4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE
|
|
- Monika Pokorná
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE Vyzařovaná energie tělese se přenáší elektroagnetický vlnění o různé délce vlny. Podle toho se rozlišuje záření rentgenové, ultrafialové, světelné, infračervené a elektroagnetické vlny. V teorii šíření tepla á největší význa infračervené záření, neoť je pohlcováno tělesy a jeho energie se při to ění v energii tepelnou. Vlnová délka infračerveného záření je cca,78 až 36µ. Toto záření se nazývá tepelný záření neo rovněž sálání. Principiálně není žádného rozdílu ezi tepelný a jiný elektroagnetický záření. Každé záření je spojeno s transporte energie. Také pro tepelné záření platí optické zákony příočarého šíření rychlostí světla, odrazu a lou. Šíření zářivé energie nepředpokládá existenci zprostředkující látky. Tí se zásadně rozlišuje od způsou sdíleni tepla vedení a proudění. Vznik tepelného záření z tepelné energie označujee poje eise, přeěnu záření v tepelnou energii poje asorpce. Tato přeěna záření v teplo a oráceně je vázána na hotnost tělesa. Vyzářená energie závisí jen na vlastnostech zářiče, nikoliv na jeho okolí. Vedle teploty zářiče jsou pro eisi důležité také vlastnosti povrchové plochy.. Rozdělení sálavé energie dopadající na povrch tělesa Or. : K definici efektivní sálavosti tělesa Záření při všech vlnových délkách ůžee označit jako základní vlastnost těles. Tato energie se při dopadu na jiné těleso zčásti odráží, zčásti tělese prochází a zčásti se jí pohlcuje. Pohlcená část energie ůže po určité čase opět vyzářit. Energie, která yla tělese odražena neo jí prošla, dopadá na okolní tělesa až je posléze jii také pohlcena. Títo způsoe se celá energie vyzářená určitý tělese sdělí okolní tělesů. Každé těleso tedy nejen nepřetržitě vyzařuje, ale také nepřetržitě pohlcuje, odráží a propouští zářivou energii. Celý proces á za následek sdílení tepla ezi jednotlivýi tělesy. Množství energie, které vysálá povrchová jednotka tělesa v časové jednotce, nazýváe sálavost tělesa a označujeec : C = M e. [W. -.K - // kde: M e - intenzita vyzařování [W. - T - teplota zdroje záření [K Na povrchu těles ůže ýt energie záření nerovnoěrně rozložena, takže plošnou hustotu zářivého toku dopadajícího na ozářenou plochu označujee jako intenzita záření: dφ E = [W. - // da Je-li C sálavost tělesa, znaená to, že těleso vysálá C [W. -.K - vlastní sálavé teplo, které je úplně určeno teplotou a fyzikálníi vlastnosti tělesa. Současně dopadá na toto těleso nožství energie C od jiných těles, což je dopadající sálavé teplo. Část tohoto tepla ξ.c těleso pohlcuje (pohlcené sálavé teplo) a zytek ( ξ ). C odráží (odražené sálavé teplo or. ). Součet vlastního sálavého tepla a odraženého sálavého tepla se nazývá efektivní sálavost tělesa. C ef ( ξ ) C = C /3/ +.
2 Je to skutečné nožství tepla, jež těleso vysálá. Toto teplo je větší než vlastní sálavost o hodnotu: ξ. C // ( ). Zákony sálání tepla Kirchhoffův zákon Uvažuje dvě desky (s různýi sálavosti C a C, pohltivostí A a A ) uspořádány tak, že zářivá energie vysálaná jednou deskou je pohlcována druhou - or.. Předpokládáe-li, že ají původně stejnou teplotu, není ožné, ay se jedna deska oproti druhé při sálání ohřála. Pro výpočet sdíleného tepla sálání uvažujee pro začátek, že oě desky ají různou teplotu. Tak lze odvodit Kirchhoffův zákon o eisi a asorpci tepelného záření ve tvaru C C = = C = f ( T ) /5/ A A Z této rovnice plyne, že poěr úhrnné sálavosti a pohltivosti tepelného záření je pro všechna tělesa při téže asolutní teplotě stejný a rovná se úhrnné sálavosti dokonale černého tělesa. Kirchhoffův zákon platí také pro sálání o nekonečně alé rozsahu vlnových délek Cλ = Cλ = f ( T, λ) /6/ Aλ čili poěr onochroatické sálavosti k onochroatické pohltivosti je pro všechna tělesa při téže teplotě stejný a jen na asolutní teplotě T a uvažované dálce vlny λ. Or. : Sdílení tepla záření ezi dvěa rovnoěžnýi stěnai. Planckův zákon Kirchhoffův zákon vyjadřuje skutečnost, že sálavost dokonale černého tělesa je funkcí pouze asolutní teploty T a uvažované vlnové délky λ. Tvar této funkce odvodil Planck. K odvození použil své kvantové hypotézy, která tvrdí, že olekuly nevyzařují energii spojitě, nýrž že vyzařování i pohlcování zářivé energie se děje jen po celistvých "kvantech" energie (dávkách), která ají velikost v e = h. f = h. [J /7/ λ kde: h = 6,6. -3 [J.s Planckova kvantová konstanta v - rychlost světla ve vakuu, tj [.s - λ - vlnová délka [ f - frekvence [s - Zákon Stefan-Boltzannův Zákon Stefan-Boltzannův udává úhrnné nožství energie, které dokonalé černé těleso o ploše vysálá za časovou jednotku. E = σ. T /8/ kde: σ - konstanta sálání dokonale černého tělesa podle příých ěření á tato konstanta hodnotu σ = 5, [W..K - T - asolutní teplota [K Or. 3: Vyzařování plošky A ve sěru na liovolně uístěnou plošku A
3 Pro technické výpočty je výhodnější psát zákon Stefan-Boltzannův ve tvaru 8.. = C. E = σ /9/ kde: C 8 =. σ = 5, 775 [W..K - Stefan-Boltzannův zákon platí přesně pro černé a šedé zářiče. S dostatečnou přiližností také pro pevná tělesa s výjikou kovů, u nichž je vyzářená energie úěrně vyšší než čtvrtá ocnina u platiny. Energii vysálanou šedý zářiče lze stanovit podle Stefan-Boltzannova zákona, jestliže konstanty σ, popřípadě C násoíe epiricky stanovený faktore, který se ění od o do. Veličina charakterizující zářič definovaná poěry E C ε = = = P // E C se nazývá stupeň černosti neo také eisní součinitel popřípadě součinitel pohltivosti. Není to čistá látková konstanta, poněvadž závisí nejen na ateriálu zářiče, ale i na vlastnostech jeho povrchu (hladký, drsný). Je také závislý na teplotě. Hodnoty ε jsou uváděny v taulkách. Laertův zákon Vytněe v rovině eleentární plošku A podle or. 3. Předpokládeje, že tato ploška tvoří část povrchu u dokonale černého tělesa, jehož úhrnná zářivost E je znáa. Pak energie, kterou v časové jednotce vyzáří tato ploška, je dána výraze Q = E. A // a září ve všech sěrech do prostoru nad naznačenou rovinu. Její určitá část označená sěru kolé k uvažované eleentární plošce - ve sěru norály. Vyjádříe ji analogicky k rovnici // výraze Q n září ve Qn = E n. A // přičež E n představuje příslušnou část úhrnné zářivosti E. Ke stanovení velikosti složky nutné určit nožství zářivé energie, která za popsaných poěrů dopadne na eleentární plošku A ležící na kulové ploše, opsané poloěre r ze středu plošky A (or. 3). Poloha plošky A je určena úhle a její velikost eleentární prostorový úhle, o něž platí A ω = /3/ r Množství energie Qϕ pak určuje Laertův zákon Q = E n A. cosϕ // ϕ. E n je
4 Je zřejé, že pro ϕ =, tj. ve sěru norály k zářící ploše A, je nožství sdílení energie axiální ( ) = E A = Q Q /5/ ϕ ax n. n Naopak ve sěru rovnoěžné se zářící ploškou A, tj. pro ϕ = π / se žádná zářivá energie nesdílí ( Q ) = ϕ. Je zřejé, že nožství sdílené energie závisí za jinak stejných okolností na in cos ϕ. Proto se Laertův zákon také někdy označuje jako zákon kosinový a stanovuje tak závislost ezi nožství sáavé energie a sěre sálání. Předpokládeje dále, že v prostoru oezené polokoulí o poloěru r není žádna látka. Poto pro nožství energie vyzářené eleentární ploškou dokonale černého tělesa a dopadající na plochu polokoule o poloěru r dostanee vztah Q = E..π A /6/ n Srovnáe-li tento vztah s rovnicí /5/, vidíe, že v rovnici /6/ je ísto ω jen π. Totéž nožství vyzářená energie ve [W je ožno vyjádřit poocí Stefan-Botzannova zákona: A = C.. Q = E. A /7/ Ze srovnání oou posledních výrazů určíe neznáou hodnotu E E n = = C.. π [W. - /8/ π ploškou A Po dosazení konstanty E n E n do rovnice // održíe výraz pro nožství energie vyzařované, u dokonale černého tělesa ve sěru stanovené úhleϕ Q ϕ = C..cosϕ. A. π /9/ Pro zářivost šedého tělesa ve sěru norály k plošce A, je ožné psát analogicky k výrazu: E E n = = ε. C.. = C.. π // π π Laertův zákon pro záření šedého tělesa ve sěru stanovené úhe ϕ ude Q ϕ = ε. C..cosϕ. A. π // Oě poslední rovnice platí jen přiližně pro úhel ϕ =6..3 Přenos tepla sálání z požárního hlediska V praxi se často setkáváe s případy výěny tepla sálání ezi dvěi rovnoěžnýi stěnai (přičež se předpokládá, že vzdálenost ezi nii je několikanásoně enší než jejich povrchy). Je tedy ožno předpokládat, že ze záření, které vyšle jedno těleso, neunikne do okolí nic, takže celé záření dopadne na druhé těleso. Tento druh výěny tepla je střede pozornosti zejéna z hlediska požární ochrany, protože k výěně tepla sálání dochází ezi silně zahřátýi povrchy různých tepelných zařízení. Blízkost takových tepelně zářivých předětů a zařízení ůže vyvolat zapálení hořlavých ateriálů. Praxe dokazuje, že tato příčina vzniku požárů je nejčastější.
5 Přenos tepla ezi dvěa rovnoěžnýi povrchy Na or. je schéa výěny tepla sálání ezi dvěa rovnoěžnýi lízkýi stěnai, ezi niiž vzdálenost je podstatně enší než jsou jejich rozěry, takže záření jednoho povrchu dopadá celé na povrch druhého tělesa. Hustota tepelného toku povrchu se skládá z vlastního záření, určeného podle Stefan-Boltzannova zákona /9/ a odraženého záření stěny : T = C. +.( A ) // kde: - hustota tepelného toku povrchu [W. - - hustota tepelného toku povrchu [W. -.( A ) - odražená část tepelného toku dopadajícího na povrch Analogicky určujee hustotu tepelného toku pro povrch : T = C. +.( A ) /3/ kde:.( A ) - odražená část tepelného toku pro povrch Při T > T hustota tepelného toku pohlcená povrche se ude rovnat: = + // C C Dosadíe-li výrazy // a /3/ do rovnice // přičež A = a A =, dostanee po úpravě C C T T = C. /5/ kde: C = - součinitel vzájeného sálání [W..K - + C C C Součinitel vzájeného sálání je ožno také stanovit podle vzorce C = ε. C /6/ kde: ε = - stupeň černosti vzájeného sálání /7/ + ε ε ε a ε - stupeň černosti příslušných povrchů Poocí vzorce /6/ je ožno řešit některé druhy úloh požární ezpečnosti, zejéna ožnosti zapálení hořlavých ateriálů nacházejících se v lízkosti vysoce nahřátých povrchů. Pro tento účel je potřené v rovnici /6/ ísto T dosadit hodnotu iticky přípustné teploty nahřátí hořlavého Or. : Schéa sálavé výěny tepla ezi rovnoěžnýi stěnai.
6 ateriálu T př a vypočítanou hustotu tepelného toku porovnat s itickou hustotou ozáření pro daný ateriál: T Tpř K. = K. C. < /8/ kde: K - koeficient požární ezpečnosti Jeho hodnota závisí na noha faktorech - předevší na stupni černosti, teplotě plaene, itické teplotě a teplotě vznícení ateriálů v určité vzdálenosti, na součiniteli osálání apod. Kritériu /8/ platí jen v těch případech, kdy vzdálenost ezi povrchy je enší než 6c. Pro větší vzdálenosti než 6c lze použít rovnici /33/ v následující oddíle. Podínky, použitelnosti vztahu /8/: t = 36 C a = 7.65 [ W. t t t t = C = C = 5 C = 9 C a a a a = 9.76 [ W. =.8 [ W. = 5.35 [ W. = [ W. Kritická hustota ozářeni pro některé hořlavé látky yla stanovena experientálně. V případě, že pro některý hořlavý ateriál neáe, je ožno z rovnice /6/ vypočítat hodnotu T a porovnat s T př. T =. < T K. C př Při řešeni podle vztahu /9/ v některých případech pod odocninou ůžee dostat záporné číslo. To znaená, že při daných podínkách teplota ozářeni je enši než přípustná teplota zahřívání ateriálu. Přenos tepla ezi dvěa volně orientovanýi povrchy Přenos tepla sálání ezi dvěa uzavřenýi tělesy s liovolný tvare a liovolnou vzájenou vzdálenosti (or. 6) řešíe poocí Laertova a Stefan-Boltzannova zákona: T T Q = ε. C.. H /3/ kde: Q - nožství tepla sálaného plochou A a dopadající na plochu A [W H = A. ψ = A. ψ - celkový povrch ozáření ψ,ψ - úhlové koeficienty ozáření povrche A na povrchu A a naopak ε - stupeň černosti vzájeného sálání ε = /3/ + ϕ ϕ ε + ε /9/
7 Pro rovnoěžné nekonečně velké plochy při A = A = A a ϕ = ϕ = z rovnice /3/ dostanee rovnici /6/. V praxi požární ochrany se častěji setkáváe s neuzavřený přenose tepla ezi tělesy, tj. když A > A a A. Dělení rovnice /3/ A dostanee:. C ψ /3/ T T = ε.. Pro případ, že plocha sálání je odélníková, úhlový koeficient ψ se určuje pro / povrchu podle noograu (or. 5) a suarizuje se pro celou plochu záření výše uvedeného vyplývají následující dvě podínky požární ezpečnosti: ) hustota tepelného toku padajícího na povrch hořlavého ateriálu nesí ýt větší než je itická hustota ozáření, což znaená T Tpř K. = K. ε C... ϕ < /33/ Dosadíe-li ve vztahu /8/ za C,výraz /6/ vidíe, že rovnice /33/ á navíc oproti vztahu /8/ koeficient ϕ, ve výrazu /8/ je hodnota ϕ =. ) teplota ozářeného povrchu nesí ýt větší než přípustná teplota zahřátí daného ateriálu T =. < T K. ε. C. ϕ př /3/ Or. 5: Noogra pro stanovení koeficientu / povrchu průětu plaene odélníkového tvar l - vzdálenost ezi zářící a ozařovaný povrche L, L - příslušné poloviny stran odélníku A - eleentární plocha ozáření Or. 6: Schéa výěny tepla sálání ezi dvěa volně orientovanýi tělesy. Srovnají-li se výrazy /9/ a /3/ lze konstatovat, že vztah /3/ je v podstatě rozšířený výraz /9/ o koeficient ϕ jako v případě rovnic /8/ a /33/. Při použití vztahů /33/ a /3/ platí stejné podínky, jako pro vzorec /8/ a /9/.
8 QUALITY RECORD Název Popis Kategorie Název souoru Sálání tepla V této kapitole se autor věnuje proleatice sálání tepla, jako jednou ze složek sdílení tepla při požáru. Jsou zde uvedeny základní principy sálání včetně použití ateatických vztahů pro výpočet sálavosti se zohlednění okolí. Závěr je věnován vlivu sálání při požáru jakožto význaného činitele při šíření tepla. Teorie požáru -_Salani_tepla.pdf Datu vytvoření.. 6 Autor Klíčová slova Literatura Ing. Marek Pokorný Katedra konstrukcí pozeních stave, Fakulta stavení, ČVUT v Praze Šíření tepla; Šíření požáru; Sálání tepla; Sálavost tělesa; Intenzita sálání; Hustota tepelného toku; Sálání tepla stěnou; Laertův zákon; Planckův zákon; Přenos tepla. Kupilík, V.: Stavení konstrukce z požárního hlediska, Grada Pulishing, Praha, 6, 7 str., ISBN Kupilík, V.: Terodynaika, Praha 987, 6 str., skl. č. 738, , TS 3/5
Identifikátor materiálu: ICT 2 54
Identifikátor ateriálu: ICT 2 54 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjece podpory název ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního ateriálu Druh interaktivity
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
Více1. Hmotnost a látkové množství
. Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní
VíceŠkolení CIUR termografie
Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie
VícePopis fyzikálního chování látek
Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
Více2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP
FP 5 Měření paraetrů solárních článků Úkoly : 1. Naěřte a poocí počítače graficky znázorněte voltapérovou charakteristiku solárního článku. nalyzujte vliv různé intenzity osvětlení, vliv sklonu solárního
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceSoustava SI. SI - zkratka francouzského názvu Système International d'unités (mezinárodní soustava jednotek).
Soustava SI SI - zkratka francouzského názvu Systèe International d'unités (ezinárodní soustava jednotek). Vznikla v roce 1960 z důvodu zajištění jednotnosti a přehlednosti vztahů ezi fyzikálníi veličinai
VícePraktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktiku 1 Úloha č...xvi... Název: Studiu Brownova pohybu Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 7.3.2012 Odevzdal dne:... ožný počet
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
VíceŠíření tepla. Obecnéprincipy
Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření
VíceVZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa
VZDUCH V MÍSTNOSTI Vzdělávací předět: Fyzika Teatický celek dle RVP: Látky a tělesa Teatická oblast: Měření fyzikálních veličin Cílová skupina: Žák 6. ročníku základní školy Cíle pokusu je určení rozěrů
VíceUrčení geometrických a fyzikálních parametrů čočky
C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
Více3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU
3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU Vývrty jsou válcová zkušební tělesa, získaná z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty získané jádrový vrtáke jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny
VícePedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.
1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní
VícePodívejte se na časový průběh harmonického napětí
Střídavý proud Doteď jse se zabývali pouze proude, který obvode prochází stále stejný sěre (stejnosěrný proud). V praxi se ukázalo, že tento proud je značně nevýhodný. kázalo se, že zdroje napětí ůže být
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky 3. přednáška Řešení obvodů napájených haronický napětí v ustálené stavu ZÁKADNÍ POJMY Časový průběh haronického napětí: kde: U u U. sin( t ϕ ) - axiální hodnota [V] - úhlový kitočet
VíceZáření absolutně černého tělesa
Záření absolutně černého tělesa Teplotní záření Všechny látky libovolného skupenství vydávají elektromagnetické záření, které je způsobeno termickým pohybem jejich nabitých částic. Toto záření se nazývá
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
VíceSrovnání klasického a kvantového oscilátoru. Ondřej Kučera
Srovnání klasického a kvantového oscilátoru Ondřej Kučera Seestrální projekt 010 Obsah 1. Úvod... 3. Teorie k probleatice... 4.1. Mechanika... 4.1.1. Klasická echanika... 4.1.1.1. Klasický oscilátor...
VíceMECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojmy: Setrvačnost:
Projekt Efektivní Učení Reforou oblastí gynaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropský sociální fonde a státní rozpočte České republiky. MECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojy: Setrvačnost:
Více6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV
65 Pokusy vedoucí ke kvantové echanice IV Předpoklady: 06004 94: J Franck, G Hertz: Frack-Hertzův pokus Př : Na obrázku je nakresleno schéa Franck-Hertzova pokusu Jaký způsobe se budou v baňce (pokud v
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady
Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31
Vícer j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách
Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů
VíceVznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice
Střídavý proud Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Vznik střídavého proudu Výroba střídavého napětí:. indukční - při otáčivé pohybu cívky v agnetické poli
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
VíceNewtonův zákon I
14 Newtonův zákon I Předpoklady: 104 Začnee opakování z inulé hodiny Pedaoická poznáka: Nejdříve nechá studenty vypracovat oba následující příklady, pak si zkontrolujee první příklad a studenti dostanou
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VíceCvičení č. 2 NÁVRH TEPLOVODNÍHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ
SÁLAVÉ A PRŮMYSLOVÉ VYTÁPĚNÍ Cvičení č NÁVRH TEPLOVODNÍHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ Ing Jindřich Boháč JindrichBohac@fscvtcz +40-435-488 ístnost B1 807 1 Sálavé vytápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vytápění ROZDĚLENÍ
Více1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
VíceČím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.
KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné
Více1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství)
. Mechanika - úvod. Základní pojy V echanice se zabýváe základníi vlastnosti a pohybe hotných těles. Chcee-li přeístit těleso (echanický pohyb), potřebujee k tou znát tyto tři veličiny: hota, prostor,
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
Více3.1.2 Harmonický pohyb
3.1.2 Haronický pohyb Předpoklady: 3101 Graf závislosti výchylky koštěte na čase: Poloha na čase 200 10 100 poloha [c] 0 0 0 10 20 30 40 0 60 70 80 90 100-0 -100-10 -200 čas [s] U některých periodických
VícePohyb soustavy hmotných bodů
Pohyb soustavy hotných bodů Tato kapitola se zabývá úlohai, kdy není ožné těleso nahradit jední hotný bode, předevší při otáčení tělesa. Těžiště soustavy hotných bodů a tělesa Při hodu nějaký složitější
VíceMRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:
MRT Analysis Autor: Organizace: E-mail: Web: České vysoké učení tecnické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz http://www.fs.cvut.cz/cz/u216/people.html Copyright
VíceKOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI
Koplexní dvobrany http://www.sweb.cz/oryst/elt/stranky/elt7.ht Page o 8 8. 6. 8 KOMPEXNÍ DVOJBNY - PŘENOSOVÉ VSTNOSTI Intergrační a derivační článek patří ezi koplexní dvobrany. Integrační článek á vlastnost
VíceÚvod do elektrických měření I
Úvod do elektrických ěření I Historické střípky První pozorované elektrické jevy byly elektrostatické povahy Proto první elektrické ěřicí přístroje byly založeny právě na elektrostatické principu ezi první
VíceÚloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
VíceTERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;
TERMIKA II Šíření tepla vedením, prouděním a zářením; Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Nestacionární vedení tepla; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; 1 Šíření tepla
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceDZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření Nositelem informace v DPZ je EMZ elmag vlna zvláštní případ elmag pole,
VíceTechnologie a procesy sušení dřeva
strana 1 Technologie a procesy sušení dřeva 3. Teplotní pole ve dřevě během sušení Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceNa základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.
Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický
VíceStojaté a částečně stojaté vlny
Stojaté a částečně stojaté vlny Interference 2 postupných vln Dokonalá stojatá vlna: interference 2 vln stejné amplitudy a antiparalelních vlnových vektorů Problém s radiometrickou definicí intensity pomocí
Více25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ
300 25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ Teoretický důkaz existence elektromagnetického vlnění Vlastnosti elektromagnetických vln Elektromagnetické záření - radiometrie, světlo - fotometrie Významným druhem vlnění
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
Více2. Elektrotechnické materiály
. Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů
Více8. Interference. 8. Interference
8. Interference 8.. Stojaté vlnění 8.. Dva bodové zdroje. 8.3. Youngův pokus 8.4. Michelsonův interferoetr 8.5. Planparalelní tenká deska 8.6. olanského etoda ěření tenkých vrstev 8.7. Newtonova skla 8.8.
Více1 Zatížení konstrukcí teplotou
1 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ TEPLOTOU 1 1 Zatížení konstrukcí teplotou Časově proměnné nepřímé zatížení Klimatické vlivy, zatížení stavebních konstrukcí požárem Účinky zatížení plynou z rozšířeného Hookeova zákona
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceBezkontaktní termografie
Bezkontaktní termografie Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png Bezkontaktní termografie 2 Zdroje infračerveného záření Infračervené záření
Více16. Franck Hertzův experiment
16. Franck Hertzův experiment Zatímco zahřáté těleso vysílá spojité spektrum elektromagnetického záření, mají např. zahřáté páry kovů nebo plyny, v nichž probíhá elektrický výboj, spektrum čárové. V uvedených
Více3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH
3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH Vývrty jsou válcové zkušební vzorky, získané z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušení, anebo koncování
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE H A B I L I T A Č N Í. Veličiny charakterizující sálavé vlastnosti. neprůteplivých stavebních materiálů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ H A B I L I T A Č N Í P R Á C E Veličiny charakterizující sálavé vlastnosti neprůteplivých stavebních materiálů Akreditovaný obor: Teorie stavebních
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceTECHNICKÉ POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ VE SPRÁVĚ SPOLEČNOSTI ČEVAK a.s., Severní 8/2264, České Budějovice
Technické požadavky na uístění vodoěrů (Související závazný předpise jsou Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky ) Vodovodní přípojka a vodoěrná sestava Vodoěrná sestava je uísťována
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
Více1. Pohyby nabitých částic
1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B
Jéno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datu vytvoření: 15. 12. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Teatický okruh: Mechanika
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceJejí uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:
RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,
VíceKVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,
KVADRATICKÉ FUNKCE Definice Kvadratická funkce je každá funkce na množině R (tj. o definičním ooru R), daná ve tvaru y = ax + x + c, kde a je reálné číslo různé od nuly,, c, jsou liovolná reálná čísla.
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceBAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Návrh elektrického vytápění pomocí sálavých panelů
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTOMECHANIKY A VÝKNOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh elektrického vytápění pomocí sálavých panelů Jan Jakeš 2012 Originál (kopie)
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VíceTermomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 2. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceTermomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
Více8 Zatížení mostů větrem
8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení
VíceFyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon
Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3 Teorie Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon Lze říci, že látky všech skupenství vyzařují elektromagnetické vlnění, jehož vznik souvisí
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m
Vlastní itání oscilátoru Kitavý pohb Kitání periodicý děj zařízení oná opaovaně stejný pohb a periodic se vrací do určitého stavu. oscilátor zařízení, teré ůže volně itat (závaží na pružině, vadlo) it
VícePLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY
LOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule). LOCHY lochy v prostoru, které byly zatí hlavně používány, byly
VícePovrchové procesy. Přichycení na povrch.. adsorbce. monomolekulární, multimolekulární (namalovat) Přichycení do objemu, také plyn v kapalině.
Povrchové procesy Plyny obklopující pevné látky jsou vázány do objeu a na povrch - sorbce, nebo jsou z něho uvolňovány - desorbce oba jevy probíhají zároveň Přichycení na povrch.. adsorbce. onoolekulární,
VíceŘešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.
Varianta A Př.. Zloek 3 3 je roven číslu: a), b) 3, c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není Řešení: Odocninu lze vždy vyjádřit jako ocninu se zlokový exponente. A pro práci s ocninai již áe jednoduchá
Více25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory
25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceSkládání (interference) vlnění
Skládání (interference) vlnění Protože vlnění je ve své podstatě kitání (sostavy) hotných bodů, neůže nás překvapit, že existje jev skládání vlnění od (několika) různých zdrojů - který neznaená nic jiného,
VíceVznik a vlastnosti střídavých proudů
3. Střídavé proudy. Naučit se odvození vztahu pro okažitý a průěrný výkon střídavého proudu, znát fyzikální význa účiníku.. ět použít fázorový diagra na vysvětlení vztahu ezi napětí a proude u jednoduchých
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
VíceTECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ. #4 Elektrické výboje v elektroenergetice
TECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ #4 Elektrické výboje v elektroenergetice Korónový výboj V homogenním elektrickém poli dochází k celkovému přeskoku mezi elektrodami najednou U nehomogenních uspořádání dochází
Více24. Elektromagnetické kmitání a vlnění
24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 1. Elektromagnetické kmity ( elektromagnetický oscilátor, rozbor elektromagnetických kmitů, elektromagnetický oscilátor v praxi ) 2. Elektromagnetické vlny ( jejich
VíceŘešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0
Příklad Vypočítejte ity funkcí: a) b) c) d) Poznámka Po dosazení do všech těchto úloh dostaneme nedefinovaný výraz. Proto je třeba provést úpravy vedoucí k vykrácení a následně k výsledku. Řešení a Budeme
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
Více5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305
5.3.6 Ohy na mřížce Předpoklady: 5305 Optická mřížka = soustava rovnoěžných velmi lízkých štěrin. Realizace: Skleněná destička s rovnoěžnými vrypy, přes vryp světlo neprochází, prochází přes nepoškraaná
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,
Více