Střednědobý výhled rozpočtu města Chotěboře

Transkript

1 219 Střednědobý rozpočtu města Chotěboře s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 22 do roku 224 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA ZÁVĚR... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU... 3 DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU CHOTĚBOŘE POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating)... 4 PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/45

3 Úvod Město Chotěboř (dále jen město nebo Chotěboř) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že město dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost 218 a rozpočet 219 z finančních výkazů vyplněných městem; Účetní a finanční výkazy od roku 1997; Monitor státní pokladny MF ČR ( Vyhláška MF ČR č. 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí ; Predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ. Město může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu pravidelně, ideálně ročně, aktualizován a zejména v době přijatých vysokých závazků je výsostně bezpečné s em průběžně sledovat finanční kondici města a včas reagovat na hrozby. Číslovaná stránka 2/45

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/45

5 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 města klesal. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů města (daňové příjmy). Od roku 214 do 217 se počet obyvatel snížil o 154, tj. o 1,6 % (s aktuální roční ztrátou cca 2,5 mil. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel města byl k celkem 929. Na obyvatele připadalo v roce 218 celkem 16,5 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 15,1 tis. Kč na obyvatele). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Chotěboře Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/45

6 Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru města místo výkonu práce od roku 214 naopak vzrostl o 257 zaměstnanců (cca +6,4 %). Na území města bylo v roce 217 evidováno 4297 zaměstnanců, což přináší ročně do příjmů města cca 2,1 mil. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má značné sociální dopady. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Chotěboře s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 214 Počet obyvatel 99,3 99,4 99,8 99,9 1,8 98,5 11,5 1, 99,1 99, 98,4 99,4 99,7 99,6 99,4 99,6 99,4 99,5 Počet zaměstnanců 99,2 96,4 15,2 11,2 15, 17,2 96,8 96,9 88,5 99,3 11,1 96,8 99,3 11,7 98,8 13,5 14, 12,1 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr Od 213 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ) Dle kritéria počtu žáků převedeno do daňových příjmů v tis. Kč * 219* *předběžné výsledky a predikce Počet žáků 4 ve školských zařízeních města, u kterých je město v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 214 zvýšil o 39 (+3,3 %). V roce 217 bylo evidováno celkem 1213 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 218 převedeno cca 18 mil. Kč. 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/45

7 Začínalo se v roce 213 s částkou 8,4 mil. Kč. Příjmy navýšila vedle růstu ekonomiky také novela tzv. RUD v roce 218. Investice města do školství zůstávají jedny z nejjistějších, a to navzdory rizikům. Školy, včetně školek jsou však obecně stále značně závislé na dotacích státu. Rolí města, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek. Město vykazovalo od roku 213 sice mírně pozitivní lokální údaje ukazatelů ekonomické prosperity (růst počtu zaměstnanců a žáků), ale za současného úbytku počtu obyvatel, na který se však váže největší část daňových příjmů. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Chotěboře tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,5 2. Nedaňové příjmy ,9 3. Kapitálové příjmy ,5 4. Přijaté dotace ,8 Příjmy celkem ,9 5. Běžné výdaje ,3 6. Kapitálové výdaje , Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Saldo rozpočtu vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok město realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když město investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Město obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/45

8 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Celková bilance rozpočtu ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s přebytkem 3 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen přebytek 48 mil. Kč. Město hospodařilo podle zákona rozpočtově vzorně a zejména od roku 215 bylo převážně v režimu většího nádechu a tvořilo přebytky. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Chotěboře Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Chotěboře Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 25 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/45

9 Celkové příjmy a výdaje města poměrně progresivní trend. Historicky byly příjmy a výdaje ovlivňovány mnoha vnějšími faktory. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje města také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (růst), v roce 25 se změnilo financování školství (pokles). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 v roce 212 došlo k přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty větších měst na úřady práce. Lepší vývoj daňových příjmů zajistila městu novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 byly v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného (dopovaného) RUD (především 218). Graf 4. Vývoj struktury příjmů Chotěboře Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje velmi výrazné posílení stability v posledních letech. To bylo dáno růstem vlivu daňových příjmů. Dominantní role daňových příjmů byla rozhodujícím faktorem stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů města. Efekt stabilizace příjmů je zřejmý zejména z dlouhodobého pohledu. Nedaňové příjmy města představovaly v roce 218 celkem 13 % všech příjmů ve výši cca 27,5 mil. Kč za rok 218. Dlouhodobě vykazovaly růst, zejména v roce 216, kdy vzrostly příjmy z pronájmu majetku a služeb. Běžně pocházejí nedaňové příjmy z pronájmu majetku (4,9 mil. Kč), vlastní činnosti 1 mil. Kč, cca 1 mil. Kč byl z výnosů finančního majetku a malý zbytek doplňovaly ostatní nedaňové příjmy. Pozor u příjmů z pronájmu majetku je nutné vnímat též vznikající a hrazené náklady, nejedná se tu o čisté příjmy. Nedaňové příjmy byly velmi zajímavým doplňkem příjmů města, protože nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/45

10 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Chotěboře v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Chotěboře v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/45

11 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Chotěboře Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 218 celkem 69 % všech příjmů. Meziroční růst výnosů daňových příjmů města o 12 mil. Kč (+8,6 %) zajistily v absolutním vyjádření výnosy hlavně DPH cca +1 mil. Kč (+18,5 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +4 mil. Kč (+14,1 %). Růst nastal i u daně z nemovitostí. Mírný pokles vykázala sdílená část daně z právnických osob a místní i správní poplatky. Klesaly také výnosy z podnikání fyzických osob. Budoucnost 219 a dále potáhne nahoru zejména výnos ze závislé činnosti fyzických osob doprovázený již slabšími růsty DPH. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/45

12 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Chotěboře Indexy 86,7 15,3 94, 12,5 121,9 16,8 1,8 11,6 15,9 Změna 18,6 INDEXY v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,5 214 Sumární přehled daňových / 218- příjmů v tis. Kč DPFO , DPPO , DPH , Poplatky a ostatní DP ,6-984 DZN ,5 214 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro město zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 nastal obrat a růst výnosů daňových příjmů se zlepšoval. Novela 217 a zejména v roce 218 účinná novela RUD zajistily městu výborný růst daňových příjmů. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly také změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, dopování obecních příjmů úpravami podílů na výnosech daní nástupem roku 219 mizí. Poslední novela RUD na rok 218 zajistila Chotěboři výrazný příliv daňových příjmů a další výrazný přírůstek daňových příjmů poplyne z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 městu přidala za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzovala odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD pro město příznivá ovšem je třeba počítat s ochlazováním příjmů. Číslovaná stránka 11/45

13 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Chotěboře Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 přesáhly 42 mil. Kč, z toho představovaly 16 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Město za stejné období investovalo téměř 185 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům muselo město na investice doplnit cca 143 mil. Kč z dalších zdrojů. Mimořádné příjmy kryly dosud necelou 1/4 investic města (23,3 %). Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Chotěboře Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/45

14 Investiční aktivita města zažila nástupem od roku 214 výraznou renesanci (růst). Růst byl dosud z větší části zajištěn z vlastních sil s malým podílem dotací. Rasantní nástup investic i jejich podíl v minulosti s minimem dotací byl a nadále je silnou stránkou města. Město bylo a je v rozvoji značně finančně nezávislé. Graf 1. Investice a jejich krytí z dotací a vlastních zdrojů Chotěboře Investice v tis. Kč % 8% 6% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 218 Uplynulých 1 let Investiční dotace; 59 29; 16% Investiční Uplynulé 4 roky dotace; ; 9% Vlastní zdroje na investice; ; 84% Rok 218 Vlastní zdroje na investice; ; 91% Investiční dotace; 6 334; 11% Vlastní zdroje na investice; ; 89% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 13/45

15 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Chotěboře Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 4 2 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč Zdroj: MFČR, Zbývalo z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku* *pře dběžně Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 14/45

16 Výdaje Chotěboře ukázaly velice dobré výsledky. I když akcelerují vnější finanční rizika městu se celkem dařilo zvládat je. Riziky míníme růst běžných výdajů, které tlačí na výdaje města k rychlému zdražování provozu. Poslední rok ukázal růst naléhavosti přísnějšího řízení růstu provozních výdajů. Růst běžných příjmů již v roce 218 nestačil pokrýt nárůsty provozních výdajů. Běžné výdaje vzrostly o 14,2 mil. Kč, ale běžné příjmy jen o 9,5 mil. Kč. V tom opravy, jejichž růst tu není problém, vzrostly o 2,2 mil. Kč. Přesto ze střednědobého pohledu Chotěboř dokázala od roku 212 zlepšit vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový). V roce 212 městu zbývalo z běžných příjmů po odpočtu provozních výdajů bez oprav a odpočtu nutné reprodukce majetku cca 1 mil. Kč a v roce 217 to bylo téměř 5 mil. Kč, rok 218 byl však již 45 mil. Kč (o 5 mil. Kč níže za jediný rok), a to přesto, že silný růst daňových příjmů pomáhal (nástupem roku 219 růst daňových příjmů zvolní). Bude tedy obtížné (téměř nemožné) udržet výši docílené schopnosti budovat nový majetek za situace, kdyby nadále rostly provozní výdaje z nově budovaného majetku a současně k tomu musíme počítat se silným růstem zejména cen energií, stavebních zakázek a mezd. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Chotěboře Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč ROK ROK Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím v tis. Kč ROK Zdroj: MFČR, ROK Pozor na nutnost krýt ově zejména rychlý růst platů, cen energií a stavebních prací. Číslovaná stránka 15/45

17 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Městu se od roku 212 provozní saldo rapidně zlepšilo, a to přibližně na průměr v ČR. Výsledek roku 218 však již ukázal, že je extrémně obtížné udržet skvělé výsledky provozního hospodaření a zároveň zajistit požadavky provozu i za dosavadní situace silného růstu daňových příjmů. Musíme počítat s tím, že ekonomika bude ochlazovat a provozní hospodaření bude stále náročnější. Provozní výdaje naopak budou setrvačností ještě nějakou dobu rychle růst. Provozní saldo nad 4 mil. Kč bude složité udržet. Dosavadní vývoj dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Chotěboře 6 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/45

18 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Chotěboře Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Chotěboře s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 22% 2% 23% 23% 23% 25% 21% 15% 15% 16% 15% 17% 11% 1% 8% 1% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Chotěboře % Podíl provozního salda na běžných příjmech 15% 15% 22% 16% 15% 17% 11% 1% 8% 1% 2% 23% 23% 23% 25% 21% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 17% 11% 1% 8% 1% 2% 23% 23% 23% 25% 21% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 215 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 17/45

19 Do obnovy majetku města směřuje významný objem financí a město výrazně budovalo a modernizovalo svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Chotěboře, přesněji jen stavby představují z rozvahy cca 564 mil. Kč (v roce 217). Město potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb ročně aktuálně alespoň cca 18 mil. Kč 5. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem města (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval významný objem financí, a to jak precizně finančně zajištěnými opravami, tak v investicích (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 město vynaložilo do majetku neuvěřitelných více než 25 mil. Kč (185 mil. Kč investicemi a zbytek opravami). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 66 mil. Kč. Finanční přístup města k budování, obnově a modernizaci majetku byl excelentní. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Chotěboře v tis. Kč Zdroj: MFČR, *pře dběžně Výdaje na opravy a udržování* Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 18/45

20 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které konečně přičteme k dobru provoznímu hospodaření. Výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Chotěboře, viz grafy dále (s vyjádřením splátek dluhů). Chotěboř měla skvělý trend finanční kondice až do roku 217, zde nastal obrat a ukázalo se mírné zhoršení výsledků. Důvodem byl dražší provoz města (sumárně všeho co je jeho součástí). Meziročně slabší finanční kondice v roce 218 měla také objektivní důvody a mohlo dojít také k růstu výkonů a rozsahu vybraných služeb i větší benevolenci v růstech transferů. Nicméně stále se jednalo o skvělý výsledek, ale již s náznakem růstu dopadů vnějších finančních hrozeb. Přesto roční finanční kondice Chotěboře byla poslední 3 roky nejlepší v historii v rozmezí 62 až 67 mil. Kč (v tom v roce 218 cca 62 mil. Kč, z toho téměř 44 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách). Graf 17. Vývoj finanční kondice Chotěboře bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dluhů v tis. Kč *předběžně Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 8 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč *předběžně Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 19/45

21 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce 218 slabších 29 % běžných příjmů. Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z běžných příjmů po úhradě provozu zbývá samosprávě k rozhodování. Město zůstává nadále mírně dražší, než bývá zvykem, ale to může vyvažovat širší rozsah a vyšší kvalita dosavadních služeb města (zimní stadion apod.). Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Chotěboře v roce 218 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč ; 29% ; 71% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Konečně po zahrnutí rezerv samospráva disponovala v posledním období nejlepším vlastním finančním potenciálem v historii města. Graf 19. Vývoj vlastního finančního potenciálu Chotěboře, včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 2/45

22 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Město v roce 218 docílilo druhého nejlepšího výsledku vlastního finančního potenciálu v historii, ale mělo by myslet na horší časy. Město nicméně nadále zůstalo v nejlepší dimenzi vlastních finančních možností ve své historii a bude nesmírně důležité, jak s tímto nakumulovaným finančním potenciálem dále naloží. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Chotěboře Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 21/45

23 rozpočet Chotěboř disponovala na konci roku 218 výtečnou finanční rezervou 6 cca 5 mil. Kč. Rozpočet na 219 zapojuje část rezerv do investic (plánují se investice více než 67 mil. Kč). Na konci roku 219 je plánováno na účtech po cca 17 mil. Kč, ale skutečnost bude o dost lepší, a to s ohledem na očekávané lepší plnění příjmů o cca 1 mil. Kč a s ohledem na rozumné rezervy na straně výdajů. Oceňujeme kvalitu řízení financí s důrazem na vysokou finanční likviditu, což je s ohledem na rostoucí hrozby navýsost prozřetelné. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Chotěboře, včetně rozpočtu 219 Finanční rezervy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých úvěrových závazků Chotěboře Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Zdroj: MFČR, 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 22/45

24 Chotěboř je bez dluhů. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně stanovit s opatrností na cca 2 mil. Kč 7, bylo by to o dost více, ale my zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a také záměry města budovat nový provozně značně náročný majetek typu krytý bazén. Počítáme, že městu porostou provozní výdaje a náklady a ochladí se růst daňových příjmů. Připomeňme, že město generovalo v letech 216 až 218 po úhradě provozu částku nejhůře 62 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Chotěboře bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 218 celkem cca 44 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky mohla samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také mohla tvořit rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 1 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 6 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony max. cca 16 mil. Kč by směřovalo na splátky i s úroky a nadále by s rezervou cca 3 až 45 mil. Kč ročně městu zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Dlouhodobé pohledávky 8 má město zanedbatelné, proto nehrají praktickou roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Chotěboře Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 23/45

25 :) : : :( Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Chotěboře se vyhouplo od roku 212 z horších výsledků a město zůstalo v nejlepší dimenzi vlastních finančních možností ve své historii a bude nesmírně důležité, jak s tímto nakumulovaným potenciálem naloží. Finanční zdraví Chotěboře hodnotíme aktuálně skvělou známkou A-A (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A- (výbornou s mínusem za projevující se hrozby) finanční kondici města opíráme především o výsledky provozního salda s výborným trendem od roku 212 do 217. Město již nicméně rokem 218 mírně podléhá hrozbám nastupujícího vysokého růstu provozních výdajů posílených o pokles počtu obyvatel. Přesto je tu také cítit prosperita v růstu počtu zaměstnanců a žáků. Vysoce kladně hodnotíme vysoké investice. Město dokázalo zajistit investice, a to většinově nezávisle, míněno bez vysoké závislosti na dotacích. Financování školských zařízení bylo změnou zákona od roku 218 ještě více zvýhodněno. Finanční krytí růstu provozu již však město v roce 218 nedokázalo zajistit z růstu běžných příjmů, a to ani za situace silného dopingu daňových příjmů. Růst finančních hrozeb, které bude těžké při udržení finanční kondice pokrýt je slabinou města. A (výborný) stav financí zakládáme na rezervách a výborné finanční likviditě. Finanční plánování, politika rezerv a zajišťování krytí investic s předstihem jsou zásadní silnou stránkou rozpočtového hospodaření města. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Chotěboře A B A Výborný B Velmi dobrý Stav financí C C Dobrý D E E D C B A Finanční kondice "síla, power" D Dostatečný POZ. Škála známkování A nejlepší, město pak představuje symbol planetky. Čím dále a výše od "slunce" se v matici planetka nachází, tím lepší finanční zdraví. Ludek Tesař, Cityfinance, E Nedostatečný Chotěboři zbývalo z běžných příjmů po úhradě provozu vyjma oprav v roce 218 celkem cca 62 mil. Kč (o cca 5 mil. Kč méně než rok předtím), i tak šlo o pěkný výsledek. Z této částky muselo město zajistit Kč na splátky dluhů (město dluhy nemá), ale potřebuje alespoň cca 18 mil. Kč ročně na reprodukci svého dosavadního majetku. Město však již v roce 218 nedokázalo pokrýt nárůst běžných výdajů (opravy stranou) růstem běžných příjmů, a to za stále velice příznivé situace silného růstu daňových příjmů dopovaných změnou zákona (tzv. RUD). Finanční hrozby růstu provozních výdajů se naplno promítnou až v následujících letech, a tyto roky budou pro finance města rozhodující. Číslovaná stránka 24/45

26 Rizika financí města posilují, zejména vnější hrozby. Jsou tu rizika s ohledem na růst stavebních prací, růst cen energií a platů. Je třeba počítat s tím, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, naopak, ale růst běžných příjmů, zejména daňových rozhodně zvolní. Zdůrazňujeme, že příjmy města jsou v roce 218 dopované změnou zákona (tzv. RUD) a nástupem roku 219 přijde na straně daňových příjmů horší období. Budování nových provozně náročných podniků je více riskantní. Příležitosti vidíme v pokračování příprav a realizace investic oprav a modernizace dosavadního majetku a infrastruktury města. Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení. Tím spíše jsou žádoucí investice do technologií snižující provozní výdaje, zlepšujících dosavadní majetek, rozvíjejících infrastrukturu a podmínky pro podnikání, bydlení a vzdělávání. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Výborné finanční plánování a řešení finančních požadavků investic a oprav v předstihu. Důraz na rezervy na straně výdajů i příjmů. Skvělá, účelná a přehledná struktura rozpočtu i u. Slabé stránky financí Oslabení finanční kondice města meziročně o cca 5 mil. Kč v roce 218. Vysoké investice města, zejména na dotacích nezávislé, též výborné zajištění oprav a vysoká rychlost modernizace majetku a infrastruktury města. Excelentní finanční likvidita s důrazem na rezervy. Stabilní výsledky provozního salda, které se od roku 212 zásadně zlepšilo a docílilo pro město do té doby vzácné průměrné úrovně. Stabilní základna příjmů s důrazem na daňové příjmy, ale s negativním viděním dopadu úbytku obyvatel, ale s dosavadním růstem počtu žáků i zaměstnanců ve městě. Dobrý sociální základ práce, vzdělání a podnikání. Bezdlužnost. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Více investic do zatraktivnění města, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet města na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Stagnace ekonomiky ČR. Nové povinnosti města (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 25/45

27 Střednědobý rozpočtu Chotěboř dostojí svým dosud přijatým závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 22 9 (dle zákona) a je koncipován do roku 224 (na 5 let). Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 219. Ve u zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a také záměry města budovat nový provozně náročnější majetek typu krytý bazén. Doporučení 1. Pokračovat v proinvestiční politice města a využít finanční naplno potenciál k modernizaci majetku a infrastruktury města. 2. Pro zajištění likvidity zamýšlených investic zajistit do konce roku investiční úvěrový rámec cca 125 mil. Kč (strop je 2 mil. Kč). Pokud plánuje město v letech 22 a 221 investice dle tabulky níže, znamená to investici cca 222 mil. Kč (s rezervou cca 3 mil. Kč). Město bude mít dle rozpočtu 219 na účtech 17 mil. Kč a vygeneruje v těchto dvou letech 8 mil. Kč po úhradě provozu. 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 26/45

28 3. Pokusit se zabránit dalšímu úbytku počtu obyvatel např. lokalita pro bydlení apod. 4. Sladit provozní hospodaření s finančními možnostmi, resp. pokusit se zastavit oslabování finanční kondice města přijmout preventivní politická opatření na straně výdajů pro zvládnutí nastupujícího ochlazení ekonomiky a očekávaného nižšího růstu daňových příjmů města, avšak za očekávaného růstu platů, cen energií, cen stavebních zakázek a dalších výdajů. To bude velmi těžký, ale nutný úkol, pokud město hodlá budovat provozně náročnější nové projekty. Oslabení finanční kondice o 5 mil. Kč ročně, tak jako k tomu došlo v roce 218 by nebylo únosné. Za oslabením však mohou být také žádoucí výdaje na přípravu projektů, tyto rozhodně nelze omezovat, naopak. 5. Zvýšenou provozní obezřetnost u rozhodnutí budovat nový provozně náročnější majetek. Město je dosti malé na to, aby dokázalo přijímat bez rizik výzvy financovat jak nový krytý bazén, tak dosavadní zimní stadion atd. Vše závisí od rozsahu projektů a jejich dopadu do provozního hospodaření. Doporučujeme u investic počítat raději s výrazně vyššími náklady, než jsou ty aktuálně očekávané, ale také počítat s vyššími provozními dopady. Město má provoz již nyní mírně dražší, než je obvyklé u srovnatelných měst. 6. Preferovat projekty do dosavadního a potřebného majetku a důraz dávat na projekty snižující provozní výdaje a zlepšující stav dosavadního majetku a projekty vytvářející lepší podmínky pro podnikání a bydlení. 7. Důrazně doporučujeme udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 4 mil. Kč. Číslovaná stránka 27/45

29 Definice finančního potenciálu města Finanční potenciál Chotěboře je zmapován na období 22 až 224 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může město přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude město moci využít v období 22 až 224 celkem minimálně až 417 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 2 mil. Kč (průměrně cca 4 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 2 mil. Kč, město nemá dluhy, proto počítáme se splacením dluhu Kč; Alespoň 9 mil. Kč (18 mil. Kč ročně) bude město potřebovat na reprodukci svého majetku. B. cca 17 mil. Kč, předpokládá na konci roku rozpočet 219 likvidní finanční rezervu na účtech. Výsledek bude nejspíše o dost lepší (očekáváme např. o cca 1 mil. Kč lepší daňové příjmy), město má moudře v rozpočtu 218 také rezervy na straně výdajů; C. až 2 mil. Kč do limitu bezpečné zadluženosti 2 mil. Kč. Městu doporučujeme dojednat limit s čerpáním např. v letech 22 až 223. Připomeňme opět, že město generovalo v letech 216 až 218 po úhradě provozu částku nejhůře 62 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Chotěboře bez finančních rezerv. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 1 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 6 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony max. cca 16 mil. Kč by směřovalo na splátky i s úroky a nadále by s rezervou cca 3 až 45 mil. Kč ročně městu zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 186 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Nezaměňujme výši dluhu, která není zákonem omezena s povinností zajistit splátky z výše dluhu, což zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje. Číslovaná stránka 28/45

30 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Chotěboře na investice a opravy v období 22 až 224 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 2 Předpokládané celkové finanční možnosti na 5 let v mil. Kč (od r. 22 do r. 224) Likvidní rezerva (předpoklad k ); 17 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); Vysvětlivky: ZELENÁ = vlastní finance ORANŽOVÁ = cizí finance k možnému využití (limit dluhu do bezpečného stropu zadluženosti) ČERVENÁ = cizí finance již čerpané (dle rozpočtu) ŠEDÁ = finance spotřebované na splátky dosavadního dluhu Čerpaný úvěr dle plánu k ; Možný úvěr do bezpečného limitu; Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů 2 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 2 Bezpečný limit dluhu 17 Likvidní rezerva (předpoklad k ) Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč ,,,,, Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 29/45

31 Závěr Chotěboř má v období 22 až 224 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu a po připočtení oprav a úhradě splátek dluhů (splátky zatím nejsou zapotřebí) minimálně cca 217 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 2 mil. Kč využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 2 mil. Kč = 417 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. V těchto částkách nejsou zahrnuty investiční dotace ani prodeje majetku či jiné mimořádné příjmy. Jelikož město plánuje již v letech 22 a 221 investice cca 222 mil. Kč (s rezervou 3 mil. Kč). Město bude mít dle rozpočtu 219 na účtech 17 mil. Kč a vygeneruje v těchto dvou letech 8 mil. Kč po úhradě provozu, doporučujeme pro bezpečné a bezproblémové zajištění investic vysoutěžit v předstihu v tomto roce 219 cca 125 mil. Kč tzv. Investiční úvěrový rámec. Možné a bezpečné je jít až na strop 2 mil. Kč v případě potřeby vyšších investic. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji a počítá s ochlazováním ekoniomiky. Střednědobý uvádí výdaje na opravy a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech využitelných libovolně dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti města ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 3,1 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 18 let byl průměrný růst 7,9 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši cca 96 mil. Kč za celé období (průměrně cca 19,5 mil. Kč ročně). Růst výdajů na platy o 6,2 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a nařízení vlády. Zpočátku plánujeme růst vyšší, cca 7 % a od roku 223 již pouze 5 % Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > alespoň 4 mil. Kč. Číslovaná stránka 3/45

32 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 4 mil. Kč. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na reprodukci majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 2 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 31/45

33 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Chotěboře Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Chotěboře Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Číslovaná stránka 32/45

34 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Chotěboře tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet CELKEM 219 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 23% 25% 21% 11% 18% 17% 17% 17% 16% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 9 26 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 22% 8% 5% -1% 6% 3% 3% 2% 2% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 22% 5% 11% 11% -3% 3% 4% 2% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Chotěboř, včetně plánovaných splátek dluhů rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 33/45

35 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Chotěboře 6 3% 5 25% 25% 22% 23% 23% 23% 2% 21% 4 2% 3 15% 15% 16% 15% 17% 18% 17% 17% 17% 16% 15% 2 11% 1% 8% 1% 11% 1% 1 5% PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 15% 15% 22% 16% 15% 17% 11% 1% 8% 1% 2% 23% 23% 23% 25% 21% 11% 18% 17% 17% 17% 16% 219 rozpočet % POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 34/45

36 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35/45

37 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Chotěboře ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet tis.kč roční změny 224 roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy ,9 3, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,1 2, Běžné výdaje ,9 2, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné ,2 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ,9 roční průměr % změna 224/22 53 bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až 58 obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,6 2,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 2, Běžné výdaje (provozní)* ,9 Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): Suma 22 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 22 až 24 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/45

38 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Chotěboře s pohledem na finance od r. 212 ř. Rozpočtový * * tis.kč Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 8,61% 7,7% 6,25% 8,83% 5,22%,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) 219 rozpočet Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 37/45

39 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Chotěboře ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet 1 1 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 224 Číslovaná stránka 38/45

40 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Chotěboře povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) 6 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy 5 67 * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 39/45

41 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 4/45

42 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 41/45