2. Koncepční rysy učebního souboru

Transkript

1 KONCEPČNÍ RYSY UČEBNÍHO SOUBORU 2. Koncepční rysy učebního souboru 1. Komunikativní zaměření výuky Komunikativní zaměření výuky se obráží v postupu od řeči k řeči, který tvoří rámec lekcí. Vstupní texty slouží k výcviku v poslechu a čtení s porozuměním a zároveň k uvádění učiva z oblasti zvukové a grafické stránky jazyka, slovní zásoby a mluvnice. Odstupňovaný nácvik pak směřuje ke komplexnímu využití těchto prostředků v hovoru a v písemném projevu. Komunikativní orientace přitom prolíná celými lekcemi. 2. Spojení komunikativně funkčního hlediska s hlediskem systémovým Nácvik jazykového učiva v kontextu a v řečových situacích se kombinuje s postupným uváděním jazykových poznatků do základních systémových souvislostí. Ty jsou naznačeny v tabulkách a přehledech a také v grafickém uspořádání některých cvičení. 3. Přirozenost jazykového vyjadřování Dbá se na to, aby nezbytná minimalizace jazykového učiva nebyla v rozporu s přirozeným vyjadřováním v běžných situacích a tematických okruzích. Zásadní význam má orientace na současnou živou ruštinu. Do jisté míry se uplatňují i některé expresivně zabarvené způsoby vyjadřování, i když těžištěm je vyjadřování stylisticky neutrální. 4. Zřetel k reáliím a k mezipředmětovým vztahům Jazykové učivo je úzce spjato s poznatky z ruských reálií a z ruské a zčásti i světové kultury. Vzhledem k počáteční etapě výuky ovšem zatím jde spíše o dílčí zajímavosti. Přiměřeným způsobem se uplatňují také české reálie. Zároveň se průběžně upozorňuje na mezipředmětové vztahy. 5. Zřetel k mateřskému jazyku žáků Zpracování učiva vychází ze specifičnosti vyučování ruštině jako jazyku blízce příbuznému mateřštině žáků. K jazykovým jevům se přistupuje diferencovaně podle míry jejich obtížnosti pro Čechy s ohledem na mezijazykovou interferenci a na mezijazykový kladný přenos znalostí. Obtížnějším jevům se věnuje zvýšená péče při jejich vysvětlování a hlavně při nácviku. Užívá se i překladových cvičení jako jednoho z prostředků k překonávání mezijazykové interference. Ve výkladech mluvnického a fonetického učiva se používá česká terminologie. Pokud jde o zadání cvičení a úloh, jsou formulována zpočátku v češtině, aby žáci nebyli zatěžováni nadbytečnou slovní zásobou, s rozšiřující se slovní zásobou přibývá zadání formulovaných dvojjazyčně a posléze rusky. 6. Bohatá zásoba cvičení a úloh Významným rysem učebního souboru je důraz na procvičování učiva. Cvičení a úlohy vztahující se k určitému úseku učiva jsou seskupeny do sekvencí. Posloupnost cvičení vede žáky k tomu, aby získávali jazykové poznatky v činnosti na základě jejich praktického užívání. Jde tedy o činnostní pojetí, které se zvláště zřetelně projevuje v sekvencích gramatických cvičení. S mluvnickými jevy se v nich žáci seznamují při praktické činnosti a na základě pozorovacích úloh docházejí k zobecňujícím poznatkům. Po jejich shrnutí přecházejí k jejich komplexnímu užívání v rámci produktivních řečových dovedností. 7. Rozvíjení učebních dovedností žáků Učební soubor vytváří předpoklady k tomu, aby se u žáků rozvíjely učební strategie a učební dovednosti potřebné k samostatnému učení. Jde např. o dovednost pracovat se slovníky, s gramatickými přehledy, o dovednost odhadovat smysl neznámých slov a pracovat s textem, o dovednost autokorekce chyb aj. V souladu s Evropským jazykovým portfoliem se žáci učí zjišťovat a hodnotit, čemu se již naučili, a postupně dospívají k autonomnímu učení. 8. Tři linie učiva a individualizace výuky V učebnici je učivo uspořádáno ve třech paralelních liniích. Souběžně se základní linií učiva, které by měli zvládnout všichni žáci, jsou v některých úsecích lekce zařazeny rozšiřující materiály. K základní linii se příležitostně přimykají ještě materiály docvičovací, které nabízejí možnost dodatečného tréninku těm žákům, kteří si potřebují některé jevy důkladněji procvičit. Jak materiály rozšiřující linie, tak i linie docvičovací jsou zřetelně graficky označeny. Toto uspořádání učiva zvýrazňuje možnosti individualizace výuky podle zvláštností žáků. 6

2 KONCEPČNÍ RYSY UČEBNÍHO SOUBORU 9. Motivační aspekty a autentické texty Motivační úlohu plní již první stránky učebnice a zvukové nahrávky, které žáky uvádějí do studia ruského jazyka. K motivaci by měly přispívat i formulace cílových řečových intencí, které na začátku lekcí předznamenávají, čemu se mají žáci v dané lekci naučit, a v závěru lekcí v portfoliu shrnují, čemu se v dané lekci naučili. K dalším motivačním činitelům patří pestrost cvičení, uplatnění prvků humoru a her, řešení rébusů, křížovek. Prostá zábavnost je však uplatňována ve vyvážených proporcích s přiměřenou náročností učiva. Žáci jsou postupně uváděni do četby autentických textů, jejichž obsah vytváří příležitosti ke zvýraznění estetických a etických aspektů, k citlivému usměrňování jejich hodnotové orientace a ke kultivaci mezilidských vztahů. 10. Grafická úprava a využití názornosti Podstatně inovovaná grafická úprava usnadňuje žákům i vyučujícím celkovou orientaci v učebnici a ve stavbě lekcí a široce využívá fotografií a obrázků, které jsou většinou nedílnou součástí cvičení a úloh. Všechny grafické prostředky (symboly, loga, barevné podtisky aj.) se uplatňují funkčním způsobem. K širokému využití sluchové názornosti slouží zvuková nahrávka, o které se v této příručce pojednává samostatně. 7

3 STAVBA UČEBNICE 3. Stavba učebnice Učebnice obsahuje motivační úvod, 7 lekcí, Doplňkové texty a cvičení a rusko-český slovníček u jednotlivých lekcí. Poznámka: V učebnici jsou jednotlivé celky označeny slovem TÉMA (píše se stejně v ruštině i v češtině), v příručce učitele budeme pro přehlednost užívat slova LEKCE. Úvod je zaměřen především na globální poslechové obeznámení žáků s některými rysy zvukové stránky ruského jazyka a na obrysové pozorování azbuky v porovnání s českou abecedou. První tři lekce jsou orientovány zejména na osvojování zvukové stránky ruštiny a soustavy ruského písma. Čtvrtá lekce shrnuje učivo z prvních tří lekcí a tvoří přechod k lekcím následujícím. V lekci pokračuje nácvik fonetických jevů, obsahovým těžištěm těchto lekcí je rozvíjení receptivních a produktivních řečových dovedností spolu s osvojováním učiva lexikálního a gramatického. V souvislosti s tím se věnuje pozornost i elementárním jevům pravopisným. Učebnici uzavírají Doplňkové texty a cvičení, které mohou být využity v různých fázích osvojování ruského jazyka. Struktura lekcí Struktura lekcí, kterou zde v heslovité podobě podáváme, se vztahuje k základní linii učiva. Linie rozšiřující a docvičovací probíhají souběžně s linií základní. Na liště se průběžně uvádějí různé doplňující poznámky, otázky a úkoly týkající se zejména reálií, mezipředmětových vztahů a učebních strategií. a) Struktura lekce: Úvodní stránka: cílové řečové intence fotografie a obrázky k tématu lekce I. část: celá tiskací azbuka, tučně jsou označena písmena osvojovaná v lekci skupiny písmen azbuky určených k osvojení v dané lekci podle obtížnosti úvodní dialogické texty úlohy k úvodním textům II. část: cvičení na osvojování zvukové stránky jazyka III. část: cvičení na čtení s elementárním poučením o vztazích mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka IV. část: jednoduché dialogické úlohy cvičení lexikálně gramatická Zapamatujte si Запомнитe: seznam výrazů k osvojení přehled dalšího učiva k osvojení v dané lekci V. část: výstup do řeči komplexní cvičení portfolio b) Struktura 4. lekce: Úvodní stránka: cílové řečové intence fotografie a obrázky k tématu lekce I. část: celá tiskací azbuka (v horní části stránky) úvodní texty úlohy k úvodním textům II. část: cvičení na osvojování zvukové stránky jazyka a na čtení III. část: jednoduché dialogické úlohy lexikální cvičení IV. část: gramatická cvičení 8

4 STAVBA UČEBNICE Запомнитe: seznam výrazů k osvojení přehled gramatického učiva 4. lekce V. část: výstup do řeči komplexní cvičení VI. část: text k samostatné četbě s navazujícími úlohami samostatná kontrola: čemu se žáci dosud naučili, co bylo pro ně nejtěžší portfolio c) Struktura lekce: Úvodní stránka: cílové řečové intence fotografie a obrázky k tématu lekce krátké motivační texty (přísloví, anekdoty aj.) I. část: úvodní dialogické texty seznam slovní zásoby určené k osvojení úlohy k úvodním textům II. část: fonetická cvičení lexikální cvičení cvičení na opakování gramatiky z předchozí lekce III. část: gramatická cvičení Запомните: přehled gramatického učiva dané lekce IV. část: výstup do řeči komplexní cvičení V. část: text k samostatné četbě s navazujícími úlohami portfolio Poznámka: Od 5. lekce jsou zařazeny podněty k rozvíjení učebních strategií. d) Struktura Doplňkových textů a cvičení Doplňkové texty a cvičení jsou řazeny podle zvyšující se náročnosti. Nabízejí řadu tvůrčích úloh, cvičení obsahující prvky různých her a zajímavých textů s navazujícími úlohami, které slouží k rozvoji všech řečových dovedností. Mohou být zařazovány buď do přímé výuky, nebo ve formě domácí přípravy podle volby učitele nebo žáků. 9

5 PRACOVNÍ SEŠIT 4. Pracovní sešit Pracovní sešit slouží především k písemnému výcviku, ale i k rozvíjení dovednosti čtení a poslechu s porozuměním. Jsou v něm zařazena i cvičení k ústnímu zpracování. Obsahuje cvičení a úlohy vhodné zejména k samostatné práci, a to jak v domácí přípravě, tak ve vyučovacích hodinách. Sled cvičení odpovídá tomu, jak je učivo uspořádáno v příslušné lekci učebnice. Některá cvičení vedou žáky k samostatné opravě chyb podle materiálů obsažených v učebnici. V úvodní lekci Začínáme s ruštinou jsou obsaženy úlohy vztahující se k předazbukovému období, některé z nich navazují na nahrávky. V prvních třech lekcích se klade důraz na nácvik psací azbuky. Je třeba zdůraznit, že materiál obsažený v pracovním sešitě nabízí různé možnosti využití a nepředpokládá se, že všichni žáci vyplní všechna cvičení. S ohledem na počet vyučovacích hodin, na jazykovou úroveň žáků, cíle a řadu dalších faktorů vyučující zvolí pouze ta cvičení, která jsou vhodná pro danou studijní skupinu. S cvičeními a úlohami je možno pracovat diferencovaně, s ohledem na žákovu individualitu. (Někteří žáci potřebují cvičení na další procvičení učební látky, pokročilejším žákům jsou určeny náročnější úkoly pro chytré hlavy ). Pracovní sešit obsahuje také 2 opakovací lekce (opakování témat 1 4 a opakování témat 5 7). V pracovním sešitě je rusko-český, česko-ruský slovníček, v nichž je u každého slova uvedena lekce, kde je žáci najdou, a přehled mluvnického učiva v rozsahu 1. dílu učebního souboru. Slovníčky obsahují povinnou slovní zásobu. Výrazy určené k receptivnímu osvojení jsou graficky označeny *. Ostatní (neoznačené) výrazy si mají žáci osvojit produktivně. Slovníček podává pouze základní výčet výrazů s jejich základní morfologickou charakteristikou. Nestačí tedy k tomu, aby se žáci naučili pracovat se slovníkem jako s pramenem všestranných informací o slovech. Počítá se s tím, že k tomuto účelu bude vyučující užívat skutečných slovníků. Součástí pracovního sešitu jsou 3 pracovní listy, pexeso, kvarteto a další materiály. 10

6 ZVUKOVÁ NAHRÁVKA 5. Zvuková nahrávka K úvodu učebnice, respektive pracovnímu sešitu se vztahují nahrávky, jež obsahují několik úloh zaměřených na počáteční seznámení se zvukovou stránkou ruského jazyka (předazbukové období). Tyto nahrávky jsou součástí úvodní lekce pracovního sešitu Začínáme s ruštinou a najdete je na CD 2, stopy 35, 36 a 41. Obsah nahrávky je uspořádán podle lekcí učebnice. Jde zejména o tyto materiály (v učebnici označené příslušným logem): úvodní dialogické texty, fonetická cvičení, cvičení s řízenými reakcemi, dialogická cvičení, některá cvičení doplňovací a překladová, texty k poslechu. Nahrávky některých doplňovacích a překladových cvičení je možno využít dvojím způsobem: k poslechové předběžné přípravě před vlastním provedením cvičení, k samostatné kontrole správnosti provedeného cvičení včetně cvičení překladových. Texty k poslechu, na něž navazují úlohy v pracovním sešitě, jsou uvedeny v této metodické příručce v oddíle Materiály k jednotlivým lekcím. (Připomínáme, že v pracovním sešitě tyto texty uvedeny nejsou.) 11

7 RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO POSTUPU A JEHO VARIANT 6. Rámcová charakteristika vyučovacího postupu a jeho variant Vyučovací postup v hlavních rysech vyplývá ze stavby lekcí. Řešení otázek týkajících se např. rozvržení obsahu lekcí do vyučovacích hodin, volby konkrétních způsobů a organizačních forem výuky, využití zvukové nahrávky a pracovního sešitu, ukládání či kontroly, nebo o tom, kdy a jak využít obsahu rozšiřující a docvičovací linie či materiálů uvedených na liště orientovaných na mezipředmětové vztahy, i řešení řady dalších otázek je ovšem záležitostí vyučujících. Jenom oni totiž mohou učebnici tvořivě přizpůsobovat svému osobitému didaktickému stylu a zvláštnostem, potřebám a zájmům různých skupin žáků. Zároveň je žádoucí, aby se i žáci mohli přiměřeně podílet na rozhodování o některých otázkách, které tradičně náležely pouze do pravomoci vyučujících, a aby si touto cestou postupně zvykali přejímat spoluzodpovědnost za výsledky výuky. Žáci se mohou sami rozhodovat např. o tom, zda chtějí využít materiálů uvedených v rozšiřující nebo v docvičovací linii lekce, popř. v Doplňkových textech a cičeních, mohou vyjadřovat své názory na různé typy cvičení, mohou žádat o dodatečná vysvětlení některých partií učiva a mohou mít také právo případně odmítnout zúčastnit se rozhovoru na téma, o němž se ze závažných osobních důvodů nechtějí vyjadřovat. Jak již bylo řečeno v úvodu této příručky, jejím smyslem není předepisovat učitelům univerzálně platné metodické návody. Nabízíme k výběru varianty vyučovacích postupů, které mohou vyučující užívat podle svého uvážení a které mohou také dotvářet, různě obměňovat a doplňovat. Dílčí praktické komentáře a náměty se uvádějí ještě v materiálech k jednotlivým lekcím. a) Začínáme s ruštinou (předazbukové období) Úvod je zaměřen především na globální poslechové obeznámení žáků se zvukovou a grafickou stránkou ruského jazyka. Texty, obrazový materiál a úlohy jsou k dispozici v učebnici (mapa Ruské federace, Co znáte z Ruska, azbuka v porovnání s latinkou, slovanské jazyky, základní poučení o přízvuku), na zvukové nahrávce a v pracovním sešitě (úlohy k zadáním na nahrávce). Předpokládá se, že učitel bude úlohy rozšiřovat a doplňovat. b) lekce počáteční vyučování (azbukové období) V učebnici počáteční etapa odpovídá prvním čtyřem lekcím. 4. lekce shrnuje poznatky z prvních tří lekcí a tvoří přechod k lekcím následujícím. Nácvik poslechu, výslovnosti a čtení Při probírání prvních tří lekcí, které tvoří tzv. azbukové období výuky, je třeba vycházet ze zvukové stránky jazyka a důsledně dbát na to, aby si žáci neosvojovali azbuku s českou výslovností. Při realizaci této důležité zásady doporučujeme postupovat podle řazení cvičení v lekci. Znamená to, že se začíná poslechem a nacvičuje se zvuková stránka jazyka. Při poslechu by si žáci měli uvědomovat odlišnosti ruské výslovnosti v porovnání s českou. Předpokladem pro porozumění slyšenému textu je zpomalené tempo řeči na nahrávce. Po kontrole porozumění textu doporučujeme postupovat od poslechu fonetických jevů k nácviku jejich výslovnosti zatím bez grafického textu (II. část lekcí). Teprve potom se přechází k nácviku čtení (III. část lekcí). V prvních třech lekcích je možno volit např. tyto varianty vyučovacího postupu: 1. Postupovat podle řazení cvičení v lekci, neboť řazení odpovídá požadavku začínat poslechem a osvojit si nejprve zvukovou stránku jazyka, teprve poté začínat s osvojováním grafické stránky jazyka: a) poslech nahrávky jednotlivých dialogů spolu se sledováním obrázků označených A, B, C, (D); b) kontrola porozumění podle kontrolních otázek v cvičení v 1. části lekce (zatím stále bez grafického textu); c) poslech a nácvik jednotlivých fonetických jevů odlišných od češtiny (zvuků, slabik, nových slov, jazykolamů, textů); d) nácvik intonace; e) nácvik čtení nových písmen azbuky (3. část lekcí); f) čtení víceslabičných slov, čtení slov s redukcí; g) čtení vět se správnou intonací; h) opakovaný poslech dialogů A, B, C, (D) spolu se sledováním jejich grafické podoby v učebnici; i) hlasité čtení dialogických textů A, B, C, (D) (ne najednou, ale postupně). 12

8 RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO POSTUPU A JEHO VARIANT 2. Audioorální nácvik podle obrázků s následným přechodem ke čtení: Varianty: a) po probrání všech tří lekcí s užíváním zjednodušené formy transkripce (naznačeno v MP); b) po každé lekci; c) po každém jednotlivém dialogu. 3. Tiché obeznámení se situacemi podle úvodních obrázků A, B, C, (D) s následným přechodem k paralelnímu seznámení žáků se zvukovou i grafickou podobou příslušných dialogů. Přicházejí v úvahu ovšem i různé další obměny a kombinace, které se mohou uplatnit podle uvážení vyučujícího. Učebnice Raduga plus je koncipována tak, aby žáci byli již v průběhu azbukového období seznámeni se základními rysy ruské výslovnosti. Tyto jevy se důkladně nacvičují. V lekcích 5 7 se fonetické učivo systematicky opakuje a procvičuje ve II. části lekcí. Úvodní dialogické texty v azbukovém období (1. 4. lekce) slouží zejména k nácviku správné techniky čtení. Varianty práce s texty: 1. Poslech jednotlivých dialogů s následnou kontrolou porozumění. 2. Postupné čtení dialogů s návazným osvojováním učiva v příslušných sekvencích cvičení (bude dále naznačeno u jednotlivých lekcí). 3. Ve IV. části lekce lze texty mnohostranně využít, k obměňování dialogů a tvoření dialogů vlastních. Nácvik psaní V pracovním sešitě je zajištěn odstupňovaný nácvik psaní v koordinaci s učebnicí. K seznámení s psacími písmeny a k nácviku čtení textů v psacím písmu lze využít závěrečná cvičení v lekcích 1 3. V nácviku psaní azbuky se učebnice s pracovním sešitem přiklání k tvarům písmen bližším českému způsobu psaní. Variantní postupy: 1. Odstupňovaný nácvik psaní probíhá v koordinaci s učebnicí. a) Analýza závěrečného textu v učebnici a vyvozování nových písmen. b) Nácvik čtení a psaní jednotlivých písmen v PS. c) Psaní a čtení slov a textů v psacím písmu. d) Čtení závěrečného textu v učebnici. 2. Nácvik písma se bude zpožďovat. Dáme-li přednost rychlému zvládnutí tiskací azbuky, aby žáci mohli brzy číst, budeme v PS užívat pouze cvičení zaměřená na tiskací azbuku. Až po jejím osvojení (po 3. lekci) začneme s nácvikem psacího písma. Lexikálně gramatické učivo Osvojování gramatického učiva lexikálním způsobem. Přehled povinné slovní zásoby lekce je umístěn v oddíle Zapamatujte si a zároveň je také na nahrávce. Lexikální učivo se úzce prolíná s elementárními poznatky z gramatiky. Možnosti využití seznamů slovní zásoby v lekcích: a) při seznamování s novými výrazy během poslechu a čtení úvodních textů; b) při řízeném nebo samostatném seznamování žáků s novou slovní zásobou před poslechem a čtením úvodních textů; c) při podrobném propracování lexikálního učiva, s nímž se žáci již rámcově obeznámili při poslechu a čtení; d) při shrnování a opakování lexikálního učiva po probrání lekce. 13

9 RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO POSTUPU A JEHO VARIANT c) lekce Úvodní stránka slouží k motivaci, k vymezení tématu a řečových intencí v počáteční fázi práce s lekcí, ale poskytuje také náměty k samostatnému ústnímu a písemnému vyjadřování žáků v závěru lekce. Úvodní texty Úvodní texty jsou koncipovány jako vstup do jednotlivých lekcí. Slouží k poslechu a čtení s porozuměním a rovněž k nácviku techniky čtení. Obsahují povinnou slovní zásobu daného tématu, příslušné mluvnické učivo a podněty k rozvíjení produktivních řečových dovedností. Postupy práce: Začíná se zpravidla motivačním úvodem, po němž se mohou v různé míře a v různých vzájemných kombinacích uplatnit např. tyto činnosti: poslech textu v celku nebo po úsecích, se zavřenými nebo s otevřenými učebnicemi; kontrola porozumění textu s využitím navazujících úloh (v I. části lekcí); tiché čtení zaměřené na celkové pochopení smyslu textu; tiché čtení (ve vyučovací hodině nebo doma) jako příprava ke čtení hlasitému; hlasité detailní (analytické) čtení; hlasité čtení s důrazem na nácvik techniky čtení; seznámení s novou slovní zásobou: rámcové nebo podrobné; řízené učitelem nebo samostatné (ve vyučovací hodině nebo doma); před poslechem a čtením, po poslechu a čtení nebo v jejich průběhu. Výběr a pořadí (vzájemná návaznost) těchto i dalších činností záleží na rozhodnutí vyučujících. Na práci s jednotlivými texty navazuje osvojování slovní zásoby a mluvnice v příslušných sekvencích cvičení. K úvodním textům je možné se vrátit po důkladném nácviku učiva (II. a III. část lekce). Texty pak lze využít např. k otázkám a odpovědím, k volnější reprodukci i k samostatnému ústnímu a písemnému projevu. Na to pak může navázat přechod ke komplexním cvičením ve IV. části lekce. Slovní zásoba Přehledy slovní zásoby v lekci jsou umístěny hned za úvodními texty. O seznamování žáků s novou slovní zásobou jsme se zmiňovali v souvislosti s lekcí (viz příklady využití seznamů slovní zásoby). K důkladnému nácviku nové slovní zásoby a také k opakování učiva slouží II. část lekcí, obsahující lexikální cvičení (a také opakovací cvičení mluvnická), která učitel může samostatně rozvádět nebo naopak redukovat a rozmanitě obměňovat. Gramatika Gramatická cvičení (obsažená ve IV. části 3. a 4. lekce a v III. části lekce) je vhodné provádět v pořadí daném učebnicí, kde jsou uspořádána v sekvencích graficky označených vodorovnými čarami. V sekvencích je mezi cvičeními úzká vzájemná návaznost, kterou se nedoporučuje bezdůvodně porušovat. Jde totiž o postup od jednoduchých cvičení manipulačního typu a některých cvičení pozorovacích k užívání tvaroslovných a syntaktických jevů ve funkčních i systémových souvislostech. Protože mechanický postup podle delšího sledu sekvencí (tj. postup spočívající v mechanickém provádění jedné sekvence cvičení za druhou), by mohl negativně ovlivňovat pozornost a aktivitu žáků, doporučuje se mezi některé sekvence pro osvěžení zařazovat např. doplňující otázky, rozmanité oddechové prvky (hry, soutěže aj.), zajímavosti z reálií, úkoly uvedené v učebnici na liště, poslech nahrávky, čtení krátkých textů z rozšiřující linie, případně i diskuse o učebních strategiích (v češtině) atd. Varianty vyučovacího postupu: 1. Provedení jedné nebo dvou sekvencí mluvnických cvičení, následné shrnutí poznatků podle přehledu v oddíle Запомнитe. 2. Provedení sekvence cvičení, následné shrnutí daného úseku látky podle mluvnického přehledu, a opětovné provedení výchozí sekvence cvičení. 3. Pod vedením učitele případně i samostatně se žáci seznámí v mluvnickém přehledu se stanoveným úsekem učiva, následuje provedení příslušné sekvence cvičení. 4. Provedení všech sekvencí gramatických cvičení v dané lekci, následné shrnutí podle celého oddílu Запомнитe. 14

10 RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO POSTUPU A JEHO VARIANT Snadnější bývají pro žáky postupy naznačené v bodech 2) a 1). Varianta uvedená v bodě 2) je vhodná u obtížnějšího učiva nebo ve slabších žákovských skupinách. Časově úspornější, avšak pro žáky poněkud náročnější je varianta č. 3. Varianta č. 4 přichází v úvahu např. v lekcích, které neobsahují rozsáhlejší mluvnické učivo, nebo v těch lekcích, v nichž se gramatické učivo vztahuje k témuž okruhu poznatků (např. ke slovesům). K souhrnnému opakování učiva je možné využít jednak oddíly nadepsané Запомнитe v jednotlivých lekcích učebnice nebo celkový přehled gramatiky v pracovním sešitě zahrnující mluvnické poznatky v rozsahu celého 1. dílu učebního souboru. Ústní a písemný projev Po důkladném nácviku látky na základě sekvencí cvičení obsažených v II. III. části lekce se plynule přechází ke komplexním úlohám obsaženým ve IV. části. Je třeba zdůraznit, že by nebylo vhodné chápat IV. oddíl lekce jako pouhý dodatek nebo jako něco druhořadého. I když celá lekce je ve všech částech komunikativně zaměřena, jde právě v tomto oddílu o komplexní výstup do řeči, v němž se od žáků vyžaduje využití probraných jazykových jevů v širších funkčních souvislostech. Při uplatnění materiálů ve IV. části lekcí je vhodné maximálně stimulovat řečovou aktivitu žáků a vést je k souvislému vyjadřování myšlenek. Ke cvičením a úlohám v této části lekcí je třeba přistupovat spíše jako k námětům, které může učitel samostatně rozvádět a pružně přizpůsobovat své třídě i individuálním zvláštnostem žáků. Učebnice zároveň učiteli umožňuje variantní postupy založené na volbě různých forem organizace práce (včetně organizace skupinové), rozmanitých her, problémových úloh atd. To vše vytváří podmínky k příznivé atmosféře ve vyučovací hodině, v níž vystupuje do popředí funkce učitele jako zkušeného řečového partnera a rádce a v níž se rozvíjí vzájemné pochopení a spolupráce mezi žáky. K nácviku písemného projevu slouží především cvičení obsažená v PS. Kromě cvičení zaměřených na slovní zásobu, gramatiku a pravopis jsou zejména v závěru lekce zařazena cvičení reproduktivního a produktivního typu vyžadující souvislé písemné vyjadřování. Je vhodné je zadávat hlavně k samostatnému vypracování jako domácí úkoly, případně i jako samostatné práce ve vyučovací hodině, a to buď po předběžné ústní přípravě nebo bez ní. K rozvíjení písemného projevu je ovšem možné využívat i některých cvičení z učebnice a také dalších cvičení, která zadá vyučující podle vlastního rozhodnutí. Čtení a poslech s porozuměním K rozvíjení dovednosti poslechu a čtení s porozuměním slouží: úvodní texty (viz Úvodní texty), texty k samostatné četbě (V. část lekcí), texty k poslechu (na nahrávce a v PU v Materiálech k jednotlivým lekcím), rozšiřující texty (v rozšiřující linii učiva na žlutém podtisku v učebnici a v MP v Materiálech k jednotlivým lekcím). Texty k samostatné četbě Přiměřeně náročné autentické texty určené především k rozvíjení dovedností informativního a studijního čtení jsou zařazeny v učebnici počínaje 4. lekcí (v té je to VI. část) jako relativně samostatná část tematicky, lexikálně a mluvnicky těsně spjatá s obsahem dané lekce. Tyto texty, umístěné do V. části lekcí, mírně přesahují povinnou slovní zásobu. Úlohy, které na ně navazují, jsou orientovány na nácvik různých způsobů získávání informací z textů a na překonávání obtíží spojených s neznámou slovní zásobou. (Žáci jsou tedy vedeni k práci se slovníky a s různými příručkami, k využití různých druhů odhadu významů neznámých slov.) Počítá se s tím, že úlohy mohou učitelé i žáci různě obměňovat a rozšiřovat. Možnosti práce s texty: 1. Tiché čtení, na které navazuje samostatné individuální plnění úloh. (V této formě lze zadat také jako domácí úkol.) 2. Tiché čtení s následným rozdělením úloh do skupin. 3. Seznámení s úlohami, potom tiché čtení textu a společné nebo individuální vypracování úloh. 4. Tvoření a vypracování rozšiřujících úloh k textu, např. formulace otázek, zpracování osnovy, vyjádření vlastního stanoviska k obsahu textu, vymezení hlavního problému a navazující diskuse apod. Texty k poslechu Poslech s porozuměním je důležitá (cílová) a obtížná řečová dovednost. Proto je třeba jejímu rozvíjení věnovat náležitou pozornost. 15

11 RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO POSTUPU A JEHO VARIANT K nácviku poslechu slouží kromě úvodních textů zařazených na začátku lekcí v učebnici ještě další texty, které jsou zaznamenány na zvukové nahrávce, a úlohy k nim žáci najdou v pracovním sešitě. Tyto texty jsou zařazovány od 4. lekce. Při jejich poslechu žáci nemohou využívat zrakové opory o grafický text. Pro potřeby vyučujících jsou tyto texty obsaženy v příručce učitele. Vyučující v ní najdou i řešení úloh, které je možno po jejich vypracování poskytnout i žákům pro samostatnou kontrolu. Gradace náročnosti nácviku spočívá nejen ve zvyšování množství neznámých slov v textu a v obtížnosti navazujících úloh zaměřených na kontrolu porozumění, ale i ve zrychlování tempa řeči. Předpokládá se, že učitel bude podle potřeby doplňovat a rozšiřovat úlohy k textu. Varianty postupů při nácviku poslechu (lze je různě kombinovat): 1. Žáci si poslechnou text z nahrávky (jednou nebo dvakrát) a potom individuálně, ve skupinách nebo společně vypracují úlohy. 2. Žáci se nejprve seznámí se zadáním úloh, potom si poslechnou text a vypracují úlohy. 3. Žákům je zadána jedna nebo dvě úlohy (např. na obtížnou slovní zásobu, reálie, lingvoreálie apod.), následuje poslech a vypracování úloh. 4. Kontrola porozumění probíhá postupně po vyslechnutí logicky vydělených částí textu za pomoci ústně nebo písemně zadaných úloh. 5. Před poslechem je žákům zadána přesně formulovaná problémová otázka. 6. Před poslechem obtížnějších a delších textů je vhodné seznámit žáky s několika klíčovými výrazy, které lze napsat na tabuli. Rozšiřující texty Tyto texty, jejichž tematika je vždy spjata s obsahem dané lekce, jsou v učebnici umístěny v rozšiřující linii učiva lekcí (na oranžovém podtisku) a mají užší nebo volnější vztah k tomu, co je uvedeno v paralelní základní linii. Obsahují rozšířenou (nepovinnou) slovní zásobu, poznatky z reálií i z dalších oblastí, nabízejí podněty k diskusím o některých otázkách, které mohou žáky zajímat. Spolu s ostatními materiály zařazenými do rozšiřující linie vytvářejí příležitost k individualizaci výuky. Žáci i učitelé jich mohou nebo nemusí využívat podle svého vlastního rozhodnutí. Další rozšiřující texty jsou učitelům nabízeny v příručce učitele. Reálie Poznatky z reálií, které se váží k základním tématům lekcí a v souvislosti s tím také k obsahu rozšiřující linie, může učitel ještě doplnit dalšími zajímavostmi. V této příručce k tomu může využít poznámek, které jsou zařazeny v materiálech k jednotlivým lekcím. S přihlédnutím k úrovni žáků je možno uvádět informace z reálií rusky nebo česky. Učební strategie a autonomní učení V souvislosti se sekvencemi cvičení se věnuje pozornost postupnému rozvíjení strategií učení, např. při osvojování slovní zásoby, mluvnice, pravopisu a při četbě neznámých textů. Na základě podnětů uvedených na liště se předpokládá diskuse žáků k dané problematice. V závěru lekcí jsou žáci vedeni k samostatné kontrole získaných dovedností. 16

12 MATERIÁLY K JEDNOTLIVÝM LEKCÍM 7. Materiály k jednotlivým lekcím Začínáme s ruštinou (předazbukové období) cv. 1 v PS krátká pohádka Лев и мышь Лев спал. Мышь пробежала по его телу. Он проснулся и поймал ее. Мышь стала просить, чтобы он пустил ее: «Если ты меня пустишь, я тебе добро сделаю.» Лев засмеялся, что мышь обещает ему добро сделать, и пустил ее. Потом охотники поймали льва и привязали веревкой к дереву. Мышь услышала львиный рев, прибежала, перегрызла веревку и сказала: «Помнишь, ты смеялся, не думал, чтобы я могла тебе добро сделать, теперь видишь бывает и от мыши добро». cv. 2 v PS nahrávka autentických odpovědí žáků na otázku Proč se učím rusky? Почему я учу русский язык? Русский язык учит мой брат и моя сестра. Русский язык учили мои дедушка и бабушка. Русский и чешский языки близкие языки. Я хочу говорить с русскими туристами. Я хочу читать русские книги. cv. 4 v PS nejčastější křestní jména vyslovená rusky: Ян, Элишка, Лукаш, Пётр, Тереза, Эмма, Андрей, Адам, Катерина, Давид, Виктория, Томаш, Мартин, Зузана, Якуб, Мария, Анна, Марек, София, Каролина cv. 5 v PS porovnání křestních jmen vyslovených rusky a česky: Ян, Eliška, Лукаш, Пётр, Tereza, Эмма, Андрей, Adam, Катерина, David, Виктория, Tomáš, Martin, Зузана, Jakub, Мария, Anna, Марек, София, Karolina cv. 6 v PS ruská křestní jména, u nichž mají žáci rozeznat umístění přízvuku: Наташа Валя Маша Николай Сергей Константин Елена cv. 7 v PS ruské názvy předmětů a míst podobné jako v češtině, která mají žáci přiřadit k fotografiím: мост стадион почта телефон трамвай метро школа ноутбук cv. 10 v PS úryvek z pohádky A. S. Puškina О рыбаке и рыбке Жил старик со своею старухой У самого синего моря; Они жили в ветхой землянке Ровно тридцать лет и три года. Старик ловил неводом рыбу, Старуха пряла свою пряжу. Раз он в море закинул невод, Пришел невод с одною тиной. Он в другой раз закинул невод, Пришел невод с травой морскою. В третий раз закинул он невод, Пришел невод с одною рыбкой, С непростою рыбкой, золотою. Как взмолится золотая рыбка! Голосом молвит человечьим: «Отпусти ты, старче, меня в море, Дорогой за себя дам откуп: Откуплюсь чем только пожелаешь.» Удивился старик, испугался: Он рыбачил тридцать лет и три года И не слыхивал, чтоб рыба говорила. Отпустил он рыбку золотую И сказал ей ласковое слово: «Бог с тобою, золотая рыбка! Твоего мне откупа не надо; Ступай себе в синее море, Гуляй там себе на просторе». 17

13 MATERIÁLY K JEDNOTLIVÝM LEKCÍM Po poslechu lze uplatnit mezipředmětové vztahy. Žáci by odpovědi měli znát z hodin českého jazyka. Víte, v které době žil a tvořil A. S. Puškin? A. S. Puškin ( ) Čeští současníci Puškina: K. H. Mácha ( ), F. L. Čelakovský ( ), K. J. Erben ( ), B. Němcová ( ) Která jeho díla znáte? Сказки: «О рыбакe и рыбкe» Роман в стихах: «Eвгeний Онeгин» Поэмы: «Кавказский плeнник», «Бахчисарайский фонтан», «Цыганы», «Полтава», «Мeдный всадник» и другиe Драматургия: «Борис Годунов», «Моцарт и Сальeри», «Камeнный гость», Проза: «Капитанская дочка», «Повeсти покойного Ивана Пeтровича Бeлкина»: («Выстрeл», «Мeтeль», «Гробовщик», «Станционный смотритeль»), «Пиковая дама» cv. 8 v PS určeno k odhadu významu ruských písmen cv. 9 v PS přiložené pexeso rovněž poskytuje možnost odhadu ruských písmen podle obrázků. Obrázky k písmenům jsou zvoleny tak, aby zobrazovaly předměty a osoby, jejichž názvy a jména začínají v češtině a ruštině stejným písmenem. Z tohoto důvodu nejsou pochopitelně zastoupena všechna písmena ruské azbuky. U písmene ю je třeba žákům vysvětlit, že při hře budou používat křestní jméno kosmonauta Gagarina (Юрий), u písmene щ je fotografie polévky, která se nazývá šči. V průběhu hry si žáci mohou osvojit tiskací podobu vybraných písmen azbuky. K úloze týkající se slovanských jazyků (v učebnici) uvádíme pro vyučující celkový přehled: slovanské jazyky: západoslovanské: čeština, slovenština, lužická srbština, polština východoslovanské: ukrajinština, ruština, běloruština jihoslovanské: bulharština, makedonština, srbština, chorvatština, slovinština. 18

14 1. LEKCE 1. lekce A) Základní cíle a přehled učiva Témata a výchozí texty: Как тебя зову т? Co se naučíš (řečové intence a situace): představit se říct, jak se kdo jmenuje říct, kdo to je Zvuková a grafická stránka jazyka: Rozlišování přízvučných a nepřízvučných slabik. Intonace věty. Písmena Аа, Кк, Мм, Тт, Оо; Бб, Зз, Ээ; Вв, Нн, Уу; Ее, Яя. Mluvnice: Věty typu: Кто это? Это моя мама. Это не Ян. Это не Аня, это Якуб. B) Poznámky k jednotlivým částem lekce viz s. 12 Práce s texty lekce. I. část II. část Druhá část lekce je věnována nácviku fonetických jevů. Doporučujeme začínat poslechem a nácvikem správné ruské výslovnosti. Při nácviku jednotlivých fonetických jevů je možné využívat názornosti (zjednodušená transkripce, hledat podobné příklady výslovnosti v mateřském jazyce). Cvičení dané sekvence nejsou uvedena v učebnici, aby žáci nebyli ovlivněni grafickou stránkou jazyka. Uvádíme je v PU i se zjednodušenou transkripcí. Žáci si mohou psát slova latinkou. cv. 2.1 Cvičení je zaměřeno na rozlišení českého a ruského přízvuku. Na základě poslechu (třeba i opakovaného) by žáci měli vyvodit vlastnosti ruského přízvuku. (Poučka je v učebnici na s. 8.) Poslouchejte. Soustřeďte se hlavně na ruský přízvuk. Ruská přízvučná slabika je důraznější a delší než nepřízvučná. a) Poznáte ruská slova? ма ма [mámә] máma Анна [ánә] Anna Вова [vóvә] Vova Та ня [tán ә] Táňa Ва ня [ván ә] Váňa он [on] on Эмма [émә] Emma b) Čím se liší tyto dvě řady ruských slov? ма ма [mámә] зову т [zavút] Анна [ánә] она [aná] Вова [vóvә] меня [min á] э то [étә] тебя [tib á] Ва ня [ván ә] моя [majá] Та ня [tán ә] Антон [antón] cv. 2.2 Cvičení je zaměřeno na nácvik ruských přízvučných samohlásek. Upozornit žáky na to, že ruské samohlásky jsou položeny níže než české. 19

15 1. LEKCE Poslouchejte a opakujte. Všímejte si výslovnosti přízvučných samohlásek: a) там как тот вот кто он кот тут Туз b) Kто он? Он Туз. Вот Туз. Вот он. Там он. Там Туз. Там кот. Тут кот. Тут Туз. Тут он cv. 2.3 Nacvičuje se výslovnost redukovaných koncových samohlásek ve dvouslabičných slovech Poslouchejte a opakujte. Nepřízvučné samohlásky se redukují. To znamená, že se mění jejich kvalita a zkracují se. [ә] [ ә] ма ма [mámә] Аня [án ә] Вова [vóvә] Та ня [tán ә] Ота [ótә] Катя [kát ә] Анна [ánә] Ва ня [ván ә] Яна [jánә] Зоя [zójә] Ева [jévә] э т о [é t ә] Зуза на [zuzánә] cv. 2.4 Cvičení je zaměřeno na nácvik měkkých a tvrdých párových souhlásek. Výslovnost lze nacvičit na základě českých dvojic souhlásek: d ď, t ť, n ň. Vysvětlíme žákům, že stejně jako slyší rozdíl u těchto českých dvojic souhlásek, měli by se naučit postupně rozlišovat výslovnost 15 párů měkkých a tvrdých souhlásek v ruštině. Motivovat lze žáky tím, že pokud zvládnou dobře výslovnost, pomůže jim později při správném čtení (рад ряд), při skloňování podstatných jmen (школа неделя, завод портфель) а v pravopisu (был бил) Poslouchejte a opakujte. Všímejte si výslovnosti ruských souhlásek. на [ná] ня [n á] та [tá] тя [t á] ба [bá] бя [b á] за [zá] зя [z á] ва [vá] вя [v á] ма [má] мя [m á] cv. 2.5 Poslechu nových slov v oddíle Zapamatujte si lze využít několika způsoby: a) k opakování výslovnosti, b) na konci lekce k překladu slov. 2.5 Poslouchejte ještě jednou nová slova na s. 14 a opakujte je se správnou výslovností cv. 2.6 Nacvičujeme intonaci zatím formou imitace Poslouchejte a opakujte věty se správnou intonací. Как тебя зову т? Кто э то? Это Вова? Это Ева? А э то? Меня зову т Яна. Это Катя. Přehled cvičení v PS: Na nácvik přízvuku je zaměřeno cv. 2 na s. 8 a cv. 3 a) na s. 9, na redukci samohlásek cv. 3 b) na s

16 1. LEKCE Třetí část lekce je věnována nácviku čtení písmen azbuky, techniky čtení, seznamování se základními pravidly čtení. Při nácviku čtení tiskacích písmen azbuky byl zvolen postup čtení písmen založený na tvarovém porovnání s písmeny české abecedy. Vlastní seznamování s novými písmeny můžeme začít u tabulky vedle textu (nebo seznámením s celou azbukou na začátku učebnice). Pokračujeme podle řazení jednotlivých cvičení. Při čtení se snažíme, aby žáci četli se správnou výslovností (spojujeme s učivem z II. části lekce). Doporučujeme dát žákům co nejvíce příležitostí nacvičovat hlasité čtení přímo ve vyučovacích hodinách. Proto je vhodné volit takové způsoby práce, které to umožňují (sborové čtení, skupinová práce, čtení ve dvojicích). cv. 3.1 Při čtení dáváme pozor na výslovnost ruských přízvučných samohlásek, které jsme nacvičovali ve cv Cvičení lze nejprve poslouchat ze zvukové nahrávky a současně se dívat na grafickou podobu slov. Upozorníme rovněž na dvojí funkci písmen e, я. cv. 3.2 Nacvičuje se čtení přízvučných a nepřízvučných samohlásek. Pro označení přízvučných a nepřízvučných slabik používáme u některých cvičení oranžové obdélníčky různé velikosti, podle toho, zda označují přízvučnou slabiku, 1. stupeň redukce nebo 2. stupeň redukce. cv. 3.3 Je na nahrávce. Nacvičuje se větná intonace. III. část cv. 3.4 Opakovaným poslechem a hlasitým čtením úvodních rozhovorů upevňujeme a korigujeme výslovnost. Přehled cvičení v PS: Poznámka: Doporučujeme seznámit žáky nejdříve s tiskacími písmeny azbuky. Pokud však chcete v jedné hodině seznámit žáky s tiskací i psací podobou azbuky, pak tomu odpovídá v PS sekvence cvičení 1, 4 7. IV. část Ve IV. části jde o lexikální osvojování mluvnických jevů. Cvičení v této sekvenci obměňují rozhovory úvodních textů, proto lze např. určité rozhovory přečíst před cvičením, v němž se konkrétní jev procvičuje. Cvičení 4.2 a 4.3 jsou na nahrávce. Příklad: Cv. 4.1 a 4.2 a) navazují na texty A, B nulová spona v ruštině v kladných větách a při vyjádření protikladu. Cv. 4.3, 4.4 navazují na text C procvičení záporu. Přehled cvičení v PS: cv Způsob nácviku viz Rámcová charakteristika Nácvik psaní s. 13. Cvičení jsou zaměřena hlavně na nácvik psaní azbuky (na opis, přepis, doplňování, je zařazen i překlad). Veďte žáky k tomu, aby si kontrolovali vše, co napíší. V. část Pátá část obsahuje komplexní úlohy. Cvičení jsou určena k doplňování a obměňování. Je žádoucí, aby žáci uměli na dané otázky samostatně odpovídat, ale také klást otázky. C) Úkoly na liště 1. (s. 11) V učebnici budeme označovat přízvuk čárkou nad samohláskou. Žáky je třeba poučit, že v ruských textech se přízvuky nepíší a že oni je také nemají při opisu, přepisu a samostatném psaní označovat, pokud to ovšem nevyžaduje zadání cvičení. 2. (s. 11) Lze doplnit: Ve kterém jazyce se také nepřízvučné samohlásky redukují? Redukce nepřízvučných samohlásek existuje především v angličtině. 21

17 1. LEKCE 3. (s. 12) Jméno Eva může mít dvojí zvukovou podobu. Velice často Rusové i české jméno Eva vyslovují tvrdě, zachovávají výslovnost v původním jazyce. D) Nabídka doplňujících materiálů pro další žákovské aktivity Cvičení 1. V 1. lekci lze využít jako diktát s přípravou Úvodní rozhovory 1. lekce. Diktáty se žáci učí poslouchat, je to jedno z velmi účinných cvičení na rozvoj dovednosti poslechu. 2. Ozvěna Эхо (hra) Vhodné při nácviku nového fonetického jevu. Učitel vyslovuje slova s nově nacvičovaným jevem a žáci hromadně opakují několikrát a vždy zeslabují hlas. 3. Kdo je pozorný? Кто вниматeльный? Učitel pomalu vyslovuje nová slova. Některá obsahují nově procvičovaný jev, jiná neobsahují. Žáci slova opakují pouze v případě, když je ve slovech nový jev (souhláska, samohláska). E) Reálie (s. 11) Kamaz (Кама з Ка мский автомобильный завод) je jeden z největších ruských výrobců nákladních aut, autobusů, traktorů, kombajnů atd. Vznikl zároveň s městem Набережные Челны v severovýchodní části Ruské federace (Tatarstán) na řece Kamě. Vyrábí od r Dnes je to otevřená akciová společnost. 22

18 2. LEKCE 2. lekce A) Základní cíle a přehled učiva Témata a výchozí texty: Знакомство Co se naučíš (řečové intence a situace): pozdravit při setkání a při loučení představit kamaráda (kamarádku) domluvit si telefonicky setkání Zvuková a grafická stránka jazyka: Rozlišování přízvučných a nepřízvučných slabik. Intonace oznamovacích a tázacích vět. Výslovnost souhlásek ч, ш, л, лʼ a slabik se samohláskami и, ы. Písmena: Гг, Дд, Ии, Йй, Лл, Пп, Чч, Шш, ы; Рр, Сс; ь. Mluvnice: 1. pád podstatných jmen v oslovení. Oficiální a neoficiální oslovení. Číslovky 1 10 v 1. p. B) Poznámky k jednotlivým částem lekce I. část viz s. 12 Práce s texty lekce. II. část Druhá část v učebnici je zaměřena na nácvik odlišných hlásek v ruštině: měkkého č [ч], tvrdého š [ш]; slabik se samohláskami ы a и; měkkého l [л ] a tvrdého l [л]. Všechna cvičení jsou na nahrávce, text uvádíme v PU. cv. 2.1 a) Na základě otázek a opakovaného poslechu by žáci měli vyvodit rozdíl mezi českou a ruskou výslovností a) Poslouchejte a porovnávejte výslovnost ruských a českých slov. чай čaj Ченeк Čeněk Ку чeрова Kučerová вечeр večer час čas cv. 2.1 b) Pomůcka pro nácvik výslovnosti ruského ч (č): přes výslovnost českého [ť], pozorovat polohu jazyka a na stejném místě vyslovovat ruské [ч]. Slabiky je dobré společně s žáky několikrát opakovat. Teprve poté přistоupit k poslechu a následnému nácviku výslovnosti jednotlivých slov b) Poslouchejte a opakujte výslovnost ruského ч. Ч je v ruštině vždy měkké, vyslovujeme ho měkčeji než v češtině. чи чe ча чо чу [či če ča čo ču] чай [čaj], очeнь [óčәn ], вечeр [v éčәr ], вечeром [v éčәrәm], чeтырe [čitýr ә], Ченeк [čén әk], час [čas], ночь [noč], дочка [dóčkә], Ива нович [ivánәv ič], Ку чeрова [kúč әrәvә] cv. 2.2 Postupujeme stejně jako u cvičení 2.1. Lze ovšem začít i poslechem celku v našem případě říkanky, jazykolamu (1.25). Na základě poslechu by žáci mohli charakterizovat výslovnost ruského ш (š). 23

19 2. LEKCE a) Poslouchejte a porovnávejte výslovnost ruských a českých slov. наш [náš] náš ваш [váš] váš Ма ша [mášә] Máša Ната ша [natášә] Nataša Са ша [sášә] Saša Ма шeк [mášәk] Mašek Ма шкова [máškәvә] Mašková 2.2 b) Poslouchejte a opakujte výslovnost ruského ш. Nácvik vám usnadní, vysunete-li dolní zuby před horní. Ш vyslovujeme v ruštině vždy tvrdě. ши ша шe шо шу [ši ša še šo šu] Шу ра [šúrә], Са ша [sášә], Ма ша [mášә], Шарка [šárkә], Ната ша [natášә], Ма шeк [mášәk], Ма шкова [máškәvә], де душка [d éduškә], бабушка [bábuškә] Это Шу ра. Это Са ша. Это Ма ша. Это Шарка. Я Ма шeк. A я Ма шкова. Вот де душка и бабушка. cv. 2.3 Při nácviku měkkých souhlásek, podobně jako v 1. lekci nám pomohou při výslovnosti české slabiky di ti ni. Žáci by měli pozorovat polohu jazyka a potom podobně měkce vyslovovat ostatní slabiky. I g a k se vyslovují v ruštině měkce Poslouchejte a opakujte výslovnost slabik se samohláskami и a ы. a) ди, ти, ни, ми, ли, ви, ри, си, зи, пи, ги, ки [d i, t i, n i, m i, l i, v i, r i, s i, z i, p i, g i, k i] липа, Минск, Киeв, Бeрлин, Борис, Ирина, Рига, Давид, из Пра ги cv. 2.3 b) Výslovnost slabik se samohláskou ы lze nacvičit, jak je naznačeno v textu, protažením souhlásky. Někdy se doporučuje nacvičit výslovnost přes vyslovení ruského zadního [u] a následně roztáhnout rty do úsměvu U Y, U Y b) ммммы, ввввы, нннны, тттты ды, ты, ны, мы, лы, вы, ры, зы, сы сын, сыр, слышу 2.3 c) Kontrastujte výslovnost. ды ди, ты ти, ны ни, мы ми, вы ви, пы пи, сы си, зы зи [dy d i, ty t i, ny n i, my m i, vy v i, py p i, sy s i, zy z i] 2.4 a) Poslouchejte a naučte se vyslovovat měkké л'. Pomůže vám výslovnost českých měkkých souhlásek ď, ť, ň. di ti ni дь ди дя дe ль ли ля лe [d d i d a d e l l i l a l e ] ть ти тя тe ль ли ля лe [t t i t a t e l l i l a l e] нь ни ня нe ль ли ля лe [n n i n a n e l l i l a l e] Ольга Галина Лиза Оля Га ля Ва ля Коля Eлена 24

20 2. LEKCE b) Poslouchejte a naučte se vyslovovat tvrdé л. Vyslovovat tvrdé л se můžete naučit přes gl nebo kl. Glo glo glu gla гла гло глу ла ло лу Kla klo klu klo кла кло клу ла ло лу Лондон [lóndәn], Волгогра д [vәlgagrád], Владивосток [vlәdivastók], Па вeл [páv әl], алло [aló], Володя [valód ә], Лара [lárә], Лариса [lar ísә], слышу [slýšu], Па вловна [pávlәvnә] cv. 2.5 Novou slovní zásobu (viz s v oddíle Запомните) nacvičujeme nejprve poslechem a několikerým opakováním. Dbáme na správnou výslovnost dosud nacvičovaných jevů. 2.5 Poslouchejte nová slova na straně 28 a 29 a opakujte je se správnou výslovností Rozšiřující cvičení Součástí nácviku správné výslovnosti může být i poslech říkanek, jazykolamů. V této fázi žáci poslouchají a po několikerém poslechu opakují pouze slova s nacvičovanou hláskou, nebo koncovou slabikou (hra na ozvěnu viz 1. lekce). Později (ve III. části) žáci budou číst a mohou se naučit nazpaměť. Říkanky učí vnímat lépe celkovou melodii a rytmus ruské řeči, proto je třeba této činnosti věnovat pozornost. Je pochopitelně nutné seznámit žáky s obsahem říkanek Poslouchejte, opakujte. Kdo se text naučí nazpaměť? Карл у Клары укра л кора ллы, а Клара у Карла укра ла кларне т. Да ли Ленe пластилин. Лена лепит апeльсин. Кот Шалу н сидит на шторe, пoтому что Ма ша в школe. Бу дeт Ма ша послe школы штопать шёлковыe шторы. Ма ма Милу мылом мыла. Мила мыла нe любила. Чок, чок, каблучок, наскочил на сучок. Оторва лся, полома лся, чок, чок, каблучок. Přehled cvičení v PS: V PS těmto cvičením neodpovídá žádné cvičení. Pokud se opozdil nácvik psacích tvarů azbuky žáci mohou dokončovat cvičení v 1. lekci. III. část 3.1 Procvičte si čtení písmen. Vzhledem k tomu, že v ruštině převládá slabičný princip grafiky, doporučujeme začít čtením jednotlivých slabik (viz Nabídka doplňujících materiálů pro žákovské aktivity). Na nich lze názorně ukázat, co se nacvičovalo ve II. části lekce ve výslovnosti. Žáci by měli být schopni hned od počátku poznat grafické ztvárnění měkkých a tvrdých souhlásek. 3.2 Слу шайте. Pozorujte a srovnávejte, kde je přízvuk. Pak čtěte. Co je třeba si uvědomit před čtením slov? Bylo by dobré žáky vést k těmto zásadám: najít si přízvuk ve slově, uvědomit si, jak se budou číst redukované samohlásky, najít si měkké a tvrdé souhlásky, brát zřetel na intonaci. Teprve potom lze přečíst slovo. K nácviku správného čtení používáme zjednodušenou transkripci, která by měla pomoci žákům při osvojování si čtení. cv. 3.3 Nacvičuje se intonace vět, které jsou obsaženy v úvodních rozhovorech. Grafické znázornění můžete využít při poslechu i při četbě, některým žákům bude stačit pouze poslech a dobře intonaci napodobí, jiní budou potřebovat vysvětlení a další grafický nákres. Využijte co nejvíce možností. Před vlastním čtením doporučujeme zařadit poslech. Rovněž vzorová výslovnost učitele je nezbytná, následovat by mělo sborové opakování jednotlivých vět. 25

21 2. LEKCE Слу шайте, чита йте вопросы и отве ты. Poslouchejte, čtěte otázky a odpovědi, rozlišujte jejich intonaci. Как вас зову т? Кто говорит? Где мы встре тимся? Когда мы встре тимся? Вечером? Вечером. В семь часов? В семь часов. У нас? У нас. У вас? У вас. 3.4 Poslechněte si ještě jednou úvodní rozhovory a přečtěte je. Ke čtení jednotlivých rozhovorů přistupujeme po poslechu, důkladném nacvičení výslovnosti a čtení jednotlivých slabik a slov. Přehled cvičení v PS: cv. 2 a 3 (místo přízvuku) Poznámka: Doporučujeme seznámit žáky nejdříve s tiskacími písmeny azbuky. Pokud však chcete seznámit žáky v jedné hodině s tiskacími i psacími písmeny, pak této sekvenci odpovídají cv. 1 8 v PS. cv. 4 v PS Lze psát po nacvičení čtení ve cv. 3.1 a) v učebnici. cv. 5 v PS Můžete zařadit po cv. 3.1 b) v učebnici. Cvičení v této části obměňují rozhovory úvodních textů. Cvičení 4.1 a), b), c), 4.2 a), b) jsou na nahrávce. cv. 4.1 a) Navazuje na text A (procvičujeme pozdrav a seznamování). cv. 4.1 b) Navazuje na text B (oficiální pozdrav a seznámení). cv. 4.1 c) a 4.2 a) Navazuje na text C (fráze spojené s telefonováním). cv. 4.2 b) Navazuje na text C (domluvení si schůzky, počítání do 10). cv. 4.3 Rusové při počítání na prstech používají obě ruce: levou ruku mají otevřenou a pravou rukou postupně zavírají jednotlivé prsty od malíčku, od šestky se ruce vymění. cv. 4.4 b) Žáci si mohou překlad zkontrolovat poslechem nahrávky. cv. 4.6, 4.7, 4.8, 4.9, 4.10 Jsou zaměřena na pozdravy a oslovení v ruštině (viz Reálie bod E). cv V hovorové ruštině běžně Rusové nepoužívají plný tvar jména, ale jeho domáckou zkrácenou podobu, někdy je problém poznat, od kterého jména krátký tvar vznikl. Přehled cvičení v PS: cv. 10 jméno a jméno po otci v mužském a ženském rodě Pátá část obsahuje komplexní úlohy. Žáci doplňují a obměňují uvedená cvičení. Je žádoucí, aby uměli na dané otázky samostatně odpovídat a také klást otázky. Přehled cvičení v PS: cv. 11 domluvení času schůzky cv. 12 umět zjistit, odkud kdo je cv. 13 seznámení cv. 14 tajenka cv. 15 doplnění minidialogů na základě porozumění kontextu cv. 16 překlad IV. část V. část 26