ANALÝZA FINANCÍ OBCE. Žamberk

Transkript

1 Aktualizace březen 215 ANALÝZA FINANCÍ OBCE Žamberk Obsahuje: Analýzu finančního zdraví Analýzu vývoje a stavu financí města a stavu finančního řízení a plánování financí SWOT analýzu financí (uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí) Název projektu: Zvýšení kvality řízení města Žamberka a jeho orgánů Aktivita: Implementace metod, postupů a dobré praxe v oblasti finančního řízení obce Reg. č. projektu: CZ.1.4/4.1.1/89.94 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 1 z 27

2 OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA... 4 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. Stav financí... Chyba! Záložka není definována. Finanční kondice... Chyba! Záložka není definována. Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví... Chyba! Záložka není definována. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 6 ANALÝZA... 8 ZÁVER + SWOT ANALÝZA FINANCÍ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA DODAVATELE Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 2 z 27

3 ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost ( Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 213 rozpočet města na rok 214 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) Město může díky analýze financí zjistit a přesněji definovat silné stránky a slabiny svých financí, hrozby a příležitosti. VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 3 z 27

4 ANALÝZA EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností, je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 1 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 2 1 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 2 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 4 z 27

5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 3 je znalost vývoje, stavu trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví města dle Cityfinance a.s. Zdroj: Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 5 z 27

6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 5. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 4 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 5 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 6 Tzn. kladné provozní saldo. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 6 z 27

7 Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 7 z 27

8 ANALÝZA Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, byl stabilní. Počet obyvatel byl v roce 212 celkem Co obyvatel, to více než 13 tis. Kč daňových příjmů za rok. Stabilní počet obyvatel má pozitivní dopad na prognózy výnosů daní. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Žamberka Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 7 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 8, kteří mají na katastru Žamberka místo výkonu práce velmi významně stoupl z 3 tis. zaměstnanců v roce 29 na 3,7 tis. zaměstnanců v roce 212, jednalo se o nárůst téměř 1/4. Tento údaj má na příjmy obce minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 8 z 27

9 Počet žáků 9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno 967 žáků. Městu bylo z roku 213 na rok 214 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 7,3 mil. Kč (cca 7,7 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na cca 5 tis. Kč na rok, z toho 4 tis. Kč platí stát a kolem 1 tis. Kč obec spolu se školou (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou je zahrnutí odpisů. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Žamberka Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 21 Počet obyvatel 1, 98,8 99,7 11,2 1, 99,9 99,5 99,5 99,4 1,1 1,4 99,8 99,9 1,9 1,3 99,4 1, 1,1 Počet zaměstnanců 11, 17,2 11,6 95, 94,6 18,4 95,1 98,4 95,9 11,6 18,6 13, 1,7 15,7 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr tis.kč za poslední Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná způsobem dotačního financování školství státem, ovšem jistá stabilita příjmů je naopak daná podmínkami vytvářenými městem. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 9 z 27

10 Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 66 do 241 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely lépe než výdaje, sice příjmy dosáhly sumárně 813 mil. Kč a výdaje 79 mil. Kč. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Žamberka tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 15,6 17,8 11, 15,3 93,6 117,8 11,1 19,4 118,8 1,7 14,8 14,6 99,2 93,1 99,3 115,7 11,8 15,2 17,7 2. Nedaňové příjmy 16,3 11, 78,1 128,6 51,8 99, 154,9 71,6 195,6 81,2 86,5 118,7 82,9 97,3 112, 12,1 115, 84,7 13,5 3. Kapitálové příjmy 21,6 421, 127,4 82,5 43,5 272,1 9,3 868,5 275, 86,7 31,9 428,5 7,3 1, 74,6 34,2 46,1 27,3 45,6 4. Přijaté dotace 96,2 11,9 155,2 92,9 19,7 12,4 22,5 84,8 77,3 12,8 151,7 98,2 126,1 89, 88,2 31,3 112,8 87, 79,8 Příjmy celkem 99,5 122,5 116,9 1,3 15,2 118,7 137,1 98,9 114,6 96,7 17,5 12,2 14,3 92,1 9,6 62,6 17,5 95,9 89,2 5. Běžné výdaje 99, 11,6 113,5 125,8 91,9 119,1 171,1 99,1 87,2 111,1 128,5 11,3 16,6 95,9 97,2 6, 93,6 98,7 87,4 6. Kapitálové výdaje 97,2 18,9 74,1 127, 11,4 12,4 92,7 9,2 278,6 91,1 37,3 99,2 167,7 95,3, 64,8 48,3 152,3 66,3 Výdaje celkem 97,7 127,1 95,5 126,2 95,3 112,8 144,1 97,1 126,7 12, 91,5 18,5 115,8 95,8 93,7 6,9 84,5 14,8 86, tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let Zdroj: MFČR, ČSÚ a průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 15,6 14,8 14,6 99,2 93,1 99,3 115,7 11,8 15,2 17,7 2. Nedaňové příjmy 16,3 86,5 118,7 82,9 97,3 112, 12,1 115, 84,7 13,5 3. Kapitálové příjmy 21,6 31,9 428,5 7,3 1, 74,6 34,2 46,1 27,3 45,6 4. Přijaté dotace 96,2 151,7 98,2 126,1 89, 88,2 31,3 112,8 87, 79,8 Příjmy celkem 99,5 17,5 12,2 14,3 92,1 9,6 62,6 17,5 95,9 89,2 5. Běžné výdaje 99, 128,5 11,3 16,6 95,9 97,2 6, 93,6 98,7 87,4 6. Kapitálové výdaje 97,2 37,3 99,2 167,7 95,3, 64,8 48,3 152,3 66,3 Výdaje celkem 97,7 91,5 18,5 115,8 95,8 93,7 6,9 84,5 14,8 86, Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 1 z 27

11 Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 29 řádově o 15 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29, ale město tu situaci zvládlo rychlou reakcí. Rozpočty města dosáhly od roku 29 sumárně výsledně přebytku 28 mil. Kč. Celkově město hospodařilo rozpočtově vzorně. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Žamberka Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 11 z 27

12 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Žamberka Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Navzdory změny financování školství v roce 25 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelným výkyvem příjmů v roce 28 daným již zmiňovaným vlivem zrušení hospodářské činnosti v roce 29. V roce 23 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a v roce 25 se změnilo financování školství. Pokles příjmů i výdajů v roce 212 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, přesto je patrná stagnace příjmů, kterou jsme předpovídali. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Žamberka Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Výrazně vzrostl podíl daňových příjmů města na úkor dotací. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 12 z 27

13 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Žamberk po novele RUD účinné od podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 71,6% Počtu žáků 13,7% Započtené výměře katastrálního území 1,5% Prostého počtu obyvatel 13,2% Zdroj: Daňové příjmy sice představovaly dosud cca 6 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly do roku 211 opět rostoucí trend, ale v roce 29 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a do roku 212 nedosáhly původní výše roku 28. Novela RUD situaci v roce 213 vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 214 danou zejména nadále nepříznivým vývojem ekonomiky ČR, připravovanými změnami daní a socialistické politice státu 1, která je mylně vydávána za sociální. 1 Míněno např. v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky, snižování přímých daní vybraným méně produktivním skupinám obyvatel, posílení příjmů nezaměstnaným, znevýhodňování práce a podnikání, progresivní zdaňování, zvyšování nepřímých daní spotřebních, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, oddalování věku odchodu do důchodu apod. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 13 z 27

14 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Žamberka Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 214. MF ČR je sice vysoce pozitivní, ale město činilo a činí dobře, když plánuje stagnační trend daňových příjmů (také v rozpočtu na rok 215). Graf 7: Struktura daňových příjmů Žamberka Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů 1 1% DZN % 6% 4% 2% % POPLATKY DPH DPPO DPFO Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 14 z 27

15 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Nedaňové příjmy města ve výši cca 13 mil. Kč ročně pocházely především z oblasti navázaných na odpadové, lesní hospodářství, bytové, pronájmy, příjmy z koupaliště apod. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství, koupaliště apod. musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 1 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Žamberka Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy. Město Žamberk celkem od roku 21 získalo 13 mil. Kč investiční dotace a 37 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo za poslední 4 roky 5 mil. Kč mimořádných příjmů. Investiční aktivita města byla zaměřena na řadu akcí, předně rekonstrukci škol, výstavby zimního stadionu, rekonstrukci divadla, rekonstrukci pěší zóny a mnoho dalších akcí. Město se soustředilo na obnovu majetku a od roku 21 investovalo 97 mil. Kč. Město obnovuje majetek rozumnými finančními objemy s ohledem na stav a finanční kondici. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 15 z 27

16 Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Žamberka Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Graf 1. Vývoj struktury výdajů Žamberka Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Město za posledních 1 let investovalo 434 mil. Kč. rok Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 16 z 27

17 Pro finance mnohých měst a obcí je však obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 11 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Žamberka Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Velice kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 21 vždy provozně rozumně s ohledem na běžné příjmy a do roku 214 velmi výrazně zlepšilo provozní hospodaření. Provozní výdaje města (běžné) kryly běžné příjmy, ale nebylo tomu tak vždy. Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření téměř o 3 mil. Kč! (přesně 29) Za toto období klesly běžné příjmy o 6 mil. Kč, ale běžné výdaje o 89 mil. Kč. Tím město velmi značně posílilo svou finanční kondici (v tom pouze 2 mil. Kč novela RUD po zohlednění přesunu financí na školství (žáky)). 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 17 z 27

18 Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Žamberka Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Žamberka Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok rok 6 5 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok rok V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Žamberka především na straně platů a mírněji u neinvestičních nákupů a transferů. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 18 z 27

19 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 14. Vývoj provozního salda Žamberka Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Provozní saldo města bylo v roce 214 nejlepší v městem kdy dosažené. Město docílilo v roce 214 provozního salda 31,4 mil. Kč, tedy 25 % běžných příjmů (průměr v ČR byl za 213 cca 24 %). Město za poslední 4 roky zdesetinásobilo svou finanční kondici v podobě provozního salda. Tento výsledek posunul město do kategorie excelentních měst ČR, co se finanční kondice týče. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 19 z 27

20 tis. Kč Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Žamberk potřebuje ročně minimálně 1 mil. Kč 12 na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Žamberka tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 9% 16% 4% 5% 3% 1% 4% 2% 1% 22% 25% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů Suma od + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 15: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Žamberka Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Majetek Žamberka, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 5 až 8 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus reálné hodnoty). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy majetku celkem alespoň 1 mil. Kč ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 5 let. 12 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 2 z 27

21 Graf 16. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Žamberka Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Město finanční rezervy udržovalo tak aby zvládalo řízení cash flow a plnilo své závazky vybudovaného systému financování obnovy majetku. Ke konci roku 214 byla na základním běžném účtu a fondech města rezerva cca 29 mil. Kč 13. Graf 17: Základní běžný účet Žamberka a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet a fondy v tis. Kč ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 21 z 27

22 Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál Žamberka byl snížen o uhrazené splátky půjček a vysokým podílem oprav, což není nic negativního. Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Žamberka Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 22 z 27

23 Město má dluhy. Město mělo k zůstatek 29 mil. Kč dluhů 14. Bezpečná výše dluhů, je někde na úrovni 7 mil. Kč 15. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých závazků Žamberka Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Dlouhodobé pohledávky 16 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. Graf 2. Pohledávky za dlužníky Žamberka Pohledávky za dlužníky v tis. Kč Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 16 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 23 z 27

24 ZÁVER + SWOT ANALÝZA FINANCÍ Finanční zdraví Žamberka hodnotíme jako výborné. Finanční kondice města je výborná a stav financí je též výborný s mínusem za mírný dluh a s existencí vnějších finančních rizik a menších vnitřních finančních rizik. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví žamberka Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné ANO ANO- Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: Cityfinance a.s. Kladně hodnotíme především to, že město mělo excelentní provozní saldo, výtečný trend financí, který se projevil docílením 1x lepšího provozního salda v roce 214 než jaké bylo v roce 29 a oddlužováním města. Město jako jedno z mála v ČR zavedlo systém financování obnovy majetku města a má dokonce již finanční rezervu. Město také úspěšně regulovalo běžné výdaje a zajišťovalo bezchybně cash flow. Slabinou a hrozbami financí jsou rostoucí vnější rizika stagnace běžných příjmů, rizika plynoucí z dotací a rizika související s nárůstem požadavků na rozpočet z neziskových a zájmových aktivit občanů, organizací a společností města. Základní doporučení stručně Zajistit část finančních rezerv proti měnovému znehodnocení, cca 1 mil. Kč; Plánovat stagnaci provozních běžných výdajů (vyjma oprav) Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 24 z 27

25 Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky financí Excelentní a stabilní provozní saldo Slabé stránky financí Dluh Výborný trend financí Stabilní struktura příjmů, i když s riziky Příležitosti financí Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Zajistit a diverzifikovat portfolio rezerv. Ohrožení (rizika) financí Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky. Rizika plynoucí z dotací. Riziko tlaku na výdaje z organizací a společností města apod. zdrojů. Městu je navrženo v samostatných materiálech přijmout aktualizovaný rozpočtový výhled včetně SWOT analýzy financí a nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 25 z 27

26 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1: PODSTATA ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA DLE CITYFINANCE A.S OBRÁZEK 2. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 7 TABULKY TABULKA 1. STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 TABULKA 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU ŽAMBERKA... 9 TABULKA 3. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŽAMBERKA... 1 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ ŽAMBERKA... 2 TABULKA 5. RATING - HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ ŽAMBERKA TABULKA 6. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU ŽAMBERKA... 8 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU ŽAMBERKA GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŽAMBERKA GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ ŽAMBERKA GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE ŽAMBERK PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ ŽAMBERKA GRAF 7: STRUKTURA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ ŽAMBERKA GRAF 8: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ ŽAMBERKA GRAF 9. MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY A KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ŽAMBERKA GRAF 1. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ ŽAMBERKA GRAF 11. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY ŽAMBERKA GRAF 12. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ ŽAMBERKA GRAF 13. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ ŽAMBERKA GRAF 14. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA ŽAMBERKA GRAF 15: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB ŽAMBERKA... 2 GRAF 16. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC ŽAMBERKA GRAF 17: ZÁKLADNÍ BĚŽNÝ ÚČET ŽAMBERKA A PROVOZNÍ SALDO GRAF 18. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU ŽAMBERKA GRAF 19. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ ŽAMBERKA GRAF 2. POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY ŽAMBERKA Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 26 z 27

27 KONTAKT NA DODAVATELE Ing. Luděk Tesař Neumannova 147/12, 156 Praha 5 Zbraslav mobil: Profesní profil zpracovatele Ekonom specializující se od roku 1998 na města a obce s dlouholetou zkušeností z MF ČR, ÚV ČR a samospráv, spoluautor zákona o rozpočtovém určení daní, poradce bývalého místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky, bývalý kancléř hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase, poradce mnoha úspěšných měst a obcí v ČR. Tvůrce systému financování obnovy majetku, zkušený ve standardech řízení kvality ISO, CAF a EFQM, strategickém a projektovém řízení dle mezinárodních standardů IPMA, nezávislý lektor a konzultant (více na Vypracováno v rámci OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDOJE A ZAMĚSTNANOST pro M. C. TRITON, spol. s.r.o. Evropská 846/176a 16 Praha 6 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým MěÚ Žamberk Číslovaná stránka 27 z 27