Prevence poruch komunikačních schopností a metodika jazykových činností

Transkript

1 Prevence poruch komunikačních schopností a metodika jazykových činností (v testu nebudou latinské názvy) Dysfázie dítě inteligentní (někdy nadprůměrně), ale nemluví, pouze vydává zvuky terapie je nutná! může to být jeden z důvodů, proč dítě nemluví zasahuje všechny složky řeči výslovnost, gramatika projevu (špatný slovosled, tvary, pády,...), nedostatečná slovní zásoba, porozumění řeči někdy bývá oslabená i motorika dítě se nenaučí mluvit, i když se s dítětem komunikuje a rodina se mu věnuje etiologie poškození CNS, leckdy nebývá vidět při neurologickém vyšetření, může vzniknout v období prenatálním, při porodu nebo krátce po porodu většinou je smíšená forma dysfázie motorická jako by dítě mělo brambor v puse rozumí, ale nemůže se vyjádřit (trpí tím) senzorická nechápe význam slov, nerozumí řeči dítě mluví špatně nebo vůbec, špatně si vybavuje slova (nemůže si vzpomenout, jak se co řekne, i když předmět pozná nevybaví si pojmenování) dalšími možnými příznaky je narušená motorika, neverbální komunikace, poruchy sluchového nebo zrakového vnímání, prostorové nebo pravolevé orientace, koncentrace pozornosti, rytmického cítění, zvláštnosti v kresbě (často se pozná z kresby), nepozornost, neschopnost udržet pořádek výrazný je nerovnoměrný vývoj v něčem dítě může vynikat, v něčem není na dobrém vývojovém stupni co dělat: rozvíjet jemnou i hrubou motoriku, sluchovou paměť (básničky), hry na pozornost nejdůležitější je včasné odhalení poruchy špatné zacházení může napáchat více škody než užitku, může vést ke koktavosti je třeba dítě zatěžovat úměrně nejdříve se zaměříme na obsah řeči (slovní zásoba, porozumění řeči, vyjadřování), až potom na výslovnost problémy v sociálních vztazích babské metody: komentujeme, co děláme (pokud jsme tak byli vychováváni), pokud dítě něco řekne, my to rozšíříme (dítě řekne auto, maminka to slovo doplní na celou větu), pojmenováváme věci postup rozvoje slovní zásoby je v prezentaci kopíruje to vývojovou řadu řeči častěji jde o chlapce, stejně jako u dalších vad (kromě mutismu) o dítě s vývojovou dysfázií by měl pečovat klinický logoped s minimálně 10 letou praxí posílá i na různá další vyšetření, aby se to odlišilo od dalších vad řeči Koktavost nedobrovolné neplynulosti řeči, člověk je nemůže ovlivnit, koordinovat velké komunikační problémy Velké dobrodružství Pepíka Střechy komiks Pavla Čecha - hlavní hrdina koktá zadrhávání tonická prodlužování hlásky (zablokované), nejde ji vyslovit

2 klonická jednodušší forma opakování slabik tonoklociká zastoupeno obojí někdy se objeví i mimovolní pohyby (souhyby, součiny) některých skupin svalů (mimických např. mlaskání, nebo i pohyby rukou, shýbání,...) dost často chybí melodie věty, řeč je plochá pomocná slova nebo hlásky (hmmm, prostě, že,...) často povrchní mělké dýchání, mluvení při nádechu někdy emoční projevy červenání, pocení,... sociální problémy jsou také časté bojí se komunikovat, tak mezi lidi ani radši nejde jde o společenský handicap, který jedinec velmí těžce snáší více u kluků příčinou bývá organické postižení v kombinaci s dalšími faktory, např. jde o trauma, ale zpravidla jde o nějaký průběh a nikoli pouze jednu traumatickou zkušenost literatura: Někdy koktám, Eelco de Geus, Brno, 2002, Paido; Koktavost, Lechta, Baxová, Septima, Praha, 2001 největší nebezpečí vzniku koktavosti je ve věku 3-4 let každý máme určitou neplynulost (přeřeknutí,...) sleduje se, jak dlouho se neplynulost vyskytuje pokud přetrvává déle než půl roku, bývá to začínající koktavost (ohrožení koktavostí trvá zpravidla 6 měsíců pokud v tomto období není dobrý přístup k dítěti, může vzniknout koktavost chronická terapie jsou různé s různou mírou úspěchu) odličit neplynulosti od začínající koktavosti je velmi těžké varovné příznaky: viditelné napětí v řeči (zvláště na začáku slova v první slabice), změna melodie a intonační síly hlasu (i během jednoho slova), potíže s dechem (děti dýchají rychleji než dospělí přirozeně, ale u takovýchto dětí je to výraznější a častější), třes, napětí ve tváři, na krku objevuje se v důležitých slovech ve větě (klíčových), dlouhé prodlužování hlásky celkem běžné je opakování slov, což není tak varovné, jako opakování slabiky pokud si dítě uvědomuje, že mluví jinak a ostatní si všímají toho, že je v jeho řeči něco špatně, je to velké varování! dítě se může vyhýbat slovům, ve kterých má problém, chce je opsat, ale to bývá v předškolním věku problém z důvodu malé slovní zásoby velmi častá je dědičnost, až v 1/3 předáváno je to hlavně z matek na syny (tam je pravděpodobnost velká) jakmile se objeví neplynulost v řeči dítěte, kde v rodině je koktavost, je třeba mít se na pozoru námaha a napětí (vnitřní, z uvědomí chyby v řeči) a součinnosti s neplynulostí dává základ chronické koktavosti neplynulost v dýchání a v řeči se projevují i u breptavosti pokud breptavý zpomalí, výslovnost se zlepší, pokud upozorníme koktavého, je to naopak horší (moc se soustředí) breptaný čte pořád hůř, pokud čte to samé, naopak u koktavého se čtení zlepšuje breptavý si to neuvědomuje, u koktavosti je jasné uvědomění si vady a způsobuje to další problémy u breptavosti nejsou křeče může vzniknout koktavost při nevhodném způsobu přístupu k dysfatickému dítěti důležitý je klid a pohoda ve třídě, bez nátlaku od nás, i my budeme mluvit pomalu a dělat pauzy, aby bylo jasné, že je dost času: Je dost času, poslouchám tě. Zajímá mě, co říkáš, ne jak to říkáš. snažíme se o to, aby si dítě vadu neuvědomovalo (to koktavost zhoršuje) důležité je nechat dopovědět myšlenku, pomoct pouze v případě, že se trápí dlouho

3 pokud doříkáme větu, můžeme říci něco jiného, než by řeklo dítě samo raději dopovídat méně důležité je cítit, že je dost času, navodit klidnou a bezpečnou atmosféru říkanky, písničky, vyvarování se stresu (jakéhokoli, včetně strachu z veřejných vystoupení nebo vystoupení), při jídle konverzovat namísto TV nebo rádia, dechová a hlasová cvičení, artikulační a volňovací cvičení, cvičení měkkých hlasových začátků, asociační a řečnická cvičení (pouze pokud dítě chce a není zatíženo nadměrně!), dramatizace odborník může v určitých případech použít i metodu vědomého koktání nevhodný přístup je v prezentaci výčitky, kárání, opravování,... někdy i pochvala (dneska jsi pěkně mluvil klademe přílišný důraz na mluvení) nedělat z koktavosti tabu, mluvit o ní s dětmi dítě se u logopeda učí i různým frázím (pozdravit, poprosit,...), aby mu to zjednodušilo život někdy mívaly rodiny cejch kvůli koktavosti dítěte, že za to můžou Breptavost někdy se objevuje v rodině koktavost i breptavost lidé si jí neuvědomují jde o poruchu tempa řeči působí jako povrchní, nepořádníci, méně inteligentní (i když nejsou) v řeči bývá navíc oproti rychlému tempu i zmatek někdy může být i pomalá breptavost, ale zpravidla jde o rychlou řeč (Weisová) projevuje se zmatečností projev je nelogicky seřazený, velmi špatně srozumitelný příznaky jsou i v neverbálním projevu zbrklost často jsou zjištěny i LMD hyperaktivita, impulsivita, někdy i nepozornost nebo agresivita co může udělat učitelka v MŠ: vzor, zklidnění, rozvíjení sluchové pozornosti, upozornění (pouze na zpomalení), rytmizace, říkanky, spojení rytmu řeči s pohybem, zpěv, ozvěnové hry, artikulační cvičení, otevírání úst při mluvení, sobrá srozumitelnost učitelky,... zpravidla nebývá diagnostikování už v předškolním věku Huhňavost otevřená - zvuk jde nosem - někdy nefunguje patrohltanový uzávěr, všechno uniká do nosu zavřená snížená nosovost nadměrná mandle, zdeformovaná nosní přepážka omezené dýchání nosem změna tvaru čelisti, ohrnutý horní ret, povrchní a mělké dýchání (špatně vyvinutý hrudník, špatné držení těla), zvýšená unavitelnost, snížená tělesná výkonnost i zdatnost musíme cvičit nosní dýchání můžeme použít zrnko burizonu mezi rty, papírek,... semkne rty, třeba se dívá na televizi, pak se s papírkem projde nebo udělá pár cviků dýchá při tom nosem nemůže to být velká zátěž, jen aby si zvyklo na jiný způsob dýchání Mutismus ztráta schopnosti mluvit není opožděný vývoj řeči musí být prokázáno, že řeč už byla nastartována musí se prokázat, že dítě už mluvilo (například nahrávkou) a pak byla schopnost řeči ztracena často se zaměňuje s odmítavostí, negativismem až agresivitou je to jediná vada řeči, která se vyskytuje více u ženského pohlaví sociálně neprůbojní lidé totální mutismus nebo elektivní (dnes také nazýván jako selektivní), kdy dítě mluví pouze s někým

4 doporučují se skupinové pohybové hry, při kterých se vystupňují emoce (dítě pak zavýskne radostí) mluvení přes překážky (telefon dítě nevidí, že na něj mluvíme nepřímá komunikace přes něco bez kontaktu tváří v tvář) hry na ozvěnu, kolektivní odpovědi Sovák tvrdil, že mutismus je vždy mluvím negativismem, ale u výběrového mutismu to tak být může dítě si samo určí, kdy a s kým bude nebo nebude mluvit důležité je navázání dobrého vztahu s dítětem, navození bezpečné atmosféry, neverbální komunikace nevynucovat si komunikaci! vztah je velmi dobré navazovat přes rodiče, v domácím prostředí je to o hledání cest k dítěti, hledat, co u konkrétního dítěte pomůže KE ZKOUŠCE: specifický logopedický nález u dalších poruch jsou i poruchy řeči tzv. symptomatické řeč dětí s LMD artikulační neobratnost (ve slovech hlásku neřekne), asimilace sykavek (s/š, z/ž) nebo tvrdých a měkkých slabik (deda, konýk), narušený jakykový cit a špatný fonematický sluch zaměřit se na to, co může MŠ udělat a co by naopak dělat neměla jednoduché definice poruch řeči (dysláli, dysfázie, huhňavost, mutismus, koktavost,...) příznaky jak se projevuje opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie (v řeči i mimo řeč),... varovné příznaky koktavosti nosní mandle budou otevřené otázky Filozofování Eva Zoller MYŠLENÍ - cílem filozofie pro děti je naučit děti myslet, myslet kriticky, uvažovat nad problémy, nad životem, nad myšlenkami, které se dozvídají, usuzovat, logicky usuzovat, spoléhat se na sebe školy, svět, učení, média nám dávají mnoho informací (informační boom) a je těžké si v tom něco vybrat přijímat vše nelze a kritické myšlení je tedy nutné, aby se v tom děti neztratily KOMUNIKACE - je to o naslouchání, o četbě, vyjadřování, formulování vlastních názorů a myšlenek (verbálně i neverbálně) MORÁLKA rozvíjet děti morálně ve školkách k tomu dost často používáme knihy témata aktuální ze života formulujeme otázku nad obrázkem a děti o něm uvažují při filozofii je lepší dávat otevřené otázky, které dávají více možností odpovědí podporuje to divergentní myšlení, děti se víc rozpovídají neměli bychom dělat velké závěry, nechat děti uvažovat, nijak to nekritizovat, nebýt rozhodčí (neurčovat, který názor je špatný a který dobrý) jde pouze o podporu vzájemného dialogu, který nám má pomoci k hlubšímu poznání Sokrates učil svým filozofováním lidi myslet, což některé kultury nechtějí pokud dítě řekne něco, co se nám nelíbí, je vhodná reakce typu: Aha, tohle ty si myslíš. nebo Takhle ty to vidíš.

5 na závěr můžeme shrnout názory dětí a říct svůj názor na věc pokud kritizujeme názory dětí, necítí se pak bezpečně a pak se budou bát mluvit podporovat děti v divergentním myšlení: Co ještě? pokud položíme uzavřenou otázku, musíme dodat ještě Co si o tom myslíte? i odůvodňování patří do filozofie pro děti pokud si něco myslím, měla bych k tomu mít i důvod a být schopna svůj názor odůvodnit na multikulturu jsou dobré knihy Nicki nebo Menschen (ta je super, i když je v němčině!) největší nespravedlnost je stejné zacházení s nestejnými lidmi problémy života a smrti Ente, Tod und Tulpe, Myši patří do nebe, Návštěva malé smrti přátelství, kamarádství, čas, dobro, štěstí, zlost, vztek, Freunde (přátelé) dobré téma do školky Rozhodují se kamarádi společně? Proč si to myslíte? rodina je dobrým příkladem toho, že každý člen nemusí na to být stejně (například knedlíků sníme každý jinak a je to v pořádku) filozofie je o zkoumání pojmů zkoumáme např. pojem kamarádství, co to je, co dělá kamaráda kamarádem, co může způsobit rozpad kamarádství,... vlastní zkušenost u obrázku někoho smutného se zeptáme, kdy byly děti také smutné můžeme využít i zkušenosti ze známých pohádek, večerníčků fantazírování je velmi důležité filozofie pro děti je jako pták, jehož jedno křídlo je fantazie a druhé je myšlení zkoušení a prověření například hrou společně dokážou kamarádi víc než každý sám, ve vysvobozovací honičce si kamarádi pomáhají, ale také v šatně,... využívat sociálního kontaktu, který ve školce děti mají dělat hodně věcí ve dvojici nebo ve skupině v konkrétních situacích můžeme připomínat, o čem jsme si předtím povídali reflexe hodnocení závěrečná rekapitulace učitelky co všechno jsme říkali pouze zrekapitulovat, nedělat žádné soudy! kdo není můj kamarád dělá mi něco, co se mi nelíbí, lže mi, ublížil mi zkoumání pojmu například co dělá kamen kamenem co je nejdůležitější pak můžeme zkoumat, co mají společného, v čem se liší,... snáz se zkoumá to, co je konkrétní, abstraktní pojmy jsou složitější, ale děti umí přemýšlet více, než si leckdy myslíme musíme vědět, s jakou skupinou se do čeho pustíme filozofování nemusí vést k nalezení přesné odpovědi, ale pozitivní je, pokud víme na konci víc než na začátku Myšlení a učení dítěte předškolního věku všechno je z vývojové psychologie prezentismus co se děje teď a tady těžce se dítě soustředí na minulost nebo budoucnost, žijí momentem, který právě ubíhá animismus, antropomorfismus oživování všeho neživého nebo polidšťování zvířat egocentrismus všechno se děje kvůli mně (sluníčko svítí, abychom mohli jít ven) fantazie, fantazírování, magičnost dítě leckdy nedokáže oddělit fantazii od reality emoce silné prožívání kratší doba pozornosti a soustředění odklonitelnost podněty zvenčí potřeby dítěte potřeba bezpečí a jistoty je velmi důležitá při všech činnostech, potřeba aktivity (pořád se něčím zabývat), pohybu dítě si vytváří představy o světě postupně pokud se zabýváme jedním tématem, je dobré ho probrat z různých stránek, aby ho dítě pochopilo v souvislostech to děláme integrovaným

6 vzděláváním vztahy, souvislosti, příčiny dítě pak problému lépe rozumí a dokáže o něm lépe přemýšlet dochází ke změně kvality myšlení dítě začíná chápat vztahy a souvislosti příčiny, důsledky, vedlejší věty,... názorné a konkrétní myšlení máme rozvíjet přechod od nepřesných pojmů ke konkrétním podstatné znaky dítě samo od sebe nevidí, soustředí se na to, co je pro něj subjektivně důležité, co je zajímavé představa pojmu ještě není správně utvořená (pseudopojmy) je třeba upozorňovat na důležité vlastnosti a zpřesňovat tím představu o pojmu nepřesné časové představy dětí rozvíjet přirozenou cestou v situacích běžného života, užívání časových pojmů (ráno, v poledne, odpoledne, večer,...) - děti je nejdřív přijímají pasivně a pak je začnou aktivně používat utřídění v řízených činnostech, ale hlavně přirozeně osvojit si včera, dnes a zítra; ráno, poledne, večer; dopoledne, odpoledne; den a noc; dny v týdnu, kdy je víkend (nechodí se do práce a do školy); roční období; rok (pro děti je velmi těžký); měsíce nejsou nutné paměťové hry, hry s posloupností pokud jsou děti šikovné, můžeme se zabývat i měsíci, ale není to nutné čas plyne, uvědomujeme si časové souvislosti co bylo, je a bude na výrazných zážitcích (Mikuláš, Vánoce,...) prostorové představy nejprve pasivní vnímání předložek, pak teprve používá samo nejjednodušší je nahoře a dole, pak před, za a pak další, nakonec vpravo a vlevo musíme vždy specifikovat požadavek a volit správné termíny (mravenec na zemi, koberec ve třídě,...) pomáhají slovesa (vyskočit, přeskočit,...), důležité je vyjadřování (hop je malý skok, hooop je velký) jednoduchý pracovní list a dítě kreslí, kudy například jede kůň s rytířem skutečná akce (dramatizace) je lepší než grafické znázornění logické usuzování z více informací vyvodíme nový poznatek cvičení: pejsek, kočička, dva různé polštáře, instrukce: pejsek a kočička má každý jeden domeček, kočička bydlí v červeném (pak mohou jít do špajzu, kde je hruška a jablíčko, ale pejsek si nevzal jablíčko,...) sedněte si ke stolu tak, aby kluk neseděl naproti klukovi ani vedle kluka nejdřív prakticky, pak graficky (symbolicky) znázornit například figurkami z Člověče všechno nejdřív ve skutečnosti, pak teprve na papíře k negaci přejdeme později, začínáme kladnými instrukcemi Kaslová: Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání můžeme použít i násobnou číslovku (3x vyskočíme) dítě dostane 5 kuliček a musí si je podle určení rozdělit do dvou rukou třídění zda má nebo nemá určitou vlastnost (vyber červené míčky, vyber předměty, které nemají tuto vlastnost,...) - i v přirozených situacích (skupinky podle barvy oblečení,...) až následně na dvě skupiny (červené a modré míčky), pak víc skupin, ale pořád ještě pouze tyto prvky, nic navíc pokud je skupin moc, můžeme použít i symboly (barevné obruče po třídě apod.) TEST: zaměřit se na tyto typy úkolů, vědět zajímavé příklady činností na početní představy, co je logické usuzování, vymyslet zadání pro děti, rozvoj časových a prostorových představ, třídění,