PROVĚŘOVACÍ STUDIE PRO LOKALITU ZLÍN RŮMY S NÁVRHEM DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ A STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH REGULATIVŮ PRO VÝSTAVBU V ÚZEMÍ

Transkript

1 PROVĚŘOVACÍ STUDIE PRO LOKALITU ZLÍN RŮMY S NÁVRHEM DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ A STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH REGULATIVŮ PRO VÝSTAVBU V ÚZEMÍ 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL: ING. ARCH. DAGMAR NOVÁ ODDĚLENÍ URBANISMU A ARCHITEKTŮ MAGISTRÁT MĚSTA ZLÍNA NÁMĚSTÍ MÍRU 12, ZLÍN ZPRACOVATELÉ: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ ING. ARCH. PAVEL CHLÁDEK KAMENNÁ 4052/12, ZLÍN pavel@chladekarchitekti.cz DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ ING. RUDOLF NEČAS FUGNEROVO NÁBŘEŽÍ 5476, ZLÍN rudolfnec@gmail.com SEZNAM PŘÍLOH: 01 PRŮVODNÍ ZPRÁVA 02 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1: HLAVNÍ VÝKRES 1: TYPICKÉ ŘEZY ÚZEMÍM 1: MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY 1: ÚVODNÍ ÚDAJE Zpracovaná prověřovací studie si klade za cíl v souladu s novým platným územním plánem stabilizovat dopravní skelet v lokalitě a stanovit prostorové regulativy pro max. kapacitu zastavění tohoto velmi cenného území, v první řadě stanovit regulativy pro nejbližší investiční záměr - rozvoj lyžařského svahu. Dnešní podoba návrhu regulace výstavby v území nad náměstím T. G. M. vychází z rozpracovaného Regulačního plánu centra města Zlína (Zdeněk a Pavel Chládkovi, ) a Regulační studie na zástavbu území nad náměstím T. G. M. ve Zlíně (Zdeněk a Pavel Chládkovi, 2007), oba projekty se staly podkladem pro nový územní plán, který vešel v platnost Již v té době nastala potřeba regulace území vlivem tlaku investorů na jeho intenzivní využití. Návrhy zahrnovaly výstavbu veřejných budov, jednak pro rozvoj potřeb Policie České republiky (administrativa) a jednak pro rozvoj vysokého a středního školství (výuka, sport). Předpokladem je, že tyto aktivity budou v budoucnu v lokalitě zachovány. Nejnověji provozovatel lyžařského svahu

2 plánuje výrazné rozšíření sportovních aktivit včetně stavby lanové dráhy a stavby nového provozního objektu. 3 URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Těžištěm nové zástavby jsou tří dvojce veřejných budov lemující novou páteřní komunikaci a vycházející z rastru zástavby náměstí Práce. Jedná se o objekty čtvercové půdorysné stopy o rozměru 31x31m spojené společnou podnoží a vzájemným odstupem 19m. Protější stranu nově založeného veřejného prostoru doplňují dvě dvojce objektů půdorysné stopy 14x36m se vzájemným odstupem 22m. Budovy mají sloužit pro potřeby ubytování. Nový provozní objekt lyžařského svahu navazuje na prostřední dvojici veřejných staveb a je tvořen protáhlým blokem dlouhým 81m se střechou přecházející do profilu lyžařského svahu. Součástí regulace je taktéž stopa nové víceúčelové sportovní haly umístěné za objektem gymnázia, která by mohla sloužit pro potřeby jak středního, tak vysokého školství. V návaznosti na dnešní podobu zástavby nad areálem Městských lázní je navržena možnost zhodnocení stávajících objektů formou dostavby nebo náhrady stávajících staveb. Volný prostor náměstí T. G. M. je protažen nad památník T. Bati včetně pásů zeleně lemující přístupové komunikace. Komunikace vymezující volný prostor jsou záměrně navrženy bez možnosti zřízení odstavných stání. V řešeném území se nachází několik objektů, které by měly být v souvislosti s novými investicemi odstraněny. Jedná se o jídelnu a psinec, které se nacházejí na ploše nově navrženého záměru pro Policii ČR. Dále je navržena demolice nepůvodních bočních křídel památníku T. Bati, provizorní nafukovací sportovní haly nad Gymnáziem T. G. M. a zázemí sportovních klubů a lyžařského svahu, které bude nahrazeno novým zázemím, víceúčelovým sportovním zařízením. Dojde k odstranění stávajících řadových garáží v ploše nové komunikace a možnost náhrady zástavby nad areálem Městských lázní. 4 DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 4.1 SILNIČNÍ DOPRAVA Řešené území je z hlediska silniční dopravy ohraničené ze západní strany silnicí II/497 (ulice Březnická), z východní strany silnicí II/490 (ulice Hradská) a ze severu místní komunikací (ulice Růmy, Nad Ovčírnou V a jižní stranou náměstí T.G. Masaryka). 4.2 Komunikace Stávající komunikace Silnice II/497 je dvoupruhová, šířky cca 6,5 m, podélný sklon cca 8 % s oboustranným chodníkem, silnice II/490 je dvoupruhová, šířky cca 6,0 m, sklon do 5 % s jednostranným chodníkem, ulice Růmy je obousměrná, šířky 4,0 5,5 m, sklon do 8 % s jednostranným chodníkem ve své východní části, ulice Nad Ovčírnou V je obousměrná, šířky 4,0 m, podélný sklon do 6 %, bez chodníku a jižní strana náměstí T.G. Masaryka je obousměrná, šířky 5,0 m, sklon do 2 % bez chodníku.

3 4.2.2 Dopravní napojení řešeného území Řešené území bude z hlediska silniční dopravy napojeno na nadřazenou silniční síť pomocí nové stykové křižovatky na silnici II/497, stávajícími komunikacemi na náměstí T.G. Masaryka, připojující území na silnici I/49, a stávající stykovou křižovatkou silnice II/490 a ulice Růmy. Na silnici II/497 vznikne nová styková křižovatka s tím, že stávající napojení ulice Nad Ovčírnou V na tuto silnici bude zrušeno a vozovka bude nasměrována do ulice Nad Ovčírnou III. Délky rozhledu na navržené křižovatce jsou navrženy dle ČSN (06/2012). Rozhledy byly prověřeny na svislou DZ Stůj, dej přednost v jízdě. Předpokládáme, že na stávající silnici II/497 bude omezená rychlost na 50 km/hod (zastavěná část obce). Rozhledový trojúhelník bude mít na silnici stran délky 70 a 65 m, na vedlejší komunikaci délku 3,0 m od hrany vozovky komunikace. Rozhledové trojúhelníky musí být prosty všech překážek. Rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci reprezentující oči řidiče, je umístěn v ose vozidla ve vzdálenosti 3,0 m od přídě vozidla ve výšce 1,0 m nad vozovkou a musí z něj být vidět část vozidla přijíždějící po hlavní komunikaci ve výšce alespoň 0,5 m nad vozovkou. Rozhledový bod vozidla na hlavní komunikaci je bod přídě vozidla v jeho ose ve výšce 1,0 m nad vozovkou Dopravní kostra řešeného území Řešené území bude z hlediska silniční dopravy tvořeno novou páteřní místní komunikací, vedoucím především podél jižní strany území, doplněnou o systém obslužných komunikací vytvářející zde pravoúhlý rastr. Nová páteřní sběrná komunikace vedoucí od silnice II/497 napříč řešeným územím umožňující optimální dopravní obsluhu přilehlých pozemků. Tato komunikace bude zajišťovat propojení silnic II/497 a III/490. Křížit bude ulici Nad Ovčírnou VI a v místě řadových garáží se napojí na stávající ulici Růmy. Jednotlivé pozemky určené pro výstavbu budou dopravně připojené prostřednictvím nových křižovatek a sjezdů. Trasa této komunikace je navržena v přímém směru s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Její podélný sklonem bude od 2 % do 10 %. Vozovka bude šířky min. 6,5 m, a to s ohledem na předpokládaný pojezd nákladními vozidly Účelové komunikace Pro příjezd ke stávajícím budovám, popřípadě k těm novým bude umožněn prostřednictvím veřejně přístupných účelových komunikací, a to v šíři min. 3,0 m. 4.3 Parkování S ohledem na požadavek ČSN Projektování místních komunikací bude parkování umožněno pouze na parkovištích podél místních a účelových v rámci pozemků určených pro novou výstavbu. 4.4 Chodníky Podél všech místních komunikací se vybudují alespoň jednostranné chodníky v šířce min. 1,5 m.

4 4.5 Kapacitní posouzení sběrné komunikace Metodika kapacitního posouzení Metodika výpočtu kapacity pozemních komunikací je uvedená v ČSN Projektování místních komunikací (01/2006), ČSN Projektování silnic a dálnic (2004) a v TP 189. Posuzování kapacity pozemních komunikací se provádí na hodinovou intenzitu dopravy. Ta je definována: - pro silnice, dálnice a veřejně přístupné účelové komunikace ve volné krajině jako padesátirázová intenzita silničního provozu - pro místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace v zastavěném i nezastavěném území obcí jako intenzita špičkové hodiny stanovené přepočtem podle denního rozdělení intenzit Kapacita pozemní komunikace je maximální počet vozidel, která mohou sledovaným úsekem (profilem) komunikace za daných podmínek projet v jednom směru nebo v obou směrech dohromady. Intenzita dopravy je definována jako počet vozidel, která projdou daným profilem komunikace za jednotku času. Ovlivněna je dopravními, stavebními a povětrnostními podmínkami. Maximálních intenzit dopravního proudu je dosahováno při poměrně nízkých rychlostech v rozmezí mezi 35 až 45 km/hod. U místních komunikací se stanovuje výkonnost (kapacita) MK, což je schopnost místní komunikace přenést dopravní zatížení. Kapacita obslužných místních komunikací v intravilánu je dle ČSN určená zvoleným kategorijním typem a obsluhou určitého počtu zařízení. Základní hodnoty přípustných intenzit obslužných místních komunikací v závislosti na kategorii komunikace, míře dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti a stupně motorizace uvádí ČSN S ohledem na nestandardní provoz na sledované komunikaci ji budeme posuzovat jako funkční skupinu B. S ohledem na charakter komunikace a její polohu v zastavěném území ji posoudíme podle metodiky pro místní komunikace. Na závěr tedy budeme porovnávat: - intenzitu špičkové hodiny dopravního proudu s výkonností komunikace, a to bez vlivu křižovatky (pomocí úrovňové intenzity) Současný stav dopravní zátěže Po stávající ulice Růmy je vedena tranzitní doprava mezi lokalitou u Zimního stadionu a lokalitou U přehrady s možností prodloužení do východní části města. Dále se jedná o zajištění příjezdu k Zimním lázním, k lyžařskému svahu a školskému areálu. Přestože není k dispozici aktuální sčítání silniční dopravy po této komunikace, lze na základě průzkumu v terénu a znalosti problému předpokládat, že dopravní intenzita nepřesáhne 1000 vozidel za 24 hod., což je cca 60 vozidel za hodinu v období (6,00-22,00 hod).

5 4.5.3 Předpoklad dopravní zátěže V případě rozvoje řešeného území lze uvažovat o zvýšení silniční dopravy vycházející z nárůstu kapacity nových objektů občanské vybavenosti. Jedná se o následující: PŘEDPOKLÁDANÁ KAPACITA OBJEKTŮ V LOKALITĚ RŮMY: 01 ŠKOLSTVÍ, ADMINISTRATIVA 180 OSOB 7 OBJEKTŮ 1260 OSOB 02 ŠKOLSTVÍ, ADMINISTRATIVA 130 OSOB 2 OBJEKTŮ 260 OSOB 03 UBYTOVÁNÍ, BYDLENÍ 50 OSOB 4 OBJEKTŮ 200 OSOB 04 ZÁZEMÍ SVAHU 300 OSOB 1 OBJEKT 300 OSOB 05 SPOTROVNÍ HALA 180 OSOB 1 OBJEKT 180 OSOB CELKEM 2200 OSOB Navýšení pohybu osobních vozidel (nákladní vozidla budou zajišťovat pouze základní dopravní obsluhu a zásobování) lze uvažovat v rozsahu cca 2200/2 za 24 hod., což je cca voz/hod. (celkem voz/24 hod). Zároveň je nezbytné předpokládat časové vymezení (školství, sport) Intenzita dopravy špičkové hodiny Intenzita dopravy špičkové hodiny (I šh ) se dle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích (01/2008) stanoví následujícím způsobem: I šh = RPDI x k RPDI,šh voz/hod. RPDI roční průměr denních intenzit (voz/ 24 hod) vycházíme z odborného odhadu k RPDI,šh - přepočtový koeficient vlivu charakteru provozu na komunikaci k RPDI,šh = 0,082 charakter provozu II H (silnice III. třídy, charakter provozu hospodářský) Výkonnost místní komunikace I šh = 2100 x 0,082 = 172,2 voz/hod ČSN uvádí orientační vztah mezi úrovňovou intenzitou, kvalitou dopravy, podílu pomalých vozidel a příčným uspořádáním místních komunikací funkční skupiny B. Tyto hodnoty použijeme při porovnání předpokládané dopravní zátěže. Pro sledovanou komunikaci budeme uvažovat stupeň úrovně kvality dopravy D (provoz ještě stabilní), což dle ČSN znamená: - provoz ještě stabilní..průměrná cestovní rychlost klesá na 40 % rychlosti volné (cca 20 km/hod) v důsledku delších front před řízenými křižovatkami, schopnost manévrovat v dopravním proudu je více omezována Při uplatnění ČSN budeme předpokládat zdržení pouze v místech směrových lomů. Veličiny, které ovlivňují kapacitu komunikací v území nezastavěném (podélný sklon, křivolakost, podíl pomalých vozidel) se v obcích do posuzování úrovňové intenzity nezahrnují. Redukce úrovňové

6 intenzity ovlivněné šířkou vozovky 6,5 m je pouze odborným odhadem. Úrovňová intenzita vozidel/špičkovou hodinu/jeden jízdní pruh je následující: - vozovka 6,0 m, podíl TNV je do 5 % vozidel/špičkovou hodinu/jízdní pruh Kapacitní posouzení S ohledem na vyšší hodnoty výhledové intenzity dopravy budeme sledovat profil před lyžařským svahem. Z hlediska ČSN Projektování místních komunikací (01/2006) se jedná o následující požadavky: výhledové intenzity dopravních proudů vozidel nesmějí překročit úrovňové intenzity odpovídající prostorovému uspořádání silniční komunikace, výhledové skladbě dopravních proudů vozidel a požadovaným jízdním rychlostem. I šh < I ú 172,2 < 728 Úrovňová intenzita řešené komunikace je vyšší než výhledová intenzita dopravy špičkové hodiny. Kapacita komunikace vyhovuje výhledové dopravní zátěži Závěr V rámci zpracované dokumentace byl proveden průzkum v terénu, zjištěna dostupná data od stávající a výhledové dopravní zátěže a stanoven odhad úrovňové intenzity v jednom profilu na sledované komunikaci. Následně byla porovnána výhledová hodnota intenzity dopravy špičkové hodiny a úrovňové intenzity dané komunikace. Hodnota špičkové hodiny je nižší než hodnota úrovňové intenzity. Z toho vyplývá, že z hlediska kapacitních výpočtů bude páteřní komunikace vyhovovat předpokládané výhledové dopravní zátěži. 5 ETAPIZACE REALIZACE Vzhledem k budoucí investiční míře řešeného území a předpokladu postupné realizace návrh pracuje s etapizací podmiňující realizaci jednotlivých stavebních celků. 1. etapa První etapa počítá, že v nejbližší době dojde ke zhodnocení zázemí, vybudování lanovky a rozšíření lyžařského areálu, což je podmíněno zřízením nového příjezdu k objektu. Tímto záměrem dojde k úpravě komunikace podél památníku T. Bati, vybudování páteřní komunikace v rozsahu objektu zázemí svahu a napojení komunikace do podzemních garáží objektu. 2. Etapa Druhá etapa navrhuje rozšíření a rekonstrukci stávající komunikace mezi ulicí Růmy a Nad Ovčírnou VI včetně části těchto komunikací ponechaných ve stávajících stopách. Důvodem této etapy je stávající špatný stav komunikací vyžadující úpravu před připojením dalších etap. 3. Etapa Třetí etapa řeší doplnění dopravního skeletu v ploše nad areálem Městských lázní a její realizace podmiňuje výstavbu veřejných staveb v této části.

7 4. Etapa Poslední etapa výstavby řeší doplnění dopravního skeletu v místě areálu policie ČR a nové napojení na ulici Březnická, čímž vznikne kompletní propojení ulice Březnická a ulice Růmy. 6 NÁVRH REGULATIVŮ 6.1 Smíšené plochy v centrální zóně městské centrum N01 Dvojce veřejných staveb pro potřeby Policie ČR Maximální stopa objektu je 31x81m se střední prolukou 19m do úrovně upraveného terénu z jižní strany objektu. Maximální výška objektu je 3 nadzemní podlaží od přilehlého terénu z jižní strany objektu. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce administrativních budov. Poloha vstupu do objektu je orientovaná z jižní strany, nebo z prostoru mezi jednotlivými objemy. Parkování je řešeno pod objektem, nebo v rámci areálu Policie ČR. N02 Dvojce veřejných staveb Maximální stopa objektu je 31x81m se střední prolukou 19m do úrovně upraveného terénu z jižní strany objektu. Maximální výška objektu je 3 nadzemní podlaží od přilehlého terénu z jižní strany objektu. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce administrativních budov. Poloha vstupu do objektu je orientovaná z jižní strany, nebo z prostoru mezi jednotlivými objemy. Parkování je řešeno přímo pod objektem. N03 Veřejné stavby Maximální stopa objektů podél komunikace lemující areál Městských lázní je 19x40m. Maximální výška objektu je 3 nadzemní podlaží od přilehlého terénu z jižní strany objektu. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce administrativních budov. Poloha vstupu do objektu je orientovaná ze severní strany. Maximální stopa objektů ve vnitrobloku je 31x31m. Maximální výška objektu je 3 nadzemní podlaží od přilehlého terénu z jižní strany objektu. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce administrativních budov. Poloha vstupu do objektu je orientovaná ze severní strany nebo od přístupové komunikace ze západu. Parkování je řešeno přímo pod objektem. N04 Veřejné stavby, objekt víceúčelové tělocvičny Maximální stopa objektu je 38x81m. Maximální výška objektu je 10m ze severní strany. Poloha vstupu do objektu je orientovaná ze severní strany nebo od přístupové komunikace ze západu. Parkování je řešeno přímo pod objektem. N05 Veřejné stavby, ubytování Maximální stopa jednotlivých objemů je 14x36m s prolukou 22m. Maximální výška objektu je 3 nadzemní podlaží sledující průběh přirozeného terénu v celém rozsahu objektu. Maximální výška objektu v místě proluky je 1 nadzemní podlaží. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce staveb pro bydlení a ubytování. Poloha vstupu do objektu je orientovaná ze severní strany. Parkování je řešeno přímo pod objektem.

8 6.2 Plochy občanského vybavení tělovýchova a sport N06 Nový provozní objekt lyžařského svahu Zlín Maximální stopa objektu je 36x81m. Maximální výška objektu je 2 nadzemní podlaží od přilehlého terénu ze severní strany objektu s možností ustoupeného 3. nadzemního podlaží, nepřesahující plochu jedné čtvrtiny objektu a ustoupeného minimálně 6m za líc hlavního objemu. Konstrukční výška objektu odpovídá běžné konstrukční výšce staveb pro bydlení a ubytování. Poloha vstupu do objektu je orientovaná ze severní strany. Parkování je řešeno přímo pod objektem.