Důvodová zpráva. Příloha Rozpočtový výhled zpracovaný Ing. Luďkem Tesařem, firma CITY FINANCE

Transkript

1 Důvodová zpráva Obsah: 1. Komentář k rozpočtovému u Ing. Tesaře 2. Úvěry, leasingy a další dlouhodobé závazky 3. Investice vhodné k realizaci v následujících obdobích Příloha Rozpočtový zpracovaný Ing. Luďkem Tesařem, firma CITY FINANCE 1. Komentář k rozpočtovému u Ing. Tesaře Rozpočtový od Ing. Tesaře je zpracován na 5 let a analyzuje finanční zdraví města (rating), trendy, stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a doporučení. Na několika místech je v materiálu zdůrazňována významnost ukazatele provozního salda pro hospodaření města. Tento ukazatel je klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města. Provozní saldo znamená vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na investice, na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu finančních rezerv. My tento ukazatel hodnotíme každý měsíc po účetní závěrce a předkládáme ho finančnímu výboru v rámci měsíčních zpráv o hospodaření. Finanční kondice města v roce 218 posílila na nový rekord provozního salda ve výši 227 mil. Kč. Město výrazně překonalo plán. Provozní saldo města se dostalo v roce 218 na dosud nejlepší hodnotu 24 % z běžných příjmů, což je hladina průměru měst v ČR. Rozpočtový neobsahuje kapitálové příjmy a investiční dotace, v případě jejich zapojení do hospodaření se bude jednat o zdroj pro kapitálové výdaje. Město mělo k dluh ve výši 2 mil. Kč (rozpočet 219 počítá se splátkami ve výši 41,7 mil. Kč, tj. zůstatkem nesplacených úvěrů k ve výši 158 mil. Kč) a skvěle zajistilo likviditu investic využitím nízkých splátek. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně stanovit, vzhledem k výsledkům financí a hospodaření, s opatrností na cca 1,2 mld. Kč. Ing. Tesař hodnotí finanční zdraví Jablonce n. N. velmi kladně rok 218 přinesl opět nejlepší výsledky provozního salda města v jeho historii, byl za uplynulých 8 let soustavně v excelentním trendu a stal se jedním z vůbec nejlépe hospodařících statutárních měst v rámci ČR. Díky svému dosavadnímu chování ve financích má město zajištěny předpoklady skvělé budoucnosti a růstu. Finanční zdraví hodnotí aktuálně skvělou známkou A+A (výborné s plusem za trend finanční kondice a výborný stav financí). V závěru analýzy předkládá doporučení: 1. pokračovat v investicích, udržet a využívat docílený finanční potenciál města 2. v případě potřeby zajistit vyšší investiční úvěrový rámec 1

2 3. dbát zvýšené střídmosti provozních výdajů napříč městem, přijmout opatření k výpadku příjmů z hazardních her od roku udržet ukazatel provozní saldo + opravy alespoň 15 mil. Kč. Zpracovatelé tohoto materiálu doporučují rozpočtový zpracovaný Ing. Tesařem schválit a řídit se doporučeními v něm uvedenými. 2. Úvěry, leasingy a další dlouhodobé závazky V souladu se zákonem č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v pl. znění, je povinností, aby součástí střednědobého u rozpočtu byly u dlouhodobých závazků uvedeny dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Proto v tabulkách č. 2-6, které tvoří přílohy tohoto materiálu, uvádíme přehled stávajících úvěrů a leasingů včetně finančního vyčíslení splátek a úroků. V roce 218 město splácelo úvěr od KB ve výši 25 mil. Kč k financování investičních akcí města 25 mil. Kč ročně do Jeho zůstatek k byl 5 mil. Kč. V září 216 bylo usnesením ZM/154/216 schváleno uzavření Smlouvy o přijetí revolvingového úvěru ve výši 15 mil. Kč, období čerpání od do , období splácení od do na realizaci investic, tj. kapitálových výdajů, dále rekonstrukce, modernizace a opravy stávajícího majetku a na akce spolufinancované ze zdrojů EU i zdrojů ČR. Tento úvěr byl celý načerpán v listopadu a prosinci, splácet se začíná od roku ,7 mil. Kč ročně do Jeho využití je na výstavbu Pavilonu intenzivní medicíny v areálu Nemocnice. K mělo město nesplacené jistiny dlouhodobých úvěrů ve výši 2 mil. Kč. V tabulce č. 2 uvádíme přehled účelu čerpání úvěrů a zůstatky k Město má 2 úvěry na bázi 3M PRIBOR. Ke dni činí 3M PRIBOR 2,1 % p.a. V tabulce č. 3 uvádíme finanční dopad k uzavřeným smlouvám o úvěru. Tabulka č. 1 Přehled výše prostředků na splácení jistin a úroků z přijatých dlouhodobých úvěrů, leasingů a ostatních dlouhodobých závazků v letech (rok 218 = skutečnost) v tis. Kč zápůjčka Nadace Nemocnice úroky ze zápůjčky Nemocnice ENESA ENESA rok Σ jistiny úroky leasingy splátky úroky

3 K překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v běžném roce je připraven kontokorentní úvěr poskytnutý Komerční bankou, a.s. ve výši 5 mil. Kč, ZM dne usnesením č. ZM/41/218 schválilo uzavření smlouvy o přijetí kontokorentního úvěru ve výši 5 mil. Kč od Komerční banky, a.s. s podmínkami: úroková sazba O/N PRIBOR +,2 % p.a. a poplatek za rezervaci zdrojů,5 % p.a., splatnost k Během I. čtvrtletí 219 budou připraveny podklady pro ZM ke schválení smluvního vztahu na kontokorentní úvěr na další období. Vzhledem k tomu, že v roce 218 mělo město dostatek finančních prostředků, smluvní vztah s KB nebyl uzavřen. Další dlouhodobé závazky města: - smlouva s firmou ENESA a.s. o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem určených veřejnému zadavateli (ZM , usnesení ZM/28/215) obsahuje závazek města splácet cenu provedených energetických opatření včetně energetického managementu ve vybraných objektech města úsporami nákladů na energie v těchto objektech částkou tis. Kč do roku dohoda o narovnání s TJ LIAZ o bezplatném užívání sportovních zařízení v majetku města v rozsahu 9 hodin/kalendářní rok pro trénink a 124 hodin/kalendářní rok pro závody (ZM , usnesení ZM/671/29) do přijetí zápůjčky od Nadace nemocnice v Jablonci nad Nisou, IČO , se sídlem Nemocniční 15, Jablonec nad Nisou, za účelem zhodnocení v rámci portfolia cenných papírů města ve výši 12,5 mil. Kč, na dobu 5 let, se závazkem roční výplaty úroků při úročení rovném ročnímu zhodnocení portfolia města poníženém o 2 % a vrácení zapůjčených prostředků v roce Investice vhodné k realizaci v následujících obdobích Následující seznam vychází ze schváleného strategického plánu města. Terminál veřejné osobní dopravy Střelnice - nástavba tělocvičny JUDO Ul. Lesní rekonstrukce komunikace 2. etapa Stará Osada sanace komunikace Ul. V Úvoze + Větrný vrch komunikace Ul. Kaštanová komunikace, plyn, kanalizace ZŠ Mozartova zateplení a rekonstrukce tělocvičny ZŠ Arbesova rekonstrukce sportoviště MŠ Montessori zkapacitnění školky Ul. Horní rozšíření komunikace, okružní křižovatka, chodníky ČS. Armády komunikace, chodníky, inženýrské sítě, veřejné osvětlení MŠ Slunečná zateplení a zkapacitnění ZŠ Pod Vodárnou - zateplení Spolkový dům II Cyklotrasy Palackého, Odra Nisa pokračování dalšími etapami Odkanalizování lokality nad nám. B. Němcové II. etapa Kanalizace Kokonín - další etapa Výstup Pod Baštou zkapacitnění dopravního propojení ulice Pod Baštou Mlýnská Rekonstrukce silnice III/2929 napojení Jablotron OK Mlýnská 3

4 Lesopark Kokonín Vnitroblok Anenská Rekonstrukce ulice V Aleji Parkoviště Pobřežní Přeložka ulice Průběžná OK Ostrý roh Modernizace základních škol Pasířská, Pivovarská Střelnice vrhačský sektor Rekonstrukce ulice Horská Radnice repase oken IX. etapa Revitalizace sídliště Šumava další etapy Dešťová kanalizace Centrum II. etapa MŠ Josefa Hory zkapacitnění a zateplení Některé akce jsou již ve stádiu projektové přípravy zahrnuty do rozpočtu 219. Finanční výbor na svém zasedání dne 11. února 219 projednal předložený materiál a doporučil jej Zastupitelstvu města Jablonec nad Nisou ke schválení. 4

5 Tabulka č. 2 Přehled uzavřených smluv o dlouhodobém úvěru věřitel KB 533 ORG částka datum uzavření smlouvy úroková sazba účel splátka splatnost M PRIBOR + 1,5% p.a. dlouhodobý úvěr čtvrtletně od 211 na investice J splaceno k v Kč zůstatek dle hlavní knihy k do , 5, KB M PRIBOR + % p.a. dlouhodobý úvěr na investice čtvrtletně od J do , 15, 2, Tabulka č. 3 Přehled úvěrů finanční dopad skutečnost rozpočet rozpočtový věřitel forma závazku Komerční banka splátka 25, M Pribor +,75% p.a. úrok , Komerční banka splátka, M Pribor + % p.a. úrok , CELKEM , z toho: splátky 25, úroky , v Kč 5

6 Tabulka č. 4 Přehled uzavřených leasingových smluv v Kč Pronajímatel Datum ORG Předmět Pořizovací Navýšení Splátka Splatnost Splaceno Zůstatek uzavření leasingu cena k k ČSOB Leasing a.s SUZUKI SX ,6 GL/AC , záloha 25 8,- 2 83, měsíčně , 16 98, Tabulka č. 5 Přehled leasingů finanční dopad v Kč věřitel forma závazku ČSOB Leasing, a.s. splátka Tabulka č. 6 Smluvní vztah s firmou ENESA, zápůjčka Nadace Nemocnice Datum uzavření Účel Pořizovací cena Navýšení (úrok) ENESA-EPC energetické úspory , ,- 5 let na Nadace Nemocnice zhodnocení 12 5, ,- Splaceno k v Kč Zůstatek k Energet. management Splatnost 363,- ročně , ,- Splátka + úrok ,- pololetně vč. úroků,- Kč, ročně jen úroky ,- 12 5,- věřitel v tis. Kč forma závazku ENESA - EPC splátka úrok Nadace Nemocnice splátka 12 5 úrok

7 219 Střednědobý rozpočtu statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 22 do roku 224 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

8 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA ZÁVĚR... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU... 3 DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU JABLONCE POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating)... 4 PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/45

9 Úvod Statutární město Jablonec (dále jen město nebo Jablonec) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že město dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost 218 a rozpočet 219 z finančních výkazů vyplněných městem; Účetní a finanční výkazy od roku 1997; Monitor státní pokladny MF ČR ( Vyhláška MF ČR č. 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí ; Predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ. Město může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu ročně aktualizován. Číslovaná stránka 2/45

10 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/45

11 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 města rostl. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů města (daňové příjmy). Od roku 214 do 217 se počet obyvatel zvýšil o 177, tj. o,4 % (s aktuálním ročním ziskem cca 2,7 mil. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel města byl k celkem Na obyvatele připadalo v roce 218 celkem 15,4 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 14 tis. Kč na obyvatele). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Jablonce Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/45

12 Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru města místo výkonu práce od roku 214 dále značně vzrostl o 1658 zaměstnanců (cca +7,9 %). Na území města bylo v roce 217 evidováno zaměstnanců, což přináší ročně do příjmů města cca 11,3 mil. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má značný sociální rozměr. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Jablonce s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 214 Počet obyvatel 1,1 99,7 99,3 1,4 1,2 1,5 1,5 1,2 1,1 99,7 1,2 1,3 1,3 99,8 1,4 1,2 1,1 Počet zaměstnanců 11,3 95,2 13,3 98,2 11,4 11,7 95,8 93,1 11,3 11,4 17,3 98,3 12, 1,6 11,1 16,2 12,6 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr od r Od 214 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ) Dle kritéria počtu žáků převedeno do daňových příjmů v tis. Kč * 219* *předběžné výsledky a predikce Počet žáků 4 ve školských zařízeních města, u kterých je město v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 214 zvýšil o 37 (+7,2 %). V roce 217 bylo evidováno celkem 5532 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 218 převedeno cca 76 mil. Kč. 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/45

13 Začínalo se v roce 213 s částkou 36 mil. Kč. Příjmy navýšila vedle růstu ekonomiky zejména novela tzv. RUD v roce 218. Investice města do školství zůstávají jedny z nejbezpečnějších, a to navzdory rizikům. Školy, včetně školek jsou však stále značně závislé na dotacích státu. Rolí města, jako zřizovatele, je především péče o svěřený nemovitý majetek. Jablonec vykazoval poslední roky velice pozitivní údaje ekonomické a lidské prosperity (odrazilo se to v růstu počtu obyvatel, zaměstnanců i žáků). Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Jablonce tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,7 2. Nedaňové příjmy , 3. Kapitálové příjmy ,3 4. Přijaté dotace , Příjmy celkem ,2 5. Běžné výdaje ,1 6. Kapitálové výdaje ,3 Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Saldo rozpočtu vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok město realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když město investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Město obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/45

14 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Celková bilance rozpočtu ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s přebytkem 186 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen přebytek 142 mil. Kč. Město hospodařilo podle zákona správně a prakticky od roku 211 bylo v režimu nádechu, kdy tvořilo přebytky a výrazně zlepšovalo své hospodaření. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Jablonce Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Jablonce Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1 4 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/45

15 Celkové příjmy a výdaje města mají poměrně progresivní trend. Historicky byly příjmy a výdaje ovlivňovány mnoha vnějšími faktory. Vedle dotací měla významný vliv na příjmy i výdaje města také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (růst), v roce 25 se změnilo financování školství (pokles). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 v roce 212 došlo k přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty větších měst na úřady práce. Lepší vývoj daňových příjmů zajistila městu novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 byly v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného (dopovaného) RUD (především 218). Graf 4. Vývoj struktury příjmů Jablonce Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje velmi výrazné posílení stability. To bylo dáno přesunem sociálních transferů mimo město v roce 212 a samozřejmě dalším výrazným růstem daňových příjmů. Dominantní role daňových příjmů je rozhodujícím faktorem stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů města. Efekt stabilizace příjmů je zřejmý zejména z dlouhodobého pohledu. Nedaňové příjmy města představovaly v roce 218 pouze 14 % všech příjmů ve výši cca 147 mil. Kč. Dlouhodobě vykazovaly spíše stagnaci. Jejich zdrojem byly příjmy z vlastní činnosti, z pronájmů majetku, výnosu investic a zbytek byly přijaté splátky půjčených prostředků a ostatní nedaňové příjmy. Nedaňové příjmy byly zajímavým doplňkem příjmů města, protože nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/45

16 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Jablonce v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Jablonec v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/45

17 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Jablonce Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 218 celkem 66 % všech příjmů. Meziroční růst výnosů daňových příjmů města o 66 mil. Kč (+1,4 %) zajistily v absolutním vyjádření především výnosy DPH cca +51 mil. Kč (+19,2 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +21 mil. Kč (+15 %). Růst vykázal ještě výnos daně z právnické osoby za město, dále též správní poplatky a výnos daně srážkové (zvláštní sazba). Ostatní daňové příjmy vykázaly stagnaci. Příjmy z hazardních her poklesly o 1 mil. Kč (cca 1/4). Klesl mírně i celkový výnos za právnické osoby (firmy jsou na limitu možností). Budoucnost 219 a dále potáhne nahoru zejména výnos ze závislé činnosti fyzických osob doprovázený již slabšími růsty DPH. Od roku 221 je třeba počítat v Jablonci s propadem výnosu z hazardu. Číslovaná stránka 1/45

18 Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Jablonce Indexy 87,3 1,9 97,9 12, 11,6 13,2 12,4 16,9 111, Změna 11,4 INDEXY v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,5 52 Sumární přehled daňových / 218- příjmů v tis. Kč DPFO , DPPO , DPH , Poplatky a ostatní DP , DZN ,5 52 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro město zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 nastal obrat a růst výnosů daňových příjmů se zlepšoval. Novela 217 a zejména v roce 218 účinná novela RUD zajistily městu výborný růst daňových příjmů. Poslední 2 roky patřily vůbec k nejlepším z pohledu růstu daňových příjmů. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly také změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, dopování obecních příjmů úpravami podílů na výnosech daní nástupem roku 219 mizí. Poslední novela RUD na rok 218 zajistila Jablonci výrazný příliv daňových příjmů a další výrazný přírůstek daňových příjmů plynul z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 městu přidala za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzovala odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem Číslovaná stránka 11/45

19 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD pro město příznivá ovšem je třeba počítat s ochlazováním růstu daňových příjmů. Číslovaná stránka 12/45

20 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Jablonce Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 dosáhly téměř 265 mil. Kč, z toho představovaly 182 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Město za stejné období investovalo více než 78 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům muselo město na investice doplnit neuvěřitelných cca 515 mil. Kč z dalších zdrojů. Za uvedené poslední 4 roky mimořádné příjmy kryly 34 % investic města. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Jablonce Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 13/45

21 Investiční aktivita města zažívala v roce 218 renesanci a začaly přicházet plody připravenosti investic z minulých let. Na rok 219 je opět naplánováno mnoho investic za 39 mil. Kč. Dotace tvořily přibližně 1/4 až max 1/3 všech investic. Dotační management produkuje velmi dobré výsledky. Graf 1. Investice a jejich krytí z dotací a vlastních zdrojů Jablonce Investice v tis. Kč % 8% 6% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 218 Uplynulých 1 let Investiční dotace; 485 1; 26% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; ; 23% Vlastní zdroje na investice; ; 74% Rok 218 Vlastní zdroje na investice; ; 77% Investiční dotace; 11 67; 31% Vlastní zdroje na investice; ; 69% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 14/45

22 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Jablonce Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 2 1 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč Zdroj: MFČR, Zbývalo z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku* *pře dběžně Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 15/45

23 Výdaje Jablonce ukázaly pokračování dobrého kurzu s růstem běžných vnějších rizik v podobě růstu provozních výdajů. Obroda investic město posílá do správných dimenzí budoucnosti a růstu. Jablonec dokázal od roku 212 zásadně zlepšit vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový). V roce 212 městu zbývalo z běžných příjmů po odpočtu provozních výdajů bez oprav a odpočtu nutné reprodukce majetku cca 1 mil. Kč a v roce 218 to bylo cca 23 mil. Kč. Dosud excelentní řízení financí a zejména výdajů města bylo jeho velmi silnou stránkou již od roku 212. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Jablonce Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč ROK ROK Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím v tis. Kč ROK ROK Zdroj: MFČR, Pozor na nutnost krýt ově zejména rychlý růst platů, cen energií a stavebních prací. Rizika růstu běžných výdajů vyjma oprav posílí. Číslovaná stránka 16/45

24 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Rok 218 přinesl opět nejlepší výsledky provozního salda města v historii města a Jablonec byl za uplynulých 8 let soustavně v excelentním trendu a stal se jedním z vůbec nejlépe hospodařících statutárních měst v rámci ČR. Provozní saldo Jablonce se ze záporných hodnot rychle vyhouplo na 227 mil. Kč v roce 218 (24 % běžných příjmů), což je hladina průměru měst v ČR. Pozor však, ekonomika bude ochlazovat a provozní hospodaření bude stále náročnější. Provozní výdaje naopak budou setrvačností ještě nějakou dobu rychle růst. Dosavadní vývoj dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Jablonce 25 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 17/45

25 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Jablonce Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Jablonce s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 17% 17% 16% 17% 2% 22% 24% 6% 7% 14% 12% 12% 5% 9% 13% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Jablonce -2% % Podíl provozního salda na běžných příjmech 6% 7% 14% 12% 17% 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% 2% 22% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% 2% 22% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 215 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 18/45

26 Do obnovy majetku města směřuje významný objem financí a město výrazně budovalo a modernizovalo svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Jablonce, přesněji jen stavby představují z rozvahy cca 2,6 mld. Kč (v roce 217). Město potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb ročně aktuálně alespoň cca 71 mil. Kč 5. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem města (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval významný objem financí, a to jak precizně finančně zajištěnými opravami, tak v investicích (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 město vynaložilo do majetku neuvěřitelných 17 mil. Kč (78 mil. Kč investicemi a zbytek opravami). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 274 mil. Kč. Finanční přístup města k budování, obnově a modernizaci majetku byl excelentní. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Jablonce v tis. Kč Zdroj: MFČR, *pře dběžně Výdaje na opravy a udržování* Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 19/45

27 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které konečně přičteme k dobru provoznímu hospodaření. Výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Jablonce, viz grafy dále (s vyjádřením splátek dluhů). Jablonec měl skvělý trend a finanční kondici během posledních 7 let zdvojnásobil, kdy se z hodnoty 157 mil. Kč v roce 212 dostal na cca 3 mil. Kč v roce 218 (v tom v roce 218 cca 227 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách). Graf 17. Vývoj finanční kondice Jablonce bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dluhů v tis. Kč *předběžně Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 35 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč *předběžně Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 2/45

28 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce 218 skvělých 32 % běžných příjmů. Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z běžných příjmů po úhradě provozu zbývá samosprávě k rozhodování. Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Jablonce v roce 218 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč 3 63; 32% ; 68% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Konečně po zahrnutí rezerv samospráva disponovala v posledním období nejlepším vlastním finančním potenciálem v historii města. Graf 19. Vývoj vlastního finančního potenciálu Jablonce, včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 21/45

29 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Jablonec v roce 218 docílil nejlepšího výsledku vlastního finančního potenciálu v historii, ale měl by připravovat finance na horší časy spolu s očekáváními a nástupem ekonomického ochlazení. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Jablonce Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 22/45

30 rozpočet* Jablonec disponoval na konci roku 218 rozumnou finanční rezervou 6 cca 19 mil. Kč. Rozpočet na 219 zapojuje prakticky téměř veškeré rezervy do investic, a to včetně portfolia v rozsahu 161 mil. Kč z celkových 174 mil. Kč, kterými Jablonec disponuje. Kryt je tím na rok 219 plánovaný deficit 225 mil. Kč (plánují se totiž rekordní investice více než 389 mil. Kč). Na konci roku 219 je plánováno na účtech po cca mil. Kč, ale skutečnost bude zřejmě lepší. Přesto je třeba pro řízení finanční likvidity na roky 22 a dále přijmout opatření, případně navýšit investiční úvěrový rámec. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Jablonce, včetně rozpočtu 219 Finanční rezervy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých úvěrů Jablonce Dlouhodobé úvěry a splátky v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 23/45

31 Jablonec má poměrně nízký dluh, na konci roku 219 je plánován 158 mil. Kč. Strop bezpečné zadluženosti se opět díky lepším výsledkům za rok 218 zvýšil a lze ho aktuálně stanovit s opatrností na cca 1,2 mld. Kč 7, kdy zároveň zohledňujeme rostoucí finanční rizika. Počítáme, že městu porostou provozní výdaje a náklady a ochladí se růst daňových příjmů. Připomeňme, že město generovalo v letech 216 až 218 po úhradě provozu částku nejhůře 236 mil. Kč a nejlépe cca 3 mil. Kč (rok 218), viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Jablonce bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 218 celkem cca 227 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky mohla samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také mohla tvořit rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 6 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 36 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony by na splátky i s úroky směřovalo max. cca 96 mil. Kč. Při docílení stropu zadluženosti by tedy nadále by s rezervou cca 14 až 2 mil. Kč ročně městu zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Dlouhodobé pohledávky 8 má město zanedbatelné, proto nehrají praktickou roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Jablonce Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let, ideálně většinou do 5 let bez komplikací vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku a samospráva mohla nadále plnit úkoly dalších oprav a investic. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 24/45

32 :) : : :( Závěr finanční analýzy Jablonec za posledních 8 let hospodařil souvisle v excelentním trendu a byl jedním z nejlépe hospodařících měst v rámci ČR. Bez nadsázky se město proměnilo z bankrotáře (rok 29) na jednoho z finančně nejzdravějších a prosperujících statutárních měst v rámci celé ČR. Excelentní politika provozních výdajů v kombinaci se skvělými příjmy přinesla městu možnosti rozvoje a prosperity. Rok 218 byl pro město dosud nejlepším rokem v historii města z pohledu finanční kondice. Díky svému dosavadnímu chování ve financích má město zajištěny předpoklady skvělé budoucnosti a růstu. Finanční Jablonce hodnotíme aktuálně skvělou známkou A+A (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s plusem za trend) finanční kondici města opíráme především o výborný trend a výsledky provozního salda. Město prosperovalo a zažívalo růst počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících na území města i v počtu žáků. Město dokázalo skvěle rozhýbat a zajistit investice a naplno využívá svůj potenciál k rozvoji i v rozpočtu roku 219. Skvělé výsledky prokázal také dotační management. Financování školských zařízení bylo změnou zákona od roku 218 ještě více zvýhodněno. Město po úhradě provozu kontroluje částku cca 3 mil. Kč. A (výborný) stav financí zakládáme na nízkém dluhu a dosud výborné finanční likviditě, kterou však bude třeba posílit ke krytí dalších investic. Město využívá velmi levné úvěrové řízení a maximum potenciálu směřuje do investic. Dluh je v porovnání s rezervami a finanční kondicí města nízký a je hluboce pod bezpečným stropem zadlužení. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Jablonce se znázorněním posunu od roku 29 A B A Výborný B Velmi dobrý Stav financí C C Dobrý D E E D C B A Finanční kondice "síla, power" D Dostatečný POZ. Škála známkování A nejlepší, město pak představuje symbol planetky. Čím dále a výše od "slunce" se v matici planetka nachází, tím lepší finanční zdraví. Ludek Tesař, Cityfinance, E Nedostatečný Číslovaná stránka 25/45

33 Jablonci zbývalo z běžných příjmů po úhradě provozu vyjma oprav v roce 218 celkem cca 3 mil. Kč. Z této částky muselo město zajistit 28 mil. Kč na splátky dluhů a potřebuje alespoň cca 71 mil. Kč ročně na reprodukci svého dosavadního majetku. Rizika financí města posilují, vedle vnějších hrozeb, což jsou rizika s ohledem na růst stavebních prací, růst cen energií je třeba počítat s tím, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, ale růst daňových příjmů zvolní. Zdůrazňujeme, že příjmy města jsou v roce 218 dopované změnou zákona (tzv. RUD) a nástupem roku 219 přijde na straně růstů daňových příjmů horší období. Příležitosti vidíme v přípravách a realizaci investic a oprav a modernizace dosavadního majetku a infrastruktury města. Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení. Velice žádoucí jsou investice do technologií snižující provozní výdaje, zlepšujících dosavadní majetek, rozvíjejících infrastrukturu a podmínky pro podnikání, bydlení a vzdělávání. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Excelentní trend a výborné výsledky provozního salda. Slabé stránky financí Zhoršená finanční likvidita dle plánu od 22. Nástup investic města 218 a jejich pokračování rozpočtem 219, zejména vysoká rychlost modernizace majetku a infrastruktury města. Stabilní základna příjmů s důrazem na daňové příjmy, ale s negativním viděním dopadu úbytku obyvatel, ale s dosavadním růstem počtu žáků i zaměstnanců ve městě. Dobrý sociální základ práce, vzdělání a podnikání. Rozpočtové plánování = rezervy v rozpočtu jak na straně příjmů, tak výdajů. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Investice do zatraktivnění města, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet města na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Stagnace ekonomiky ČR a v Jablonci výpadek příjmů z hazardu od roku 221. Nové povinnosti města (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 26/45

34 Střednědobý rozpočtu Jablonec dostojí svým dosud přijatým dlouhodobým závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 22 9 (dle zákona) a je koncipován do roku 224 (na 5 let). Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 219. Ve u zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a růsty běžných výdajů, platů a cen vstupů. Doporučení 1. Pokračovat v investicích, udržet a využívat docílený finanční potenciál města zejména do technologií, dosavadního majetku a infrastruktury. 2. V případě potřeby zajistit vyšší Investiční úvěrový rámec a zajistit finanční likviditu veškerých důležitých investic až do konce volebního období. Propojit akční plán s aktuálními finančními možnostmi města. 3. Dbát zvýšené střídmosti provozních výdajů napříč městem očekávané oslabování růstu daňových příjmů, a naopak setrvačnost vysokého růstu provozních výdajů by mohlo ohrozit rozvoj a finanční kondici města. Opatření k výpadku příjmů z hazardních her ve výši cca 35 mil. Kč od roku 221 budou nutná. 4. Důrazně doporučujeme udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 15 mil. Kč ( počítá s 2 mil. Kč). 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 27/45

35 Definice finančního potenciálu města Finanční potenciál Jablonce je zmapován na období 22 až 224 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může město přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude město moci využít v období 22 až 224 celkem minimálně až cca 1883 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 841 mil. Kč (průměrně cca 168 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 1 mil. Kč, ale z toho 159 mil. Kč je použito na splátky dluhů; Alespoň 355 mil. Kč (71 mil. Kč ročně) bude město potřebovat na reprodukci svého majetku. B. mil. Kč, předpokládá na konci roku rozpočet 219 likvidní finanční rezervu na účtech. Výsledek bude nejspíše lepší; C. až 142 mil. Kč do limitu bezpečné zadluženosti 1,2 mld. Kč. Připomeňme opět, že město generovalo v letech 216 až 218 po úhradě provozu částku nejhůře 236 mil. Kč a nejlépe cca 3 mil. Kč (rok 218), viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Jablonce bez finančních rezerv. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 6 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 36 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony by na splátky i s úroky směřovalo max. cca 96 mil. Kč. Při docílení stropu zadluženosti by tedy nadále by s rezervou cca 14 až 2 mil. Kč ročně městu zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 539 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Nezaměňujme výši dluhu, která není zákonem omezena s povinností zajistit splátky z výše dluhu, což zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje. Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí obvykle stanovovanou dle bankovních standardů. Číslovaná stránka 28/45

36 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Jablonce na investice a opravy v období 22 až 224 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 841 Předpokládané celkové finanční možnosti na 5 let v mil. Kč (od r. 22 do r. 224) Vysvětlivky: Likvidní rezerva (předpoklad k ); ZELENÁ = vlastní finance po úhradě provozu ORANŽOVÁ = cizí finance k možnému využití (limit dluhu do bezpečného stropu zadluženosti) Čerpaný úvěr dle plánu k ; 158 Možný úvěr do bezpečného limitu; 1 42 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); 159 ČERVENÁ = cizí finance již čerpané (dle rozpočtu) ŠEDÁ = finance spotřebované na splátky dosavadního dluhu Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) Bezpečný limit dluhu Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč Likvidní rezerva (předpoklad k ) ,6 47,1 21,7 21,5 21, Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 29/45

37 Závěr Jablonec má v období 22 až 224 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu a po připočtení oprav a úhradě splátek dluhů minimálně cca 841 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 142 mil. Kč využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 1,2 mld. Kč = 1883 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. V těchto částkách nejsou zahrnuty investiční dotace ani prodeje majetku či jiné mimořádné příjmy. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji a počítá s ochlazováním ekonomiky. Střednědobý uvádí výdaje na opravy a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech využitelných libovolně dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti města ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 3,6 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za poslední 3 roky byl růst průměrně 9,4 % a ově počítá MF ČR cca 7 % s trendem mírné stagnace); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši cca 382 mil. Kč za celé období (průměrně cca 76 mil. Kč ročně). Růst výdajů na platy o 5,6 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a nařízení vlády. Zpočátku plánujeme růst vyšší, cca 7 %, pak nižší. Průměrný růst celkových provozních výdajů bez oprav plánujeme cca 3,7 %. Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > alespoň 2 mil. Kč. Číslovaná stránka 3/45

38 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Opravy stranou. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 15 mil. Kč. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na reprodukci majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 1,2 mld. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 31/45

39 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Jablonce Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Jablonce Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet * 22 POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 32/45

40 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Jablonce tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet* CELKEM 219 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 22% 24% 12% 21% 2% 19% 19% 18% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 7% 7% 11% % 3% 4% 3% 3% 2% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 3% 5% 7% 16% -7% 5% 3% 4% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Jablonce, včetně plánovaných splátek dluhů rozpočet* PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 33/45

41 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Jablonce 25 3% 2 24% 25% 22% % 17% 16% 17% 2% 21% 2% 19% 19% 18% 2% 5 14% 12% 12% 13% 12% 15% 9% 1% 6% 7% 5% 5% % % PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 6% 7% 14% 12% 17% 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% 2% 22% 24% 12% 21% 2% 19% 19% 18% 219 rozpočet * % POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 34/45

42 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35/45

43 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Jablonce ř. Rozpočtový *161 mil. Kč zapojeno z portfolia Jablonce tis.kč roční změny Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy ,9 3, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM , 2, Běžné výdaje ,5 3, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné ,6 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ,8 roční průměr % změna 224/22 53 bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až 58 obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,9 3,7 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,8 2, Běžné výdaje (provozní)* ,5 Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): Suma 22 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 4,38% 3,35% 5,66% 5,72% 2,48% 3,62% 2,26% 2,14% 47 Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky Jablonec, rozvaha ENESA + Nadace nemocnice) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 22 až 24 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/45

44 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Jablonce s pohledem na finance od r. 212 ř. Rozpočtový * * *161 mil. Kč zapojeno z portfolia Jablonce tis.kč Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 11,8% 8,97% 8,85% 8,64% 8,18% 4,38% 3,35% 5,66% 5,72% 2,48% 3,62% 2,26% 2,14% 47 Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky Jablonec, rozvaha ENESA + Nadace nemocnice) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 1 2 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 37/45

45 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Jablonce ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky Jablonec, rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 224 Číslovaná stránka 38/45

46 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Jablonce povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry+enesa) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 39/45

47 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 4/45

48 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 41/45