Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů", reg.č.prjektu CZ / /0043

2 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 2

3 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů OBSAH 1. ÚVOD KONTEXT A CÍLE ZÁVĚREČNÉ EVALUACE KONTEXT PROJEKTU CÍLE PROJEKTU METODIKA EVALUACE PŘEHLED METOD Metdy sběru dat Další metdy Dtazníkvé šetření Řízené rzhvry PŘEHLED ZREALIZOVANÝCH AKTIVIT TÉMA 1 - ZHODNOCENÍ RELEVANCE PROGRAMOVÝCH PRIORIT SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Aktualizace scieknmickéh kntextu realizace JPD Hdncení změn relevantních kntextvých dkumentů (úkl 2) Aktualizace kntextvých indikátrů (úkl 3) TÉMA 2 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 1 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Základní kvantitativní analýza Typlgie prjektů Mnitrvací indikátry Ostatní evaluační tázky TÉMA 3 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 2 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Základní kvantitativní analýza Typlgie prjektů Vazba prjektů na ptřeby cílvých skupin a cíle prgramu Mnitrvací indikátry Obecná zjištění z řízených rzhvrů Ostatní evaluační tázky

4 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 7. TÉMA 4 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 3 ROZVOJ CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Základní kvantitativní analýza Typlgie prjektů Mnitrvací indikátry Ostatní evaluační tázky TÉMA 5 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 4 ADAPTABILITA A PODNIKÁNÍ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Základní kvantitativní analýza Typlgie prjektů Mnitrvací indikátry Vazba prjektů na ptřeby cílvých skupin a cíle prgramu Ostatní evaluační tázky TÉMA 6 - ZHODNOCENÍ NASTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍHO A MONITOROVACÍHO SYSTÉMU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU PODROBNÉ VÝSLEDKY Nastavení implementačníh systému Uskutečněné a plánvané změny v implementační struktuře Kvalita a účinnst kmunikace mezi implementačními subjekty Využívání technické pmci Mnitrvací systém SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PRIORIT JPD SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PROGRAMU JPD DOPORUČENÍ SPOLEČNÁ DOPORUČENÍ VE VAZBĚ NA IMPLEMENTAČNÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM Dpručení s vazbu na metdické vedení a řízení OP Dpručení s vazbu na rganizační a persnální zajištění implementace Dpručení s vazbu na plynulst finančních tků Dpručení s vazbu na mnitrvací systém DOPORUČENÍ K PRIORITÁM Dpručení k měření účinnsti a efektivnsti

5 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Dpručení k udržitelnsti výsledků Dpručení k řízení výzev Dílčí dpručení k věcné náplni pririt PŘÍLOHY Přílha 1 Právní frmy využívané v OPRLZ/JPD 3 a jejich přiřazení d jedntlivých sektrů.230 Přílha 2 Vyhdncení terénníh šetření..v samstatném dkumentu 5

6 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výsledky dtazníkvéh šetření Tabulka 2: Seznam terénních šetření Tabulka 3: Přehled dsud realizvaných aktivit a krků Tabulka 4: Vývj HDP v ČR (v %) Tabulka 5: Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti Tabulka 6: Vývj pčtu byvatel v hlavním městě Praze Tabulka 7: Vývj becné míry nezaměstnansti Tabulka 8: Vývj vzdělanstní struktury byvatel Prahy, abslutní hdnty (v tis.) Tabulka 9: Přehled základních kntextvých dkumentů a legislativy JPD Tabulka 10: Kntextvé indikátry a jejich hdnty Tabulka 11: Hdnty věcných indikátrů prgramu Tabulka 12: Přehled prjektů v Priritě 1 JPD Tabulka 13: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 1 (v tis. ) Tabulka 14: Průměrná výše způsbilých výdajů na jeden grantvý prjekt dle sektru Tabulka 15: Plnění indikátrů Pririty 1 JPD Tabulka 16: Prvázanst aktivit a specifických cílů zaměřených na klienty služeb u Opatření Tabulka 17:Přehled APZ a ESF v Praze Tabulka 18: Pčet nvých pracvníků implementační struktury OP RLZ Opatření 1.1 k danému rku Tabulka 19: Vývj pčtu nezaměstnaných abslventů a mladistvých v Praze (vždy leden danéh rku) Tabulka 20: Přehled APZ a ESF v Praze Tabulka 21: Přehled prjektů v Priritě Tabulka 22: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 2 (v tis. ) Tabulka 23: Průměrná výše dtace na jeden prjekt dle sektru Tabulka 24: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření 2.1 a jejich pčet Tabulka 25: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření 2.2 a jejich pčet Tabulka 26: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření Tabulka 27: Indikátry Opatření 2.1 GS a RP Tabulka 28: Indikátry Opatření Tabulka 29: Indikátry Opatření Tabulka 30: Pčty prjektů v jedntlivých výzvách v Opatření 3.1 JPD Tabulka 31: Pčty prjektů v jedntlivých výzvách v Opatření 3.2 JPD Tabulka 32: Přehled prjektů v Priritě 3 JPD Tabulka 33: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 3 (v tis. ) Tabulka 34: Prjekty realizvané různými typy škl v Opatření Tabulka 35: Průměrná výše způsbilých výdajů na jeden prjekt v Priritě Tabulka 36: Naplnění indikátrů v Opatření 3.1 GP Tabulka 37: Naplnění indikátrů v Opatření Tabulka 38: Systém kurikulárních dkumentů Tabulka 39: Přehled reginálních prjektů ve vztahu ke specifickým cílům v Opatření Tabulka 40: Opatření Pririty Tabulka 41: Přehled prjektů v Priritě 4 JPD Tabulka 42: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 4 (v tis. )

7 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Tabulka 43: Nasmluvané prjekty a jejich prprcinalita vzhledem k právní subjektivitě příjemce Tabulka 44: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé priritě Tabulka 45: Pčet cílvých skupin zacílených suběžně v prjektech jedntlivých patření a grantvých schématech Pririty Tabulka 46: Pčet aktivit zacílených suběžně v prjektech jedntlivých patření a grantvých schématech Pririty Tabulka 47: Nastavení indikátrů Opatření Tabulka 48: Nastavení indikátrů Opatření Tabulka 49: Nastavení indikátrů Opatření Tabulka 50: Plnění specifických cílů Opatření 4.1 na základě jedntlivých aktivit Tabulka 51: Plnění specifických cílů Opatření 4.2 na základě jedntlivých aktivit Tabulka 52: Plnění specifických cílů Opatření 4.3 na základě jedntlivých aktivit Tabulka 53: Přehled terénních šetření Tabulka 54: Schéma implementace JPD 3* Tabulka 55: Hdncení míry vhdnsti definvání rlí a dpvědnstí jedntlivých subjektů Tabulka 56: Bdvé hdncení míry vhdnsti Tabulka 57: Zpždění při administraci prjektů vzhledem k lhůtám vymezeným v relevantní metdice Tabulka 58: Hdncení míry metdickéh vedení ve vybraných blastech Tabulka 59: Bdvé hdncení míry zajištění Tabulka 60: Hdncení míry nastavení kntrlních nástrjů Tabulka 61: Bdvé hdncení míry využití kmunikačních nástrjů Tabulka 62: Hdncení důvdů, které vedly k využívání kmunikačních nástrjů Tabulka 63: Hdncení míry efektivnsti a účinnsti bustranné kmunikace Tabulka 64: Bdvé hdncení míry účinnsti TP Tabulka 65: Hdncení míry vypvídající schpnsti IS MSSF MONIT Tabulka 66: Hdncení míry efektivnsti datvých výstupů z MS Tabulka 67: Hdncení míry vhdnsti frmátu mnitrvacích zpráv Tabulka 68: Hdncení míry efektivnsti věcných mnitrvacích indikátrů Tabulka 69: Přehled suhrnnéh hdncení dle pririt Tabulka 70: Přehled suhrnnéh hdncení za prgram

8 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývj HDP na byvatele Graf 2: Uchazeči zaměstnání a vlná pracvní místa Graf 3: Vývj průměrné nminální mzdy (na fyzické sby) Graf 4: Vývj vzdělanstní struktury byvatel Prahy Graf 5: Pčet grantvých prjektů dle typu příjemce v patření Graf 6: Pčet grantvých prjektů dle výše rzpčtu v Opatření Graf 7: Pčet prjektů dle typu příjemce a výše způsbilých výdajů prjektu v Opatření 1.1 (GP) Graf 8: Celkvá výše způsbilých výdajů dle sektru v Opatření 1.1 (GP) Graf 9: Zastupení cílvých skupin v grantvých prjektech Opatření 1.1 (v % prjektů) Graf 10: Zastupení cílvých skupin (kmbinací) v grantvých prjektech Opatření Graf 11: Zastupení aktivit v grantvých prjektech Opatření Graf 12: Pčty aktivit v grantvých prjektech Opatření Graf 13: Vývj nezaměstnansti a dluhdbé nezaměstnansti v Praze Graf 14: Pčet abslventů kurzů pdle vzdělávací blasti Graf 15: Pčty prjektů dle žadatele v Priritě Graf 16: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé Priritě Graf 17: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace v Opatření Graf 18: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace v Opatření Graf 19: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za celu Priritu Graf 20: Prcentní zastupení jedntlivých typů žadatele pdle výše dtace za celu Priritu Graf 21: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za Opatření Graf 22: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za Opatření Graf 23: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření Graf 24: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření Graf 25: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření 2.3* Graf 26: Pčty prjektů dle jedntlivých kmbinací cílvých skupin Graf 27: Pčty prjektů pdle jedntlivých aktivit v rámci Opatření Graf 28: Pčty prjektů pdle jedntlivých aktivit v rámci Opatření Graf 29: Pčty prjektů dle jedntlivých kmbinací aktivit* Graf 30: Pdíly jedntlivých typů prjektů dle pčtu na realizaci Pririty 3 a Opatření Graf 31: Pdíl finančních prstředků dle typů prjektů na realizaci Pririty Graf 32: Pdíl jedntlivých patření v Priritě 3 dle nasmluvaných prstředků Graf 33: Pdíly typů žadatelů na realizaci prjektů v Priritě Graf 34: Pdíly typů žadatelů na realizaci prjektů v Opatření 3.1 a Graf 35: Pčet grantvých a reginálních prjektů dle výše rzpčtu v Priritě Graf 36: Pčet grantvých a reginálních prjektů dle výše rzpčtu v Opatření Graf 37: Pčet grantvých prjektů dle výše rzpčtu v Opatření Graf 38: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Priritě Graf 39: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Opatření Graf 40: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Opatření Graf 41: Celkvá výše způsbilých výdajů dle sektru v Priritě Graf 42: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření Graf 43: Pčty kmbinací cílvých skupin v Opatření

9 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Graf 44: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření RP Graf 45: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření Graf 46: Pčty kmbinací cílvých skupin v Opatření Graf 47: Zastupení aktivit v grantvých prjektech v Opatření Graf 48: Pčty kmbinací aktivit v grantvých prjektech v Opatření Graf 49: Zastupení aktivit v reginálních prjektech v Opatření Graf 50: Zastupení aktivit v grantvých prjektech v Opatření Graf 51: Pčty kmbinací aktivit v Opatření Graf 52: Nasmluvané prjekty za Priritu 4 dle Opatření Graf 53: Suhrnný bjem dtace Pririty 4 dle Opatření Graf 54: Pčet nasmluvaných prjektů v Priritě 4 dle příjemce Graf 55: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé priritě Graf 56: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření Graf 57: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření Graf 58: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření Graf 59: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za celu Priritu Graf 60: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření Graf 61: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření Graf 62: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření Graf 63: Celkvý bjem nasmluvaných dtací dle žadatelů v Priritě Graf 64: Průměrná výše dtace pdle typu žadatele v celé Priritě 4 v Kč Graf 65: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření Graf 66: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření Graf 67: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření Graf 68: Pčet cílvých skupin zacílených suběžně v prjektech Pririty Graf 69: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření Graf 70: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření Graf 71: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření Graf 72: Pčet aktivit zacílených sučasně v jedntlivých prjektech Pririty Graf 73: Plnění specifických cílů Opatření 4.1 na základě jedntlivých aktivit Graf 74: Plnění specifických cílů Opatření 4.2 na základě jedntlivých aktivit Graf 75: Plnění specifických cílů Opatření 4.3 na základě jedntlivých aktivit

10 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Seznam zkratek AMI předvytvřená sestava v IS MONIT APZ aktivní plitika zaměstnansti CR cestvní ruch CS cílvá skupina ČNB Česká nárdní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČVÚT České vyské učení technické DOT dtazník DPV další prfesní vzdělávání DVPP další vzdělávání pedaggických pracvníků EA eknmická aktivita ESF Evrpský sciální fnd EU Evrpská unie EVVO Envirnmentální vzdělávání, výchva a světa FS ČVÚT Fakulta strjní Českéh vyskéh učení technickéh GG glbální granty GP glbální prjekty GS grantvá schémata HDP hrubý dmácí prdukt HLMP hlavní měst Praha ICT infrmační a kmunikační technlgie IDI individuálně řízený rzhvr ILO Internatinal Labr Organizatin IOP Integrvaný perační prgram ITP Institut trhu práce IR Inceptin reprt vstupní zpráva IS implementační struktura; infrmační systém JPD 3 Jedntný prgramvý dkument pr Cíl 3 KP knečný příjemce KU knečný uživatel LZ lidské zdrje MFTaK Metdika finančních tků a kntrly MHMP Magistrát hlavníh města Prahy MI mnitrvací indikátry MMR Ministerstv pr místní rzvj MPSV ČR Ministerstv práce a sciálních věcí ČR NAPSI Nárdní akční plán sciálníh začleňvání NAPZ Nárdní akční plán zaměstnansti NIP Nárdní invační plitika NNO nevládní neziskvé rganizace NP nárdní prjekty NPR Nárdní prgram refrem NPV Nárdní prgram vzdělávání NROS Nadace rzvje bčanské splečnsti NVF Nárdní vzdělávací fnd OFEU Odbr fndů EU OM perační manuál OP perační prgram 10

11 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů OP PA Operační prgram Praha - Adaptabilita OP RLZ Operační prgram Rzvj lidských zdrjů PD prgramvý ddatek PJ platební jedntka PS pracvní skupina PÚP pvěřený úřad práce RLZ rzvj lidských zdrjů RPS Rámec pdpry Splečenství RPV rámcvé vzdělávací prgramy ŘO řídící rgán S sestava z IS MSSF MONIT SF strukturální fndy SHR Strategie hspdářskéh růstu SMT1, SMT2 předvytvřené sestavy v IS MONIT (standardní mnitrvací tabulky) SP systémvý prjekt SR státní rzpčet SSZ Správa služeb zaměstnansti SŠ střední škla ŠVP šklní vzdělávací prgramy TE tým evaluátrů TP technická pmc ÚOHS Úřad pr chranu hspdářské sutěž ÚP úřad práce ÚPP Úřad práce hl. m. Prahy V vzrek VOŠ vyšší dbrná škla VŠ vyská škla VŠPS výběrvé šetření pracvních sil ZS zprstředkující subjekt ZŠ základní škla ZZ závěrečná zpráva ŽP Žádst platbu 11

12 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 1. ÚVOD Závěrečná evaluace JPD 3 byla realizvána na základě evaluačníh plánu prgramu, byť s časvým psunem. Prjekt byl realizván v bdbí d d Realizace prjektu byla rzdělena d tří etap: 1. Etapa v bdbí výstupem byla Vstupní zpráva 2. Etapa v bdbí výstupem byla Průběžná zpráva 3. Etapa v bdbí výstupem je Závěrečná zpráva 12

13 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 2. KONTEXT A CÍLE ZÁVĚREČNÉ EVALUACE 2.1 Kntext prjektu Prjekt byl realizván ve slžitém bdbí, kdy byla uknčvána většina prjektů, cž měl dva hlavní důsledky pr práci evaluátra: byl btížné hdntit reálné výsledky prgramu na základě kvantitativních dat, prtže prjekty neměly v IS MONIT zanesené finální a čast ani průběžné hdnty indikátrů; subjekty implementační struktury byly velmi vytížené prací na uknčvání prjektů a byl tudíž btížné s nimi realizvat řízené rzhvry v ptřebném rzsahu a termínech. Zárveň byl prjekt realizván v dbě, kdy již byl rzběhnutý nvý prgram OP Praha Adaptabilita a mnhá zjištění z tht prjektu a jeh dpručení už nemhu být vůbec neb jen částečně aplikvána a zhledněna. Situace je ještě kmplikvanější tím, že nvým řídícím rgánem prgramu se stal Magistrát hl. m. Prahy. 2.2 Cíle prjektu Cílem závěrečné evaluace prgramu JPD 3 je vyhdntit dsažený pkrk za bdbí d uknčení střednědbéh hdncení a pskytnut Řídícímu rgánu pdklady pr zpracvání závěrů účinnsti a efektivnsti prgramu. Předmětem evaluace je relevance intervencí pdpřených z prgramu, efektivnst zalžená za vyhdncení relace mezi investvanými vstupy a dsaženými výstupy a účinnst mapující dsažené výsledky ve vztahu k cílům prgramu/pririty. Přičemž se evaluace zaměřuje na hdncení situace na úrvni jedntlivých pririt prgramu (témata č. 2 6). V tmt kntextu sleduje zadání především následující specifické cíle: Získat zkušensti ze závěrečné evaluace sumativníh charakteru; Zachytit hlavní reálné zkušensti s realizací JPD 3 v ČR v bdbí ; Přispět k uzavírání prgramu a tvrbě závěrečné zprávy; Aktualizvat relevanci intervencí ve vztahu k prměně externíh prstředí; Aktualizvat střednědbé hdncení prgramu (hdncení dsaženéh pkrku) ; Identifikvat výsledky realizvaných intervencí a případné dpady prgramu; Zhdntit naplnění indikátrů prgramu jak z finančníh, tak z věcnéh hlediska; Zjistit míru naplnění čekávaných cílů prgramu; Zachytit hlavní prblémy a úspěchy při implementaci prgramu. Klíčvé kmpnenty závěrečné evaluace JPD 3 Evaluace vychází z pžadavku zadávacích pdmínek na zaměření závěrečné evaluace JPD 3 na šest hlavních tématických kruhů: Téma 1 - Zhdncení relevance prgramvých pririt; Téma 2 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 1 Aktivní plitika zaměstnansti; 13

14 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Téma 3 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 2 Rvné příležitsti a sciální inkluze; Téma 4 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 3 Rzvj celživtníh učení; Téma 5 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 4 Adaptabilita a pdnikání; Téma 6 Zhdncení nastavení implementačníh a mnitrvacíh systému. 14

15 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 3. METODIKA EVALUACE 3.1 Přehled metd Metdy sběru dat Na základě pdrbné analýzy evaluačních úklů a tázek byl přistupen k následujícím metdám sběru dat a jejich zpracvání: výzkum d stlu (desk research); sběr dat vedených v infrmačních systémech MSSF, přičemž zpracvatel využil: data jedntlivých prjektech (mdul Prjekty), grantvých schématech (mdul Grantvá schémata ); předvytvřené výstupní sestavy (mdul Výstupní sestavy, zejména sestavy E 1, SMT 1, SMT 2, AMI GS, AMI NP/SP); pr ptřeby evaluátra zpracvanu sestavu s infrmacemi k: cílvým skupinám aktivitám území dpadu výši způsbilých výdajů terénní šetření: plstrukturvané individuální rzhvry (IDI); elektrnická dtazníkvá šetření (DOT); dtazvání p telefnu; knzultace s relevantními subjekty zapjenými d implementace neb v blízkém vztahu k prblematice JPD 3 včetně věcné náplně prgramu Další metdy Hlavní analytické techniky využívané pr vyhdncvání shrmážděných dat a infrmací: kvantitativní analýza; kvalitativní analýza; Infrmace k terénnímu šetření Dtazníkvé šetření V rámci prjektu byl zrealizván rzsáhlé dtazníkvé šetření. Zvlena byla frma elektrnickéh dtazníku, prtže byl mžné slvit celý vzrek knečných uživatelů a vyhdncení je snazší. Rvněž byly dstraněny duplicity mezi knečnými uživateli, pkud byli realizátry více prjektů. Byly připraveny různé typy dtazníků dle cílvé skupiny. Dtazník pr knečné uživatele byl vytvřen pr každu priritu a v některých priritách byly využity ještě další dtazníky směřující na úrveň knečných příjemců. Některé dtazníky byly spuštěny již v srpnu 2008, některé pak v měsíci září. Tent pzdější termín byl využit zejména pr dtazníky zaslané KU v Priritě 3, nebť pměrně velké mnžství respndentů byl z blasti šklství neb vzdělávacích institucí a s rzesíláním 15

16 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA dtazníků se čekal na zahájení nvéh šklníh rku. Délka trvání jednh dtazníkvéh šetření byla kl 10 dnů. Před vypršením termínu dtazníkvéh šetření byl ještě všem respndentům tt dtazníkvé šetření připmenut a byli znvu pžádáni jeh vyplnění. Míra návratnsti dtazníků byla velmi vyská a je uvedena v následující tabulce, včetně pčtu slvených respndentů. Nejvyšší byla v případě Pririty 1. Tabulka 1: Výsledky dtazníkvéh šetření Pririta Oslvený Pčet subjekt slvených % návratnsti KU Aktivní plitika zaměstnansti UP KP - GS KP - NP Sciální integrace a rvné příležitsti KU Rzvj celživtníh učení KU Adaptabilita a pdnikání KU Řízené rzhvry V průběhu celéh trvání prjektu prbíhaly řízené rzhvry. Rzhvry byly vedeny dle předem připravených scénářů, které se lišily dle typu slvvanéh subjektu (ŘO, ZS, KP, statní) a dle pririt. Samstatné scénáře pak byly připraveny pr řešení Tématu 6. Rzhvry prbíhaly v bdbí d srpna d knce října. V průběhu prací byl ttiž v některých tématech zjištěn, že by byl vhdné uskutečnit ještě další rzhvry k získání dplňujících infrmací. Suhrnný přehled prvedených rzhvrů je uveden v následující tabulce. V některých případech byl prveden, na přání respndenta, rzhvr p telefnu (dle stejnéh scénáře jak pr sbní řízené rzhvry). Tabulka 2: Seznam terénních šetření Téma 2-5 OPATŘENÍ 1.1. Rzšíření a zvýšení adresnsti aktivní plitiky zaměstnansti 2.1. Integrace specifických skupin byvatelstva hržených sciální exkluzí Prběhnuté řízené individuální rzhvry ŘO ZS KP KU Sladění rdinnéh a pracvníh živta Glbální grant Psílení kapacity pskytvatelů sciálních služeb Rzvj pčátečníh vzdělání jak základu celživtní učení a z hlediska ptřeb trhu práce a eknmiky znalstí 3.2. Rzvj dalšíh vzdělávání Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny eknmických a technlgických pdmínek jak pdpra knkurenceschpnsti Splupráce výzkumných a vývjvých pracvišť s pdnikatelsku sféru, pdpra invací V rámci dtazníkvéh šetření byl slven jak administrátr grantvéh schématu v pzici KP, tak knečný příjemce nárdníh prjektu za účelem získání relevantních dat pr knfrntaci s výsledky získanými v rámci dtazníkvéh šetření k OP RLZ. 16

17 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 4.3. Rzvj cestvníh ruchu Téma Téma Celkem V některých případech prbíhala telefnní dšetření a t tehdy, pkud byl třeba zjistit dplňující infrmace. 3.2 Přehled zrealizvaných aktivit Níže uvedená tabulka suhrnně ukazuje aktivity, které byly v prjektu realizvány. Tabulka 3: Přehled dsud realizvaných aktivit a krků Aktivita Aktivita 1 - Upřesnění metdlgie řešení prjektu... Aktivity a krky nad rámec nabídky Aktivita 2 - Zpracvání návrhu Vstupní zprávy Aktivita 3 Kmunikace a finalizace Vstupní zprávy Aktivita 4 Sběr a strukturvání vstupních dat a infrmací Aktivita 5 - Zpracvání dílčích analýz Aktivita 6 - Zpracvání Průběžné zprávy Název dílčíh krku Krk Knzultace se zadavatelem Krk Zahajvací setkání týmu Krk Analýza výsledků předchzích hdncení Krk Analýza dstupnsti zdrjů infrmací Krk Upřesnění a rzpracvání metdlgie... Krk 1.6 Zprvznění interníh dkumentvéh serveru Krk 1.7 Zřízení privátníh klubu na ESF Fóru Krk 1.8 Základní knzultace mim ŘO JPD 3 Krk 1.9 Abslvvání šklení k IS MSSF CENTRAL a následné zřízení přístupu k tmut systému Krk 2.1 Zpracvání návrhu Vstupní zprávy Krk 2.2 Interní připmínkvání návrhu Vstupní zprávy a její finalizace Krk Předání Vstupní zprávy ŘO JPD 3 Krk Připmínkvání a zapracvání připmínek Krk Schválení Vstupní zprávy Krk Sběr a třídění dstupných vstupních údajů a infrmací Krk Příprava návrhu strukturvaných výstupů z IS Krk Příprava řízených rzhvrů Krk 4.4 Příprava dtazníkvéh šetření Krk 4.5 Získání dat z IS Krk Prvedení řízených rzhvrů a dtazníku Krk 5.1 Řešení evaluačních úklů Krk Odhad dsažených výsledků Krk Analýza nákladů na dsažení výstupů a výsledků za patření/pririty Krk 6.1 Zpracvání návrhu Průběžné zprávy Krk 6.2 Interní připmínkvání návrhu Průběžné zprávy a její finalizace 17

18 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Aktivita Aktivita 7 Kmunikace a finalizace Průběžné zprávy Název dílčíh krku Krk Předání návrhu Průběžné zprávy ŘO JPD 3 Krk Připmínkvání a zapracvání připmínek Krk Schválení Průběžné zprávy Aktivita 8 - Frmulace návrhů a dpručení Aktivita 9 - Vypracvání návrhu Závěrečné evaluační zprávy Aktivita 10 Kmunikace a finalizace Závěrečné zprávy Aktivita 11 - Prezentace výsledků prjektu Aktivita 12 Zpracvání anglickéh překladu ZP Aktivita 13 Závěrečný diseminační seminář Krk Suhrnné hdncení relevance, efektivnsti a účinnsti na úrvni prgramu Krk Zpracvání předběžných závěrů a dpručení Krk 9.1 Zpracvání návrhu Závěrečné zprávy Krk 9.2 Interní připmínkvání návrhu Závěrečné zprávy a její dknčení Krk Předání návrhu Závěrečné evaluační zprávy ŘO JPD 3 Krk 10.2 Prezentace výstupů prjektu na platfrmách dle pžadavků zadavatel Krk Zapracvání připmínek zadavatele a zpracvání finální verze Závěrečné zprávy Krk Schválení Závěrečné zprávy Krk 11.1 Prezentace knečných výsledků prjektu Krk 13.1 Organizace diseminačníh semináře Krk 13.2 Realizace diseminačníh semináře 18

19 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 4. TÉMA 1 - ZHODNOCENÍ RELEVANCE PROGRAMOVÝCH PRIORIT Hlavním účelem evaluace tht tématu byl především zhdncení aktuální scieknmické situace, jejích případných změn prti výchzímu stavu, a t s hledem na relevanci nastavených cílů JPD 3 a jeh pririt, a sučasně i charakteristika vývjvých trendů na základě vývje vybraných makreknmických ukazatelů za bdbí SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 1 Na základě analýzy sučasné scieknmické situace (včetně jejíh kvantitativníh vyjádření pmcí aktuálních hdnt kntextvých indikátrů) a zhdncení změn základní kntextvé dkumentace a legislativy lze knstatvat, že strategie prgramu i pririty z ní vycházející jsu i v sučasnsti zcela relevantní ve vztahu k vývji vnějšíh prstředí prgramu. Naplňvání cílů prgramu tak přispívá k pzitivnímu vývji tht prstředí, i když - s hledem na rzsah a reálné mžnsti prgramu - je tent vliv spíše krajvý. Na druhé straně lze čekávat pzitivní přínsy prgramu, které jsu sice btížně měřitelné (např. pstj k celživtnímu vzdělávání, zvýšení pvědmí nervnstech na trhu práce a mžnstech, jak tyt nervnsti řešit a v nepslední řadě i nvě získané dvednsti v blasti managementu prjektů ve sféře lidských zdrjů), ale nejsu bezvýznamné a bude je mžn zúrčit v dluhdbějším hrizntu. Metdická pznámka 4.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY Zhdncení relevance prgramvých pririt představuje jednu z dílčích kmpnent závěrečné evaluace JPD 3. Hlavním evaluačním úklem je aktualizace scieknmické situace (úkl č. 1), s důrazem na blast lidských zdrjů. Další (dplňující) evaluační úkly pak představují hdncení změn relevantních kntextvých dkumentů (úkl č. 2) a aktualizace kntextvých indikátrů (úkl č. 3). Pdrbnější specifikaci evaluačních úklů upřesňují evaluační tázky, bsažené v zadávacích pdmínkách. Na rzdíl d evaluačních témat 2 5, která jsu řešena z úrvně jedntlivých pririt a patření, je zhdncení relevance prgramvých pririt tématem řešeným z úrvně prgramu jak celku. Z pvahy prblému řešenéh tématem 1 vyplývá, že výstupy a vstupy evaluačních tázek v rámci jedntlivých úklů, ale i mezi úkly navzájem, na sebe úzce navazují, prt je na místě kncepčnější přístup. V tmt smyslu by snaha ddržení jedntné úrvně detailu za každu cenu nebyla přínsem, ale znamenala by zbytečné kmplikvání a rzmělňvání řešení. Na základě úvdních jednání se zadavatelem byl prt pr téma 1 upřesněn zadání a následně dsuhlasena i metdika v těcht bdech: Jedntný strukturvaný přístup k řešení závěrečné evaluace v případě tématu 1 bude aplikván nikli na úrvni jedntlivých evaluačních tázek jak u statních témat, ale úrveň výše, tj. na úrvni evaluačních úklů. Vzhledem k tmu, že prgramy (tj. i strategie a pririty) jsu již schválené, půjde především deskriptivní ppis identifikvaných prblémů bez dpručení pr bdbí Vzhledem k tmu, že hlavní váha v rámci řešení tématu 1 spčívá v úklu č. 1 a další dva úkly jsu pdpůrnéh/dplňkvéh charakteru, budu identifikvány a ppsány případné změny, které by měly zásadní vliv na vnější prstředí prgramu a negativně by vlivnily relevanci jeh strategie a pririt. 19

20 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Aktualizace scieknmickéh kntextu realizace JPD 3 Hlavním cílem tét analýzy je prvnat sučasnu scieknmicku situaci se situací před začátkem prgramvéh bdbí , resp. ve srvnání s rkem 2003, kdy byl JPD 3 zpracváván a dále s předpklady a čekávanými trendy publikvanými v JPD 3 na bdbí Zvláštní pzrnst je pchpitelně věnvána situaci na trhu práce Plitický kntext V průběhu realizace prgramu dšl na základě výsledků vleb v rce 2006 k vytvření prrefrmně rientvané kaliční vlády se střed-pravicvým zaměřením. Základní rámec pr činnst vlády představuje její prgramvé prhlášení ze 17. ledna Mezi hlavní pririty vlády patří refrma daní a veřejných rzpčtů, refrma pdnikatelskéh prstředí a trhu práce, refrma důchdů a sciálníh systému a refrma zdravtnictví, výraznější pdpra vzdělávání a refrma veřejné správy. Vláda rvněž klade důraz na efektivní využívání všech prstředků z evrpských fndů, a t cestu zprůhlednění a zjedndušení administrativníh systému. Výraznější prsazvání uvedených refrem však ztěžuje pzice vlády slabená vnitřními kaličními spry a ptřebu hledání většinvé pdpry na prsazvání refrmních patření, a t zejména v dlní sněmvně. Pzice vlády byla dále slabena i pdzimními vlbami d krajských zastupitelstev a d senátu, ve kterých kaliční strany neuspěly Makreknmický kntext ČR Vývj HDP a dalších základních makreknmických ukazatelů Klíčvým předpkladem z blasti scieknmické situace, se kterým byl JPD 3 zpracván, byl především čekávaný vývj HDP. Temp růstu HDP byl předvídán puze d rku 2005, a t 3,8 % pr rk 2004 a 4,2 % pr rk Naprti tmu skutečné temp růstu činil dle MF ČR pr tyt rky 4,5 %, resp. 6,4 % (viz následující tabulka). Tabulka 4: Vývj HDP v ČR (v %) Rk Přírůstek 4,5 6,4 6,4 6,5 4,9 5,1 HDP Zdrj: Predikce MF ČR, duben 2008 Dalek příznivější vývj, než jaký byl půvdně čekáván, navíc pkračval i v letech 2006 a 2007 a pdle dhadů bude zřejmě pkračvat, i navzdry zpmalení tempa růstu HDP způsbenéh narůstajícími prblémy světvé eknmiky, i v rce Příznivý vývj zaznamenaly i další středevrpské státy, jejichž eknmiky dluhdbě rstu rychleji než eknmiky západevrpských států (např. růst HDP na Slvensku činil v rce 2007 dknce 10 %). V tmt kntextu je třeba zmínit úzku závislst, která existuje mezi vývjem HDP a vývjem nezaměstnansti (viz Predikce MF ČR z dubna 2007). Míra nezaměstnansti (viz dále) ttiž následuje vývj HDP se zpžděním cca 6-12 měsíců. Tat závislst trvá v případě ČR již d rku Ve sledvaném bdbí dšl rvněž k pzitivnímu vývji bchdní bilance, kdy vývzy zbží převyšvaly dvzy, a t trvale d rku 2004, přičemž přebytek se v bdbí stále zvyšval. Napak bilance výnsů (tvřená náhradami 20

21 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů zahr. zaměstnancům a repatriací investičních výnsů) byla výrazně negativní a dále se pdstatně prhlubvala (z -157 mld. Kč v rce 2004 až na -254 mld. Kč v rce 2007). S rstucím významem zahraničních investrů v české eknmice, jakž i s rstucím pdílem zaměstnaných cizinců, je prt třeba i d buducna pčítat s pměrně masivním dlivem finančních zdrjů. Zřetelným trendem p celé sledvané bdbí byl psilvání české měny vůči dlaru i euru. V rce 2002 nahradil eur htvstní měny ve 12 zemích eurzóny. Od tht zlmvéh kamžiku, kdy kurz činil 32 Kč za eur, se pstupně prsazuje dluhdbý trend psilvání české měny. Dynamiku vývje tht trendu dále urychlily pzitivní eknmické dpady suvisející se vstupem ČR d EU, pírající se zejména prudký nárůst zahraničníh bchdu v důsledku dstranění celních bariér, s příznivým dpadem na vývj salda platební bilance. Vývj kurzu v tmt bdbí v zásadě drážel pzitivní trend vývje eknmiky akcelerujícíh d rku 2004 (viz růst HDP). Na přelmu rku 2006/07 činil kurz již 28 Kč za eur. Od plviny rku 2007, zejména v suvislsti se zprávami hypteční krizi v USA a následným slabváním dlaru, začíná tendence k psilvání kruny výrazněji zesilvat. Za psledních 12 měsíců tak česká kruna psílila vůči euru téměř 21 % (přičemž za přiměřené temp zhdncení měny se pvažuje růst v mezích max % rčně), a t i přest, že eknmika již jeví známky ke zpmalení. Na prudký pkles kurzu měly vliv především spekulativní nákupy přelévající prstředky z dlarvých aktiv d stabilnějších měn. Uvedený vývj má negativní dpady především na eknmické pstavení českých exprtérů, u nichž se dhadvané ztráty již phybují v řádech mld. krun. Trend psilvání české měny v psledním bdbí výrazně předbíhá vývj prduktivity práce, cž vede ke snižvání výknnsti a knkurenceschpnsti nárdníh hspdářství, zejména pak průmyslu. Psilvání měny mnzí dbrníci pvažují za dtržené d fundamentálních faktrů a lze tedy jen velmi těžk dhadvat buducí vývj, přičemž vylučit nelze ani krekci kurzu (viz např. Predikce MF z dubna 2008). V psledním bdbí však dmácí měna slabila na úrveň zhruba 25 Kč za eur (resp. 20 Kč za americký dlar), cž lépe dráží reálnu výknnst dmácí eknmiky. Zásadní však je skutečnst, že relativně kntinuální psilvání české měny, ke kterému dcházel až d 1. plletí 2008 (včetně), se przatím neprjevil negativně na výknu české eknmiky a ani na trhu práce. Nicméně pkud bude tent vývj dále pkračvat, lze pvažvat za reálnu hrzbu ztráty zahraničních trhů s přímým dpadem na snížení výknnsti zejména zpracvatelskéh průmyslu a s nepříznivým dpadem na vývj zaměstnansti. Reálným dpadem prcesu psilvání české měny (slabvání eura) je i faktické snižvání finanční hdnty dtací z evrpských fndů. Jedná se ztráty v řádu miliard krun, které zvyšují nárky na splufinancvání z nárdních zdrjů. Negativní změnu, ke které však dšl až na samém knci sledvanéh bdbí, tj. v 1. plletí rku 2008, je prudké zvýšení cenvé hladiny (inflace za celý rk 2008 je dhadvána na 6 %). Zda se jedná jednrázvu vlnu danu především změnu regulvaných cen a dalšími administrativními zásahy (bydlení, energie, cigarety, zvýšení spdní sazby DPH z 5 % na 9 % apd.), neb djde ke zvýšení inflačníh čekávání eknmických subjektů (cž by vedl mj. k tlaku na zvyšvání mezd s dpady na trh práce), ukáže až další vývj. I přes řadu pstupných dílčích krků nedšl během sledvanéh bdbí k razantní změně pdnikatelskéh prstředí, které by se zřetelně mhl prmítnut d situace na trhu práce. Spíše lze hvřit řadě dílčích krků realizvaných v různých sférách 21

22 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů (daňvá plitika, redukce administrativní zátěže, pstupný rzvj e-gvernment, změny v blasti sciálních dávek, zavedení lhůt na zápis d bchdníh rejstříku, zavedení jedntné registrace pdnikatelů, apd.). Četné jiné chrnické nedstatky regulačníh prstředí však dsud přetrvávají (např. zdluhavý úpadkvý prces, neúměrně dluhá sudní řízení, btížná vymahatelnst práva). Mezi další významné vnitřní vývjvé trendy pzitivně vlivňující vývj sciálněeknmickéh prstředí patřily zejména finalizace daňvé refrmy, jejímž cílem je snížení daňvéh zatížení fyzických i právnických sb (zavedení rvné daně) a dále patření veducí ke zmírnění tendence k růstu schdku veřejných financí (pkles schdku z -170,6 mld. Kč v rce 2003 na 56,1 mld. Kč v rce 2007). V tét fázi analýzy můžeme tedy shrnut, že základní makreknmický rámec pr realizaci JPD 3 byl ve sledvaném bdbí mimřádně příznivý. Zaměstnanst Otázka mtivace k práci byla dminantně vztahvána ke zlepšení relace mezi minimální mzdu a sciálními dávkami, resp. úrvní živtníh minima. Kriticky byly hdnceny služby zaměstnansti, zejména jejich nedstatečná krdinace. Byl knstatván mírný nárůst zaměstnansti na 4,750 mil. sb v rce 2001, přičemž míra eknmické aktivity dle metdiky EU činila v rce ,1 %. V rce 2006 dsáhla zaměstnanst dle VŠPS tis. sb, cž je prti rku 2001 mírný nárůst, který však nebyl lineární. Naprti tmu míra eknmické aktivity (EA) p nárůstu v předchzích letech v rce 2006 mírně pklesla na 70,3 %. Ve sledvaném bdbí se zvýšila průměrná hrubá mzda ze Kč v rce 2002 na Kč v 1. čtvrtletí Reálný mezirční nárůst se v tmt bdbí phybval v rzmezí d 3,3 % (2005) d 4,4 % (2007). Průměrná hrubá mzda byla s Kč vyšší v pdnikatelské sféře, v prvnání s Kč (v 1. čtvrtletí 2008) v nepdnikatelské sféře. Na celkvu výši průměrné hdnty má vliv především Praha (průměr Kč), zatímc průměrná hrubá mzda ve všech statních krajích je dluhdbě pd úrvní celrepublikvéh průměru. Výrazné reginální rzdíly lze dkumentvat jednak na příkladech hl. města Prahy, kde průměrná hrubá mzda dsahuje 131,8 % průměru ČR, a z phledu druhé strany spektra pak na Karlvarském kraji, v němž průměrná hrubá mzda dsahuje puze 83,9 % celrepublikvéh průměru. Míra nezaměstnansti Míra nezaměstnansti dsáhla na knci rku 2001 úrveně 8,9 % (průměr v rce 2001 byl pak 8,5 %). V tét blasti však dšl k velmi výrazným změnám, a t i p přihlédnutí ke změnám metdiky pr výpčet nezaměstnansti, ke kterým ve sledvaném bdbí dšl. Vývj průměrné rční nezaměstnansti ve sledvaném bdbí ukazuje následující tabulka, ze které vyplývá, že v letech skutečně, v suladu s předpklady, dšl k nárůstu míry nezaměstnansti. Avšak v následném bdbí, zejména pak v letech 2006 a 2007, dšl k jejímu výraznému snížení, a t zejména v důsledku silnéh eknmickéh růstu v ČR i v některých dalších, pr ČR významných státech. Pdbným tempem klesala sice průměrná míra nezaměstnansti za celu EU 27, je ale třeba vyzdvihnut skutečnst, že ze susedních zemí měl v rce 2006 nižší míru nezaměstnansti puze Rakusk. Dluhdbý trend pklesu míry nezaměstnansti pkračval i v prvním plletí rku ČSÚ - Výběrvé šetření pracvních sil (dle metdiky ILO). 22

23 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Tabulka 5: Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti Stará metdika Nvá metdika /2008 8,5 9,2 9,9 10,2 9,2 9,0 8,1 6,6 5,0 Zdrj: MPSV, MF ČR V rámci ČR však existují výrazné rzdíly v míře nezaměstnansti na úrvni krajů. Míra nezaměstnansti v ČR klesla ve sledvaném bdbí ve všech krajích, nicméně temp pklesu se v jedntlivých krajích dsti lišil. Průměrná míra nezaměstnansti v ČR představvala v rce 2007 jen cca 74 % míry nezaměstnansti z rku 2001, nejméně míra nezaměstnansti pklesla v Karlvarském kraji (92 % úrvně z rku 2001). Napak k jednznačně nejpříznivějšímu vývji dšl v Olmuckém kraji, kde míra nezaměstnansti v rce 2007 představvala jen 62 % její úrvně z rku Velmi příznivý vývj byl zaznamenán i v případě Středčeskéh kraje (68 %), dále v Mravskslezském kraji (73 %) a v Praze (73,5 %). Výrazné reginální rzdíly v míře nezaměstnansti tedy přetrvávají, a t i navzdry výraznému eknmickému růstu a s ním spjenu vysku pptávku p pracvní síle. V některých krajích tak představuje nezaměstnanst i nadále závažný prblém, který se nepdařil vyřešit. Negativním trendem je další - byť mírné - zvýšení pdílu dluhdbě nezaměstnaných. Zatímc ke knci rku 2001 činil tent pdíl 37,1 % uchazečů práci, na knci rku 2007 tent pdíl představval 38,6 %. Pdle definice ILO byl pdíl dluhdbě nezaměstnaných v rce 2006 ještě pdstatně vyšší (54,2 % z celkvéh pčtu nezaměstnaných, zatímc v EU 25 činil pdíl dluhdbě nezaměstnaných 44,9 %). Vzhledem k celkvému pklesu míry nezaměstnansti však abslutní pčet dluhdbě nezaměstnaných klesá. Dalek výraznějším negativním trendem ve vývji nezaměstnansti je prhlubení disprprce mezi míru nezaměstnansti mužů a žen. Zatímc v lednu 2004 představvala míra nezaměstnansti žen 123 % míry nezaměstnansti mužů, v lednu 2008 t byl již 142 % (v červnu 2008 pak dknce 167 %, ale tent údaj je třeba interpretvat s patrnstí, nebť se může jednat sezónní výkyv). Tyt skutečnsti ukazují, že přes celkvě nepchybně pzitivní trend ve vývji míry nezaměstnansti existují na trhu práce stále výrazné nervnváhy, a t jak z reginálníh hlediska, tak i z hlediska phlaví a některých dalších charakteristik. Mezi další přetrvávající slabiny, které charakterizují trh práce, stále patří především nízká gegrafická a prfesní mbilita, nedstatečná mtivace k práci a rvněž i nedstatečná sladěnst vzdělávacíh systému s pžadavky trhu práce. Prblémy ve sféře lidských zdrjů, které vyúsťují ve stále větší pčet případů až akutníh nedstatku pracvníků, se tak mhu stát významným limitem dalšíh eknmickéh růstu. Paradxní situaci dbře ilustruje skutečnst, že s využitím státních pbídek pr investry jsu vytvářena pracvní místa, která jsu z důvdu nedstatku dispnibilní pracvní síly v nemalém pčtu bsazvána pracvníky ze zahraničí. V tét suvislsti uveďme, že pdíl cizinců na pracvní síle činil dle údajů MPSV k rku ,2 % s předpkladem dalšíh růstu, cž další vývj ptvrdil (5,4 % pracujících na území republiky na knci rku 2006). 23

24 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Vzdělanstní struktura V JPD 3 byl knstatván puze velmi pzvlné zlepšvání kvalifikační struktury ppulace (nicméně i ve věkvé kategrii let byl pdíl sb s terciárním vzděláním jen 12 % prti průměru za EU15 ve výši 23 %), přičemž byly knstatvány i zřetelné disprprce (např. výrazně vyšší pdíl žen jen se základním vzděláním, než je tmu u mužů, a napak nižší pdíl žen s VŠ vzděláním s tím, že v mladé generaci již tyt rzdíly mizí). Další vývj tyt trendy ptvrdil, avšak s tím, že silná generace letých (vztažen k rku 2006), která bude představvat významnu část pracvní síly v příštích desetiletích, se bude vyznačvat i velmi nízkým pdílem sb s VŠ vzděláním. Na druhu stranu dšl v letech k enrmnímu nárůstu pčtu vyskšklských studentů, cž se mj. prjevil i snížením míry zaměstnansti letých z 60,7 % v rce 2000 na 48,8 % v rce Cestvní ruch Při analýze makreknmické situace je třeba se zmínit i trendech vývje v blasti cestvníh ruchu. V rce 2007 navštívil ČR 6,7 mil. zahraničních turistů, cž představuje prti rku 2006 nárůst 3,8 %, přičemž pčet přencvání činil 20,6 mil. (nárůst 2,6 %). Nejblíbenější turisticku destinací pr zahraniční návštěvníky byla Praha, kteru navštívil v tmt bdbí celkem 4,5 mil. turistů, následvanu Karlvarskem a jižní Mravu. Nejpčetněji byli zastupeni Němci, Britvé a Američani následvaní turisty z Ruska. Ruští turisté představují nejdynamičtěji rstucí skupinu, charakterizvanu i nejdelší průměrnu délku pbytu (6,2 dny). Čisté příjmy ze zahraničníh CR činily v rce ,3 mld. Kč, cž představval pkles prti rku ,9 %. Tent trend zůstane, s hledem na vývj eknmické situace a kurzu, pravděpdbně zachván i v rce Dsavadní údaje, charakterizující vývj v první plvině rku 2008, svědčí určité stagnaci turistickéh ruchu v ČR. I když se pčet návštěvníků nemění (mezirční nárůst 0,3 %), zkracuje se dba pbytu a klesá i pčet přencvání (u zahraničních hstů 3,5 %, u dmácích 3,8 %). V důsledku silné kruny a rstucím cenám se rvněž snižuje i průměrná útrata zahraničních turistů (prti minulému rku plných 14 %). Mezi chrnické nedstatky cestvníh ruchu v ČR patří nedstatečná nabídka v blasti infrastruktury (např. htelů vyšší kategrie) a turistických prduktů (zejména mim Prahu). Obecným prblémem je pak nedstatečná kvalita služeb pskytvaná v zařízeních CR. Psílení pzice reginů v rámci turistickéh průmyslu ČR by zlepšil i celkvu pzici České republiky v mezinárdním měřítku Analýza scieknmické situace v hl. městě Praze Gegrafická charakteristika Praha se nachází nejen v gegrafickém centru České republiky, ale celé Evrpy. Je bklpena reginem střední Čechy, s jehž částí tvří pražsku aglmeraci. Hl. měst Praha se rzkládá na plše 496 km 2, cž reprezentuje puze 0,6 % území České republiky. Pčtem 1,2 mil. byvatel však představuje téměř 12 % byvatel státu. Demgrafická charakteristika Ke knci rku 2007 měla Česká republika 10, 381 mil. byvatel. Oprti předchzímu rku se tak pčet byvatel zvýšil 93,9 tisíce sb. Tent přírůstek byl převážně výsledkem kladnéh salda zahraniční migrace ve výši 52,4 tisíce sb (jednal se především 24

25 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů dluhdbé pbyty cizinců). Pdle statistických údajů k 31. prsinci 2007 žil v hl. m. Praze byvatel, z th byl (51,7 %) žen. Pčtem byvatel se tedy Praha pdílí na celkvém pčtu byvatel ČR 11,68 %. JPD 3 přitm se zvýšením pčtu byvatel, v suvislsti s vývjem d rku 2001 spjeným s negativním přirzeným přírůstkem a pklesem nvé bytvé výstavby, nepčítal. Tabulka 6: Vývj pčtu byvatel v hlavním městě Praze * ČR Praha Zdrj: ČSÚ * data za 1. čtvrtletí 2008 V rce 2007 byl v Praze zaznamenán celkvý přírůstek sb. Přirzenu měnu se však stav byvatel během sledvanéh bdbí zvýšil puze 987 sb. D Prahy se přistěhval celkem sb, přičemž větší pdíl (55,8 %) tvřili přistěhvalí ze zahraničí než přistěhvalí z statních míst ČR. Vystěhval se byvatel, mezi kterými převažvali vystěhvalí d statních krajů ČR (75,2 %). Tent přírůstek dkládá především atraktivitu Prahy na reginální, a zejména na nadreginální úrvni. Mezi hlavní mtivy stěhvání d Prahy patří migrace za prací a pestrá nabídka pracvních příležitstí. Vývj HDP Jedním z klíčvých indikátrů scieknmické situace, se kterými byl JPD 3 zpracván, byl vývj HDP. Zatímc v rce 2003 činil HDP na byvatele Prahy Kč, na úrvni celrepublikvé dsáhl HDP na byvatele Kč. V rce 2006 byl však tent rzdíl ještě výraznější - HDP na byvatele Prahy činil Kč, na celrepublikvé úrvni pak HDP na byvatele dsáhl puze hdnty Kč. Graf 1: Vývj HDP na byvatele CZK Česká republika celkem Česká republika bez Prahy Praha * rky Zdrj: ČSÚ * data za 1. čtvrtletí 2008 V sledvaném časvém hrizntu se tedy stále více prhlubuje dminance Prahy a dchází k pmyslnému rzevírání nůžek mezi Prahu a statními reginy České republiky. Tent trend bude s nejvyšší pravděpdbnstí dále pkračvat i v následujících letech a lze čekávat, že jeh rychlst se bude zvyšvat. Dalek příznivější než čekávaný vývj 25

26 Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů navíc pkračval i v letech 2007 a 2008 a je pravděpdbné, že navzdry prblémům světvé eknmiky bude tent vývj pkračvat i v rce Míra nezaměstnansti Ke knci rku 2007 byl v Praze evidván neumístěných uchazečů zaměstnání (z th žen, tj. 52,9 %). Reginální míra nezaměstnansti tak činila v Praze puze 2,2 %. Knečný údaj z knce rku 2007 tak představuje nejnižší hdntu d rku Oprti stejnému bdbí minuléh rku se pčet neumístěných uchazečů snížil 18,7 %. Dsažitelní uchazeči (tj. s mžnstí kamžitě nastupit d zaměstnání) se na celkvém pčtu neumístěných pdíleli 91,1 %. Míra nezaměstnansti v České republice dsáhla na knci rku 2002 úrveň 7,28 %, v Praze pak puze 3,64 %. I zde je patrná výrazná disprprce mezi Prahu a statními reginy České republiky, kdy p čištění celstátníh průměru d Prahy se rzdíly ještě zvyšují. JPD 3 přitm příliš nepčítal s pklesem nezaměstnansti, s hledem na vývj nezaměstnansti v Praze d rku Ve vývji nezaměstnansti však dšl v psledních letech k velmi výrazným změnám (a t i p přihlédnutí ke změnám metdiky pr výpčet nezaměstnansti, ke kterým ve sledvaném bdbí dšl). Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti ve sledvaném bdbí ukazuje následující tabulka, ze které vyplývá, že v letech skutečně v suladu s předpklady JPD 3 dšl k nárůstu míry nezaměstnansti, avšak zejména v letech 2006 a 2007 dšl k jejímu výraznému snížení v důsledku silnéh eknmickéh růstu ČR i některých dalších, pr ČR významných států. Je přitm třeba pdtknut, že pdbným tempem klesala průměrná míra nezaměstnansti za celu EU 27. Tabulka 7: Vývj becné míry nezaměstnansti Regin * Česká republika celkem 7,28 7,78 8,30 7,93 7,14 6,62 5,48 Česká republika bez Prahy 7,79 8,28 8,91 8,50 7,80 Praha 3,64 4,19 3,89 3,51 2,80 2,56 2,11 Zdrj: MPSV *údaje za leden červenec 2008 Příznivý eknmický vývj se dráží i v situaci na trhu práce, která v hl. městě Praze zaznamenává trvale zlepšující se trend d rku Celkvý pčet neumístěných uchazečů se např. snížil d rku 2003 z na uchazečů. Tent příznivý vývj se přitm dtýká všech sledvaných kategrií: jak dluhdbě neumístěných uchazečů (pkles ze na 3 943), tak i abslventů a sb se zdravtním pstižením. Stejný trend se prjevuje u uvedených kategrií i u žen, i když tendence ke zlepšení vykazuje nižší temp růstu než u mužů. Pzitivní eknmický vývj se dráží i v ukazateli vlných pracvních míst, jehž hdnta vzrstla d rku 2001 téměř čtyřnásbně (ze na v rce 2007). Sučasně je však třeba knstatvat, že přes celkvě nepchybně pzitivní trend ve vývji míry nezaměstnansti, přetrvávají na trhu práce některé nervnváhy, např. z hlediska phlaví, či některých dalších charakteristik. Paradxní situaci dbře ilustruje skutečnst, že s využitím státních pbídek pr investry jsu vytvářena pracvní místa, která jsu z důvdu nedstatku dmácí dispnibilní pracvní síly v nemalém pčtu bsazvána pracvníky ze zahraničí. 26