4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE"

Transkript

1 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE Vyzařovaná energie tělese se přenáší elektroagnetický vlnění o různé délce vlny. Podle toho se rozlišuje záření rentgenové, ultrafialové, světelné, infračervené a elektroagnetické vlny. V teorii šíření tepla á největší význa infračervené záření, neoť je pohlcováno tělesy a jeho energie se při to ění v energii tepelnou. Vlnová délka infračerveného záření je cca,78 až 36µ. Toto záření se nazývá tepelný záření neo rovněž sálání. Principiálně není žádného rozdílu ezi tepelný a jiný elektroagnetický záření. Každé záření je spojeno s transporte energie. Také pro tepelné záření platí optické zákony příočarého šíření rychlostí světla, odrazu a lou. Šíření zářivé energie nepředpokládá existenci zprostředkující látky. Tí se zásadně rozlišuje od způsou sdíleni tepla vedení a proudění. Vznik tepelného záření z tepelné energie označujee poje eise, přeěnu záření v tepelnou energii poje asorpce. Tato přeěna záření v teplo a oráceně je vázána na hotnost tělesa. Vyzářená energie závisí jen na vlastnostech zářiče, nikoliv na jeho okolí. Vedle teploty zářiče jsou pro eisi důležité také vlastnosti povrchové plochy.. Rozdělení sálavé energie dopadající na povrch tělesa Or. : K definici efektivní sálavosti tělesa Záření při všech vlnových délkách ůžee označit jako základní vlastnost těles. Tato energie se při dopadu na jiné těleso zčásti odráží, zčásti tělese prochází a zčásti se jí pohlcuje. Pohlcená část energie ůže po určité čase opět vyzářit. Energie, která yla tělese odražena neo jí prošla, dopadá na okolní tělesa až je posléze jii také pohlcena. Títo způsoe se celá energie vyzářená určitý tělese sdělí okolní tělesů. Každé těleso tedy nejen nepřetržitě vyzařuje, ale také nepřetržitě pohlcuje, odráží a propouští zářivou energii. Celý proces á za následek sdílení tepla ezi jednotlivýi tělesy. Množství energie, které vysálá povrchová jednotka tělesa v časové jednotce, nazýváe sálavost tělesa a označujeec : C = M e. [W. -.K - // kde: M e - intenzita vyzařování [W. - T - teplota zdroje záření [K Na povrchu těles ůže ýt energie záření nerovnoěrně rozložena, takže plošnou hustotu zářivého toku dopadajícího na ozářenou plochu označujee jako intenzita záření: dφ E = [W. - // da Je-li C sálavost tělesa, znaená to, že těleso vysálá C [W. -.K - vlastní sálavé teplo, které je úplně určeno teplotou a fyzikálníi vlastnosti tělesa. Současně dopadá na toto těleso nožství energie C od jiných těles, což je dopadající sálavé teplo. Část tohoto tepla ξ.c těleso pohlcuje (pohlcené sálavé teplo) a zytek ( ξ ). C odráží (odražené sálavé teplo or. ). Součet vlastního sálavého tepla a odraženého sálavého tepla se nazývá efektivní sálavost tělesa. C ef ( ξ ) C = C /3/ +.

2 Je to skutečné nožství tepla, jež těleso vysálá. Toto teplo je větší než vlastní sálavost o hodnotu: ξ. C // ( ). Zákony sálání tepla Kirchhoffův zákon Uvažuje dvě desky (s různýi sálavosti C a C, pohltivostí A a A ) uspořádány tak, že zářivá energie vysálaná jednou deskou je pohlcována druhou - or.. Předpokládáe-li, že ají původně stejnou teplotu, není ožné, ay se jedna deska oproti druhé při sálání ohřála. Pro výpočet sdíleného tepla sálání uvažujee pro začátek, že oě desky ají různou teplotu. Tak lze odvodit Kirchhoffův zákon o eisi a asorpci tepelného záření ve tvaru C C = = C = f ( T ) /5/ A A Z této rovnice plyne, že poěr úhrnné sálavosti a pohltivosti tepelného záření je pro všechna tělesa při téže asolutní teplotě stejný a rovná se úhrnné sálavosti dokonale černého tělesa. Kirchhoffův zákon platí také pro sálání o nekonečně alé rozsahu vlnových délek Cλ = Cλ = f ( T, λ) /6/ Aλ čili poěr onochroatické sálavosti k onochroatické pohltivosti je pro všechna tělesa při téže teplotě stejný a jen na asolutní teplotě T a uvažované dálce vlny λ. Or. : Sdílení tepla záření ezi dvěa rovnoěžnýi stěnai. Planckův zákon Kirchhoffův zákon vyjadřuje skutečnost, že sálavost dokonale černého tělesa je funkcí pouze asolutní teploty T a uvažované vlnové délky λ. Tvar této funkce odvodil Planck. K odvození použil své kvantové hypotézy, která tvrdí, že olekuly nevyzařují energii spojitě, nýrž že vyzařování i pohlcování zářivé energie se děje jen po celistvých "kvantech" energie (dávkách), která ají velikost v e = h. f = h. [J /7/ λ kde: h = 6,6. -3 [J.s Planckova kvantová konstanta v - rychlost světla ve vakuu, tj [.s - λ - vlnová délka [ f - frekvence [s - Zákon Stefan-Boltzannův Zákon Stefan-Boltzannův udává úhrnné nožství energie, které dokonalé černé těleso o ploše vysálá za časovou jednotku. E = σ. T /8/ kde: σ - konstanta sálání dokonale černého tělesa podle příých ěření á tato konstanta hodnotu σ = 5, [W..K - T - asolutní teplota [K Or. 3: Vyzařování plošky A ve sěru na liovolně uístěnou plošku A

3 Pro technické výpočty je výhodnější psát zákon Stefan-Boltzannův ve tvaru 8.. = C. E = σ /9/ kde: C 8 =. σ = 5, 775 [W..K - Stefan-Boltzannův zákon platí přesně pro černé a šedé zářiče. S dostatečnou přiližností také pro pevná tělesa s výjikou kovů, u nichž je vyzářená energie úěrně vyšší než čtvrtá ocnina u platiny. Energii vysálanou šedý zářiče lze stanovit podle Stefan-Boltzannova zákona, jestliže konstanty σ, popřípadě C násoíe epiricky stanovený faktore, který se ění od o do. Veličina charakterizující zářič definovaná poěry E C ε = = = P // E C se nazývá stupeň černosti neo také eisní součinitel popřípadě součinitel pohltivosti. Není to čistá látková konstanta, poněvadž závisí nejen na ateriálu zářiče, ale i na vlastnostech jeho povrchu (hladký, drsný). Je také závislý na teplotě. Hodnoty ε jsou uváděny v taulkách. Laertův zákon Vytněe v rovině eleentární plošku A podle or. 3. Předpokládeje, že tato ploška tvoří část povrchu u dokonale černého tělesa, jehož úhrnná zářivost E je znáa. Pak energie, kterou v časové jednotce vyzáří tato ploška, je dána výraze Q = E. A // a září ve všech sěrech do prostoru nad naznačenou rovinu. Její určitá část označená sěru kolé k uvažované eleentární plošce - ve sěru norály. Vyjádříe ji analogicky k rovnici // výraze Q n září ve Qn = E n. A // přičež E n představuje příslušnou část úhrnné zářivosti E. Ke stanovení velikosti složky nutné určit nožství zářivé energie, která za popsaných poěrů dopadne na eleentární plošku A ležící na kulové ploše, opsané poloěre r ze středu plošky A (or. 3). Poloha plošky A je určena úhle a její velikost eleentární prostorový úhle, o něž platí A ω = /3/ r Množství energie Qϕ pak určuje Laertův zákon Q = E n A. cosϕ // ϕ. E n je

4 Je zřejé, že pro ϕ =, tj. ve sěru norály k zářící ploše A, je nožství sdílení energie axiální ( ) = E A = Q Q /5/ ϕ ax n. n Naopak ve sěru rovnoěžné se zářící ploškou A, tj. pro ϕ = π / se žádná zářivá energie nesdílí ( Q ) = ϕ. Je zřejé, že nožství sdílené energie závisí za jinak stejných okolností na in cos ϕ. Proto se Laertův zákon také někdy označuje jako zákon kosinový a stanovuje tak závislost ezi nožství sáavé energie a sěre sálání. Předpokládeje dále, že v prostoru oezené polokoulí o poloěru r není žádna látka. Poto pro nožství energie vyzářené eleentární ploškou dokonale černého tělesa a dopadající na plochu polokoule o poloěru r dostanee vztah Q = E..π A /6/ n Srovnáe-li tento vztah s rovnicí /5/, vidíe, že v rovnici /6/ je ísto ω jen π. Totéž nožství vyzářená energie ve [W je ožno vyjádřit poocí Stefan-Botzannova zákona: A = C.. Q = E. A /7/ Ze srovnání oou posledních výrazů určíe neznáou hodnotu E E n = = C.. π [W. - /8/ π ploškou A Po dosazení konstanty E n E n do rovnice // održíe výraz pro nožství energie vyzařované, u dokonale černého tělesa ve sěru stanovené úhleϕ Q ϕ = C..cosϕ. A. π /9/ Pro zářivost šedého tělesa ve sěru norály k plošce A, je ožné psát analogicky k výrazu: E E n = = ε. C.. = C.. π // π π Laertův zákon pro záření šedého tělesa ve sěru stanovené úhe ϕ ude Q ϕ = ε. C..cosϕ. A. π // Oě poslední rovnice platí jen přiližně pro úhel ϕ =6..3 Přenos tepla sálání z požárního hlediska V praxi se často setkáváe s případy výěny tepla sálání ezi dvěi rovnoěžnýi stěnai (přičež se předpokládá, že vzdálenost ezi nii je několikanásoně enší než jejich povrchy). Je tedy ožno předpokládat, že ze záření, které vyšle jedno těleso, neunikne do okolí nic, takže celé záření dopadne na druhé těleso. Tento druh výěny tepla je střede pozornosti zejéna z hlediska požární ochrany, protože k výěně tepla sálání dochází ezi silně zahřátýi povrchy různých tepelných zařízení. Blízkost takových tepelně zářivých předětů a zařízení ůže vyvolat zapálení hořlavých ateriálů. Praxe dokazuje, že tato příčina vzniku požárů je nejčastější.

5 Přenos tepla ezi dvěa rovnoěžnýi povrchy Na or. je schéa výěny tepla sálání ezi dvěa rovnoěžnýi lízkýi stěnai, ezi niiž vzdálenost je podstatně enší než jsou jejich rozěry, takže záření jednoho povrchu dopadá celé na povrch druhého tělesa. Hustota tepelného toku povrchu se skládá z vlastního záření, určeného podle Stefan-Boltzannova zákona /9/ a odraženého záření stěny : T = C. +.( A ) // kde: - hustota tepelného toku povrchu [W. - - hustota tepelného toku povrchu [W. -.( A ) - odražená část tepelného toku dopadajícího na povrch Analogicky určujee hustotu tepelného toku pro povrch : T = C. +.( A ) /3/ kde:.( A ) - odražená část tepelného toku pro povrch Při T > T hustota tepelného toku pohlcená povrche se ude rovnat: = + // C C Dosadíe-li výrazy // a /3/ do rovnice // přičež A = a A =, dostanee po úpravě C C T T = C. /5/ kde: C = - součinitel vzájeného sálání [W..K - + C C C Součinitel vzájeného sálání je ožno také stanovit podle vzorce C = ε. C /6/ kde: ε = - stupeň černosti vzájeného sálání /7/ + ε ε ε a ε - stupeň černosti příslušných povrchů Poocí vzorce /6/ je ožno řešit některé druhy úloh požární ezpečnosti, zejéna ožnosti zapálení hořlavých ateriálů nacházejících se v lízkosti vysoce nahřátých povrchů. Pro tento účel je potřené v rovnici /6/ ísto T dosadit hodnotu iticky přípustné teploty nahřátí hořlavého Or. : Schéa sálavé výěny tepla ezi rovnoěžnýi stěnai.

6 ateriálu T př a vypočítanou hustotu tepelného toku porovnat s itickou hustotou ozáření pro daný ateriál: T Tpř K. = K. C. < /8/ kde: K - koeficient požární ezpečnosti Jeho hodnota závisí na noha faktorech - předevší na stupni černosti, teplotě plaene, itické teplotě a teplotě vznícení ateriálů v určité vzdálenosti, na součiniteli osálání apod. Kritériu /8/ platí jen v těch případech, kdy vzdálenost ezi povrchy je enší než 6c. Pro větší vzdálenosti než 6c lze použít rovnici /33/ v následující oddíle. Podínky, použitelnosti vztahu /8/: t = 36 C a = 7.65 [ W. t t t t = C = C = 5 C = 9 C a a a a = 9.76 [ W. =.8 [ W. = 5.35 [ W. = [ W. Kritická hustota ozářeni pro některé hořlavé látky yla stanovena experientálně. V případě, že pro některý hořlavý ateriál neáe, je ožno z rovnice /6/ vypočítat hodnotu T a porovnat s T př. T =. < T K. C př Při řešeni podle vztahu /9/ v některých případech pod odocninou ůžee dostat záporné číslo. To znaená, že při daných podínkách teplota ozářeni je enši než přípustná teplota zahřívání ateriálu. Přenos tepla ezi dvěa volně orientovanýi povrchy Přenos tepla sálání ezi dvěa uzavřenýi tělesy s liovolný tvare a liovolnou vzájenou vzdálenosti (or. 6) řešíe poocí Laertova a Stefan-Boltzannova zákona: T T Q = ε. C.. H /3/ kde: Q - nožství tepla sálaného plochou A a dopadající na plochu A [W H = A. ψ = A. ψ - celkový povrch ozáření ψ,ψ - úhlové koeficienty ozáření povrche A na povrchu A a naopak ε - stupeň černosti vzájeného sálání ε = /3/ + ϕ ϕ ε + ε /9/

7 Pro rovnoěžné nekonečně velké plochy při A = A = A a ϕ = ϕ = z rovnice /3/ dostanee rovnici /6/. V praxi požární ochrany se častěji setkáváe s neuzavřený přenose tepla ezi tělesy, tj. když A > A a A. Dělení rovnice /3/ A dostanee:. C ψ /3/ T T = ε.. Pro případ, že plocha sálání je odélníková, úhlový koeficient ψ se určuje pro / povrchu podle noograu (or. 5) a suarizuje se pro celou plochu záření výše uvedeného vyplývají následující dvě podínky požární ezpečnosti: ) hustota tepelného toku padajícího na povrch hořlavého ateriálu nesí ýt větší než je itická hustota ozáření, což znaená T Tpř K. = K. ε C... ϕ < /33/ Dosadíe-li ve vztahu /8/ za C,výraz /6/ vidíe, že rovnice /33/ á navíc oproti vztahu /8/ koeficient ϕ, ve výrazu /8/ je hodnota ϕ =. ) teplota ozářeného povrchu nesí ýt větší než přípustná teplota zahřátí daného ateriálu T =. < T K. ε. C. ϕ př /3/ Or. 5: Noogra pro stanovení koeficientu / povrchu průětu plaene odélníkového tvar l - vzdálenost ezi zářící a ozařovaný povrche L, L - příslušné poloviny stran odélníku A - eleentární plocha ozáření Or. 6: Schéa výěny tepla sálání ezi dvěa volně orientovanýi tělesy. Srovnají-li se výrazy /9/ a /3/ lze konstatovat, že vztah /3/ je v podstatě rozšířený výraz /9/ o koeficient ϕ jako v případě rovnic /8/ a /33/. Při použití vztahů /33/ a /3/ platí stejné podínky, jako pro vzorec /8/ a /9/.

8 QUALITY RECORD Název Popis Kategorie Název souoru Sálání tepla V této kapitole se autor věnuje proleatice sálání tepla, jako jednou ze složek sdílení tepla při požáru. Jsou zde uvedeny základní principy sálání včetně použití ateatických vztahů pro výpočet sálavosti se zohlednění okolí. Závěr je věnován vlivu sálání při požáru jakožto význaného činitele při šíření tepla. Teorie požáru -_Salani_tepla.pdf Datu vytvoření.. 6 Autor Klíčová slova Literatura Ing. Marek Pokorný Katedra konstrukcí pozeních stave, Fakulta stavení, ČVUT v Praze Šíření tepla; Šíření požáru; Sálání tepla; Sálavost tělesa; Intenzita sálání; Hustota tepelného toku; Sálání tepla stěnou; Laertův zákon; Planckův zákon; Přenos tepla. Kupilík, V.: Stavení konstrukce z požárního hlediska, Grada Pulishing, Praha, 6, 7 str., ISBN Kupilík, V.: Terodynaika, Praha 987, 6 str., skl. č. 738, , TS 3/5

Identifikátor materiálu: ICT 2 54

Identifikátor materiálu: ICT 2 54 Identifikátor ateriálu: ICT 2 54 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjece podpory název ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního ateriálu Druh interaktivity

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

1. Hmotnost a látkové množství

1. Hmotnost a látkové množství . Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní

Více

Školení CIUR termografie

Školení CIUR termografie Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie

Více

Popis fyzikálního chování látek

Popis fyzikálního chování látek Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

Charakteristiky optického záření

Charakteristiky optického záření Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP

2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP FP 5 Měření paraetrů solárních článků Úkoly : 1. Naěřte a poocí počítače graficky znázorněte voltapérovou charakteristiku solárního článku. nalyzujte vliv různé intenzity osvětlení, vliv sklonu solárního

Více

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Soustava SI. SI - zkratka francouzského názvu Système International d'unités (mezinárodní soustava jednotek).

Soustava SI. SI - zkratka francouzského názvu Système International d'unités (mezinárodní soustava jednotek). Soustava SI SI - zkratka francouzského názvu Systèe International d'unités (ezinárodní soustava jednotek). Vznikla v roce 1960 z důvodu zajištění jednotnosti a přehlednosti vztahů ezi fyzikálníi veličinai

Více

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktiku 1 Úloha č...xvi... Název: Studiu Brownova pohybu Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 7.3.2012 Odevzdal dne:... ožný počet

Více

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl

Více

Šíření tepla. Obecnéprincipy

Šíření tepla. Obecnéprincipy Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření

Více

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa VZDUCH V MÍSTNOSTI Vzdělávací předět: Fyzika Teatický celek dle RVP: Látky a tělesa Teatická oblast: Měření fyzikálních veličin Cílová skupina: Žák 6. ročníku základní školy Cíle pokusu je určení rozěrů

Více

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky

Více

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný

Více

3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU

3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU 3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU Vývrty jsou válcová zkušební tělesa, získaná z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty získané jádrový vrtáke jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny

Více

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace. 1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní

Více

Podívejte se na časový průběh harmonického napětí

Podívejte se na časový průběh harmonického napětí Střídavý proud Doteď jse se zabývali pouze proude, který obvode prochází stále stejný sěre (stejnosěrný proud). V praxi se ukázalo, že tento proud je značně nevýhodný. kázalo se, že zdroje napětí ůže být

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky 3. přednáška Řešení obvodů napájených haronický napětí v ustálené stavu ZÁKADNÍ POJMY Časový průběh haronického napětí: kde: U u U. sin( t ϕ ) - axiální hodnota [V] - úhlový kitočet

Více

Záření absolutně černého tělesa

Záření absolutně černého tělesa Záření absolutně černého tělesa Teplotní záření Všechny látky libovolného skupenství vydávají elektromagnetické záření, které je způsobeno termickým pohybem jejich nabitých částic. Toto záření se nazývá

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

Srovnání klasického a kvantového oscilátoru. Ondřej Kučera

Srovnání klasického a kvantového oscilátoru. Ondřej Kučera Srovnání klasického a kvantového oscilátoru Ondřej Kučera Seestrální projekt 010 Obsah 1. Úvod... 3. Teorie k probleatice... 4.1. Mechanika... 4.1.1. Klasická echanika... 4.1.1.1. Klasický oscilátor...

Více

MECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojmy: Setrvačnost:

MECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojmy: Setrvačnost: Projekt Efektivní Učení Reforou oblastí gynaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropský sociální fonde a státní rozpočte České republiky. MECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojy: Setrvačnost:

Více

6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV

6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV 65 Pokusy vedoucí ke kvantové echanice IV Předpoklady: 06004 94: J Franck, G Hertz: Frack-Hertzův pokus Př : Na obrázku je nakresleno schéa Franck-Hertzova pokusu Jaký způsobe se budou v baňce (pokud v

Více

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31

Více

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů

Více

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Střídavý proud Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Vznik střídavého proudu Výroba střídavého napětí:. indukční - při otáčivé pohybu cívky v agnetické poli

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

Newtonův zákon I

Newtonův zákon I 14 Newtonův zákon I Předpoklady: 104 Začnee opakování z inulé hodiny Pedaoická poznáka: Nejdříve nechá studenty vypracovat oba následující příklady, pak si zkontrolujee první příklad a studenti dostanou

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

Cvičení č. 2 NÁVRH TEPLOVODNÍHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ

Cvičení č. 2 NÁVRH TEPLOVODNÍHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ SÁLAVÉ A PRŮMYSLOVÉ VYTÁPĚNÍ Cvičení č NÁVRH TEPLOVODNÍHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ Ing Jindřich Boháč JindrichBohac@fscvtcz +40-435-488 ístnost B1 807 1 Sálavé vytápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vytápění ROZDĚLENÍ

Více

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn? Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou

Více

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření. KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné

Více

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství)

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství) . Mechanika - úvod. Základní pojy V echanice se zabýváe základníi vlastnosti a pohybe hotných těles. Chcee-li přeístit těleso (echanický pohyb), potřebujee k tou znát tyto tři veličiny: hota, prostor,

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

3.1.2 Harmonický pohyb

3.1.2 Harmonický pohyb 3.1.2 Haronický pohyb Předpoklady: 3101 Graf závislosti výchylky koštěte na čase: Poloha na čase 200 10 100 poloha [c] 0 0 0 10 20 30 40 0 60 70 80 90 100-0 -100-10 -200 čas [s] U některých periodických

Více

Pohyb soustavy hmotných bodů

Pohyb soustavy hmotných bodů Pohyb soustavy hotných bodů Tato kapitola se zabývá úlohai, kdy není ožné těleso nahradit jední hotný bode, předevší při otáčení tělesa. Těžiště soustavy hotných bodů a tělesa Při hodu nějaký složitější

Více

MRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:

MRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace: MRT Analysis Autor: Organizace: E-mail: Web: České vysoké učení tecnické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz http://www.fs.cvut.cz/cz/u216/people.html Copyright

Více

KOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI

KOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI Koplexní dvobrany http://www.sweb.cz/oryst/elt/stranky/elt7.ht Page o 8 8. 6. 8 KOMPEXNÍ DVOJBNY - PŘENOSOVÉ VSTNOSTI Intergrační a derivační článek patří ezi koplexní dvobrany. Integrační článek á vlastnost

Více

Úvod do elektrických měření I

Úvod do elektrických měření I Úvod do elektrických ěření I Historické střípky První pozorované elektrické jevy byly elektrostatické povahy Proto první elektrické ěřicí přístroje byly založeny právě na elektrostatické principu ezi první

Více

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel

Více

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; TERMIKA II Šíření tepla vedením, prouděním a zářením; Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Nestacionární vedení tepla; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; 1 Šíření tepla

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření Nositelem informace v DPZ je EMZ elmag vlna zvláštní případ elmag pole,

Více

Technologie a procesy sušení dřeva

Technologie a procesy sušení dřeva strana 1 Technologie a procesy sušení dřeva 3. Teplotní pole ve dřevě během sušení Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Více

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena. Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický

Více

Stojaté a částečně stojaté vlny

Stojaté a částečně stojaté vlny Stojaté a částečně stojaté vlny Interference 2 postupných vln Dokonalá stojatá vlna: interference 2 vln stejné amplitudy a antiparalelních vlnových vektorů Problém s radiometrickou definicí intensity pomocí

Více

25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ

25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ 300 25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ Teoretický důkaz existence elektromagnetického vlnění Vlastnosti elektromagnetických vln Elektromagnetické záření - radiometrie, světlo - fotometrie Významným druhem vlnění

Více

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání

Více

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu

Více

2. Elektrotechnické materiály

2. Elektrotechnické materiály . Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů

Více

8. Interference. 8. Interference

8. Interference. 8. Interference 8. Interference 8.. Stojaté vlnění 8.. Dva bodové zdroje. 8.3. Youngův pokus 8.4. Michelsonův interferoetr 8.5. Planparalelní tenká deska 8.6. olanského etoda ěření tenkých vrstev 8.7. Newtonova skla 8.8.

Více

1 Zatížení konstrukcí teplotou

1 Zatížení konstrukcí teplotou 1 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ TEPLOTOU 1 1 Zatížení konstrukcí teplotou Časově proměnné nepřímé zatížení Klimatické vlivy, zatížení stavebních konstrukcí požárem Účinky zatížení plynou z rozšířeného Hookeova zákona

Více

Světlo jako elektromagnetické záření

Světlo jako elektromagnetické záření Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti

Více

Bezkontaktní termografie

Bezkontaktní termografie Bezkontaktní termografie Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png Bezkontaktní termografie 2 Zdroje infračerveného záření Infračervené záření

Více

16. Franck Hertzův experiment

16. Franck Hertzův experiment 16. Franck Hertzův experiment Zatímco zahřáté těleso vysílá spojité spektrum elektromagnetického záření, mají např. zahřáté páry kovů nebo plyny, v nichž probíhá elektrický výboj, spektrum čárové. V uvedených

Více

3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH

3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH 3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH Vývrty jsou válcové zkušební vzorky, získané z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušení, anebo koncování

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE H A B I L I T A Č N Í. Veličiny charakterizující sálavé vlastnosti. neprůteplivých stavebních materiálů

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE H A B I L I T A Č N Í. Veličiny charakterizující sálavé vlastnosti. neprůteplivých stavebních materiálů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ H A B I L I T A Č N Í P R Á C E Veličiny charakterizující sálavé vlastnosti neprůteplivých stavebních materiálů Akreditovaný obor: Teorie stavebních

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ VE SPRÁVĚ SPOLEČNOSTI ČEVAK a.s., Severní 8/2264, České Budějovice

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ VE SPRÁVĚ SPOLEČNOSTI ČEVAK a.s., Severní 8/2264, České Budějovice Technické požadavky na uístění vodoěrů (Související závazný předpise jsou Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky ) Vodovodní přípojka a vodoěrná sestava Vodoěrná sestava je uísťována

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

102FYZB-Termomechanika

102FYZB-Termomechanika České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH

Více

1. Pohyby nabitých částic

1. Pohyby nabitých částic 1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B Jéno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datu vytvoření: 15. 12. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Teatický okruh: Mechanika

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5) pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku

Více

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání: RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,

Více

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí, KVADRATICKÉ FUNKCE Definice Kvadratická funkce je každá funkce na množině R (tj. o definičním ooru R), daná ve tvaru y = ax + x + c, kde a je reálné číslo různé od nuly,, c, jsou liovolná reálná čísla.

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Návrh elektrického vytápění pomocí sálavých panelů

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Návrh elektrického vytápění pomocí sálavých panelů ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTOMECHANIKY A VÝKNOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh elektrického vytápění pomocí sálavých panelů Jan Jakeš 2012 Originál (kopie)

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Termomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 2. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

8 Zatížení mostů větrem

8 Zatížení mostů větrem 8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení

Více

Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon

Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3 Teorie Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon Lze říci, že látky všech skupenství vyzařují elektromagnetické vlnění, jehož vznik souvisí

Více

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m Vlastní itání oscilátoru Kitavý pohb Kitání periodicý děj zařízení oná opaovaně stejný pohb a periodic se vrací do určitého stavu. oscilátor zařízení, teré ůže volně itat (závaží na pružině, vadlo) it

Více

PLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY

PLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY LOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule). LOCHY lochy v prostoru, které byly zatí hlavně používány, byly

Více

Povrchové procesy. Přichycení na povrch.. adsorbce. monomolekulární, multimolekulární (namalovat) Přichycení do objemu, také plyn v kapalině.

Povrchové procesy. Přichycení na povrch.. adsorbce. monomolekulární, multimolekulární (namalovat) Přichycení do objemu, také plyn v kapalině. Povrchové procesy Plyny obklopující pevné látky jsou vázány do objeu a na povrch - sorbce, nebo jsou z něho uvolňovány - desorbce oba jevy probíhají zároveň Přichycení na povrch.. adsorbce. onoolekulární,

Více

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1. Varianta A Př.. Zloek 3 3 je roven číslu: a), b) 3, c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není Řešení: Odocninu lze vždy vyjádřit jako ocninu se zlokový exponente. A pro práci s ocninai již áe jednoduchá

Více

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory 25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem

Více

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda

Více

Skládání (interference) vlnění

Skládání (interference) vlnění Skládání (interference) vlnění Protože vlnění je ve své podstatě kitání (sostavy) hotných bodů, neůže nás překvapit, že existje jev skládání vlnění od (několika) různých zdrojů - který neznaená nic jiného,

Více

Vznik a vlastnosti střídavých proudů

Vznik a vlastnosti střídavých proudů 3. Střídavé proudy. Naučit se odvození vztahu pro okažitý a průěrný výkon střídavého proudu, znát fyzikální význa účiníku.. ět použít fázorový diagra na vysvětlení vztahu ezi napětí a proude u jednoduchých

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

TECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ. #4 Elektrické výboje v elektroenergetice

TECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ. #4 Elektrické výboje v elektroenergetice TECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ #4 Elektrické výboje v elektroenergetice Korónový výboj V homogenním elektrickém poli dochází k celkovému přeskoku mezi elektrodami najednou U nehomogenních uspořádání dochází

Více

24. Elektromagnetické kmitání a vlnění

24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 1. Elektromagnetické kmity ( elektromagnetický oscilátor, rozbor elektromagnetických kmitů, elektromagnetický oscilátor v praxi ) 2. Elektromagnetické vlny ( jejich

Více

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0 Příklad Vypočítejte ity funkcí: a) b) c) d) Poznámka Po dosazení do všech těchto úloh dostaneme nedefinovaný výraz. Proto je třeba provést úpravy vedoucí k vykrácení a následně k výsledku. Řešení a Budeme

Více

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305 5.3.6 Ohy na mřížce Předpoklady: 5305 Optická mřížka = soustava rovnoěžných velmi lízkých štěrin. Realizace: Skleněná destička s rovnoěžnými vrypy, přes vryp světlo neprochází, prochází přes nepoškraaná

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,

Více