání vpřed z délek 10. Protínání zpět 11. Výpočet centračních změn směrů 4

5 1. Základní souřadnicové výpočty 1.1. Výpočet směrníku a délky Známe-li souřadnice dvou bodů (y,x), pak z těchto souřadnic můžeme vypočítat směrník a délku mezi těmito body. Dáno: A,B [y,x] Úkol: σ AB, s AB Obr Směrník je orientovaný úhel, který udává směr spojnice dvou bodů vzhledem k osám souřadnicové soustavy. Směrník v souřadnicové soustavě, jejíž osa +X směřuje k jihu, nazýváme jižník. Směrník označujeme řeckým písmenem σ doplněným indexy čísel bodů. Směrník σ AB strany AB je úhel naměřený na bodě A od rovnoběžky s osou +X ve směru hodinových ručiček až ke straně AB. Směrník σ BA je úhel na bodě B. Mezi oběma směrníky téže strany platí vztah: σ AB = σ BA ± R. Použijeme takové znaménko, aby platilo 0 σ 4R. Postup výpočtu: Velikost směrníku záleží na vzájemné poloze bodů A a B. Nabývá hodnot od 0 do 4R, může tedy ležet v prvním až čtvrtém kvadrantu.pro výpočet směrníku musíme vypočítat tzv. souřadnicové rozdíly. Souřadnicový rozdíl je rozdíl souřadnic dvou bodů a označujeme ho řecký písmenem doplněným indexy čísel bodů: y AB = y B - y A x AB = x B - x A. Souřadnicové rozdíly nabývají různých znamének. Směrník vypočteme pomocí úhlu φ, což je ostrý úhel při vrcholu A (obr.1.1.1). Pro všechny kvadranty platí: tgφ = y x AB AB 5

6 Výpočet směrníku v jednotlivých kvadrantech (obr.1.1.): 1. směrník leží v prvním kvadrantu, tj. y AB > 0 a x AB > 0 potom: σ AB = φ.. směrník leží ve druhém kvadrantu, tj. y AB > 0 a x AB < 0 potom: σ AB = R - φ. 3. směrník leží ve třetím kvadrantu, tj. y AB < 0 a x AB < 0 potom: σ AB = R + φ. 4. směrník leží ve čtvrtém kvadrantu, tj. y AB < 0 a x AB > 0 potom: σ AB = 4R - φ. Obr

7 Kvadrant y x σ I + + σ = φ II + - σ = R - φ III - - σ = R + φ IV - + σ = 4R φ Celý výpočet můžeme provést ve výpočetním formuláři (ve starším typu i s tzv. směrníkovou zkouškou). Délka strany AB se vypočte jako přepona v pravoúhlém trojúhelníku. Vypočtená délka je vodorovná a budeme ji označovat písmenem s doplněným indexy čísel tj s AB. s AB = y + AB x AB V dnešní době používáme kapesní kalkulátory, které jsou vybaveny převodem pravoúhlých souřadnic (souřadnicových rozdílů) na polární souřadnice (směrník a délku). Převody jsou označeny na různých kalkulátorech různými tlačítky, proto si musíme pozorně přečíst návod pro daný kalkulátor. Před výpočtem směrníku nesmíme zapomenout nastavit požadovanou úhlovou míru. Příklad Vypočtěte jižník σ 4-73 a délku strany s, jsou-li dány souřadnice koncových bodů: 73 (y = ,47, x = ,95), 4 (y = ,81, x = ,84). Nejprve vypočteme souřadnicové rozdíly: y 4-73 = +55,66 m x 4-73 = -367,89 m Potom vypočteme pomocný úhel: y4 73 tgφ = x 4 73 φ = 38,6631 g. Podle tabulky (viz. výše) se hledaný jižník bude nacházet ve druhém kvadrantu, tedy: σ 4-73 = R φ = 161,3369 g. Délku vypočteme podle Pythagorovy věty: s = y + x = 448,00 m. 7

8 Příklad 1.1. Vypočtěte směrníky σ , σ , délky stran s , s a úhel ω (obr.1.1.3). Jsou dány souřadnice bodů: ČB Y X , , , , , ,6 Postup výpočtu: Vypočteme oba směrníky na bodě 103. Nejprve vypočteme souřadnicové rozdíly. y = - 740,18 m x = ,6 m Směrník σ tedy leží ve třetím kvadrantu. σ = R + 31,7377 g = 31,7377 g, s = 1548,04m. y = +1866,51 m x = - 53,56 m Směrník σ tedy leží ve druhém kvadrantu. σ = R 98,1737 g = 101,863 g, s = 1867,8m. Obr Vrcholový úhel vypočteme jako rozdíl dvou směrů (pravé rameno úhlu mínus levé rameno úhlu): ω = σ σ =101,863 g 31,7377 g + 4R = 70,0886 g. Výpočet směrníků a délek můžeme provést ve výpočetním formuláři i se směrníkou zkouškou. Při výpočtu s je větší nesouhlas ve vypočtené straně. Délku strany vypočteme Pythagorovou větou. Správná délka je 1 867,8 m vypočtená z většího souřadnicového rozdílu. Délku 1 867,18 m považujeme za kontrolní. 8

9 VÝPOČET SMĚRNÍKŮ, STRAN A SMĚROVÝCH SOUČINITELŮ Př.1.1. B YB XB XB + YB XB - YB tg ϕ = Y X AB AB tg ψ = p q A YA XA XA + YA XA - YA cotg ϕ = X Y AB AB cotg ψ = q p YAB XAB σab = YAB = YB - YA XAB = XB - XA p = XAB + YAB q = XAB - YAB ϕ ψ ρsin ϕ ρcosϕ + + = ϕ sin ϕ cos ϕ a = b = g c cc g c cc s s - - = R + ϕ YAB XAB s = s = = sin ϕ cos ϕ Y + X AB (1) () (3) (4) (5) (6) (7) , , , ,60 0, , , , ,04 0,95000 Předepsal: -740, ,6-099,80-619,44 Vypočetl: 0, , AB a = b tgϕ kontr. b = a cotgϕ σab kontrola: 103 Předepsal: , , , , , ,97 0, , , , ,04 0, ,51-53, , ,07 Vypočetl: 0, , , , , Cvičení: * Vypočtěte všechny možné kombinace směrníků a délky stran mezi body: ČB Y X , , , , , , , , , , , , , ,48 9

10 1.1.. Jsou dány souřadnice trigonometrických bodů, vypočtěte úhly ω (obr.1.1.4). ČB Y X , , , , , , , ,95 Obr

11 1.. Výpočet rajónu Výpočtem rajónu rozumíme úlohu, ve které určujeme souřadnice koncového bodu úsečky dané souřadnicemi počátečního bodu, směrníkem a délkou. Dáno: P [y,x], σ PK, s PK Úkol: K [y,x] Obr.1..1 Postup výpočtu: Souřadnice bodu K vypočteme součtem zadané souřadnice a příslušného souřadnicového rozdílu, který vypočteme z pravoúhlého trojúhelníka: y K = y P + y PK = y P + s PK.sin σ PK, x K = x P + x PK = x P + s PK.cos σ PK. Souřadnicové rozdíly mají znaménko + nebo -, záleží na velikosti směrníku. Směrník sin cos y x v kvadrantu σ σ I II III IV V dnešní době používáme kapesní kalkulátory, které jsou vybaveny převodem polárních souřadnic (směrník a délka) na pravoúhlé souřadnice (souřadnicové rozdíly). Převody jsou označeny na různých kalkulátorech různými tlačítky, proto si musíme pozorně přečíst návod pro daný kalkulátor. Před výpočtem nesmíme zapomenout nastavit požadovanou úhlovou míru. Příklad 1..1 Vypočtěte souřadnice bodu 534, je-li dáno: 33 (y = ,74, x = ,63), σ = 373,5036 g, s = 115,65m. 11

12 Nejprve vypočteme souřadnicové rozdíly: y = s sin σ = -46,76 m, x = s cos σ = +105,78 m. Potom: y 534 = y 33 + y = ,98 m x 534 = x 33 + x = ,41 m. V praxi většinou neznáme přímo potřebný směrník, ale známe další bod v souřadnicích, jehož směrník můžeme vypočítat. Změříme úhel mezi daným bodem a bodem určovaným. Z toho pak vypočteme hledaný směrník. V případě určování bodů PBPP pomocí rajónu, by měla být orientace provedena na dva body ZBPP nebo PBPP a hledaný směrník se vypočítá tzv. orientací osnovy (viz.kap.6.). Příklad 1.. Vypočtěte souřadnice bodu 401, který je zaměřen z bodu 343 s orientací na bod 181. Byl naměřen úhel ω a vzdálenost s (obr.1..). ČB Y X , , , ,90 ω = 1,1570 g s = 113,78 m. Nejprve vypočteme σ = 387,7091 g, potom vypočteme σ = σ ω (-4R), σ = 199,8661 g. Nyní vypočteme souřadnice: y 401 = y s sin σ = ,10 m x 401 = x s cos σ = ,1 m. Obr.1.. Cvičení: Vypočtěte souřadnice bodu 4101 pokud znáte: 13 (y = ,45, x = ,45) a) σ = 55,3475 g, s = 145,78 m, b) σ = 155,3475 g, s = 145,78 m, c) σ = 55,3475 g, s = 145,78 m, d) σ = 355,3475 g, s = 145,78 m. Proveďte náčrt bodů. 1

13 1..* Vypočtěte souřadnice bodu 4001, který je zaměřen z bodu 181 s orientací na bod 343. Byl naměřen úhel ω a vzdálenost s (obr.1..3). ČB Y X , , , ,90 ω = 31,1570 g s = 13,78m. Obr

14 . Výpočet souřadnic bodů polární metodou Polární metoda je nejčastější způsob určování souřadnic podrobných bodů. Každý bod je určen polárními souřadnicemi, tj. úhlem a délkou. Úhel je měřen na stanovisku od orientačního směru po určovaný bod. Jedná se tedy o výpočet rajónu, který jsme si vysvětlili v předchozí kapitole. Měřené hodnoty se zapisují do zápisníku podrobného měření. V této kapitole budeme počítat pouze body měřené na pevném stanovisku (známe jeho souřadnice). Volné stanovisko viz. kap. 5. Příklad.1 Vypočtěte souřadnice podrobných bodů 1,,3 zaměřených na stanovisku 4001 (obr..1). ČB Y X , , , ,3 Obr..1 Výpis ze zápisníku měřených hodnot: Typ úlohy Číslo bodu Vzdálenost Úhel [m] [g] ,46 0, ,67 46,78 45,08 78, ,1 156,1 Nejprve vypočteme směrník σ a zkontrolujeme délku: σ = 104,8875 g s-vypočtená = 156,46 m (rozdíl je v přípustných mezích). Souřadnice podrobných bodů vypočteme podle předchozí kapitoly nebo využijeme zápisník pro polygonové pořady. (Př..1) VÝPOČET SOUŘADNIC BODŮ POLYGONOVÝCH POŘADŮ Str.: Př..1 Číslo pořadu Číslo bodu Úhly a úhlové vyrovnání Směrníky σ Strany s Souřadnice a souřadnicové vyrovnání g c cc g c cc m Y X (1) () (3) (4) (5) (6) (7) (8) , , ,67 10,79-11, , , ,08 11,34-43, , , ,1-31,19-1, , ,40 14

15 Příklad. Vypočtěte souřadnice podrobných bodů 1,,3,4 zaměřených ze stanoviska 103 (obr..). ČB Y X , , , ,79 Výpis ze zápisníku měřených hodnot: Typ úlohy Číslo bodu Vzdálenost Úhel [m] [g] , ,53 18,88 44,6 18, ,18 37, ,85 5,77 Při výpočtu musíme vzít v úvahu, že na orientaci nebyla nastavena přesná nula, proto musíme od všech úhlů odečíst čtení na bod 51. Výpočet můžeme opět provést v zápisníku pro výpočet polygonového pořadu (Př..). Obr.. VÝPOČET SOUŘADNIC BODŮ POLYGONOVÝCH POŘADŮ Str.: Př.. Číslo pořadu Číslo bodu Úhly a úhlové Směrníky Strany Souřadnice a souřadnicové vyrovnání σ s vyrovnání g c cc g c cc m Y X (1) () (3) (4) (5) (6) (7) (8) , , ,53 33,46 7, , , ,6 33,46-8, , , ,18 18,13-8, , , ,85 18,13-54, , ,88 15

16 Cvičení:.1.* Vypočtěte souřadnice bodů 1,,3,4,5 zaměřených polární metodou. Veškeré údaje jsou ve výpisu ze zápisníku. Výpis ze zápisníku měřených hodnot: Typ úlohy Číslo bodu Vzdálenost [m] Úhel [g] ,80 1,50 1 5,17 3,08 34,77 55, ,18 80, ,1 91, ,08 317,49 ČB Y X , , , ,7..* Vypočtěte souřadnice bodů 1,,3,4,5 zaměřených polární metodou. Nakreslete náčrt bodů, zkontrolujte oměrné a vypočtěte výměru vzniklého obrazce. Je dán výpis ze zápisníku podrobného měření: Typ úlohy Číslo bodu Vzdálenost [m] Úhel [g] , ,6 4,63 58,9 94, ,5 17,74 4 7,04 09, ,1 84,67 ČB Y X , , , , , , ,0 5 73, ,10 16

17 3. Výpočet souřadnic bodů ortogonální metodou Díky rychlému technickému rozvoji měřických přístrojů (totální stanice) je ortogonální metoda dnes již méně využívána. Tuto úlohu můžeme rozdělit do dvou částí. Nejprve na výpočet bodů na měřické přímce a poté na body na kolmici. (V této části se nebudeme zabývat volnou měřickou přímkou viz. kap.5.) 3.1. Výpočet souřadnic bodů na měřické přímce Poloha bodů 1,,3 na měřické přímce je určena staničením, tj. vzdáleností od počátku P. Dáno: P,K [y,x] Měřeno: s Úkol: 1,,3 [y,x] Obr. 3.1 Postup výpočtu: a) Změřenou délku s m PK porovnáme s délkou vypočtenou ze souřadnic, musí platit: O s s, kde O s = s PK - s m PK, s budeme používat mezní odchylku pro dvojí měření pásmem tj. s = 0,01 s + 0,0. b) Nyní budeme předpokládat, že všechny délky jsou měřeny se stejnou přesností jako délka konečná, proto je třeba pro další výpočty měřené délky přepočítat ve stejném poměru tj. v si spk =, pro jednotlivé výpočty budeme používat konkrétní s v m m i. si spk c) Souřadnice bodu 1 vypočteme pomocí rajónu: y 1 = y P + x 1 = x P + s sinσ y sin σ =, v, PK 1 PK PK spk v s 1 cosσ, xpk PK cos σ PK =. spk 17

18 Po dosazení: m spk ypk y 1 = y P + s1, m spk spk m spk xpk x 1 = x P + s1, m spk spk tj. m ypk y 1 = y P + s1, m spk m xpk x 1 = x P + s1. spk Označíme-li: y PK xpk = k m y a = k m x, spk spk kde k y i k x jsou pro jednu měřickou přímku konstantní, můžeme potom psát: y i = y P + x i = x P + s k, m i m i y s k. x Celý výpočet můžeme provést ve formuláři. Body Vzdálenosti dané určované náčrt. č. Výpočet souřadnic bodů měřických přímek Souřadnice dané Body Vzdálenosti Souřadnice s y x s y x (1) () (3) (4) (5) (6) (1) () (3) (4) (5) (6) určované náčrt. č. P y P x P s 1 m s 1 m.k y s 1 m.k x 1 y 1 x 1 s m s m.k y s m.k x y x K s PK m y K x K s PK y PK x PK o s s k y k x 18

19 Příklad 3.1 Vypočtěte souřadnice bodů 4331,433,4333 na měřické přímce (obr.3.). CB Y X , , , ,50 Obr.3. Výpočet provedeme ve formuláři: Výpočet souřadnic bodů měřických přímek Př.3.1 Body Vzdálenosti dané určované náčrt. č. Souřadnice dané Body Vzdálenosti určované náčrt. č. Souřadnice s y x s y x (1) () (3) (4) (5) (6) (1) () (3) (4) (5) (6) , ,15 19,07 7,64 17, , ,61 9,58 11,85 7, , , 66,68 6,71 61, , , , , ,50 s PK =115,00 y PK =+46,11 x PK =+105,35 o s = -0,10 s =±0,13 k y =+0, k x =+0,

20 3.. Výpočet souřadnic bodů na kolmici Poloha bodů 1, je určena ortogonálními souřadnicemi, tj. staničením a kolmicemi. Dáno: P,K [y,x] Měřeno: s, k Úkol: 1, [y,x] Obr.3.4 Bod 1 leží vpravo od měřické přímky a bod leží vlevo. Paty kolmic jsou označeny 1 a. Postup výpočtu: a) Souřadnice bodů 1 a vypočteme jako body na měřické přímce (odst. 3.1). b) Souřadnice bodu 1 vypočteme z rovnic pro rajón s počátkem v 1 (obr.3.4), stejně jako u bodu na měřické přímce dosadíme do rovnice k v 1 (opravené v příslušném poměru). v ki spk =, m m ki spk y 1 = y 1 + k v 1.sin(σ PK +R), x 1 = x 1 + k v 1.cos(σ PK +R), tj. y 1 = y 1 + k v 1.cosσ PK = y P + m m spk xpk s1 k y + k1 = y m P + s m 1 k y + k m 1 k x, s s x 1 = x 1 - k v 1.sinσ PK = x P + m m spk ypk s1 k x - k1 = x m P + s m k x k spk spk c) Souřadnice bodu vypočteme z rovnic pro rajón s počátkem v (obr.3.4). PK PK k 1 - m 1 y. tj. y = y + k v.sin(σ PK +3R), x = x + k v.cos(σ PK +3R), y = y - k v.cosσ PK = y P + s k m y - m s xpk k = y P + s m k y s s PK m PK PK - k m k x, 0

21 x = x + k v.sinσ PK = x P + m m spk ypk s k x + k = x m P + s m k x + k m k y. spk spk Pokud dodržíme pravidlo, že kolmice vlevo je záporná, pak můžeme napsat obecnou rovnici pro všechny body: y i = y P + x i = x P + m m si k y + i k x k, k k. m m si k x - i y Výpočet můžeme provést ve formuláři. Výpočet souřadnic bodů měřických přímek dané Body určované Vzdálenosti náčrt. č. Souřadnice dané Body určované Vzdálenosti náčrt. č. Souřadnice s y x s y x (1) () (3) (4) (5) (6) (1) () (3) (4) (5) (6) P y P x P m s 1 s m 1.k y s m 1.k x m k 1 k m 1.k x -k m 1.k y 1 y 1 x 1 m s m k s m.k y s m.k x k m.k x -k m.k y y x K s PK m y K x K s PK y PK x PK o s s k y k x Příklad 3. Vypočtěte souřadnice bodů 1,,3 zaměřených ortogonální metodou (obr.3.5). ČB Y X , , , ,10 Obr.3.5 1

22 Celý výpočet je ve formuláři. Výpočet souřadnic bodů měřických přímek Př.3. Body Vzdálenosti dané určované náčrt. č. Souřadnice dané Body Vzdálenosti určované náčrt. č. Souřadnice s y x s y x (1) () (3) (4) (5) (6) (1) () (3) (4) (5) (6) , ,4 5,1 30,31-4,35-3,10 6,08 18, , ,74 73,8 4,61-59,55 3,03-6,03-18, , ,4 98,87 57,50-80,34-39,1 31,79, , , , , ,10 s PK =141,81 y PK =+8,53 x PK =-115,3 o s = -0,11 s =±0,14 k y =+0,58155 k x =-0,81570 Cvičení: 3.1. Je dán náčrt měřické sítě (obr.3.6) a souřadnice polygonových bodů: ČB Y X , , , , , , , ,50 Vypočtěte souřadnice měřických bodů: a) 1,, b) 3, c) 4,5,6, d) 7, e) 8,9,10, f) 11, g) 1,13, h) průsečíky se sekčními čarami p1, p, p3, p Podrobný bod 43 byl zaměřen ze dvou měřických přímek (obr.3.7). Zjistěte, zda výsledky obojího zaměření souhlasí. CB Y X , , , , , , , ,93

23 Obr.3.6 Obr.3.7 3

24 3.3.* Vypočtěte souřadnice bodů 11,1,13,14,15 zaměřených ortogonální metodou. Nakreslete náčrt bodů, porovnejte oměrné a vypočtěte výměru vzniklého uzavřeného obrazce. Je dán výpis ze zápisníku podrobného měření: Typ úlohy Číslo bodu Staničení Kolmice ,00 0,00 16,0 0, ,05-10, ,84 1, ,93-15, ,06 18, ,73-5,0 ČB Y X , , , , , , ,45 1 9, ,5 4

25 4. Polygonové pořady Polygonový pořad je lomená čára spojující dva měřické body. Vrcholy lomené čáry nazýváme polygonové body, spojnice polygonových bodů tvoří polygonové strany. V polygonovém pořadu se měří levostranné úhly a délky polygonových stran. Levá strana se posuzuje podle směru výpočtu. Polygonové pořady jsou jednou z metod určujících souřadnice bodů podrobného bodového pole. Požadavky na měření, geometrické parametry a kritéria přesnosti polygonových pořadů jsou náplní předmětu Geodézie. Rozdělení polygonových pořadů: - volný polygonový pořad - vetknutý a oboustranně orientovaný polygonový pořad, - vetknutý a jednostranně orientovaný polygonový pořad, - vetknutý polygonový pořad, - uzavřený polygonový pořad Volný polygonový pořad Připojený a orientovaný Z bodu P o známých souřadnicích můžeme určit souřadnice dalších bodů tak, že zacílíme na bod Q, kde známe σ PQ nebo jej můžeme vypočítat. Na bodě P změříme úhel ω P a stranu s P1. Souřadnice bodu 1 vypočteme pomocí rajónu (viz.kap. 1). Obdobně můžeme pokračovat dál, na bodě 1 změříme úhel ω 1 a stranu s 1 a vypočteme souřadnice bodu. Následně vypočteme souřadnice bodu K. Koncový bod K není vázán žádnými podmínkami, proto mluvíme o volném polygonovém pořadu. Polohové připojení znamená,že známe souřadnice počátečního bodu, orientace pořadu je dána známým směrníkem σ PQ a úhelem ω P. Budeme-li určovat levostranné úhly ze zápisníku, vypočteme je jako rozdíl směrů, kdy od směru na bod vpřed odečtu směr na bod vzad. Celý výpočet se tedy bude skládat z výpočtu několika na sebe navazujících rajónů. Podle platných norem by volný polygonový pořad neměl mít více než tři nové vrcholy a neměl by být delší než 50 m. Abychom lépe látku procvičili, nejsou v tomto učebním textu vždy tyto podmínky dodrženy. 5

26 Dáno: P,Q [y,x] Měřeno: s, ω Úkol: 1,,K [y,x] Obr Postup výpočtu: U všech rajónů vypočteme nejdříve směrníky σ, potom všechny souřadnicové rozdíly y a x a nakonec souřadnice všech polygonových bodů. 1. Výpočet směrníků: σ P1 = σ PQ + ω P σ 1 = σ P1 + ω 1 R σ K = σ 1 + ω R Směrník první polygonové strany σ P1 se rovná připojovacímu směrníku σ PQ zvětšenému o orientační úhel ω P (pokud je σ P1 >4R, odečteme 4R). Směrník každé další polygonové strany se rovná směrníku strany předcházející zvětšenému o levostranný vrcholový úhel a zmenšenému o R (pokud je σ<0, přičteme 4R). Kontrola výpočtu směrníků: σ P1 = σ PQ + ω P σ 1 = σ P1 + ω 1 R σ K = σ 1 + ω R tj. σ K = σ PQ + [ω].r. Obecně platí, že směrník poslední polygonové strany se rovná připojovacímu směrníku zvětšenému o součet levostranných vrcholových úhlů a zmenšenému o příslušný počet R. σ nk = σ PQ + [ω] i.r. Číslo i je rovno počtu vrcholových úhlů mimo ω P.. Výpočet souřadnicových rozdílů: y P1 = s P1.sinσ P1 x P1 = s P1.cosσ P1 y 1 = s 1.sinσ 1 x 1 = s 1.cosσ 1 y K = s K.sinσ K x K = s K.cosσ K. 6

27 3. Výpočet souřadnic polygonových bodů: y 1 = y P + y P1 x 1 = x P + x P1 y = y 1 + y 1 x = x 1 + x 1 y K = y 1 + y K x K = x + x K. Kontrola výpočtu souřadnic: y K = y P + [ y] x K = x P + [ x]. Příklad Vypočtěte souřadnice polygonových bodů 1,,K, jsou-li dány souřadnice bodu P (y = ,56 m, x = ,1 m), měřené délky a úhly a připojovací směrník σ PQ (obr.4.1.). ω P = 77,7560 g ω 1 = 194,5080 g ω = 187,4550 g s P1 = 78,43 m s 1 = 85,54 m s K = 67,39 m σ PQ = 50,5753 g Obr.4.1. Celý výpočet provedeme v tiskopisu (Př.4.1.1).Nejprve vyplníme sloupce,3 a 5 a ve sloupcích 7,8 zapíšeme souřadnice bodu P. Potom vypočteme jednotlivé směrníky ve sloupci 4 a poslední směrník překontrolujeme. Následně vypočteme souřadnicové rozdíly ve sloupcích 7,8 (píšeme doprostřed), nakonec vypočteme výsledné souřadnice v sl. 7,8 (silně orámovaná spodní část řádku pro bod) a zkontrolujeme souhlas souřadnicových rozdílů. 7

28 Str.: Př VÝPOČET SOUŘADNIC BODŮ POLYGONOVÝCH POŘADŮ Číslo pořadu Číslo bodu Úhly a úhlové Směrníky Strany Souřadnice a souřadnicové vyrovnání vyrovnání σ s g c cc g c cc Y X (1) () (3) (4) (5) (6) (7) (8) P , ,1 1 K ,43 70,79-33, , , ,54 80,09-30, , , ,39 66,51-10, , ,48 Má být y = 17,39 x = -74,64 [ y ]= 17,39 [ x ]= -74,64 Jest Příklad 4.1. Vypočtěte souřadnice polygonových bodů 158, 159, 160. Pořad vychází z bodu 19 s orientací na bod 18 (obr.4.1.3). Bod 19 (y = ,76 x = ,94). ω 19 = 110,530 g ω 158 = 15,3450 g ω 159 = 171,350 g s = 138,11 m s = 14,74 m s = 114,95 m σ = 88,1518 g Výpočet je proveden ve formuláři (Př.4.1.). Obr

29 VÝPOČET SOUŘADNIC BODŮ POLYGONOVÝCH POŘADŮ Str.: Př.4.1. Číslo pořadu Číslo bodu Úhly a úhlové vyrovnání Směrníky σ Strany s Souřadnice a souřadnicové vyrovnání g c cc g c cc Y X (1) () (3) (4) (5) (6) (7) (8) , , ,11 -,86 138, , , ,74 31,0 139, , , ,95-6,37 111, , ,19 Má být y = 1,97 x = 389,5 [ y ]= 1,97 [ x ]= 389,5 Jest Ve vlastní soustavě V praxi se někdy vyskytuje volný polygonový pořad, který není ani na počátečním, ani na koncovém bodě polohově připojen a ani orientován. Známe pouze délky stran a levostranné vrcholové úhly. Úlohu proto počítáme ve vlastní soustavě, kde zpravidla za počátek soustavy volíme první polygonový bod a osu +X vkládáme do první polygonové strany. Obr

30 Příklad Vypočtěte souřadnice polygonových bodů P,1,,3,4,K ve vlastní souřadnicové soustavě podle obr ω 1 = 3,337 g ω = 64,7306 g ω 3 = 164,796 g ω 4 = 7,7113 g Obr s P1 = 100,93 m s 1 = 11,31 m s 3 = 88,70 m s 34 = 18,05 m s 4K = 116,3 m Výpočet je proveden ve formuláři (Př.4.1.3). Str.: Př VÝPOČET SOUŘADNIC BODŮ POLYGONOVÝCH POŘADŮ Číslo Úhly a úhlové Směrníky Strany Souřadnice a souřadnicové Číslo vyrovnání σ s vyrovnání bodu g c cc g c cc Y X (1) () (3) (4) (5) (6) (7) (8) pořadu P K 0,00 0, ,93 0,00 100, ,00 100, ,31 54,47 98, ,47 199, ,70 88,60 4, ,07 03, ,05 105,05 73, ,1 76, ,3 114,57 0,08 36,69 96,69 Má být y = 36,6 x = 96,69 [ y ]= 36,69 [ x ]= 96,69 Jest

31 Cvičení: * Vypočtěte souřadnice polygonových bodů 4101, 410, 4103, je-li počátečním bodem pořadu bod 111. Pořad je orientován na bod 7 (obr.4.1.6). Obr ČB Y X , , , ,1 ω 111 = 166,5383 g ω 4101 = 194,506 g ω 410 = 08,0463 g s = 98,43 m s = 75,54 m s = 68,65 m * Vypočtěte souřadnice polygonových bodů 4104, 4105, Pořad začíná na bodě 30, orientace je na bod 185 (obr.4.1.7). CB Y X , , , ,70 ω 30 = 110,530 g ω 4104 = 15,3450 g ω 4105 = 171,350 g s = 88,11 m s = 7,74 m s = 84,95 m Obr * Vypočtěte souřadnice polygonových bodů 4107, 4108, 4109, 4110, 4111, 411. Pořad je připojen na bod 8 a orientován na bod 111 (obr.4.1.8). 31

32 Zápisník měřených úhlů a vzdáleností Číslo Výsledná Vodorovné úhly vzdálenost průměr redukovaný s průměr g c cc m cm (1) () (3) (4) (5) (6) I II stanoviska cílového bodu Řada I 4107 II I 8 II I 4108 II I 4107 II I 4109 II I 4108 II I 4110 II I 4109 II I 4111 II I 4110 II I 411 II ČB Y X , , , ,69 Obr Při zaměření sklepních prostorů byl zvolen polygonový pořad připojený na povrchu na polygonovou stranu (obr.4.1.9). ČB Y X , , , ,96 Obr ω 86 = 84,984 g ω 1011 = 95,049 g ω 101 = 76,654 g ω 1013 = 118,351 g ω 1014 = 111,38 g s = 14,585 m s = 13,906 m s = 8,973 m s = 15,065 m s = 16,987 m 3

33 V polygonovém pořadu jsou dány levostranné úhly a délky polygonových stran. Vypočtěte polygonový pořad ve vlastní soustavě (obr ). ω 1 = 161,301 g ω = 10,653 g ω 3 = 170,981 g ω 4 = 153,086 g ω 5 = 08,379 g s P1 = 10,04 m s 1 = 119,38 m s 3 = 109,76 m s 34 = 15,39 m s 45 = 84,06 m s 5K = 86,97 m Obr

34 4.. Vetknutý, oboustranně orientovaný polygonový pořad Nejčastěji se vyskytuje takový polygonový pořad, u kterého známe souřadnice počátečního i koncového bodu a známe orientaci na počátečním i koncovém bodě pořadu. Měříme délky polygonových stran a levostranné úhly. Podle dřívějšího označení se tento polygonový pořad nazýval oboustranně připojený, oboustranně orientovaný. Dáno: P,K,Q,M [y,x] Měřeno: s, ω Úkol: 1,,3 [y,x] Obr.4..1 Vypočteme-li u tohoto pořadu souřadnice bodu K, měly by souhlasit se souřadnicemi danými. Protože měřené délky a úhly jsou zatíženy nevyhnutelnými chybami, liší se vypočtené souřadnice koncového bodu od souřadnic daných, tj. při výpočtu se dostaneme do bodu K místo do daného bodu K. Abychom tento nesouhlas odstranili, musíme provést úhlové a souřadnicové vyrovnání. Postup výpočtu: 1. Úhlové vyrovnání: σ P1 = σ PQ + ω P σ 1 = σ P1 + ω 1 R σ 3 = σ 1 + ω R σ 3K = σ 3 + ω 3 R σ KM = σ KM + ω K R σ KM = σ PQ + [ω] 4.R. σ KM porovnáme s daným směrníkem σ KM, O ω = σ KM - σ KM. Rozdíl O ω se nazývá úhlová odchylka. Tato odchylka nesmí překročit tzv. mezní úhlovou odchylku ω. Velikost této odchylky je dána přesností počítaných bodů. V našich případech budeme používat 34