Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic

Transkript

1 218 Střednědobý rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 219 do roku 223 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA ZÁVĚR PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY... 3 DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU KRASLIC POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/44

3 Úvod Město Kraslice (dále jen město nebo Kraslice) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že město dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: účetní a finanční výkazy od roku 1997, Monitor státní pokladny MF ČR ( vyhláška MF ČR č. 276/217 Sb., o podílu jednotlivých obcí, predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ Město může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu ročně aktualizován. Číslovaná stránka 2/44

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/44

5 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 města, na kterém závisí daňové příjmy, sice do roku 216 klesal, ale pokles se v roce 217 zastavil. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů města (daňové příjmy). Od roku 213 se počet obyvatel snížil o 15, tj. o -2,1 % (s aktuálním roční ztrátou cca 2,3 mil. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel města byl k stejný jako před rokem, tedy celkem 682. Co obyvatel, to v roce 217 bylo 15,6 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 14,4 tis. Kč). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Kraslic Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/44

6 Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru města místo výkonu práce od roku 213 vzrostl o 244 zaměstnanců (+11 %). Na území města bylo v roce 216 evidováno zaměstnanců, což přináší cca 1,2 mil. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má sociální dopady. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Kraslic s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 213 Počet obyvatel 99,5 97,3 1,4 99,9 1,7 99,9 98,9 99,8 99,5 99,7 97,9 1,4 1,3 99,5 99,5 98,8 1, 99,3 Počet zaměstnanců 99, 94,8 84, 16,5 11,3 98,9 13,5 9,8 87,9 99,2 1,6 1,4 11,5 18,2 13,1 99,5 13,6 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr Od 213 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ). Počet žáků 4 ve školských zařízeních města, u kterého je město v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 213 zvýšil o 7 (+7,4 %). V roce 216 bylo evidováno celkem 122 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 217 převedeno cca 1,4 mil. Kč a novela RUD od roku 218 příjmy města dle tohoto kritéria výrazně navyšuje až k 14 mil. Kč (+3,6 mil. Kč). 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/44

7 Školy, včetně školek jsou obecně značně závislé na dotacích státu. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí města, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. Město vykazovalo dobré údaje jak ve vývoji počtu obyvatel, zaměstnanců i žáků, je evidentní, že město roste a lidsky prosperuje. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Kraslic tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,3 2. Nedaňové příjmy ,5 3. Kapitálové příjmy ,1 4. Přijaté dotace ,8 Příjmy celkem ,3 5. Běžné výdaje ,3 6. Kapitálové výdaje ,4 Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok město realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když město investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Město obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/44

8 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Vývoj celkové bilance rozpočtu ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s přebytkem 34 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen přebytek 42 mil. Kč. Město hospodařilo podle zákona rozpočtově správně a bylo v režimu nádechu, a zejména od roku 211 vytvářelo přebytky. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Kraslic Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Kraslic Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/44

9 Celkové příjmy a výdaje města byly ovlivňovány mnoha skutečnostmi. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (růst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 a v roce 212 přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty měst na úřady práce. Výrazně lepší vývoj daňových příjmů zajistila městu novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 jsou v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného (dopovaného) RUD (především 218). Graf 4. Vývoj struktury příjmů Kraslic Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje zásadní stabilitu. Dominantní role daňových příjmů byla rozhodujícím faktorem této stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů města. Posílení role daňových příjmů ve struktuře příjmů bylo výborným jevem. Nedaňové příjmy města představovaly v roce 217 celkem 14 % všech příjmů a dosáhly v roce 217 částku bezmála 21 mil. Kč. Byly spíše stabilní (růst v roce 217 způsobily přijaté vratky transferů 4 mil. Kč a přijatá sankce,5 mil. Kč). Nedaňové příjmy pocházely z pronájmu majetku cca 6 mil. Kč, vlastní činnosti cca 3 mil. Kč, výnosů z podílů na zisku a dividend 1,7 mil. Kč a zbytek doplňovaly ostatní nedaňové příjmy. Pozor u příjmů z pronájmu majetku je nutné vnímat též vznikající a hrazené náklady, nejedná se tu o čisté příjmy. Nedaňové příjmy byly zajímavým doplňkem příjmů města, protože nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/44

10 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Kraslic v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Kraslic v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/44

11 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Kraslic Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 217 celkem více než 3/4 všech příjmů (69 %). Meziroční růst výnosů daní města o 7,3 mil. Kč (+7,3 %) zajistily v absolutním vyjádření výnosy DPH cca +4,4 mil. Kč (+12 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +2,2 mil. Kč (+11,5 %). Výborný byl také nárůst výnosu u místních poplatků včetně příjmů z hazardu o +1,9 mil. Kč (+ 18,8 %). Výnos rostl u daně z nemovitostí o 23 tis. Kč (+5,1 %) Rostl také sdílený výnos u právnické osoby,2 mil. Kč (+1,2 %), ale klesl výnos v případech, kdy plátcem bylo město. Očekávaný pokles byl zaznamenán změnou zákona u výnosu daně z podnikání fyzických osob (propad,9 mil. Kč). Nepatrně klesl výnos u správních poplatků. Lze očekávat dynamický růst výnosů DPH v roce 218. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/44

12 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Kraslic Indexy 82,9 15,1 12,8 1,8 128,2 15,8 12,7 19,4 17,3 INDEXY Změna v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / 217/ Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně hazardu: , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,1 23 INDEXY Změna v tis. Kč Sumární přehled daňových příjmů / 217/ v tis. Kč DPFO , DPPO ,6-531 DPH , Poplatky a ostatní DP , DZN ,1 23 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro město zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 se růst výnosů daňových příjmů zlepšoval. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, dopování obecních příjmů úpravami podílů na výnosech daní ve prospěch obcí a dobré výsledky ekonomiky ČR. Novela RUD na rok 218 zajistí Kraslicím příliv daňových příjmů cca 5,5 mil. Kč a další přírůstek daňových příjmů, o dalších cca 4,5 mil. Kč poplyne z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 městu přidává za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzuje odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD na rok 218 pro město velmi příznivá. Číslovaná stránka 11/44

13 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Kraslic Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy od roku 214 do roku 217 dosáhly bezmála 7 mil. Kč, z toho představovaly cca 6 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Město za stejné období investovalo celkem 157 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům muselo město na investice doplnit cca 87 mil. Kč z dalších zdrojů. Mimořádné příjmy kryly 45 % investic města. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Kraslic Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/44

14 Investiční aktivita města byla vysoká i v období krize 29. Nejinak tomu bylo i poslední roky. Město zažívalo delší období investičního rozvoje. I když vazba na dotace je a byla stále vysoká, nelze očekávat udržení vysoké míry dotací. Investiční dotace kryly za poslední 4 roky více než 1/3 investic. Zvyk vázat objem investic silně na dotace by mohl město v některých případech omezovat. Graf 1. Krytí investic z dotací a vlastních zdrojů Kraslic Investice v tis. Kč % 8% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 6% 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 217 Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Vlastní zdroje na investice; ; 53% Investiční dotace; ; 47% Vlastní zdroje na investice; ; 62% Investiční dotace; ; 38% Rok 217 Investiční dotace; 1 15; 2% Vlastní zdroje na investice; ; 98% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 13/44

15 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Kraslic Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 2 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč Zbývalo městu z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku Zdroj: MFČR, Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 14/44

16 Výdaje Kraslic ukázaly dosud dobré trendy. Město výrazně zlepšilo vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový). Znamená to, že město si zajistilo prostor pro budování, ale za velice příznivého růstu běžných příjmů. V roce 212 městu zbývalo z běžných příjmů po odpočtu nutné reprodukce majetku pěkných 12 mil. Kč a v roce 217 to bylo již téměř 37 mil. Kč. To byl skvělý výsledek. Město si sice i po úhradě provozních výdajů vytvořilo větší finanční prostor, ale nezapomínejme, že běžné příjmy novelami RUD od 212 pomohly a zažívají momentálně boom (ještě do konce roku 218, viz modrá čára v grafu). Městu totiž značně rostly také provozní výdaje bez oprav (viz červená čára v předchozím grafu). Pozor však na jev, který se od roku 219 očekává. Běžné příjmy od roku 219 výrazně ochladí a bude těžší financovat růst požadavků provozu a udržet potenciál k investicím a opravám. Očekává se nejen růst cen (inflace), ale značně též porostou výdaje na platy a daňové příjmy mají po roce 218 naopak zvolnit růst a nové posilování příjmů obcí v dohledné době není pravděpodobné. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Kraslic Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok rok 2 5 Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč 6 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok Pozor na nutnost krýt rychlý růst platů, rostly výrazně také transfery veřejnoprávním subjektům! Přes dosavadní výborné výsledky trvá potřeba důrazněji počínaje rozpočtem 219 dbát na nutnost omezování růstu provozních výdajů vyjma oprav a zvyšovat hospodárnost provozů na všech frontách. Číslovaná stránka 15/44

17 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Město se vymykalo běžnému vývoji provozního salda. Kraslice skvěle zareagovaly po finanční krizi v roce 29, kdy otočily kormidlo a zlepšovaly své hospodaření i v období, kdy se ostatní města propadala. Provozní saldo přesáhlo v roce 217 dokonce 36 mil. Kč, tj. 24 % běžných příjmů (celorepublikový průměr byl 26 %). Jednalo se o nejlepší výsledek v historii města. Vše dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Údaj později očistíme o opravy. Graf 13. Vývoj provozního salda Kraslic 4 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/44

18 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Kraslic Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Kraslic s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 22% 22% 22% 22% 24% 12% 14% 4% 7% 5% 7% 2% 5% 6% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Kraslic % Podíl provozního salda na běžných příjmech 4% 12% 7% 5% 7% 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů. Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provozu, ovšem POZOR, provoz včetně oprav a bez zohlednění financí na skutečnou reprodukci (nebo odpisy) majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 17/44

19 Do obnovy majetku města směřuje významný objem financí a město buduje a modernizuje svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Kraslic, přesněji jen stavby představují z rozvahy více než 111 mil. Kč (v roce 217). Město potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 4, lépe 5 mil. Kč 5. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem města (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval v posledních letech významný objem financí hlavně investicemi (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Od roku 214 město vynaložilo do majetku téměř 17 mil. Kč (157 mil. Kč investice, zbytek opravy). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 17 mil. Kč. Město zajistilo výdaje na výrazně rychlejší opravy a obnovu svého majetku. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Kraslic v tis. Kč Výdaje na opravy a udržování* Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Zdroj: MFČR, 5 Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 18/44

20 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které přičteme k dobru provozního výsledku hospodaření. Výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů mínus běžné výdaje), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Kraslic, viz grafy dále (s vyjádřením případné potřeby splátek dlouhodobých závazků). Kraslice docílily v roce 217 nejlepší finanční kondice v historii města. Období od roku 29 bylo ve znamení zlepšování finanční kondice. Pouze od roku 212 se z necelých 16 mil. Kč zvýšila finanční kondice přes 4 mil. Kč (36 mil. Kč provozní saldo, zbytek v opravách). Trend byl výborný a od roku 214 se finanční kondice města zlepšila o cca 1/4. Graf 17. Vývoj finanční kondice Kraslic bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dlouhodobých závazků v tis. Kč Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 45 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 19/44

21 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce 217 je uspokojivých 27 % běžných příjmů po zajištění provozu města ke krytí splátek dluhů, na opravy a investice. Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z běžných příjmů po úhradě provozu zbývá samosprávě k rozhodování. Provoz města je stále mírně dražší, než je průměr, ale byl ve velmi dobrém trendu. Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Kraslic v roce 217 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč 4 497; 27% ; 73% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Konečně po zahrnutí rezerv samospráva disponovala v roce 217 opět nejlepším finančním potenciálem v historii města. Data zkreslují toky dotací. Graf 19. Vývoj celkového finančního potenciálu Kraslic včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 2/44

22 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Město je v nejlepší dimenzi vlastních finančních možností ve své historii. To počítáme pouze roční provozní finance (běžné příjmy) bez cizích a nahodilými prostředků, jako jsou investiční dotace a kapitálové příjmy. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Kraslic Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Kraslice disponovaly na konci roku 217 výtečnou finanční rezervou 6 cca 59 mil. Kč. Rozpočet na 218 část likvidních rezerv zapojuje do investic (plánují se investice téměř 69 mil. Kč). Na konci roku 218 je plánováno na účtech cca 36 mil. Kč. Finanční likvidita města je tedy aktuálně výborná. Město má také rezervy v rozpočtu na straně daňových příjmů (cca 1 mil. Kč). 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 21/44

23 rozpočet rozpočet Očekáváme však v roce 218 vyšší daňové příjmy, a to s ohledem na účinnost novely RUD. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Kraslic, včetně rozpočtu 218 Finanční rezervy v tis. Kč rozpočet Zdroj: MFČR, Níže jsme pro lepší přehled skutečné situace očistily splátky o krátkodobé toky splácených závazků z dotací, tedy zejména částky předfinancování. Jinak by byla situace zbytečně zkreslená zdánlivě opticky vysokými splátkami krátkodobých závazků vyrovnaných krátce na to (rozmezí 1 až 2 let) tokem dotací. Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých závazků Kraslic Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 22/44

24 Kraslice měly k dluh necelých 19 mil. Kč. Je také přijat úvěrový investiční limit (rámec) s možností čerpat až 1 mil. Kč s výborným úrokem. Další závazky plynou ze záloh na dotace apod. Letos se počítá se zůstatkem necelých 3 mil. Kč dluhu, ale jak jsme psali výše, realita bude nejspíše lepší. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně stanovit na cca 15 mil. Kč 7. Je to s ohledem na skvělý výsledek roku 217 a výtečný trend. Bude však těžší zvládat financování růstu provozních výdajů po ochlazení růstu příjmů od roku 219. Připomeňme, že město generovalo v letech 214 až 217 po úhradě provozu města částku nejhůře 3 a nejlépe 4 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Kraslic bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 217 celkem 36 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také vytvářet rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 7,5 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 4,5 mil. Kč), tj. max. cca 12 mil. Kč s úroky a nadále by se značnou rezervou cca 15 až 25 mil. Kč ročně městu zbývalo na další investice a výdaje. To po zohlednění úroků ve výši 3 % p. a. z maximální částky, ale aktuální dosažitelné úroky jsou přitom na trhu cca 1,8 % p. a., tedy pod inflací a jsou pro obce stále velmi levné s em růstu během dvou let do max. 2,5 % p. a.). Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí obvykle stanovovanou dle bankovních standardů (banky však kladou někdy přemrštěný důraz na provozní saldo a nezohledňují někdy opravy). Dlouhodobé pohledávky 8 celkem má město především za dotacemi, ostatní velmi nízké, proto nehrají větší roli ani ve u a není třeba je zvlášť řešit. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek za dlužníky Kraslic Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 23/44

25 Závěr finanční analýzy Kraslice jsou v nejlepší finanční kondici ve své historii a od hodnocení, které jsme prováděli před rokem se město ještě zlepšilo. Finanční zdraví Kraslic hodnotíme nejlepší možnou známkou A+A+ (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s plusem za trend) finanční kondici města opíráme především o trend a od roku 29 trvalé zlepšování provozního salda. Dále je tu značná stabilita příjmů podložená také zastavením úbytku obyvatel. Dařilo se také školství a podnikání a město prosperovalo. Financování školských zařízení bylo změnou zákona silně zvýhodněno. Absolutně se finanční kondice zlepšila od roku 214 o 1/4. Výsledek roku 217 potvrdil období nejlepší finanční kondice v historii města. Město poslední období vytvářelo přebytky a zvýšilo svůj finanční potenciál k vlastním investicím bez nutnosti vázat se křečovitě na dotace. Město také výrazně rychleji obnovovalo svůj majetek. A+ (výborný s plusem za excelenci) stav financí zakládáme na reálně dosud nízké zadluženosti, vzhledem k rezervám prakticky nulové a hluboce pod bezpečným stropem. Přesto, že rozpočet 218 zapojuje část rezerv do investic, trvá excelentní finanční likvidita s tím, že zároveň existují v rozpočtu rezervy na straně příjmů. Rozumná finanční politika rezerv je silnou stránkou rozpočtového hospodaření města. Město má sice schválený investiční úvěrový rámec 1 mil. Kč, ale k čerpání dochází postupně. Za uznání stojí též to, že město využívá levné úvěry s plovoucí úrokovou sazbou a nakupuje tak finance v aktuální čas nejlevněji na trhu. Úspěch města byl také v obnově majetku. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Kraslic Číslovaná stránka 24/44

26 Kraslicím v roce 214 zbývalo ročně z běžných příjmů po úhradě provozu cca 3 mil. Kč a v roce 217 to již bylo 4 mil. Kč (bez úhrady splátek dluhů), tedy o 1/4 vyšší vlastní finanční kondice. Z této částky město splácí cca 2,2 mil. Kč úmor dluhu a úvěrový rámec ve vazbě na tok dotací. Na pouhou reprodukci majetku by mělo město počítat s alespoň 5 mil. Kč. Město prosperovalo v růstu počtu zaměstnanců i žáků a zastavil se i úbytek počtu obyvatel. Rizika financí města byla dosud pod kontrolou, ale nadále posílily vnější hrozby. Provozní výdaje vysoce rostly, ale jejich růst vyrovnal dynamický růst běžných příjmů, zejména daňových. Je však třeba počítat, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, ale růst běžných příjmů ano. Zdůrazňujeme, že příjmy města v roce 218 jsou dopované změnou zákona (tzv. RUD) a nástupem roku 219 přijde na straně daňových příjmů horší období příjmů a městu se nejspíše nepodaří udržet docílenou vysokou finanční kondici. Příležitosti vidíme pokračování investic a oprav. Žádoucích jsou investice do projektů technologií snižující provozní výdaje, zlepšujících dosavadní majetek, rozvíjejících infrastrukturu a podmínky pro podnikání, bydlení a vzdělávání. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Slabé stránky financí Období nejlepší finanční kondice v historii města. Excelentní trend a výsledky provozního salda. Stabilní základna příjmů, zastavení úbytku počtu obyvatel, růst počtu žáků i zaměstnanců ve městě. Finanční rezervy převyšují dluh. Finanční likvidita a rezervy v rozpočtovém hospodaření. Rychlost obnovy majetku a infrastruktury a úspěchy v získávání investičních dotací a vysoká míra investic. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Více investic do zatraktivnění města, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet města na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Stagnace ekonomiky ČR. Nové povinnosti města (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 25/44

27 Střednědobý rozpočtu Kraslice dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok a je koncipován do roku 223. Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 218. Doporučení 1. Výhled ukazuje problém s udržením finanční kondice při současném rychlém růstu platů a dalších provozních výdajů. Pro odvrácení omezení rozvoje města bude nutné zbrzdit tlaky zvenčí na vysoký růst provozních výdajů (platy, inflace), který ově není udržitelný bez dosavadního růstu běžných příjmů, což omezuje ve u finanční možnosti města k investicím a opravám. 2. Udržet vysoký podíl investic zlepšovat nadále podmínky pro podnikání, bydlení, vzdělávání a preferovat investice do technologií snižujících provozní výdaje. 3. Udržet finanční likviditu a rezervy nesnižovat pod 2 mil. Kč. Za limitem této částky rezerv doporučujeme využívat schválený limit dluhu, který má město levný. Cílem je zachovat vysokou finanční likviditu jako protiváhu k rizikům. 4. Udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 18 mil. Kč. Řešit riziko se střednědobou udržitelností finanční kondice s ohledem na trvající tlaky na růst provozních výdajů (hlavně platy) a plánovaný výpadek růstu příjmů od roku 219 (odezní dopady změn zákonů, zejména pozitivní dopad RUD roku 218). 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 26/44

28 Definice finančního potenciálu města Finanční potenciál Kraslic je zmapován na období 219 až 223 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může město přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude město moci využít v období 219 až 223 celkem až 235 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 79 mil. Kč (průměrně cca 16 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 89 mil. Kč, ale cca 1 mil. Kč bude použito na úmor současného čerpaného dluhu); Alespoň 25 mil. Kč (5 mil. Kč ročně) bude město potřebovat na reprodukci svého majetku. B. cca 36 mil. Kč, předpokládá rozpočet 218 likvidní finanční rezervu na účtech. Výsledek bude nejspíše výrazně lepší, město má v rozpočtu 218 rezervy především na straně daňových příjmů; C. až 12 mil. Kč čerpání Investičního úvěrového rámce do limitu bezpečné zadluženosti 15 mil. Kč. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 91 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Připomeňme opět, že město generovalo v letech 214 až 217 po úhradě provozu města částku nejhůře 3 a nejlépe 4 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Kraslic bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 217 celkem 36 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také vytvářet rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 7,5 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 4,5 mil. Kč), tj. max. cca 12 mil. Kč s úroky a nadále by se značnou rezervou cca 15 až 25 mil. Kč ročně městu zbývalo na další investice a výdaje. Číslovaná stránka 27/44

29 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Kraslic na investice a opravy v období 219 až 223 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Předpokládané celkové finanční možnosti na 5 let v mil. Kč (od r. 219 do r. 223) Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 79 Likvidní rezerva (předpoklad k ); 36 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); 1 Čerpaný úvěr dle plánu k ; 3 Možný úvěr do bezpečného limitu; Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů 1 79 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 12 3 Bezpečný limit dluhu 36 Likvidní rezerva (předpoklad k ) 2 15 Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 28/44

30 Závěr Kraslice mají v období 219 až 223 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu, splátek dosavadních dluhů a po připočtení oprav minimálně cca 115 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 12 mil. Kč může zajistit nové využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 15 mil. Kč = 235 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. Město má jako jednu z největších akcí investici do základní školy cca 1 mil. Kč. Cca 3 mil. Kč letos a 7 mil. Kč ově. Po zajištění této akce z vlastních financí bez dotací by městu zbývalo na investice z vlastních zdrojů již pouze cca 45 mil. Kč na další akce, ale v celém období 5 let od 219. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý uvádí výdaje na reprodukci majetku a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti města ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 2,8 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 17 let byl průměrný růst 8 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši 19 mil. Kč za celé období (průměrně cca 3,8 mil. Kč ročně). Dopady novely RUD 218, která městu přispěje cca + 5 mil. Kč navýšením a zlepšením daňového přijmu (zejména z DPH) oproti běžnému vývoji; Růst výdajů na platy o 7 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a očekávaná nařízení vlády a růst celkových běžných výdajů průměrně o 2,7 %; Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > alespoň 18 mil. Kč. Číslovaná stránka 29/44

31 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 22 mil. Kč. Bez ohledu na data u, kde jsme museli pokrýt vysoká očekávání růstu běžných výdajů. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 15 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 3/44

32 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Kraslic Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Kraslic Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Číslovaná stránka 31/44

33 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Kraslic tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet CELKEM 219 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 22% 24% 9% 12% 12% 11% 11% 1% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 5% 14% -7% 7% 3% 2% 2% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 5% 12% 11% 4% 3% 2% 2% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Kraslic včetně splátek současných dluhů rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 32/44

34 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Kraslic s em 4 24% 25% 22% 22% 22% 22% 3 2% 2 16% 1 14% 15% 12% 12% 12% 11% 11% 9% 1% 1% -1 4% 7% 5% 7% 5% 6% 5% -2 2% PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 4% 12% 7% 5% 7% 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% 24% 9% 12% 12% 11% 11% 1% 218 rozpočet % POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 33/44

35 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 34/44

36 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Kraslic ř. Zdroj: Rozpočtový * tis.kč roční změny Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy , 2, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , roční průměr % změna 223/ Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,5 2, Běžné výdaje ,3 2, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,4 2,7 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,7 2, Běžné výdaje (provozní)* ,3 Suma 219 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): Suma 219 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 2,1% 1,6% 1,47% 1,42% 1,39% 1,37%,94% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 219 až 23 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek ř.43-ř5 dluhů (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Číslovaná stránka 35/44

37 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Kraslic s pohledem na finance od r. 212 Rozpočtový * * * tis.kč Druhové třídění dle ř. rozp. skladby Údaj rozpočet 1 1 Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky 54 až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 12,21% 13,98% 5,61% 12,5% 19,47% 2,1% 1,6% 1,47% 1,42% 1,39% 1,37%,94% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek 51 ř.43-ř5 dluhů (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/44

38 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Kraslic ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet 1 1 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 219 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek ř.43-ř5 dluhů (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 223 Zdroj: Číslovaná stránka 37/44

39 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Kraslic povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 38/44

40 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 39/44

41 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 4/44