Rozpočtový výhled obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem do roku 219 Obsahuje: analýzu financí obce uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu obce na 4 roky doporučený strop bezpečné zadluženosti nastavení pravidel rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 38

2 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem OBSAH Úvod 3 Vybrané použité termíny 4 Počet obyvatel 4 Počet žáků 4 Počet zaměstnanců 4 Saldo rozpočtu 4 Provozní saldo 4 Analýza finančního zdraví 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví 5 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) 5 Stav financí 5 Finanční kondice (síla) 6 Úvod do finančního hospodaření 7 Analýza 9 Závěr finanční analýzy 24 Doporučení 26 Rozpočtový 27 Definice finančního potenciálu obce 27 Předpoklady pro plnění rozpočtového u 27 Navržení ukazatelů (pravidel) rozpočtů pro stabilitu financí 28 Dopady rozpočtového u do financí obce 29 Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem 32 Seznam tabulek a grafů 37 Obrázky 37 Tabulky 37 Grafy 37 Kontakt a profil zpracovatele 38 Profesní profil zpracovatele 38 Číslovaná stránka 2 z 38

3 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Úvod Obec Jenštejn (dále jen obec nebo Jenštejn) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané jí zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti obce, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost obce dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: upravený rozpočet obce na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 213/215 Sb. s účinností ke dni 1. září 215, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 216 až 219 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Obec může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový pravidelně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 38

4 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 38

5 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance obce pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí obce. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí obce a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Stav financí Finanční kondice (síla) rating Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv Cityfinance, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení je odstupňováno známkami jako ve škole. Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 Číslovaná stránka 5 z 38

6 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost obce, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) 1 Výborný/ná 2 Velmi dobrý/rá 3 Dobrý/rá 4 Dostatečný/ná 5 Nedostatečný/ná Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Tím naplňujeme naše principy pocitové ekonomie. Cityfinance, finance s citem. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou jeho finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 4 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 6 z 38

7 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 38

8 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 38

9 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Analýza Počet obyvatel 7 obce, na kterém závisí daňové příjmy, z dlouhodobého hlediska od roku 26 dynamicky rostl. Počet obyvatel byl v roce 214 celkem oproti minulosti dvojnásobný a dosáhl 1119 obyvatel. Jen za poslední 4 roky vzrostl počet obyvatel o 229 (růst o 1/4). Co obyvatel, to aktuálně 1 tis. Kč daňových příjmů. Obci se za poslední 4 roky zlepšily daňové příjmy jen pouze z důvodu růstu počtu obyvatel o více než 2 mil. Kč. Průměrně roste počet obyvatel o 6 % ročně, to je velmi dynamický růst. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Jenštejna Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 1 2 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Vývoj počtu zaměstnanců, kteří mají v katastru obce místo výkonu práce stoupl na 23 zaměstnanců v roce 214. Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu obce na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8. 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 9 z 38

10 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Jenštejna Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků 48 5 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 211 Počet obyvatel 17,7 99,4 11,9 14,5 1, 99,4 12,6 99,8 1, 95,4 141,4 16,3 19,2 19,1 13,9 18,2 18,8 12,8 15,9 Počet zaměstnanců 111,7 75,9 1, 172,9 97,3 116,8 79, 132,6 118,3 11,9 92,4 111,3 96,3 11, 12,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel roční průměr tis.kč za poslední 4 roky POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 9 v zařízeních obce, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 214 bylo ve školských zařízeních obce evidováno 5 žáků. Obci bylo do daňových příjmů podle počtu žáků v roce 214 převedeno 4 tis. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší nejednotně. Z výše uvedeného vyplývá vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 38

11 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Vývoj celkové bilance ukazuje, že obec za poslední 4 roky hospodařila s příjmy celkem 41,6 mil. Kč a výdaji celkem 43,4 mil. Kč (deficit 1,8 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy obce objemu 99 mil. Kč a výdaje 13 mil. Kč, tedy z dlouhodobého hlediska dosáhla obec mírného deficitu 4 mil. Kč. Příjmy se obci za poslední 4 roky vyvinuly hůře než výdaje, ale to je při prudkém rozvoji obce normální. Příjmy nabíhají se zpožděním a nároky obyvatel nečekají. Pro obec bude těžší řídit finance v období růstu. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Jenštejna tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy ,5 2. Nedaňové příjmy ,3 3. Kapitálové příjmy #DIV/! ##### ,8 4. Přijaté dotace , Příjmy celkem ,8 5. Běžné výdaje ,2 6. Kapitálové výdaje ,9 Výdaje celkem ,4 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 11 z 38

12 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Rozpočty obce byly z dlouhodobého hlediska mírně deficitní a deficity byly způsobeny především rozvojem obce a bytovou výstavbou. Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu obce v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Dýchání rozpočtu obce střídáním přebytků a deficitů je přirozené a v období rozvoje obce správné a nevyhnutelné řešení. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Jenštejna Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Jenštejna Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12 z 38

13 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Celkové příjmy a výdaje Jenštejna měly spíše progresivní trend s výkyvy danými vnějšími vlivy a rozvojem obce a jejich běžný obrat přesahoval 1 mil. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Jenštejna Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Jenštejna je velmi stabilní. Období prodeje pozemků vylepšilo příjmy obce a v posledních 6 letech se jednalo o velmi stabilní strukturu příjmů obce. Vysoká váha daňových příjmů, které po stagnačním období v letech 29 vzrostly je jistotou příjmů obce. Nedaňové příjmy obce tvořily cca 1 mil. Kč a pocházely především z pronájmů (63 tis.. Kč), zbytek příjmů z poskytování služeb (odpadové hospodářství apod.), přijatých sankcí, vratek transferů, výnosů z finančního majetku apod. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Jenštejn po novele RUD účinné od podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy 79,2% 3,5% 3,6% 13,7% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu žáků Započtené výměře katastrálního území Zdroj: Číslovaná stránka 13 z 38

14 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Jenštejna Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Daňové příjmy Jenštejna představují za běžné situace více než 8 % veškerých příjmů a jejich váha byla vysoce stabilní. Může kolísat především ve vazbě na dotace a kapitálové příjmy. Podle novely RUD závisí daňové příjmy obce na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak). Daňové příjmy obce měly od roku 29 dynamicky rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí (negativní dopad cca 2 mil. Kč) a novela RUD v roce 213 situaci obce o cca 1,5 mil. Kč čistého (po zohlednění úbytku dotací na žáky). Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik EU, Asie a Ruska a stabilní prognózy není možné stanovit vlivem neustálých změn daní a dynamickému růstu obce. Svou roli hraje nestabilní a rozpačitý stav a vývoj české ekonomiky a společnosti 1. 1 Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od ), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro Číslovaná stránka 14 z 38

15 * * Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Vysoká vazba obce na daňové příjmy způsobuje to, že finance obce naprosto podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Obec dobře plánuje předpověď daňových výnosů, když se drží skeptické verze prognóz, jak je tomu také u rozpočtu na rok 215. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Jenštejna Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: *předpoklad Cityfinance ze zdroje MF ČR Stabilní a téměř jistá základna příjmů obce je někde na úrovni 12 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů obce. střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu Číslovaná stránka 15 z 38

16 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Jenštejna Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy Jenštejna eskalovaly v roce 27 a 28, od toho roku byly minimální. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Jenštejna Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Výdaje obce charakterizovala zvýšená investiční aktivita v posledních 4 letech. Obec za 4 roky investovala skoro 15 mil. Kč a rozvoj obce sebou nesl zvýšené investice a také nezbytný a poměrně rychlý růst běžných výdajů, bez kterého je rozvoj obce nemyslitelný. Číslovaná stránka 16 z 38

17 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 1. Vývoj struktury výdajů Jenštejna Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Pro Jenštejn existuje riziko investiční pasti ve vztahu k rozvoji. Jde o to, aby obec nebudovala něco, co v budoucnosti plně nevyužije. V období růstu obce se tohle špatně posuzuje a bez budování majetku se v rostoucí obci nelze obejít. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance obce je obecně riskantní budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 11 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti, aniž by si toho byly vědomy, ale často ví pouze, že jejich rozvoj závisí na dotacích a dluzích. 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 17 z 38

18 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Jenštejna Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Jenštejn až na mimořádné výjimky vždy pokryl běžné výdaje z běžných příjmů, což je skvělé zjištění, které není ve všech obcích samozřejmostí. Je evidentní, že Jenštejn od roku 21 vykazoval výtečné krytí financování provozu. Pro finance obce může být oslabující každá situace, při které se trvale běžné příjmy vyvinou hůře než běžné výdaje a tato situace přetrvá, proto je třeba bedlivě posuzovat růsty trvalých provozních výdajů (mandatorních). Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Jenštejna Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok Číslovaná stránka 18 z 38

19 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Riziko růstu běžných výdajů je pro Jenštejn složitě identifikovatelné a vztažené k rozvoji obce. Je přirozené, že obec začala zajišťovat školku a zřejmě přibudou postupně další služby. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Jenštejn zajišťoval rozvoj a také byl zasažen finanční krizí v 29. Přesto všechno byla finanční kondice obce vždy výborná. Obec hospodařila naprosto vždy, zohledníme-li nestandardní roky z finančního hlediska provozních výdajů správně (viz graf). Obec docílila také dobrého provozního salda a rok 214 dopadl excelentně. Graf 13. Vývoj provozního salda v % k běžným příjmům Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR 46% 42% 47% 41% 29% 3% 17% 28% 39% -11% -32% -87% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech % Podíl provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, % 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 46% 42% 47% 41% -11% -87% -32% 29% 3% 17% 28% 39% Jenštejn měl od roku 213 opět výborné a nadprůměrné provozní saldo s trendem jeho zlepšování. Rok 214 byl z finančního hlediska velmi zdravým rokem. Provozní saldo dosáhlo 39 % na běžných příjmech (v ČR je průměr 22 %) a rok 214 přinesl výborné provozní saldo 5,1 mil. Kč. Číslovaná stránka 19 z 38

20 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 14. Vývoj provozního salda Jenštejna Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Jenštejna tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček -931 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 42% 47% 41% -11% -87% -32% 29% 3% 17% 28% 39% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) tis. Kč Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Excelentní finanční kondice obce a její zlepšení za poslední 2 roky je naprosto zřetelná a zakládá dobré finanční možnosti obce do budoucnosti. Číslovaná stránka 2 z 38

21 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Majetek Jenštejna, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 49 mil. Kč (r. 214). Objem majetku obce jejím rozvojem poroste. Velmi orientačně obec potřebuje na údržbu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 1 mil. Kč ročně 12. Skutečná potřeba bude však pravděpodobně vyšší neb účetnictví v těchto případech neodráží skutečný stav majetku a skutečné finanční nároky staveb, včetně technologických celků bývají vyšší. Pozitivní je, že obec dosud pohodlně měla finance na údržbu a rekonstrukce svého majetku. Graf 15: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Jenštejna Zdroj: MFČR, Graf 16. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Jenštejna Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje * 213* 214 *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, 12 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 21 z 38

22 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 17: Základní finanční aktiva a provozní saldo Jenštejna Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Obec má finanční rezervu nejen na krytí cash flow. Ke konci roku 214 měl Jenštejn rezervu cca 1 mil. Kč 13, což dostačuje nejen ke krytí cash flow, ale také na základní investice a finance k dotacím a obnově majetku obce. Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Jenštejna Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Zdroj: MFČR, propočty 13 Základní běžný účet a účty fondů. Položka 96 ARIS-6M, od 21 součty účtů výkaz viz ÚFIS 1M. Číslovaná stránka 22 z 38

23 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Finančním potenciálem obce lze velmi hrubě a pouze pro orientaci vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem daného roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost obce bez využití případných nových dluhů v daném roce. Celkově došlo od roku 28 ke zlepšení finančního potenciálu Jenštejna. Jenštejn má malý dluh. Obec měla k zůstatek 8,4 mil. Kč dlouhodobého úvěru. Bezpečnou výši zadlužení lze spatřovat pohodlně na úrovni 2 mil. Kč 14. Obec se nachází aktuálně zhruba pod polovinou limitu bezpečné zadluženosti a má ještě prostor v případě vysoké potřeby či nouze. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Jenštejna Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč * 213* 214 Zdroj: MFČR, * 213* 214 Dlouhodobé pohledávky 15 Jenštejna jsou nulové. Graf 2. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Jenštejna Obec nemá dlouhodobé pohledávky. 14 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. 15 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. Číslovaná stránka 23 z 38

24 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Jenštejna hodnotím aktuálně jako výborné s tím, že: finanční kondice je výborná s dobrým trendem zlepšení provozního salda za poslední 4 roky 16 až na nadprůměrných 39 % na běžných příjmech (5,1 mil. Kč) a pozitivní je stabilní základna příjmů s dynamickým růstem počtu obyvatel. Obec má dostatek financí na obnovu svého majetku; Stav financí je také výborný s mínusem za dluh (8,4 mil. Kč v roce 214), ale s finanční rezervou (1 mil. Kč v roce 214). Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví Jenštejna Rizika vidím v tom, že obec roste a bude těžké zajistit soulad růstu běžných výdajů s potenciálem příjmů tak, aby obec nepřehnala vybudování podmínek (zázemí a služeb) pro bydlení a podnikání. Vnější rizika jsou v poklesu ekonomické stability a růstu ekonomiky a je třeba nepodcenit zejména rizika plynoucí z dotací. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). 16 zejména velký vliv novely RUD v roce 213. Číslovaná stránka 24 z 38

25 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Výborné provozní saldo se skvělým trendem. Slabé stránky financí Dluh. Stabilní struktura příjmů a růst počtu obyvatel. Dobrá finanční rezerva. Dostatek zdrojů pro udržování a obnovu majetku obce (rekonstrukce v podobě oprav i investic). Příležitosti financí Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Ohrožení (rizika) financí Riziko neúměrného tlaku na provozní výdaje obce a plynoucí z nárůstu činností. Stagnace běžných příjmů obce (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky. Rizika plynoucí z dotací. Zdroj: Číslovaná stránka 25 z 38

26 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Doporučení 1. Udržet výborné provozní saldo, při zohlednění mimořádných rekonstrukcí (oprav a investic do dosavadního majetku a rozvoje infrastruktury). 2. Případné úvěry čerpat pouze s plovoucí sazbou a za podstatně lepších úroků než fixních, nevyužívat hypotéky (mají cca o 1 až 2 % vyšší úroky než běžné úvěry pro obce). 3. Zpracovat plán obnovy majetku a strategii obce s důrazem na vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Provést zároveň konsolidaci majetku obce s cílem revidovat a modernizovat podmínky pro podnikání a bydlení. 4. Pokud by obec držela vyšší finanční aktiva, tak jako dosud, uložit tyto na kapitálový účet ve formě likvidních otevřených podílových fondů po vzoru Nobelova fondu a státního fondu Norska. Rozhodně se nikdy a za žádnou cenu nezbavovat likvidity dosavadních finančních aktiv obce. Zachovat 1% likviditu finančních aktiv. Minimálně by měla obec dlouhodobě uložit cca 3 mil. Kč na řešení krizových stavů (titul rezervy je dán zákonem) a záložní zdroj při financování rozvoje obce. Číslovaná stránka 26 z 38

27 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Rozpočtový Jenštejn dostojí svým dosavadním závazkům. Definice finančního potenciálu obce Jenštejn při dodržení rozpočtového u bude schopný následující 4 roky počínaje rokem 216 vygenerovat cca 18 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude obec potřebovat: 4 mil. Kč na úhradu splátek dosavadních dluhů; alespoň 4 mil. Kč bychom doporučili využít na rekonstrukce majetku (obec potřebuje alespoň 1 mil. Kč ročně, ale již nyní určitou část na opravy v běžných výdajích vydává, takže tato suma by výrazně urychlila opravy a investice); Na ostatní cíle tedy bezpečně zbývá 1 mil. Kč. V případě nejvyšší potřeby či nouze může obec sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 2 mil. Kč. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na následující 4 roky bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 14 mil. Kč plus dosavadní finanční rezervy a možnost čerpat cca 11 mil. Kč nových dluhů. Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci ČR a zákonným změnám k obcím a růstu Jenštejna velmi konzervativně na straně příjmů. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 216 až 219: 1. Konzervativní růst běžných příjmů o 3 mil. Kč; 2. Konzervativní vývoj běžných výdajů (zachování provozního salda alespoň na 3 mil. Kč); 3. Splácení dosavadních dluhů obce v objemu 4 mil. Kč. Číslovaná stránka 27 z 38

28 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Navržení ukazatelů (pravidel) rozpočtů pro stabilitu financí Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí obce. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně) a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 2 mil. Kč, ideální provozní saldo je alespoň 4 mil. Kč (22% běžných příjmů, což je průměr v ČR 17 ). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 18, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 2 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 17 skutečnost Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 28 z 38

29 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Dopady rozpočtového u do financí obce Dodržení u by mělo následující dopad do financí obce. Graf 21. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Jenštejna Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč * 213* rozpočet Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Graf 22. Výhled finančního krytí běžného provozu Jenštejna Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč * 213* rozpočet Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD 218 Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Číslovaná stránka 29 z 38

30 tis. Kč Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 7. Výhled provozního salda Jenštejna tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) * 213* rozpočet CELKEM 216 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 17% 28% 39% 15% 23% 28% 34% 39% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -17% 9% 25% 2% -5% 7% 6% 5% 5% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -18% 3% 8% 1% 33% -3% -2% -3% -2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Graf 23: Výhled provozního salda Jenštejna 3 45% 39% 39% 4% 25 34% 35% 2 3% 28% 28% 3% 15 23% 25% 1 17% 15% 2% 15% 1% 5 5% * 213* rozpoče t Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD 219 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 17% 28% 39% 15% 23% 28% 34% 39% % Číslovaná stránka 3 z 38

31 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 24. Výhled okamžitého finančního potenciálu Jenštejna Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Finanční potenciál zahrnuje od 216 kumulativně výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez přijatých úvěrů, finančních výpomocí, bez dotací a bez kapitálových příjmů), včetně dosavadního zůstatků na základním účtu. Obec o těchto financích rozhodne v rámci své kompetence. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 31 z 38

32 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok , ale uvádíme i předpoklad pro plánování roku 216. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel plánoval kapitálové příjmy i výdaje do výše uvedené v úvodu u. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 19 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 32 z 38

33 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 8. Rozpočtový Jenštejna ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 213* rozpočet tis.kč INDEXY průměr až 214 průměrná % změna 219/ Daňové příjmy ,8 5, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy , 17 4 Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,2 3, Běžné výdaje , 4, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,3 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM , -,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5 3, Běžné výdaje (provozní) Suma 216 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 216 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,% 7,25% 7,94% 7,6% 7,16% 6,84% 6,5% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů 5 výsledovka dlouhodobého majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 33 z 38

34 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 9. Rozpočtový Jenštejna s pohledem na finance od roku 21 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje * 213* rozpočet tis.kč Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,% 7,25% 7,94% 7,6% 7,16% 6,84% 6,5% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů 5 výsledovka dlouhodobého majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 34 z 38

35 Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Tabulka 1. Kumulovaný rozpočtový Jenštejna ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaje rozpočet 216 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,8 5, Nedaňové příjmy ,1-7, Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu průměr 2 až 214 průměrná % změna 219/ PŘÍJMY CELKEM ,2 3, Běžné výdaje , 4, 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,1 -,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Suma 216 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 216 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 5 FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" je 6% příjmů za 4 roky Číslovaná stránka 35 z 38

36 tis. Kč Rozpočtový obce Jenštejn s analýzou financí a ratingem Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Jenštejna 8 6% % 42% 47% 41% 29% 3% 17% 28% 39% 15% 23% 28% 34% 39% 4% 2% 2-11% % -32% -2% -2-4% -4-6% -6-87% -8% Zdroj: * 213* rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 46% 42% 47% 41% -11% -87% -32% 29% 3% 17% 28% 39% 15% 23% 28% 34% 39% % Číslovaná stránka 36 z 38